Mykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka Bakalářská práce"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Libor Kalhotka, Ph.D. Vypracovala: Hana Jiráková Brno 2014

2 ZADÁNÍ

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci Mykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

4 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat panu Ing. Liboru Kalhotkovi, Ph.D. za jeho vstřícnost, cenné rady, návrhy, připomínky a čas, který mi věnoval v rámci konzultací.

5 ABSTRAKT Jiráková H. Mykotoxiny v potravinách a jejich vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce, Brno Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se výskytem mykotoxinů v potravinách a jejich vlivem na zdraví člověka. První část práce je věnována základní charakteristice vybraných vláknitých mikromycet a produktů jejich metabolismu negativně ovlivňující lidské zdraví. Mykotoxiny jsou toxické a karcinogenní látky, produkované zejména plísněmi rodů Aspergillus, Penicillium a Fusarium. Druhá část práce popisuje vliv mykotoxinů na zdraví člověka a zmiňuje vhodná opatření jak proti mykotoxinům bojovat. Poslední část práce je věnována popisu aktuální situace v České republice. Klíčová slova: vláknité mikromycety, plísně, mykotoxin, mykotoxikóza ABSTRACT Jiráková H. Mycotoxins in food and their effects on human health. Bachelor thesis. Brno, This bachelor thesis is a literature review dealing with the occurrence of mycotoxins in foods and their effect on human health. The first part is devoted to the basic characteristics of selected filamentous fungi and their metabolic products adversely affecting human health. Mycotoxins are toxic and carcinogenic substances produced mainly by fungi of the genera Aspergillus, Penicillium and Fusarium. The second part describes the impact of mycotoxins on human health and identifies appropriate measures to fight against mycotoxins. The last part is devoted to describing the actual situation in the Czech Republic. Key words: filamentous fungi, molds, mycotoxins, mycotoxicoses

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Vláknité mikromycety Charakteristika vláknitých mikromycetů Toxinogenní vláknité mikromycety Vláknité mikromycety a člověk Morfologie Rozmnožování Nepohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování Charakteristika vybraných rodů vláknitých mikromycetů Rod Alternaria Rod Aspergillus Rod Cladosporium Rod Claviceps Rod Fusarium Rod Mucor Rod Penicillium Rod Rhizopus Rod Stachybotrys Mykotoxiny Základní charakteristika mykotoxinů Historie mykotoxinů Faktory ovlivňující produkci mykotoxinů Výskyt mykotoxinů v potravinách...25

7 3.3.5 Významné mykotoxiny Aflatoxiny Alternáriové mykotoxiny Citrinin Deoxynivalenol (DON) Fumonisiny Námelové alkaloidy Kyselina cyklopiazonová (CPK) Ochratoxin A (OTA) Patulin Sterigmatocystin T-2 toxin Zearalenon Emerging mykotoxiny Volatilní mykotoxiny Vliv mykotoxinů na zdraví člověka Významné mykotoxikózy Ergotismus Reyův syndrom Primární karcinom jater Onemocnění ze žluté rýže, kardiální beri-beri Alimentární toxická aleukie Charakteristika opatření v boji proti mykotoxinům Prevence výskytu mikromycetů a mykotoxinů Likvidace plísní a dekontaminace mykotoxinů Aktuální situace v ČR ZÁVĚR...41

8 5 POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHY...49

9 1 ÚVOD Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity některých vláknitých mikromycet neboli vláknitých mikroskopických hub. Přestože název vláknité mikromycety může být pro většinu lidí na světě neznámý, setkal se s nimi již každý. Tento název pod sebou skrývá obyčejné plísně. Toto pojmenování zavedl v polovině 19. století botanik Presl. Vláknité mikromycety jsou skupinou mikroorganismů, které jsou téměř všudypřítomné. Vyskytují se všude tam, kde existuje organická hmota. Jejich velká morfologická a fyziologická rozmanitost a adaptabilita jim umožňuje osídlit rozmanité substráty. Mohou se tedy vyskytovat v ovzduší, půdě, vodě, na živých i odumřelých organismech, krmivu, potravinách a řadě dalších předmětů. V přírodě plní nenahraditelnou roli destruentů a podílí se tak na koloběhu látek a energie. Stáří vláknitých mikromycet se odhaduje na 300 miliónů let. Lidstvo tedy doprovází od nepaměti. Některé se během své existence naučil člověk využívat ve svůj prospěch (např. k produkci léčiv, organických kyselin a vitaminů a k výrobě některých potravin). Setkat se můžeme také se škodlivým působením mikroskopických hub (např. kažení potravin, nemoci). Vlivem narušeného životního prostředí se mění biologická rovnováha a dochází k zvýšenému výskytu vláknitých mikromycet. Mohou za to zejména vhodné podmínky pro růst, rozmnožování a produkci mykotoxinů. Zvýšený výskyt mohou mít na svědomí také nově zaváděné technologie (např. těsnění oken ve spojení s nedostatečným větráním) či chování člověka (např. nepravidelné vynášení odpadků, nepravidelný úklid, používání nevhodných dezinfekčních prostředků). Mykotoxiny jsou produkované zejména plísněmi rodu Aspergillus, Fusarium a Penicillium. Způsobují řadu závažných onemocnění pro člověka i zvířata. Mezi nejstarší zaznamenané mykotoxikózy patří ergotismus. O mykotoxiny se lidská společnost začala soustavně zajímat zhruba v 60. letech 20. století. V dnešní době patří mykotoxiny mezi sledované toxické látky vstupující do potravního řetězce člověka i zvířat. Pro členské státy EU je z hlediska maximálních limitů mykotoxinů v potravinách platné nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, ve znění pozdějších předpisů. 9

10 2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši pojednávající o mykotoxinech v potravinách a jejich vlivu na zdraví člověka. Zaměřit se na charakteristiku producentů mykotoxinů a na samotné mykotoxiny. Dále charakterizovat zdravotní dopady expozice mykotoxinům, opatření v boji proti mykotoxinům a popsat aktuální situaci v České republice. 10

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Vláknité mikromycety Charakteristika vláknitých mikromycetů Vláknité mikromycety spolu s kvasinkami a kvasinkovitými mikroorganismy tvoří skupinu mikroskopických hub. Tato skupina je řazena do říše Fungi (Malíř et Ostrý, 2003). Z hlediska velikosti se Fungi dělí na dvě skupiny. První skupina zahrnuje mikromycety, což jsou mikroskopické houby, které lze pozorovat pouze pomocí mikroskopu. Druhou skupinu tvoří houby viditelné pouhým okem tzv. makromycety (Klaban, 2011). Vláknité mikromycety se od většiny kvasinek liší tvorbou rozvětveného vláknitého mycelia (Chumchalová et al., 2006). Název plísně používají botaničtí systematici pouze pro houby s nepřehrádkovaným myceliem, patřící z většiny do třídy Zygomycetes. Plísně, které známe např. z fermentačních procesů a kažení potravin, náleží mezi Ascomycotina a Deuteromycotina. Botaniky jsou označovány jako vláknité houby nebo vláknité mikrohouby (Šilhánková, 2002). Z potravinářsko-technologického hlediska se jako plísně označují organismy tvořící na potravinách povlaky složené z jednotlivých vláken (Görner et Valík, 2004). Podle přítomnosti a typu pohlavního rozmnožování rozdělujeme tyto plísně do tří taxonomických jednotek. 1. Třída Zygomycetes Tato třída se vyznačuje jednobuněčným, nepřehrádkovaným myceliem a pohlavním rozmnožováním s tvorbou zygospor; nepohlavní rozmnožování se děje endosporami. 2. Podkmen Askomycotina Charakteristické je přehrádkované mycelium, pohlavní rozmnožování s tvorbou askospor, nepohlavní rozmnožování zajišťují exospory (Šilhánková, 2002). 3. Podkmen Deuteromycotina Charakterizované je přehrádkovaným myceliem a nepohlavním rozmnožováním pomocí exospor. Jedná se o nesystematicky umělou skupinu mitosporních hub (Šilhánková, 2002; Chumchalová et al., 2006). Plísně jsou vícebuněčné eukaryotní organismy s heterotrofní výživou. K syntéze organických sloučenin využívají jednoduchých organických látek, které přijímají ve formě živin absorpcí z okolního prostředí. Z velké části se jedná o saprotrofické 11

12 organismy, jen nepatrná část hub se přizpůsobila k parazitickému způsobu života (Malíř et Ostrý, 2003). Saprotrofické organismy získávají výživu z odumřelých těl živočišného nebo rostlinného původu, např. i z různých potravinových surovin, krmiv či hotových potravin (Polster, 1971). Jedná se o přísně aerobní organismy s rozsáhlým enzymovým vybavením. Plísně jsou schopné napadat nejrůznější organický materiál včetně kůže, tkanin, papíru, syntetických barviv a plastu. Jsou schopny rozmnožovat se za poměrně nízké vodní aktivity prostředí i za velmi nízkého ph. Přednostně tak napadají povrch džemů, marmelád, pečiva a navlhlé suroviny jako mouku, skladované obilí a arašídy (Šilhánková, 2002). Rostou v rozpětí teploty C, při hodnotě ph 4 8 a vodní aktivitě 0,7. Optimální podmínky pro růst plísní nemusí být nejvhodnější podmínky pro tvorbu mykotoxinů (Schneiderová, 2008). Tabulka č. 1: Shrnutí základních podmínek života plísní (Paříková et Kučerová, 2001) charakteristika vlhkost růst optimální vlhkost materiálu a w = 0,80 0,90, optimální vlhkost vzduchu %, některým druhům postačuje již RH 60 % teplota optimální C, žít mohou v rozmezí teplot 0 60 C v závislosti na druhu plísní živiny uhlík a dusík různého původu (bílkoviny, cukry aj.), minerální látky hodnota ph prostředí mírně kyselé až neutrální, optimální hodnota ph je cca 5-7 (v závislosti na druhu plísní) kyslík aerobní podmínky Velká morfologická rozmanitost a adaptabilita na nejrůznější podmínky a materiály umožňuje jejich výskyt ve všech suchozemských i vodních ekosystémech po celém světě od arktických oblastí až po tropy (Paříková et Kučerová, 2001). V nepříznivých podmínkách přežívají pomocí spor neboli buněčných výtrusů (Malíř et Ostrý, 2003). Hlavním rezervoárem plísní je půda. Z půdy se dostávají do okolního prostředí, do vzduchu, na organický materiál, na exkrementy zvířat a průmyslové předměty uložené ve vlhku. Vyskytují se i jako častá vzdušná kontaminace. Umožňuje to různá 12

13 barva konidií i endospor plísní, která chrání buňky před nepříznivými účinky ultrafialové složky slunečního světla (Šilhánková, 2002). V přírodě plní nezastupitelnou roli destruentů při rozkladu rostlinných a živočišných zbytků (Chumchalová et al., 2006). Spolu s ostatními mikroorganismy zajišťují koloběh uhlíku v přírodě (Paříková et Kučerová, 2001). Na potravinách a krmivech se vyskytují, pokud jsou pro ně vytvářeny optimální podmínky vhodná teplota, vlhkost atd. Plíseň pak potraviny prorůstá nebo je porůstá (Polster, 1971). Podle výskytu se dají plísně dělit na polní a plísně působící při skladování surovin. Mezi polní plísně napadající zrna nebo semena ještě rostoucích plodin se řadí mimo jiné Alternaria, Cladosporium, Rhizopus a Fusarium. Některé plísně mohou být patogenem jak rostoucích plodin, tak i patogenem skladovaných surovin, jako například Aspergillus flavus. Růst plísní na plodinách ovlivňují klimatické podmínky (dešťové srážky a teplota), stres rostlin (vyvolaný klimatickými podmínkami, zamořením škůdci atd.) a aplikace fungicidů (Schneiderová, 2008). Důsledky plísňového napadení mohou vést u potravin k podstatným změnám z hlediska fyziologického, patologického, technologického i hospodářského (Polster, 1971) Toxinogenní vláknité mikromycety Písně produkující toxické metabolity se označují jako toxinogenní (Polster, 1971). Tyto plísně mají schopnost produkovat toxické látky tzv. mykotoxiny, což jsou sekundární produkty jejich metabolismu (Klaban, 2011). V dnešní době je známo zhruba 350 druhů toxinogenních plísní (Velíšek, 1999). I když je konkrétní druh plísně označen obecně jako toxinogenní, k tvorbě nebezpečných mykotoxinů může docházet za určitých podmínek pouze u některých jeho kmenů. Toxinogenní kmeny, např. Aspergillus flavus, mohou produkovat jeden i více mykotoxinů. A naopak určitý mykotoxin může být syntetizován zástupci několika rodů toxinogenních mikromycet (Klaban, 2011). Na potravinářských výrobcích, surovinách i krmivech se vyskytuje celá řada plísní. Potraviny mohou znehodnotit po stránce senzorické, mohou ale způsobit i rozklad některých živin (Polster, 1971) Vláknité mikromycety a člověk Člověkem jsou plísně využívány v různých průmyslových odvětvích. V potravinářském průmyslu např. při výrobě sýrů, kyseliny citronové či různých východoasijských specialit. Chemický průmysl využívá plísně pro jejich schopnost syntetizovat organické 13

14 kyseliny a vitaminy. Například Aspergillus niger se využívá při výrobě kyseliny citronové (Fassatiová, 1979). Vysoká produkce enzymů plísněmi se využívá při jejich průmyslové přípravě, především proteináz, amyláz, celuláz a pektolytických enzymů (Šilhánková, 2002). Ve farmaceutickém průmyslu se využívají při výrobě antibiotik a jiných léčiv (Chumchalová et al., 2006). Neobyčejně významná je činnost plísní při aerobních postupech čištění odpadních vod. Dále se využívá patogenity či parazitismu některých plísní, pro určité druhy hmyzu, k výrobě mikrobiálních insekticidů (Šilhánková, 2002). Kromě pozitivních vlastností mají vláknité mikromycety i vlastnosti negativní. Způsobují rozklad potravin a krmiv uskladněných za nevhodných podmínek, mohou produkovat mykotoxiny, u citlivých jedinců mohou být příčinou alergií, způsobovat mykózy či mykotoxikózy (Chumchalová et al., 2006) Morfologie Tělo plísně je tvořeno stélkou (thalus). Základní stavební jednotkou stélky je duté vlákno hyfa. Vlákna jsou buď bez přehrádek nebo s přehrádkami a tvoří jednodušší nebo složitější až značně větvené mycelium (Fassatiová, 1979). Jednotlivé buňky hyfy mohou obsahovat jedno jádro (monokaryotické mycelium), dvě jádra (dikaryotické mycelium) nebo více geneticky odlišných jader (heterokaryóza). Hustá spleť hyf tvořící tvrdý polokulovitý útvar se nazývá sklerocium. Kožovitá spleť hyf se nazývá stroma a vyskytuje se často u plísní parazitujících na ovoci a jiném rostlinném materiálu. Specializované hyfy zvané sporofory mají schopnost tvořit spory (výtrusy), které slouží k rozmnožování a šíření hub (Malíř et Ostrý, 2003; Šilhánková, 2002). Buněčná stěna je tvořena hlavně polysacharidy chitinem a chitosanem. Kromě polysacharidů se v buněčné stěně vyskytují také bílkoviny a lipidy. Lipidy jsou pro plísně hlavní rezervní látkou. Vedle neutrálních lipidů obsahuje buněčná stěna plísní také vosky, které vysokou měrou přispívají k špatné smáčitelnosti hyf. Pevnost stěny může zvyšovat celulóza a látky podobné ligninu. Stěny konidií obsahují obvykle různá barviva. Nejčastější barva je zelená až modrozelená (rody Penicillium a Aspergilus), běžná je také béžová až hnědá, černá (Aspergillus) či růžová (Šilhánková, 2002) Rozmnožování V životním cyklu většiny mikroskopických hub převládá nepohlavní rozmnožování. Pohlavní rozmnožování se uplatňuje méně často (Chumchalová et al., 2006). Plísně 14

15 se rozmnožují rozrůstáním hyf nebo sporami. Spory vznikají jednak vegetativním způsobem (tzv. nepohlavní neboli vegetativní spory) nebo po spájení vznikají spory pohlavní (Šilhánková, 2002). Podle místa vzniku jsou spory děleny na endospory nebo exospory. Existují dva způsoby vzniku spor thalický a blastický. Při thalickém vývoji vzniká spora již z existující hyfy. V druhém případě se buňky spor tvoří de novo. Životní stádium hub schopné pohlavní reprodukce se nazývá teleomorfa, stádium rozmnožující se pouze nepohlavně je anamorfa (Malíř et Ostrý, 2003) Nepohlavní rozmnožování Vegetativní spory se tvoří na vegetativních hyfách nebo na zvláštních fruktifikačních orgánech. Spory nacházející se uvnitř orgánů se nazývají endospory, spory umístěné vně orgánů se nazývají exospory neboli konidie. Podle způsobu tvorby rozeznáváme několik typů exospor. Oidie neboli artrospory vznikající rozpadem vláken v jednotlivé buňky, blastospory tvořící se pučením, konidie vznikající ze základní buňky a fialospory, které vznikají v řetízcích ze speciální lahvovité buňky fialidy. Pokud je hyfa nesoucí konidie zřetelně odlišena od ostatních hyf, nazývá se konidiofor. U některých plísní konidiofory srůstají ve svazek ukončený paličkou spor zvaný koremium (Šilhánková, 2002). Malíř, Ostrý (2003) i Šilhánková (2002) rozlišují podle počtu buněk konidie na jednobuněčné (mikrokonidie) nebo vícebuněčné (makrokonidie). Endospory, které vznikají ve vakovitém útvaru zvaném sporangium, se nazývají sporangiospory. Sporangium může být umístěno na jednoduchém nebo větveném sporangioforu. Část sporangioforu, která zasahuje do kulovitého sporangia, se nazývá kolumela. Z plísní důležitých v potravinářství se sporangia vyskytují pouze u třídy Zygomycetes (Šilhánková, 2002). Konidie a sporangiospory plísní vytváří zpravidla na povrchu plesnivých potravin zelené, modrozelené, žluté, hnědé nebo černé skvrny (Görner et Valík, 2004) Pohlavní rozmnožování U heterothalických druhů vznikají pohlavní spory spojením jedinců s odlišným pohlavním typem (Malíř et Ostrý, 2003). U pohlavně nerozlišených homothalických rodů dochází ke spájení buněk vyrůstajících z téže hyfy. Většina plísní je však heterothalická. Výsledkem pohlavního rozmnožování je tvorba pohlavních spor (oospory, zygospory, askospory a bazidiospory). Z hlediska potravinářství jsou důležité 15

16 pouze zygospory a askospory. Zygospora je diploidní buňka se silnou obalovou vrstvou, nejčastěji tmavé barvy, a s nápadnými výrůstky. Ze zygospory vyroste sporangiofor se sporangiem, v němž jsou haploidní endospory jednoho pohlavního typu. Zygospory se vyskytují výhradně ve třídě Zygomycetes (Šilhánková, 2002). Výsledkem pohlavní reprodukce askomycetů je tvorba vřecka a askospor (Malíř et Ostrý, 2003). Askospory vznikají ve vřecku (asku). Asky jsou tvořeny nejčastěji z dvoujaderných hyf (Šilhánková, 2002). Bazidiomycota produkují bazidiospory na stopce buňky nazývané basidium (Malíř et Ostrý, 2003). 3.2 Charakteristika vybraných rodů vláknitých mikromycetů Rod Alternaria Alternaria patří mezi kosmopolitně rozšířené mikromycety. Vázané jsou hlavně na půdní ekosystém, kde se podílí na destrukci organického substrátu. Některé druhy se přizpůsobily k parazitismu rostlin, ale jen vzácně zvířat a člověka (Malíř et Ostrý, 2003). Vyskytují se jako vzdušná kontaminace v mlékárnách, mlékařských sklepích a na stěnách pivovarských místností. Ve skladech zeleniny způsobuje skvrnitost košťálovin a černou hnilobu mrkve. Před nepříznivými účinky slunečního světla je chrání zelenočerná až hnědočerná barva spor i tmavé zabarvení mycelia (Šilhánková, 2002). Nejčastěji vyskytující se druh Alternaria alternata se přirozeně vyskytuje na rozkládajících se rostlinných zbytcích. Spolu s dalšími druhy se podílí na vzniku a rozvoji astmatu u dětí i dospělých. Jednotlivé druhy produkují řadu mykotoxinů, například alternariol a altertoxin (Malíř et Ostrý, 2003) Rod Aspergillus Jako první tento rod popsal J. H. F. Link v roce 1809 (Klaban, 2001). V současnosti tento rod obsahuje více než 221 druhů. Český název kropidlák vychází z podobnosti průřezu rozmnožovacího orgánu ke kropítku. (Malíř et Ostrý, 2003). Anamorfní rod Aspergillus patří do říše Fungi, oddělení Ascomycota, řádu Eurotiales a čeledi Trichocomaceae. Nepohlavní rozmnožování je zajištěno hlavicovitě zakončeným konidioforem. Hyalinní, žlutý nebo hnědě zabarvený konidiofor vyrůstá přímo ze substrátového mycelia nebo ze vzdušných hyf. Na vrcholu se konidiofor rozšiřuje v měchýřek kulovitého, polokulovitého, elipsoidního nebo palicovitého tvaru. 16

17 Po celém povrchu či na části měchýřku vyrůstají fialidy. Mohou vyrůstat buď v jedné řadě, nebo ve dvou řadách nad sebou. Primární fialidy bývají tlustší a delší. Na svém vrcholu nesou jednu nebo dvě fialidy sekundární, ty bývají obvykle kratší a tenčí. Fialidy jsou lahvicovitého tvaru, na vrcholu jsou zúženy v krátký konidiogenní krček. Tvořící se mladé konidie jím vypučí v bazipetálních řetězcích. Měchýřek s fialidami spolu s řetězci konidií tvoří konidiální hlavici (Malíř et Ostrý, 2003). U některých druhů je známa také tvorba neuspořádaných asků obsahujících 8 askospor. Asky jsou umístěny na kulovitém kleistotheciu, které má tvar drobné kuličky a sírově žlutou barvu. Aspergillus niger tvoří černé konidie, jejichž černé barvivo ho chrání před nepříznivými účinky slunečního světla. Aspergillus flavus tvoří konidie žlutozelené a spolu s dalšími druhy produkuje velmi účinné toxiny tzv. aflatoxiny (Šilhánková, 2002). Obr. 1: Aspergillus niger (Chumchalová et al., 2006) Mezi významné zástupce rodu Aspergillus patří aflatoxinogenní mikromycety. Například A. flavus, A. parasiticus, A. nomius produkující aflatoxiny (Malíř et Ostrý, 2003; Görner et Valík, 2004). V současnosti bylo popsáno asi 18 druhů aspergilů patogenních pro člověka. Za více jak 95 % všech infekcí odpovídají pouze tři druhy Aspergillus fumigatus, A. flavus, a A. niger. Vedle infekčních onemocnění se aspergily podílí na mykoalergiích a alergických formách aspergilózy. Další problém představují toxinogenní druhy, které kontaminují mykotoxiny své okolí a podílejí se i na vzniku a rozvoji mykotoxikóz (Malíř et Ostrý, 2003). Ubikvitárně se vyskytující rod Aspergillus je častým původcem kažení potravin, krmiv, ovoce, zeleniny, ovocných a zeleninových produktů, tuků a na tuky bohatých potravin. Objevuje se i na obilí, mlýnských a pekárenských výrobcích. Některé 17

18 osmotolerantní druhy (např. A. glaucus) často způsobují zkázu potravin s vysokým obsahem cukru, soli a s nízkou hodnotou aktivity vody, např. cukrovarské těžké šťávy a džemu. Přítomnost a obsah aflatoxinů se doporučuje sledovat u podzemnice olejné, ořechů, paraořechů, pistácií, mandlí, v jablečných a broskvových peckách, máku, sezamu, v obilovinách a výrobcích z nich vyrobených (Görner et Valík, 2004). Mezi mykotoxiny produkované rodem Aspergillus patří aflatoxiny, sterigmatocystin, kyselina cyklopiazonová, ochratoxin, patulin, citrinin a kyselina penicilová (Dabrowski et Sikorski, 2005) Rod Cladosporium Rod Cladosporium tvoří saprotrofní mikromycety. Část z nich se adaptovala k parazitismu rostlin, další se významně podílí na kontaminaci potravin rostlinného i živočišného původu (Malíř et Ostrý, 2003). Vyskytují se na stěnách potravinářských provozoven, ve vinařských a pivovarských sklepích. Mohou se objevit na chlazeném i mrazeném mase i na chlazených vejcích (Šilhánková, 2002). U jablek působí čerň neboli melanózu, jež je znehodnocuje i jako materiál pro výrobu moštů. Podobně vytváří čerň i na jiných plodech či na listech bylin a stromů (Klaban, 2001; Šilhánková, 2002). Jedná se o typický fytopatogenní rod mikromycetů, jehož zástupci jen vzácně parazitují člověka. Nejčastěji způsobují kožní a podkožní formy infekce, vyvolávat mohou také alergie dýchacích cest. Zástupci rodu Cladosporium údajně produkují mykotoxin kyselinu epikladosporovou. Tato kyselina byla produkována v obilovinách konzumovaných osobami, které onemocněli alimentární toxickou aleukií. K tomuto údaji však není dostatek dalších relevantních informací (Malíř et Ostrý, 2003). Obr. 2: Cladosporium herbarum (Chumchalová et al., 2006) 18

19 3.2.4 Rod Claviceps Zástupci tohoto rodu jsou významné patogeny rostlin a významné toxinogenní polní mikromycety. V současné době je známo cca 69 druhů. Ze sklerocií různých druhů rodu Claviceps bylo izolováno více jak 40 ergotových alkaloidů. Přítomnost a poměr jednotlivých alkaloidů ovlivňuje klinický průběh otravy ergotismu (Malíř et Ostrý, 2003) Rod Fusarium Příslušníci rodu Fusarium jsou v přírodě značně rozšířeni. Vyskytují se zejména v půdě, ale také ve vodě a v ovzduší (Klaban, 2005). V půdě se podílí na rozkladu organické hmoty. Řada druhů se během evoluce přizpůsobila k parazitismu rostlin. Některé druhy mohou být za určitých podmínek patogenní i pro živočichy, včetně člověka. Anamorfní rod Fusarium patří do říše Fungi, oddělení Ascomycota, řádu Hypocreales a čeledi Hypocreaceae. Zástupci rodu Fusarium se vyskytují zejména v obilovinách. K významným druhům patří producenti mykotoxinů (Malíř et Ostrý, 2003). Některé druhy produkují výrazné barvivo (červené, tmavě modré, zelené až černé), které je uvolňováno do prostředí a zbarvuje starší mycelium. Některé druhy vytváří toxická antibiotika (Šilhánková, 2002). Plísně rodu Fusarium vyvolávají choroby rostlin tzv. fuzariózy, jež se projevují vadnutím a žloutnutím rostlin. Způsobují i hnilobu jablek a hrušek a suchou hnilobu bramborových hlíz (Klaban, 2005). Vlivem globálního oteplování a klimatických změn dochází k rozšiřování dříve méně běžných druhů fusarií (Hajšlová, 2010). Mezi nejvýznamnější mykotoxiny rodu Fusarium patří trichothecenové mykotoxiny, zahrnující zejména T2-toxin, deoxynivalenol a zearalenon (Klaban, 2001) Rod Mucor Nejrozsáhlejší rod třídy Zygomycetes zahrnuje přes 100 druhů. Většina druhů je saprotrofická (Šilhánková, 2002). Plíseň patří do řádu Mucorales, česky také plísně hlavičkotvaré (Klaban, 2001). Tento rod zahrnuje rychle rostoucí houby, přednostně využívající organický substrát bohatý na cukry, včetně potravin člověka (Malíř et Ostrý, 2003). Druhy jsou rozšířeny na rostlinách, ovoci a mnoha dalších potravinách (Görner et Valík, 2004). Na potravinách např. na chlebu, másle, mase, ovoci, zelenině tvoří volně vláknitý, zpravidla bělavý porost s nahnědlými sporangii. Některé druhy mají proteolytické enzymy a vyskytují se tedy hlavně na mase a mléčných výrobcích. 19

20 Některé druhy produkují mykotoxiny, jiné jsou kromě toho i patogenní (Šilhánková, 2002). Mucor javanicus a Mucor rouxii obsahují amylolytické enzymy, které zkvašují sacharidy na etanol a oxid uhličitý. V Japonsku a Číně se využívají pro výrobu alkoholických nápojů ze sóji (Malíř et Ostrý, 2003; Šilhánková, 2002) Rod Penicillium Z plísní nejrozšířenější a nejrozsáhlejší rod patří do říše Fungi, oddělení Ascomycota, řádu Eurotiales a čeledi Trichocomaceae. Díky tvaru rozmnožovací nepohlavní struktury připomínající štětičky, vznikl pro rod Penicillium český název štětičkovec (Malíř et Ostrý, 2003). Zástupci rodu Penicillium patří k nejrozšířenějším vláknitým mikromycetům teplého a mírného klimatu. Jejich spory se vyskytují téměř všude, z tohoto důvodu jsou tyto mikromycety velmi častými kontaminanty potravin, životního a pracovního prostředí člověka (Malíř et Ostrý, 2003). Často způsobují kažení ovoce a zeleniny. K významným zástupcům patří toxinogenní vláknité mikromycety produkující mykotoxiny. Některé druhy mohou u citlivějších jedinců vyvolávat alergické reakce (Šilhánková, 2002). Patogenita pro člověka je relativně vzácná. Jediným pravidelným patogenem rodu Penicillium je druh Penicillium marneffei. Tento druh způsobuje systémové infekce u pacientů s AIDS (Malíř et Ostrý, 2003). Každý z podrodů má specifickou stavbu konidioforu. Ten může být monoverticilátní, asymetricky větvený terverticilátní, biverticiálně symetrický nebo divarikátní (Malíř et Ostrý, 2003). Konidie obsahují velké množství žlutozelených až modrozelených konidií. Na potravinách či jiném materiálu jsou viditelné jako zelené, sametové až moučné povlaky. Okraje kolonií, na nichž nejsou spory, jsou bílé (Šilhánková, 2002). Podle uspořádání štětečkovitých konidioforů se druhy rodu Penicillium dělí do čtyř skupin, jak uvádí Šilhánková (2002): 1. Monoverticillata některé druhy produkují kyselinu citrónovou, jiné tvoří pro člověka toxické látky antibiotické povahy. 20

21 2. Biverticillata symmetrica některé druhy produkují kyseliny, jiné různé antibiotické látky. Prakticky všechny druhy do prostředí uvolňují žluté, oranžové nebo červené barvivo. 3. Asymmetrica Penicillium chrysogenum se používá pro výrobu penicilinu. Penicillium camemberti a Penicillium roquerforti se využívá při přípravě plísňových sýrů. Penicillium expansum je hlavní příčinou ztrát při skladování jablek, hrušek a dalšího ovoce. Je také hlavním producentem mykotoxinu patulinu, který ohrožuje kvalitu jablečných moštů a jiných jablečných výrobků. 4. Polyverticillata. Obr. 3: Penicillium chrysogenum (Chumchalová et al., 2006) Rod Rhizopus V přírodě velmi rozšířený rod způsobující kažení ovoce i jiných potravin. Některé druhy jsou patogenní, jiné tvoří mykotoxiny. Další druhy jsou v Japonsku využívány ke zcukřování a zkvašování obilí na alkoholické nápoje. Rhizopus nigricans se používá při výrobě některých léku a při průmyslové výrobě kyseliny fumarové. Některé druhy jsou schopné rozkládat pektiny a využívají se proto při rosení lnu přímo na polích. (Šilhánková, 2002). Rhizopus oryzae je nejběžnějším původcem mukormykózy člověka. Identifikovaný je u více než 60 % popsaných případů. Jedná se o druh s kosmopolitním rozšířením, převážně se však vyskytuje v tropických oblastech (Malíř et Ostrý, 2003) Rod Stachybotrys Saprotrofní vláknitá houba způsobující závažné otravy u zvířat stachybotryotoxikózy. U člověka způsobuje mykotické alergie a mykotoxikózy. Často se objevují ve vlhkých obytných prostorách, dále osidlují zejména slámu, seno, starý papír, textilie, semena, odumřelý rostlinný materiál a půdu (Malíř et Ostrý, 2003). 21

22 3.3 Mykotoxiny Základní charakteristika mykotoxinů Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity některých mikroskopických vláknitých mikromycetů. Patří mezi významné toxiny přírodního původu, které mohou kontaminovat široké spektrum potravin a krmiv (Velíšek, 1999). Mykotoxiny jsou strukturně odlišné komplexní organické sloučeniny o nízké molekulové hmotnosti. Až na výjimky je molekulová hmotnost nižší než 700 g/mol. Jsou nebílkovinné povahy, toxické pro člověka a živé organismy. Mykotoxiny jsou nástrojem vláknitých mikromycetů v boji o potravu a přežití. Při rozvoji plísní nejsou nezbytné jako například aminokyseliny, mastné a nukleové kyseliny nebo proteiny. Proto se užívá název sekundární metabolity (Malíř et Ostrý, 2003). Plísně mohou produkovat mykotoxiny také pro svou obranu, například za určitých stresových situací jako je velké střídání teplot během dne a noci či nedostatečná aplikace fungicidů již na poli. Plísně nevylučují mykotoxiny vždy a každý druh plísně nemusí být toxinogenní. Produkce toxinů také nesouvisí se stupněm a intenzitou rozvoje a růstu plísní. Mykotoxiny jsou produkovány pouze živými rostoucími plísněmi. Většina mykotoxinů je velmi stabilní a přetrvává dlouhou dobu v substrátu i potom co vegetativní formy plísně již nejsou přítomny (Zeman, 2006). Mykotoxiny vznikají před sklizní, v průběhu sklizně, během skladování, přepravy a zpracování rostlinných produktů. Růst plísní a tvorba mykotoxinů přímo souvisí se stresovými podmínkami, které jsou vyvolány povětrnostními extrémy, poškozením rostlin škůdci, nevhodným skladováním či špatnou technikou krmení zvířat (Florián, 2013). Mykotoxiny jsou většinou termostabilní, proto jsme při ochraně potravin a krmiv odkázáni na prevenci (Fassatiová, 1979). Celkový počet mykotoxinů není znám, počet potenciálně toxických metabolitů plísní se ovšem odhaduje na tisíce. Doposud bylo identifikováno zhruba 300 mykotoxinů (Kvasničková, 2009). V potravinách se vyskytují z několika příčin. Nejčastěji kažením potravin zplesnivěním, ve výrobě potravin použitím polotovarů a meziproduktů obsahujících mykotoxiny, zkrmováním krmiv s obsahem mykotoxinů a výrobou potravin za pomoci plísní produkujících mykotoxiny (Görner et Valík, 2004). Ekonomické ztráty způsobené mykotoxiny jsou přirovnávány k plavícímu se ledovci, protože vidíme pouze to, co je na povrchu. Všímáme si zejména akutních 22

23 dramatických účinků po konzumaci velkého množství toxinu, které může způsobit akutní onemocnění nebo i smrt. Hlavní vliv mykotoxinů zůstává často schován pod povrchem, protože účinky dlouhodobé konzumace malých dávek toxinů nejsou tak dramatické a dají se lehce přehlédnout (Betina, 1990). Pravidla produkce mykotoxinů: určitý mykotoxin může být produkován zástupci několika rodů toxinogenních vláknitých mikromycetů, dva i více mykotoxinů mohou být produkovány určitým druhem toxinogenních vláknitých mikromycetů, záchyt toxinogenních vláknitých mikromycetů v potravinách ještě neznamená přítomnost mykotoxinů, ne všechny kmeny potenciálně toxinogenních vláknitých mikromycetů jsou toxinogenní. Pokud se v přirozených podmínkách vyskytuje současně více mykotoxinů se synergickými účinky, může dojít k podstatnému zesílení společných nežádoucích toxických účinků (Malíř et Ostrý, 2003) Historie mykotoxinů S mykotoxiny a jimi vyvolanými chorobami se lidstvo setkávalo od prvopočátku své existence. Mykotoxikózy byly popisovány již od starověku, i když mykotoxiny jako původci těchto onemocnění nebyly v té době známy (Malíř et Ostrý, 2003). První zprávy o nebezpečnosti zplesnivělých potravin a krmiv se objevily v 50. letech minulého století. Hlavním mezníkem byl rok 1960, kdy ve Velké Británii došlo ke zdecimování chovů krůt. Jako původci otrav byly v zkrmované zplesnivělé mouce z podzemnice olejné stanoveny aflatoxiny, produkované plísní Aspergillus flavus (Malíř et Ostrý, 2003; Görner et Valík, 2004). Výzkum nových a stejně tak i již známých mykotoxinů neustále probíhá. A proto jsou objevovány a chemicky charakterizovány další nové mykotoxiny (Malíř et Ostrý, 2003) Faktory ovlivňující produkci mykotoxinů Produkci a obsah mykotoxinů v potravinových surovinách ovlivňují složité vztahy a interakce mezi rostlinou, mikroskopickými houbami, hmyzem a způsobem ošetřování rostlin (Malíř et Ostrý, 2003). Napadení potravin a krmiv plísněmi je podmíněno také mikroklimatickými podmínkami. Nejdůležitější je vlhkost, teplota, pohyb vzduchu, 23

24 množství kyslíku atd. U většiny saprofytických plísní vysoká vlhkost a vyšší teplota (60 90 % relativní vlhkost a C teplota) bývají optimálními podmínkami jejich růstu, množení a mnohdy i produkci mykotoxinů (Polster, 1971). Pokud se používají vhodná agrotechnická opatření a vhodné odrůdy, lze předpokládat, že potravinová surovina bude z hlediska mykotoxinů zdravotně nezávadná (Malíř et Ostrý, 2003). Mykotoxiny produkují plísně jen na určitých substrátech a za specifických podmínek. Tvorbu mykotoxinů podporují potraviny bohaté na uhlohydráty (Fassatiová, 1979). Tabulka č. 2: Obecné charakteristiky pro produkci mykotoxinů v potravinách (Malíř et Ostrý, 2003) charakteristika Teplota 4 40 C produkce mykotoxinů ph 2,5 8 (optimum 5 7) a w min. 0,8 až 0,85 E h aerobní podmínky vliv solí vliv cukrů do 14 % NaCl do 50 % sacharózy (platí pro Aspergillus flavus) K růstu toxinogenních mikromycetů a následné produkci mykotoxinů může docházet během růstu rostliny na poli dále pak i při uskladnění (Malíř et Ostrý, 2003). V předsklizňovém období se uplatňují plísně rodů Fusarium a Claviceps. V období po sklizni, během transportu, zpracování a skladování může dojít ke kontaminaci zemědělských produktů zejména metabolity plísní rodů Aspergillus a Penicillium (Velíšek, 1999). Obsah mykotoxinů závisí na vlhkosti, teplotě, délce skladování, poškození obalu zrna, přítomnosti kyslíku, oxidu uhličitého, složení substrátu, mykologickém profilu toxinogenních vláknitých mikromycetů, sporulaci, mikrobiálních interakcích a přítomnosti hmyzu (Malíř et Ostrý, 2003). U většiny plísní mykotoxiny nezůstávají v myceliu či sporách, ale difundují do substrátu, který plíseň kontaminuje (Polster, 1971). Teplejší klimatické podmínky jsou příznivé pro produkci aflatoxinů 24

25 a fumonisinů. V chladnějších oblastech převládají ochratoxin, vomitoxin a zearalenon (Zeman, 2006) Výskyt mykotoxinů v potravinách Potraviny jsou velmi dobrým substrátem pro kontaminaci, růst a rozmnožování toxinogenních vláknitých mikroskopických hub a následně pro produkci mykotoxinů (Ruprich et Ostrý, 2011). Do živočišných produktů se mykotoxiny dostávají sekundárně a to zkrmováním kontaminovaného krmiva (Komprda, 2007). Koncentrace mykotoxinů u produkovaných potravin jsou zpravidla vyšší v oblastech tropů a subtropů než v oblastech mírného pásma (Malíř et Ostrý, 2003). Podle odhadu FAO je mykotoxiny kontaminováno až 25 % konzumovaných potravin (Velíšek, 1999). Mykotoxiny způsobují ztrátu téměř 1 miliardy tun potravin ročně (Vondrášková, 2011). Dle míry akutní toxicity členíme mykotoxiny do tří skupin. Mezi silně toxické mykotoxiny s LD 50 cca jednotky mg/kg t. hm. patří aflatoxiny, citreoviridin, ochratoxin A, patulin, T-2 toxin a další. Citrinin, kyselina cyklopiazonová, kyselina penicilová a sterigmatocystin patří mezi středně toxické mykotoxiny s LD 50 cca desítky mg/kg t. hm. Do poslední skupiny řadíme slabě toxické mykotoxiny s LD 50 cca stovky a tisíce mg/kg t. hm., patří sem griseofulvin, kyselina kojová, trichoteceny, chaetomin a zearalenon (Malíř et Ostrý, 2003) Významné mykotoxiny Vše co je známo o toxicitě mykotoxinů a jejich vlivu na cílové orgány je založeno na laboratorních studiích provedených u jednotlivých druhů zvířat a při zkoumání jednotlivých toxinů (Schneiderová, 2008). Mezi dominantní producenty mykotoxinů patří vláknité houby rodů Fusarium, Aspergillus, Penicillium, Claviceps, Alternaria a Stachybotrys (Hajšlová, 2013) Aflatoxiny Aflatoxiny jsou extrémně vysoce toxické a patří mezi nejvíce sledované mykotoxiny. Nejvýznamnějšími producenty jsou plísně rodu Aspergillus, konkrétně Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus (Velíšek, 1999). Aspergillus flavus je rozšířen celosvětově. V teplém klimatu, například v tropických a subtropických oblastech, jsou aflatoxiny produkovány zejména Aspergillus parasiticus. Aspergillus nomius se vyskytuje jako kontaminant potravin pouze ojediněle. Náchylnější ke kontaminaci 25

26 aflatoxiny jsou potraviny vyrobené z kukuřice, arašídů, dalších ořechů a vybraných druhů koření. (Malíř et Ostrý, 2003). Aflatoxiny jsou značně termorezistentní, částečně inaktivované jsou až delším působením vyšších teplot (100 až 200 C) při sterilizaci potravin. Pasterizační proces zpravidla nezpůsobuje jejich úplnou inaktivaci. Citlivé jsou vůči silnějším kyselinám a zásadám (Görner et Valík, 2004). Rozlišují se na tzv. aflatoxiny základní B 1, B 2, G 1, G 2 a aflatoxiny odvozené M 1 a M 2. Odvozené aflatoxiny vznikají konverzí v procesu trávení krmiv kontaminovaných aflatoxiny základními (Nedělník, 2011). Aflatoxiny základní se přirozeně vyskytují v přírodě. Dosud bylo identifikováno zhruba 20 aflatoxinů, kromě již zmíněných například AFB 2a, AFB 3, AFD 1, AFG 2a, AFGM 1 a další (Malíř et Ostrý, 2003). Nejčastěji vyskytující se AFB 1, je jedním z nejsilnějších popsaných přírodních karcinogenů (Nedělník, 2011). Jeho výskyt je dominantní a tvoří % z celkového obsahu aflatoxinů (Malíř et Ostrý, 2003). Písmena B a G pocházejí z označení jejich fluorescence v UV světle blue = modrý a green = zelený (Görner et Valík, 2004). Aflatoxiny skupiny M fluoreskují modře až fialově po expozici dlouhým vlnám UV světla (Malíř et Ostrý, 2003). Aflatoxiny vykazují silný toxický účinek na játra člověka a zvířat, způsobují hepatotoxikózy. Nepříznivě působí také svou značnou kancerogenitou (Klaban, 2005). Karcinogenita aflatoxinů je výrazně vyšší než u ostatních látek vyskytujících se v potravinářství (Görner et Valík, 2004). Dle klasifikace WHO jsou aflatoxiny řazeny do třídy 1 mezi prokázané karcinogeny pro člověka. Aflatoxiny mohou také způsobovat tzv. Reyův syndrom, respirační onemocnění, chronickou gastritidu, duševní retardaci dětí a potlačení imunity (Velíšek, 1999). AFG 1 má podobnou, ale menší toxicitu než AFB 1. Naopak ve srovnání s AFB 2 vykazuje tento mykotoxin toxicitu větší. Nejmenší akutní toxicitu ze 4 aflatoxinů, běžně se v přírodě vyskytujících, vykazuje AFG 2. AFM 1 má zhruba 3 % mutagenní potenciál AFB 1, je také méně toxický a karcinogenní. K expozici AFM 1 u člověka dochází především pitím mléka a konzumací mléčných výrobků. Akutní toxicita AFB 1 se pohybuje v rozsahu 0,3 18 mg/kg v závislosti na živočišném druhu. Při vysokých hladinách AFB 1 se toxicita projeví za 3 6 hodin nekrózou hepatocytů, poškozením srážlivosti a kapilární fragilitou, často to vede k rozsáhlým hemoragiím a úhynu. Odhad 26

27 LD 50 u lidí činí 1 15 mg/kg AFB 1. Vliv aflatoxinů může být zhoršen podvýživou (Malíř, Ostrý, 2003). Primárně postiženým orgánem jsou játra (jaterní karcinom, proliferace žlučovodů), ale může dojít i k změně v jiných orgánech např. v plicích, v myokardu a ledvinách. Probíhaly i experimenty na primátech, kterým byly podávány vysoké dávky AFB 1, aby byla navozena akutní aflatoxikóza. Z těchto experimentů byla extrapolována data na člověka. Na tomto základě se předpokládá, že dávka AFB 1 v potravině kontaminované 1,7 mg/kg t. hm. v krátkém čase způsobuje závažné poškození jater. Podání jediné dávky AFB 1 ve výši 75 mg/kg t. hm. způsobí smrt. AFB 2 vykazuje podobné účinky jako AFB 1, ale s nižší toxickou schopností (Malíř et Ostrý, 2003). Dokázáno je, že dochází k synergickému působení aflatoxinů a virů hepatitidy B (Velíšek, 1999) Alternáriové mykotoxiny Producenty jsou vláknité mikromycety rodu Alternaria např. Alternaria alternata. Nejčastějším alternáriovým mykotoxinem je kyselina tenuazová, alternariol metylether a alternariol. Kontaminace potravin a krmiv alternáriovými mykotoxiny byla prokázána zejména v rozvojových zemích. Koncentrace jsou nižší a způsobují převážně onemocnění chronická než akutní. Alternáriové mykotoxiny byly zjištěny v jablkách, rajčatech, mandarinkách, melounech, olivách, pekanových ořechách, pepři, ječmeni, ovsu, čiroku a dalších (Malíř et Ostrý, 2003) Citrinin Mykotoxin produkovaný především plísněmi Penicillium citrinum a Penicillium verrucosum je hlavním kontaminantem tzv. žluté rýže. Po objevení byl charakterizován jako antimikrobiální antibiotikum, později byla prokázána jeho silná nefrotoxicita, u zvířat byla prokázána i karcinogenita a mutagenita (Velíšek, 1999). Citrinin se vyskytuje hlavně ve skladovaném obilí, ale zjištěn byl také v dalších rostlinných produktech, jako jsou fazole, ovoce, ovocné a zeleninové šťávy, bylinky, koření a zkažené mléčné výrobky (EFSA Journal, 2012) Deoxynivalenol (DON) Producenty deoxynivalenolu jsou toxinogenní kmeny rodu Fusarium. Používá se i triviální název tohoto mykotoxinu vomitoxin. DON patří mezi významné zástupce mykotoxinů trichotecenové skupiny B (Malíř et Ostrý, 2003). Vyskytuje se zejména 27

28 u obilovin, jako je pšenice, ječmen, oves, žito a kukuřice. Méně často u rýže, čiroku a triticale (Vondrášková, 2011). Deoxynivalenol je velmi stabilní. Jeho koncentrace se nemění ani po technologickém zpracování vstupní suroviny do finálního výrobku. Přechod reziduí DON do masa, mléka nebo vajec je zanedbatelný (Malíř et Ostrý, 2003). Vysoký příjem per os může vést u pokusných zvířat k teratogenním změnám a poškození vyvíjejícího se embrya. Také způsobuje potlačení buněčné a humorální imunity. Účinek karcinogenní nebyl zatím prokázán (Klaban, 2001). Příznakem akutní intoxikace je zvracení, bolesti břicha, průjmy a bolesti hlavy spojené se závratěmi (Velíšek, 1999) Fumonisiny Hlavní producenty fumonisinů jsou toxinogenní kmeny rodu Fusarium. Velké množství fumonisinu produkují plísně Fusarium verticilloides (dříve F. moniliforme) a Fusarium proliferatum (Schneiderová, 2008). Dosud byla izolována celá řada fumonisinů a jejich metabolitů. Významné jsou zejména fumonisiny B 1, B 2, B 3. Tyto 3 fumonisiny se běžně vyskytují v přírodě jako kontaminanty potravin a krmiv (Malíř et Ostrý, 2003). Fumonisiny se nacházejí zejména v kukuřici a krmivech z ní vyrobených (siláž). Jejich přítomnost byla prokázána v kukuřičných výrobcích, jako jsou kukuřičné lupínky, dále pak v rýži, prosu aj (Velíšek, 1999). Jsou strukturálně podobné sfingosinu a mohou uplatnit svou biologickou aktivitu v blokaci klíčových enzymů biosyntézy sfingolipidů, které jsou potřebné pro stavbu a fyziologickou činnost buněčné stěny (Nedělník, 2011; Malíř et Ostrý, 2003). Fumonisin B 1 má karcinogenní vliv na krysy a myši, u několika druhů zvířat způsobuje toxicitu jater a ledvin (např. kůň, prase, jehně, krůty, kachny a myši). U koní vyvolává encefalomalácii a u prasat způsobuje plicní edém. Spojován je také s karcinomem jícnu u lidí (Schneiderová, 2008). Dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, Světové zdravotnické organizace, jsou fumonisiny klasifikovány jako možné karcinogeny pro člověka a jsou charakterizovány jako promotory karcinogenního procesu (Malíř et Ostrý, 2003) Námelové alkaloidy Námelové alkaloidy produkovány některými druhy plísně Claviceps a to zejména druhem Claviceps purpurea (paličkovice nachová). Plíseň parazituje na travinách 28

29 včetně obilovin (žito, ječmen, pšenice). V klasu jsou pletiva napadených zrn přeměněna myceliem plísní na tuhé fialovohnědé sklerocium nazývané námel. Ve sklerociu vznikají metabolity, které se při zpracování dostávají do mouky. V dnešní době nachází námelové alkaloidy uplatnění v medicíně (Velíšek, 1999). Základem struktury námelových alkaloidů je kyselina lysergová. Nejjednodušší námelový alkaloid je ergometrin. Přirozené námelové alkaloidy mají výrazný uterotonický účinek tj. ovlivňují stahování děložních svalů. Jako uterotonikum se využíval ergometrin, pro jeho četné nežádoucí účinky již v této indikaci není používán. Jako antimigrenikum se může aplikovat k léčbě migrény (Klaban, 2011) Kyselina cyklopiazonová (CPK) Při produkci se uplatňují zejména rody Aspergillus a Penicillium. Kmeny Aspergillus flavus produkují CPK současně s aflatoxiny (Malíř et Ostrý, 2003). Produkována je také druhem Penicillium commune a Penicillium griseofulvum (Velíšek, 1999). Dále bylo zjištěno, že kyselinu cyklopiazonovou produkuje i Penicillium camemberti používané k výrobě plísňových sýrů camembertského typu. U lidí byly po dietární expozici pozorovány klinické příznaky jako např. třes, ospalost a závratě. U zvířat se toxicita projevuje například nekrotickými účinky na gastrointestinální trakt, ledviny, játra, svaly a další orgány. Pozorovány byly i degenerativní změny myokardu (Malíř et Ostrý, 2003). Přítomnost tohoto mykotoxinu byla prokázána v kukuřici, slunečnicových semenech, arašídech, v sýrech zrajících s bílou plísní na povrchu a v různých krmivech (Velíšek, 1999). Detekován byl také v mléce ovcí, drůbežím mase a vejcích (Malíř et Ostrý, 2003) Ochratoxin A (OTA) Ochratoxin A je produkovaný plísněmi Aspergillus a Penicillium (Schneiderová, 2008). Tyto plísně jsou schopné růst v různých klimatických podmínkách a na různých rostlinách, proto může dojít k produkci OTA po celém světě (Megan et Olsen, 2004). V teplých tropických a subtropických oblastech je OTA produkován mikromycety rodu Aspergillus. V chladných oblastech je OTA produkován převážně vláknitými mikromycety rodu Penicillium, zejména Penicillium viridicatum. Do skupiny ochratoxinů patří dále ochratoxin B, C, D a další. Ochratoxin B je zhruba 16krát méně toxický než OTA (prokázáno ve studii na kuřatech). Ochratoxin C vykazuje stejnou 29

30 toxicitu jako OTA, ale v potravinách a krmivech se vyskytuje ojediněle (Malíř et Ostrý, 2003). Ochratoxin A se nejčastěji nachází v cereáliích, zelených kávových bobech, vínu, pivu a koření. V důsledku kontaminace krmiva ho lze najít také v orgánech hospodářských zvířat, stopové koncentrace byly prokázány i v mase a sýrech. Tepelné zpracování kontaminovaných surovin snižuje koncentraci ochratoxinu A od % (Velíšek, 1999; Megan et Olsen, 2004). Ochratoxin A zasahuje jako cílové orgány především játra a ledviny. Dále vykazuje účinky imunotoxické, neurotoxické, teratogenní a potenciálně karcinogenní. U prasat vyvolává onemocnění známé jako mykotoxická nefropatie. U obyvatel Balkánského poloostrova je původcem balkánské endemické nefropatie (Klaban, 2005). Bylo prokázáno, že OTA způsobuje inhibici syntézy proteinů, zvýšení peroxidace lipidů, poškození metabolismu cukrů a vápníků a poškození mitochondriálních funkcí (Malíř et Ostrý, 2003). Toxické účinky ochratoxinu A jsou přičítány atomu chlóru, kterým je aromatický kruh substituován. Ochratoxin B se od tohoto ochratoxinu liší absencí chlóru. (Velíšek, 1999). Ochratoxin A je zařazen do kategorie látek s možným karcinogenním působením (Malíř et Ostrý, 2003). Chová se jako kumulativní jed s rychlou absorpcí a pomalým vylučováním. Poločas vylučování u člověka je pravděpodobně 35 dní. Hlavními místy retence jsou ledviny, játra, varlata, střevo, svaly a tuková tkáň (Malíř et Ostrý, 2003) Patulin Patulin byl poprvé izolován jako antibioticky aktivní metabolit Penicillium patulum. Účinný byl na grampozitivní a gramnegativní bakterie a zejména na Mycobaterium tuberculosis. Při pokusech na laboratorních zvířatech byly později zjištěny kromě antibiotických účinků patulinu i účinky toxické. Patulin byl proto zařazen mezi mykotoxiny (Malíř et Ostrý, 2003). U zvířat toxin způsobuje například gastrointestinální poruchy, hemoragie a edémy různých orgánů (Görner et Valík, 2004). Kancerogenita na zvířatech nebyla prokázána, přesto vykazuje imunosupresivní účinky a po opakovaném příjmu organismem může poškozovat játra a slezinu (Klaban, 2001). U drůbeže bylo popsáno způsobení poškození centrální nervové soustavy, sleziny, jater, žaludku, ledvin a dýchacího ústrojí (Nedělník, 2011). 30

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:

Více

Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka

Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské

Více

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská Mykotoxiny Zpracovatelé: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská Zpracováno v rámci projektu MŠMT 2B06118 Vliv technologického zpracování na osud nutričně významných látek a kontaminantů

Více

PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil

PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil Mykotoxiny Z řeckého slova mykes = houba Toxicum = jed Produkty sekundárního metabolismu plísní Je známo asi 6000

Více

Jedovatá stopa 4. díl

Jedovatá stopa 4. díl Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha Jedovatá stopa 4. díl Paličkovice nachová ( purpurea) popř. C. paspali parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující

Více

Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci

Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Lenka Slonková Brno 2012 Na tomto

Více

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mikroskopické houby - rod Aspergillus zástupci rodu Aspergillus - popsáno 339 druhů, cca 40 druhů popsáno jako původci mykotických

Více

Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Mykotoxiny v krmivech Mykotoxiny jsou nejvíce produkovány rody mikroskopických hub Aspergillus,

Více

Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty

Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty Mykotoxiny sekundární metabolity toxinogenních mikromycet (plísní) mykotoxiny jsou obvykle vylučovány do substrátu, ale mohou být také ve sporách známo přes

Více

Penicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory

Penicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory Penicillium podrod Penicillium - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory Penicillium fyziologické znaky využití CSA CSA agar s kreatinem a indikátorem ph (bromkresolový

Více

Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů

Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů Nejvýznamnější skupina mikromycetů z hlediska produkce závažných mykotoxinů A. flavus A. parasiticus A. nomius A. caelatus A. oryzae A. sojae A. tamarii A.

Více

Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách

Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách Seminář Mykotoxiny a zemědělská produkce, Brno na Výstavišti, 13. 3. 2013 Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc. Státní zdravotní

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Mykotoxiny tvorba a původci

Mykotoxiny tvorba a původci Mykotoxiny tvorba a původci MYKOTOXINY Co jsou mykotoxiny? Proč se produkují sekundární metabolity? Hlavní typy mikromycet a jejich mykotoxiny Mykotoxiny v potravinách Mykotoxiny a lidské zdraví Regulace

Více

Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat

Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat Mykotoxiny u zvířat Mykotoxiny u zvířat Úvod Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat 1. Podstata a původ mykotoxinů

Více

Mikromycety - vláknité houby - plísně

Mikromycety - vláknité houby - plísně Mikromycety - vláknité houby - plísně Mikromycety Pro vláknité mikromycety se všeobecně používá termín plísně V mykologii má však termín "plísně" užší význam, označuje pouze houby podkmene Oomycota (např.

Více

Penicillium, řád Eurotiales

Penicillium, řád Eurotiales Penicillium, řád Eurotiales Druhově bohatý rod: více než 250 druhů V přírodě jedna z nejčastějších hub (půda, ovzduší) významný rozkladač rostlinných zbytků V prostředí člověka častý kontaminant potravin

Více

Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská

Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Nejvýznamnější mykotoxiny v obilovinách 1. aflatoxiny 2. ochratoxin A 3. fumonisiny

Více

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní) Penicillium podrod Biverticillium - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní) Penicillium islandicum Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, sametové až flokozní, tmavozelené, s oranžovým

Více

Fusarium a Cylindrocarpon

Fusarium a Cylindrocarpon Fusarium a Cylindrocarpon Rod Fusarium (česky srpatka) je charakteristický tvorbou vícebuněčných zakřivených makrokonidií, na rozdíl od příbuzného rodu Cylindrocarpon, který má makrokonidie většinou rovné.

Více

Mykologická analýza potravin

Mykologická analýza potravin Mykologická analýza potravin a. Souhrn V roce 2010 byl zahájen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu

Více

Vliv plísní na zdraví člověka

Vliv plísní na zdraví člověka Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Ústav hygieny a epidemiologie Studničkova 7, 128 00 Praha 2 Přednosta: doc. MUDr. Milan Tuček, CSc. Vedoucí terénní stáže: MUDr. Ivana Holcátová, CSc. Vliv

Více

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum ŘÍŠE: Chromista/SAR Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Peronosporomycota (Oomycota) TŘÍDA: Peronosporomycetes (Oomycetes ) ŘÁD: Peronosporales Pseudoperonospora

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)

Více

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty

Více

Fytopatologická praktika

Fytopatologická praktika Fytopatologická praktika zygomycety 4 Ing. Dagmar Palovčíková Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Systém hub 4 (5) dobře odlišené

Více

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Eurotiomycetes ŘÁD: Eurotiales Eurotium amstelodami (ŽM) Aspergillus

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,

Více

MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN

MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN a. Souhrn V roce 2011 byl ukončen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu

Více

Eurotiales - teleomorfy

Eurotiales - teleomorfy Eurotiales - teleomorfy Houby charakteristické tvorbou plodnic (kleistothecií, gymnothecií, aj.) a nepohlavního stadia v rodech Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces, Basipetospora, Polypaecilum aj. Některé

Více

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED GRAINS FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED GRAINS FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED GRAINS FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS VLIV ZKRMOVÁNÍ MYKOTOXINY KONTAMINOVANÝCH OBILOVIN NA ZDRAVOTNÍ, RŮSTOVÉ A UŽITKOVÉ VLASTNOSTI

Více

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Mykologická analýza potravin

Mykologická analýza potravin Mykologická analýza potravin a. Souhrn Rok 2009 byl druhým rokem dvouletého monitorovacího období (2008-2009) nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON".

Více

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr. SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.cz ÚVOD ZÁKLADNÍ PRINCIPY BEZPEČNOSTI POTRAVIN NAŘÍZENÍ 178/2002

Více

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová Plísně v domě a bytě 164 Kateřina Klánová ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Plísně v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE Kateřina Klánová GRADA PUBLISHING Poděkování Za odborné konzultace děkuji RNDr. Jaroslavu

Více

MYKOTOXINY A JEJICH VÝSKYT VE VÍNECH

MYKOTOXINY A JEJICH VÝSKYT VE VÍNECH Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici MYKOTOXINY A JEJICH VÝSKYT VE VÍNECH Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Vojtěch Kobližka Vypracovala Mgr. Barbara Tomanová Lednice

Více

Eurotium, řád Eurotiales

Eurotium, řád Eurotiales Eurotium, řád Eurotiales Houby nápadné tvorbou žlutých plodnic (kleistothecií) a nepohlavního stadia rodu Aspergillus. Charakteristické svou osmofilií - vyskytují se na substrátech s omezenou dostupností

Více

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka 20. Konference Monitoringu, Milovy, 6. 10. 2015 Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka Vladimír Ostrý, Marie Jefremová, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie. Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví.

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie. Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví. Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Kateřina Kotalová N1501 Biologie

Více

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura Ophiostomatales Houby charakteristické tvorbou černých plodnic (typu perithecia) s dlouhým krčkem a ústím a nepohlavního stadia v rodech Graphium, Leptographium, Sporothrix aj. Někteří zástupci mají 2

Více

MYKOTOXINY. Ochratoxin A

MYKOTOXINY. Ochratoxin A Výskyt: MYKOTOXINY Ochratoxin A obiloviny (kukuřice, ječmen, žito), sója masné výrobky (finalizace salámů pomocí plísní!), vepř. krev (vázán na albumin) rybí polokonzervy káva, kakao rozinky Ochratoxin

Více

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25 Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,

Více

Integrovaný systém eliminace mykotoxinů. Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc

Integrovaný systém eliminace mykotoxinů. Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc Integrovaný systém eliminace mykotoxinů Širokospektrální vyvazovač toxinů s kontrolou plísní navíc Neutox - koncept Mykotoxiny se běžně vyskytují ve většině surovin a krmných směsí. Jsou produkovány velkým

Více

Vláknité mikromycety. Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D.

Vláknité mikromycety. Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D. Vláknité mikromycety Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D. Vláknité houby plísně jsou jedno až mnohobuněčné eukaryotické organismy, tvořící vláknité povlaky uvnitř nebo na povrchu substrátů Říše: Houby (Fungi)

Více

Aspergillus, řád Eurotiales

Aspergillus, řád Eurotiales Aspergillus, řád Eurotiales 230 druhů, český název kropidlák výskyt v přírodě hlavně v teplejších oblastech světa (půda) u nás častý kontaminant potravin a krmiv mnohé druhy jsou osmofilní produkce významných

Více

dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)

dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) Otázka: Hygiena a toxikologie Předmět: Chemie Přidal(a): dan 1. Definice, základní poznatky HYGIENA = dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) vnějším znakem hygieny

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. SACHARIDY SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. JSOU TO HYDROXYSLOUČENINY, PROTOŽE VŠECHNY OBSAHUJÍ NĚKOLIK HYDROXYLOVÝCH SKUPIN -OH. Sacharidy dělíme na

Více

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :

Téma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy : Téma : HOUBY Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Očekávané výstupy : Jana Hůšová Seznámení s říší HOUBY Praktické využití těchto organismů pro člověka Schopnost rozpoznat jedlé a jedovaté

Více

Mykotoxiny téma stále aktuální

Mykotoxiny téma stále aktuální Mykotoxiny téma stále aktuální MIROSLAVA STREJČKOVÁ JAN NEDĚLNÍK Máme se tímto tématem ještě zabývat? Historie Námelové alkaloidy, nekróza okrajových částí těla, nemoc sv. Víta-mrzáci Tireoviridin-žlutá

Více

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,

Více

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová CAMPYLOBACTER Podmíněně patogenní bakterie Onemocnění alimentárního původu Alimentární původ= onemocnění z potravin MORFOLOGIE Gramnegativní bakterie

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura Sordariales Skupina charakteristická tvorbou většinou tmavě zbarvených plodnic typu perithecia. Někteří zástupci mají plodnice porostlé různě utvářenými trichomy (např. Chaetomium). Většinou se vyskytují

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. a ing. Jana Kohoutková,

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc. Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc. Nízkoenergetický dům Norma ČSN 73 0540 Charakterizován potřebou tepla na vytápění Otopná soustava o nižším výkonu Dobře zateplené

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN

AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN Dolní Dunajovice 14. 3. 2018 AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN Ing. Jitka Götzová MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK 2016 odebráno 1809 vzorků potravin 17 vzorků překročení maximálního limitu

Více

Výzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana

Výzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana Výzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana Materiály, pomůcky, zařízení, přístroje : Destilovaná voda Vatové tampóny Živná půda (CDA)

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Úvod... 2. 1 Teoretická část... 3

Úvod... 2. 1 Teoretická část... 3 Obsah Úvod... 2 1 Teoretická část... 3 1.1 Historie... 3 1.2 Systematické zařazení... 3 1.3 Rozmnožování... 4 1.3.1 Princip rozmnožování... 4 1.3.2 Životní cyklus... 4 1.4 Laboratorní metody při určování

Více

Alkaloidy. Základní vlastnosti

Alkaloidy. Základní vlastnosti Alkaloidy jsou vesměs jedovaté sloučeniny. Většina z nich náleží k rostlinným alkaloidům, vzácně se však vyskytují i alkaloidy živočichů (hlavně obojživelníků) a hub. V současné době je jich známo již

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Výsledky monitoringu mykotoxinů v krmivech (ÚKZÚZ)

Výsledky monitoringu mykotoxinů v krmivech (ÚKZÚZ) Výsledky monitoringu mykotoxinů v krmivech (ÚKZÚZ) Markéta Pospíchalová marketa.pospichalova@ukzuz.cz Mykotoxiny a zemědělská produkce, 13.3.213, Brno Průchod vzorku laboratoří Akreditace ČSN EN ISO1725:25

Více

VLHKOST A PLÍSNĚ VE STAVBĚ

VLHKOST A PLÍSNĚ VE STAVBĚ VLHKOST A PLÍSNĚ VE STAVBĚ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Fungi ODDĚLENÍ: Ascomycota vřeckovýtrusné houby TŘÍDA: Eurotiomycetes ŘÁD: Eurotiales Aspergillus niger (ŽM) Aspergillus flavus

Více

Vliv teploty. Mezofilní mik. Termoofilní mik. Psychrofilní mik. 0 C 10 C 20 C 30 C 40 C 50 C 60 C 70 C teplota

Vliv teploty. Mezofilní mik. Termoofilní mik. Psychrofilní mik. 0 C 10 C 20 C 30 C 40 C 50 C 60 C 70 C teplota Vliv teploty Jeden z hlavních faktorů ovlivňující téměř všechny životní pochody mik. Každý mik. žije v určitém teplotním rozmezí je dáno: Minimální teplotou nejnižší teplota, při které mik. roste a množí

Více

Obecná charakteristika hub

Obecná charakteristika hub Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Mykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci

Mykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci Mykologie potravin Standardní vyšetřovací metody založené na kultivaci kvasinek a plísní na pevných půdách, vyhodnocování morfologie (makro- a mikroskopicky), typy toxinů produkovaných plísněmi. Mykologie

Více

VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO. Plísně a jejich výskyt

VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO. Plísně a jejich výskyt VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA VÝSKYTU PLÍSNÍ V BYTECH ODBORNÉ STANOVISKO Plísně a jejich výskyt Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Při růstu vytvářejí reprodukční

Více

Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno

Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno sel plex brozura TISK.indd 2 14.12.2006 9:39:52 Sel-Plex JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno Selen hraje v metabolismu živých organismů zásadní roli tím, že umožňuje normální

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Houby 2 Kód: Datum: 14.8.2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Odbor hygieny obecné a komunální Leden 2019

Odbor hygieny obecné a komunální Leden 2019 PYLOVÝ MONITORING Vyhodnocení pylového monitoringu za rok 218, porovnání pylových sezón v letech 215, 216, 217 a 218, sestavení pylového kalendáře pro Liberecký kraj Odbor hygieny obecné a komunální Leden

Více

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují

Více

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Chemické kontaminanty v potravinách mykotoxiny

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Chemické kontaminanty v potravinách mykotoxiny Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Chemické kontaminanty v potravinách mykotoxiny Bakalářská práce Vedoucí práce: MVDr. Olga Cwiková, Ph.D. Vypracovala: Dominika

Více

Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů

Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů kostra prezentace ze dne 17.3.2016 lektor: Ing. Ivan Miller, Ph.D ČZU v Praze Institut vzdělávání a poradenství Katedra celoživotního vzdělávání a

Více

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF)

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Elektronické publikace: ISBN 978-80-88174-00-4 (ve formátu mobi) ISBN 978-80-88174-02-8 (ve formátu

Více

Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace. Doležalová Fehérová 2015/2016

Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace. Doležalová Fehérová 2015/2016 Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace Doležalová Fehérová 2015/2016 Biofilmy Přisedlé společenstvo mikroorganismů Tvořeny buňkami produkujícími extracelulární polymerní látky Extracelulární

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 9+10 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie Obsah přednášky: Změny potravin při skladování Trvanlivost potravin,

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub) Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)

Více

Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: ? Které sacharidy označujeme jako cukry?

Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: ? Které sacharidy označujeme jako cukry? Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: Sacharidy jsou polyhydroxyderiváty karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů).? Které sacharidy označujeme jako cukry? Jako tzv. cukry označujeme

Více

Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství.

Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství. Titulní strana Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství. Alena Kubátová Přírodovědecká fakulta UK, Katedra botaniky tel. 221 951 656, e-mail: kubatova@natur.cuni.cz

Více