Instalovaný tepelný příkon 57,8 MW

Transkript

1

2 Název části zařízení Zdroje K1 a K2 Ostatní části zůstávají nezměněny. Kapacita zařízení Instalovaný tepelný příkon 57,8 MW Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci do kategorie průmyslových činností Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více, naplňuje kategorii 1.1. Ve výrokové části I. Popis zařízení, Technické a technologické jednotky tvořící zařízení, se písmeno A) Uhelné kotle K1 a K2 mění A) Uhelné kotle K1 a K2 identifikační číslo zdroje celkový instalovaný tepelný výkon 2x 24,9 MWt celkový instalovaný tepelný příkon 2x 28,9 MWt celkový instalovaný elektrický výkon 7,3 MWel (TG1 = 3,5 MWel a TG3 = 3,8 MWel) produkce páry K1, K2-28 t/h (89,64 GJ/h) přehřáté páry pro jeden kotel umístění na parcele číslo 2417/1 v katastrálním území Dvůr Králové nad Labem Kotle místně označené jako K1 a K2 vyrábějí páru pro turbosoustrojí a pro teplárenské účely. Jsou umístěny ve společné kotelně. Kotle K1 a K2 (rok výroby 1953, výrobce ZVÚ Hradec Králové) o instalovaném příkonu 2 x 28,9 MWt jsou roštové kotle, jejichž hlavní částí je mechanický pásový rošt, na němž dochází k postupnému hoření paliva. Na konci roštu je výsypka na odvod strusky. Jde o kotle parní, s přirozenou cirkulací, tříválcové, strmotrubné, s dvěma přehřívači páry. Hlavním palivem je hnědé anebo černé uhlí. Palivo je do kotlů dopravováno násypkami ze zásobníků, výšku vrstvy paliva na roštu lze regulovat. Regulace výkonu kotle se provádí změnou množství paliva a vzduchu. Na kotlích K1 a K2 lze také spalovat zemní plyn z veřejné distribuční sítě (K1 instalovány dva nezávislé plynové hořáky typu Weishaupt na spalování zemního plynu o celkovém výkonu 5 MW; K2 dva nezávislé plynové hořáky typu Weishaupt na spalování zemního plynu o celkovém výkonu 5 MW). Plynové hořáky Weishaupt jsou na kotlích instalovány výhradně pro nouzové a mimořádné situace (např. krátkodobé zvýšení výkonu nebo snížení emisí v rozmezí několika minut). Nejedná se o kontinuální technologické řízení procesu spalování hlavního paliva. Na každém kotli K1 a K2 zvlášť lze kromě hlavního paliva hnědého nebo černého uhlí rovněž spalovat samostatně biomasu, dále lze spoluspalovat směs hnědého anebo černého uhlí a biomasy. Oba kotle jsou kouřovody napojeny na společný elektroodlučovač typu EKF ,5A o účinnosti odlučování tuhých znečišťujících látek 96 %. Vyústění vyčištěných kouřových plynů pro kotle K1 a K2 je provedeno do společného komína výšky 100 m. Ostatní části zůstávají nezměněny.

3 Ve výrokové části I. Popis zařízení, Technické a technologické jednotky tvořící zařízení, písmeno A) Uhelné kotle K1 a K2 se následující textová část: Kotel K3 je parní granulační kotel, s přirozenou cirkulací, jednoválcový, strmotrubný, s třemi přehřívači páry. Práškové palivo je do kotle dopravováno čtyřmi ventilátorovými mlýny a vyfukováno do práškových hořáků v rozích kotle. Na kotlích lze též spalovat směs hnědého uhlí a zemního plynu (dva plynové hořáky typu TODD Bomb, Ltd na spalování zemního plynu). Tepelný výkon je 57,8 MWt. Kotel je kouřovodem napojen na tkaninový odlučovač typu Elkem ET 2 x 4/54 UP o účinnosti odlučování tuhých znečišťujících látek 97,5 %. z r u š u j e. Ve výrokové části I. Popis zařízení, Technické a technologické jednotky tvořící zařízení, se písmeno B) Olejové kotle K11 a K12 mění K11 a K12 - v kotelně jsou instalovány 2 kotle typu BK 8 (výrobce ČKD Dukla Praha, závod Tatra Kolín), o výkonu 2 x 8 t/h přehřáté páry při provozním tlaku 0,98 MPa a teplotě 179 C výstupní páry. Vlastní kotel je velkoprostorový agregát s přetlakovým topeništěm. Kotel je proveden jako plamenožárotrubný s přirozenou cirkulací. Palivem je topný olej těžký - L (TOT L) s obsahem síry do max. 1% hmotnostních. Ostatní části zůstávají nezměněny. Ve výrokové části I. Popis zařízení, Technické a technologické jednotky tvořící zařízení, se písmeno B) Plynové kotle K13 a K14 mění K13 a K14 - v kotelně je instalován kotel typu BK 8 (výrobce ČKD Dukla Praha, závod Tatra Kolín), o výkonu 8 t/h přehřáté páry při provozním tlaku 0,98 MPa a teplotě 179 C výstupní páry. Vlastní kotel K13 je velkoprostorový agregát s přetlakovým topeništěm a plynovým hořákem Dreizler. Kotel je proveden jako plamenožárotrubný s přirozenou cirkulací. V kotelně je dále instalován parní kotel K14 od výrobce BOSCH Universal UL-S, který je osazen monoblokovým přetlakovým plynovým hořákem Dreizler. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Ve výrokové části I. Popis zařízení, Technické a technologické jednotky tvořící zařízení, Technologie výroby a související zařízení se následující části mění Doprava topného oleje - zahrnuje stáčení, skladování, ohřev a dopravu k hořákům. Sklad topného oleje - zařízení pro stáčení, skladování a dopravu topného oleje k hořákům. Jedná se o dvě nadzemní ocelové jednoplášťové beztlaké nádrže ve společné záchytné zděné vaně. Stáčecí místo je železniční, zajištěné. Umístění na parcele číslo 2417/1, katastrální území Dvůr Králové nad Labem. Potrubí do skladu je v kanálovém provedení. Projektovaná kapacita: 2 x 200 m 3. Úpravna vody - čištění a chemická úprava vod pro chladicí a technologické účely. Zahrnuje akumulační nádrže, jímky, čiřiče, pískové a ionexové filtry, čerpadla a potrubí, zásobníky na chemikálie používané při úpravě vody. Umístění na parcelách číslo 2417/1,

4 v katastrálním území Dvůr Králové nad Labem. Projektovaná kapacita (jmenovitý výkon): úpravna přídavné vody 135 tun/h, 2x úpravna chladící vody 44 tun/h a 140 tun/h. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, se v bodu 1.1 doplňuje písmeno i) i) jednorázové měření emisí znečišťujících látek zvlášť u každého kotle K1 a K2 je provedeno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů ve schváleném měřícím místě na horizontální části kouřovodu za elektroodlučovačem před vstupem do komína bezodkladně nejpozději do 3 měsíců ode dne prvního uvedení zdroje se změněným hlavním palivem černým uhlím do provozu; provozovatel předloží aktualizovaný provozní řád, Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, se v bodu 1.1 doplňuje písmeno j) j) spalovací stacionární zdroje znečišťování ovzduší kotle K1 a K2, jako zdroje dodávající teplo do soustavy zásobování tepelnou energií, jsou pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2022 zařazeny do přechodného režimu. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, se bod 1.1 písmeno e) mění e) provozovatel plní součtový emisní strop (cíl) u kotlů K1 a K2 pro rok 2015 a následně od 1. ledna 2016 až do 31. prosince 2022 plní emisní stropy pro následující znečišťující látky uvedené v tabulce: Znečišťující látka Tuhé znečišťující látky (TZL) Oxid siřičitý (SO2) Oxidy dusíku (NOx) Emisní strop [t/rok] 22,31 713,18 212,89 Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, se bod 1.1 písmeno a) poznámka k tabulce mění Poznámka: 1) Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kpa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 6%. Emisní limity jsou stanoveny pro rok 2015 a následně od 1. ledna 2016 až do 31. prosince Kotel K3 je trvale odstaven z provozu. 3

5 Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 2. Ochrana vod, se bod 2.1 písmeno c) a bod 2.2 písmeno b): minimální zůstatkový průtok pod klapkovým jezem na Labi ve výši 1,94 m 3 /s (Q355). Minimální zůstatkový průtok je zajišťován přepadem přes klapku levého jezového pole a odpovídá mu výška přepadového paprsku 23 cm, z r u š u j e. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 2. Ochrana vod, se bod 2.3 písmeno c): c) úroveň hladiny podzemní vody je pravidelně sledována měřením a je pravidelně zaznamenávána 1x za měsíc, z r u š u j e. Řazení ostatních písmen ve výrokové části 2. Ochrana vod, v bodě 2.1, 2.2 a 2.3 se mění abecedně. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 2. Ochrana vod, se bod 2.5 písmeno d) mění d) platnost povolení k vypouštění odpadních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 30. dubna Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení, se bod 3.2: 3.2. Integrovaným povolením se ukládá monitoring odkaliště IV v následujícím rozsahu: a) denně kontrola stavu hrázového tělesa, neporušenost koruny kontrola stavu a funkčnosti přelivných věží sledování stavu hladiny vody v odkališti, pohybu a sedimentace hydrosměsi kontrola jednotlivých výtoků odpadní vody vizuální sledování úrovně znečištění odpadní vody na jednotlivých výtocích kontrola rozvodného potrubí hydrosměsi na hrázích a stability podpor potrubí b) 1 x týdně pochůzková kontrola zaměstnance odpovědného za provoz odkaliště (manipulanta), se zaměřením na provozně-technické poměry na odkališti vizuální kontrola hrázového a drenážního systému (průsakové a deformační jevy) kontrola pohybu vody v revizních šachtách kontrola dopravního potrubí hydrosměsi mezi odkalištěm a teplárnou na těsnost potrubí a stabilitu podpěr 4

6 c) 1 x za měsíc kontrolní pochůzka, při které se sleduje, kromě skutečností pod bodem a), také: úroveň a tvar pláže u provozované odbočky poměr mezi plochami vody a pláží délka usazovací dráhy k provozované přelivné věži stav sedimentu u provozovaných přelivných věží měření úrovně hladin v pozorovacích sondách měření úrovně hladiny volné vody v odkališti odběr slévaného vzorku odpadní vody (typ vzorku je stanoven 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin) z obvodového příkopu a následný chemický rozbor realizovaný oprávněnou laboratoří, při kterém se stanoví: obsah rozpuštěných anorganických solí (RAS) obsah nerozpuštěných látek (NL) hodnota ph stanovení množství vypouštěných odpadních vod z odkaliště nepřímo výpočtem na základě nepřetržitého měření množství splavovací (transportní) vody vynásobené koeficientem 0,89 vyhodnocení měsíční bilance vypouštěných odpadních vod a vypouštěného znečištění z odkaliště a z jednotlivých výpustí vyhodnocení výsledků měření a pozorování za uplynulé období d) 1x za 3 měsíce kontrolní pochůzka pracovníka technicko-bezpečnostního dohledu, při které se sleduje, kromě skutečností pod bodem b), také: úroveň a tvar pláže u provozované odbočky poměr mezi plochami vody a pláží délka usazovací dráhy k provozované přelivné věži stav sedimentu u provozovaných přelivných věží e) 1x za 6 měsíců odběr prostých vzorků na výpustech do Lipnického potoka (tj.: svody 1, 4, 5 a přelivná věž P4A) a následný chemický rozbor realizovaný oprávněnou laboratoří, při kterém se stanoví: f) 1x ročně obsah rozpuštěných anorganických solí (RAS) obsah nerozpuštěných látek (NL) hodnota ph roční vyhodnocení vodní bilance odkaliště a bilance vypouštěného znečištění g) 1x za 4 roky měření svislých posunů hrázového systému 5

7 prohlídka vodního díla a vyhotovení etapové zprávy odborně způsobilou osobou výkonu TBD Výsledky monitoringu jsou každoročně zasílány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy. z r u š u j e. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny. a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 8. dubna 2015 od provozovatele zařízení žádost o vydání změny integrovaného povolení. Krajský úřad následně dne 16. dubna 2015 oznámil v souladu s ust. 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení pod č.j /ZP/ k vyjádření do 15 dnů dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení se krajský úřad zabýval ust. 2 písm. j) zákona o integrované prevenci zda se jedná o podstatnou změnu zařízení, tj. změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. S ohledem na charakter změny se nejedná o změnu, která dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, ani o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami dle ust. 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, ani tato změna nevyplývá z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, zjistí-li úřad, že je znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ust. 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení vznikla ze strany krajského úřadu potřeba ústního jednání, bylo dne 29. května 2015 nařízeno ústního jednání dle ustanovení 49 správního řádu, resp. dle ust. 12 zákona o integrované prevenci. Ústní jednání k projednání žádosti se konalo dne 4. června 2015 v místě zařízení. V rámci ústního jednání krajský úřad seznámil dotčené subjekty s podklady řízení, s jeho dosavadním průběhem a s obdrženými připomínkami. Z ústního jednání byl pořízen protokol. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. b) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o vydání změny integrovaného povolení, 6

8 - obdržená vyjádření v průběhu řízení, - protokol z ústního jednání. c) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením 8 a 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne bez připomínek, Městský úřad města Dvůr Králové nad Labem, dne bez připomínek, Česká inspekce životního prostředí, dne bez zásadních připomínek, Povodí Labe, s.p., dne bez připomínek. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Úsek integrace: Vzhledem k proměnlivosti názvu zařízení, který je různě uváděn v jednotlivých rozhodnutích či úplném znění výrokové části, jakož i v předložené žádosti o změnu integrovaného povolení (poněkud iracionální název ČEZ, a.s., Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Trmice, lokalita Poříčí, provoz Dvůr Králové), přičemž v centrálním systému IPPC je opět použit zcela jiný název (ČEZ, a.s., Elektrárny Poříčí provoz Teplárna Dvůr Králové nad Labem) ČIŽP doporučuje sjednotit označení zařízení na jednom racionálním a specificky vypovídajícím názvu, a to pokud možno co nejkratším např. Teplárna Dvůr Králové nad Labem (tento název byl použit v posledním úplném znění výrokové části IP ze dne ). Připomínka byla zohledněna v plném rozsahu. Oddělení ochrany ovzduší: Jedná se o provedení změny ve výrokové části č. I Popis zařízení a popis umístění zařízení a změna v bodě 1.2 Technické a technologické jednotky. Tyto změny popisu zařízení nemění technické ani emisní parametry zařízení. ČIŽP, oblastní inspektorát Hradec Králové, oddělení ochrany ovzduší, nemá k předložené žádosti o změnu IP připomínky. Oddělení ochrany vod: Ve změnách týkajících se oblasti ochrany vod ČIŽP doporučuje, i přes doložené stanovisko Povodí Labe, s.p., ponechat v podmínkách integrovaného povolení ukazatel minimálního zůstatkového průtoku v toku Labe a taktéž podmínku sledování podzemních vod Artézského vrtu, vše pro ochranu vodního prostředí dané lokality. S vypuštěním podmínky monitoringu odkaliště IV souhlasíme za předpokladu, že daný monitoring bude i nadále součástí závazného dokumentu manipulačního řádu díla, na jehož plnění se bude podmínka integrovaného povolení odvolávat. K prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami nemáme výhrady. K předložené žádosti o změnu podmínek integrovaného povolení nemá ČIŽP, oddělení ochrany vod, další připomínky. Připomínka byla zohledněna částečně, viz dále důvody výroku rozhodnutí. 7

9 Oddělení odpadového hospodářství: K předloženému návrhu změny integrovaného povolení č.j. ZP/30970/05-Mt-P ze dne , ve znění pozdějších změn (dále také jen IP ), pro zařízení: ČEZ, a.s., teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Trmice lokalita Poříčí, provoz Teplárna Dvůr Králové nad Labem, oddělení odpadového hospodářství uvádí: Navrhovaná změna IP se týká oblasti ochrany ovzduší a oblasti ochrany vod. Dle předložené žádosti o změnu IP charakter požadovaných změn nepřinese produkci odpadů. S ohledem na výše uvedené nemá ČIŽP, oddělení odpadového hospodářství, k žádosti o změnu IP připomínky. d) Důvody výroku rozhodnutí Předmětem žádosti je změna integrovaného povolení v popisné části zařízení, v ochraně ovzduší a v ochraně vod. Na základě žádosti dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení Krajský úřad vyhověl žádosti v plném rozsahu a upravil a upřesnil integrované povolení v části popisující zařízení týkající se snížení celkového jmenovitého tepelného příkonu u kotlů K1 a K2 z 59,36 MW na 57,8 MW plynoucí z aktuální technické dokumentace a z platné licence pro výrobu el. energie a tepla vydané Energetickým regulačním úřadem v Jihlavě. Dále krajský úřad vyhověl žádosti a povolil rozšíření používaných paliv pro kotle K1 a K2 doplněním černého uhlí, jako hlavního paliva, včetně uvedení možnosti jeho spoluspalování s dalšími palivy (hnědé uhlí, biomasa). Došlo k vypuštění paliva dřeva, které je nahrazeno pojmem biomasa v souladu s ust. 2 písm. a) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Dále krajský úřad vyhověl žádosti a vypustil z popisu zařízení popis již nepoužívaného a trvale odstaveného kotle K3 z provozu. Dále krajský úřad vyhověl žádosti a povolil změnu názvu paliva z lehký topný olej na nové označení topný olej těžký L (TOT-L) spalovaný v olejových kotlích K11 a K12, s navýšeným obsahem síry tohoto paliva z původní hodnoty max. 0,2 % hmotnostních nově max. 1 % hmotnostních. Specifické emisní limity se nezmění. Důvodem je uvedení označení paliva a max. % hodnoty síry do souladu s označením v bezpečnostním listu používaných topných olejů. Dále krajský úřad vyhověl žádosti a povolil změnu instalovaných plynových hořáků zn. Weishaupt nově na zn. Dreizler na plynových kotlích K13 a K14, která lépe vyhovuje požadavkům provozovatele. V průběhu výběrového řízení byl upřednostněn hořák Dreizler, jehož předností je zejména o 5 db nižší hlučnost, což je vzhledem k umístění lokality významný parametr. Ostatní parametry zůstávají beze změny. Dále došlo ke změně projektované kapacity pro úpravnu přídavné vody na 135 tun/h, a pro 2x úpravnu chladící vody 44 tun/h a 140 tun/h (původní uvedená projektovaná kapacita: úpravna kondenzátu 160 tun/h, úpravna chladící vody 40 tun/h). Důvodem je vedení technologie úpravny vody do souladu se skutečným stavem a potřebami provozu zařízení. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší Krajský úřad vyhověl žádosti a povolil rozšíření používaných paliv pro kotle K1 a K2 doplněním černého uhlí, jako hlavního paliva, včetně uvedení možnosti jeho spoluspalování 8

10 s dalšími palivy (hnědé uhlí, biomasa) a stanovil podmínky jednorázového měření emisí dle ust. 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší při uvedení kotlů K1 a K2 do provozu s dalším palivem černým uhlím provést autorizované měření nejpozději do 3 měsíců od zahájení spalování černého uhlí jako hlavního paliva. Zároveň provozovatel provede aktualizaci provozního řádu těchto kotlů s ohledem na možnou kombinaci všech paliv (hnědé uhlí, černé uhlí a biomasa). Krajský úřad dále vyhověl žádosti a stanovil podmínky plnění emisních limitů a emisních stropů pro období od 1. ledna 2016 až do 31. prosince 2022 v návaznosti na přechodný režim dle ust. 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále zákon o ochraně ovzduší ) pro zdroje dodávající teplo do soustavy zásobování tepelnou energií. Podmínkou pro využití přechodného režimu, je povinnost provozovatele splnit ke dni 1. ledna 2016 podmínku dodávky nejméně 50% tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje do veřejné sítě, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období uplynulých pěti let. Zdroj tuto podmínku plní. Zdroj nebude mít od povinnost plnit specifické emisní limity stanovené přílohou č. 2 částí I vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší: SO2 400 mg/m 3 (biomasa 200 mg/m 3 ), NOx 300 mg/m 3, TZL 30 mg/m 3 a CO 250 mg/m 3. Provozovatel plní dle ust. 39 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší pro období od 1. ledna 2016 až do 31. prosince 2022 rovněž stanovené emisní stropy v integrovaném povolení. Krajský úřad uložil provozovateli povinnost provést aktualizaci provozního řádu kotlů K11 a K12 s ohledem na změnu názvu paliva z lehký topný olej na nové označení topný olej těžký L (TOT-L) spalovaný v olejových kotlích K11 a K12. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana vod Krajský úřad vyhověl žádosti a v plném rozsahu vypustil z povolení pro vzdouvání a akumulaci a pro odběr povrchové vody povinnost zachovávat minimální zůstatkový průtok pod klapkovým jezem v ř. km 1035,080 ve vodním toku Labe. Krajský úřad při svém rozhodování přihlédl zejména ke kladnému stanovisku správce vodního toku a správce povodí Povodí Labe, s.p. ze dne pod č.j. PVZ/15/4711/Do/0, který ve svém stanovisku uvádí, že minimální zůstatkový průtok ve výši 1,9 m 3 /s je zajištěn manipulací na vodním díle Les Království. Vodní dílo Les Království má stanoveno shodný minimální zůstatkový průtok ve výši 1,9 m 3 /s a nachází se na vodním toku Labe v ř. km (obec a katastrální území Bílá Třemešná), tj. cca 6 km proti proudu od klapkového jezu. Jako další důvod kromě výše uvedeného shodného minimálního zůstatkového průtoku ve výši 1,9 m 3 /s je ve stanovisku uvedeno místo vypouštění bezprostředně do podjezí klapkového jezu a odebrané množství povrchové vody, které je téměř ve shodě s množstvím takto vypouštěné odpadní vody (zejména průtočné chlazení, dále hydraulické odpopelňování, drobné chlazení a výroba přídavné vody). Dále krajský úřad přihlédl k argumentům provozovatele a správci vodního toku a oblasti povodí společnosti Povodí Labe, s.p. uvedeným do protokolu při ústním jednání: - technologie odběru a vypouštění, zejména vod z průtočného chlazení a vod využíváných k plavení popela na odkaliště, které tvoří nejméně 90% z odebraných povrchových vod, se vracejí zpátky do vodního toku Labe. Nedochází proto k přerušení toku vody. V zimních měsících prosinec, leden, únor, ve kterých dochází k mírně většímu odběru oproti vypouštění (vypouštěné vody tvoří 1/3 vod odebraných) jsou průměrné průtoky ve vodním toku Labe stabilní. 9

11 - vodní dílo Les Království má stanoven minimální zůstatkový průtok 1,9 m 3 /s (cca 6 km proti proudu); na tomto úseku není povolen další odběr povrchové vody; manipulace na VD Les Království je stanovena povolením vodoprávního úřadu dle manipulačního řádu. Není důvod, proč by neměl být tento minimální průtok zachován. - současná technologie chlazení turbíny na výrobu elektrické energie v současné době neumožňuje jiné technologické řešení (např. chlazení pomocí chladící věže); bez trvalé možnosti odběru povrchové vody z vodního toku Labe není možné turbínu provozovat. Provozovatel o jiném technologickém řešení prozatím neuvažuje. Proto se krajský úřad ve shodě se stanoviskem Povodí Labe, a.s., rozhodl minimální zůstatkový průtok nestanovovat. Stanovení minimálního zůstatkového průtoku s ohledem na výše uvedené nezajistí dle ust. 36 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, vyšší stupeň ochrany pro obecné nakládání s povrchovými vodami ani vyšší stupeň ochrany pro zajištění ekologické funkce vodního toku Labe. Krajský úřad dále vyhověl žádosti o změnu integrovaného povolení v plném rozsahu a vypustil povinnost provozovatele pravidelně sledovat minimální hladinu podzemní vody (s ohledem na ust 37 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) v artézském vrtu V-13, který je hydraulicky utěsněn (těsněním a přírubou) z důvodu napjaté zvodně, která má výtlačnou výšku hladiny podzemní vody nad úrovní zemského povrchu. Zvodeň vrtu V-13 disponuje pozitivní piezometrickou výškou hladiny podzemní vody a v případě otevření těsnící příruby na pažnici vrtu, dochází k vývěru vody z vrtu na zemský povrch. Z tohoto důvodu není možné provádět měření hladiny podzemní vody. Krajský úřad shledal tuto podmínku jako administrativně technickou chybu při vydání změny integrovaného povolení. Jelikož je čerpací agregát ponořen do hloubky pouze 19 m, je tímto ponorem zabezpečeno maximální zaklesnutí hladiny podzemní vody, které je dáno 20 m pod úrovní okolního terénu. Krajský úřad dále vyhověl žádosti a prodloužil povolení k vypouštění odpadní vody z odkaliště o 5 let, tj. do 30. dubna Emisní limity a další podmínky vypouštění odpadní vody zůstávají beze změn. Krajský úřad dále vyhověl žádosti o vypuštění bodu 3.2 Monitoring odkaliště IV, který je shodně obsažen v manipulačním řádu vodního díla, který je schválený rozhodnutím krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, pod č.j /ZP/2012, ze dne 2. srpna Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka- z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence 10

12 Rozdělovník: Účastníci řízení 1. ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, Praha 4 Dotčené správní úřady 1. Městský úřad Dvůr Králové nad Labem, T. G. Masaryka 38, Dvůr Králové nad Labem 2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, Hradec Králové 3. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Habrmanova 19, Hradec Králové Na vědomí 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové 2. Městské vodovody a kanalizace Dvůr Králové nad Labem, s. r. o., náměstí Denisovo 766, Dvůr Králové nad Labem 11