14. Učební osnovy FYZIKA, CHEMIE, PŘÍRODOPIS, ZEMĚPIS

Transkript

1 14. Učební osnovy FYZIKA, CHEMIE, PŘÍRODOPIS, ZEMĚPIS 1

2 FYZIKA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Fyzika je jedním z vyučovacích předmětů ŠVP (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí dovedností žáků objektivně a spolehlivě pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Osvojením si základních fyzikálních pojmů, veličin a zákonitostí vede žáky k porozumění fyzikálních jevů a procesů, vyskytujících se v přírodě, běžném životě i v technické či technologické praxi. Předmět Fyzika seznamuje žáky s možnostmi a perspektivami moderních technologií, učí žáky rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Výuka směřuje k: - podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, s využíváním jednoduchých fyzikálních pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích; - k osvojení si základních poznatků z vybraných okruhů učiva (látky a tělesa, pohyb těles, síly, mechanické vlastnosti tekutin, energie, zvukové děje, elektromagnetické a světelné děje, vesmír); - vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů; - získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Fyzika je povinným vyučovacím předmětem pro žáky II. stupně ZŠ v 6. až 9. ročníku. Vyučovací předmět Fyzika je zpravidla vyučován ve dvouhodinové týdenní dotaci s využitím demonstračních pomůcek, žákovských souprav pro realizaci laboratorních prací i moderních informačních technologií. Výuka fyziky ve vhodných případech může probíhat i v jiných prostorách školy a mimo budovu školy. Předmět svým charakterem (a vzdělávacím obsahem) velmi často přesahuje do dalších vzdělávacích předmětů (Chemie, Přírodopis, Zeměpis, Pracovní činnosti aj.) a do povinně vyučovaného tématu Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí". Hodnocení Žáci jsou v předmětu Fyzika hodnoceni na základě výsledků písemných prací (pětiminutovky, písemné práce), na základě řešení laboratorních úloh, a také jestli dokáží aplikovat zvládnuté učivo. Učitel hodnotí žáka i na základě aktivity v hodině, přístupu k práci a soustavného pozorování během celého roku. Hodnocení zohledňuje i subjektivní postup žáka, tedy to, zda se zlepšuje, jak se snaží apod. 2

3 Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacího předmětu Fyzika UČITEL Volí cestu ke konkretizovaným výstupům vyučovacího předmětu bez ostrých hranic mezi jednotlivými složkami vyučovacího předmětu Fyzika vyučuje komplexně. Podporuje rozvoj logického uvažování a myšlení v souvislostech. Využívá dostupných nebo vlastních materiálů blízkých každodennímu životu žáků. Volí metody a formy práce podporující zájem žáků o fyziku, vytváří dostatek stimulů pro aktivní práci žáků. Vede žáky ke schopnosti a dovednosti používat potřebné pomůcky tabulky, kalkulátor atd. Při zadávání písemných prací a výběru témat má na zřeteli především praktičnost využití fyzikálních poznatků. Vede žáky ke zdokonalování jejich schopností a dovedností na poli přírodních věd. Rozhoduje o výběru a zařazení doplňujícího učiva. Zařazuje do výuky problematiku ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí. ŽÁK Podílí se na výstavbě vyučovací hodiny, dle možností vyhledává informační zdroje mimo školu, prezentuje svou snahu. Pracuje s vlastními chybami. Prezentuje své poznatky, myšlenky a nápady nejen v ústní, ale i v písemné (počítačové) podobě. Své výroky promýšlí, plynule se vyjadřuje v mezích slušného chování. Cítí odpovědnost za přístup k předmětu a za výsledky své práce, z chyb se poučí. KOMPETENCE K UČENÍ vést žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Učíme žáky různým metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů. Učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti. Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. Učíme žáky zpracovávat informace z hlediska důležitosti a objektivity a využívat je k dalšímu učení. Podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky. Umožňujeme žákovi pozorovat, měřit a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry. Učíme žáky správně zaznamenat a zdokumentovat experiment. Uplatňujeme individuální přístup k žákovi, výsledky posuzujeme vždy z pohledu přidané hodnoty. Motivujeme k učení snažíme se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení. Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace. Učíme trpělivosti, povzbuzujeme. 3

4 Jdeme příkladem - neustále si dalším vzděláváním v oboru Fyzika rozšiřujeme svůj pedagogický obzor. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit. Na modelových příkladech naučíme žáky algoritmu řešení problémů. Učíme žáky přecházet od smyslového poznávání k poznávání založeném na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů. Učíme žáky poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života. Učíme žáky základům logického vyvozování a předvídání specifických závěrů z přírodovědných zákonů. Rozvíjíme schopnost objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty řešení. Podporujeme netradiční (originální) způsoby řešení problémů. Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení. Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů. Podporujeme využívání moderní techniky a moderních technologií při řešení problémů. Učíme, jak některým problémům předcházet. Průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. Jdeme příkladem - učíme se sami lépe, s rozumem a s nadhledem řešit různé problémové situace odborného i interpersonálního charakteru. 4

5 KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci Vedeme žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování či argumentaci. Učíme žáky stručně, přehledně i objektivně sdělovat (ústně i písemně) postup a výsledky svých pozorování a experimentů. Klademe důraz na kulturní úroveň mluveného i písemného projevu. Ve výuce podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky. Vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty. Podporujeme kritiku a sebekritiku. Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky. Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky a vyučujícím a mezi žáky navzájem. Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných a ohrožujících situacích. Důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených v řádu učebny chemie a školní chemické laboratoři. Důsledně vyžadujeme dodržování pravidel pro zacházení s chemickými látkami. Jdeme příkladem profesionálním přístupem ke komunikaci s žáky, rodiči, zaměstnanci školy a širší veřejností. Sami otevřeně komunikujeme na odborné a kulturní úrovni, své názory opíráme o logické argumenty. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých Vedeme žáky k osvojování dovednosti kooperace a společného hledání optimálních řešení problémů. Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování. Podporujeme inkluzi ( začlenění ) - volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu. Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. Učíme žáky kriticky hodnotit práci (význam) týmu, svoji práci (význam) v týmu i práci (význam) ost. členů týmu. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle. Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů. Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu. Ve výuce podporujeme koedukovanou výchovu dětí. Průběžně monitorujeme sociální vztahy ve třídě, skupině. Učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky, (mezi žáky a učiteli). Důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli. Jdeme příkladem podporujeme spolupráci všech členů pedagogického sboru i spolupráci pedagogických a nepedagogických pracovníků školy. Respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních. 5

6 Upřednostňujeme zájmy školy, zájmy žáků a oprávněné zájmy rodičů před svými osobními zájmy. Pomáháme svým spolupracovníkům, učíme se od nich, vyměňujeme si s nimi zkušenosti. KOMPETENCE OBČANSKÉ vychovávat žáky - jako svobodné občany, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých, - jako osobnosti zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní prostředí, - jako ohleduplné bytosti, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích Vedeme žáky k poznání možností rozvoje i zneužití fyziky. Vedeme žáky k odpovědnosti za jejich zdraví a za zachování životního prostředí. Vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví, a k aktivní ochraně životního prostředí. Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků. Netolerujeme nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci. Netolerujeme žádnou podobu (aktivní, pasivní, otevřenou, skrytou) podpory výše uvedených negativních jevů. Učíme žáky správně jednat v různých mimořádných život ohrožujících situacích. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Učíme žáky preventivně předcházet nemocem a úrazům. Učíme žáky poskytnout účinnou první pomoc. Důsledně vyžadujeme dodržování stanovených pravidel (pravidla bezpečné práce při fyzikálních měřeních, pozorováních a experimentech, pravidla chování ve škole, v učebně fyziky, dodržování stanovených pracovních postupů apod.. Neustále monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření. Jdeme příkladem respektujeme závazné předpisy, plníme příkladně své povinnosti. Respektujeme osobnost žáka a jeho práva. Budujeme přátelskou a otevřenou atmosféru ve třídě i ve škole. Chováme se k žákům jejich rodičům a ke svým spolupracovníkům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám. KOMPETENCE PRACOVNÍ vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci, naučit žáky používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, naučit žáky chránit své zdraví při práci, pomoci žákům při volbě jejich budoucího povolání Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci. Učíme žáky optimálně plánovat a provádět soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat. V rámci možností a podmínek školy učíme žáky při práci využívat moderní technologie, postupy, pomůcky a techniku. Podporujeme využívání výpočetní techniky, internetu a používání cizího jazyka. Seznamujeme žáky se zásadami bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a důsledně vyžadujeme jejich dodržování. Vedeme žáky k dodržování a plnění jejich povinností a závazků. Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky. Různými formami (exkurze, film, beseda) seznamujeme žáky s různými profesemi s blízkým vztahem k fyzice. Jdeme příkladem příkladně si plníme své pracovní povinnosti (nástupy do hodin, příprava na výuku ). Prohlubujeme si odbornou a pedagogickou kvalifikaci. V rámci celoživotního vzdělávání se neustále seznamujeme s novými poznatky a technologiemi v oboru fyzika a s novými poznatky v oborech pedagogika, psychologie a oboru didaktika fyziky. Důsledně dodržujeme zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zodpovědně chráníme své zdraví a zdraví žáků. 6

7 Dodržujeme dané slovo. Vážíme si své profese. Svoji profesi a svoji školu pozitivně prezentujeme před žáky, rodiči i širší veřejností. 7

8 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika 6. ročník Konkretizované výstupy Rozliší látku a těleso Porovná vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných. Změří sílu siloměrem Definuje jednotku síly Vyjádří vlastními slovy difuzi Popíše vlastnosti gravitační síly Rozliší pojmy atom, molekula Rozliší pojmy prvek a sloučenina Předvede experimentálně vzájemné elektrování těles Načrtne model atomu Rozliší kladné a záporné ionty Vysvětlí, proč se magnety přitahují nebo odpuzují Vysvětlí přitahování těles magnetem Nakreslí schéma indukčních čar Popíše magnetické pole Země Rozliší kompas a buzolu Ovládá značky a jednotky základních veličin Vzájemně převádí běžně používané jednotky téže veličiny Změří délku tělesa vhodným měřidlem, objem tělesa odměrným válcem a hmotnost tělesa na vahách Z hmotnosti a objemu vypočítá hustotu, s porozuměním používá vztah ρ=m/v Změří časový úsek pomocí stopek a orientuje se na ciferníku hodin. Stavba látek Látky a tělesa. Vlastnosti látek podle skupenství. Vzájemné působení látek. Síla a její měření. Newton. Gravitační síla. Gravitační pole. Částicové složení látek, difuze, Brownův pohyb. Atom, molekula, prvek, sloučenina. Elektrické vlastnosti látek Elektrování těles. Elektrické pole. Model atomu, ionty Magnetické vlastnosti látek Vzájemné působení magnetů. Magnetické pole. Indukční čáry. Magnetizace látek. Feromagnetické látky. Magnetické pole Země. Kompas, buzola. Měření fyzikálních veličin délka objem hmotnost hustota čas teplotní roztažnost těles 1. LP Měření hmotnosti látek. 2. LP - Měření hustoty látek. 3. LP Měření teploty látek. 8

9 Konkretizované výstupy Převádí jednotky času Vysvětlí změnu délky či objem tělesa při změně teploty Vysvětlí princip měření teploty pomocí teploměrů Určí rozdíl teplot z naměřených hodnot teplota Pokusně ověří, za jakých podmínek prochází obvodem elektrický proud (vodiče a izolanty) Objasní účinky elektrického proudu Dokáže sestavit jednoduchý elektrický obvod- rozvětvený a nerozvětvený Dokáže popsat pojistku, elektrický zvonek, elektromagnet Dodržuje pravidla bezpečného zacházení s elektrickými spotřebiči Vysvětlí, jak postupovat při úrazu elektrickým proudem Elektrický obvod Elektrický obvod. Elektrický proud a napětí. Vodiče a izolanty el. proudu. Tepelné spotřebiče. Pojistky. Magnetické pole cívky. Měření proudu. Elektromagnet. Zvonek. Rozvětvený a nerozvětvený elektrický obvod. Bezpečné zacházení s elektrickým zařízením. První pomoc při úrazu elektrickým proudem. 9

10 7. ročník Konkretizované výstupy Rozhodne, zda se těleso vzhledem k jinému tělesu pohybuje nebo je v klidu Rozhodne, zda je pohyb přímočarý, nebo křivočarý, rozliší rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb Určí rychlost rovnoměrného pohybu Vypočítá dráhu rovnoměrného pohybu. Nakreslí graf závislosti dráhy pohybu na čase. Změří dráhu a dobu určitého pohybu a vypočte jeho průměrnou rychlost. Určí gravitační sílu, jakou Země působí na těleso o určité hmotnosti Znázorní sílu graficky, určí výslednici sil působících v jedné přímce Rozhodne, zda dvě síly jsou v rovnováze. Odhadne přibližnou polohu těžiště Předpoví, jaký bude pohyb tělesa, když zná sílu, která na těleso působí Rozhodne, zda je páka otáčivá kolem své osy v rovnovážné poloze Uvede příklady užití páky v praxi Uvede příklady využití kladek v praxi a vysvětlí jejich výhody Pohyb tělesa Klid a pohyb tělesa Nerovnoměrný a rovnoměrný pohyb Rychlost rovnoměrného pohybu Dráha při rovnoměrném pohybu tělesa Průměrná rychlost nerovnoměrného pohybu tělesa Síla. Skládání sil Znázornění síly Gravitační síla a hmotnost tělesa Skládání sil stejného směru Skládání sil opačného směru Rovnováha dvou sil Skládání různoběžných sil Těžiště tělesa Rovnovážná poloha tělesa Posuvné účinky síly. Pohybové zákony Urychlující a brzdné účinky síly na těleso Zákon setrvačnosti Zákon vzájemného působení dvou těles Otáčivé účinky síly Účinek síly na těleso otáčivé kolem své osy Páka, užití páky Kladky 1. laboratorní práce- Průměrná rychlost tělesa 2. laboratorní práce Rovnovážná poloha páky 10

11 Konkretizované výstupy Předpoví, jak se změní deformační účinky síly při změně velikosti síly nebo obsahu plochy, na kterou působí Navrhne, jak lze v praktické situaci zvětšit nebo zmenšit tlak Deformační účinky síly Tlaková síla, tlak Tlak v praxi Porovná třecí síly působící mezi tělesy při různé tlakové síle, drsnosti ploch nebo obsahu stykových ploch Uvede příklady působení klidové třecí síly Tření Třecí síla Třecí síly v denní i technické praxi Na příkladu z praxe vysvětlí princip hydraulického zařízení. Použije vztah p = h ρ g při řešení konkrétních problémů Znázorní síly a jejich výslednici působící na těleso ponořené do kapaliny Porovnáním velikostí vztlakové a gravitační síly působící na těleso předpoví, zda se bude těleso v kapalině potápět, vznášet či plovat Vysvětlí příčinu atmosférického tlaku vzduchu Porovná atmosférický tlak a popíše způsob měření atmosférického tlaku (Torricelliho pokus) Rozliší zdroj světla a osvětlené těleso Rozhodne, zda dané prostředí je čiré, průhledné, průsvitné či neprůhledné Uvede hodnotu rychlosti světla ve vakuu a porovná ji s rychlostí světla v jiných prostředích Vysvětlí vznik stínu Mechanické vlastnosti kapalin Přenášení tlaku v kapalině Hydraulická zařízení Účinky gravitační síly Země na kapalinu Hydrostatický tlak Vztlaková síla působící na těleso v kapalině Archimedův zákon Potápění, plování a vznášení se stejnorodého tělesa v kapalině Plování nestejnorodých těles Mechanické vlastnosti plynů Atmosféra Země, atmosférický tlak Měření atmosférického tlaku Změny atmosférického tlaku Vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země Tlak plynu v uzavřené nádobě, manometr Světelné jevy Světelné zdroje Přímočaré šíření světla Měsíční fáze Stín Odraz světla, zákon odrazu světla Zobrazení rovinným zrcadlem 3. laboratorní práce Archimédův zákon 4. laboratorní práce Zobrazení předmětu dvěma zrcadly 11

12 Konkretizované výstupy Zrcadla v praxi Lom světla Rozklad světla optickým hranolem Barva těles 12

13 8. ročník Konkretizované výstupy Určí, kdy těleso ve fyzice koná práci, rozumí pojmu práce a výkon Práce, výkon Práce, kladky, výkon, účinnost Určí z vykonané práce v jednoduchých případech změnu polohové a pohybové energie Pohybová a polohová energie Vzájemná přeměna energie Rozpozná formy tepelné výměny (vedení, proudění, záření), určí množství tepla přijatého a odevzdaného tělesem Teplo Složení látek, zahřívání, změna teploty, měrná tepelná kapacita, proudění, záření 1. laboratorní práce teplo přijaté a odevzdané Vyjmenuje příklady změn skupenství, objasní, zda se teplo pohlcuje nebo uvolňuje Změny skupenství látek Tání, tuhnutí, vypařování, var, kapalnění Porozumí základním pojmům (atom, molekula, iont), na základě znalosti druhu náboje rozhodne, zda se budou tělesa přitahovat nebo odpuzovat Elektrický náboj. Elektrické pole Elektroskop, vodič a izolant v elektrickém poli, siločáry elektrického pole Změří elektrický proud ampérmetrem a elektrické napětí voltmetrem Řeší úlohy podle Ohmova zákona. Správně sestaví jednoduchý a rozvětvený obvod podle schématu Uvědomuje si rizika spojená s využíváním elektrických spotřebičů, zná základy jejich bezpečného používání a provozu Elektrický proud Elektrický proud jednotky, měření Elektrické napětí jednotky, měření Elektrický odpor jednotky, měření Ohmův zákon Zapojení rezistorů za sebou a vedle sebe Elektrická práce, energie, výkon, příkon 2. laboratorní práce měření proudu a napětí 3. laboratorní práce odpor rezistoru 4. laboratorní práce příkon žárovky 13

14 Konkretizované výstupy Určí zdroj zvuku ve svém okolí, využívá poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, vysvětlí odraz zvuku jako odraz zvukového vzruchu od překážky, objasní vznik ozvěny. Zvukové jevy Zdroje zvuku, šíření, rychlost Tón, ucho, chvění, odraz zvuku, ochrana před hlukem 14

15 9. ročník Konkretizované výstupy Pokusem dokáže, že v okolí cívky je magnetické pole, určí magnetkou póly cívky s proudem, porovná vlastnosti elektromagnetu a stálého magnetu popíše činnost zvonku Objasní vznik střídavého proudu při pohybu magnetu v blízkosti cívky Z časového průběhu střídavého proudu (napětí) určí periodu a kmitočet Určí transformační poměr transformátoru Popíše využití transformátoru v rozvodné elektrické síti Objasní mechanismus vedení elektrického proudu v kovech, v kapalinách, v plynech Zapojí polovodičovou diodu v propustném i závěrném směru, uvede příklad využití usměrňujícího účinku polovodičové diody, objasní přeměny energie ve slunečním článku jako zdroji energie Vysvětlí kolík a zdířky zásuvky, řídí se základními pravidly pro bezpečné zacházení s elektrickými zařízeními Elektromagnetické jevy Magnetické pole cívky s proudem, elektromagnet, elektromotor elektromagnetická indukce Střídavý proud Vznik, měření, transformátory, rozvodná elektrická síť Vedení elektrického proudu - v pevných látkách - v kapalinách - v plynech Polovodiče Odpor polovodičů, polovodiče typu N a P Dioda, dioda jako usměrňovač, další součástky s jedním přechodem PN Bezpečné zacházení s elektrickými zařízeními Spotřebiče v domácnosti, ochrana před úrazem elektrickým proudem, první pomoc 1. laboratorní práce-indukovaný proud 2. laboratorní práce-voltampérová charakteristika polovodičové diody Na obrázku sinusoidy ukáže vlnovou délku, pro danou vlnovou délku vypočte kmitočet, popíše druhy elektromagnetických vln a jejich využití, naučí se rychlost šíření světla ve vakuu Elektromagnetické záření Druhy vln, vlnová délka, zdroje záření Popíše složení jádra atomu, objasní, co je izotop, nuklid, vyjmenuje druhy radioaktivního záření, objasní příklady využití radionuklidů, popíše řetězovou jadernou reakci, popíše jadernou elektrárnu, vysvětlí Jaderná energie Atomová jádra, radioaktivita, využití jaderného záření, jaderné reakce, uvolňování jaderné 15

16 Konkretizované výstupy zneužití řetězové reakce, popíše historii jaderné energetiky, vyjmenuje možnosti ochrany před jaderným zářením Vyjmenuje, co se nachází ve sluneční soustavě, vysvětlí rozdíl mezi planetou a hvězdou, orientuje se v základních souhvězdích na obloze, má přehled o základních historických krocích v kosmonautice energie, jaderný reaktor, jaderná energetika, ochrana před zářením Země a vesmír Sluneční soustava, naše Galaxie, kosmonautika 16

17 CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Chemie je jedním z vyučovacích předmětů ŠVP (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě, rozvíjení dovedností objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Učí žáky rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Výuka směřuje k: podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích; vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů; získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie je povinným vyučovacím předmětem pro žáky II. stupně ZŠ v 8. a 9. ročníku. Vyučuje se v 2 hodinové týdenní dotaci. Předmět svým charakterem (a vzdělávacím obsahem) velmi často přesahuje do dalších vzdělávacích předmětů (Fyzika, Přírodopis, Zeměpis, Pracovní činnosti aj.) a do povinně vyučovaného tématu Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí". Výuku některých témat je proto vhodné realizovat formou mezipředmětových projektů. Výuka se realizuje za využití názorných pomůcek, demonstračních modelů, nástěnných přehledů a samozřejmě dle okolností s používáním informačních technologií. Hodnocení Žáci jsou v předmětu Chemie hodnoceni na základě výsledků písemných prací (pětiminutovky, písemné práce), na základě řešení laboratorních úloh a dle schopnosti aplikovat osvojené poznatky a dovednosti. Učitel hodnotí žáka i na základě aktivity v hodině, přístupu k práci a soustavného pozorování během celého roku. Hodnocení zohledňuje i subjektivní postup žáka, tedy to, zda se zlepšuje, jak se snaží apod. 17

18 Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacího předmětu Chemie UČITEL Volí cestu ke konkretizovaným výstupům vyučovacího předmětu bez ostrých hranic mezi jednotlivými složkami vyučovacího předmětu Chemie vyučuje komplexně. Podporuje rozvoj logického uvažování a myšlení v souvislostech. Využívá dostupných nebo vlastních materiálů blízkých každodennímu životu žáků a názorných pomůcek Volí metody a formy práce podporující zájem žáků o chemii, vytváří dostatek stimulů pro aktivní práci žáků. Vede žáky ke schopnosti a dovednosti používat potřebné pomůcky tabulky, (pod dozorem a vedením) vybavení laboratoře atd. Při zadávání písemných prací a výběru témat má na zřeteli především praktičnost využití poznatků z oblasti chemie. Vede žáky ke zdokonalování jejich schopností a dovedností na poli přírodních věd. Rozhoduje o výběru a zařazení doplňujícího učiva. Zařazuje do výuky problematiku ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí. ŽÁK Podílí se na výstavbě vyučovací hodiny, dle možností vyhledává informační zdroje mimo školu, prezentuje svou snahu. Pracuje s vlastními chybami. Prezentuje své poznatky, myšlenky a nápady nejen v ústní, ale i v písemné (počítačové) podobě. Své výroky promýšlí, plynule se vyjadřuje v mezích slušného chování. Cítí odpovědnost za přístup k předmětu a za výsledky své práce, z chyb se poučí. KOMPETENCE K UČENÍ vést žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Učíme žáky různým metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů. Učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti. Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. Učíme žáky zpracovávat informace z hlediska důležitosti a objektivity a využívat je k dalšímu učení. Podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky. Umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry. Učíme žáky správně zaznamenat a zdokumentovat experiment. Uplatňujeme individuální přístup k žákovi, výsledky posuzujeme vždy z pohledu přidané hodnoty. Motivujeme k učení snažíme se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení. Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace. Učíme trpělivosti, povzbuzujeme. Jdeme příkladem - neustále si dalším vzděláváním v oboru Chemie rozšiřujeme svůj pedagogický obzor. 18

19 KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit. Na modelových příkladech naučíme žáky algoritmu řešení problémů. Učíme žáky přecházet od smyslového poznávání k poznávání založeném na pojmech, prvcích teorií a modelech chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů. Učíme žáky poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života. Učíme žáky základům logického vyvozování a předvídání specifických závěrů z přírodovědných zákonů. Rozvíjíme schopnost objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty řešení. Podporujeme netradiční (originální) způsoby řešení problémů. Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení. Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů. Podporujeme využívání moderní techniky a moderních technologií při řešení problémů. Učíme, jak některým problémům předcházet. Průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. Jdeme příkladem - učíme se sami lépe, s rozumem a s nadhledem řešit různé problémové situace odborného i interpersonálního charakteru. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci Vedeme žáky k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování či argumentaci. Učíme žáky stručně, přehledně i objektivně sdělovat (ústně i písemně) postup a výsledky svých pozorování a experimentů. Klademe důraz na kulturní úroveň mluveného i písemného projevu. Ve výuce podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky. Vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty. Podporujeme kritiku a sebekritiku. Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky. Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky a vyučujícím a mezi žáky navzájem. Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných a ohrožujících situacích. Důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených v řádu učebny chemie a školní chemické laboratoři. Důsledně vyžadujeme dodržování pravidel pro zacházení s chemickými látkami. Jdeme příkladem profesionálním přístupem ke komunikaci s žáky, rodiči, zaměstnanci školy a širší veřejností. Sami otevřeně komunikujeme na odborné a kulturní úrovni, své názory opíráme o logické argumenty. 19

20 KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých Vedeme žáky k osvojování dovednosti kooperace a společného hledání optimálních řešení problémů. Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování. Podporujeme inkluzi ( začlenění ) - volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu. Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. Učíme žáky kriticky hodnotit práci (význam) týmu, svoji práci (význam) v týmu i práci (význam) ost. členů týmu. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle. Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů. Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu. Ve výuce podporujeme koedukovanou výchovu dětí. Průběžně monitorujeme sociální vztahy ve třídě, skupině. Učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky, (mezi žáky a učiteli). Důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli. Jdeme příkladem podporujeme spolupráci všech členů pedagogického sboru i spolupráci pedagogických a nepedagogických pracovníků školy. Respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních. Upřednostňujeme zájmy školy, zájmy žáků a oprávněné zájmy rodičů před svými osobními zájmy. Pomáháme svým spolupracovníkům, učíme se od nich, vyměňujeme si s nimi zkušenosti. KOMPETENCE OBČANSKÉ vychovávat žáky - jako svobodné občany, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých, - jako osobnosti zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní prostředí, - jako ohleduplné bytosti, schopné Vedeme žáky k poznání možností rozvoje i zneužití chemie. Vedeme žáky k odpovědnosti za jejich zdraví a za zachování životního prostředí. Vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví, a k aktivní ochraně životního prostředí. Vedeme žáky k odmítavému postoji k drogám, alkoholu, kouření, zneužívání (a nadměrnému užívání) léků. Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků. Netolerujeme nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci. Netolerujeme žádnou podobu (aktivní, pasivní, otevřenou, skrytou) podpory výše uvedených negativních jevů. Učíme žáky správně jednat v různých mimořádných život ohrožujících situacích. Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Učíme žáky preventivně předcházet nemocem a úrazům. Učíme žáky poskytnout účinnou první pomoc. Důsledně vyžadujeme dodržování stanovených pravidel (manipulace s chemickými látkami, pravidla chování ve škole, v učebně 20