ČLÁNKY Jan Dědič Radim Kříž PROBLÉMY SPOJENÉ S ŘÍZENÍM O URČENÍ OBSAHU ZVLÁŠTNÍHO PRÁVA K AKCIÍM A SE SOUVISEJÍCÍM PRÁVEM AKCIONÁŘŮ NA ODKOUPENÍ AKCIÍ

Transkript

1 s akciemi určit jeho obsah nebo určit, že sporné právo s nimi spojeno není, a dále analýza právní úpravy práva akcionářů na odkoupení akcií obsažené v 277 odst. 2 ZOK pro případ, že rozhodne soud o obsahu sporného práva tak, že toto právo neexistuje. ČLÁNKY Jan Dědič Radim Kříž PROBLÉMY SPOJENÉ S ŘÍZENÍM O URČENÍ OBSAHU ZVLÁŠTNÍHO PRÁVA K AKCIÍM A SE SOUVISEJÍCÍM PRÁVEM AKCIONÁŘŮ NA ODKOUPENÍ AKCIÍ I. PŘEDMĚT PŘÍSPĚVKU Od nabytí účinnosti nového zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), (dále též zákon o obchodních korporacích nebo ZOK ) uplynuly již skoro čtyři roky. Tato doba je relativně krátká, aby bylo možné komplexně hodnotit účinnost nové právní úpravy, současně však dost dlouhá na to, aby se objevily některé aplikační problémy, byť zatím některé jen v rovině čistě teoretické. Předmětem tohoto příspěvku je analýza právní úpravy druhů akcií ve vazbě na nový procesní institut obsažený v 277 odst. 1 ZOK, kterým je právo soudu na základě návrhu akcionáře nebo společnosti v případě pochybností o obsahu práva spojeného II. ZMĚNA PŘÍSTUPU K REGULACI DRUHŮ AKCIÍ PŘI REKODIFIKACI SOUKROMÉHO PRÁVA Jedna ze zásadních změn právní úpravy akciových společností, které s sebou přinesla rekodifikace soukromého práva, je i změna přístupu k druhům akcií. Z předchozí právní úpravy, konkrétně z ustanovení 155 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též obchodní zákoník nebo ObchZ ), totiž vyplývalo, že jiné druhy akcií, než které upravoval tehdy obchodní zákoník, nesměly být vydávány. Podle úpravy účinné do mohla akciová společnost vydávat pouze akcie kmenové ( 155 odst. 6 ObchZ) a akcie prioritní (viz 159 ObchZ). Předchozí existenci zaměstnaneckých akcií a akcií se zvláštními právy (tzv. zlatých akcií), které byly již dávno před datem zrušeny, překryl čas. Zákon o obchodních korporacích systémově právní úpravu druhů akcií změnil, když zrušil numerus clausus druhu akcií. Tím se zásadním způsobem otevřela úprava novým druhům akcií. Argumenty pro zrušení výslovné úpravy možných druhů akcií uváděla na s. 56 důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích následovně: Zejména s ohledem na potřeby kapitálového trhu a zkušenosti z evropských zemí (například 11 německého akciového zákona) je zrušen taxativní výčet druhů akcií napříště tedy bude věcí rozhodnutí společností, jaké druhy akcií vydá s tím, že se všemi jejich vlastníky musí být zacházeno stejně posun souvisí s vývojem diskuse nad pojetím (86) Obchodní právo 3/2018

2 cenného papíru, respektive zrušení povinného zákonného předpokladu existence konkrétního druhu cenného papíru. I přes tuto otevřenost nadále zákon o obchodních korporacích v ustanovení 276 odst. 2 vylučuje existenci tzv. úrokových akcií, tedy akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářských výsledcích společnosti, a to z důvodu, že by to mohlo vést k obcházení pravidel pro rozdělování zisku. Příkladmo se jako zvláštní druhy akcií v ustanovení 276 ZOK uvádí akcie s rozdílným, pevným nebo podřízeným podílem na zisku, nebo na likvidačním zůstatku nebo akcie s rozdílnou váhou hlasů. Bližší úpravu zvláštních práv, a to ani u výše uvedených zvláštních druhů akcií, zákon o obchodních korporacích neobsahuje. Poněkud podrobněji jsou upraveny prioritní akcie v 278 a 280 ZOK, i zde je však nezbytné upřesnění přednostního práva spojeného s těmito akciemi ve stanovách. Zákon ponechává na společnosti, respektive jejích akcionářích, aby zvláštní práva a jejich obsah vymezili ve stanovách. To pak má ten důsledek, že stejné označení určitého zvláštního druhu akcií ve stanovách různých společností nemusí znamenat, že s nimi budou spojena stejná práva. Je proto třeba se vždy seznámit s obsahem stanov příslušné akciové společnosti, aby bylo akcionáři, potenciálnímu investorovi nebo jakékoliv třetí osobě zřejmé, jaká zvláštní práva jsou s akciemi spojená. Tímto vzrůstá úloha sbírky listin, do které se dle ustanovení 66 písm. a) zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též zákon o veřejných rejstřících nebo VeřRZ ) ukládají i stanovy akciové společnosti. Nebude tedy zpravidla postačovat pouhé nahlédnutí do obchodního rejstříku, byť dle ustanovení 48 odst. 1 písm. k) VeřRZ se do obchodního rejstříku bude u akcií zapisovat nejen druh akcií, ale i popis práv a povinností s akciemi spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin. Bez znalosti obsahu stanov nebude tedy zpravidla ze samotného zápisu obchodního rejstříku seznatelný obsah zvláštních práv spojených s daným druhem akcií. S možností v mezích zákona upravovat zvláštní práva a spojit je s akciemi samozřejmě vzrůstá riziko takové úpravy zvláštních práv akcionářů ve stanovách, která by nebyla srozumitelná, určitá a připouštěla by různý výklad nebo dokonce takové úpravy zvláštních práv, u které by bylo pochyb, zda může být s akciemi takové zvláštní právo spojeno, jak zmiňuje Vybíral 1. Tohoto rizika si byl zákonodárce vědom, když v důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích dále na s. 56 uvedl: Obdobně s řešením u s. r. o. je i zde řešena situace, kdy nebude najisto postaveno jaký druh akcie akcionář vlastní spor rozhodne soud a zakládá se navazující právo akcionáře ze společnosti vystoupit, respektive povinnost společnosti odkoupit akcie, jejichž druh byl rekvalifikován. Celý teoretický postup při nalézání obsahu zvláštních práv spojených s akciemi je pak vtělen do postupu uvedeného v ustanovení 277 ZOK, které je právě předmětem analýzy tohoto příspěvku. Zákon o obchodních korporacích nepodává definici druhu akcie. Jsme 2 názoru, že ustanovení 276 odst. 1 věta první ZOK za definici druhu akcií považovat nelze. V předmětném ustanovení se uvádí: Akcie se zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh akcie. Ve větě druhé se pak uvádí: Akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou akcie 1 VYBÍRAL, P. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŽIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s Srov. KŘÍŽ, R. in KŘÍŽ, R. Úvaha na téma problematiky druhů akcií dle nové právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních společnostech a družstvech. Obchodněprávní revue, 2013, č. 4, s Jan Dědič, Radim Kříž PROBLÉMY SPOJENÉ S ŘÍZENÍM O URČENÍ OBSAHU... Obchodní právo 3/2018 (87)

3 kmenové. Jestliže by první věta podávala definici druhu akcií, pak by kmenové akcie nebyly druhem akcií, protože s nimi nejsou spojena žádná zvláštní práva. 3 Takový výklad považujeme za absurdní. Z ustanovení 276 ZOK se pouze podává, že v případě, kdy jsou s akciemi spojena zvláštní práva, která jsou stejná, tvoří tyto akcie jeden druh. Nic více, nic méně. To ale není definice druhu akcií. Podle našeho názoru je pojem druh akcie navázán na stejnost práv a povinností spojených s danou akcií, jak uvádí 135 odst. 1 druhá věta ZOK ve vztahu k druhům podílů ve společnosti s ručením omezeným. Z toho pak dále plyne, že druhy akcií lze vytvářet i jinak než tím, že se s akcií spojí zvláštní práva. Problémy činí i vymezení pojmu zvláštní práva 4. Ponecháme-li stranou spor o to, zda jde o jakákoliv práva nebo jen práva akcionáře jako společníka 5, je otázkou, zda zvláštním právem je právo, které je s jinými akciemi spojeno, protože jej zákon neupravuje, nebo i jen modifikace práva upraveného jinak zákonem 6 (například odchylka od dispozitivní úpravy splatnosti podílu akcionáře na zisku). Na první pohled by se mohlo zdát, že odchylka od dispozitivní úpravy ještě neznamená, že byl vytvořen nový druh akcie, bude-li platit pro všechny akcie. Ale není tomu tak zcela, protože například u prioritních akcií jde také pouze o odchylku od dispozitivní úpravy podílu na zisku, a přesto dává vznik novému druhu akcie, dokonce výslovně upravenému zákonem. Kde vede přesná hranice, teorie ani soudní praxe dosud nevyřešila 7 a pokus o to není předmětem tohoto příspěvku. Jak jsme uvedli výše, neplyne z ustanovení 276 ZOK, že druhy akcií lze vytvářet jen prostřednictvím zvláštních práv. Teorie dovodila 8 (a v praxi se používá), že je možné vytváření druhů akcií i tím, že jsou určitá práva, která jsou jinak s akcií spojena, stanovami akciím odebírána. Není sice jednoty o rozsahu práv, která lze akciím odebírat 9, ale 3 Viz VYBÍRAL, P., tamtéž, s VYBÍRAL, P., tamtéž. 5 Srov. ČECH, P., ŠUK, P. Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: RNDr. Ivana Hexnerová BOVA POLYGON, 2016, s. 273; ČECH, P. Akcie po rekodifikaci. Právní rádce, č. 10, 2012, s. 36; DVOŘÁK, T. Akciová společnost. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 187; ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 536; VYBÍRAL, P., tamtéž, s ČECH, P., ŠUK, P., tamtéž, s. 273; ČERNÁ, S. O akciích s rozdílnou vahou hlasů v budoucím českém akciovém právu. Obchodněprávní revue, č. 7 8, 2012, s ; ČERNÁ, S. Volba druhů podílů (akcií) a její limity. Rekodifikace a práce, č. 12, 2015; SUCHOŽA, J., HUSÁR, J. HUČKOVÁ, R. (eds.) Právo, obchod, ekonomika V. Košice: Univerzita P. J. Šafárika v Košiciach, 2016, s Srov. ČECH, P. Akcie po rekodifikaci. Právní rádce, č. 10, 2012, s ; DVOŘÁK, T., tamtéž, s KŘÍŽ, R. Úvaha na téma problematiky druhů akcií dle nové právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních společnostech a družstvech. Obchodněprávní revue, č. 4, 2013, s. 113; PAULY, J. in BĚLOHLÁ- VEK, A. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s VYBÍRAL, P., tamtéž, s. 1403; LASÁK, J. O limitech lidské představivosti: glosa k akciím bez hlasovacího práva (jiným než prioritním). Právní rozhledy, č. 2, 2017, s ; ŠTENGLOVÁ, I. Lze akcionářům odejmout zákonem přiznaná práva, aneb kdy přestává být akcie akcií? XXV. Karlovarské právnické dny (Sborník příspěvků sestavil V. Zoufalý), Leges: Karlovy Vary, 2017 s (stejný příspěvek publikován též v Bulletinu advokacie, č. 12, 2017, s ; opačně však ČECH, P. Akcie po rekodifikaci. Právní rádce, č. 10, 2012, s ; ČECH, P., ŠUK, P., tamtéž, s Například ČECH, P., ŠUK, P., tamtéž, s. 274; ŠTENGLOVÁ, I. Lze akcionářům odejmout zákonem přiznaná práva, aneb kdy přestává být akcie akcií? XXV. Karlovarské právnické dny (Sborník příspěvků (88) Obchodní právo 3/2018

4 shoda je v tom, že některá práva akciím odebírat lze a tím vytvořit druh akcie. To potvrzuje náš názor, že je třeba chápat druh akcie tak, že jde o akcie, s nimiž jsou spojena stejná práva bez ohledu na to, zda jde o modifikaci, přidávání či odebírání práv. Ještě kontroverznějším tématem je možnost vytváření druhů akcií tím, že se s nimi spojí zvláštní povinnost 10. Zpravidla se argumentuje 11 odlišnou dikcí 135 odst. 1 ZOK u společnosti s ručením omezeným, kde je druh podílu definován tak, že podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh, zatímco 276 ZOK zmiňuje jen práva. Nicméně akcionáři stíhají i povinnosti stanovené zákonem (například povinnost loajality, povinnost odevzdat v zákonem stanovených případech listinnou akcii společnosti, vlastník nesplacené akcie nebo zatímního listu má i povinnost splatit emisní kurs akcie), popřípadě stanovami na základě zákona (tvorba rezervního fondu v souvislosti s nepeněžitými vklady). Nelze proto tvrdit, že s akciemi nejsou spojeny žádné povinnosti a jen samá práva. Zejména u povinnosti majetkové povahy nevidíme racionální důvod pro absolutní odmítnutí možnosti založit ji stanovami, a tím vytvořit zvláštní druh akcie. Existují samozřejmě obecné limity vyplývající z veřejného pořádku, včetně statusu akciové společnosti, a dobrých mravů Jako vhodnou vidíme možnost vytvoření zvláštního druhu akcií, s nimiž bude spojena příplatková povinnost. V teorii ani praxi se nepochybuje, že příplatkovou povinnost akcionáře lze založit nepojmenovanou smlouvou mezi akciovou společností a akcionářem 12. To má však slabinu pro případ, že akcionář převede všechny své akcie na jinou osobu, takže přestane být akcionářem. Vzhledem k tomu, že příplatek je pojmově vázán na osobu společníka, jaký je osud nesplněné příplatkové povinnosti? Zaniká převodem akcií pro nemožnost plnění, ledaže příplatkovou povinnost současně smluvně převezme nabyvatel akcií, nebo se přemění na dar, anebo zůstane vázán původní akcionář? A jak je to s možností vrácení příplatku jen tomu, kdo jej poskytl? Opět pokud půjde jen o obligaci, zanikne právo na vrácení příplatku spolu s převodem akcií na jiného, ledaže stanovy v souladu s ustanovením 34 odst. 1 ZOK umožní plnění z vlastních zdrojů i neakcionářům? Lze poskytnout vlastní zdroje jen určitému akcionáři, aniž by se vytvořil zvláštní druh akcií? Všechny tyto problémy by vyřešil zvláštní druh akcií 13, se kterým by byla spojena jak příplatková povinnost, tak právo na vrácení příplatku (ovšem s omezením pro rozdělování vlastních zdrojů podle 350 odst. 1 ZOK). Lze-li v souvislosti se zakládáním akciové společnosti nebo zvyšováním jejího základního kapitálu uložit povinnost plnit na tvorbu rezervního fondu (viz 249 ZOK) stanovami, nebo dokonce i jen rozhodnutím valné sestavil V. Zoufalý), Leges: Karlovy Vary, 2017 s (stejný příspěvek publikován též v Bulletinu advokacie, č. 12, 2017, s ŠTENGLOVÁ, I. in ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 537; opačně však DVOŘÁK, T. Akciová společnost. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s DVOŘÁK, T. Akciová společnost. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s ČECH, P., ŠUK, P., tamtéž, s ŠTENGLOVÁ, I. in ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s KŘÍŽ, R. Několik poznámek k problematice příplatku mimo základní kapitál u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti s přihlédnutím k příplatku nepeněžitému. Právo v podnikání vybraných členských států Evropské unie sborník příspěvků k VIII. ročníku mezinárodní vědecké konference. 1. vydání. Praha: TROAS, a. s., 2016, s Jan Dědič, Radim Kříž PROBLÉMY SPOJENÉ S ŘÍZENÍM O URČENÍ OBSAHU... Obchodní právo 3/2018 (89)

5 hromady, proč by nešlo uložit příplatkovou povinnost? To však nelze bez souhlasu dotčeného akcionáře, protože nikdo nemůže být nucen upsat akcie. Nevidíme tedy problém vydání tohoto druhu akcií v souvislosti s upisováním akcií. Pokud by k založení příplatkové povinnosti došlo změnou druhu akcií, je akcionář, který by se založením příplatkové povinnosti nesouhlasil, chráněn ustanovením 335 ZOK o povinnosti akciové společnosti učinit veřejný návrh smlouvy na odkoupení akcií. Nelze ani vyloučit možnost napadnout usnesení valné hromady o změně druhu akcií návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z důvodu zneužití hlasovacích práv, pokud by z konkrétních okolností plynulo, že například cílem změny stanov bylo vypudit menšinové akcionáře ze společnosti. Podle našeho názoru nelze argumentovat ani tím, že ustanovení 250 odst. 1 písm. d) ZOK stanoví, že mají-li být vydány akcie různých druhů, obsahují stanovy jejich název a popis práv s nimi spojených. Obdobně rovněž ustanovení 277 odst. 1 ZOK stanoví, že zvláštní práva a jejich obsah se určí ve stanovách. Připouští-li se vytváření druhů akcií odebíráním práv 14, pak také stanovy neobsahují popis zvláštních práv s nimi spojených, ale lze dovozovat, že za použití analogie musí stanovy obsahovat údaj o tom, jaká práva s nimi spojena nejsou. Stejně tak lze dovozovat, že vytvoří-li se akcie přidáním zvláštní povinnosti, musí být popis takové povinnosti uveden ve stanovách. III. ŘÍZENÍ O URČENÍ OBSAHU SPORNÉHO PRÁVA 1. Na jaké případy je aplikovatelné ustanovení 277 odst. 1 ZOK? Jak se uvádí v úvodu tohoto příspěvku, nová právní úprava obsahuje zvláštní procesní institut pro zjištění obsahu zvláštního práva spojeného s akcií, pokud existují pochyby o jeho obsahu, přičemž základem konstrukce celé této úpravy je skutečnost, že soud musí buď určit obsah tohoto zvláštního práva, nebo práv, nebo v případě nemožnosti takového určení rozhodnout o tom, že akcie jsou akciemi kmenovými. Jak uvedeme dále, nemusí tomu tak být vždy. Nepochybně mohou existovat případy, kdy soud nebude moci určit, že jde o akcii kmenovou, ani když nebude moci určit obsah zvláštního práva. Podle Vybírala 15 je tato úprava navíc specifická v tom, že soud není obsahem petitu navrhovatele vázán. Máme za to, že s ohledem na dikci ustanovení 277 odst. 1 ZOK má soud jistou volnost při rozhodování v daném řízení (zákon požaduje, aby soud zjistil, jaké zvláštní právo je s akciemi spojeno bez ohledu na návrh), ale přesto soud nemůže rozhodovat o obsahu jiných práv s akcií spojených, i kdyby jejich obsah byl sporný, nenavrhuje- -li to navrhovatel. S ohledem na to, že druh akcie lze vytvářet i odebíráním práv, popřípadě stanovením zvláštní povinnosti, vzniká otázka, zda se postupem podle 277 odst. 1 ZOK lze domáhat i určení, že s akcií není spojeno určité právo nebo je s ní spojena zvláštní povinnost, respektive jaký je její obsah, jsou-li 14 Například ŠTENGLOVÁ, I. Lze akcionářům odejmout zákonem přiznaná práva, aneb kdy přestává být akcie akcií? XXV. Karlovarské právnické dny (Sborník příspěvků sestavil V. Zoufalý), Leges: Karlovy Vary, 2017, s (stejný příspěvek publikován též v Bulletinu advokacie, 2017, č. 12, s ; dále ŠTENGLOVÁ, I. in ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 537; dále LASÁK, J., tamtéž, s. 61; dále ŠTENGLOVÁ, I., tamtéž, s VYBÍRAL, P., tamtéž, s. 1413, dále ŠTENGLOVÁ, I. in ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s (90) Obchodní právo 3/2018

6 o tom pochybnosti. Argument ve prospěch názoru, že to možné není, vychází pouze z jazykového výkladu 277 ZOK. Dalším argumentem může být to, že důsledkem rozhodnutí soudu o tom, že akcie jsou akciemi kmenovými, je právo dotčených akcionářů požadovat po společnosti, aby tyto akcie od nich odkoupila. Povinnost společnosti odkoupit akcie je nepochybně opatřením směřujícím k ochraně akcionářů, protože teprve v důsledku rozhodnutí soudu je postaveno najisto, že určité právo s akcií spojeno není, ač s ní podle stanov být spojeno mělo. Ochrana je zde obdobná, jako když valná hromada rozhodne o změně druhu akcií (viz ustanovení 355 ZOK). V případě, že by se tato právní ochrana měla použít i ve prospěch akcionářů, kterým by se jejich právní postavení zlepšilo tím, že by určitá práva přibyla nebo odpadly právní povinnosti, je namístě si položit otázku po důvodech takové právní ochrany, jež by se logicky měla poskytnout jen těm akcionářům, jejichž právní postavení se zhoršilo. Podle našeho názoru lze přinejmenším za analogické aplikace 277 odst. 1 ZOK podat návrh k soudu, aby určil obsah sporné povinnosti, či zda je, či není daná povinnost nebo právo s akcií spojeno. Pokud je možné vytvořit druh akcií i odejmutím práv nebo přidáním povinností, není důvodu, aby vlastníkům těchto druhů akcií nebyl postup podle 277 odst. 1 ZOK umožněn a aby byli odkázáni na obecnou úpravu určovacího návrhu v občanském soudním řádu. Znění ustanovení 277 odst. 1 ZOK sleduje totiž nesprávně znění ustanovení 276 ZOK, přestože zde definice druhu akcií obsažena není. Jiné je to s odpovědí na otázku, zda se v případě určení, že s akcií je spojeno určité právo, ač mělo být odejmuto, nebo s ní není spojena nějaká povinnost, ač být spojena měla, má být poskytnuta ochrana podle ustanovení 277 odst. 2 ZOK. Z výše uvedeného plyne, že pro 16 VYBÍRAL, P., tamtéž, s poskytnutí takové ochrany není důvod, neboť postavení akcionářů daných akcií se zlepšilo. 2. Jaká procesní norma se na řízení podle ustanovení 277 odst. 1 ZOK aplikuje? Samotný požadavek zákona vůči soudu, aby zjistil výkladem obsah zvláštního práva, který je obsahově alespoň nejbližší vůli obsažné ve stanovách, nepodaří-li se zjistit přesně vůli akcionářů, je velice zajímavý. Soud by totiž měl v rámci řízení zjišťovat materiální obsah uvedeného práva, bez ohledu na označení tohoto zvláštního práva stanovami. S tím je spojena zcela zásadní otázka, a to o jaký typ řízení se jedná, přičemž odpověď na tuto otázku nám umožní zodpovědět další otázky, jako je například otázka aktivní legitimace, určení okruhu účastníků řízení, otázka, zda důkazy navrhují pouze účastníci, nebo je může provádět soud sám apod. Zásadní je proto určení, zda se řízení, v němž se bude rozhodovat dle ustanovení 277 odst. 1 ZOK, bude řídit ustanoveními zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též občanský soudní řád nebo OSŘ ) nebo ustanoveními zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon o zvláštních řízeních soudních nebo ZZŘS ). Tak zásadní věc, jako je určení procesního právního předpisu, podle kterého se bude v řízení postupovat, by měla být nesporná, nicméně v posuzovaném případě jednota názorů neexistuje. Tak Vybíral 16 má za to, že se jedná o žalobu určovací, tedy o žalobu na určení obsahu práv spojených se zvláštním druhem akcií podle ustanovení 80 OSŘ, ale současně nevylučuje, že v konkrétním případě akcionář může podat žalobu na plnění, pokud se bude akcionář domáhat zvláštních práv, která jsou podle něj s akciemi spojena. V případě žaloby na plnění podle našeho názoru nepůjde Jan Dědič, Radim Kříž PROBLÉMY SPOJENÉ S ŘÍZENÍM O URČENÍ OBSAHU... Obchodní právo 3/2018 (91)