Výroční zpráva o provádění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace za rok 2013

Transkript

1 Výroční zpráva o provádění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace za rok

2 OBSAH OBSAH 2 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ 4 1 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU 8 PŘEHLED PRIORITNÍCH OS 11 DOKUMENTY OP VAVPI 13 IMPLEMENTACE OP VAVPI 15 AKTUÁLNÍ SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA 17 2 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OP VAVPI 28 DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA INFORMACE O VĚCNÉM POKROKU OP VAVPI PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH VÝZEV INFORMACE O FINANČNÍCH ÚDAJÍCH OP VAVPI INFORMACE O ROZPISU VYUŽITÍ FONDŮ INFORMACE O POMOCI PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN VRÁCENÁ NEBO ZNOVU POUŽITÁ POMOC KVALITATIVNÍ ANALÝZA 41 INFORMACE O SOULADU S PRÁVNÍMI PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ 44 ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY, A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 47 PŘÍPADNÉ ZMĚNY V SOUVISLOSTI S PROVÁDĚNÍM OP VAVPI 57 PŘÍPADNÁ PODSTATNÁ ZMĚNA 57 DOPLŇKOVOST S JINÝMI NÁSTROJI 57 OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ EVALUACE 58 PROVEDENÉ EVALUACE A STUDIE 60 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 67 PRIORITNÍ OSA 1 EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 70 PRIORITNÍ OSA 2 REGIONÁLNÍ VAV CENTRA DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 74 PRIORITNÍ OSA 3 KOMERCIALIZACE A POPULARIZACE VAV DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 79 PRIORITNÍ OSA 4 INFRASTRUKTURA PRO VÝUKU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH SPOJENOU S VÝZKUMEM DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 82 2 PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ POMOC 83 2

3 3.1.9 DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 86 4 VELKÉ PROJEKTY 87 5 TECHNICKÁ POMOC 91 6 INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA 95 7 VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OVĚŘENÉ POSTUPY 102 SEZNAM ZKRATEK 104 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, GRAFŮ A PŘÍLOH 106 SEZNAM PŘÍLOH

4 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Globálním cílem Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu České republiky (ČR), který přispěje k růstu konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. V souladu s usnesením vlády České republiky ze dne č. 175/2006 zajišťuje výkon funkce Řídicího orgánu (ŘO) OP VaVpI Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Zabezpečením funkce ŘO OP VaVpI byla v rámci MŠMT ministrem pověřena Sekce řízení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Celková finanční alokace OP VaVpI dosahuje EUR, z čehož EUR představuje příspěvek Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), tj. 85 % celkové alokace a EUR činí kofinancování ze státního rozpočtu ČR, tj. 15 % celkové alokace. V roce 2013 se již naplno rozeběhla realizace schválených projektů ve všech prioritních osách. Již celkem 35 projektů pak ukončilo svou realizaci a ŘO tak mohl začít posuzovat splnění jejich cílů. Dalším projektům v prioritních osách 3 a 4 byla vydána Rozhodnutí o poskytnutí dotace (celkem se jednalo o 49 projektů ve výši 96,2 mil. EUR). ŘO OP VaVpI nadále činil potřebné kroky k co nejefektivnějšímu vyčerpání svěřené alokace. Byla předložena a monitorovacím výborem schválena revize OP, která umožňuje realokaci prostředků mezi prioritní osou 3 (kde je přebytek finančních prostředků) a prioritní osou 4 (kde byla naplánována další výzva a podpořeny projekty ze zásobníku). Revize OP dále průlomově umožňuje čerpání finančních prostředků i pro pražské veřejné vysoké školy, čímž rozšiřuje možnosti příjemců využít prostředků OP VaVpI k obnově zastaralé infrastruktury i mimo regiony Konvergence. V prioritní ose 1 byla na konci roku 2013 vyhlášena výzva 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center, jejímž cílem je ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur. V prioritní ose 3 pak byly vyhlášeny další dvě výzvy. První z nich byla výzva 7.3, která navazovala na výzvu 6.3 na podporu pre-seed aktivit. Druhá výzva v prioritní ose 3 byla výzva 5.3 zaměřená na efektivní systém hodnocení programů účelové podpory. Poslední z těchto výzev bohužel zatím nebyla věcně úspěšná, neboť předložený projekt neobdržel díky své nízké kvalitě dostatečný počet bodů ve věcném hodnocení. V prioritní ose č. 4 pak ŘO OP VaVpI vyhlásil výzvu (3.4), která podporuje projekty, kde instituce příjemců sídlí v Praze (s vyčísleným dopadem do regionu Konvergence, tedy v maximální míře podpory z OP VaVpI ve výši 68% způsobilých výdajů projektu). Dále byly aktualizovány klíčové dokumenty pro fungování operačního programu. Zejména šlo o dokumenty pro žadatele a příjemce, kterými jsou Příručka pro žadatele a Příručka pro příjemce, včetně jejich příloh. Kontinuální příprava a aktualizace probíhala i u dalších dokumentů týkajících se např. komunikace a evaluace. V roce 2013 se i díky využití zálohových plateb a odpočtu části alokace velkých projektů podařilo splnit limit pravidla n+2. V roce 2014 však již tento odpočet není možné využít, z tohoto důvodu hrozí reálné riziko ztráty části finančních prostředků alokovaných na tento rok. ŘO OP VaVpI proto i nadále činí opatření, která by měla snížit předpokládanou ztrátu v letošním roce. OP VaVpI se bohužel potýká se zpožděním v čerpání finančních prostředků, které nabral již při svém schválení. Výrazným oslabením koruny na konci roku 2013 pak došlo rovněž k navýšení finanční alokace nutné k vyčerpání pro úspěšné splnění pravidla n+2 na konci roku V průběhu realizace projektů navíc nastávají další neočekávatelné překážky, které zpoždění v některých případech prohlubují. Jednou z těchto překážek byla i novela zákona o veřejných zakázkách, která zavedla některé postupy pro výběr dodavatelů 4 znesnadňující realizaci výběrových řízení některých projektů (týká se hlavně povinnosti 4

5 zrušení výběrového řízení v případě, že se přihlásí do VŘ pouze jeden dodavatel). Příjemci se z různých důvodů často dostávají do zpoždění vůči plánovanému harmonogramu a například v případě projektu ELI dospěla situace již i k tomu, že je zde plánováno tzv. fázování, tedy posunutí konce realizace projektu až do roku Souběžně se schvalovacím procesem projektů v jednotlivých výzvách probíhalo zajištění dostatečného počtu pracovníků implementace. I v průběhu roku 2013 docházelo k vyšší fluktuaci a odcházení některých zkušenějších pracovníků, kteří byli a jsou postupně nahrazováni nově příchozími. Byl navýšen počet tabulkových míst, zejména v oblasti implementace, aby byla zajištěna administrativní kapacita v oblasti nových výzev (3.4 a 2.1). V dalším období bude nutné tyto nově příchozí pracovníky zaškolit do procesů a problematiky OP VaVpI. Částečně byla posílena i kapacita ŘO v oblasti evaluací, hodnocení a monitoringu. V roce 2014 bude nutné obsadit uvolněné místo vrchního ředitele sekce. Stávajícím zaměstnancům byly prodlouženy smlouvy do konce roku 2015 (původní smlouvy byly uzavřené do konce roku 2013). V průběhu roku 2013 vykonal ŘO OP VaVpI celkem 38 veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců finanční podpory z OP VaVpI. V rámci nesrovnalostí pak bylo posuzováno celkem 491 podezření na nesrovnalosti. Nejčastější pochybení a nálezy jsou uvedeny níže v rámci kapitoly 2. V rámci oblasti evaluací probíhala v roce 2013 Průběžná evaluace OP VaVpI, která si klade za cíl mj. kvalitativně a kvantitativně vyhodnocovat do jaké míry jsou naplňovány cíle OP VaVpI. Dále pak byla realizována Průběžná evaluace projektů podpořených v rámci prioritních os 1 a 2, tato evaluace je blíže popsána v kapitole 7. Ve výzvách 6.3 a 7.3 byla dále realizována zakázka podporující činnost tzv. Pre-seed advisora. Jako příprava na budoucí programové období pak byla realizována zakázka na Zpracování ex-ante evaluace OP VVV a započaly práce na procesu posouzení SEA OP VVV. Všechny velké projekty pod hlavičkou podpořených center již úspěšně zahájily výzkumné programy. Oblasti velkých projektů je pak samostatně věnována kapitola č. 4 a detailněji je jejich současný stav popsán i v příloze č. 5. Technická pomoc OP VaVpI zajišťovala prostřednictvím schválených projektů podporu fungování všech úrovní ŘO OP VaVpI. Dvěma navazujícím projektům byla vydána Opatření vrchního ředitele a dále byl schválen nový projekt související s financováním přípravy nového programového období. V oblasti publicity ŘO se pak podařilo úspěšně dokončit zakázku na správu webového portálu Probíhaly pravidelné semináře pro žadatele a příjemce (zejména s ohledem na ukončování projektů a plánované nové výzvy). Hlavní komunikační aktivitou pak byla Výroční konference OP VaVpI, která se uskutečnila K posunu došlo ve vytváření a úpravě všech úrovní monitorovacího systému, který pokrývá celou šíři implementace. V roce 2013 byly bezproblémově spuštěny další výzvy v prioritních osách 1, 3 a 4. Byla upravena aplikace pro specifické výzvy na pre-seed aktivity a výpočet finanční mezery. Průběžně byly doplňovány reporty pro řízení a implementaci OP VaVpI. Na centrální úrovni se pracovníci ŘO zúčastnili pracovních jednání k IS pro nové programové období. Tato výroční zpráva byla zpracována v souladu s čl. 67 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č (Obecné nařízení) a v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Obecnému nařízení a se strukturou výroční zprávy stanovenou v Příloze XVIII Implementačního nařízení. Jako taková bude ze strany ŘO předložena k posouzení a ke schválení Monitorovacímu výboru OP VaVpI a následně do zaslána Evropské komisi. 5 5

6 Údaje v této zprávě jsou uváděny ve stavu k , u věcného pokroku (plnění monitorovacích indikátorů) k Pokud je některý údaj uveden k jinému datu, je to u příslušného údaje výslovně uvedeno. Tabulka 1 Regionální dimenze projektů OP VaVpI (vyjma projektů TP) Kraj Počet Podané žádosti Částka (v tis. EUR) Projekty s Rozhodnutím Počet Částka (v tis. EUR) Proplacené prostředky příjemcům Počet ŽoP Částka (v tis. EUR) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: MSC2007/IS ŘO k , byl použit kurz 27,48 Kč/EUR, veřejné zdroje celkem. Ve sloupci Podané žádosti a Proplacené prostředky příjemcům je použitá částka z IS ŘO (ze sloupce Prvotní projektová žádost), částka ze sloupce Prvotní projektová žádost není přenášena do MSC

7 Tabulka 2 Reálný pokrok OP VaVpI Oblast podpory Celková alokace Podané žádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům mil. Kč mil. EUR počet mil. Kč % mil. EUR počet mil. Kč % mil. EUR mil. Kč % mil. EUR Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO mil. Kč % mil. EUR Certifikované výdaje předložené EK (včetně vratek) mil. Kč % a b c c/a d e e/a f f/a g g/a h h/a ,43 806, ,60 129% 1 043, ,02 93% 745, ,59 41% 332, ,4 24% 183, ,98 21% 170, ,43 806, ,30 242% 1 950, ,66 95% 765, ,13 64% 514, ,7 50% 374, ,55 46% 372, ,12 73, ,85 171% 125, ,03 59% 43,27 298,56 15% 10,86 104,6 7% 3,3 87,01 4% 3, ,10 177, ,65 157% 279, ,18 85% 150, ,78 69% 121, ,5 52% 80, ,59 45% 79, ,78 487, ,86 120% 584, ,43 84% 409, ,39 65% 317, % 240, ,41 49% 238, ,44 74, ,47 85% 63, ,03 77% 56,99 484,28 24% 17,62 488,3 25% 17,6 466,58 23% 16, ,29 2, ,00 228% 5, ,69 197% 5,05 16,69 24% 0,61 15,1 9% 0,6 14,57 21% 0, ,30 8, ,00 24% 2, ,62 14% 1,22 2,14 1% 0,08 2 2% 0,1 1,72 1% 0,06 Celkem , , ,73 166% 3 977, ,66 89% 2 178, ,56 54% 1 316, ,8 39% 900, ,41 36% 882,18 Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH;IS ŘO k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR. Ve sloupci Podané žádosti je použitá částka z IS ŘO (ze sloupce Prvotní projektová žádost), tato částka není přenášena do MSC2007 Pozn.: Alokace na výzvy představují veřejné zdroje celkem (EU i národní). mil. EUR 7

8 OPERAČNÍ PROGRAM VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU Dotčený cíl OP VaVpI přispívá k dosažení cíle Konvergence, který je v souladu s čl. 3 odst. 2a) Obecného nařízení určen na urychlení Konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů tím, že zlepší podmínky pro růst a zaměstnanost prostřednictvím zvýšení kvality investic do hmotného a lidského kapitálu, rozvoje inovací a znalostní společnosti, zlepšení schopnosti přizpůsobovat se hospodářským a sociálním změnám, ochrany a zlepšování životního prostředí a výkonnosti správy. Dotčená způsobilá oblast CZ02 Střední Čechy; Jihozápad CZ03; Severozápad CZ04; Severovýchod CZ05; Jihovýchod CZ06; Střední Morava CZ07; Moravskoslezsko CZ08. Programové období Číslo programu (CCI) 2007 CZ 161 PO 012 Název programu Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem: OP VaVpI je jedním z operačních programů, které přispívají k naplnění cílů Lisabonské strategie a vyváženého regionálního rozvoje ČR v souladu s cíli evropské regionální politiky. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OPPI) a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) představuje OP VaVpI vzájemně propojený systém intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a cílových regionů v rámci cíle Konvergence. OP VaVpI je na národní úrovni jedním z klíčových nástrojů přispívajících k realizaci Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR: Excelence prováděného VaV je jedním z hlavních kritérií při výběru projektů k financování z OP VaVpI. 8

9 Důraz OP VaVpI na spolupráci příjemců s aplikační sférou přispívá k dosažení cíle zvýšení provázanosti VaV s inovacemi a posílení aplikovaného VaV v regionech. Důraz OP VaVpI na získávání zahraničních grantů a zakázek přispívá k větší orientaci českého VaV na mezinárodní spolupráci. Řada projektů financovaných z OP VaVpI je součástí národní nebo evropské mapy velkých výzkumných infrastruktur. Globálním cílem OP VaVpI je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. Globální cíl zajišťuje významnou část Strategického cíle Národního strategického referenčního rámce (NSRR) Konkurenceschopná česká ekonomika a je plně v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství, (SOZS), jmenovitě se zásadou Zlepšení znalostí a inovace: cesta k růstu, Zvýšit a zlepšit zaměření investic do výzkumu a technologického rozvoje a částečně také Usnadnit inovace a podporovat podnikavost. Globální cíl OP VaVpI zároveň zapadá do celkového rámce reformních kroků Národního programu reforem ČR (NPR) v oblasti mikroekonomické. Strategický rámec OP VaVpI vychází z analýz současné situace v oblasti vědy a výzkumu (VaV), současných trendů, SWOT analýzy a analýzy vztahu mezi výzkumem, transferem technologií a konkurenceschopností. Lze jej popsat jako dvouvrstvou strategii podpořenou třemi průřezovými cíli. Schematicky je znázorněn na následujícím obrázku: Obrázek 1 Zvolená strategie OP VaVpI Tento strategický rámec je přenesen do čtyř specifických cílů. Tyto cíle jsou znázorněny v následujícím schématu. 9 9

10 Obrázek 2 Cíle a prioritní osy OP VaVpI Globální cíl Posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. Specifický cíl 1 Vytvoření omezeného počtu špičkových center s vysoce kvalitní VaV infrastrukturou schopných zapojit se do mezinárodní spolupráce v rámci ERA a ESFRI a vytvářet poznatky využitelné v aplikační sféře. Specifický cíl 2 Zajištění regionálních VaV kapacit určených pro tvorbu a přenos poznatků a posílení spolupráce VaV institucí s aplikační sférou. Specifický cíl 3 Zajištění podmínek pro transfer technologií, ochranu, šíření a uplatnění výsledků, popularizaci VaV, dostupnost vědeckých informací a zefektivnění VaV politiky. Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Specifický cíl 4 Podpora infrastruktury pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a přímým dopadem na nárůst a zvýšení kvality lidských zdrojů pro VaV aktivity a lepší připravenost absolventů pro praxi. Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem 10 10

11 Na rok 2013 činila finanční alokace EUR (ERDF). Celkovou finanční alokaci jednotlivých prioritních os pro celé programové období ukazuje následující tabulka. Tabulka 3 Finanční alokace na jednotlivé prioritní osy na celé programové období (v EUR) Název prioritní osy Příspěvek Společenství (ERDF) Národní zdroje Celkové zdroje 1. Evropská centra excelence Regionální VaV centra Komercializace a popularizace VaV Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Technická pomoc Celkem Zdroj: MSC 2007; MIS/DWH Přehled prioritních os Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 1 je tvořena jedinou oblastí podpory 1.1 Evropská centra excelence, která je zaměřena na podporu vzniku a rozvoje vysoce kvalitního VaV s důrazem na mezinárodní spolupráci, spolupráci s aplikační sférou a na produkci špičkových, aplikovatelných výsledků VaV. Globálním cílem oblasti podpory je vytvoření omezeného počtu center excelence, kvalitně vybavených VaV center s moderní, v odůvodněných případech unikátní, infrastrukturou VaV, s kritickou velikostí, partnersky propojených v sítích s prestižními centry VaV v zahraničí, aby mohla přispívat k propojení a větší integraci předních českých VaV týmů s předními mezinárodními výzkumnými organizacemi a evropskými výzkumnými infrastrukturami. V období je na tuto prioritní osu alokováno 33,1 % z celkové alokace OP VaVpI, tj. celkem cca 806 mil. EUR. Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 2 je naplňována oblastí podpory 2.1 Regionální VaV centra. Globálním cílem oblasti podpory 2.1 je vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména MSP, a další subjekty), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how. V období je na tuto oblast podpory alokováno 33,1 % z celkové alokace OP VaVpI, tj. celkem cca 806 mil. EUR. Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV V období je na tuto prioritní osu alokováno 10,3 % z celkové alokace OP VaVpI, tj. celkem cca 251 mil. EUR

12 Prioritní osa 3 je realizována prostřednictvím dvou oblastí podpory: 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV Oblast podpory 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví se zaměřuje na podporu komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména prostřednictvím podpory systémů komercializace a ochrany a využití duševního vlastnictví, včetně zakládání a rozvoje center pro transfer technologií v rámci výzkumných institucí. V období je na tuto oblast podpory alokováno cca 73,3 mil. EUR. Oblast podpory 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV se zabývá posílením propagace a popularizace VaV, zlepšením systému informovanosti a dostupnosti informací o výsledcích VaV, zlepšením systému evaluace výzkumných organizací s využitím zahraničních zkušeností s cílem přispět k zefektivnění podpory VaV. V období je na tuto oblast podpory alokováno cca 177,6 mil. EUR. Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Prioritní osa 4 je realizována jedinou oblastí podpory 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Je zaměřena na podporu rozvoje kvalitní infrastruktury vysokých škol s cílem navýšení kapacity terciárního vzdělávání a vytvoření podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání a VaV. Hlavním cílem priority je zlepšení materiálních podmínek pro přípravu vysokoškolských studentů, zejména z hlediska jejich připravenosti pro výzkum a vývoj a pro procvičování základních tvůrčích dovedností pro jejich budoucí uplatnění ve VaV. V období je na prioritní osu 4 alokováno 20 % z celkové alokace na OP VaVpI, tj. celkem cca 487 mil. EUR. Prioritní osa 5 Technická pomoc V období je na tuto PO alokováno 3,5 % z celkové alokace OP VaVpI, tj. celkem cca 85 mil. EUR. Prioritní osa 5 je realizována třemi oblastmi podpory: 5.1 Administrace OP VaVpI 5.2 Informovanost a publicita OP VaVpI 5.3 Absorpční kapacita OP VaVpI Oblast podpory 5.1 Administrace OP VaVpI je zaměřena na zabezpečení přípravy, řízení, implementace, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu OP VaVpI ve smyslu Obecného nařízení a národních právních norem. Výše alokace činí 87 % z celkové alokace na prioritní osu 5 OP VaVpI, tedy cca 74 mil. EUR. Oblast podpory 5.2 Informovanost a publicita OP VaVpI směřuje k poskytování včasných, komplexních a přesných informací o OP VaVpI s požadavkem na adekvátnost a účelnost vynaložených prostředků. Výše alokace činí 3 % z celkového objemu finančních prostředků prioritní osy 5 OP VaVpI, tedy cca 2,5 mil. EUR. Oblast podpory 5.3 Absorpční kapacita OP VaVpI je zaměřená na podporu aktivit zaměřených na rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborný specifický výcvik a školení, zjišťování a prosazování nejlepších řešení, vytváření sítí aj. Výše alokace činí 10 % z celkové alokace na prioritní osu 5 OP VaVpI, tedy 8,5 mil. EUR

13 Graf 1 Rozložení alokace na jednotlivé prioritní osy na celé programové období Zdroj: MSC2007; MIS/DWH Dokumenty OP VaVpI Obecné dokumenty OP VaVpI vychází z celé řady evropských a národních strategických dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a regionálního rozvoje. Z evropských strategických dokumentů se OP VaVpI opírá zejména o Strategické obecné základy Společenství, Lisabonskou strategii a její revidované verze, z cílů vytyčených v Barceloně v roce 2002, z rozpočtového výhledu EU na programovací období a z řady dalších dokumentů orgánů EU. Jedná se např. o Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Realizace programu Společenství: Více výzkumu a inovací investovat do růstu a zaměstnanosti: Společná strategie, Sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2006 Čas zařadit na vyšší rychlost: Nové partnerství pro růst a zaměstnanost, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Převádět poznatky do praxe široce založená inovační strategie pro EU, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zlepšení transferu poznatků mezi výzkumnými organizacemi a průmyslem v Evropě: směrem k otevřeným inovacím, Zelenou knihu Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy atd. Vazbu OP VaVpI na Strategické obecné zásady Společenství lze identifikovat především v rámci Obecné zásady 1.2. Zlepšení znalostí a inovace pro růst a zejména v bodě Zvýšit a zlepšit zaměření investic do výzkumu a technologického rozvoje, a dále v bodě Usnadnit inovace a podporovat podnikavost. Naplňování této obecné zásady nastává prostřednictvím investic do technologické infrastruktury pro VaV jak při budování center excelence, tak při budování regionální výzkumné infrastruktury podmiňující zvyšování konkurenceschopnosti. Dále naplňuje i podporou komercializace výsledků VaV, posilováním mezinárodní spolupráce českého VaV, zefektivňováním podpory VaV a investicemi 13 13

14 do infrastruktury vysokých škol s cílem zlepšit připravenost absolventů a jejich uplatnitelnost, čímž se posílí schopnost aplikační sféry absorbovat nové poznatky. Z národních strategických dokumentů OP VaVpI navazuje na Národní rozvojový plán , Národní strategický referenční rámec ČR , Národní Lisabonský program Národní program reforem ČR, Strategii hospodářského růstu, Národní inovační politiku ČR na léta a Národní politiku výzkumu a vývoje ČR na léta V případě Národního rozvojového plánu OP VaVpI přispívá k plnění opatření prioritní osy Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky podporou inovací a znalostní ekonomiky, posilováním výzkumných kapacit, technologického rozvoje, infrastruktury pro podnikání a inovačních sítí, včetně využívání nových informačních technologií. V rámci Národního strategického referenčního rámce OP VaVpI přispívá k plnění prioritní osy Konkurenceschopná česká ekonomika a konkrétně především priority Podpora kapacit VaV pro inovace, kde OP VaVpI, společně s OPPI, představuje jádro intervencí. Zároveň se podílí na naplňování i strategických cílů Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a Atraktivní prostředí. Dále přispívá k technologickému rozvoji regionů cíle Konvergence, který je součástí strategického cíle Vyvážený rozvoj území. V rámci Národního programu reforem ČR OP VaVpI plně navazuje na prioritní opatření Výzkum a vývoj, inovace a rovněž napomáhá realizaci prioritního opatření Vzdělávání. Ve Strategii hospodářského růstu OP VaVpI výrazně napomáhá k plnění čtvrtého a především pátého pilíře růstu. OP VaVpI vytváří podmínky pro posílení VaV a inovací rozvojem sítí výzkumných pracovišť, jak špičkových center excelence, tak regionálních kapacit aplikačně zaměřeného VaV. Dále podporuje ochranu a využití duševního vlastnictví a komercializaci výsledků VaV, propagaci VaV i celkové zvyšování informovanosti o výsledcích VaV. OP VaVpI je koherentní s Národní inovační politikou ČR na léta v návaznosti na realizaci všech jejích strategických cílů: posílit VaV jako zdroj inovací, vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zajistit lidské zdroje pro inovace a zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích. OP VaVpI je také plně konzistentní s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta Dokumenty k implementaci OP VaVpI Vlastní implementace je podpořena a kodifikována několika dokumenty. V prvé řadě se jedná o Operační program OP VaVpI, který obsahuje zejména informace o zvolené strategii a systému implementace OP VaVpI. V průběhu roku 2013 byla připravována 3. revize OP. Jejímž obsahem bylo: Realokace prostředků mezi prioritní osou 3 a 4 z důvodu úspory v prioritní ose 3 a uskutečnění plánované výzvy 3.4 na podporu pražských veřejných vysokých škol. Zahrnutí podpory infrastrukturních projektů v Praze. Tato změna v OP souvisí právě s možností vyhlášení zmíněné výzvy 3.4. Přidání nových indikátorů v prioritní ose 3. Tato změna souvisí s vyhlášením nových výzev (6.3 a 7.3 na podporu pre-seed aktivit a 5.3 na hodnocení účelové podpory VaV). Úprava cílových hodnot monitorovacích indikátorů. Jedná se o navýšení cílových hodnot některých monitorovacích indikátorů, u nichž bylo identifikováno riziko výrazného překročení původních cílových hodnot. Aktualizace implementační struktury v souvislosti se změnami v organizační struktuře OP VaVpI (vyčlenění samostatné sekce pro řízení OP VaVpI). Revize textu v souvislosti se zrušením Prováděcího dokumentu. Změna identifikace Auditního orgánu v souvislosti s vyjmutím PAS ze struktury MŠMT

15 Revize OP byla v této podobě schválena ze strany Monitorovacího výboru OP VaVpI a bude předložena ke schválení Evropské komisi na začátku roku Stěžejním dokumentem pro žadatele je Příručka pro žadatele, která seznamuje se zaměřením Operačního programu, jeho jednotlivých prioritních os, specifiky projektů jednotlivých prioritních os, s obecnými podmínkami přípravy a realizace projektů a přípravy projektové žádosti. Pro lepší přehlednost byly vytvořeny tři specifické varianty Příručky pro žadatele - Příručka pro žadatele pro prioritní osy 1 a 2, Příručka pro žadatele pro prioritní osu 3 a Příručka pro žadatele pro prioritní osu 4. Příručky pro žadatele včetně příloh byly několikrát modifikovány především v souvislosti s vyhlašováním výzev v rámci jednotlivých prioritních os. V návaznosti na Příručku pro žadatele byla vydána Příručka pro příjemce. Cílem této Příručky je, aby příjemce (případně partner) postupoval při realizaci projektu v souladu s pravidly, a aby byl schopen své postupy vhodným způsobem dokladovat, a zajistit tak úspěšnou realizaci projektu. Příručka pro příjemce byla rovněž aktualizována. Klíčové dokumenty existují také v oblasti publicity a evaluace. Evropskou komisí byl schválen Komunikační plán (KoP) představující rámcovou komunikační strategii OP VaVpI. KoP OP VaVpI vymezuje cíle informování a publicity OP VaVpI, včetně cílových skupin, nástrojů komunikace a postupů vyhodnocení jejich účinnosti, a zároveň stanovuje rámcový harmonogram realizace jednotlivých opatření informovanosti a publicity a jejich indikativní rozpočet. KoP je průběžně zpřesňován ročními komunikačními plány zpracovávanými ve vyšší míře detailu. Obdobný dokument byl vytvořen a schválen pro evaluaci programu. Evaluační plán OP VaVpI (EP OP VaVpI) slouží jako výchozí dokument pro zlepšení řízení OP VaVpI v různých fázích implementace a zlepšení evaluační kapacity. EP OP VaVpI navazuje na Evaluační plán NSRR a je vypracován na celé programové období , přičemž v případě potřeby může být v průběhu programového období aktualizován. V minulém roce došlo k aktualizaci EP OP VaVpI a jednotlivé plánované aktivity byly rozpracovány v Ročním evaluačním plánu OP VaVpI na rok V průběhu roku 2013 byl s ohledem na vývoj a upřesnění procesů na úrovni Řídicího orgánu aktualizován Operační manuál, který detailně popisuje veškeré procesy spojené s implementací OP VaVpI a definuje postupy při jeho řízení, rozdělení pravomocí a odpovědností v rámci organizační struktury Řídicího orgánu. Tabulka 4 Přehled změn implementačních dokumentů v roce 2013 Dokument Operační manuál OP VaVpI Datum změny verze 8.0 účinná od (v roce 2013 nebyla jako celek aktualizována, provedeny pouze částečné změny některých kapitol a příloh) Příručka pro žadatele OP VaVpI PO1,2 výzva 2.1, verze 1.0 účinná od PO3 verze 4.2 účinná od PO3 verze 4.3 účinná od PO4 verze 3.0 účinná od PO4 verze 3.1 účinná od Příručka pro příjemce OP VaVpI verze 5.0 účinná od Zdroj: ŘO OP VaVpI Implementace OP VaVpI V souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č bylo, usnesením vlády České republiky ze dne č. 175/2006, pověřeno MŠMT výkonem funkce ŘO Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zabezpečením funkce ŘO OP VaVpI byla ministrem pověřena 15 15

16 Sekce řízení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, dále jen Sekce řízení OP VaVpI, v čele s vrchním ředitelem. Veškeré aktivity spojené s implementací jsou zajišťovány v rámci samotného MŠMT. Nejsou určeny žádné zprostředkující subjekty, které by jednaly jménem ŘO. Koordinaci povinností ŘO zajišťuje Odbor řízení OP VaVpI (odbor zřízený v rámci Sekce řízení OP VaVpI). Počátkem roku 2011 vešla v platnost změna implementační struktury, spočívající ve vyčlenění samostatného Odboru implementace OP VaVpI z Odboru řízení OP VaVpI. Odbor řízení OP VaVpI je strukturován do těchto oddělení: Oddělení finančního řízení a metodiky OP VaVpI zodpovídá zejména za metodické řízení procesu implementace OP VaVpI, nastavení a výklad metodik a postupů implementace OP VaVpI, zpracování a revize Operačního manuálu OP VaVpI, finanční řízení programu, přípravu podkladů k certifikaci výdajů, sledování pravidla n+3/n+2, řízení rizik a nesrovnalostí, koordinaci požadavků na technickou pomoc, přípravu podkladů pro audity na všech úrovních, a řízení opatření k nápravě. Oddělení monitorování a komunikace OP VaVpI zodpovídá zejména za monitorování programu, řízení informačního systému, monitorovací systém programu, komunikaci s EK a ostatními relevantními institucemi, činnost Monitorovacího výboru, přípravu podkladů pro koncepční materiály vlády a dalších orgánů, publicitu a propagaci programu, implementaci komunikačního plánu, reporting programu, činnost sekretariátu hodnotitelských a výběrových komisí. Oddělení koncepčního řízení programu OP VaVpI zajišťuje metodickou kontrolu implementace programu na úrovni odboru implementace, nastavení výzev, řešení odborných agend v souvislosti s implementací a ověřování udržitelnosti programu a projektů. Odbor implementace OP VaVpI je strukturován do těchto oddělení: Oddělení administrace projektů PO 1, 2 zajišťuje u projektů v PO 1 a 2 (včetně velkých projektů, samostatné oddělení bylo v průběhu roku 2011 zrušeno) komunikaci se žadateli a příjemci, příjem projektových žádostí, administraci projektových žádostí, podporu hodnotitelům a výběrovým komisím, monitorování v průběhu realizace projektů, kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti, kontrolu věcné stránky veřejných zakázek, autorizaci změn v projektu, věcnou kontrolu žádostí o platbu a monitorovací zprávy a závěrečné vyhodnocení projektu po věcné stránce. Oddělení administrace projektů PO 3, 4 zajišťuje u projektů v PO 3 a 4 komunikaci se žadateli a příjemci, příjem projektových žádostí, administraci projektových žádostí, podporu hodnotitelům a výběrovým komisím, monitorování v průběhu realizace projektů, kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti, kontrolu věcné stránky veřejných zakázek, autorizaci změn v projektu, věcnou kontrolu žádostí o platbu a monitorovací zprávy a závěrečné vyhodnocení projektu po věcné stránce. Oddělení financování projektů PO 1 a 2 zajišťuje především kontrolu finanční stránky projektů PO 1 a 2, podporu příjemcům při problematice účtování, kontrolu žádostí o platbu po finanční stránce, monitoring financování projektu ve vztahu ke schválenému rozpočtu, autorizaci rozpočtových změn v projektu a závěrečné vyhodnocení projektu po finanční stránce. Oddělení financování projektů PO 3 a 4 zajišťuje především kontrolu finanční stránky projektů PO 3 a 4, podporu příjemcům při problematice účtování, kontrolu žádostí o platbu po finanční stránce, monitoring financování projektu ve vztahu ke 16 16

17 schválenému rozpočtu, autorizaci rozpočtových změn v projektu a závěrečné vyhodnocení projektu po finanční stránce. Oddělení projektové kontroly zajišťuje výkon veřejnosprávních kontrol na místě a kontrolu formálních a zákonných náležitostí veřejných zakázek. Realizaci projektů v prioritní ose 5 zajišťuje Odbor technické pomoci, který odpovídá za využívání prostředků technické pomoci. Proces schvalování projektů technické pomoci a jejich kontroly provádí Samostatné oddělení kontroly projektů TP. Součinnost Řídicímu orgánu zejména v oblasti přípravy věcného obsahu vybraných výzev a vyhodnocení výsledků a dopadů Operačního programu poskytují odbory skupiny III (Skupina pro vysoké školství a výzkum) a I (Skupina pro ekonomické záležitosti) na MŠMT. Funkci finančního útvaru dle Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu pro programové období , vydané Ministerstvem financí, plní odbor 15 Odbor hlavního účetního a svodného výkaznictví. Odbor 16 Odbor správce rozpočtu zabezpečuje zejména agendu správce rozpočtu pro implementační strukturu OP VaVpI v rámci MŠMT. Na publicitě OP VaVpI se podílí odbor K2 - Odbor vnějších vztahů a komunikace. Ve spolupráci s ŘO navrhuje a realizuje kampaně a propagační akce OP VaVpI (spoty, články v médiích apod.). Funkci auditního orgánu vykonává Ministerstvo financí, útvar Auditní orgán. Výkonem funkce PCO pro SF/CF byl rozhodnutím ministra financí vydaným na základě usnesení vlády České republiky ze dne 22. února 2006 č. 198 pověřen odbor Národní fond Ministerstva financí. Významným článkem v implementaci programu je Národní orgán pro koordinaci Národního strategického referenčního rámce. Jeho funkci vykonává na základě rozhodnutí Vlády ČR ze dne 22. února 2006 (usnesení č. 198) Ministerstvo pro místní rozvoj. V průběhu roku 2013 bylo z důvodu nárůstu objemu činností spojených s administrací nových projektů a agend přijato 46,75 FTE (zaměstnanců). K pracovalo pro Řídicí orgán OP VaVpI celkem 140,54 FTE (zaměstnanců), z toho 127 zaměstnanců na plný úvazek, 3 zaměstnanci na 0,75 úvazku, 18 zaměstnanců na 0,5 úvazku, a 11 zaměstnanci na 0,25 úvazku. Zároveň v roce 2013 odešlo celkem 21 zaměstnanců (mezi důvody jejich odchodu patřily především změna pracovního místa, resp. zaměstnavatele či odchod ve zkušební době), tento údaj nezohledňuje odchody na mateřskou dovolenou ani převody zaměstnanců mezi útvary úřadu. Při obsazování pracovních míst je kladen důraz na kvalifikaci a zkušenosti uchazečů, na jejich motivovanost, specializaci a profesní růst v rámci systému implementace. S nárůstem počtu zaměstnanců se počítá i v roce 2014, konkrétně o 55,96 FTE (zaměstnanců). Aktuální socioekonomická analýza Výdaje na výzkum a vývoj a zdroje financování Současnou socioekonomickou situaci ČR v oblasti VaV je vhodné uvést jedním ze základních ukazatelů vyspělosti ekonomik, který do jisté míry monitoruje a předurčuje jejich dlouhodobou konkurenceschopnost, a tou je ukazatel výdajů na výzkum a vývoj. V roce 2012 (poslední dostupná statistická data) dosáhly celkové výdaje za prováděný výzkum a vývoj (VaV) na území ČR výše 72,4 mld. Kč (2,6 mld. EUR). Podíl těchto výdajů na HDP, tzv. intenzita VaV, dosáhl ve stejném roce úrovně 1,88 % a přibližuje se průměru zemí Evropské unie, který činil 1,94% v roce

18 Tabulka 5 Celkové výdaje na VaV v ČR v roce 2012 Zdroj: ČSÚ Nejvýznamnějším zdrojem financování VaV v ČR je od roku 2009 státní rozpočet. V roce 2012 bylo z domácích veřejných zdrojů alokováno na VaV 26,6 mld. Kč (0,96 mld. EUR). Největší část, 11,6 mld. Kč (0,42 mld. EUR, 42 %), směřovala do veřejných vysokých škol. Druhým největším příjemcem byla pracoviště Akademie věd ČR, která v roce 2012 obdržela ze státního rozpočtu na VaV 7,3 mld. Kč (0,26 mld. EUR, 27 %). Pětina celkových finančních prostředků z veřejných zdrojů ČR, tj. 5,3 mld. Kč (0,19 mld. EUR) byla určena na financování podnikatelského výzkumu. Z hlediska sektoru provádění je na základě statistických údajů možné konstatovat, že z celkových výdajů na VaV je v současnosti cca 54 % prováděno podnikatelskými subjekty, 28 % sektorem vysokého školství, 18 % vládním sektorem. Dle zpráv zveřejněných Českým statistickým úřadem byl největší objem z 38,8 mld. Kč (1,4 mld. EUR) využitých v podnikatelském sektoru na VaV vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou, v roce 2012 se tyto podniky podílely 52 % na celém VaV podnikatelského sektoru. V podnikatelském VaV stále dominují průmyslové podniky, a to především v automobilovém a strojírenském průmyslu. V roce 2012 bylo v těchto odvětvích za zde provedený VaV spotřebováno celkem 8,8 mld. Kč (0,32 mld. EUR). V posledních letech roste v rámci zpracovatelského průmyslu význam VaV realizovaného v elektrotechnickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Kromě průmyslu roste význam VaV i v podnicích působících v oblasti poskytování profesních, vědeckých a technických činností a IT služeb. Tabulka 6 Výdaje na VaV v sektorech provádění podle zdrojů jejich financování (v mil. Kč) Sektor provádění VaV, zdroje financování VaV Podnikatelský Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Vládní

19 Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Vysokoškolský Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Soukromý neziskový Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR ČR celkem (GERD) Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Pozn.: Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vysokých škol a soukromého neziskového sektoru. Zdroj: ČSÚ Ze soukromých domácích zdrojů bylo sice do VaV investováno celkem 26,3 mld. Kč (0,96 mld. EUR), ale jen necelé procento (158 mil. Kč, tj. 5,75 mil. EUR) z této částky směřovalo do vysokých škol. Stále tedy bohužel přetrvává nízký podíl podnikatelských zdrojů z ČR na financování VaV prováděného ve vládním a vysokoškolském sektoru. Je tak třeba se v následujícím období velmi intenzivně věnovat podpoře spolupráce výzkumné a aplikační sféry ve všech jejích aspektech. Tuto oblast lze bohužel charakterizovat i velmi nízkou mezisektorovou mobilitou lidských zdrojů ve výzkumu a technologiích (ČR v této oblasti zaujímá až 17. místo mezi 23 sledovanými státy OECD). Veřejný výzkum, tj. VaV prováděný ve vládním a vysokoškolském sektoru, je v ČR realizován především na veřejných vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelem je Akademie věd ČR. V roce 2012 dosáhly celkové výdaje na veřejný VaV 33,2 mld. Kč (1,21 mld. EUR), z toho na vysokoškolský sektor připadalo 19,9 mld. Kč (0,72 mld. EUR, tj. 60 %). Nejvyšší zastoupení ve vysokoškolském výzkumu měly pochopitelně technické (35%) a přírodní vědy (32%), doplněné vědami lékařskými (16%), zbylý podíl si zhruba stejným dílem dělí vědy sociální, zemědělské a humanitní. V případě lékařských věd hraje významnou roli zařazení fakultních nemocnic do vysokoškolského sektoru. Co se týče vládního sektoru, převážná část výdajů na VaV zde směřuje zejména do oblasti přírodních věd (70%), které jsou doménou zejména pracovišť AV ČR. Kromě přírodních věd je poměrně významné i zastoupení věd humanitních (8,7%). Tomuto výzkumu se kromě pracovišť AV ČR věnují totiž i veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost

20 Zastoupení jednotlivých vědních oblastí Z hlediska zastoupení vědních oblastí působil největší počet výzkumných pracovníků v oblasti technických věd (cca 45 %), následovaly přírodní vědy s cca 30 %. Nejvíce finančních prostředků bylo v ČR v roce 2012 vynaloženo na experimentální vývoj, celkem 24,4 mld. Kč (0,88 mld. EUR, 33,7 %). Na aplikovaný výzkum bylo směrováno zhruba 26,2 mld. Kč, (0,95 mld. EUR, což činilo podíl cca 36 %) a na základní výzkum, který je dominantou především vládního sektoru, bylo alokováno 21,8 mld. Kč (0,79 mld. EUR), tedy zhruba 30% z celkových výdajů na VaV. Graf 2 Struktura výdajů na VaV podle typu činnosti a podle druhu výdajů Zdroj: ČSÚ

21 Regionální rozložení Mezi kraji dominuje v oblasti VaV dlouhodobě Praha, kde se v roce 2012 nacházelo nejvíce pracovišť VaV (680, tj. 24% podíl), nejvíce zaměstnanců ( osob, tj. 37 % všech zaměstnanců ve VaV), a která spotřebovala i nejvíce výdajů (25 mld. Kč/0,91 mld. EUR, což činí zhruba 35% podíl) směřujících do VaV. Od roku 2007 můžeme zaznamenat také vzrůstající význam Jihomoravského kraje, ve kterém se v roce 2012 nacházelo 466 výzkumných pracovišť (v roce 2007 jich bylo jen 321), a který s 15 mld. Kč (0,55 mld. EUR) směřovanými do VaV tvoří pětinu celkových výdajů do VaV v ČR, zatímco v roce 2007 tento podíl dosahoval pouze 11 %. Obrázek 3 Základní ukazatele VaV v ČR za rok 2012 Zdroj: ČSÚ Lidské zdroje ve VaV v ČR V souladu s očekáváním a cíli programů financujících VaV v ČR roste i počet zaměstnanců ve VaV, který dosáhl v roce 2012 hodnoty osob, po přepočtení tohoto počtu na plný úvazek se jednalo o tzv. FTE, přičemž 30,0 % z uvedeného počtu tvořily ženy. Největší část dle údajů Českého statistického úřadu představovali výzkumníci (55,1 %), z toho cca 24,7 % tvořily ženy. Největší počet výzkumných pracovníků (přepočtených osob) byl v roce 2012 zaměstnán v podnikatelském sektoru (15,4 tis. FTE), vysokoškolský sektor byl zastoupen zhruba 11,5 tis. FTE a vládní sektor 6 tisíci výzkumníky. Lidské zdroje generované OP VaVpI Významný podíl na zvyšování počtu zaměstnanců ve VaV mají intervence realizované z PO 1 a 2 OP VaVpI. Co se týče plánovaných kapacit z hlediska lidských zdrojů v nově vytvořených infrastrukturách VaV, počítá se do roku 2018 s úhrnným nárůstem o téměř 2000 pracovníků v PO1 a téměř 3000 pracovníků v PO2 (měřeno v FTE; zahrnuje technické 21 a administrativní pracovníky; podíl výzkumníků na celkovém počtu pracovníků výzkumné 21

22 instituce je zhruba 70 %). Nově vzniklá infrastruktura by tedy měla vytvořit pracovní místa ve VaV odpovídající zhruba 10 % celkové zaměstnanosti ve VaV (podle údajů za rok 2010). Počty nových pracovních míst rozložené do jednotlivých let jsou zobrazeny v grafu níže. Graf 3 Předpokládaný nárůst počtu zaměstnanců v nových VaV centrech dle sektoru provádění ( ) Zdroj: MŠMT 2012; TC AV ČR Pozn.: Některá centra nevykazují data až do roku 2020, v grafu se předpokládá stálý počet zaměstnanců podle posledního roku plánovaného v dokumentaci. Otázkou však zůstává, zda-li se bude jednat skutečně o tzv. čistá pracovní místa, nebo bude docházet zčásti pouze k transferu výzkumníků ze stávajících výzkumných organizací do budovaných/rozšiřovaných center. Věková struktura výzkumných pracovníků se oproti předchozímu období více vyrovnala. V roce 2011 (data za rok 2012 nejsou v tomto členění k dispozici) pracovalo ve VaV téměř 60 % výzkumníků ve věku do 45 let, přičemž nejvýznamnější podíl (32,5 %) tvořili výzkumníci ve věkové skupině let. Vzdělávací systém jako nezbytná základna pro VaV Pro ČR, stejně jako pro většinu zemí, je proces dohánění investic do VaV dlouhodobou záležitostí. Týká se to nejen veřejných a soukromých investic do VaV, ale také otázek lidských zdrojů a politiky vzdělávání, vládnutí, celkové struktury průmyslu i ekonomického rozvoje. Důležitou úlohu pro rozvoj oblasti VaV hraje tvorba a transfer znalostí. Činnosti spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi vyžadují kvalitní základnu lidských zdrojů. Zásadní vliv na vytváření kvalitních lidských zdrojů pro oblast VaV mají zejména vysoké školy, pochopitelně s přispěním i ostatních úrovní vzdělávacího systému. Jedním z jejich hlavních úkolů je připravit dostatečnou a kvalitní platformu vědeckých pracovníků. Počet studentů vysokých škol v průběhu let v ČR sice absolutně narůstá, dochází však k odklonu mladých lidí od studia technických oborů, které jsou spolu s přírodovědným a lékařským zaměřením považovány za základ pro vznik nových znalostí a výsledků VaV. Mezi lety 2000 až 2010 došlo k poklesu zastoupení osob vzdělaných v oborech technických věd v terciárně vzdělané populaci o celých 6 %. Vzrostl naopak podíl absolventů v oblastech společenských věd, obchodu, práva a humanitních věd, jejichž role je v rámci VaV též nezastupitelná, avšak pouze jakožto sekundárního komplementárního činitele

23 Internacionalizace Z pohledu internacionalizace českého VaV došlo oproti předcházejícímu období k výraznému nárůstu podílu zahraničních zdrojů na VaV. Jejich podíl se zvýšil ze 4,4 % v roce 2006 na 25,9 % v roce Přestože významný podíl na tomto zvýšení mají právě zdroje z evropských strukturálních fondů investovaných v období do VaV, patrný je i nárůst soukromých zahraničních zdrojů, které jsou do VaV v ČR investovány. Jejich podíl vzrostl z 2,9 % v roce 2006 na 9,9 % v roce Podíl zahraničních výzkumných pracovníků ve VaV byl 5,8% v roce Nezanedbatelnou úlohu hrají také aktivity mezinárodní spolupráce, a to v obou směrech tzn. jak prostřednictvím iniciativy národních týmů, tak rovněž prostřednictvím zájmu zahraničních subjektů o znalosti a vědecké pracovníky fungující v českém prostředí. Určitým zpomalujícím faktorem dalšího rozvoje mezinárodní spolupráce je však stále značná roztříštěnost výzkumu (VaV je v současné době v ČR prováděn na cca 2,5 tis. pracovištích), malá velikost výzkumných skupin a nedostatek strategického řízení jako důsledek nedostatečné institucionální podpory. Při celosvětové konkurenci v produkci výsledků VaV je přitom nutné, aby stát menší velikosti, jakým je ČR, soustředil své investice do omezeného počtu center s kritickou velikostí a špičkovou kvalitou. Stejně tak je třeba značně posílit koordinaci mezi jednotlivými aktéry. Systémová opatření, koncepce v oblasti VaV V oblasti VaV došlo také v posledních 3 letech k aktualizaci některých zásadních dokumentů: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK) Hlavním gestorem přípravy a kontroly SMK je Ministerstvo průmyslu a obchodu. SMK byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 27. září 2011 č Strategie definuje opatření, která by měla pomoci ČR posunout se mezi dvacet nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Národní inovační strategie České republiky (NIS) Hlavním gestorem NIS je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. NIS byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 27. září 2011 č. 714 a je provázána se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti a má pomoci k přechodu ČR ke znalostní ekonomice orientované na moderní technologicky vysoce náročná odvětví produkující zboží a služby s vysokou přidanou hodnotou. Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací do roku 2030 (Priority 2030) Hlavním gestorem Priorit 2030 je Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Priority 2030 byly schváleny usnesením vlády České republiky ze dne 19. července 2012 č Mají být využity pro lepší formulaci a zaměření programů výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), především pro část účelové podpory VaVaI, která má důsledněji odpovídat klíčovým potřebám budoucího rozvoje české společnosti. Základním cílem implementace Priorit 2030 je posílení konkurenceschopnosti a ekonomické síly sektoru, který vytváří na trhu uplatnitelné produkty, tvoří zaměstnanost a výrazným způsobem se podílí na tvorbě HDP. Implementace Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Dokument určuje zásady implementace, hodnocení celospolečenského přínosu při naplňování Priorit 2030 a možnosti financování priorit VaVaI. Přílohou dokumentu je rovněž přehled programů účelové podpory, které v současné době existují, či se připravují. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací (NP VaVaI) s výhledem do roku

24 V letech 2010 a 2011 byly v dokumentech Strategie Evropa 2020 a Unie inovací stanoveny nové směry evropské výzkumné a inovační politiky, na které reagovaly také nové a aktualizované národní strategické dokumenty, jako je Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, Národní inovační strategie ČR, Národní program reforem ČR a Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tyto hlavní strategické dokumenty a jimi stanovené směry výzkumné a inovační politiky tvoří výchozí koncepční rámec aktualizované NP VaVaI do roku 2015 s výhledem do roku Působení intervencí OP VaVpI a OP VK v oblasti VaV V programovém období bylo vybudováno z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) 8 evropských center excelence, která budou zajišťovat špičkový výzkum světové úrovně, a 40 regionálních VaV center, která budou zajišťovat VaV, jehož výsledky budou přednostně využívány v aplikační sféře. Tyto investice významnou měrou plošně snížily technologickou mezeru mezi výzkumnými pracovišti v ČR a v zahraničí, která představovala významnou bariéru kvalitního výzkumu i většího zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce. Zatímco v roce 2006 většina českých veřejných výzkumných institucí zaostávala v materiálovém a přístrojovém vybavení a podmínky pro VaV nedosahovaly ani průměrné úrovně EU, v programovém období se podařilo tyto nedostatky alespoň zčásti eliminovat a nastartovat pozitivní vývoj vybudováním nezbytných základů pro další rozvoj prostředí VaV i VŠ. Do programového období vchází ČR s centry VaV, která jsou díky OP VaVpI špičkově materiálně a přístrojově vybavena. Obrázek 4 Centra VaVpI dle území realizace a směru výzkumu, 2011 Zdroj: Centra VaV spolufinancovaná z ERDF a národních zdrojů, MMR, 2011, data OP VaVpI

25 Pomocí projektů OP VK i OP VaVpI se daří ve výzkumných organizacích nastavit také systém ochrany duševního vlastnictví, transferu technologií či grantových kanceláří. Na VŠ jsou zaváděny nové studijní plány a obory, které lépe reflektují současné potřeby. Z OP VK se navíc podařilo realizovat také několik národních projektů zaměřených na optimalizaci systémových nastavení VaV a VŠ. Jedná se např. o systém hodnocení institucionální podpory, který je ve fázi modernizace. Na tento systémový krok by měl navazovat další, a to nastavení jednotných principů hodnocení programů účelové podpory. Tyto dva systémové a synergické kroky by měly v následujících letech podstatně změnit systém podpory a financování výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Změna struktury problémů, kterým čelí ČR po intervencích OP VaVpI a OP VK ČR však vlivem dalších faktorů stále zaostává za nejvyspělejšími zeměmi. To se odráží v nízké účasti českých výzkumných týmů v mezinárodních výzkumných projektech i v omezeném počtu výsledků uplatnitelných v praktických aplikacích. V oblasti infrastruktury přetrvávají problémy s vybaveností v některých oborech, zároveň je třeba zajistit další rozvoj nově postavených center, především technologický upgrade unikátních zařízení. Dostupnost výzkumných infrastruktur v režimu open access je velmi malá, což omezuje možnost kombinovat různé typy expertízy v rámci jedné výzkumné agendy. To ve výsledku znesnadňuje formulování a realizaci dlouhodobého problémově orientovaného výzkumu. Dochází k výraznému zaostávání investic do výzkumných center a infrastruktur v Praze. Praha je přirozeným výzkumným a vysokoškolským centrem nadregionálního významu s podstatnými dopady na VaV prostředí v celé ČR. Tomu odpovídá i vysoká koncentrace zaměstnanců ve výzkumu a vývoji a výdajů na VaV. Pražské instituce jsou též významnými partnery zahraničních subjektů (např. z 21 projektů ESFRI 1 infrastruktur v ČR je 14 reprezentováno institucí sídlící v Praze) a plní tak často roli brány českého výzkumu do mezinárodní výzkumné spolupráce. Omezené možnosti pražských příjemců čerpat ze strukturálních fondů v současném programovém období mají proto negativní důsledky pro VaV sféru v celé ČR. Charakteristické jsou pro ČR nadále: vysoká míra uzavřenosti českého výzkumného prostředí projevující se zejména nízkým podílem zahraničních výzkumných pracovníků a studentů, vysokým podílem publikací bez zahraničního spoluautora, či nízkou participací českých subjektů v rámci Evropského výzkumného prostoru 2. Nevyhovující systémové podmínky nedostatečně stimulující prostředí pro realizaci skutečně kvalitního výzkumu 3, neuspokojivý přístup ke kvalitním informačním zdrojům či nedostatečná míra popularizace výzkumu. Nedostatečná problémová orientovanost výzkumu a jeho malá koncentrace na klíčové oblasti potřeb rozvoje ČR. Nízká intenzita komunikace a spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou včetně nízké mezisektorové mobility lidských zdrojů ve výzkumu a technologiích (ČR v této oblasti zaujímá až 17. místo mezi 23 sledovanými státy OECD). Nedostatečně rozvinutý proces inteligentní specializace v regionech nedostatek či absence iniciativ zaměřených na rozvoj znalostně založené konkurenční výhody Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (z angl. The European Strategy Forum on Research Infrastructures). Např. aktivity Joint Technology Initiatives, Joint programming, EIT, apod. Arnold E. et al. (2011): The Quality of Research, Institutional Funding and Research Evaluation in the Czech Republic and Abroad

26 Zaostávání za vyspělými státy západní a především severní Evropy v míře zaměstnanosti ve VaV. 4 Nedostatečný počet absolventů doktorského studia, kteří jsou hlavním zdrojem odborníků pro VaV podíl absolventů doktorského studia je v mladé populaci ve srovnání s EU27 podprůměrný 5 a míra studijní neúspěšnosti je velmi vysoká. Dostupnost absolventů doktorského studia výrazně zaostává za potřebou kvalifikovaných lidských zdrojů pro VaV. Zejména podíl studentů technických věd na celkovém počtu všech studentů VŠ klesá (v letech z 25 % na 15 %). 6 Problém začíná již v nedostatečném zájmu nadaných dětí a studentů o tyto obory 7. Malá schopnost přitáhnout a udržet zahraniční odborníky do oblasti vědy a technologií (podíl zahraničních odborníků na celkové zaměstnanosti v oblasti vědy a technologií v ČR je pouze 2 % 8 ) a zároveň odliv kvalifikovaných pracovníků. Neefektivní využití potenciálu kvalifikovaných a vzdělaných žen ve většině indikátorů, které sledují postavení žen ve vědě, patří ČR k podprůměru, v řadě z nich dokonce mezi nejhorší státy Evropské unie (She Figures 2012). Nedostatečná odborná kapacita a institucionální překážky pro manažerské řízení výzkumných organizací i strategické řízení na úrovni celých institucí i výzkumných týmů a skupin, 9 včetně absence či nízké profesionalizace podpůrných činností (mj. grantový servis). Zásadním problémem v oblasti VaV je též nedostatečná institucionální kapacita veřejné správy pro řízení VaV. V oblasti VŠ je patrná stále vysoká míra neúspěšnosti vysokoškolského studia a jeho malá relevance k potřebám trhu práce. Spolu s rostoucím počtem studentů přijatých ke studiu na VŠ logicky dochází ke snižování jejich průměrné kvality. Přírodovědné a technické obory jsou z tohoto hlediska postiženy více a takovýto stav má závažné dopady na jejich schopnost připravit dostatek perspektivních absolventů se zájmem o uplatnění v technologicky náročných oborech a ve VaV. Nepříznivá situace je dále umocněna skutečností, že právě v těchto oborech vzrůstá podíl absolventů volících uplatnění mimo obor studia. 10 Potenciál rozvoje české ekonomiky, stavící svou konkurenceschopnost na průmyslové výrobě a technologických službách je proto značně limitován. Zatímco udržitelnost infrastruktur OP VaVpI je zajištěna zejména z programu NPU, bude nutné se v programovém období zaměřit na podporu kvalitního výzkumu a jeho internacionalizaci a komercializaci a lidské zdroje pro výzkum tak, aby byly maximálně využity intervence z období a aktivity nových infrastruktur se tak rozvíjely. Současně bude klíčové nejen přilákat větší počet lidí do technických oborů na VŠ, ale i přilákat výzkumné pracovníky ze zahraničí, aby docházelo k postupnému otevírání českého výzkumu, které bylo nastartováno intervencemi v tomto období Eurostat - Science and technology database (2012). Eurostat - Education database (2012). Viz kapitola Lepší kompetence pro trh práce. Eurostat - Science and technology database (2012). Tematický okruh Funkční výzkumný a inovační systém, str. 8. Národní vzdělávací fond (NVF): Situace na trhu práce: nabídka a poptávka po pracovnících ve vědě a výzkumu. Mapa výzkumného a aplikačního potenciálu Česka

27 RIS3 strategie Novou agendou v gesci MŠMT OP VaVpI je garance a koordinace příprav tzv. RIS3 strategie (Výzkumné a inovační strategie inteligentní specializace ČR), jejíž existence je jednou z ex-ante kondicionalit pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů na oblast VaVaI. RIS3 strategie by měla efektivně zacílit finanční prostředky (evropské, národní, krajské i soukromé) do aktivit vedoucích k posílení inovační kapacity a do prioritně vytyčených aktivit, které mohou zvýšit konkurenceschopnost ČR, a to včetně zacílení na konkrétní slibné oblasti specializace. Výstupem naplňujícím ex-ante kondicionalitu bude národní RIS3 strategie, jejíž regionální dimenzi bude zajišťovat 14 stručných krajských dodatků, zaměřených na specifika formování regionálního inovačního systému v jednotlivých krajích. Tyto krajské dodatky budou mj. obsahovat zpřesnění národních priorit v návaznosti na VaV a inovační potenciál daného kraje a budou k národní strategii připojeny ve formě příloh. Poradenskou podporu a odbornou expertizu ve fázi příprav a zahajování implementace S3 poskytuje MŠMT na národní úrovni tzv. RIS3 facilitátor (je jím externí odborný subjekt, konsorcium společností Berman Group, Jihomoravské inovační centrum a RPIC-VIP, který byl vysoutěžen prostřednictvím veřejné zakázky a zahájil svou činnost v listopadu 2013). Na úrovni regionální pak tzv. krajští S3 manažeři v jednotlivých krajích ČR. Jedná se o experty se zkušenostmi s podporou VaVaI a znalostí daného regionu, kteří byli pro tuto agendu vybráni ze strany MŠMT v rámci otevřeného výběrového řízení. Svou činnost zahájili v květnu Koordinační funkci nad přípravou RIS3 strategie plní RIS3 Koordinační rada, která byla ustavena v r z iniciativy MŠMT. Skládá se z odborníků zastupujících instituce hrající klíčovou roli ve formování politiky ČR v oblasti konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje, inovací, informačních technologií, vzdělávání a regionálního rozvoje (relevantní ministerstva, RVVI, Akademie věd ČR, Česká konference rektorů, Technologická agentura ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace krajů, Svaz měst a obcí). První pracovní verze národní RIS3 strategie i krajských dodatků byla zpracována v rámci spolupráce RIS3 facilitátora s krajskými S3 manažery v prosinci Národní RIS3 bude během první poloviny roku 2014 procházet několikakolovým procesem projednávání a dopracovávání na základě obdržených připomínek a podnětů ze strany zástupců podnikatelské, výzkumné i státně správní sféry (sdružených v tzv. inovačních platformách ustavených za tímto účelem). Obdobným procesem projdou i krajské dodatky, které budou projednávány krajskými inovačními platformami a krajskými radami pro inovace (tj. strukturami pro řízení a implementaci RIS3 strategie, které jsou v současné době prostřednictvím iniciativy krajských manažerů budovány na principu partnerství ve všech krajích ČR). Krajský proces projednávání dokumentu by měl být v každém kraji zakončen schválením krajským zastupitelstvem. Národní RIS3 strategii by měla ve výsledku schválit v druhé polovině roku 2014 vláda a posléze EK. Klíčovým (avšak ne jediným) implementačním nástrojem RIS3 strategie budou relevantní operační programy příštího programovacího období, zejména OP Výzkum, vývoj, vzdělávání (OP VVV v gesci MŠMT), OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK v gesci MPO) a OP Praha pól růstu (OP PPR v gesci Magistrátu hl.m. Prahy)

28 2 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OP VAVPI Dosažený pokrok a jeho analýza Tabulka 7 Přehled nejdůležitějších událostí za rok 2013 Datum Událost Vyhlášení výzvy 7.3 Podpora pre-seed aktivit Ukončení výzvy 7.3 Podpora pre-seed aktivit Zasedání MV OP VaVpI Vyhlášení výzvy 5.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory VaV Ukončení výzvy 5.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory VaV Zasedání MV OP VaVpI Vyhlášení výzvy 3.4 Infrastruktura na podporu výuky spojené s výzkumem (pražské VVŠ) Vyhlášení výzvy 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center Výroční konference OP VaVpI Zdroj: ŘO OP VaVpI INFORMACE O VĚCNÉM POKROKU OP VAVPI V roce 2013 pokračovala úspěšně implementace OP VaVpI. Zazávazkováno je již téměř 90% celkové alokace. Z důvodu oslabení kurzu koruny vůči euru, však došlo k poklesu poměru vydaných Rozhodnutí vůči celkové alokaci (na konci roku 2012 byl tento poměr ve výši 92% alokace). V roce 2013 bylo nicméně vydáno Rozhodnutí celkem 49 projektům ve výši 96,2 mil. EUR a byly vyhlášeny další 4 výzvy, které by měly přispět k čerpání přidělené alokace. V rámci plnění monitorovacích indikátorů byly u všech kontextových, s výjimkou podílu celkových výdajů na VaV na HDP, naplněny dosažené hodnoty ve vyšší než plánované hodnotě. U indikátorů dopadu je situace obdobná, s tím, že zatím nebylo dosaženo plánovaného nárůstu počtu absolventů doktorského studia v regionech Konvergence a bude záležet i na další národní strategii v této oblasti, zda se hodnoty podaří dosáhnout. Dosažené hodnoty ostatních monitorovacích indikátorů dopadu již rovněž přesahují hodnoty plánované. V prioritní ose 1 již všechny projekty pokročily ve své realizaci. Jeden z projektů (Centrum excelence Telč) již svou realizaci na konci roku 2013 ukončil. Jelikož je alokace této osy naplněna převážně tzv. velkými projekty, které mají díky pozdějšímu schválení skluz v harmonogramech, je i čerpání a věcný pokrok v této ose opožděn. Nicméně ke konci roku 2013 se již podařilo certifikovat více než pětinu předložených výdajů, což je oproti předchozímu období výrazný posun. I tak bude nutné pro snížení případné ztráty na konci roku 2014 čerpání ještě více zrychlit a předložit co největší objem prostředků určených k certifikaci. S ohledem na snahu o efektivní vyčerpání maximálního množství prostředků byla dále v této prioritní ose na konci roku 2013 vyhlášena nová výzva Posílení výzkumných kapacit VaV center, jejímž cílem je ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur, jejich rozvoj ve prospěch regionu, efektivní přenos znalostí ze zahraničí do regionu a schopnost vytvářet v regionu mezinárodně konkurenceschopnou kvalitu. V prioritní ose 1 jsou již průběžně naplňovány některé indikátory výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity) a výsledku (Počet výzkumných pracovníků a studentů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu; Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence; Počet nově vytvořených pracovních míst). V případě posledně jmenovaného výsledkového indikátoru je již dokonce průběžně naplněna plánovaná hodnota tohoto indikátoru. V prioritní ose 2 je největší podíl projektů, které zahájily již dříve svou realizaci a proto i všechny finanční i věcné ukazatele jsou zde nejvýrazněji naplňovány. V této ose byly již dříve podpořeny zásobníkové projekty a pouze vzhledem k výkyvu měnného kurzu na konci 28 roku 2013 zde není zazávazkována celá alokace této osy. K zde skončilo 28

29 realizaci již 15 projektů. Certifikované prostředky v této ose tvoří 46% přidělené alokace. Ani tento objem (kumulativně ve všech osách) však zatím nedosahuje patřičné výše ke splnění pravidla n+3/n+2 (ke splnění tohoto pravidla využil ŘO na konci roku 2013 odpočtu zálohových plateb a adekvátní části alokace velkých projektů). V průběžném plnění monitorovacích indikátorů došlo k největšímu posunu u indikátoru výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity), kde s ohledem na ukončenou realizaci velké části projektů byla již téměř naplněna celková plánovaná hodnota tohoto indikátoru. U indikátoru výsledku pak byla již naplněna, či výrazněji překročena plánovaná hodnota u indikátorů Počtu projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry, Počtu studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu a Počtu nově vytvořených pracovních míst. Výrazného věcného i finančního pokroku bylo dosaženo i v prioritní ose 3. Byla vydána zbývající Rozhodnutí 5 projektům ve výzvě 4.3 (Odborné a oborové knihovny) a všem 22 podpořeným projektům ve výzvě 7.3. Zazávazkované prostředky tak v tuto chvíli tvoří 77% celkové alokace (před naplánovanou realokací). Certifikované prostředky pak činí cca 33% celkové alokace této osy, menší objem certifikovaných prostředků je zde způsoben pozdější realizací projektů. V této ose byla dále vyhlášena výzva 5.3, kde byl podle očekávání podán jediný projekt, kladoucí si za cíl zefektivnění systému hodnocení účelové podpory ve VaV. Tento projekt však bohužel nebyl podán v požadované kvalitě a nesplnil bodovou hranici ve věcném hodnocení. V plnění monitorovacích indikátorů došlo k posunu naplnění dosažených hodnot v případě výsledkových indikátorů. Konkrétně byla naplněna hodnota u indikátoru Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihoven (výzva 4.3), Počtu subjektů využívajících služeb na podporu komercializace (výzva 3.3) a Počtu subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur (výzva 2.3). V prioritní ose 4 ukončilo k svou realizaci již 9 projektů (všechny ve výzvě 1.4). Ve výzvě 2.4 pak bylo vydáno Rozhodnutí 18 projektům (včetně projektů ze zásobníku). V této ose je tedy zazávazkováno již 84% alokace (před plánovaným navýšením). Certifikované výdaje tvoří zde již téměř polovinu celé alokace této prioritní osy, čímž je tato prioritní osa vůbec nejúspěšnější v OP VaVpI. ŘO OP VaVpI zde navíc vyhlásil další výzvu, která průlomově podporuje projekty, mající sídlo v Praze (s vyčísleným dopadem do regionu Konvergence). V rámci vyhlášené výzvy 3.4 by mělo dojít k podpoře projektů v celkové plánované výši až 72,8 mil. EUR. V plnění dosažených hodnot monitorovacích indikátorů došlo podobně jako u prioritní osy 1 a 2 k posunu u výstupového indikátoru Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity, kde je již naplněna plánovaná hodnota tohoto indikátoru a dále u výsledkových indikátorů Počet studentů majících prospěch z nové/rekonstruované infrastruktury (včetně studentů doktorských studií). Níže uvedené tabulky ukazují průběžné naplňování hodnot monitorovacích indikátorů uvedených v OP. Kromě kontextových indikátorů jsou naplňovány i hodnoty indikátorů dopadu a díky již pokročilejší realizaci projektů ve všech prioritních osách i indikátory výsledku a výstupu. Řada indikátorů však bude postupně naplňována až s ukončením projektů v jednotlivých osách a schválením závěrečných monitorovacích zpráv těchto projektů, proto jsou dosažené hodnoty v některých případech zatím nízké, případně i nulové. S ohledem na ukončování projektů a zavedení výše sankcí, týkající se konkrétních monitorovacích indikátorů, ŘO bedlivě sleduje i naplňování hodnot i na úrovni jednotlivých projektů, jejichž realizace se chýlí k svému konci

30 Tabulka 8 Indikátory kontextu na úrovni OP VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru kontext Název indikátoru Přírůstek celkového počtu uznaných výsledků VaV za všechna pracoviště v regionech Konvergence Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota RIV Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená N/A Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A Lisabon kontext Podíl celkových výdajů na VaV na HDP % ČSÚ Dosažená 1,48 1,41 1,47 1,55 1,84 1,88 N/A 1,88 Výchozí 1,42 1,48 1,41 1,47 1,55 1,84 N/A 1,42 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2,2 2, kontext Celkový počet zaměstnaných ve VaV na 1000 zaměstnaných v národním hospodářství promile ( ) ČSÚ Dosažená 9,99 10,15 10,33 10,7 11,43 12,3 N/A 12,3 Výchozí 9,1 9,99 10,15 10,33 10,7 11,43 N/A 9,1 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A 10,8 10, kontext Celkový počet zaměstnaných ve VaV na 1000 zaměstnaných v národním hospodářství - ženy promile ( ) ČSÚ Dosažená 7,4 7,34 7,5 7,64 8,01 8,6 N/A 8,6 Výchozí 5,1 7,4 7,34 7,5 7,64 8,01 N/A 5,1 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A 6,3 6, kontext Souhrnný inovační index (SII) hodnota EIS Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2012/2013, ČSÚ 2012/2013 Dosažená 0,39 0,37 0,37 0,41 0,41 0,4 N/A 0,4 Výchozí 0,26 0,39 0,37 0,37 0,41 0,41 N/A 0,26 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,36 0,36 30

31 Tabulka 9 Indikátory dopadu na úrovni OP VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru dopad Název indikátoru Přírůstek celkového počtu uznaných výsledků VaV za podpořená pracoviště Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota IS ŘO Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená 0 0 N/A , ,85 N/A 6 846,85 Výchozí N/A ,5 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A dopad Nárůst počtu absolventů doktorského studia v regionech Konvergence počet Matriky MŠMT Dosažená N/A Výchozí N/A Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Core 6 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem počet IS Ž/P Dosažená 0 0 N/A 33,24 444, , ,74 N/A 2 689,74 Výchozí N/A 33,24 444, ,76 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy počet IS Ž/P Dosažená 0 0 N/A 11,01 73,89 503,27 857,07 N/A 857,07 Výchozí N/A 11,01 73,89 503,27 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007 k

32 Tabulka 10 Indikátory výstupu na úrovni prioritních os OP VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup Název indikátoru Měrná jednotka Počet center excelence počet IS ŘO Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Počet vybavených regionálních VaV center Počet fungujících regionálních VaV center Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity počet počet m 2 počet počet počet m 2 Zdroj Hodnota IS ŘO IS ŘO IS ŘO IS ŘO IS ŘO IS ŘO IS ŘO 1. Evropská centra excelence Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A 0 N/A 5 5 Dosažená N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A 0 N/A 5 5 Dosažená N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A 0 N/A 3 3 Celkem Dosažená ,12 N/A 2 884,12 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Regionální VaV centra Dosažená N/A 1 N/A 1 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 1 N/A 1 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 1 N/A 1 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A ,33 N/A ,33 Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

33 výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup Počet podpořených projektů a mechanismů pro komercializaci Počet projektů návštěvnických center a science learning centres pro popularizaci VaV Počet podpořených projektů odborných vědeckých a oborových knihoven Počet podpořených projektů informační infrastruktury pro VaV Počet podpořených projektů infrastruktura VaV Zrekonstruované a vybudované kapacity Počet podpořených projektů technické pomoci Počet vytvořených studií a zpráv (vč. evaluačních) Počet zasedání výborů (monitorovacích, poradních a řídících) Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a ostatní podobné aktivity Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k počet počet Počet počet počet m 2 počet počet počet počet 3. Komercializace a popularizace VaV Dosažená N/A 0 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 0 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2 2 Dosažená N/A N/A N/A N/A 0 IS Ž/P Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 4 4 Dosažená N/A 0 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Dosažená N/A 6 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená , ,62 N/A ,62 IS ŘO Výchozí ,70 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Technická pomoc Dosažená N/A 1 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 22 IS ŘO Výchozí N/A 1 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 10 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 191 IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A 33 N/A N/A N/A

34 Tabulka 11 Indikátory výsledků na úrovni prioritních os OP VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek Core výsledek výsledek výsledek Název indikátoru Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy Počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry Počet studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu / zapojených do činnosti centra Měrná jednotka Počet Počet Počet Zdroj Hodnota IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P % IS Ž/P Počet Počet Počet Počet IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P 1. Evropská centra excelence Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená N/A N/A N/A 192 N/A 192 Výchozí N/A N/A 0 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A N/A N/A 117 N/A 117 Výchozí N/A N/A 0 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A N/A 9 54 N/A 54 Výchozí N/A N/A 9 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 18,54 544, ,99 N/A 1 018,99 Výchozí N/A 18,54 544,91 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená ,7 219,45 399,31 N/A 399,31 Výchozí ,7 219,45 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Regionální VaV centra Dosažená N/A N/A 383 Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A Výchozí N/A 0 34 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

35 výsledek Core 6 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem Počet IS Ž/P Dosažená ,24 426,03 935, ,55 N/A 1 612,55 Výchozí ,24 426,03 935,85 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy Počet IS Ž/P Dosažená ,01 73,19 283,82 457,76 N/A 457,76 Výchozí ,01 73,19 283,82 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Komercializace a popularizace VaV výsledek Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihoven Počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A 84 N/A 84 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace Počet IS Ž/P Dosažená N/A 266 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech Počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur pro VaV Počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A 78 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem výsledek Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury, studenti doktorských studijních programů počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A 936 Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k

36 2.1.2 PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH VÝZEV V roce 2013 došlo v prioritní ose 1 k vyhlášení výzvy 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center. Příjem žádostí a jejich hodnocení probíhá až v průběhu roku V prioritní ose 3 byly vyhlášeny další dvě výzvy. První z nich byla výzva 7.3, která navazovala na výzvu 6.3 na Podporu pre-seed aktivit. V této výzvě bylo podáno 36 projektových žádostí v celkovém objemu 37,2 mil. EUR a do konce roku 2013 zde bylo vydáno Rozhodnutí 20 projektům v objemu 20,5 mil. EUR. Druhá výzva v prioritní ose 3 byla výzva 5.3 zaměřená na efektivní systém hodnocení programů účelové podpory. V této výzvě obdržel ŘO OP VaVpI jeden projekt, který ale bohužel neobdržel dostatečný počet bodů ve věcném hodnocení a z rozhodnutí ŘO OP VaVpI bude tedy tato výzva znovu vyhlášena v roce V prioritní ose 4 pak byla vyhlášena výzva 3.4, zaměřená na podporu infrastruktury pražských veřejných vysokých škol. V této výzvě, obdobně jako ve výzvě 2.1 probíhá příjem žádostí a jejich hodnocení až v roce Maximální míra podpory v rámci vyhlášených výzev poskytovaná z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj je 85 %. Zbývajících 15 % je hrazeno z národních veřejných zdrojů. Podpora je poskytována formou dotace. Poskytovaná podpora nezakládá veřejnou podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU. Poskytnuté prostředky budou účelově určeny k úhradě způsobilých výdajů projektu. Ve výzvě 3.4 je, z důvodu pouze částečné podpory projektů v regionu Konvergence, maximální výše dotace z OP VaVpI stanovena na 68% způsobilých výdajů. Další informace k probíhající výzvám jsou uvedeny v kapitole 3 Provádění podle jednotlivých prioritních os. Tabulka 12 Přehled vyhlášených a probíhajících výzev v roce 2013 Pořadí výzvy/ číslo výzvy Podání projektových žádostí Datum zahájení příjmu projektových žádostí Podání projektových žádostí Datum ukončení výzvy Druh výzvy Číslo prioritní osy/ oblasti podpory/ podoblasti Alokace na výzvu Podané projektové žádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou v EUR počet v EUR počet v EUR 14 (7.3) kolová (5.3) kolová (3.4) kolová (2.1) kolová Celkem Zdroj: MSC2007 k , kurz ve výši 27,48 CZK/EUR. Pozn.: Alokace na výzvu představují veřejné zdroje celkem INFORMACE O FINANČNÍCH ÚDAJÍCH OP VAVPI V následující tabulce je v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 a v souladu s daty zasílanými prostřednictvím SFC2007 zaznamenán finanční pokrok v rámci OP VaVpI. V tabulce nejsou obsažené zálohové platby od EK, jejichž výši lze nalézt v tabulce zachycující plnění n+3/n+2. 36

37 Tabulka 13 Prioritní osy podle zdrojů financování (finanční příspěvek ze SF/ FS a z národních veřejných zdrojů v EUR) --- Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % Prioritní osa 1- Evropská centra excelence Prioritní osa 2- Regionální VaV centra Public % Public % Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Public % Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Public % Prioritní osa 5 Technická pomoc Public % Celkový součet Public % Zdroj: MSC2007 k , kumulativní data. Finanční plán OP VaVpI Finanční plán OP VaVpI je založen na finančním plánu alokace ČR pro cíl Konvergence v letech Na OP VaVpI je v rámci tohoto celkového finančního plánu alokováno 8 % prostředků cíle. Celková finanční alokace OP VaVpI dosahuje EUR, z čehož EUR představuje příspěvek ERDF (85 %) a EUR činí kofinancování ze státního rozpočtu ČR (15 %). Následující tabulka ukazuje finanční plán OP VaVpI pro jednotlivé prioritní osy a oblasti podpory. Tabulka 14 Finanční plán OP VaVpI podle prioritních os a oblastí podpory Prioritní osa/ oblast podpory Fond Příspěvek EU v EUR Veřejné prostředky celkem V EUR Podíl na celkové alokaci OP v % 1. Evropská centra excelence ERDF ,1 1.1 Evropská centra excelence ERDF ,1 2. Regionální VaV centra ERDF ,1 2.1 Regionální VaV centra ERDF ,1 3. Komercializace a popularizace VaV ERDF ,3 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního ERDF ,0 vlastnictví 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV* ERDF ,3 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou výzkumem ERDF ,0 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou výzkumem ERDF ,0 5. Technická pomoc ERDF ,5 5.1 Administrace OP VaVpI ERDF ,0 5.2 Informovanost a publicita OP VaVpI ERDF ,1 5.3 Absorpční kapacita OP VaVpI ERDF ,4 Celkem ,0 37 Zdroj:MSC2007;MIS/ DWH k

38 ŘO OP VaVpI důsledně monitoruje pokrok v čerpání u jednotlivých projektů s cílem plnit pravidlo n+3/n+2. V souvislosti s tím jsou pravidelně aktualizovány predikce budoucího vývoje čerpání a prováděna optimalizační opatření. Mezi tato opatření patří sledování vývoje měnového kurzu, sledování realizace finančně náročnějších projektů, monitoring kontrolních hranic čerpání dle Metodického pokynu NOK-MMR, získávání aktualizovaných finančních podkladů projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace, aj. V souvislosti s nařízením EP a Rady (EU) č. 539/2010 z 16. června 2010, kterým bylo zrušeno pravidlo n+3 pro alokaci roku 2007, došlo k rovnoměrnému rozdělení rozpočtového závazku této alokace do šesti následujících let programového období. Sloupec a zachycuje objem finančních prostředků, jenž musí být z OP dle pravidla n+3/n+2 v daném kalendářním roce vyčerpán. Pro rok 2011 byly od závazku odečteny předběžné platby (celková suma sloupce b) a EK rovněž provedla automatický odpočet roční alokace 2008 velkých projektů (VP) pro snížení souvisejícího ročního závazku. Obdobně i v roce 2012 ŘO aplikoval odpočet hodnoty EUR, v roce 2013 se jednalo o hodnotu EUR. V roce 2014 však již tento odpočet není možné využít, z tohoto důvodu hrozí reálné riziko ztráty části finančních prostředků alokovaných na tento rok. ŘO činí níže uvedená opatření, která by měla snížit předpokládanou ztrátu v letošním roce. Tabulka 15 Plnění pravidla n+3/n+2 (v EUR) Finanční plán - rok Celková alokace EU prostředků n+3 / n+2 limity Předběžné platby z EK Žádosti o průběžnou / závěrečnou platbu předložené EK Předběžné platby z EK + žádosti o platby z ČR Předběžné platby z EK + žádosti o platby Rozdíl mezi platbami a limity - souhrnné * - roční - roční - roční - souhrnné - souhrnné - roční a b c d=b+c E f=e-a Total Zdroj: IS ŘO k , údaje jsou v EUR, podíl ERDF. Ve výsledku sloupce f není zohledněn odpočet na alokaci velkých projektů. * n+3 pravidlo se uplatňuje pro roky , n+2 pro roky Pravidla n+3/n+2 se setkávají v roce V průběhu implementace OP je nezbytné věnovat zvláštní pozornost rizikům ohrožující plnění pravidla n+3/n+2, kterým je ŘO povinen aktivním jednáním předcházet. Obecnými riziky ovlivňujícími čerpání finančních prostředků OP VaVpI jsou zejména: Nedostatečné čerpání prostředků zaslaných ŘO k předfinancování plánovaných aktivit projektu. Tyto prostředky se nevyužity kumulují na projektových účtech 38 příjemců. 38

39 Absence systému preventivních opatření reflektujícího nedostatečné čerpání příjemců v procesu vyplácení zálohových plateb, jež vede k nadměrnému zatěžování kapitoly SR. Prodleva v čerpání následně způsobuje zpoždění plánované refundace předfinancovaných prostředků do SR ze zdrojového účtu PCO. V návaznosti na identifikaci výše uvedených rizik MŠMT realizuje akční plán, jehož cílem je snížit riziko ztráty části alokace na konci roku 2014 a v roce Úspěšnou realizaci akčního plánu však může zasáhnout řada vnějších okolností, jako jsou například legislativní změny, opatření vyvolané nálezy auditních orgánů a porušení podmínek veřejné podpory ze strany příjemců. V souvislosti s výše uvedenými riziky byly a jsou podnikány následující kroky k eliminaci rizika nesplnění pravidla n+2 na rok 2014: provedena změna systému kontroly vyúčtovaných způsobilých výdajů zkrácena délka věcné kontroly a schválení vyúčtování z 5 na 3 měsíce, čímž došlo k navýšení vyúčtovaných prostředků proti plánovaným hodnotám podpořeny všechny kvalitní zásobníkové projekty vyhlášeny nové výzvy: výzva pro podporu pražských VVŠ byla v prioritní ose 4 ve výši 2 mld. Kč (72,8 mil. EUR) vyhlášena dne výzva pro posílení kapacit výzkumných center byla v prioritní ose 1 ve výši 1 mld. Kč (36,4 mil. EUR) vyhlášena dne zvýšení čerpání ze strany příjemců v důsledku pokroku realizace projektů, účinnosti zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb. urychlené vydávání nových Rozhodnutí o poskytnutí dotace, nejpozději do individuálně sledovat a řešit problémy čerpání u velkých projektů a zrychlit čerpání velkých projektů dodržovat efektivitu a nastavenou rychlost kontroly vyúčtování a působit na snížení chybovosti u podkladů pro vyúčtování ze strany příjemců přepracovat harmonogram veřejných zakázek projektů tak, aby klíčové sumy byly řádně vyúčtovány do 3. kvartálu 2014 měsíční aktualizace a vyhodnocování predikcí čerpání výdajů aplikace citelných sankcí na realizační tým v případě neplnění dohodnutých závazků projektů využití termínu mimořádné certifikace v samém závěru roku 2014 využití článku 95 a 96 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/

40 Tabulka 16 Zálohové platby v EUR od začátku programového období Prioritní osa (PO) Procento alokace připadající na PO Celkem 1 33, , , , , , , , , , , , , , , ,91 5 3, , , ,78 Celkem 100, , , ,56 Zdroj: MSC2007 k Křížové financování V rámci OP VaVpI neproběhlo v roce 2013 křížové financování projektů INFORMACE O ROZPISU VYUŽITÍ FONDŮ Informace o rozpisu využití fondů je obsažena v elektronické podobě vložené do SFC INFORMACE O POMOCI PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN Cílové skupiny OP VaVpI tvoří především instituce VaV a vysoké školy. V rámci prioritních os 1 a 2 se jedná především o výzkumné organizace a další subjekty, které splňují podmínky Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Prioritní osa 3 cílí zejména na výzkumné organizace a další subjekty zabývající se specializovanými činnostmi v oblasti popularizace a propagace VaV, které splňují podmínky Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Prioritní osa 4 se zaměřuje na veřejné, státní i soukromé vysoké školy a další subjekty ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách 11, které splňují současně podmínky Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Cílovou skupinou v rámci prioritní osy 5 je MŠMT jako Řídicí orgán OP VaVpI. Odvětvově se podpora OP VaVpI zaměřuje především na OKEČ 73 Výzkum a vývoj (73 NACE rev. 1.1, 72 NACE rev. 2) a 8030 Vyšší a vysokoškolské vzdělávání (8030 NACE rev. 1.1, 8542 NACE rev. 2). Aktivity programu jsou realizovány s výjimkou regionu NUTS II Praha na celém území ČR. Z geografického pohledu lze očekávat výraznou koncentraci realizovaných projektů v centrech regionálního a nadregionálního významu či v jejich zázemí. Na úrovni NUTS III půjde zejména o kraje Středočeský (vlivem pražského regionu), Jihomoravský, Plzeňský a Liberecký. Tato koncentrace je typická pro progresivní terciér a kvartér, kde jsou realizovány aktivity s vysokou přidanou hodnotou a jsou kvalitativně podmíněny kvalifikovaností lidských zdrojů. Dle vymezených typů území se soustřednou podporou státu podle platné Strategie regionálního rozvoje ČR na období nelze předpokládat masivnější investice v hospodářsky slabých regionech nebo v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Výjimku může tvořit region Ostravy, ve kterém jsou soustředěny výzkumné instituce a prochází relativně úspěšnou hospodářskou konverzí. 11 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (Zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

41 Krátký popis zaměření několika projektů, které obdržely Rozhodnutí o poskytnutí dotace v období do , je uveden v příloze 1 této zprávy. Aktuální seznam příjemců OP VaVpI je uveden na VRÁCENÁ NEBO ZNOVU POUŽITÁ POMOC V roce 2013 bylo posuzováno 491 podezření na nesrovnalosti, z nichž 471 bylo ŘO OP VaVpI označeno jako opodstatněné. Celkově od počátku programu eviduje ŘO OP VaVpI 693 případů podezření na nesrovnalosti. U nesrovnalostí evidovaných v roce 2013 bylo v 15 případech Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže sděleno, že úřad neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední. V šesti případech územně příslušné finanční úřady potvrdily podezření na porušení rozpočtové kázně. Případné vracení finančních prostředků příjemci se bude řídit podmínkami stanovenými v čl. 98 Nařízení 1083/2006 Finanční opravy prováděné členskými státy KVALITATIVNÍ ANALÝZA S ohledem na pozdější schválení OP Evropskou komisí (až v září 2008) a vzhledem k specifickému zaměření OP (časově náročné aktivity s vazbou na budování infrastruktury a samotné VaV činnosti) se OP VaVpI i v roce 2013 potýkal se zpožděním v čerpání finančních prostředků. V průběhu realizace projektů navíc nastávaly další neočekávatelné problémy, které zpoždění prohloubily. Jedním z těchto problémů byla i aplikace novely zákona o veřejných zakázkách, která zavedla některé postupy pro výběr dodavatelů znesnadňující realizaci výběrových řízení některých projektů (týká se hlavně povinnosti zrušení výběrového řízení v případě, že se přihlásí do VŘ pouze jeden dodavatel). Příjemci se z různých důvodů často dostávají do zpoždění vůči plánovanému harmonogramu. V případě projektu ELI pak dospěla situace i k tomu, že tento projekt přistoupil k tzv. fázování, tedy přenesení části alokace do příštího programového období. ŘO OP VaVpI se i v roce 2013 potýkal s vyšší fluktuací zaměstnanců, která rovněž nepřispívá dobrému fungování, zejména ve vztahu ke komunikaci s příjemci a zachování kontinuity. I přes všechny tyto objektivní příčiny se OP VaVpI v roce 2013, i díky využití zálohových plateb a odpočtu části alokace velkých projektů, podařilo splnit limit pravidla n+2/3. Kumulativně bylo ve všech prioritních osách OP VaVpI přijato 293 projektových žádostí v celkovém finančním objemu téměř 4 mld. EUR (111 mld. Kč) veřejných zdrojů, což představuje zhruba 166% podíl celkové alokace OP VaVpI na programové období Z toho bylo vydáno Rozhodnutí již 175 individuálním projektům (z toho 6 velkým), čímž bylo dosaženo zazávazkování již 89 % celkové alokace OP VaVpI (procentuálně tento údaj poklesl oproti minulému roku z důvodu razantního zvýšení kurzu eura vůči koruně na konci roku 2013). Největší věcný a finanční pokrok byl zaznamenán v rámci prioritních os 1 (Evropská centra excelence) a 2 (Regionální VaV centra), kde je zazávazkováno již přes 90 % alokace. V obou těchto osách byla již ukončena realizace celkem 16 projektů (1 v prioritní ose 1, 15 projektů v prioritní ose 2), což má dopad jak do výše čerpaných finančních prostředků, tak i do plnění monitorovacích indikátorů. V obou osách jsou již průběžně naplněny hodnoty některých výstupových a výsledkových indikátorů. V prioritní ose 1 byla dále na konci roku 2013 vyhlášena výzva 2.1, jejímž cílem je ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur, jejich rozvoj ve prospěch regionu, efektivní přenos znalostí ze zahraničí do regionu a schopnost vytvářet v regionu mezinárodně konkurenceschopnou kvalitu. I tato výzva by měla přispět k naplnění cílů OP VaVpI a plnění finančních a věcných ukazatelů. V prioritní ose 3, kde je největší počet vyhlášených výzev se podařilo vydat Rozhodnutí dalším 27 projektům (ve výzvě 4.3 zaměřené na odborné a oborové knihovny a výzvě 7.3, 41 která navazuje na výzvu 6.3 a jejímž cílem je pilotní podpora pre-seed aktivit). I v této ose 41

42 se některé projekty chýlí k ukončení své realizace a dochází zde tedy k vyššímu finančnímu i věcnému pokroku. V roce 2013 byla v této ose dále vyhlášena výzva 5.3, kladoucí si za cíl zefektivnění systému hodnocení účelové podpory VaV. Bohužel v ní nebyl podán dostatečně kvalitní projekt a tento cíl tedy zůstane zatím nenaplněn. V prioritní ose 4 rovněž ukončily některé projekty svou realizaci. Konkrétně se jednalo o 9 projektů z výzvy 1.4. Ve výzvě 2.4 pak bylo vydáno Rozhodnutí celkem 18 projektům (včetně projektů ze zásobníku). Přelomem pak je vyhlášení výzvy 3.4, u které se podařilo vyjednat podporu pražským veřejným vysokým školám. Tato výzva s sebou nese ale i řadu obtíží souvisejících s kombinovaným financováním z evropských a národních zdrojů a bude nutné zvýšené úsilí všech zapojených subjektů, aby se projekty podařilo bezproblémově zrealizovat. V prioritní ose 4 se podařilo certifikovat nejvyšší procento způsobilých výdajů z přidělené alokace této osy. Souběžně se schvalovacím procesem projektů v jednotlivých výzvách probíhalo zajištění dostatečného počtu pracovníků implementace. I v průběhu roku 2013 docházelo k vyšší fluktuaci a odcházení některých zkušenějších pracovníků, kteří byli a jsou postupně nahrazováni nově příchozími. Byl navýšen počet tabulkových míst, zejména v oblasti implementace, aby byla zajištěna administrativní kapacita v oblasti nových výzev (3.4 a 2.1). V dalším období bude nutné tyto nově příchozí pracovníky zaškolit do procesů a problematiky OP VaVpI. Částečně byla posílena i kapacita ŘO v oblasti evaluací, hodnocení a monitoringu. Stávajícím zaměstnancům se podařilo vyjednat po delší době prodloužení smluv do konce roku 2015 (původní smlouvy byly uzavřené do konce roku 2013). S posilováním administrativní kapacity se počítá i v roce V roce 2013 probíhala úprava dokumentů nezbytných k úspěšné implementaci a realizaci OP VaVpI. Byla připravována další revize související s realokací mezi prioritními osami 3 a 4, úpravou monitorovacích indikátorů (přidání nových MI k promítnutí věcného pokroku v nově vyhlášených výzvách a navýšení cílových hodnot stávajících indikátorů z důvodu rizika jejich výrazného překročení). ŘO i v průběhu roku 2013 řešil problém disproporčního čerpání prostředků poskytnutých příjemcům v rámci předfinancování vůči prostředkům, které jsou ze strany příjemců vyúčtovány. Tato disproporce se díky zavedení několika opatření podařila snížit, nicméně ŘO i nadále podnikal kroky vedoucí ke zvýšení efektivity vynakládání prostředků příjemci (viz opatření reagující na rizika čerpání uvedená v kapitole 2.1.3). Další opatření spočívají zejména v důsledném pravidelném měsíčním monitoringu, dlouhodobějším plánování výše vyúčtovaných prostředků ze strany příjemců a v případných dalších opatřeních, která si kladou za úkol zvýšení objemu vyúčtovaných prostředků ze strany příjemců (např. dočasné pozastavení/snížení poskytovaných záloh, uplatnění finančních postihů vůči projektovým týmům, apod.). V současné době již část projektů končí svou fázi realizace, případně se této fázi blíží, lze tedy již vysledovat konkrétní příspěvek OP VaVpI k naplňování cílů NSRR, vlivu na horizontální témata EU a dosahování pokroku naplňování Lisabonských indikátorů. Ve výsledkových indikátorech je zřetelný pokrok např. u počtu nově vytvořených pracovních míst ve VaV. Spolu s pokračující realizací OP VaVpI lze předpokládat silný vliv OP VaVpI na všechny tyto uvedené oblasti s tím, jak projekty budou v pokročilejším stádiu realizace. Výrazné výsledky řady projektů se však s ohledem na jejich povahu dlouhodobých výzkumných záměrů dají očekávat až ke konci programového období, případně i později, např. v době jejich udržitelnosti. V případě NSRR lze nadále očekávat sílící příspěvek k plnění prioritní osy Konkurenceschopná česká ekonomika a konkrétně především priority Podpora kapacit VaV pro inovace, kde OP VaVpI, společně s OPPI, představuje jádro intervencí. Zároveň bude docházet k naplňování strategického cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost, priority Vzdělávání, kde OP VaVpI doplňuje intervence realizované prostřednictvím OP VK 42 42

43 (financovaného z ESF). Projekty podpořené OP VaVpI rovněž přispějí k naplňování strategického cíle Atraktivní prostředí, konkrétně aktivitami v oblasti VaV, které mohou vytvářet podmínky pro rozvoj ekoprůmyslu a environmentálně šetrných technologií. Dále OP VaVpI přispívá k technologickému rozvoji regionů cíle Konvergence, který je součástí strategického cíle Vyvážený rozvoj území. Podobně lze očekávat sílící vliv na dodržování principu rovných příležitostí. Projekty jsou posuzovány z hlediska zajištění rovného přístupu k nabízeným příležitostem. Zvláštní pozornost je věnována postavení a snadnější integraci žen do oblasti VaV a podpoření genderové rovnováhy. U relevantních prioritních os / oblastí podpory OP VaVpI je ve vazbě na nově vytvářená pracovní místa ve VaV specificky sledován indikátor počtu žen ve VaV. OP VaVpI je úzce navázán na Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta , které jsou aktuálně zakomponovány v dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta Dva z celkem osmi strategických směrů rozvoje (resp. ze sedmi směrů podporovaných v rámci prioritních os 1 a 2) jsou zaměřeny na oblasti s přímou vazbou na podporu udržitelného rozvoje. Lze očekávat také zvyšující se vliv podpořených projektů a v důsledku celého OP VaVpI na udržitelný rozvoj. Vazba na tyto priority je vyjádřena mj. tím, že soulad projektu s Prioritami je kvalifikačním kritériem prioritní osy 1 a 2 OP VaVpI. Implementace OP VaVpI významně přispívá k rozvoji principu partnerství, a to zejména k rozvoji spolupráce mezi výzkumnými institucemi, vysokými školami a podnikovou sférou. Vzhledem ke značnému rozsahu předpokládaných aktivit v projektech prioritní osy 1 a 2 budou mít partnerství regionální, národní i nadnárodní dimenzi. Dojde tak k propojení významných aktérů VaV v rozličných vědních oborech, budou vytvořeny a posíleny synergie prostřednictvím sítě kontaktů, která bude významným impulsem pro generování výsledků VaV s vysokou přidanou hodnotou. Na formování partnerství a aktivního zapojení partnerů do projektů je kladen důraz ve všech prioritních osách. Jak již bylo uvedeno výše, ke vztahu OP VaVpI a naplňování Lisabonské strategie EK konstatovala, že OP VaVpI může být použit jako vzor pro zaměření operačního programu hrazeného z fondů EU k naplňování cílů Lisabonské strategie. Zacílení OP VaVpI na cíle Lisabonské strategie je zřejmé i z výše alokace na jednotlivá prioritní témata. Nadprůměrně se daří naplňovat zejména prioritní téma č. 01 Činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích a prioritnímu tématu č. 02 Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj a odborná střediska pro specifické technologie. Solidně plněna jsou rovněž prioritní témata týkající se projektů technické pomoci 85 a 86. U ostatních prioritních témat 03, 04, 07, 12, k jejímuž sledování se OP VaVpI zavázal, je předpokládáno pozdější plnění v pokročilejší fázi realizace projektů a schválení projektů v PO 3 (finanční vyjádření viz tabulka 15 a příloha č. 6). U některých z nich se ŘO OP VaVpI nicméně rozhodl k revizi stávajících hodnot v OP a převodu jejich alokace pod ostatní prioritní témata

44 Tabulka 17 Reálný pokrok OP VaVpI Oblast podpory Alokace Prostředky kryté Rozhodnutím /Smlouvou (dodatkem) Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a ,5% ,3% ,1% % ,9% ,3% % ,8% ,3% ,8% ,6% ,5% ,1% ,1% % ,8% ,8% ,9% ,3% ,8% ,7% ,3% ,9% ,7% Celkem OP % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR. Pozn.: Alokace na výzvy představují veřejné zdroje celkem (EU i národní). Tabulka 18 Příspěvek intervencí OP k cílům Lisabonské strategie Prioritní téma Alokace v EUR Činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj a odborná střediska pro specifické technologie Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky 04 Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi Informační a komunikační technologie (TEN-ICT) Příprava, provádění, monitorování a kontrola Hodnocení a studie, informace a komunikace Celkem Zdroj: MSC2007 k OP VaVpI zatím nemá žádný projekt ve stavu P6, proto je sloupec Vyčerpáno zatím nulový. Informace o souladu s právními předpisy Společenství Vyčerpáno 2012 v % vzhledem k alokaci V roce 2013 nebyly při provádění OP zjištěny žádné případy závažného nesouladu s právními předpisy Evropské unie (dále EU ), a to ani na straně Řídicího orgánu, ani na straně příjemců pomoci z OP VaVpI. Řídicí orgán vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace OP, který je v souladu s legislativou ČR i EU. Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: hospodářské soutěže a veřejné podpory, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, podpory rovných příležitostí

45 Pravidla hospodářské soutěže a veřejné podpory Prostředky na realizaci OP jsou veřejnými prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU a národní předpisy týkající se veřejné podpory.. Základní normou vymezující veřejnou podporu jsou články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s těmito články jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou dále zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie. V ČR je ochrana hospodářské soutěže zakotvena v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže, je dle zákona č. 272/1996 Sb., Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Řádné dodržování pravidel hospodářské soutěže je zakomponováno v nastavení jednotlivých operačních programů. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace je také zohledněn princip kontroly projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. Zákon č. 215/2004 Sb. ze dne 2. dubna 2004, o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje byl novelizován zákonem č. 236/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, Novela s účinností od : 1) definuje pojmy (např. veřejná podpora, příjemce podpory malého rozsahu, poskytovatel podpory malého rozsahu); 2) zakládá povinnost koordinačnímu orgánu předkládat Komisi výroční zprávu o poskytnutých veřejných podporách na území České republiky; 3) zakládá povinnost koordinačnímu orgánu vydat poskytovatelům stanovisko k podpoře malého rozsahu před jejím poskytnutím, zejména zda jde o podporu malého rozsahu a zda jsou naplněny podmínky pro její poskytnutí; 4) upravuje evidenci podpor malého rozsahu; 5) upravuje mlčenlivost a 6) upravuje správní delikty. Řádné dodržování pravidel veřejné podpory je zakomponováno v nastavení OP VaVpI. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace je také zohledněn princip kontroly projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. K veřejné podpoře proběhly v gesci ŘO OP VaVpI v roce 2013 tyto semináře: a veřejná podpora a a veřejná podpora v rámci výzvy 7.3. Pro lepší informovanost příjemců byl rovněž zveřejněn odkaz na internetové stránce OP VaVpI, který se veřejnou podporou zabývá (Úvod, Dokumenty, Rozsudky ESD, Semináře, FAQ, Odkazy). Problematiku veřejné podpory řeší OP VaVpI zejména ve vazbě na velké projekty a projekty v prioritní ose 3. Nelze však pominout ani riziko prioritní osy 4, kde nevhodným využitím nově vybudované resp. zrekonstruované infrastruktury rovněž může k nepovolené veřejné podpoře dojít. Veřejné zakázky V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace OP VaVpI pro všechny žadatele i příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem 45 45

46 č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES a současně podle doplňujících pravidel OP VaVpI. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany Řídicího orgánu. Na základě provedených auditů a zkušeností z období přistoupilo Ministerstvo pro místní rozvoj (NOK) ve spolupráci s Ministerstvem financí (PCO) a Řídicími orgány k vytvoření základního minima v oblasti zadávání zakázek, které nejsou upraveny zákonem. Cílem dokumentu Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období je proto stanovit pro všechny subjekty zapojené do procesu implementace kohezní politiky jednotný postup v oblasti zadávání zakázek nespadajících pod zákonnou úpravu. Tento dokument byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 12. ledna 2009 č. 48. Tyto závazné postupy slouží také jako podklad při tvorbě metodického pokynu pro Územní finanční orgány při výkonu kontroly zadávání zakázek. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy EU musí být striktně dodržován, kontrolován a při jehož porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Proto bylo nutné danou problematiku sjednotit, k zadávání zakázek a postihu nerespektování stanovených principů přistupovat jednotně a transparentně bez ohledu na to, jedná-li se o zakázky ne/spadající pod zákonnou úpravu. Řídicí orgán OP VaVpI dále pro potřeby žadatelů a příjemců vydává Pravidla pro výběr dodavatelů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, která vycházejí z výše uvedených Závazných postupů pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, a obsahují jak závaznou metodickou část, tak i část doporučující a informační pro zlepšení best practice zadavatelů při zadávání veřejných zakázek. V druhé polovině roku 2012 byla vydána aktualizace těchto Pravidel, verze 4.0. s ohledem na rozsáhlou novelizaci zákona o veřejných zakázkách, která nabyla účinnosti (tzv. transparentní novela), jakož i s ohledem na další související legislativní změny (úprava finančních limitů u zakázek apod.). V souvislosti s touto novelizací zaznamenal ŘO OP VaVpI v roce 2012 a 2013 u příjemců řadu problémů týkajících se soutěžení specifických výzkumných přístrojů a zákonné povinnosti rušit zadávací řízení v případě jedné nabídky. Tato zákonná povinnost měla negativní dopady mj. i na plnění termínů realizace projektů. Od vstoupila v účinnost tzv. technická novela, která neznamená žádný zásadní zvrat, co se úpravy zadávání veřejných zakázek týče. Zachovává všechna zásadní protikorupční opatření zavedená výše uvedenou transparentní novelou a jejím smyslem je odstranit vzniknuvší problémy praxe, zejména komplikace v oblasti finančních limitů a situaci, kdy zadavatel není schopen získat dodavatele v případě, že se do zadávacího řízení přihlásí pouze jeden uchazeč (jedná se o častý problém právě v případě zadávacího řízení na unikátní infrastrukturu z řady příjemců OP VaVpI). Lze tedy předpokládat, že daná změna zákona bude mít pozitivní dopad na realizaci a plnění cílů projektů financovaných v rámci OP VaVpI. Provádění veřejnosprávní kontroly na místě U žadatele o veřejnou finanční podporu z OP VaVpI, resp. u jejího příjemce, může být v různých etapách projektu vykonána kontrola v souladu se zákony č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen ZoFK), a č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a v souladu s podmínkami zakotvenými v Rozhodnutí. Kontrola může být realizována i u dalších subjektů zapojených do projektu (zejm. u partnerů a dodavatelů zboží nebo služeb hrazených z veřejné finanční podpory). Příjemce je povinen tyto subjekty v rámci úpravy vzájemných smluvních vztahů k povinné součinnosti 46 46

47 při kontrolách zavázat. Na osobu povinnou spolupůsobit se vztahují stejná práva a povinnosti jako na kontrolovanou osobu. V průběhu roku 2013 vykonal ŘO OP VaVpI celkem 38 veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců finanční podpory z OP VaVpI. Nejčastěji byla v rámci kontroly identifikována následující zjištění pochybení v rámci výběrových/zadávacích řízení nezpůsobilé výdaje, nejčastěji v oblasti mezd, cestovného, případně služeb a materiálu nedostatky v oblasti publicity (typu absence loga OP VaVpI na všech materiálech k zajištění publicity, neaktivní hyperlink na webových stránkách příjemce apod.) Ochrana životního prostředí Posuzování Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace z hlediska vlivů na životní prostředí proběhlo dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon transponuje do českého právního řádu ustanovení Směrnice Evropského parlamentu č. 2001/42/EC o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny proběhlo rovněž hodnocení podle NATURY Dne bylo vydáno Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR k návrhu koncepce Operační program Výzkum a vývoj pro inovace na léta pod č.j /ENV/08 (dále jen Stanovisko). ŘO OP VaVpI při výběru a hodnocení projektů zohledňuje dopad podporovaných aktivit na životní prostředí. Na základě posouzení SEA byl vybrán environmentální indikátor a hodnotící kritéria zohledňující kvalitu technického řešení projektů zejména ve vztahu k energetické úspornosti a využití obnovitelných zdrojů energie. Podpora rovných příležitostí Princip podpory rovných příležitostí je uplatňován v souladu s čl. 30 preambule a čl. 16 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, které upravují rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Tato kapitola výroční zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU. Popis zakomponování těchto klíčových oblastí do nastavení OP je uveden v kvalitativní analýze výroční zprávy, tj. v kapitole Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Velké projekty Ze strany ŘO je nutný zostřený dohled a pravidelné vyhodnocování plnění harmonogramu realizace u většiny projektů (např. ELI, BIOCEV, SUSEN, ICRC), jelikož u nich dochází ke zpoždění v realizaci. ŘO se snaží řešit tyto problémy individuálně, mimo jiné i důsledným monitorováním harmonogramů projektů. Z důvodu zavedení opatření ohledně koordinace a dohledu nad projektem ELI byl v květnu 2013 předložen Vládě ČR materiál týkající se rizik tohoto projektu. Vláda uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy řešit náklady 2. fáze projektu ELI ve spolupráci s Akademií věd České republiky, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Radou pro výzkum a vývoj a inovace. Vláda také uložila ustanovit koordinační výbor pro projekt ELI. U projektu ICRC byly zjištěny problémy s financováním projektu ze strany příjemce z důvodu tíživé finanční situace příjemce. Situace se řeší s vedením projektu, nemocnice 47 i s Ministerstvem zdravotnictví. V současné době probíhá analýza možností a dopadů. 47

48 Plnění pravidla n+3/n+2 Z důvodu pozdějšího schválení OP VaVpI, zpoždění v realizaci některých projektů a dalších zdržení se ŘO OP VaVpI potýká s naplněním pravidla n+3/n+2. Program splnil pravidlo n+3 pro rok 2012 i rok 2013 na základě odpočtu předběžných plateb a alokace velkých projektů roku 2008, 2009 a Pro omezení případné ztráty v čerpání finančních prostředků OP VaVpI je nutné, aby příjemci řádně řídili své projekty a dodržovali harmonogram stanovený finančním plánem. ŘO z tohoto důvodu činí nadále opatření k urychlení čerpání a další kroky, viz kapitola Zákon o veřejných zakázkách V důsledku novely zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., která byla platná od musí příjemci dodržovat nová pravidla pro výběr dodavatelů, např. povinnost zrušit výběrové řízení, pokud se do řízení přihlásí pouze jeden dodavatel. Zde existuje zásadní riziko z pohledu harmonogramu OP VaVpI, neboť řada dodavatelských zakázek se týká oblastí, kde je pouze omezený počet dodavatelů a pravděpodobnost obdržení jedné nabídky je vysoká. Metodika Full cost Dosud nebylo ukončeno výběrové řízení na dodavatele metodik Full cost a zároveň auditora metodik u příjemců dotace. Dne byl komisí vybrán vítězný uchazeč, nicméně dva neúspěšní uchazeči se vůči tomuto rozhodnutí ŘO odvolali. ŘO jejich námitky neakceptoval. Uchazeči zaslali své námitky na ÚOHS, který vydal předběžné opatření zákazu podepsat smlouvu s vítězným uchazečem. ÚOHS v polovině března 2013 akceptoval námitky stěžovatelů a zrušil výběrové řízení. Na tuto situaci zareagoval vítězný uchazeč podáním rozkladu, o kterém rozkladová komise ÚOHS rozhodla v říjnu 2013 v tom smyslu, že bylo původní rozhodnutí ÚOHS v dané věci zrušeno a věc vrácena ÚOHS k novému projednání. Vzhledem k dlouhé prodlevě od vyhlášení předmětné zakázky (a vzhledem k souvisejícímu vývoji v OP VaVpI) zvažuje ŘO OP VaVpI jaké následné kroky podniknout, aby byla tato záležitost efektivně, a v souladu se všemi právními předpisy co nejdříve vyřešena ku prospěchu programu i hladkého běhu všech projektů, jichž se vykazování nepřímých výdajů v rámci OP VaVpI týká. V současné době stále platí tzv. přechodné období, jímž ŘO dočasně nahrazuje absenci subjektu, který má z veřejné zakázky vzejít a plnit svoji úlohu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Vzhledem k nedodržování stanovených lhůt, které má ÚOHS k vyjádření k námitkám uchazečů o veřejnou zakázku, je ŘO nucen rozhodovat v těchto situacích samostatně, což může v některých případech vyústit i v soudní spory s příjemci, kteří mohou namítat, že ŘO nemá oporu v Rozhodnutí ÚOHS, popř., že ŘO stanoví jinou sankci, než ÚOHS. ŘO na různých fórech a jednáních, kterých se účastní i EK, aktivně vystupuje proti tomuto nastavení a snaží se i po vlastní linii problematické kauzy s ÚOHS řešit. Řešením by mohlo být rovněž najmutí advokátní kanceláře. Administrativní kapacita V souvislosti s končícím programovým obdobím a začátkem nového programového období bude nutné zajistit administrativní kapacitu, která dostatečně pokryje navýšení stávající a budoucí pracovní agendy. V roce 2013 byly s některými zaměstnanci průběžně prodlužovány pracovní smlouvy do , původně uzavřené na dobu určitou pouze 48 48

49 do Dále je v roce 2014 plánováno navýšení tabulkových systematizovaných pracovních míst a je zvažována možnost uzavírání smluv na dobu neurčitou pro klíčové pracovníky OP VaVpI. Audity a nesrovnalosti V roce 2013 bylo posuzováno 491 podezření na nesrovnalosti, z nichž 471 bylo ŘO OP VaVpI označeno jako opodstatněné. Celkově od počátku programu eviduje ŘO OP VaVpI 693 případů podezření na nesrovnalosti. U nesrovnalostí evidovaných v roce 2013 bylo v 15 případech Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže sděleno, že úřad neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední. V šesti případech územně příslušné finanční úřady potvrdily podezření na porušení rozpočtové kázně. Pětinásobné zvýšení počtu nesrovnalostí ve srovnání s předchozími lety má dva významné důvody: a) pokročilejší stav realizace projektů; b) výrazné zvýšení účinnosti kontrolního systému ŘO OP VaVpI ve vztahu k příjemcům dotací. Během roku 2013 byl systém OP VaVpI dotčen několika externími kontrolami a audity. Na základě zjištění těchto kontrol a auditů byla provedena opatření k nápravě zjištěných nedostatků a k eliminaci identifikovaných rizik. K externím auditům a kontrolám dále uvádíme jejich přehled a nejvýznamnější zjištění a opatření k nápravě nedostatků

50 Tabulka 19 Přehled externích kontrol a auditů systému OP VaVpI za rok 2013 Číslo akce. Kontrolor (auditor) Hlavní zjištění Přijatá opatření 12/21 NKÚ Výsledek kontroly je uveden v kontrolním závěru NKÚ z kontrolní akce. Dílčí nedostatky vyly zjištěny v oblasti publicity, nastavení cílů a monitorování věcného pokroku, hodnocení a výběru projektů, kontrolní činnosti, finančním řízení, sledování výdajů na vzdělávání výzkumníků a v hlášení, evidenci a šetření nesrovnalostí. MŠMT k těm ze zjištěných nedostatků, které nebyly odstraněny před a v průběhu kontroly, přijalo opatření, jejichž realizaci uložila vláda v usnesení č. 768/2013. č. 2011/CZ/REGIO/J4/870/9 Generální ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Výsledek auditu nebyl v průběhu roku 2013 dělen v podobě finální zprávy. MŠMT se týkala pouze dílčí zjištění, audit byl primárně zaměřen na činnost auditního orgánu. 03/2012/AO AO MF Výsledek auditu je obsažen v obsáhlé zprávě čj. MF87634/2012/52. Nedostatky se týkaly zejména způsobu přijetí některých zaměstnanců na pozice v ŘO OP VaVpI. Kontrola proběhla v srpnu 2013, PCO dosud protokol o výsledku kontroly nezaslal. ŘO OP VaVpI měl za úkol vyčíslit nesrovnalosti zjištěné auditem a dodržovat platné metodické pokyny NOK. zatím nesděleno PCO VAVPI/2013/S/1 AO MF AO MF dosud nedoručil návrh zprávy z auditu systému. Nejvýznamnější kontrolou, ukončenou v roce 2013 byla kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 12/21 Peněžní prostředky Evropské unie a státního rozpočtu určené na realizaci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem kontrolní akce NKÚ bylo prověřit, zda kontrolované osoby v oblasti poskytování a čerpání prostředků na prioritní ose 1 - Evropská centra excelence a prioritní ose 2 - Regionální výzkumná a vývojová centra Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále též operační program ) postupují v souladu s právními předpisy a stanovenými podmínkami, a prověřit, zda implementační systém operačního programu nevykazuje nedostatky ohrožující čerpání prostředků poskytovaných z rozpočtu Evropské unie. Objem zkontrolovaných prostředků činil Kč (176 mil. EUR), v tom Kč (149 mil. EUR) tvořily zdroje státního rozpočtu poskytnuté na předfinancování výdajů, které mají být kryty z rozpočtu EU, a Kč (26,4 mil. EUR) zdroje státního rozpočtu. V rámci kontroly systému 50 50

51 hodnocení a výběru projektů k financování byla provedena kontrola na vzorku 17 projektových žádostí a ověřena částka požadovaných dotací ve výši Kč (0,93 mld. EUR). Zásadní zjištění NKÚ spočívá v pozitivním hodnocení řídicího a kontrolního systému operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, který je funkční a účinný. Zjištěná pochybení nepředstavují riziko pro čerpání prostředků operačního programu, ani riziko ohrožení čerpání finančních prostředků poskytovaných z rozpočtu Evropské unie. NKÚ zjistil u prověřovaných projektů porušení rozpočtové kázně pouze v řádu jednotek milionů Kč. NKÚ doporučil Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přijmout některá opatření, a to zejména v oblasti: nastavení kontrolního systému (posuzování hospodárnosti a přiměřenosti osobních výdajů členů realizačního týmu; provádění tzv. dohledových kontrol), vykazování finančních predikcí (v souvislosti se způsobilostí výdajů vyhodnocovat rizika spojená s plněním pravidla N+2,N+3) tzv. křížového financování. Tabulka 20 Přehled kontrolních zjištění NKÚ a opatření k nápravě zjištěných nedostatků Stručný popis zjištění NKÚ Kontrolní akcí NKÚ ověřil, že organizační struktura Řídicího orgánu pokrývá veškeré funkce potřebné k implementaci operačního programu a že existuje jasné rozdělení úkolů mezi organizačními útvary ministerstva. Zjistil však, že v oblasti publicity ministerstvo nezajistilo všechny náležitosti v souladu s evropskými předpisy, neboť k informacím o implementaci operačního programu neuvedlo na internetovém portálu povinné značení v podobě symbolu i odkazu na EU a neuvedlo ani vybrané prohlášení Investice do vaší budoucnosti, jež zdůrazňuje přínos intervence EU. Stručný popis doporučení auditora, kontrolora Kontrolní závěr neobsahuje v závěrečné části doporučení k oblasti publicity. Stav plnění Nápravné opatření nebylo přijímáno, protože zjištěný nedostatek již byl napraven. NKÚ v Kontrolním závěru konstatuje, že ministerstvo dekomponovalo globální cíle kontrolovaných prioritních os 1 a 2 na konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené specifické cíle a že specifické cíle výzev jsou dostatečně konkrétní vůči cíli příslušné prioritní osy. Dále NKÚ zjistil, že ministerstvo zavedlo systém kontextových indikátorů, indikátorů dopadu na úrovni programu a indikátorů výsledků a výstupů na úrovni jednotlivých prioritních os. Zároveň ale kontroloři konstatují, že ministerstvo podhodnotilo v procesu plánování cílové hodnoty některých monitorovacích indikátorů, nejmarkantněji u indikátoru, který sleduje přírůstek celkového počtu uznaných výsledků výzkumu a vývoje za všechna pracoviště v regionech spadajících pod cíl politiky EU Konvergence. Kontroloři vytkli ministerstvu, že neupravilo cílovou hodnotu příslušného indikátoru v revidované verzi programového dokumentu operačního programu schváleného Evropskou komisí dne NKÚ rovněž uvedl v Kontrolním závěru, že z údajů uvedených ve výročních zprávách za léta vyplývá, že ministerstvo nastavilo pro sledování pokroku systém monitorovacích Kontrolní závěr neobsahuje v závěrečné části doporučení k oblasti indikátorů. Ministerstvo upravilo systém celkového vyhodnocení věcného pokroku projektů. Například byl schválen a vydán metodický materiál s názvem Závěrečné hodnocení věcného pokroku projektu podpořeného v rámci PO 1 a 2, který je účinný od V červnu 2013 schválil Monitorovací výbor operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále též Monitorovací výbor ) navýšení některých klíčových monitorovacích indikátorů na úrovni programu. Vzhledem k pokročilému stádiu programového období nebylo přijímáno další nápravné opatření

52 indikátorů, který neumožňuje vždy měření naplňování stanovených cílů a průběžného pokroku. To se týká indikátorů výsledku pro prioritní osu 1 a indikátorů výstupu na úrovni obou prioritních os, kde jsou vykázány za období nulové hodnoty. Kontroloři NKÚ dovozují, že existuje riziko, že pomocí těchto indikátorů nelze průběžně měřit dosažený pokrok ve vztahu k výchozí situaci a že tyto indikátory nevyjadřují údaje o účincích podpory v návaznosti na objem finančních prostředků proplacených příjemcům ve sledovaných obdobích. NKÚ konstatuje, že ministerstvo nastavilo poměrně složitý systém věcného hodnocení a výběru projektů, jenž probíhal v několika krocích za účasti národních i zahraničních expertů. Kontroloři zjistili, že v jednom případě ministerstvo pověřilo hodnocením a členstvím ve výběrových komisích experta, který byl zároveň členem Monitorovacího výboru a podílel se na schvalování kritérií pro hodnocení a výběr projektů všech výzev vyhlášených pro prioritní osy 1 a 2. Dotyčný člen Monitorovacího výboru tak v roli hodnotitele a člena jedné z výběrových komisí nevhodně participoval na hodnotícím procesu, jenž podléhá řídicí a kontrolní činnosti Monitorovacího výboru. NKÚ uvádí v Kontrolním závěru, že ministerstvo neuchovalo některé z kontrolních listů ke kontrole formálních náležitostí projektových žádostí, podklady k záznamu o hlasování jedné z výběrových komisí a nepořídilo záznamy z několika jednání v oblasti věcného hodnocení u první výzvy pro prioritní osu 2. NKÚ kritizuje postup ministerstva při hodnocení projektu HiLASE - Nové lasery pro průmysl a výzkum (dále jen HiLASE ). Projekt HiLASE postoupil do fáze realizace, přestože přidělený počet dílčích bodů u některých aspektů nebyl v souladu s jejich slovním hodnocením, a tedy ani v souladu s definicí na stanovené bodové stupnici zveřejněné výzvou. NKÚ zjistil, že u několika hodnotících posudků neodpovídalo negativní slovní hodnocení a výhrady v komentářích hodnotitelských komisí zaznamenanému výsledku ANO u vylučovacích kritérií. V některých případech nebylo možné, aby hodnotitelé posoudili všechny aspekty projektového záměru z hlediska principu hospodárnosti nákladů, a to z důvodu neúplnosti podkladů doložených v projektových žádostech. NKÚ považuje za negativní skutečnost, že ministerstvo jako Řídicí orgán schválilo již ve fázi hodnocení a výběru projektů před vydáním právního aktu o poskytnutí dotace výjimky z pravidel a postupů operačního programu, které samo stanovilo. Z toho NKÚ dovozuje, že udělováním výjimek formou individuálních aktů vytvořil Řídicí orgán riziko nerovnosti a riziko vzniku korupčního prostředí. Kontrolní závěr neobsahuje v závěrečné části doporučení k oblasti hodnocení projektů. V období po přijetí opatření k nápravě nedostatků byly hodnoceny a vybírány projekty v rámci výzvy č Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory. Ministerstvo neudělilo v případě této výzvy žádné výjimky z pravidel a postupů operačního programu. Rovněž v souvislosti s aktuálními výzvami nejsou indicie o udělování výjimek

53 NKÚ kontrolou ověřil, že systém administrativních kontrol monitorovacích zpráv a žádostí o zálohovou platbu je s výjimkou mzdových výdajů nastaven tak, aby Řídicímu orgánu poskytl přiměřené ujištění o správnosti operací spolufinancovaných z prostředků EU a státního rozpočtu. NKÚ však zjistil několik případů, ve kterých ministerstvo nedostatečně provedlo administrativní kontrolu výdajů vyúčtovaných příjemci a neodhalilo nezpůsobilé výdaje. Jde o případy, které NKÚ zjistil svojí kontrolou u příjemců dotací v souhrnné částce 1mil. Kč (36,4 tis. EUR). K problematice kontroly mzdových výdajů NKÚ v Kontrolním závěru uvádí, že ministerstvo nemělo hledisko pro posuzování jejich přiměřenosti. Z toho NKÚ dovozuje, že ministerstvo uznalo způsobilými také osobní výdaje, které nerespektovaly cenu v čase a místě obvyklou. Dále NKÚ dovozuje, že tím, že nestanovilo kritéria pro hodnocení hospodárného výkonu veřejné správy, jak stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o finanční kontrole, ministerstvo nenaplnilo určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Kontrolní akcí NKÚ zjistil, že osobní výdaje na typových pozicích manažer projektu, dotační manažer, personalista a účetní se v některých projektech operačního programu výrazně odchylují směrem vzhůru od nejčastější výše odměny pro danou kategorii pracovního místa v ČR, a to bez řádného zdůvodnění. Dle názoru NKÚ výše uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že schválením nepřiměřených osobních výdajů se ministerstvo dopustilo porušení rozpočtové kázně, které též vede ke vzniku nesrovnalosti ve smyslu evropských předpisů. NKÚ doporučil přijmout opatření v nastavení kontrolního systému ve vztahu k přiměřenosti osobních výdajů projektového týmu a k provádění dohledových kontrol. Ministerstvo aktualizovalo s účinností od kapitolu E. Finanční řízení Operačního manuálu OP VaVpI, Verze č Nově zavedlo postupy kontroly hospodárnosti osobních výdajů realizačního týmu. Zároveň ministerstvo vytvořilo novou přílohu operačního manuálu E_F_15 Limity osobních výdajů realizačního týmu Verze č Tato příloha zahrnuje jednotlivé pozice v projektech OP VaVpI a uvádí k nim limity způsobilosti osobních výdajů. Příloha E_F_15 vychází ze statistických údajů MPSV uvedených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV). Tím je zajištěna vazba posuzování hospodárnosti mezd na výši mzdy obvyklou v místě a čase. Limity způsobilosti jsou nastaveny pomocí metod popisné statistiky tak, aby umožnili zaměstnávat v projektech OP VaVpI renomované výzkumníky. Finanční manažer každého projektu je povinen porovnat reálné osobní výdaje v ročním zúčtování mezd s limity uvedenými v příloze E_F_15. Finanční manažeři oznámili celkem pět nesrovnalostí na základě informací uvedených v kontrolních protokolech o kontrolách NKÚ u příjemců dotací. Z toho jedna nesrovnalost se týká problematiky osobních výdajů. Nesrovnalostmi jsou dotčeny čtyři projekty. NKÚ konstatuje v kontrolním závěru, že ministerstvo zavedlo pro účely kontrol na místě u příjemců dotací kromě veřejnosprávních kontrol na místě institut dohledové kontroly, která je prováděna na místě u příjemců a je dle kontrolního závěru NKÚ výkonem státní moci. NKÚ v této souvislosti uvádí, že ministerstvo nepovažuje dohledovou kontrolu za kontrolu veřejnosprávní. NKÚ uvádí, že příjemci podpory jsou v důsledku toho při výkonu dohledové kontroly krácení ve svých právech. V této souvislosti NKÚ uvádí, že evropské předpisy vztahující se k povinnostem Řídicího orgánu v oblasti ověřování operací neupravují procesní stránku kontrol na místě, proto je nutné při dohledové kontrole aplikovat národní právní předpisy. NKÚ doporučil přijmout opatření v nastavení dohledových kontrol. Jednání mezi ministerstvem a Ministerstvem pro místní rozvoj Národním orgánem pro koordinaci (NOK) k problematice dohledových kontrol proběhlo dne na úrovni ředitelů odborů. Ministerstvo má informace, že obdobné činnosti jsou v některých jiných operačních programech řešeny nikoli v rámci kontroly, ale v rámci monitorování. Pokud by ale ministerstvo změnilo metodiku a dohledové kontroly by se změnily na specializované monitorovací návštěvy, riskovalo by kritiku např. ze strany Auditního orgánu, že neplní řádně povinnost ověřovat realizaci projektů, která je stanovena v článku 60, písm. b) NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení 53 53

54 V souvislosti s vytvářením podkladů pro certifikace zjistil NKÚ tři případy, ve kterých ministerstvo ujistilo platební a certifikační orgán o souladu výdajů s evropskými i národními právními předpisy a o uskutečnění ověření výdajů v celkové výši Kč (89,6 tis. EUR) na veřejné zakázky, i když tato ověření nebyla dokončena. NKÚ rovněž uvádí v kontrolním závěru, že ministerstvo v rámci 9. certifikace předložilo platebnímu a certifikačnímu orgánu souhrnnou žádost k proplacení výdaje ve výši Kč (19,65 tis. EUR), přestože dosud probíhala kontrola zadávacích řízení. NKÚ zjistil, že částky finančních predikcí pro období od II. čtvrtletí 2013 do IV. čtvrtletí 2014 byly upraveny o částky, jejichž přičtení či odečtení od vykázaných predikcí nebylo zdůvodněno. Z toho NKÚ dovodil, že systém vykazování finančních predikcí operačního programu nebyl způsobilý řádně a včas vyhodnocovat finanční rizika spojená s plněním tzv. pravidla N+2, N+3. NKÚ v případě šesti projektů z osmi kontrolovaných v kontrolním závěru konstatuje, že ministerstvo nevedlo v IS Monit7+ v rozporu se zásadou řádného finančního výkaznictví spolehlivé údaje o předpokládaných požadovaných částkách předfinancování ani o předpokládané výši vyúčtování. V této souvislosti NKÚ upozorňuje, že ministerstvo do svých pracovních postupů nezapracovalo postup pro pravidelné ověřování správnosti finančních údajů o projektech podpořených z operačního programu vedených v Centrálním registru dotací (IS CEDR III). Z toho NKÚ dovodil závěr, že vnitřní kontrolní systém ministerstva nebyl plně způsobilý včas zjišťovat a vyhodnocovat rizika spojená s vedením chybných údajů v centrální evidenci dotací. NKÚ doporučil přijmout opatření v oblasti predikcí. (ES) č. 1260/1999 a v navazujícím čl. 13 odst. 2 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo nyní vyčká na stanovisko NOK k věci, které bude dále konzultovat s Auditním orgánem. Ministerstvo vypracovalo změnu metodických postupů k provádění predikcí čerpání. Změna již je obsažena v revizní verzi části E Operačního manuálu OP VaVpI. Navržená změna eliminuje nedostatky i riziko zjištěné NKÚ. Nová metodika je účinná od NKÚ v Kontrolním závěru uvádí, že identifikoval riziko, že nebude dodržen 10% limit stanovený pro financování doplňkovým způsobem za prioritní osy 1 a 2, resp. devítiprocentní limit za prioritní osy 1 a 2 stanovený v Pokynech pro křížové financování. Podstatou rizika je podle zjištění kontrolorů skutečnost, že ministerstvo nesleduje a nevykazuje výdaje související se NKÚ doporučil přijmout opatření v oblasti křížového financování. Jednání mezi ministerstvem a MMR NOK k problematice charakteru výdajů na vzdělávání výzkumníků proběhlo dne na úrovni ředitelů odborů. NOK nepotvrdil věcnou správnost zjištění NKÚ

55 vzděláváním výzkumných pracovníků v rámci tzv. křížového financování. NKÚ kritizuje, že ministerstvo neaplikuje křížové financování i přesto, že v programovém dokumentu operačního programu je uvedeno, že bude využita 10% flexibilita na akce, které spadají do rámce Evropského sociálního fondu, jsou nezbytné pro uspokojivé provádění operace a přímo s touto operací souvisejí. NKÚ konstatuje, že Ministerstvo postgraduální studium a odbornou přípravu výzkumných pracovníků vykládá jako součást posilování kapacit pro výzkum a technologický rozvoj a jejich začlenění do Evropského výzkumného prostoru, včetně infrastruktury a s ohledem na tento výklad považuje výdaje související se vzděláváním členů výzkumných týmů za způsobilé pro financování z ERDF. Kontrolní akcí byl zjištěn nedostatek související s evidencí nesrovnalostí, kdy ministerstvo v rozporu se závaznou metodikou Ministerstva financí zjištěné nesrovnalosti nezaevidovalo do vnitřního okruhu systému hlášení nesrovnalostí. Ministerstvo v důsledku nesprávného posouzení nenahlásilo řádně do vnitřního okruhu hlášení případy nesrovnalostí v celkové výši 0,4 mil. Kč (14,6 tis. EUR) které uzavřelo jako neopodstatněné podezření na nesrovnalost z důvodu uhrazení nezpůsobilých výdajů z vlastních prostředků příjemce na projektovém účtu. NKÚ rovněž zjistil, že ministerstvo u dvou nahlášených případů podezření na nesrovnalost svou dlouhodobou nečinností (trvající více než 6 měsíců) porušilo povinnost řádně a včas konat ve věci nahlášených případů nesrovnalostí ve smyslu závazné metodiky Ministerstva financí. Na základě provedené kontroly NKÚ však provedlo ministerstvo příslušné kroky vedoucí k uzavření obou případů. Kontrolní závěr neobsahuje v závěrečné části doporučení k oblasti nesrovnalostí. NKÚ uvedl v Kontrolním závěru v případě druhé části zjištění, že ministerstvo provedlo příslušné kroky vedoucí k uzavření obou dlouho neřešených případů. Další nápravné opatření proto již nebylo navrhováno. Kontrolní akci bylo podrobeno osm projektů realizovaných příjemci z řad veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, obchodních společností a příspěvkových organizací. Kontrolovány byly tři projekty prioritní osy 1 a pět projektů prioritní osy 2. Kontroloři NKÚ zjistili dva typy nedostatků, a to 1) pochybení v oblasti výběru dodavatelů, 2) pochybení v oblasti vykazování způsobilosti výdajů. Nedostatky kvalifikované jako porušení rozpočtové kázně dosáhly výše Kč (50 tis. EUR). Kontrolní závěr neobsahuje v závěrečné části doporučení k oblasti nesrovnalostí. ŘO OP VaVpI řeší na základě informací uvedených v protokolech o kontrolách NKÚ celkem pět nesrovnalostí. Z věcného hlediska jde o jednu nesrovnalost týkající se osobních výdajů, dvě nesrovnalosti způsobené chybami zadavatele při zadávání veřejných zakázek, jednu nesrovnalost spočívající v nesprávném postupu úhrady pozastávek a jednu nesrovnalost spočívající v použití dotace na úhradu nezpůsobilých výdajů za teplovod do budovy, která není realizovaná v rámci dotovaného projektu. Pěti nesrovnalostmi zjištěnými NKÚ je ohrožena celková částka ,04 Kč (123,1 tis. EUR). Nesrovnalostmi jsou dotčeny čtyři různé projekty, z nichž jeden projekt je dotčen dvěma

56 Dne byla uskutečněna kontrola na místě ze strany Platebního a certifikačního orgánu. Kontrola byla zaměřena především na čerpání prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci OP VaVpI. Konkrétně na provádění kontrol na místě dle čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, vykazování administrativní kapacity financované z prostředků OP VaVpI a zpracovávání souhrnných žádostí o platby. ŘO OP VaVpI ale dosud neobdržel protokol o výsledku této kontroly. Auditní orgán Ministerstva financí provedl v roce 2013 celkem 32 auditů operací. Cílem auditů operací bylo ověření, že: operace splňuje kritéria výběru pro operační program, provádí se v souladu s Rozhodnutím o schválení a splňuje všechny související podmínky týkající se její funkčnosti a využití nebo cílů, jichž je třeba dosáhnout; vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a s podklady vedenými příjemcem; výdaje vykázané příjemcem jsou v souladu s předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy; veřejný příspěvek byl příjemci vyplacen v souladu s článkem 80 nařízení (ES) č. 1083/2006. Celková výše auditovaných certifikovaných výdajů činila ,60 Kč (106,88 mil. EUR). Na základě provedených auditů operací v roce 2013 auditoři AO identifikovali chyby ve výši ,80 Kč (1,22 mil. EUR) ověřovaných výdajů certifikovaných v roce Chyby se nejčastěji týkaly oblasti zadávání veřejných zakázek, nakládání s veřejnými prostředky (pravidlo 3E), předvídatelnosti a opodstatněnosti víceprací, výše pracovních úvazků. Nedostatky v oblasti veřejných zakázek jsou i nadále považovány auditory AO za systémové. Auditní orgán vypočítal chybovost ve výši 2,75%. Tato míra chybovosti ještě může být v průběhu roku 2014 změněna, protože v případě jednoho z auditů operací auditoři, dle názoru Řídicího orgánu, použili nesprávná kritéria auditu. Míra chybovosti nad 2 % je zapříčiněna zejména jedním zjištěním auditu č. 259/13/OPVVI v projektu CZ.1.05/4.1.00/ , kterým bylo dotčeno 94,56 % auditovaných certifikovaných výdajů. Nominální výše zjištěné nesrovnalosti činí sice pouhých ,14 Kč (260,3 tis. EUR), ale při použité metodě výběru vzorků a následném propočtu celkové chybovosti toto jediné zjištění auditorů významně ovlivňuje celkový výsledek, který může vyústit i v plošné korekce. Auditní orgán Ministerstva financí rovněž prováděl reaudity předchozích auditů, a to v souvislosti s auditní misí DG Regio č. 2011/CZ/REGIO/J4/870/9. Aktualizovanou míru chybovosti z předchozích let v návaznosti na následné kroky na základě dopisu DG Regio ze dne přepočítal AO chybovost VKZ 2012 s ohledem na polemiku týkající se zjištění č auditu č. 134/12/OPVVI. Původně vyčíslená finanční oprava ve výši 10% z hodnoty zakázky byla na základě požadavku DG REGIO navýšena na 25%, čímž došlo k navýšení původní projektované chybovosti z 1,87% nově na 1,95%. Výrok zůstal beze změny. Tabulka 21 Přehled pozastavených a obnovených certifikací v roce 2013 Datum pozastavení certifikace Datum Pořadí certifikace 1 Důvod obnovení certifikace Certifikace výdajů nebyla v průběhu roku 2013 pozastavena. Poznámka: 1 Pořadí certifikace v souhrnu všech certifikací uskutečněných od počátku programového období

57 Statistika vyřazování projektů Níže uvedená tabulka uvádí výčet důvodů vyřazení projektů v rámci celého administrativního procesu před vydáním Rozhodnutí. Převažuje počet neschválených projektů v rámci věcného hodnocení projektů, naopak pouze malé procento projektů nesplnilo kritéria přijatelnosti a formální náležitosti. Tato skutečnost svědčí o vyšší míře připravenosti projektových žádostí co do formální přípravy projektových žádostí, naopak je zřejmé, že řada projektů byla odmítnuta buď z důvodu obsahového (nedosáhla minimální bodové hranice), nebo větší počet projektů byl hodnocen jako kvalitativně lepší. Dalším důvodem může být nedostatek finančních prostředků v dané výzvě. Kvalita předložených žádostí byla ve většině výzev hodnocena jako poměrně vysoká. Ačkoliv vyšší počet předložených žádostí představuje vyšší míru administrativní zátěže na straně ŘO, nelze činit mnoho adekvátních opatření na straně ŘO, neboť nelze do větší míry ovlivnit celkový počet předložených žádostí. ŘO se nicméně snaží zejména v rámci často pořádaných seminářů pro žadatele v jednotlivých výzvách, případně i při osobních konzultacích, žadatele informovat o všech pravidlech a náležitostech OP VaVpI. Dostupné informace potenciální žadatelé rovněž najdou na webu Tabulka 22 Statistika důvodů vyřazení projektů v průběhu schvalovacího procesu před vydáním Rozhodnutí Oblast podpory Počet předložených žádostí Nesplnění kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí Projekt nedoporučen/ neschválen Žádost stažena žadatelem Nesplnění podmínek před Rozhodnutím Počet % Počet % Počet % Počet % % 6 40% 0 0% 0 0% % 51 50% 5 5% 1 1% % 38 46% 0 0% 0 0% % 27 52% 0 0% 0 0% % 5 8% 5 8% 1 2% % 0 0% 2 11% 0 0% % 0 0% 0 0% 0 0% % 0 0% 0 0% 0 0% Celkem OP Zdroj: IS ŘO k % % 12 4% 2 1% Případné změny v souvislosti s prováděním OP VaVpI V průběhu pokračující implementace OP VaVpI vyvstaly skutečnosti, které si vyžádaly revizi textu Operačního programu. Vzhledem k tomu, že změny nebyly takového charakteru, které by podstatně měnily zaměření OP VaVpI, byly postupně shromažďovány, v červnu 2011 schváleny Monitorovacím výborem a 20. února 2012 finálně schváleny Evropskou komisí. Více v kapitole 1.2. K těmto formálním změnám byla dále začleněna revize OP, týkající se podpory pražských veřejných vysokých škol v prioritní ose 4. Celý balík těchto změn bude předložen na začátku roku Případná podstatná změna V roce 2013 nenastala žádná podstatná změna podle čl. 57 Obecného nařízení. ŘO VaVpI podniká veškeré kroky, aby zajistil udržitelnost operací v souladu s daným článkem. Doplňkovost s jinými nástroji OP VaVpI se navzájem věcně doplňuje s dalšími dvěma tematickými operačními programy. Jedná se o OP VK a OPPI. Tyto tři operační programy společně reagují na slabé stránky identifikované v analýze současné sociální a ekonomické situace ve VaV. Soubor tří 57 57

58 provázaných operačních programů je důležitým prvkem pro naplňování cíle Lisabonské strategie spočívajícím v posílení úlohy znalostní ekonomiky, inovací a role VaV. Intervence realizované v těchto třech operačních programech jsou také důležitými nástroji při dosahování národních politických cílů vyjádřených v Reformě systému VaV a inovací v ČR. Vedle věcných vymezení hranic se jmenované programy odlišují zejména zdroji podpory (OP VK ESF a OP VaVpI ERDF) a hranicemi stanovenými pravidly EK pro veřejnou podporu ve VaV (OP VaVpI podporuje VaV organizace splňující definici Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a OPPI podnikatelskou sféru). K dosažení maximálního efektu plynoucího z doplňkovosti uvedených operačních programů jsou žadatelé informování o výhodách a přidané hodnotě propojení projektů OP VaVpI s projekty podanými v dalších programech. Dále je při hodnocení projektů zohledňována synergie a doplňkovost s jinými projekty podanými v rámci OPPI a OP VK. V rámci synergie s OPPI se jedná zejména o aktivity oblasti podpory 5.1. Platformy spolupráce, tj. projekty klastrů, technologických platforem, spolupráce s podniky, které získaly podporu na financování VaV a inovačních aktivit, atp. U OP VK jde především o projekty v rámci aktivit 2.3. Lidské zdroje ve VaV a 2.4. Partnerství a sítě. V případě maximální synergie s projekty v OPPI a OP VK mohou hodnocené projekty obdržet až 10 % bonifikaci. Více o synergiích lze nalézt v příloze č. 2 (Formulář pro vykazování synergických vazeb mezi OP). V případě přípravy velkých projektů se předpokládá využití znalostního potenciálu expertů DG Regio, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, popř. jednotlivých členských států EU prostřednictvím iniciativy JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions). Opatření k monitorování a průběžné evaluace Monitorování implementace OP VaVpI probíhá ve třech rovinách: finanční monitoring, jehož úkolem je sběr dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků; věcný monitoring, který sleduje věcné zaměření projektu z hlediska technického, fyzického a analytického; procedurální monitoring umožňující v reálném čase sledování pokroku v implementaci projektů. Monitorovací výbor V souladu s článkem 63 Obecného nařízení byl zřízen Monitorovací výbor (MV), jehož cílem je zajistit dohled nad účinností a kvalitou poskytované pomoci. Složení MV je založeno na principu partnerství a principu rovných příležitostí. Členy MV jsou zejména zástupci ŘO OP VaVpI, OPPI, OP VK, OP PK, NOK, PCO, zástupci dalších orgánů ústřední správy, např. RVVI, dále delegovaní zástupci regionů, zástupci hospodářských a sociálních partnerů, včetně neziskových organizací a zástupce EK v poradním postavení. V roce 2013 se konala dvě řádná zasedání MV OP VaVpI. Dvanácté zasedání Monitorovacího výboru OP VaVpI proběhlo 24. června 2013 v Praze. Projednány byly následující body: Výroční zpráva Zpráva o realizaci Aktualizace operačního programu Informace o pokroku a změnách v realizaci velkých projektů Vývoj přípravy programového období S3 58 Závěry z Průběžné evaluace OP VaVpI I. Průběžná zpráva 58

59 Třinácté zasedání Monitorovacího výboru OP VaVpI se konalo 21. a 22. listopadu 2013 v Liberci. 21. listopadu byla na programu exkurze dvou libereckých projektů podpořených v rámci Prioritní osy 2, OP VaVpI: Projekt Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (příjemce: Technická univerzita v Liberci) (na obrázku vlevo) o Projekt Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec (příjemce: VÚTS, a.s.) (na obrázku vpravo) o listopadu proběhlo jednání MV OP VaVpI. Projednány byly následující body: Aktualizace operačního programu přehled změn za r Zpráva o realizaci Roční evaluační plán Roční komunikační plán Informace o pokroku a změnách v realizaci velkých projektů Přehled zpoždění v realizaci projektů PO 1, 2, 3 a 4 Plánování čerpání TP po roce 2013 OP VVV + RIS3 Strategie Průběžná evaluace OP VaVpI Po zasedání monitorovacího výboru byla v obou případech vydána tisková zpráva: V roce 2013 proběhlo třikrát hlasování procedurou per rollam. V rámci hlasování, které probíhalo od do , byla schválena realokace z oblasti podpory 5.3 PO 5 OP VaVpI do oblasti podpory 5.2 PO 5 OP VaVpI a navazující změna alokace výzev Technické pomoci OP VaVpI č a ; Výzva č Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory; navýšení alokace Výzvy č Modernizace stávající infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem. Další per rollam hlasování se konalo v termínu MV OP VaVpI v rámci něj schválil Výzvu č Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem

60 Poslední per rollam hlasování roku 2013 se uskutečnilo od do a byla během něj schválena Výzva č Posílení výzkumných kapacit VaV center i návrh přesunu prostředků mezi prioritní osou 3 a prioritní osou 4. Monitorovací systém Monitorovací systém OP VaVpI je součástí centrálního monitorovacího systému Central (MSC2007), který slouží Řídicímu orgánu pro efektivní sledování průběhu realizace projektů v rámci OP VaVpI a jako nástroj pro řízení programu. Rovněž tento systém slouží dalším subjektům implementační struktury. Monitorovací systém OP VaVpI se skládá ze dvou úrovní a to z Benefit7 (B7) a Monit7+ (M7+). V uplynulém roce bylo centrální nastavení těchto systémů upraveno pro potřeby OP VaVpI. Aplikace B7 slouží k vytvoření projektové žádosti, monitorovací zprávy a žádosti o platbu ze strany žadatele/příjemce. V roce 2013 souvisel vývoj aplikace zejména s ukončováním projektů (modifikace závěrečné zprávy o platbu a závěrečné monitorovací zprávy) a předkládáním monitorovacích zpráv o udržitelnosti, kde byl mírně upraven formulář, a podoba byla zanesena do IS. Jako doplňkovou aplikaci využívá OP VaVpI systém ESOP, který slouží pro vypracování studie proveditelnosti, CBA a finanční mezery pro individuální a velké projekty předkládané do prioritní osy 1 a 2. Dále slouží pro předávání elektronických podkladů hodnotitelům. V systému ESOP byly vytvořeny dva formuláře pro tvorbu studie proveditelnosti/finanční mezery a CBA v modifikaci na individuální a velké projekty. Provedené evaluace a studie V průběhu roku 2013 probíhala realizace evaluačního projektu s názvem Průběžná evaluace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tento nosný evaluační projekt ŘO OP VaVpI je realizovaný externě prostřednictvím dodavatelského konsorcia společností HaskoningDHV CR, spol. s r. o. a IREAS centrum, s.r.o. Hlavními výstupy evaluační zakázky jsou průběžné evaluační zprávy, v rámci kterých jsou vyhodnocovány v půlročních rozmezích aspekty implementace všech prioritních os OP VaVpI (odevzdávané v návrhové verzi vždy k a ) a zpráva závěrečná shrnující provedený evaluační proces jak po stránce věcné, tak formální. Hlavním cílem této evaluace je průběžně v období let : kvalitativně a kvantitativně vyhodnocovat do jaké míry jsou naplňovány cíle OP VaVpI a jednotlivých prioritních os; identifikovat pozitivní a negativní faktory ovlivňující implementaci a formulovat opatření vedoucí k odstranění potenciálních problémů a bariér; poskytovat Řídicímu orgánu zpětnou vazbu a doporučení týkající se implementace OP VaVpI; formulovat závěry a doporučení také pro přípravu i samotnou implementaci programů v následném programovém období. Každá průběžná zpráva bude vždy ještě doplněna minimálně jednou hloubkovou analýzou vybraného tématu, která poskytne obsáhlejší hodnocení klíčových aspektů OP VaVpI. Do této doby obdržel ŘO OP VaVpI od dodavatele 1. a 2. Průběžnou zprávu (3. Průběžná zpráva je aktuálně v procesu připomínkování). Vzhledem k administrativním průtahům při schvalování zakázky měl dodavatel na zpracování 1. Průběžné zprávy pouze 8 týdnů, zpráva je tak spíše úvodem do prostředí a poskytuje spíše základní hodnocení věcného 60 a finančního pokroku bez řešení širších souvislostí. Oproti tomu 2. Průběžná zpráva se již 60

61 opírá o poměrně rozsáhlé dotazníkové šetření na straně příjemců i mezi zaměstnanci ŘO a několik individuálních i skupinových rozhovorů zejména k tématu nastavení a fungování systému implementace. V rámci výše uvedených průběžných zpráv byly dále dodány následující tři hloubkové analýzy (HA): Vyhodnocení dosaženého pokroku OP VaVpI a identifikace potřeb ve vztahu k přípravě budoucího programového období (HA dodaná v rámci 1. Průběžné zprávy) Posouzení metodiky stanovení monitorovacích indikátorů a jejich cílových hodnot pro obdobně zaměřené intervence podporované v programovém období (HA dodaná v rámci 2. Průběžné zprávy) Vyhodnocení využívání a řízení technické pomoci (HA dodaná v rámci 2. Průběžné zprávy) Předpokládané zaměření dalších hloubkových analýz: Detailní zhodnocení výstupů, výsledků a dosavadních dopadů projektů podpořených z PO 3 a 4 Udržitelnost projektů OP VaVpI, vč. definice udržitelnosti projektů financovaných v rámci OP VaVpI Vyhodnocení dosažených změn v podpořených organizacích, vč. zhodnocení oddělení vzniklých center VaV od jejich mateřských organizací Vyhodnocení regionální dimenze realizovaných projektů OP VaVpI Očekávaný dopad OP VaVpI Vzhledem k rozsahu a zaměření evaluačního projektu je poměrně obtížné na vymezeném prostoru shrnout závěry plynoucí z dosud realizovaných etap Průběžné evaluace OP VaVpI. V oblasti celkového řízení programu identifikovala evaluace potřebu zpřesnit popis některých agend, procesů a odpovědností v Operačním manuálu OP VaVpI tak, aby mohl být plně využíván jako vodítko popisující všechny činnosti ŘO a jejich vzájemnou provazbu, což souvisí i s dalším zjištěním ohledně překážek v nastavení způsobů komunikace a přenosu informací. V oblasti organizační struktury a personálního zajištění bylo identifikováno poněkud nevhodné nastavení některých procesů a personální poddimenzování některých agend (např. agenda metodiky, implementace či garance prioritních os). Vlastní systém řízení by měl být posílen zejména v oblastech vzdělávání vedoucích pracovníků, dostatečného zajištění agend tzv. strategického charakteru a v oblasti spolupráce s ostatními útvary ministerstva. V oblasti věcného a finančního pokroku bylo shledáno, že na úrovni programu dochází k úspěšnému plnění u většiny zvolených indikátorů (dopadu). Z hlediska vytvořených pracovních míst a evidovaných výsledků VaV u podpořených pracovišť jsou výsledky uspokojivé. Je tedy zřejmé, že podpořená pracoviště již nyní (ve fázi realizace projektů) fungují a jsou schopna plnit dopadové indikátory. Nicméně obecnější závěry k věcnému pokroku na úrovni programu jsou zatím předčasné s ohledem na aktuální fázi programu. V oblasti vyhodnocování monitorovacích indikátorů stávající analýzy potvrdily jejich diferenciaci v naplňování dle jejich povahy (infrastrukturní versus indikátory měkkých aktivit). Většina evaluačních otázek k tomuto úkolu bude zodpovězena až v dalších průběžných zprávách, kde bude sledovaný reálný meziroční pokrok i podmiňující faktory. Mezi hlavní doporučení doposud vzešlá z této dlouhodobé evaluace patřila zejména doporučení směřující k: úpravě procesů a organizační struktury OP VaVpI 61 61

62 oblasti veřejných zakázek a výběrových řízení oblasti komunikace s žadateli a příjemci OP VaVpI personálnímu posílení OP VaVpI, a to jak s ohledem na realizaci OP VaVpI, tak vzhledem k probíhající přípravě OP VVV oblasti ukončování projektů a období udržitelnosti agendě řešení změn v projektech OP VaVpI oblasti indikátorů, a to jak jejich nastavení v současném programovém období, tak jejich nastavení a vypovídací hodnotě v období příštím oblasti zhodnocení postupů administrace a provádění technické pomoci OP VaVpI Nejen na základě doporučení vzešlých z Průběžné evaluace OP VaVpI probíhá přenos zkušeností z implementace OP VaVpI do přípravy nového OP VVV, a to v podstatě ve všech oblastech uvedených výše v rámci doporučení. Opět ve vazbě na výše uvedená doporučení je věnována zvýšená pozornost preventivnímu monitoringu v souvislosti s dopady upravených či nových postupů stanovených pro příjemce ze strany ŘO, s čímž souvisí i zintenzivnění sledování míry finančního čerpání s ohledem na blížící se termín pomocí sledování vývoje měnového kurzu, sledování realizace finančně náročných projektů, sledování kontrolních hranic čerpání dle Metodického pokynu MMR-NOK (Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci), či získávání aktualizovaných finančních podkladů projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Jako nezbytné bylo identifikováno stabilizování personálních kapacit a posílení agendy rozvoje lidských zdrojů (jak na úrovni referentů, tak na úrovni vedoucích pracovníků). V souvislosti s tímto doporučením byla k navýšena tabulková systematizovaná pracovní místa celkem o 18 pracovních míst. Část doporučení byla věnována případné úpravě indikátorové soustavy a jejího používání nejen v tomto programovacím období, ale i příštím na základě zkušeností se soustavou monitorovacích indikátorů OP VaVpI přenáší ŘO zkušenosti v této oblasti do přípravy OP VVV. Průběžné zprávy jsou postupně zveřejňovány na webu OP VaVpI viz Značná pozornost byla ve sledovaném období věnována také realizaci Průběžné evaluace projektů podpořených v rámci priorit. os 1 a 2 Evaluace všech 48 projektů podpořených v prioritních osách 1 a 2 je naplánována na období let , s přesahem některých aktivit (souhrnná zpráva, fokusní skupiny) do roku Bližší informace k této evaluaci jsou součástí kapitoly 7. Výstupy z procesu evaluace projektů ve formě souhrnných doporučení budou zpřístupněny/prezentovány jak příjemcům, tak na úrovni Řídicího orgány, přičemž zejména přenos poznatků směrem k přípravě nového operačního programu pro období je zásadní. Shodně s Průběžnou evaluací OP VaVpI i Průběžná evaluace projektů PO 1 a 2 přinesla jako jeden ze souhrnných poznatků např. požadavek na úpravu a lepší využívání indikátorové soustavy jak v případě OP VaVpI, tak v připravovaném OP VVV. Výstupem z evaluace každého jednotlivého projektu je souhrn doporučení jak směrem k příjemci dotace (případně jeho klíčovým stakeholderům), tak směrem k Řídicímu orgánu právě doporučení směrem k ŘO se ve skutečně velké míře obsahově shodují s doporučeními vzešlými z Průběžné evaluace OP VaVpI (viz výše), jejich implementace tak probíhá v podstatě současně. Další aktivitou ve sledovaném období bylo zahájení realizace veřejné zakázky 62 s dodavatelem, který bude vykonávat v období let činnost tzv. Pre-seed 62

63 advisora. Cílem této zakázky je podpořit efektivní řízení a dopad projektů podpořených v rámci výzev 6.3 a 7.3 zaměřených na podporu pre-seed aktivit. Vítěz zadávacího řízení společnost Pricewaterhouse Coopers, s.r.o. provedla v průběhu sledovaného období procesní analýzu dokumentace a nastavených postupů výzvy 6.3 na podporu pre-seed aktivit (prvních aktivit tohoto typu v rámci OP VaVpI) i první průběžné a komplexní hodnocení projektů podpořených v rámci výzev vyhlášených pro tento typ aktivit, a to ke konci první fáze jejich realizace (tzv. fáze Proof of Concept). Hlavní závěry procesní analýzy dokumentace: Analyzované procesy lze hodnotit jako funkční a logicky navazující Operační manuál je koncipován procesně a obsahuje všechny atributy popisu procesů a je doplněn o příručky, které detailněji specifikují některé oblasti. Znalost pracovníků ŘO týkající se implementačních procesů (tj. zejména procesů řešených OM) je velmi dobrá. Pozitivní hodnocení komunikace s PM/FM ze strany příjemců v průběhu realizace projektů Příjemci kladně hodnotí jednak samotný fakt, že pro projekt je přidělen jeden PM a FM, který s nimi komunikujeme a oceňují úroveň komunikace a dostupnost potřebných informací. Neformálně realizovaný, ale přínosný evaluační cyklus Výzvy 6.3 a 7.3 byly připravovány na základě analýzy nabídky a poptávky s využitím zkušeností v zahraničí. Zároveň proběhlo vyhodnocení výzvy 6.3 a zkušenosti byly využity při přípravě výzvy 7.3. Nesoulad mezi OM a jeho přílohami (Příručkami) a skutečnou realizací analyzovaných procesů Vybrané činnosti nejsou vždy realizovány způsobem popsaným v OM a jeho přílohách. Zároveň není vždy dostatečně vymezena role a odpovědnost všech pracovníků, kteří do výkonu činností a procesů vstupují a nejsou definovány lhůty pro vybrané fáze procesu hodnocení. Délka procesu před vydáním RoPD může být rizikovým faktorem pro realizaci projektů a čerpání finančních prostředků OP VaVpI Tato skutečnost je dána tím, že dochází k několika kolům doplňování informací a podkladů pro vydání RoPD (obdobné riziko může nastat v případě kontroly a schvalování MZ a ŽoZL). Hlavní doporučení vyplývající z provedené analýzy: Řízení a kontrola realizace výzvy Zavést systém pravidelného vyhodnocení kvality vykonávaných činností a jejich efektivity a vyhodnocování dodržování stanovených lhůt včetně systému pro přijímání nápravných opatření. Zvážit omezení pro doplňování informací a podkladů k přepracované žádosti pro vydání RoPD, případně pro další milníky v rámci realizace projektů (monitorovací zpráva, ŽOPL), ve smyslu, že příjemce bude k opravě údajů/dokumentů vyzván maximálně jednou / dvakrát / třikrát po sobě a pokud v těchto x kolech nebudou podklady správné a kompletní, nebude příjemci dotace poskytnuta. Procesní řízení Zvážit revizi OM s ohledem na skutečné provádění jednotlivých činností (včetně archivace výstupů) a sjednocení s Příručkou pro kontrolu projektů OP VaVpI a dále formalizovat chybějící činnosti v rámci interních postupů tak, aby byla zajištěna shodná a srovnatelná úroveň jejich výkonu. Stávající formální nastavení výkonu jednotlivých procesů doplnit o povinnou přípravu harmonogramu dané výzvy tak, aby byl připraven vždy v potřebné kvalitě a detailu, zároveň mohl být komunikován také žadatelům

64 V rámci existujících procesních dokumentů jasně vymezit roli a odpovědnost všech pracovníků, kteří se podílejí na realizaci výzev, a to s ohledem na všechny jimi vykonávané činnosti a zapojení do jednotlivých procesů tak, aby formální nastavení odpovídalo skutečnému výkonu a bylo transparentní. Komunikace a podpora žadatelů/příjemců Maximálně eliminovat všechny duplicitně vyžadované informace, údaje a dokumenty a zvážit úpravy existujících aplikací a lépe využít současných možností IT (např. automatické propojení a načtení údajů mezi různými moduly a aplikacemi, elektronický podpis a elektronické odevzdávání dokumentů apod.). Zajistit dostatečné interní proškolení a předání informací u všech pracovníků ŘO pro danou výzvu a zajistit, aby jimi předávané a komunikované informace směrem k žadatelům / příjemcům byly jednotné, jednoznačné a vyčerpávající. Zajistit účinnější vyhodnocování realizovaných komunikačních aktivit (včetně realizovaných seminářů pro příjemce / žadatele) tak, aby měl ŘO informace o jejich účinnosti a dopadu a mohl další aktivity do budoucna adekvátně plánovat přesně na míru potřebám žadatelům/ příjemcům (např. sběr zpětné vazby v závěru konání seminářů / workshopů, osobní dotazování, otevřené otázky realizovaných dotazníků). Zvážit formu dosavadních seminářů pro žadatele / příjemce a navrhnout změny tak, aby realizace seminářů účinně napomohla zvýšení informovanosti, eliminaci chyb a snížení administrativní náročnosti zbývajících procesů v rámci realizace výzvy 6.3 a 7.3. V oblasti aplikace doporučení se dá obecně říci, že zjištění a na ně navázaná doporučení ve velké míře potvrdily správnost kroků Řídicího orgánu při implementaci a řízení pre-seed aktivit. Ve vazbě na doporučení je tedy pravidelně vyhodnocován postup při realizaci aktivit, proběhly semináře na společná témata veřejných zakázek a ochrany duševního vlastnictví a probíhá jednání o zjednodušování administrace změn v projektech, případně jejich přeřazení do kategorie nepodstatných změn. Také byl realizován seminář pro příjemce k přechodu mezi fázemi Proof of Concept a Příprava komercializace (aktuální pro projekty podpořené v rámci výzvy 6.3, s předstihem pro projekty výzvy 7.3). V obecné rovině lze konstatovat, že diskuse a připomínkování materiálů vzešlých z této činnosti byla vhodnou platformou pro uvědomění si závažnosti (jasná pravidla a jednoznačná komunikace směrem k příjemci, zachování informací po odchodu zapojených pracovníků) či naopak marginálnosti nebo nerealizovatelnosti uvedených podnětů. V průběhu roku 2013 byla z prostředků OP VaVpI a OP VK v souladu s Evaluačním plánem pro rok 2013 realizována také zakázka na Zpracování ex-ante evaluace OP VVV. Předmětem tohoto evaluačního projektu je provedení ex-ante evaluace programového dokumentu připravovaného v gesci MŠMT pro programové období (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, navazující věcně na současné programy - OP VaVpI a OP VK), dle požadavků návrhu Obecného nařízení pro fondy Společného strategického rámce. Účelem ex-ante evaluace je zajistit vhodné nastavení operačního programu tak, aby se stal účinným nástrojem pro řešení definovaných potřeb a naplnění cílů svěřené oblasti, která je obsahem hodnoceného programu. Hodnocení má za cíl jak zlepšit kvalitu koncepce připravovaného programu, tak posoudit jeho předpokládanou účinnost a předpokládaný dopad/efekty. Obecně se ex-ante evaluace zaměřuje především na ověření správného nastavení intervenční logiky a strategických cílů programu včetně posouzení provázanosti plánovaných aktivit na další nástroje řešící svěřenou oblast, nastavení indikátorové soustavy a či 64 64

65 navrhovaného systému hodnocení účinnosti realizace jednotlivých plánovaných intervencí. Výsledky ex-ante evaluace musí být při tvorbě programu reflektovány. V souladu s požadavky EK na funkční nezávislost subjektu, který má provádět předběžné zhodnocení programu, je realizováno toto hodnocení souběžně s přípravou Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) prostřednictvím externího dodavatele, a to konsorciem společností Naviga 4, s.r.o. + HOPE E.S., v.o.s., které bylo vybráno v řádném výběrovém řízení. Smlouva s dodavatelem byla podepsána Výstupy ex-ante evaluace OP VVV na základě uzavřené smlouvy o dílo: 1) Vstupní zpráva v rámci níž byl nastaven způsob spolupráce a rozpracována metodologie prováděné evaluace. Vstupní zpráva je ve svém finálním znění předána a ze strany MŠMT akceptována. 2) Průběžná zpráva v rámci níž byly posouzeny jednotlivé evaluační okruhy na základě předložených podkladů (verze OP VVV k ) navržena doporučení pro modifikaci (doplnění, úpravy) programu OP VVV. Průběžná zpráva je ve svém finálním znění předána a ze strany MŠMT akceptována ( 3) Závěrečná zpráva na základě předložených podkladů (aktualizovaný programový dokument OP VVV verze k a další související dokumenty) jsou opět posuzovány jednotlivé evaluační okruhy včetně posouzení zapracování doporučení uvedených v Průběžné zprávě. Hlavní závěry závěrečné zprávy budou předloženy společně s OP do vlády a následně EK. 4) Aktualizovaná zpráva na základě připomínek EK a následných úprav OP VVV budou aktualizovány závěry Závěrečné zprávy z ex-ante evaluace. Termín odevzdání je definován po zapracování připomínek EK. Zpracovatel ex-ante hodnocení posuzoval připravovaný OP v rozsahu požadavků, které vyplývají z návrhů nařízení EK a metodických doporučení (EK, MMR - NOK). Věnoval se zejména následujícím okruhům: koncepce programové strategie (intervenční logiky programu) posouzení úvodní analytické části a z ní vycházejících identifikovaných potřeb; posouzení vnitřní soudržnosti a provázanosti cílů a nástrojů programu a návaznost na ostatní nástroje řešící svěřenou oblast provázanost navrhovaných opatření s obsahem a cíli (směry) dostupných resortních, sektorových (popř. regionálních) strategií a koncepcí platných pro období nastavení jednotlivých prioritních os a investičních priorit posouzení výběru navržených opatření, vymezení cílových skupin, volba typů aktivit zhodnocení navrhovaných forem podpory navržený systém monitorování a evaluací nastavení indikátorové soustavy, cílové hodnoty indikátorů nastavení a přiměřenost administrativní kapacity a zapojení partnerů vymezení pravomocí a zodpovědnosti jednotlivých orgánů implementační struktury přiměřenost finančních alokací vhodnost využití integrovaných přístupů 65 přínos programu k plnění priorit Strategie Evropa

66 přiměřenost plánovaných opatření podporujících naplňování cílů v oblasti horizontálních témat funkčnost navrhovaného systému předkládání, výběru a schvalování žádostí o dotaci, stejně tak popis systému řízení a kontroly vhodnost navrhovaných aktivit týkající se publicity a propagace programu Stejně tak v roce 2013 započal také proces posouzení SEA OP VVV (posouzení vlivu operačního programu na životní prostředí a veřejné zdraví). Hlavním cílem SEA je hodnocení environmentální situace v území působení operačního programu, vyhodnocení jeho dopadů na životní prostředí a určení podmínek realizace OP VVV v souladu s požadavky ochrany životního prostředí. Na základě řádného výběrového řízení je OP VVV posuzován projektovým týmem externí společnosti RADDIT consulting. Posouzení vlivů OP VVV na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnuje 2 hlavní výstupy: 1) Průběžná doporučení, připomínky a návrhy, ex-ante poskytnutá předkladateli a zpracovatelům OP VVV, určená pro případné úpravy a doplnění tohoto programu (úpravy textu, alternativy řešení, opatření na snižování vlivů na životní prostředí). 2) Dokumentace samotného Vyhodnocení vlivů OP VVV na životní prostředí a veřejné zdraví, rozsahem a obsahem respektující požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, včetně závěrů zjišťovacího řízení, formulovaných Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Projednávání dokumentu OP VVV bylo oficiálně zahájeno zveřejněním koncepce, dokumentem popisujícím obsah operačního programu, dotčené území a předpokládané vlivy OP VVV na životní prostředí a veřejné zdraví. Proces bude završen vydáním stanoviska Ministerstva životního prostředí (MŽP), které bude vydáno na základě dokumentu Vyhodnocení vlivů OP VVV na životní prostředí a veřejné zdraví, a které bude použito jako jeden z podkladů při projednávání OP VVV vládou ČR, EK. Informace týkající se SEA ve vztahu k OP VVV jsou průběžně zveřejňovány v rámci informačního systému MŽP ( a na webových stránkách Na půdě ŘO OP VaVpI v průběhu roku 2013 také proběhla další jednání Pracovní skupiny pro evaluace OP VaVpI (PSE). V rámci PSE byly projednány veškeré významné aktivity v této oblasti - postup přípravy a realizace evaluačních aktivit a významných evaluačních projektů a dále využití a šíření výsledků evaluací zadávaných Národním orgánem pro koordinaci (NOK). Evaluační kapacita OP VaVpI byla v druhé polovině roku 2013 posílena o jednoho referenta pro evaluace tak, aby byly zajištěny veškeré aktivity související především s narůstající agendou v rámci Průběžné evaluace OP VaVpI a Průběžné evaluace podpořených projektů v rámci prioritních os 1 a 2. Zástupci ŘO OP VaVpI nadále úzce spolupracovali s Evaluační jednotkou NSRR. Kromě oboustranné účasti na jednáních pracovních skupin pro evaluace pak zejména ve směru připomínek k návrhům nově vznikajících evaluačních metodik, aktualizaci Evaluačního plánu NSRR. Provedené evaluace vč. výstupů a další s problematikou související aktivity jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Řídicího orgánu OP VaVpI:

67 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 12 Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 1 Evropská centra excelence (PO 1) reaguje na velké rozptýlení kapacit VaV. V jeho důsledku pracoviště VaV nedosahují kritické velikosti k zajištění stabilního dosahování vysoce kvalitních výsledků. Výsledkem toho je celkově nízká efektivita podpory do VaV ze strany státu, která vede k nedostatečné produkci mezinárodně uznávaných a relevantních výsledků. V malé zemi, jakou je ČR, je nutné koncentrovat zdroje v oblastech, které mají největší potenciál z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti a patří mezi priority českého výzkumu. Proto se prioritní osa zaměřuje na podporu regionů a vědeckých týmů, které mají dostatečnou kvalitu a potenciál, aby mohly vytvořit kritickou velikost v jasně identifikovaných vědních oblastech a tyto týmy pak nadstandardně materiálně, technicky i personálně vybavit tak, aby byly schopny udržet a dále rozvíjet svou pozici v rámci Evropského výzkumného prostoru. PO 1 je naplňována prostřednictvím jediné oblasti podpory Evropská centra excelence. Globálním cílem oblasti podpory je vytvoření omezeného počtu center excelence, kvalitně vybavených VaV center s moderní, v odůvodněných případech unikátní infrastrukturou VaV a s kritickou velikostí, partnersky propojených v sítích s prestižními centry VaV v zahraničí, aby mohla přispívat k propojení a větší integraci předních českých VaV týmů s předními mezinárodními výzkumnými organizacemi a evropskými výzkumnými infrastrukturami. Pro dosažení globálního cíle se prioritní osa zaměřuje na podporu a posílení rozvoje nejlepších výzkumných týmů, vznik a rozvoj unikátních infrastruktur VaV, posílení integrace a koncentrace VaV v daném oboru v ČR, posílení orientace VaV na potřeby aplikační sféry, poskytování kvalitní výchovy studentům (především doktorských studijních programů) a mladým výzkumníkům (do 35 let), urychlení přenosu poznatků špičkového výzkumu do praxe a zvýšení atraktivity dané oblasti z hlediska investic (zahraničních i domácích) a technologického podnikání v daném oboru DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V rámci PO 1 byly vyhlášeny dvě výzvy. První výzva byla vyhlášena již v roce 2009, jednalo se o výzvu 1.1 Evropská centra excelence, jež je zaměřena na projekty špičkové VaV spolupracující s předními mezinárodními partnery s relevancí pro trh a ekonomický rozvoj ČR. Celková alokace pro tuto výzvu činila 704,2 mil EUR (19,3 mld. Kč). Příjem žádostí probíhal od do S ohledem na snahu o efektivní vyčerpání maximálního množství finančních prostředků pak byla v této ose v listopadu 2013 vyhlášena druhá výzva 2.1 Podpora výzkumných kapacit VaV center s celkovou plánovanou alokací ve výši 36,4 mil. EUR (1 mld. Kč). Cílem této výzvy je ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur, jejich rozvoj ve prospěch regionu, efektivní přenos znalostí ze zahraničí do regionu a schopnost vytvářet v regionu mezinárodně konkurenceschopnou kvalitu. K předkládání žádostí, posuzování, schvalování žádostí a k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace dojde v první polovině Všechny projekty, jimž bylo vydáno Rozhodnutí v této prioritní ose (celkem 8) již zahájily svou realizaci. K ukončil první z projektů v této ose svou realizaci (Centrum excelence Telč). 12 Popis charakteristických projektů tvoří Přílohu 1 výroční zprávy

68 V prioritní ose 1 jsou již průběžně naplňovány některé indikátory výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity) a výsledku (Počet výzkumných pracovníků a studentů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu; Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence; Počet nově vytvořených pracovních míst). V případě posledně jmenovaného výsledkového indikátoru je již dokonce průběžně naplněna plánovaná hodnota tohoto indikátoru. Jelikož větší část této prioritní osy tvoří tzv. velké projekty, jsou podrobnější informace k těmto projektům uvedeny v kapitole 4. Tabulka 23 Indikátory výstupu PO 1 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup Měrná jednotka Počet center excelence počet IS ŘO Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Zdroj: MSC2007; MIS/DWH k počet počet m 2 Zdroj Hodnota IS ŘO IS ŘO IS ŘO 1. Evropská centra excelence Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A 0 N/A 5 5 Dosažená N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A 0 N/A 5 5 Dosažená N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A 0 N/A 3 3 Celkem Dosažená ,12 N/A 2 884,12 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

69 Tabulka 24 Indikátory výsledků PO 1 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota IS Ž/P Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená N/A N/A N/A 192 N/A 192 Výchozí N/A N/A 0 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A N/A 117 N/A 117 Výchozí N/A N/A 0 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A N/A 9 54 N/A výsledek Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence počet IS Ž/P Výchozí N/A N/A 9 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A výsledek Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty % IS Ž/P Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Core 6 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem Počet IS Ž/P Dosažená N/A 18,54 544, ,99 N/A 1018,99 Výchozí N/A 18,54 544,91 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená ,7 219,45 399,31 N/A 399, výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy Počet IS Ž/P Výchozí ,7 219,45 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k

70 Informace o finančním pokroku prioritní osy V rámci výzvy 1.1 bylo přijato celkem 15 žádostí o dotaci (z toho 5 velkých projektů) s celkovou požadovanou alokací téměř 1,1 mld. EUR (28,7 mld. Kč). Celkově je alokace pro PO 1 naplněna již z 93% (vlivem výkyvu kursu došlo k poklesu tohoto procenta). Vydaná Rozhodnutí činí 806,4 mil. EUR (20,5 mld. Kč). K 7. lednu 2014 bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 332,8 mil. EUR (9,1 mld. Kč). Oproti roku 2012 se tak objem proplacených prostředků téměř zdvojnásobil. Od začátku programovacího období čítají certifikované prostředky pro tuto prioritní osu 170,5 mil. EUR (4,6 mil. Kč), zde tedy došlo k ještě výraznějšímu pokroku oproti roku Tabulka 25 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 1 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR. * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza Objem schválených prostředků v této prioritní ose tvoří třetinu celé alokace OP VaVpI, největší část této prioritní osy tvoří velké projekty, k jejichž schválení ze strany EK a ŘO došlo až téměř po dvou letech od ukončení výzvy k předkládání žádostí. Z tohoto důvodu, je řada projektů stále ve značném časovém skluzu oproti předpokládanému harmonogramu. Navíc se některým projektům nedaří plnit stanovené harmonogramy a dochází zde i po jejich schválení k velkým prodlevám. U projektu ELI bylo z tohoto důvodu rozhodnuto o tzv. fázování, tedy přenesení části alokace do příštího programového období. I nadále bude nutné věnovat i ostatním velkým projektům zvýšené úsilí, aby naplnily své cíle v rámci tohoto programového období a přispěly tak k úspěšné realizaci celého programu a naplnění pravidla N+3/2 (zejména vztaženému k roku 2014). Rizikem, se kterým se musí do budoucna projekty vypořádat, je i otázka veřejné podpory a udržitelnosti projektů po skončení financování z OP VaVpI. Vliv prioritní osy na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR je identický se stavem popsaným v kapitole 2.1 (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ V PO 1 byla při schvalování velkých projektů intenzivně prověřována otázka veřejné podpory, i díky tomuto problému se časově velmi protáhlo schválení velkých projektů. V roce 2013 se objevila řada problémů specifických pro každý velký projekt zvlášť. Některé projekty nedokáží plnit harmonogram vycházející z Rozhodnutí o poskytnutí dotace, což je z části zapříčiněno průtahy v administraci veřejných zakázek. ŘO OP VaVpI tuto problematiku s projekty intenzivně řeší. U projektu ELI je řešením posun harmonogramu, tzv. fázování tohoto projektu do příštího programového období. Více je k této problematice popsáno v kapitole 4. Závažným specifickým problém, který identifikujeme, je dále nedostatečná finanční opora příjemce Fakultní nemocnice u sv. Anny projektu ICRC. Více informací je popsáno také dále v kapitole 4. 70

71 Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 2 Regionální VaV centra (PO 2) reaguje na nedostatečnou spolupráci institucí VaV s aplikační sférou, která by odpovídala na rostoucí poptávku po výsledcích VaV využitelných v soukromé a aplikační sféře obecně. Proto je nutné posílit kapacitu aplikačně zaměřených výzkumných subjektů s potenciálem stát se vyhledávanými partnery pro spolupráci s aplikační sférou, a schopných pružně reagovat na poptávku aplikační sféry. Takovým regionálním VaV centrům PO 2 poskytuje potřebnou podporu tak, aby se mohla rozvinout ve výzkumná centra akcentující poptávku a dlouhodobě úzce spolupracující s průmyslem (zvláště v oblasti smluvního výzkumu a poskytování technologických služeb). Klíčovým faktorem v činnosti regionálních VaV center je vyškolení lidských kapacit pro VaV (hlavně na magisterské, případně i na doktorandské úrovni), což povede v konečném důsledku k nárůstu počtu kvalifikovaných pracovníků se zkušeností ze spolupráce s aplikační sférou. PO 2 je naplňována jedinou oblastí podpory 2.1 Regionální VaV centra. Globálním cílem oblasti podpory je vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména MSP, a další subjekty), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how. Pro dosažení globálního cíle se prioritní osa zaměřuje na podporu tematicky specializovaných center (existující organizace aplikovaného VaV, specializovaná univerzitní pracoviště nebo útvary AV ČR atd.) s kvalitními výzkumnými týmy, posílení spolupráce s aplikační sférou formou společných VaV projektů, zvýšení počtu studentů a mladých výzkumníků (do 35 let), zrychlení transferu nových poznatků a technologií do praxe, zejména do MSP, zlepšení transferu nových poznatků z aplikační sféry do výukového procesu a vzdělávací činnosti, vznik institucionalizovaných platforem pro soustavnou a dlouhodobou spolupráci mezi veřejnými výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Oblast podpory je naplňována zejména prostřednictvím běžných projektů a také jedním velkým projektem DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy Cílem této prioritní osy je podpořit vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť v ČR s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména malé a střední podniky, a další relevantní subjekty a uživatele výsledků), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how. V prioritní ose 2 probíhaly dvě výzvy 1.2 Regionální VaV centra s alokací 259 mil. EUR (7,1 mld. Kč) a 2.2 Regionální VaV centra s celkovým objemem 447,9 mil. EUR (12,3 mld. Kč). Alokace těchto výzev byla naplněna i díky schválení projektů ze zásobníku. Všechny projekty již zahájily dříve svou realizaci a proto v této prioritní ose je ze všech os nejpatrnější věcný i finanční pokrok. K již celkem 15 projektů svou realizaci dokončilo. V průběžném plnění monitorovacích indikátorů došlo k největšímu posunu u indikátoru výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity), kde s ohledem na ukončenou realizaci velké části projektů byla již téměř naplněna celková plánovaná hodnota tohoto indikátoru. U indikátoru výsledku pak byla již naplněna, či výrazněji překročena plánovaná hodnota u indikátorů Počtu projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry, Počtu studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu a Počtu nově vytvořených pracovních míst

72 Tabulka 26 Indikátory výstupu PO 2 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výstup Počet vybavených regionálních VaV center Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota IS ŘO Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A 1 N/A 1 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem Dosažená N/A 1 N/A výstup Počet fungujících regionálních VaV center počet IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výstup Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech počet IS ŘO Dosažená N/A 1 N/A 1 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výstup Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity m 2 IS ŘO Dosažená N/A ,33 N/A Výchozí N/A N/A ,33 Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

73 Tabulka 27 Indikátory výsledků PO 2 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek Počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota IS Ž/P Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená N/A N/A 383 Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu / zapojených do činnosti VaV centra počet IS Ž/P Dosažená N/A 1846 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Core 6 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem počet IS Ž/P Dosažená ,24 426,03 935, ,55 N/A 1612,55 Výchozí ,24 426,03 935,85 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy počet IS Ž/P Dosažená ,01 73,19 283,82 457,76 N/A 457,76 Výchozí ,01 73,19 283,82 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k

74 Informace o finančním pokroku prioritní osy Kumulativně bylo ke konci roku 2012 vydáno Rozhodnutí 40 projektům v objemu 765,8 mil. EUR (21 mld. Kč), což činí přibližně 95% alokace této prioritní osy. Proplacené prostředky v této prioritní ose činí 514,9 mil. EUR (14,1 mld. Kč), tj. již téměř dvě třetiny alokace prioritní osy. Největší podíl oproti ostatním prioritním osám je zde i v případě certifikovaných prostředků, které narostly téměř dvojnásobně oproti roku 2012 na částku 372,9 mil. EUR (10,2 mld. Kč), tj. téměř polovinu celkové alokace. Tabulka 28 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 2 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza V této prioritní ose byly vyhlášeny a vyhodnoceny projekty ve dvou výzvách. V roce 2012 pokračovaly aktivity vedoucí k maximálnímu vyčerpání finanční alokace a dosažení stanoveného věcného pokroku. Soudě dle výsledků hodnocení a schválených projektů ve Výzvě č. 1.2 a Výzvě č. 2.2 lze očekávat, že v této prioritní ose byl předložen dostatečný počet kvalitních projektů, aby bylo možné vyčerpat téměř celou alokaci na celé programové období. K nedočerpání alokace může nicméně přispět výrazný výkyv kurzu, ke kterému došlo ke konci roku Rizikem, se kterým se musí do budoucna projekty vypořádat, je otázka zpoždění realizace některých projektů, veřejné podpory a udržitelnosti projektů po skončení financování z OP VaVpI. Vliv PO 2 na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR je identický se stavem popsaným v kapitole 2.1 (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ U některých projektů se projevuje zpoždění realizace zejména v důsledku průtahů při realizaci veřejných zakázek. Značná část z nich je způsobena novelizací zákona č. 137/2006 Sb. (o veřejných zakázkách), k níž došlo již v roce K průtahům pak dochází i v případě odvolání některého z uchazečů při stavebních zakázkách a při zdlouhavém řešení těchto odvolání na ÚOHS. U projektů, kde se důležité milníky posouvají opakovaně či kde bylo identifikováno možné ohrožení termínu dokončení realizace, ŘO s příjemci vstoupil v jednání a inicioval nápravné kroky zpracování analýzy rizik, přijetí kroků pro urychlení procesu pořizování důležitých technologií, podání podstatných změn projektu se zohledněním jejich zpoždění a případných nutných změn tím vyvolaných. V ojedinělých případech došlo k prodloužení realizace projektu se zachováním původně nastavených hodnot monitorovacích indikátorů a rozpočtu. Problém, který se objevuje napříč všemi projekty, kromě nedodržování plnění harmonogramu vycházejícího z Rozhodnutí o poskytnutí dotace, je nenaplňování průběžných hodnot některých monitorovacích indikátorů. Na základě průběžného monitorování a vyhodnocování nastalé skutečnosti jsme nastavili přesnější postupy pro ukončování projektů, včetně tzv. matice sankcí, která vyčísluje výši sankcí za případné neplnění hodnot monitorovacích indikátorů. 74

75 Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Tato prioritní osa se zaměřuje na podporu několika horizontálních průřezových témat, která jsou zásadní z hlediska úspěšné realizace aktivit a maximalizace výsledků a dopadů PO 1 a 2. Za prvé se zaměří na tvorbu podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích a na zlepšení systému ochrany a zpřístupnění duševního vlastnictví a přípravy zakládání nových technologicky orientovaných firem. Za druhé má priorita za cíl zlepšit systém informovanosti o výsledcích VaV, dostupnost vědeckých informací, přispět k propagaci a popularizaci VaV, zlepšit systém evaluace výzkumných organizací s využitím zahraničních zkušeností a přispět k zefektivnění podpory VaV ze strany státu. Prioritní osa 3 (PO 3) je rozdělena do dvou oblastí podpory, které spolu souvisejí, ale zároveň vyžadují diferencovaný přístup: 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV Hlavním cílem oblasti podpory 3.1 je podpora komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména prostřednictvím podpory systémů komercializace a ochrany a využití duševního vlastnictví, včetně zakládání a rozvoje center pro transfer technologií v rámci výzkumných institucí. Oblast podpory se zaměřuje na zkvalitnění, rozvoj a rozšíření činností pro komercializaci výsledků VaV, včetně rozvoje center pro transfer technologií, zkvalitnění systému ochrany a využití duševního vlastnictví, získání praktických, optimálně zahraničních, zkušeností nutných pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV, zkvalitnění podpory v oblasti komercializace duševního vlastnictví pro výzkumníky a studenty a posílení systematické spolupráce VaV institucí s podnikovou sférou a s uživateli výsledků obecně (s aplikační sférou). Hlavním cílem oblasti podpory 3.2 je posílení a rozvoj propagace a popularizace VaV, zlepšení systému informovanosti a dostupnosti informací pro VaV, zlepšení systému evaluace s využitím zahraničních zkušeností a přispění k zefektivnění podpory VaV ze strany státu. Oblast podpory se zaměřuje na posílení pozitivního vnímání oblasti výzkumu a vývoje širokou veřejností a zvýšení zájmu mladé generace o výzkum a vývoj, podporu přístupu ke zdrojům vědeckých informací a zlepšení přístupu k výsledkům výzkumné činnosti pro veřejnost a zvýšení efektivity systému a kvality VaV institucí v ČR zavedením nových prvků evaluace a strategického řízení politiky VaV. Vzhledem k navazující roli této prioritní osy vůči PO 1 a PO 2 byly aktivity spouštěny postupně a se zpožděním, proto byl i rok 2013 velmi aktivním rokem ve vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V roce 2013 byla vydána Rozhodnutí všem projektům z výzvy 3.3 Centra transferu technologií, které byly doporučeny k financování. Příjem žádostí do této výzvy byl ukončen již v roce Tato výzva z oblasti podpory 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví měla za cíl podpořit nastavení procesů pro transfer technologií a poté samotný rozvoj transferu technologií mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. V roce 2013 se pokračovalo ve vydávání zbývajících Rozhodnutí z výzvy 4.3. Tato výzva, Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven, byla ukončena již v roce 2012, kdy ze 14 podaných projektových žádostí jich hodnocením úspěšně prošlo 10, které byly doporučeny k financování. V lednu 2013 zahájil realizaci poslední projekt z výzvy 6.3. V téže oblasti byla připravena a Monitorovacím výborem OP VaVpI, dne , schválena výzva 7.3 na Podporu pre-seed aktivit s alokací 23,8 mil. EUR (600 mil. Kč). Termín vyhlášení byl stanoven na Výzva 7.3 vznikla jako reakce na dvojnásobný převis poptávky ze strany žadatelů ve výzvě 6.3 nad plánovanou alokací 13,8 mil. EUR (380 mil. Kč). Tato výzva je obdobou 75 výzvy 6.3, nicméně se do jejího nastavování promítlo i několik odborných diskuzí k dalšímu pojetí 75

76 podpory komercializace na výzkumných institucích. Je zacílena na podporu jednotlivých případů komercializace, ale na rozdíl od výzvy 6.3 není omezena pouze na tuto intervenci a má širší dopad. Bylo doručeno celkem 36 projektových žádostí obsahujících dohromady 224 subprojektů s celkovou požadovanou dotací 49,1 mil. EUR (1,4 mld. Kč), což je více než dvojnásobek z 21,8 mil. EUR (600 mil. Kč) plánovaných pro tuto výzvu. Jednotlivé žádosti byly hodnoceny třemi externími experty. Výběrová komise MŠMT následně akceptovala doporučení Panelů expertů financovat 22 projektů s upravenou celkovou alokací 21,8 mil. EUR (599 mil. Kč). Celkem jedenáct projektových žádostí bylo zaměřeno na Prioritu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací Molekulární biologie a biotechnologie, po šesti na Konkurenceschopné strojírenství a Materiálový výzkum, čtyři na Biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje, a po třech na Bezpečnost a obranu, Informační společnost a Energetické zdroje. 3 žádosti byly vyřazeny již při formální kontrole přijatelnosti, dalších 11 nedoporučil Panel expertů. Témata projektových žádostí zahrnují široké spektrum. Například Masarykova univerzita se zabývá aplikací nových biotechnologií pro medicínu, Ústav anorganické chemie AV ČR použitím nových kompozitních materiálů na bázi grafenu a oxidů, Technická univerzita v Liberci aplikací nanomateriálů a progresivních technologií včetně nanovlákenných materiálů pro tkáňové inženýrství. V roce 2013 pak byla vyhlášena výzva 5.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory. Výzva byla vyhlášena s příjmem projektových žádostí mezi a Alokace na tuto výzvu byla cca 1,8 mil. EUR (50 mil. Kč). Do výzvy byla podána jedna projektová žádost, kterou však odborní hodnotitelé hodnotili jako nedostatečnou. Výběrová komise řídicího orgánu rozhodla v souladu s doporučením odborných hodnotitelů a projekt tedy nebyl schválen k financování. V roce 2013 ukončily v prioritní ose první projekty svou realizaci. Konkrétně se jednalo o 2 projekty z výzvy 2.3 Informační infrastruktury pro VaV a 1 projekt z výzvy 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky. V plnění monitorovacích indikátorů došlo k posunu naplnění dosažených hodnot v případě výsledkových indikátorů. Konkrétně byla naplněna hodnota u indikátoru Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihoven (výzva 4.3), Počtu subjektů využívajících služeb na podporu komercializace (výzva 3.3) a Počtu subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur (výzva 2.3)

77 Tabulka 29 Indikátory výstupů PO 3 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup výstup Počet podpořených projektů a mechanismů pro komercializaci Počet projektů návštěvnických center a science learning center pro popularizaci VaV Počet podpořených projektů informační infrastruktury pro VaV Počet podpořených projektů odborných vědeckých a oborových knihoven Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka počet počet počet Počet Počet Zdroj Hodnota IS ŘO IS ŘO IS ŘO IS Ž/P IS Ž/P Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2 2 Dosažená N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2 2 Dosažená N/A N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 4 4 Dosažená N/A N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem 77

78 Tabulka 30 Indikátory výsledků PO 3 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek výstup výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihovenpočet podpořených projektů odborných vědeckých a oborových knihoven Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihoven Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur pro VaVPočet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur pro VaV Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka PočetPoče t PočetPoče t PočetPoče t PočetPoče t Počet Zdroj Hodnota IS Ž/PIS Ž/P IS Ž/PIS Ž/P IS Ž/PIS Ž/P IS Ž/PIS Ž/P IS Ž/P Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A N/A 84 N/A 84 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A 266 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A N/A N/A N/A 0 Výchozí N/A 0 Celkem Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A N/A 78 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A N/A 84 N/A 84 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

79 Informace o finančním pokroku prioritní osy V prioritní ose 3 byla vydána zbývající Rozhodnutí 5 projektům ve výzvě 4.3 (Odborné a oborové knihovny) a všem 22 podpořeným projektům ve výzvě 7.3. Zazávazkované prostředky tak v tuto chvíli tvoří 77% celkové alokace (před naplánovanou realokací větší části zbývajících prostředků do prioritní osy 4). Proplaceno příjemcům bylo v této oblasti podpory 132,7 mil. EUR (3,65 mld. Kč) a proběhly zde i první certifikace výdajů ve výši 12,3 mil. EUR (311 mil. Kč), což činí 7% celkové alokace oblasti podpory. Certifikované prostředky pak činí cca 33% celkové alokace této osy, menší objem certifikovaných prostředků je zde způsoben pozdějším vyhlášením výzev a tím i pozdější realizací projektů. Tabulka 31 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 3 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR. *změna alokace - bude aktualizováno v informačním systému ** Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza Intervence prioritní osy 3 tvoří svým zaměřením doplňkový nástroj pro zacílené aktivity prioritních os 1 a 2. Cílem je zde transfer technologií výzvy 3.3, 6.3 a 7.3. Dále popularizace vědy, výzkumu a inovací (výzva 1.3). A v neposlední řadě jsou to dostupné informační zdroje (výzva 2.3 a 4.3). Všechny tyto intervence by měly spolu pomoci zajistit úspěšný rozvoj VaVaI v ČR. Prioritní osa 3 je co do šíře svých aktivit nejkomplikovanější osou v rámci OP VaVpI. Každá výzva plní svůj specifický účel, proto je na straně ŘO posílený tým garantů, kteří mají na starosti jednotlivé oblasti. S ohledem na pozdější rozjezd OP, způsobený mj. o rok odloženým schválením, budou se i intervence v PO3 projevovat později. Vliv PO 3 na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR je identický se stavem popsaným v kapitole (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ Vzhledem k velkému počtu podaných projektových žádostí do výzvy 6.3 (29 projektů obsahujících 160 individuálních aktivit, tj. 160 subprojektů) a 4.3 (celkem 14 projektů, kdy každý projekt podávalo konsorcium žadatele a jeden či několik partnerů/spolupracujících organizací) a jejich souběžné administraci, byly nároky na projektové a finanční manažery PO 3 velmi vysoké. Velkým problémem bylo zejména hodnocení výzvy 6.3, kdy byla vyměřena krátká doba na závěrečnou fázi přípravy podkladů před vydáním Rozhodnutí. Vzhledem k velkému množství individuálních aktivit (IA) obsažených v projektech při výzvě 6.3 byly Consensus meetingy (setkání externích hodnotitelů) časově extrémně náročné a výběr projektů proběhl úspěšně jen díky velkému pracovnímu nasazení zaměstnanců MŠMT i externích hodnotitelů. Tato zkušenost vedla k omezení počtu IA v projektové žádosti podávané ve výzvě 7.3 na maximálně 10 a úpravě původního harmonogramu pro tuto výzvu. Zároveň tato zkušenost poučila ŘO, že pro administraci dalších výzev aktuálně není dostatečná kapacita, a v případě vypsání dalších výzev je třeba tuto situaci řešit. Z tohoto důvodu byla pro 79

80 nové výzvy již navýšena tabulková místa a byly zjednodušeny některé postupy související se schvalováním projektů na straně ŘO. Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Zaměření prioritní osy 4 (PO 4) reaguje na nedostatečnou kapacitu vysokých škol a jejich vybavení pro výukové a výzkumné aktivity. Často neuspokojivý stav těchto infrastruktur nedovoluje víceúčelové využití v souladu s moderními výzkumnými a vzdělávacími trendy a v některých případech dokonce nesplňuje hygienické a bezpečnostní standardy. Vysoké školy povětšinou nemají dostačující odborné vybavení pro provádění výzkumu, často postrádají moderní vyučovací pomůcky a moderně koncipované knihovny. Tento fakt, v době přípravy OP VaVpI spojený navíc s jedním z nejnižších podílů dospělé populace s dokončeným terciárním vzděláním v EU, představuje významnou překážku pro budoucí rozvoj znalostní ekonomiky v České republice. Zaměření PO 4 má za cíl odstranit negativní dědictví nedostatečného financování investičních potřeb vysokých škol akumulovaného z minulosti a zároveň umožnit selektivní podporu pro vysoké školy, které aktivně pracují na modernizaci svých studijních plánů a vzdělávacích metod a zohledňují v nich požadavky trhu práce. Aktivity prioritní osy jsou realizovány jednou oblastí podpory 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Jejím hlavním cílem je podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol s cílem navýšení kapacity terciárního vzdělávání a vytvoření podmínek pro zvýšení kvality vzdělávání tak, aby se zlepšily materiální podmínky pro přípravu vysokoškolských studentů, zejména z hlediska jejich připravenosti pro výzkum a vývoj a pro procvičování základních tvůrčích dovedností pro jejich budoucí uplatnění ve VaV. Hlavního cíle bude dosaženo podporou rozvoje kvalitní infrastruktury vysokých škol, navýšením kapacity terciárního vzdělávání a vytvořením podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání budoucích pracovníků VaV a posílením třetí role vysokých škol DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V prioritní ose 4 byly vyhlášeny celkem 3 výzvy. První z nich výzva 1.4 s celkovou alokací 410,4 mil. EUR (11,3 mld. Kč) byla zaměřena na podporu, stabilizaci a rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol s cílem zkvalitnění a navýšení kapacity terciárního vzdělávání a vytvoření podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání s vazbou na výzkumně vývojové a inovační aktivity. Výzva 2.4 s alokací 40 mil. EUR (1,1 mld. Kč) pak byla zaměřena o něco úžeji než výzva 1.4 tedy především na modernizaci stávající infrastruktury spojené s výzkumem. V průběhu roku 2013 se v této ose podařilo ŘO OP VaVpI vyjednat průlomově podporu pro projekty mající sídlo v Praze (s vyčísleným dopadem do regionu Konvergence). V září 2013 vyhlášené výzvě 3.4 by tak mělo dojít k podpoře projektů v celkové plánované výši až 72,8 mil. EUR (2 mld. Kč) alokace OP VaVpI. V prioritní ose 4 ukončilo k svou realizaci již 9 projektů (všechny ve výzvě 1.4). Ve výzvě 2.4 pak bylo vydáno Rozhodnutí 18 projektům (včetně projektů ze zásobníku). V této ose je tedy zazávazkováno již 84% alokace (před plánovaným navýšením). Certifikované výdaje tvoří zde již téměř polovinu celé alokace této prioritní osy, čímž je tato prioritní osa vůbec nejúspěšnější v OP VaVpI. V plnění dosažených hodnot monitorovacích indikátorů došlo podobně jako u prioritní osy 1 a 2 k posunu u výstupového indikátoru Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity, kde je již naplněna plánovaná hodnota tohoto indikátoru a dále u výsledkových indikátorů Počet studentů majících prospěch z nové/rekonstruované infrastruktury (včetně studentů doktorských 80 studií). 80

81 Tabulka 32 Indikátory výstupů PO 4 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výstup Počet podpořených projektů infrastruktura VaV Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota IS ŘO Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A 6 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem Dosažená , ,62 N/A , výstup Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity m 2 IS ŘO Výchozí ,70 N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Tabulka 33 Indikátory výsledků PO 4 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota IS Ž/P Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená N/A N/A Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výsledek Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury, studenti doktorských studijních programů počet IS Ž/P Dosažená N/A N/A 936 Výchozí N/A N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k

82 Informace o finančním pokroku K 7. lednu 2014 bylo v PO 4 vydáno 47 Rozhodnutí, které souhrnně představují již 84% celkové alokace této prioritní osy (409,9 mil. EUR, tj. 11,3 mld. Kč). Proplacené prostředky narostly v roce 2013 oproti roku 2012 téměř dvojnásobně a činí již téměř dvě třetiny alokace (317 mil. EUR, tj. přibližně 8,7 mld. Kč) a certifikované prostředky dosahují výše 238,9 mil. EUR (6,6 mld. Kč). Tabulka 34 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 4 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR (díky přepočtu kurzu dochází oproti minulé VZ k poklesu objemu projektů s vydaným Rozhodnutím). * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza V prioritní ose 4 rovněž ukončily některé projekty svou realizaci. Konkrétně se jednalo o 9 projektů z výzvy 1.4. V druhé výzvě v této prioritní ose pak bylo vydáno Rozhodnutí celkem 18 projektům z výzvy 2.4 (včetně projektů ze zásobníku). Přelomem pak je vyhlášení výzvy 3.4, u které se podařilo vyjednat podporu pražským veřejným vysokým školám. Tato výzva nese s sebou ale i řadu obtíží související s kombinovaným financováním z evropských a národních zdrojů a bude nutné zvýšené úsilí všech zapojených subjektů, aby se projekty podařilo bezproblémově zrealizovat. V prioritní ose 4 se podařilo certifikovat nejvyšší procento způsobilých výdajů z přidělené alokace této osy. Vliv prioritní osy na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR bude identický se stavem popsaným v kapitole 2.1 (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ I v průběhu roku 2013 byly řešeny některé žádosti o ponížení cílových hodnot monitorovacích indikátorů (počtu studentů mající prospěch z vybudované infrastruktury). Důvody nejčastěji uváděnými v těchto žádostech byly zejména externí vlivy, tedy reforma školství a případné snížení objemu financování VŠ (peněz vázaných na počty studentů), dále špatný odhad cílového stavu při negociacích, negativní demografický vývoj atd. ŘO OP VaVpI přistupuje k těmto žádostem individuálně a snaží se vždy zohlednit situaci každé VŚ a posoudit relevantnost uváděných. Na základě sjednocení vykazování indikátoru byla do databáze studentů (SIMS) zapracována sestava, která na základě jednotných kritérií vyjíždí seznam aktivních studentů v rozlišení na jednotlivé fakulty/studijní programy. Sjednoceno bylo vykazování závazného počtu studentů k datu V prioritní ose 4 docházelo k častější fluktuaci na pozici garanta, což má neblahý vliv na zachování kontinuity v této prioritní ose zejména i v souvislosti s nově vyhlášenou výzvou 3.4. Ke konci roku 2013 se tento stav již podařilo stabilizovat, pozice garanta byla kvantitativně i kvalitativně posílena o nově příchozí odborné kapacity z praxe. 82

83 Prioritní osa 5 Technická pomoc V souladu s Obecným nařízením je cílem prioritní osy 5 Technická pomoc (PO 5) přispět ke zlepšení kvality prováděných opatření, tj. zajistit efektivní řízení operačního programu, jeho propagaci, hodnocení a poskytnout tak ŘO OP VaVpI dostatečnou technickou pomoc za účelem odpovědného a účinného řízení OP VaVpI. Prioritní osa je rozdělena do tří oblastí podpory: 5.1 Administrace OP VaVpI 5.2 Informovanost a publicita OP VaVpI 5.3 Absorpční kapacita OP VaVpI Oblast podpory 5.1 je zaměřena na zabezpečení přípravy, řízení, implementace, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu OP VaVpI ve smyslu Obecného nařízení a národních právních norem. Intervence oblasti podpory 5.2 bude směřovat k poskytování včasných, komplexních a přesných informací o OP VaVpI s požadavkem na adekvátnost a účelnost vynaložených prostředků. Východiskem pro informování a publicitu je Obecné nařízení. Intervence oblasti podpory 5.3 je zaměřená na podporu aktivit zaměřených na rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborný specifický výcvik a školení, zjišťování a prosazování nejlepších řešení, vytváření sítí aj DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V rámci PO 5 jsou vyhlášené 3 průběžné výzvy: oblasti podpory 5.1 Administrace OP VaVpI. Průběžná výzva byla vyhlášena v červnu 2008, kdy byl současně zahájen příjem projektových žádostí. V srpnu 2011 byla Výzva aktualizována. Cílem oblasti podpory 5.1 je zajištění programových i jiných dokumentů včetně jejich aktualizace, platů zaměstnanců na úrovni MŠMT majících na starosti implementaci prostředků v rámci OP VaVpI, plateb externím pracovníkům pro přípravu, hodnocení a monitorování OP VaVpI, činnosti pracovních skupin ŘO VaVpI a Monitorovacího výboru OP VaVpI, informačních systémů OP VaVpI, výpočetní techniky spojené s OP VaVpI, externích služeb, vzdělávání pracovníků implementační struktury, technické zajištění implementace OP VaVpI, evaluace OP VaVpI apod. prostřednictvím individuálních projektů TP OP VaVpI. V rámci oblasti podpory bylo od roku 2008 předloženo a schváleno celkem 17 projektů, a to: Příprava OP VaVpI a hodnocení projektu, Zaměstnanci IS OP VaVpI, Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI, Hodnocení a monitorování projektů OP VaVpI, Technické zajištění OP VaVpI, Zajištění doplňkových aktivit v souvislostí s realizací OP VaVpI I, Projekt TP pro monitorovací systém OP VaVpI, Evaluace OP VaVpI, Právní služby pro OP VaVpI, Monitorování a kontrola staveb OP VaVpI, Projekt TP pro informační systémy OP VaVpI, Zaměstnanci IS OP VaVpI II., Technické zajištění OP VaVpI II, Zajištění doplňkových aktivit OP VaVpI II. V roce 2013 byly schváleny další 3 projekty Zaměstnanci IS OP VaVpI III., Zajištění přípravy pro budoucí období a Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI II. Celková výše alokace výzvy činí EUR (1,8 mld. Kč). oblasti podpory 5.2 Informovanost a publicita programu. Cílem této oblasti podpory je zajistit informační kampaň o programu OP VaVpI se zaměřením na příjemce a cílové skupiny. Průběžná výzva byla vyhlášena v červnu 2008, kdy byl současně zahájen příjem projektových žádostí. V srpnu 2011 byla Výzva aktualizována. Cílem oblasti podpory 5.2 je zajištění informační kampaně o OP VaVpI se zaměřením na příjemce podpory z OP VaVpI prostřednictvím individuálních projektů TP OP VaVpI zaměřených na propagaci, publicitu, informační analýzy a zajištění komunikační techniky OP VaVpI

84 Nedílnou součástí aktivit v oblasti podpory 5.2 je podpora a realizace Komunikačního plánu OP VaVpI a tvorba metodických postupů v publicitě OP VaVpI. V rámci oblasti podpory 5.2 byly předloženy a schváleny dva projekty TP OP VaVpI s názvem Informovanost a publicita OP VaVpI, který je od roku 2009 administrován. V roce 2013 pak byl schválen projekt Informovanost a publicita OP VaVpI II. Celková výše alokace výzvy činí EUR (64 mil. Kč). oblasti podpory 5.3 Absorpční kapacita OP VaVpI. Cílem této oblasti podpory je zvýšit absorpční kapacitu subjektů pro získávání prostředků z Operačního programu VaVpI v rámci ERDF. Průběžná výzva byla vyhlášena v červnu 2008, kdy byl současně zahájen příjem projektových žádostí. V srpnu 2011 byla Výzva aktualizována. Cílem oblasti podpory 5.3 je zvýšení absorpční kapacity OP VaVpI prostřednictvím individuálních projektů TP OP VaVpI zaměřených na poradenské a informační služby pro ŘO a další subjekty, studie, metodiky a analýzy podporující zvýšení absorpční kapacitu OP VaVpI, pomoc při tvorbě a přípravě projektů, semináře, konference a workshopy, podporu a propojení informačních systémů. Nedílnou součástí projektů v oblasti podpory 5.3 jsou aktivity zaměřené na sledování a vyhodnocování absorpční kapacity OP VaVpI. V rámci oblasti podpory 5.3 byl předložen a schválen jeden projekt TP OP VaVpI s názvem Podpora absorpční kapacity OP VaVpI, který je od roku 2009 administrován. Celková výše alokace výzvy činí EUR (213 mil. Kč)

85 Následující tabulky přinášejí informace o dosaženém věcném pokroku prioritní osy. Hodnoty výstupových indikátorů jsou zde ve větší míře již plněny. U indikátoru týkajícího se počtu uskutečněných školení, seminářů, workshopů byla již plánovaná hodnota výrazně překročena. Tabulka 35 Indikátory výstupů PO 5 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Cílová Hodnota 2015 Celkem výstup Počet podpořených projektů technické pomoci počet IS ŘO Dosažená N/A 1 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A výstup Počet vytvořených studií a zpráv (vč. evaluačních) počet IS ŘO Výchozí N/A 1 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dosažená N/A výstup Počet zasedání výborů (monitorovacích, poradních a řídících) počet IS ŘO Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A výstup Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a ostatní podobné aktivity počet IS ŘO Dosažená N/A 191 Výchozí N/A 0 Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k

86 Informace o finančním pokroku Kumulativně byly schváleny projekty v celkové výši 63,3 mil. EUR (1,956 mil. Kč) z celkové alokace PO 5 85,3 mil. EUR (2,3 mld. Kč). V žádostech o platby byly příjemci proplaceny prostředky v celkové hodnotě 18,3 mil. EUR (502,9 mil. Kč), přičemž certifikovaných prostředků předložených Evropské komisi bylo 17,6 mil. EUR (482,85 mil. Kč). Tabulka 36 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 5 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % % % % % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k , veřejné zdroje celkem Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR. * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Pozn.: Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní. Kvalitativní analýza Bližší informace o projektech a aktivitách TP jsou uvedeny v kapitole č. 5 Technická pomoc ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ V roce 2013 nenastaly při realizaci prioritní osy 5 žádné závažné problémy, pro které by musela být přijímána specifická opatření. Určité potíže řeší ŘO OP VaVpI v souvislosti s průtahy u některých veřejných zakázek a tím nemožnosti realizovat určité požadované aktivity. Problém nastal také u projektů Zaměstnanci IS OP VaVpI a Zaměstnanci IS OP VaVpI II, kdy je ohrožena způsobilost v čerpání mzdových výdajů u zaměstnanců, kteří neprošli řádným výběrovým řízením a problém nastal u druhého jmenovaného projektu i v případě možné nezpůsobilosti mezd za převod dovolené v roce 2014 (kvůli konci předchozího projektu v průběhu roku, konkrétně v březnu). Tento problém ŘO OP VaVpI dosud řeší. 86

87 4 VELKÉ PROJEKTY V rámci OP VaVpI jsou realizovány tzv. velké projekty, tj. projekty, jejichž celkové náklady přesahují 50 milionů EUR, jak je definováno v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. V roce 2009 bylo v rámci výzev pro oblast podpory 1.1 Evropská centra excelence a pro oblast podpory 2.2 Regionální VaV centra k podáno celkem 8 projektů, které splňovaly kritéria určená pro velký projekt. Jmenovitě se jednalo o: projekty ELI, BIOCEV, CEITEC, FNUSA-ICRC a IT4Innovations v prioritní ose 1 a projekty Udržitelná energetika, CVEVL a CERIT v prioritní ose 2. Do konce roku 2011 EK schválila šest velkých projektů ELI, BIOCEV, CEITEC, ICRC, IT4I a Udržitelná energetika. ŘO OP VaVpI následně se všemi velkými projekty znovu otevřel negociační jednání za účelem opravení nastavení parametrů projektu, neboť prodloužení schvalovacích procesů na půdě EC tlačilo na posunutí některých milníků projektu a v některých případech i změnu hodnot některých indikátorů. Po uzavření negociací a aktualizaci Technických annexů vydal ŘO OP VaVpI do ledna 2012 Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) všem šesti velkým projektům. Tabulka 37 Přehled vydaných Rozhodnutí velkých projektů Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Název projektu Vydání Rozhodnutí komise Vydání Rozhodnutí ŘO ELI Extreme Light Infrastructure BIOCEV - Biotechnology and Biomedicine Research Centre CEITEC Central European Institute of Technology Centrum excelence IT4Innovations ICRC - International Clinical Research Center Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Název projektu Vydání Rozhodnutí komise Vydání Rozhodnutí ŘO Udržitelná energetika Stav k Charakteristika jednotlivých velkých projektů ELI (Extreme Light Infrastructure) Žadatel: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Místo realizace: Dolní Břežany Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure) je součástí evropského plánu na vybudování příští generace velkých výzkumných zařízení, které byly identifikovány a vybrány na Evropském strategickém fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ELI bude mezinárodní výzkumné zařízení, které bude využívat inovativní laserové technologie k vytváření světelných pulsů s nejvyšší intenzitou na světě. ELI se stane výzkumným centrem, které bude průkopníkem v mnoha oblastech výzkumu s využitím ultraintenzivních laserů. Pro Českou republiku představuje jedinečnou příležitost hostit významnou mezinárodní výzkumnou infrastrukturu. Posláním ELI bude jak základní akademický výzkum, tak aplikovaný výzkum s přímými dopady na společnost

88 Centrum excelence IT4Innovations Žadatel: Vysoká škola bánská - Technická univerzita Ostrava Místo realizace: Ostrava Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Účelem projektu Centra excelence IT4Innovations (dále jen také projekt IT4Innovations) je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a životní úrovně obyvatelstva České republiky prostřednictvím výrazného rozvoje výzkumného a vývojového potenciálu v oblasti informačních technologií, výpočetní matematiky a s nimi souvisejících aplikovaných věd. Globálním cílem projektu je vybudovat v České republice národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. V rámci projektu bude vytvořeno výzkumné prostředí, včetně odpovídající infrastruktury, zaměřené na rozvoj jak výpočetních metod jako takových - IT jako předmět výzkumu, tak především nástrojů pro jejich efektivní využití - IT jako prostředek pro další výzkum či aplikační využití. CEITEC (Central European Institute of Technology) Žadatel: Masarykova univerzita Místo realizace: Brno Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) V rámci centra bude prováděn excelentní výzkum a poskytována pokročilá postgraduální a postdoktorální výuka v oblasti nano a mikro technologií, strukturní biologie, genomiky a proteomiky s vyústěním do pokročilých materiálů a medicíny. Instalované špičkové technologie umožní synergicky studovat objekty živé i neživé přírody na všech v současné době dostupných úrovních složitosti, počínaje jednotlivými atomy, přes molekuly, molekulární uskupení, buňky až po celé organismy. Brno, jako druhé nejvýznamnější město České republiky, disponuje výjimečnou a v evropských zemích vzácnou koncentrací a kombinací vědeckých oblastí sahajících od technických oborů až po humánní a veterinární medicínu a farmacii. Nositeli Projektu jsou Masarykova univerzita (jako Žadatel), Vysoké učení technické v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. a Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. (jako Partneři). Udržitelná energetika Žadatel: Centrum výzkumu Řež s.r.o. Místo realizace: Řež, Plzeň Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Hlavním cílem projektu je vybudování dvou-regionálního centra (NUTS 2 Jihozápad a Střední Čechy) výzkumu a vývoje v oblasti dlouhodobě udržitelné energetiky jako základní podmínky pro posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Prostřednictvím rozšíření a modernizace výzkumné infrastruktury bude vytvořeno špičkové pracoviště zaměřené na klíčové segmenty energetiky jako významné centrum v regionu střední Evropy s úzkou vazbou na Evropský výzkumný prostor. Cílem je vybudovat centrum pro teoretické a experimentální zkoumání postupů a materiálů, vč. jejich následné praktické aplikace v zájmu dosažení takového stupně bezpečnosti a environmentálních dopadů energetických zařízení, především těch, které slouží k výrobě energie z jádra, aby byla možná postupná náhrada tradičních postupů založených na využití 88 88

89 uhlí a ropy s cílem zvýšit efektivitu, zlevnit výrobu, snížit emise CO2 a recyklovat co nejvyšší procento surovin. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA ICRC) Žadatel: Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Místo realizace: Brno Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Cílem projektu ICRC je vybudovat na území České republiky špičkové mezinárodní centrum pro oblast aplikovaného lékařského výzkumu, které díky unikátní logistice mezinárodní vědecké spolupráce, založené na koncepci tzv. dynamických vědeckých týmů (časově flexibilně na jednom místě působící vědecké týmy sestavované specificky pro každý výzkumný projekt) a originálnímu systému tzv. flexibilních vědeckých laboratoří dokáže urychlit vývoj nových průlomových léčebných a diagnostických strategií, nových technologií včetně bio a nanotechnologií a nových léků až o 50 % a to při respektování všech nejpřísnějších mezinárodních norem pro etiku a bezpečnost výzkumu. Současně umožní ICRC realizaci výzkumných projektů, které svým rozsahem a kvalitou nebylo dosud možné uskutečnit. BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum ve Vestci) Žadatel: Ústav molekulární genetiky AV CR, v. v. i. Místo realizace: Vestec Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Hlavním cílem tohoto projektu je soustředit vzájemně se doplňující týmy renomovaných odborníků, dosud rozptýlených v několika partnerských pracovištích Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, doplnit je nově vytvořenými výzkumnými týmy mladých talentovaných vědců a zahraničními experty a vytvořit biotechnologické a biomedicínské centrum výzkumu ve Vestci (BIOCEV) s ambicí evropského centra excelence. Soustředění týmů přinášejících unikátní poznatky základního výzkumu spolu s odborníky, kteří naváží na nové vědecké poznatky praktickými aplikacemi v jedné špičkově vybavené infrastruktuře, tak komplexně ošetří citelnou mezeru v odborném zázemí pro rozvoj pokročilého biotechnologického průmyslu v ČR. Důležitým faktorem pro splnění této mise, je zapojení Centra BIOCEV do sítí evropských konsorcií Euro-BioImaging a INFRAFRONTIER v rámci ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) a spolupráce s renomovanými evropskými partnery. V uplynulém roce byly v souvislosti s velkými projekty řešeny následující důležité otázky: První byly změny v rámci projektu SUSEN, kdy došlo k určitým změnám v zaměření vědeckých aktivit projektu v souvislosti s vývojem v oboru, které měly v konečném důsledku dopad i na stavební část projektu (vypuštění jedné budovy) a na klíčové monitorovací indikátory. Po detailní komunikaci s Evropskou Komisí bylo vyhodnoceno, že tyto změny vyžadují provedení změny Rozhodnutí Komise. U projektu BIOCEV bylo v reakci na celkové zpoždění projektu proti harmonogramu navrženo a ze strany ŘO OP VaVpI a EK schváleno předčasné zahájení vědeckých programů v náhradních prostorách v Praze. To projektu umožní dosažení vědeckých cílů i přes to, že na stavební část projektu byla zahájena veřejná zakázka až na konci roku Smlouva s generálním dodavatelem stavby byla podepsána v srpnu Asi nejvýznamnějším krokem je vyjednávání o možnosti fázování projektu ELI. V současné době se díky celé řadě zpoždění již jeví jako nemožné, že by bylo možné dosáhnout všech cílů projektu do jeho plánovaného ukončení realizace na konci roku Ve spolupráci s 89 ŘO příjemce vyjednává s EK možnost takzvaného fázování projektu jeho rozdělení na uzavřené 89

90 celky a realizaci druhé fáze v příštím programovém období. Druhé jednání s EK proběhlo v červenci 2013 a EK se k fázování projektu nestaví negativně. Během roku 2014 bude podána ze strany příjemce žádost o modifikaci Rozhodnutí EK. Vše výše zmíněné probíhá ve spolupráci s ŘO. Druhá fáze dle závazného dokumentu bude ukončena v prosinci U projektu ICRC došlo k třem zásadním událostem. V průběhu roku 2013 došlo k obsazení dvou klíčových vrcholových pozic doporučených Search Committee a k utužení vztahů s Mayo Clinic, strategickým partnerem ICRC. Negativním bodem je tíživá finanční situace příjemce Fakultní nemocnice u sv. Anny, která se projeví v nemožnosti hradit nezpůsobilé výdaje projektu v roce 2014 a Tuto situaci bedlivě monitorujeme a řešíme se zástupci projektu, příjemce i Ministerstvem zdravotnictví. Všem zástupcům výše uvedených projektů byla nabídnuta možnost spolupráce s iniciativou JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions). Iniciativa JASPERS nabízí pomoc při přípravě velkých projektů, které žádají o finanční podporu z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské investiční banky určené novým členským státům Evropské unie. Evropská Iniciativa JASPERS neposkytuje finanční prostředky, ale formou bezplatné technické pomoci svých odborníků v přípravné fázi velkých a náročných projektů podporuje jejich kvalitní zpracování a tím i větší pravděpodobnost jejich schválení Evropskou komisí a zajištění spolufinancování z Fondu soudržnosti nebo ERDF. Nabídky spolupráce s Iniciativou JASPERS využily všechny velké projekty zejména v období přípravy podkladů pro Evropskou komisi, kdy bylo za tímto účelem pořádáno pro každý projekt několikero konzultačních schůzek. Posléze experti Iniciativy JASPERS asistovali i při vypořádávání připomínek EC v rámci Interruption Letters. V době realizace projektů po schválení Evropskou Komisí projevil zájem o pokračování ve využívání expertních služeb Iniciativ JASPERS projekt ELI JASPERS by měli podporovat ELI při řešení problematiky mezinárodního konsorcia ELI (tzv. ELI Delivery Consortium) a také otázek v oblasti státní podpory

91 5 TECHNICKÁ POMOC Technická pomoc OP VaVpI je realizována v rámci prioritní osy 5 Technická pomoc. Na tuto prioritní osu je alokováno EUR, což představuje 3,5 % podíl na celkové alokaci OP VaVpI. Prioritní osa je naplňována třemi oblastmi podpory. Průběžné výzvy pro předkládání projektů byly vyhlášeny v průběhu června 2008 a aktualizovány v srpnu V průběhu roku 2013 byly realizovány projekty: Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI I, Evaluace OP VaVpI, Hodnocení a monitorování OP VaVpI, Zaměstnanci IS OP VaVpI II, Projekt TP pro informační systémy OP VaVpI, Technické zajištění OP VaVpI II, Zajištění doplňkových aktivit OP VaVpI II a Zajištění přípravy pro budoucí období (oblast podpory 5.1), dále projekt Informovanost a publicita OP VaVpI I (oblast podpory 5.2) a projekt Podpora absorpční kapacity (oblast podpory 5.3). V roce 2013 byly předloženy a doporučeny k financování následující projekty technické pomoci: Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI II (projekt navazující na stejnojmenný projekt I), Zajištění přípravy pro budoucí období nový projekt s ohledem na potřebu zajištění nezbytné podpory přípravy nového programového období a Zaměstnanci IS OP VaVpI III, který naváže na stejnojmenný projekt II (oblast podpory 5.1), Informovanost a publicita OP VaVpI II, který navazuje na stejnojmenný I (oblast podpory 5.2.) U níže uvedených projektů je realizace aktivit již ukončena: Příprava OP VaVpI a hodnocení projektů, Zaměstnanci IS OP VaVpI, Technické zajištění OP VaVpI, Zajištění doplňkových aktivit OP VaVpI, Projekt TP pro Monitorovací systém OP VaVpI a následující dva projekty byly staženy: Právní služby OP VaVpI a Monitorování a kontrola staveb. V průběhu roku 2013 byly na projektech technické pomoci realizovány podstatné změny, a to prodloužení projektu Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI I do konce roku 2013, prodloužení projektu zaměstnanci IS OP VaVpI II do , prodloužení projektu Podpora absorpční kapacity do U dalších projektů byly provedeny podstatné změny, které umožní využití jejich klíčových aktivit pro přípravu budoucího období, aby byly pokryty činností, které nepokrývá samotný projekt Zajištění přípravy pro budoucí období

92 Tabulka 38 Schválené projekty technické pomoci Realiz. Název projektu Celkový rozpočet projektu (EUR) výdaje v roce 2008 (EUR) Schválené Příprava OP VaVpI a hodnocení projektů Zaměstnanci OP VaVpI Technické zajištění OP VaVpI Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI Zajištění doplňkových aktivit v souvislosti s realizací OP VaVpI I Informovanost a publicita OP VaVpI I Podpora absorpční kapacity OP VaVpI I Projekt TP pro Monitorovací systém OP VaVpI Hodnocení a monitorování projektů OP VaVpI Evaluace OP VaVpI Právní služby pro OP VaVpI Monitorování a kontrola staveb pro OP VaVpI Projekt TP pro informační systémy OP VaVpI Technické zajištění OP VaVpI II Zaměstnanci IS OP VaVpI II. Zajištění doplňkových aktivit v souvislosti s realizací OP VaVpI II Informovanost a publicita OP VaVpI II Zajištění přípravy pro budoucí období Vzdělávání zaměstnanců IS OP VaVpI II Zaměstnanci IS OP VaVpI III Realiz. výdaje v roce 2009 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2010 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2011 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2012 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2013 (EUR) Celkem V tabulce byl použit měnový kurz ve výši 27,48 CZK/EUR. Použitý měnový kurz byl doporučený ze strany NOK pro přepočet částek pro výroční zprávy o provádění OP za rok Pracovníci placení z Technické pomoci OP VaVpI Za celý rok 2013 bylo nově zahájených pracovních úvazků celkem 46,75. Z toho návrat z mateřské či rodičovské dovolené byl 2,00. K mělo pracovní úvazek pro Řídicí orgán OP VaVpI celkem 128,15 zaměstnanců (FTE). Počet zaměstnanců dalších útvarů, kteří se podílejí na činnosti ŘO OP VaVpI byl 7,43 (FTE). Počet zaměstnanců finančního útvaru (který není součásti řídicího orgánu) bylo 4,46 (FTE). Součástí implementační struktury je i zaměstnanec kontaktního bodu AFCOS 0,5 úvazku (FTE). Počet ukončených pracovních úvazků za rok 2013 byl celkem 28. Z toho odchod na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou 92 činil 8. Důvodem vzniklé fluktuace je přílišná pracovní zátěž, skončení pracovního poměru na 92

93 dobu určitou (například zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou), nevhodné pracovní podmínky, omezení kariérního postupu. Počet výběrových řízení, která proběhla v roce 2013 dle standardního postupu, a metodického pokynu vydaného Národním koordinačním orgánem bylo 28 a celkově bylo přijato 56 nových zaměstnanců. Při obsazování pracovních míst je kladen důraz na kvalifikaci a zkušenosti uchazečů, na jejich motivaci, specializaci a profesní růst v rámci systému implementace. Tabulka 39 Přehled změn v obsazování pracovních pozic Rok 2013 Pracovní pozice zahájené pracovní pozice ukončené pracovní pozice Vrchní ředitel sekce/ Ředitel odboru 3 4 Vedoucí oddělení 3 3 Referenti Zdroj: ŘO OP VaVpI Zpráva o zajištění administrativních kapacit Zpráva o zajištění administrativních kapacit za rok 2013 byla sepsána a odeslána na MMR dne Analýza v oblasti zajištění administrativní kapacity Administrativní kapacita OP VaVpI, resp. Sekce řízení OP VaVpI (IV/1) byla Příkazem ministra č. 14/2013 k navýšena na rok 2013 na 159,50 tabulkových systematizovaných pracovních míst. Konkrétně se jednalo o navýšení systemizovaných míst do odboru implementace (O44) z důvodu nových výzev, které byly vyhlášeny. Vytvořeno bylo i oddělení pro přípravu nového operačního programu VVV (SO71). Základní typové pozice byly pro rok 2013 pokryty, výběrová řízení probíhala a zmiňované volné pracovní pozice byly postupně obsazovány vhodnými kandidáty. Počet přepočtených pracovních úvazků zaměstnanců implementujících NSRR podle základních typových pozic za rok 2013 je uveden ve Zprávě o zajištění administrativních kapacit IS NSRR za rok 2013, která byla zaslána na MMR NOK. Implementační struktura chystaného OP VVV nebyla jasně specifikována, podklady pro přípravu nového OP VVV byly v gesci samostatného oddělení přípravy OP VVV (SO71). Při přípravě nového OP VVV se vycházelo, jako i nadále vychází z praktických zkušeností stávajících zaměstnanců sekce řízení OP VaVpI (IV/1), kteří aktivně spolupracují na vzniku OP VVV a jeho metodické podpoře. S ohledem na pracovní smlouvy zaměstnanců na dobu určitou do je spatřeno možné riziko odlivu zkušených zaměstnanců OP VaVpI do jiných OP. Vycházíme ze zkušenosti, která již v minulosti destabilizovala tým OP VaVpI a maximálně se soustředíme na stabilizaci stávajících pracovních týmů v klíčovém roce Profesní vzdělávání pracovníků implementační struktury v roce 2013 Zaměstnanci IS OP VaVpI mají širokou škálu možností odborného vzdělávání. Dne byla se společností SOFO Group a.s. podepsána Rámcová smlouva 93 na vzdělávání zaměstnanců IS OP VK a OP VaVpI. Kromě kurzů smluvního dodavatele se 93

94 zaměstnanci mohou zúčastnit odborných konferencí, individuálních odborných školení, seminářů a workshopů v tuzemsku či v zahraničí. Některá školení jsou zajišťována interně prostřednictvím zástupců ŘO (metodika OP VaVpI, nesrovnalosti). V průběhu roku 2013 se tuzemských vzdělávacích akcí zúčastnilo 529 zaměstnanců, zahraničních seminářů či konferencí se zúčastnilo 30 zaměstnanců a interně proškoleno bylo 287 zaměstnanců (jedná se o počet účastí na akcích). Zaměstnanci mají také možnost využít nabídky jazykového vzdělávání (anglický, francouzský, německý a španělský jazyk). Dne byla podepsána Rámcová smlouva o zajištění jazykového vzdělávání zaměstnanců implementační struktury OP VK a OP VaVpI se společností GLOSSA, s.r.o. V roce 2013 probíhala skupinová či individuální výuka (pro vedoucí pracovníky) v rámci kurzů (v závislosti na semestru). Za účelem neustálého prohlubování a aktualizace znalostí zaměstnanců jsou průběžně pořizovány odborné publikace a bylo také zajištěno předplatné odborných periodik, denního tisku. Finanční prostředky na pořízení a instalaci počítačových systémů a informačních technologií k řízení a monitorování OP V roce 2013 bylo pro OP VaVpI nakoupeno 45 ks notebooků a 85 ks monitorů v částce EUR ( Kč), dále 43 ks mobilních telefonů v částce EUR ( Kč). Dále byl vytvořen software Elektronický systém pro sběr a hodnocení projektových návrhů ucházejících se o podporu z prostředků OP VaVpI pro výzvy v oblasti sledování finanční mezery. Systém je určen pro příjemce podpory pro sledování přepočtu finanční mezery pro projekty nezakládající veřejnou podporu a generující příjmy. Cena software činila EUR ( Kč). Realizace písemných výstupů, odborných studií a analýz V rámci projektů technické pomoci OP VaVpI byla v roce 2013 zahájena v oblasti evaluací a analýz realizace veřejných zakázek, u nichž již probíhá plnění vyplývající z uzavřených smluvních vztahů. Jedná se o veřejné zakázky Průběžná evaluace OP VaVpI (vstupní zpráva, průběžná zpráva) a Výběr externího experta pro podporu pre-seed aktivit OP VaVpI (vstupní zpráva, průběžné hodnocení projektů, procesní analýza). V návaznosti na přípravu nového programového období bylo v roce 2013 zahájeno též plnění veřejných zakázek, jejichž cílem je optimální nastavení priorit, opatření a procesů pro následné programovací období K tomuto patří i Zpracování ex ante evaluace OP VVV (vstupní zpráva, průběžná zpráva), SEA OP VVV , SEA S3 (koncepce SEA OP VVV) a Výběr externího facilitátora pro potřeby přípravy a implementace RIS3 (strategický dokument RIS3 na národní úrovni, strategický dokument RIS3 na krajské úrovni, školící semináře pro S3 manažery). Realizace výše uvedených analýz a evaluací je nezbytná pro nastavení a zajištění bezproblémového průběhu následného čerpání pomoci z fondů EU a dle návrhu Nařízení Evropské komise se jedná o předběžnou podmínku (tzv. ex-ante kondicionalitu) pro čerpání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj v období

95 6 INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA Aktivity v oblasti zajištění publicity OP VaVpI za rok 2013 lze rozdělit do následujících kategorií: Správa webového portálu MŠMT, internetových stránek Semináře pro žadatele a příjemce Hlavní komunikační aktivita za rok 2013 Tiskové zprávy jako nástroj Public Relations Pořízení propagačních předmětů a tiskovin nesoucích prvky povinné publicity a jejich distribuce Implementace Manuálu vizuální identity OP VaVpI a její kontrola Evaluace komunikačních aktivit a publicity? Účast na veletrzích Správa webového portálu MŠMT a nových internetových stránek Zájemci o OP VaVpI, žadatelé, příjemci i hodnotitelé mohli do října 2013 na webu MŠMT, v sekci strukturální fondy, podsekci OP VaVpI nalézt aktuální informace (novinky o průběhu programu), obecné informace (základní informace o programu a ERDF), základní dokumenty (Příručky pro žadatele a příjemce, znění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace apod.), tiskové zprávy, informace pro žadatele a příjemce (přehled jednotlivých výzev v rámci OP VaVpI, informace ke zpracování žádostí, semináře atd.), veřejné zakázky (veřejné zakázky vyhlášené v rámci programu a zakázky vyhlášené dalšími subjekty, resp. žadateli a příjemci OP VaVpI, kterým tato povinnost vyplývá z Pravidel pro výběr dodavatelů), informace o Monitorovacím výboru (základní dokumenty týkající se MV OP VaVpI, informace z každého zasedání apod.) a informace o evaluacích týkajících se OP VaVpI a o Search Committees, často kladené dotazy a odpovědi pro příjemce. Na webových stránkách byl také umístěn Seznam příjemců v rámci OP VaVpI 13. Seznam příjemců byl pravidelně aktualizován podle vydaných Rozhodnutí o poskytnutí dotace a obsahuje všechny požadované náležitosti. Dále byly na webových stránkách uvedeny informace k celému procesu hodnocení v rámci OP VaVpI a kontakty na všechny pracovníky OP VaVpI. Pro zasílání dotazů je zřízena centrální ová adresa opvyzkum@msmt.cz. Na tuto adresu v roce 2013 směřovalo téměř 450 ů. Často se opakující dotazy byly následně vyvěšeny na webové stránky do sekce FAQ. Nové webové stránky OP VaVpI byly spuštěny k Dodavatel těchto stránek vzešel z otevřeného podlimitního výběrového řízení a smlouva s dodavatelem, společností As4u, s.r.o., byla podepsána dne Následovala fáze tzv. analýzy potřeb zadavatele, ve které došlo k fixaci zadání. Na základě výstupů této analýzy byl implementován nový webový portál OP VaVpI a veřejný pilotní a optimalizační provoz byl spuštěn k (tento provoz potrvá do ). Nový web OP VaVpI je postaven na vysoké scanibilitě a srozumitelnosti pro laického uživatele a zároveň svou kreativitou a atraktivitou napomáhá ke zvýšení publicity OP VaVpI. Není opomenuta ani cílová skupina žadatelů a příjemců, která je v rámci webu důmyslně oddělena a celkové uspořádání vede k maximální přehlednosti a rychlejšímu dohledání relevantních informací pro tuto cílovou skupinu. Na novém webu je možné dohledat veškeré informace, které byly zveřejněny na webu starém. Zájemci o OP VaVpI a žadatelé mohou tak získat aktuální informace (novinky o průběhu programu), obecné informace (základní informace o programu a ERDF), základní dokumenty (příručky a znění OP VaVpI), tiskové zprávy, informace pro žadatele a příjemce (výzvy, informace ke zpracování žádostí), veřejné zakázky (veřejné zakázky vyhlášené v rámci programu a zakázky vyhlášené

96 dalšími subjekty), informace o monitorovacím výboru (jednací řád, informace ze zasedání), kontakty a užitečné odkazy. Zároveň je v oddílu široká veřejnost vytvořena sekce pro hodnotitele, ve které jsou informace určené právě pro tuto část odborné veřejnosti. Novou funkcionalitou je zavedení sekce projekty v oddílu široká veřejnost, kde pomocí tzv. karet projektů jsou zveřejněny základní informace ke všem dosud schváleným projektům OP VaVpI. Webové stránky jsou neustále aktualizovány zejména v souvislosti s informacemi k nově vydávané metodice, dále pak na základě chystaných událostí, dotazů žadatelů a pokynů pro žadatele od ŘO OP VaVpI. Pro co nejrychlejší informovanost žadatelů a příjemců stránky umožňují automatické rozesílání nově zařazených článků. Na novém webu OP VaVpI je dále v českém i anglickém jazyce zveřejněn přehled nákupů přístrojového vybavení, které plánují příjemci OP VaVpI realizovat formou výběrových řízení do konce roku Další sekce stránek OP VaVpI obsahuje informace o evaluacích zpracovávaných pro ŘO OP VaVpI i evaluacích zadaných jinými subjekty. Poslední vytvořená sekce informuje o RIS3 strategii (Výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci). Zveřejněny jsou rovněž kontakty na všechny pracovníky OP VaVpI. Od listopadu 2012 ŘO OP VaVpI zveřejňuje často kladené otázky a odpovědi pro příjemce. Tzv. FAQ se staly i součástí nového webu. Pomocí optimálně nastavené aplikace může každý z žadatelů nebo příjemců rychle dohledat odpověď na svůj dotaz. V období září až prosinec 2013 navštívilo nové webové stránky OP VaVpI uživatelů. Náhled domovské stránky nového webu OP VaVpI Semináře pro žadatele a příjemce V roce 2013 ŘO OP VaVpI uspořádal 9 seminářů pro žadatele a 10 seminářů pro příjemce, kterých se zúčastnilo více než 550 zástupců žadatelů a příjemců

97 Semináře pro žadatele: , , semináře pro žadatele Výzvy č. 7.3 na podporu pre-seed aktivit a semináře pro žadatele Výzvy č Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem , a semináře pro žadatele Výzvy č Podpora výzkumných kapacit VaV center seminář pro žadatele Výzvy č. 2.4 na téma Negociace a příprava technického popisu ŘO OP VaVpI také plánoval seminář k Výzvě č Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory, který se ale pro malý zájem neuskutečnil Na seminářích pro potenciální předkladatele projektů v rámci vyhlášených výzev se probírala následující témata: aktuální informace k vyhlášené výzvě, předkládání projektových žádostí (Benefit7, ESOP, zaměření na nejčastější chyby v rámci kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti, atd.), způsobilé výdaje, monitorovací indikátory, veřejné zakázky, veřejná podpora. Při seminářích byl také ponechán časový prostor pro dotazy žadatelů. Semináře pro příjemce: seminář pro příjemce OP VaVpI na téma veřejné zakázky ve VaV Tohoto semináře se zúčastnilo více než 120 zástupců příjemců a ŘO OP VaVpI. Role prezentujících se ujali Mgr. Jan Sixta, náměstek ministra pro místní rozvoj pro veřejné investování a legislativu, Ing. Jan Kříž, vrchní ředitel Sekce řízení OP VaVpI, Ing. Petr Valdman, ředitel odboru implementace OP VaVpI. Své zkušenosti přednesli také zástupci příjemců doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA (Masarykova univerzita) a Ing. Roman Hvězda (ELI) , 5. 3., a semináře pro příjemce OP VaVpI na téma nejčastější chyby a nesrovnalosti Této série seminářů se zúčastnilo celkem cca 120 zástupců příjemců. Probírala se témata jako např.: nejčastější chyby při administraci projektu, nesrovnalosti, kontroly ŘO administrativní, veřejnosprávní, kontroly Auditního orgánu, COCOF, nejpodstatnější změny v zákoně o veřejných zakázkách a pravidlech pro výběr dodavatelů, nejčastější chyby při zadávání výběrových řízení, monitorovací indikátory. Prezentovali zástupci ŘO OP VaVpI v čele s ředitelem Odboru implementace, Ing. Petrem Valdmanem a semináře pro příjemce Výzvy č. 6.3 se zástupci ŘO OP VaVpI a PwC na téma Hodnocení pre-seed činností, přechod individuálních aktivit (IA) do fáze Proof of concept (PoC) seminář pro příjemce OP VaVpI na téma veřejná podpora Na tomto semináři přednášeli kromě zástupců ŘO OP VaVpI také zástupci ÚOHS. Na semináři zazněly následující body: definice veřejné podpory, prameny práva, přístup ŘO OP VaVpI k veřejné podpoře, analytický formulář EK pro financování infrastruktury, míra ekonomických aktivit, další rizikové oblasti, odpovědnost, kontrola a sankce v oblasti veřejné podpory , , semináře pro příjemce OP VaVpI k ukončování projektů Semináře zahrnovaly vyhodnocení splnění závazků a sankce za jejich nesplnění v souvislosti s aktualizací vzoru RoPD a zavedením tabulky snížených odvodů za nenaplnění MI, vyhodnocení věcného pokroku projektu, závěrečnou MZ a ŽOZL, včetně 97 97

98 příloh a upozornění na problematické oblasti a praktické informace k problematice vratek. Pro příjemce PO 1 a 2 bylo navíc zařazeno téma udržitelnosti proběhl také seminář pro rektory vysokých škol a univerzit, jehož hlavním tématem byla aktuální situace implementace OP VaVpI i OP VK a přípravy budoucího programového období. Na tomto semináři vystoupil ministr školství prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL. M. i náměstek ministra zodpovědný za Skupinu pro řízení operačních programů, Ing. Michal Zaorálek. Uspořádání všech těchto seminářů stálo více než 140 tis. Kč vč. DPH (5 095 EUR) proběhl v Brně pod organizační záštitou MŠMT, Jihomoravského inovačního centra (JIC) a S3 Platformy Evropské komise peer-review workshop zaměřený na inteligentní specializaci, během něhož byly zrevidovány RIS3 strategie čtyř regionů (Jižní Moravy, Dolního Saska, Walesu a Świętokrzyskie). Na workshopu vystoupil vedle Jacka Engewegena z DG Regio, Davida Uhlíře z JIC, Alessandra Rainoldi z S3 Platform a dalších řečníků i vrchní ředitel OP VaVpI Ing. Jan Kříž. Na uspořádání této akce bylo uvolněno téměř 120 tis. Kč vč. DPH (4 367 EUR). K problematice podpory pre-seed aktivit a transferu technologií, center transferu technologií (CTT), uspořádal dne Řídicí orgán OP VaVpI pro vybrané novináře exkurzi (tzv. press trip) do Brna. Akce byla zahájena přednáškovým blokem, po němž následovala prohlídka několika laboratoří brněnských výzkumných center hrazených z OP VaVpI zorganizovala také Západočeská univerzita v Plzni seminář PRE-SEED: realizace podpořených individuálních aktivit, kterého se v roli přednášejícího za ŘO OP VaVpI zúčastnil RNDr. Jan Polecha, CSc., a Ing. Luboš Král, Ph.D. Hlavní komunikační aktivita za rok 2013 Výroční konference OP VaVpI Za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Dalibora Štyse a prvního náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna, předních zástupců akademické sféry a dalších významných hostů proběhla v Hotelu Don Giovanni v Praze výroční konference OP VaVpI. Celkem se zúčastnilo 200 návštěvníků

99 Tiskové zprávy jako nástroj PR ŘO OP VaVpI vydával ve spolupráci s tiskovým odborem během roku tiskové zprávy týkající se vždy důležitých milníků v implementaci velkých projektů OP VaVpI, významných eventových aktivit ŘO OP VaVpI, dále informace k výzvám 3.4 na podporu pražských vysokých škol a 2.1 na podporu výzkumných kapacit VaV center a při vydávání newsletterů pro příjemce OP VaVpI. Tiskových zpráv bylo vydáno celkově 12. Další aktivity v rámci Media relations koordinace dvou interview s náměstkem ministra pro řízení operačních programů Hospodářské noviny (duben 2013; téma: výzva pro pražské VŠ), Lidové noviny (červen; téma: výzva na pre-seed aktivity); koordinace meetingu redaktora České pozice s garanty RIS3 téma: smart specialization; koordinace meetingu redaktorů z Hospodářských novin a Ekonomu s vedoucími představiteli OP VaVpI na téma: výzva na pre-seed aktivity; 94 zodpovězených dotazů novinářů. Newsletter OP VaVpI Sekce řízení OP VaVpI ve spolupráci s Odborem vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy také v roce 2013 připravila několik vydání newsletteru o OP VaVpI, jehož cílem je přiblížit problematiku OP VaVpI a informovat o aktuálním dění příjemce dotací z programu a odbornou veřejnost. Třetí číslo newsletteru bylo zveřejněno , čtvrté vyšlo a páté Realizace mediální kampaně OP VaVpI Pomocí otevřeného nadlimitního výběrového řízení se podařilo nalézt vhodnou mediální agenturu pro realizaci podzimní mediální kampaně OP VaVpI v tištěných médiích. Smlouva s dodavatelem, společností Mindshare, s.r.o. byla podepsána dne , a tímto dnem započala fáze přípravy kreativního řešení celé kampaně se subdodavatelem společností All in agency, spol. s.r.o. Od do probíhá v nejčtenějších českých denících a týdenících inzertní kampaň na podporu propagace OP VaVpI s názvem Hledá se supervědec!. Cílem kampaně bylo informovat o smyslu a přínosech OP VaVpI pro kvalitnější život v České republice, informovat o realizovaných a pokročilých projektech OP VaVpI a také oslovit mladé vědecké pracovníky pro práci v regionálních vědeckovýzkumných centrech a centrech excelence. Cílovými skupinami této kampaně byly tedy široká veřejnost 15+, studenti a mladí vědečtí pracovníci let a potencionální žadatelé, příjemci a odborná veřejnost. Kampaň je realizovaná formou klasické grafické inzerce (od celostránkového formátu až po 1/8 strany), advertorialů a také inzertních vkladů. Pro účely kreativního řešení klasické grafické inzerce ŘO OP VaVpI použil osoby třech mladých výzkumníků z projektů CEITEC (Pavel Plevka), ELI (Jaroslav Nejdl) a CzechGlobe (Petra Rajsnerová) viz. obrázky níže. Kreativní složka inzerátů výrazným způsobem napomáhá k dosažení výše uvedených cílů kampaně. Důležitou součástí všech inzerátů byl odkaz na nový web OP VaVpI, který byl spuštěn paralelně s touto kampaní

100 Profily OP VaVpI na sociálních sítích V březnu 2013 byl spuštěn facebookový profil OP VaVpI a profil na youtube.com. K má facebookový profil téměř 120 likes, tzn., že 120 uživatelům se na zdi zobrazují vložené nebo sdílené příspěvky OP VaVpI. Tento profil slouží zejména pro účely rozšiřování povědomí o OP VaVpI na základě vkládání např. mediálních výstupů (z TV, novin, internetu), fotografií výzkumných center, propagačních videí (spotů), sdílení informací z profilů příjemců nebo partnerských institucí. Kanál youtube.com je pak zejména využit pro vkládání vhodných videí a tedy vytvoření atraktivní videogalerie pro audiovizuální prezentaci OP VaVpI. Oba profily jsou propojeny s novou webovou prezentací. Podoba facebookového profilu OP VaVpI