Výroční zpráva o provádění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace za rok 2014

Transkript

1 Výroční zpráva o provádění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace za rok

2 OBSAH OBSAH 2 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ 4 1 IDENTIFIKACE ERAČNÍHO PROGRAMU 8 PŘEHLED PRIORITNÍCH OS 11 DOKUMENTY VAVPI 13 IMPLEMENTACE VAVPI 15 AKTUÁLNÍ SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA 18 2 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ VAVPI 30 DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA INFORMACE O VĚCNÉM POKROKU VAVPI PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH VÝZEV INFORMACE O FINANČNÍCH ÚDAJÍCH VAVPI INFORMACE O ROZPISU VYUŽITÍ FONDŮ INFORMACE O POMOCI PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN VRÁCENÁ NEBO ZNOVU POUŽITÁ POMOC KVALITATIVNÍ ANALÝZA 46 INFORMACE O SOULADU S PRÁVNÍMI PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ 49 ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY, A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 52 PŘÍPADNÉ ZMĚNY V SOUVISLOSTI S PROVÁDĚNÍM VAVPI 58 PŘÍPADNÁ PODSTATNÁ ZMĚNA 58 DLŇKOVOST S JINÝMI NÁSTROJI 59 ATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ EVALUACE 59 PROVEDENÉ EVALUACE A STUDIE 61 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 65 PRIORITNÍ OSA 1 EVRSKÁ CENTRA EXCELENCE DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 68 PRIORITNÍ OSA 2 REGIONÁLNÍ VAV CENTRA DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 73 PRIORITNÍ OSA 3 KOMERCIALIZACE A PULARIZACE VAV DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 77 PRIORITNÍ OSA 4 INFRASTRUKTURA PRO VÝUKU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH SPOJENOU S VÝZKUMEM DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 80 2 PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ POMOC 81 2

3 3.1.9 DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ 84 4 VELKÉ PROJEKTY 85 5 TECHNICKÁ POMOC 89 6 INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA 93 7 VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OVĚŘENÉ POSTUPY 100 SEZNAM ZKRATEK 103 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, GRAFŮ A PŘÍLOH 105 SEZNAM PŘÍLOH

4 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Globálním cílem Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ( VaVpI) je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu České republiky (ČR), který přispěje k růstu konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. V souladu s usnesením vlády České republiky ze dne č. 175/2006 zajišťuje výkon funkce Řídicího orgánu (ŘO) VaVpI Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Zabezpečením funkce ŘO VaVpI byla v rámci MŠMT ministrem pověřena Sekce řízení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Celková finanční alokace VaVpI dosahuje EUR, z čehož EUR představuje příspěvek Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), tj. 85 % celkové alokace a EUR činí kofinancování ze státního rozpočtu ČR, tj. 15 % celkové alokace. V roce 2014 pokračovala realizace schválených projektů ve všech prioritních osách. Celkem bylo k vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen Rozhodnutí) celkem 192 projektům. V roce 2014 bylo vydáno Rozhodnutí 17 projektům z výzvy 3.4, která průlomově podpořila projekty realizované vysokými školami na území Prahy (s vyčísleným dopadem do regionu Konvergence, tedy v maximální míře podpory z VaVpI ve výši 68 % způsobilých výdajů projektu). Již celkem 40 projektů pak ukončilo svou realizaci a Řídicí orgán VaVpI (ŘO VaVpI) posuzuje splnění jejich cílů. ŘO VaVpI nadále činil potřebné kroky k co nejefektivnějšímu vyčerpání svěřené alokace. Ze strany Evropské komise (EK) byla schválena revize, která umožnila realokaci prostředků mezi prioritní osou 3 (kde byl přebytek finančních prostředků) a prioritní osou 4 (kde byla naplánována zmíněná výzva 3.4 a podpořeny projekty ze zásobníku). V prioritní ose 1 byly vyhodnoceny projekty z výzvy 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center, jejímž cílem bylo ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur. Projekty v této výzvě bohužel nebyly nakonec z důvodu obav z přezávazkování podpořeny. Nicméně v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání ( VVV) se počítá s vyhlášením výzvy s obdobnými parametry již v roce 2015 a dále je plánována v prioritní ose 2 VaVpI výzva na rozvoj přístrojového vybavení stávajících center VaVpI. V prioritní ose 3 byla v roce 2014 vyhlášena výzva 8.3 zaměřená na efektivní systém hodnocení programů účelové podpory (opakovaná výzva z předchozího roku 5.3). Dále byly aktualizovány klíčové dokumenty pro fungování operačního programu. Zejména šlo o dokumenty pro žadatele a příjemce, kterými jsou Příručka pro žadatele a Příručka pro příjemce, včetně jejich příloh. Kontinuální příprava a aktualizace probíhala i u dalších dokumentů týkajících se např. komunikace a evaluace. V roce 2014 již nebylo možné využít odpočtu zálohových plateb a části alokace velkých projektů k splnění limitu pravidla n+2, jako v předchozích letech. ŘO VaVpI proto i nadále činí opatření, která by měla snížit předpokládanou ztrátu na konci roku 2014, přesto se ztrátu zcela odvrátit nepodařilo. Příčinou tohoto stavu je zpoždění v čerpání finančních prostředků, které VaVpI nabral již při svém schválení. Výrazným oslabením koruny na konci roku 2013 pak došlo rovněž k navýšení finanční alokace nutné k vyčerpání pro úspěšné splnění pravidla n+2 na konci roku V průběhu realizace projektů navíc nastávají další neočekávatelné překážky, které zpoždění v některých případech prohlubují. Jednou z těchto překážek byla i novela zákona o veřejných zakázkách, která zavedla některé postupy pro výběr dodavatelů znesnadňující realizaci výběrových řízení některých projektů (týká se hlavně povinnosti zrušení výběrového řízení v případě, že se přihlásí do VŘ pouze jeden dodavatel). Příjemci se z různých důvodů často dostávají do zpoždění vůči plánovanému 4 harmonogramu a například v případě projektů ELI a nově i SUSEN (Udržitelná energetika) 4

5 dospěla situace již i k tomu, že je zde plánováno tzv. fázování, tedy posunutí konce realizace projektů až za období konce roku V roce 2014 usiloval ŘO VaVpI z těchto důvodů zejména o snížení predikované ztráty části alokace vyplývající z nesplnění pravidla n+2 pro závazek roku 2012 (tzv. decommitment). Realizací některých opatření, která ŘO VaVpI provedl zejména v druhé polovině roku, se podařilo významně tuto ztrátu snížit. Konkrétní provedená opatření jsou uvedena v kapitole Konečná výše decommitmentu tak tvoří cca 242 mil. EUR (6,7 mld. Kč). Souběžně se schvalovacím procesem projektů v jednotlivých výzvách probíhalo zajištění dostatečného počtu pracovníků implementace. I v průběhu roku 2014 docházelo k vyšší míře fluktuace a odcházení některých zkušenějších pracovníků, kteří byli a jsou postupně nahrazováni nově příchozími. V dalším období bude nutné tyto nově příchozí pracovníky zaškolit do procesů a problematiky VaVpI. V roce 2014 došlo již i k postupnému přechodu některých pracovníků do VVV, tento proces bude probíhat intenzivněji i v roce V roce 2014 bylo obsazeno uvolněné místo vrchního ředitele sekce, kterým se stal Ing. Radek Rinn, po konci roku 2014, kdy bude místo vrchního ředitele sekce zrušeno, se stane tzv. Koordinačním ředitelem. Stávajícím zaměstnancům byly již v předchozím roce prodlouženy smlouvy do konce roku 2015 (původní smlouvy byly uzavřené do konce roku 2013), v roce 2015 by pak v několika vlnách měly být uzavírány smlouvy na dobu neurčitou. V průběhu roku 2014 vykonal ŘO VaVpI celkem 40 veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců finanční podpory z VaVpI. V rámci nesrovnalostí pak bylo posuzováno celkem 465 podezření na nesrovnalosti. Nejčastější pochybení a nálezy jsou uvedeny níže v rámci kapitoly 2. V rámci oblasti evaluací pokračovala i v roce 2014 Průběžná evaluace VaVpI, která si klade za cíl mj. kvalitativně a kvantitativně vyhodnocovat, do jaké míry jsou naplňovány cíle VaVpI. Dále pak byla realizována Průběžná evaluace projektů podpořených v rámci prioritních os 1 a 2, tato evaluace je blíže popsána v kapitole 7. Všechny velké projekty pokračovaly v realizaci výzkumných programů. Některé velké projekty se stále potýkají se zpožděním harmonogramu a se strukturálními, či finančními obtížemi (projekt ICRC). Oblasti velkých projektů je samostatně věnována kapitola č. 4 a detailněji je jejich současný stav popsán i v příloze č. 5. Technická pomoc VaVpI zajišťovala prostřednictvím schválených projektů podporu fungování všech úrovní ŘO VaVpI. V oblasti publicity ŘO začala realizace mediální kampaně a úspěšně proběhla hlavní komunikační aktivita Výroční konference VaVpI. Veškeré informace k odborné či širší veřejnosti byly zveřejňovány na webovém portálu Probíhaly pravidelné semináře pro žadatele a příjemce (zejména s ohledem na ukončování projektů a nové výzvy). K posunu došlo ve vytváření a úpravě všech úrovní monitorovacího systému, který pokrývá celou šíři implementace. V roce 2014 byly řešeny specifické požadavky související s realizací nových výzev, ukončováním projektů a sledováním udržitelnosti. Na centrální úrovni se pracovníci ŘO zúčastnili pracovních jednání k IS pro nové programové období. Tato výroční zpráva byla zpracována v souladu s čl. 67 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č (Obecné nařízení) a v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Obecnému nařízení a se strukturou výroční zprávy stanovenou v Příloze XVIII Implementačního nařízení. Jako taková bude ze strany ŘO předložena k posouzení a ke schválení Monitorovacímu výboru VaVpI a následně do zaslána Evropské komisi. 5 5

6 Údaje v této zprávě jsou uváděny ve stavu k , u věcného pokroku (plnění monitorovacích indikátorů) k Pokud je některý údaj uveden k jinému datu, je to u příslušného údaje výslovně uvedeno. Tabulka 1 Regionální dimenze projektů VaVpI (vyjma projektů TP) Kraj Počet Podané žádosti Částka (v EUR) Projekty s Rozhodnutím Počet Částka (v EUR) Proplacené prostředky příjemcům Počet ŽoP Částka (v EUR) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: IS ŘO k , byl použit kurz 27,728 Kč/EUR, veřejné zdroje celkem. Ve sloupci Podané žádosti a Proplacené prostředky příjemcům je použitá částka z IS ŘO (ze sloupce Prvotní projektová žádost), částka ze sloupce Prvotní projektová žádost není přenášena do MSC2007. Všechny částky jsou oproti sestavám z MSC2007 přepočteny jednotným kurzem, proto může dojít k odchylkám oproti ostatním údajům v jiných částech VZ. 6 6

7 Tabulka 2 Reálný pokrok VaVpI Oblast podpory Celková alokace Podané žádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované výdaje předložené EK (včetně vratek) mil. Kč mil. EUR počet mil. Kč % mil. EUR počet mil. Kč % mil. EUR mil. Kč % mil. EUR mil. Kč % mil. EUR a b c c/a d e e/a f f/a h h/a ,40 806, ,13 134% 1 079, ,49 91% 736, ,35 46% 368, ,81 46% 368, ,40 806, ,30 240% 1 932, ,80 95% 762, ,65 72% 579, ,77 72% 576, ,98 53, ,85 231% 123, ,68 80% 42,91 487,63 33% 17,59 487,63 33% 17, ,67 163, ,65 170% 277, ,14 93% 150, ,64 82% 134, ,54 82% 134, ,41 521, ,33 129% 673, ,08 91% 473, ,01 69% 357, ,43 68% 354, ,84 74, ,47 85% 62, ,05 72% 53,05 816,41 40% 29,44 795,85 39% 28, ,31 6, ,00 93% 5, ,92 81% 5,01 35,32 20% 1,27 34,66 20% 1, ,03 4, ,00 41% 2, ,64 25% 1,21 2,15 2% 0,08 2,15 2% 0,08 Celkem , , ,73 171% 4 157, ,81 91% 2 226, ,15 61% 1 488, ,84 61% 1 481,64 Zdroj: MSC2007; MIS/ DWH;IS ŘO k pro přepočet z EUR na CZK byl použit kurz 27,728 Kč/EUR. Ve sloupci Podané žádosti je použitá částka z IS ŘO (ze sloupce Prvotní projektová žádost), tato částka není přenášena do MSC

8 1 IDENTIFIKACE ERAČNÍHO PROGRAMU ERAČNÍ PROGRAM VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ 2014 Dotčený cíl VaVpI přispívá k dosažení cíle Konvergence, který je v souladu s čl. 3 odst. 2a) Obecného nařízení určen na urychlení Konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů tím, že zlepší podmínky pro růst a zaměstnanost prostřednictvím zvýšení kvality investic do hmotného a lidského kapitálu, rozvoje inovací a znalostní společnosti, zlepšení schopnosti přizpůsobovat se hospodářským a sociálním změnám, ochrany a zlepšování životního prostředí a výkonnosti správy. Dotčená způsobilá oblast CZ02 Střední Čechy; Jihozápad CZ03; Severozápad CZ04; Severovýchod CZ05; Jihovýchod CZ06; Střední Morava CZ07; Moravskoslezsko CZ08. Programové období Číslo programu (CCI) 2007 CZ 161 PO 012 Název programu Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem: VaVpI je jedním z operačních programů, které přispívají k naplnění cílů Lisabonské strategie a vyváženého regionálního rozvoje ČR v souladu s cíli evropské regionální politiky. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (PI) a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost ( VK) představuje VaVpI vzájemně propojený systém intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a cílových regionů v rámci cíle Konvergence. VaVpI je na národní úrovni jedním z klíčových nástrojů přispívajících k realizaci Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR: Excelence prováděného VaV je jedním z hlavních kritérií při výběru projektů k financování z VaVpI. Důraz VaVpI na spolupráci příjemců s aplikační sférou přispívá k dosažení cíle zvýšení provázanosti VaV s inovacemi a posílení aplikovaného VaV v regionech. Důraz VaVpI na získávání zahraničních grantů a zakázek přispívá k větší orientaci českého VaV na mezinárodní spolupráci. 8

9 Řada projektů financovaných z VaVpI je součástí národní nebo evropské mapy velkých výzkumných infrastruktur. Globálním cílem VaVpI je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. Globální cíl zajišťuje významnou část Strategického cíle Národního strategického referenčního rámce (NSRR) Konkurenceschopná česká ekonomika a je plně v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství, (SOZS), jmenovitě se zásadou Zlepšení znalostí a inovace: cesta k růstu, Zvýšit a zlepšit zaměření investic do výzkumu a technologického rozvoje a částečně také Usnadnit inovace a podporovat podnikavost. Globální cíl VaVpI zároveň zapadá do celkového rámce reformních kroků Národního programu reforem ČR (NPR) v oblasti mikroekonomické. Strategický rámec VaVpI vychází z analýz současné situace v oblasti vědy a výzkumu (VaV), současných trendů, SWOT analýzy a analýzy vztahu mezi výzkumem, transferem technologií a konkurenceschopností. Lze jej popsat jako dvouvrstvou strategii podpořenou třemi průřezovými cíli. Schematicky je znázorněn na následujícím obrázku: Obrázek 1 Zvolená strategie VaVpI Tento strategický rámec je přenesen do čtyř specifických cílů. Tyto cíle jsou znázorněny v následujícím schématu. 9 9

10 Obrázek 2 Cíle a prioritní osy VaVpI Globální cíl Posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. Specifický cíl 1 Vytvoření omezeného počtu špičkových center s vysoce kvalitní VaV infrastrukturou schopných zapojit se do mezinárodní spolupráce v rámci ERA a ESFRI a vytvářet poznatky využitelné v aplikační sféře. Specifický cíl 2 Zajištění regionálních VaV kapacit určených pro tvorbu a přenos poznatků a posílení spolupráce VaV institucí s aplikační sférou. Specifický cíl 3 Zajištění podmínek pro transfer technologií, ochranu, šíření a uplatnění výsledků, popularizaci VaV, dostupnost vědeckých informací a zefektivnění VaV politiky. Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Specifický cíl 4 Podpora infrastruktury pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a přímým dopadem na nárůst a zvýšení kvality lidských zdrojů pro VaV aktivity a lepší připravenost absolventů pro praxi. Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem 10 10

11 Celkovou finanční alokaci jednotlivých prioritních os (po proběhlé revizi) pro celé programové období ukazuje následující tabulka. V roce 2015 je chystána změna finanční alokace v souvislosti s nutností vrátit část nevyužitých prostředků roku Tabulka 3 Finanční alokace na jednotlivé prioritní osy na celé programové období (v EUR) Název prioritní osy Příspěvek Společenství (ERDF) Národní zdroje Celkové zdroje 1. Evropská centra excelence Regionální VaV centra Komercializace a popularizace VaV Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Technická pomoc Celkem Zdroj: MSC 2007; MIS/DWH Přehled prioritních os Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 1 je tvořena jedinou oblastí podpory 1.1 Evropská centra excelence, která je zaměřena na podporu vzniku a rozvoje vysoce kvalitního VaV s důrazem na mezinárodní spolupráci, spolupráci s aplikační sférou a na produkci špičkových, aplikovatelných výsledků VaV. Globálním cílem oblasti podpory je vytvoření omezeného počtu center excelence, kvalitně vybavených VaV center s moderní, v odůvodněných případech unikátní, infrastrukturou VaV, s kritickou velikostí, partnersky propojených v sítích s prestižními centry VaV v zahraničí, aby mohla přispívat k propojení a větší integraci předních českých VaV týmů s předními mezinárodními výzkumnými organizacemi a evropskými výzkumnými infrastrukturami. V období je na tuto prioritní osu alokováno 33,1 % z celkové alokace VaVpI, tj. celkem cca 806 mil. EUR. Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 2 je naplňována oblastí podpory 2.1 Regionální VaV centra. Globálním cílem oblasti podpory 2.1 je vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména MSP, a další subjekty), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how. V období je na tuto oblast podpory alokováno 33,1 % z celkové alokace VaVpI, tj. celkem cca 806 mil. EUR. Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV V období je na tuto prioritní osu alokováno 8,9 % z celkové alokace VaVpI, tj. celkem cca 217 mil. EUR

12 Prioritní osa 3 je realizována prostřednictvím dvou oblastí podpory: 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV Oblast podpory 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví se zaměřuje na podporu komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména prostřednictvím podpory systémů komercializace a ochrany a využití duševního vlastnictví, včetně zakládání a rozvoje center pro transfer technologií v rámci výzkumných institucí. V období je na tuto oblast podpory alokováno cca 53,7 mil. EUR. Oblast podpory 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV se zabývá posílením propagace a popularizace VaV, zlepšením systému informovanosti a dostupnosti informací o výsledcích VaV, zlepšením systému evaluace výzkumných organizací s využitím zahraničních zkušeností s cílem přispět k zefektivnění podpory VaV. V období je na tuto oblast podpory alokováno cca 163,1 mil. EUR. Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Prioritní osa 4 je realizována jedinou oblastí podpory 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Je zaměřena na podporu rozvoje kvalitní infrastruktury vysokých škol s cílem navýšení kapacity terciárního vzdělávání a vytvoření podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání a VaV. Hlavním cílem priority je zlepšení materiálních podmínek pro přípravu vysokoškolských studentů, zejména z hlediska jejich připravenosti pro výzkum a vývoj a pro procvičování základních tvůrčích dovedností pro jejich budoucí uplatnění ve VaV. V období je na prioritní osu 4 alokováno 21,4 % z celkové alokace na VaVpI, tj. celkem cca 521,3 mil. EUR. Prioritní osa 5 Technická pomoc V období je na tuto PO alokováno 3,5 % z celkové alokace VaVpI, tj. celkem cca 85 mil. EUR. Prioritní osa 5 je realizována třemi oblastmi podpory: 5.1 Administrace VaVpI 5.2 Informovanost a publicita VaVpI 5.3 Absorpční kapacita VaVpI Oblast podpory 5.1 Administrace VaVpI je zaměřena na zabezpečení přípravy, řízení, implementace, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu VaVpI ve smyslu Obecného nařízení a národních právních norem. Výše alokace činí 87 % z celkové alokace na prioritní osu 5 VaVpI, tedy cca 74 mil. EUR. Oblast podpory 5.2 Informovanost a publicita VaVpI směřuje k poskytování včasných, komplexních a přesných informací o VaVpI s požadavkem na adekvátnost a účelnost vynaložených prostředků. Výše alokace činí 3 % z celkového objemu finančních prostředků prioritní osy 5 VaVpI, tedy cca 2,5 mil. EUR. Oblast podpory 5.3 Absorpční kapacita VaVpI je zaměřená na podporu aktivit zaměřených na rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborný specifický výcvik a školení, zjišťování a prosazování nejlepších řešení, vytváření sítí aj. Výše alokace činí 10 % z celkové alokace na prioritní osu 5 VaVpI, tedy 8,5 mil. EUR

13 Graf 1 Rozložení alokace na jednotlivé prioritní osy na celé programové období Zdroj: MSC2007; MIS/DWH Dokumenty VaVpI Obecné dokumenty VaVpI vychází z celé řady evropských a národních strategických dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a regionálního rozvoje. Z evropských strategických dokumentů se VaVpI opírá zejména o Strategické obecné základy Společenství, Lisabonskou strategii a její revidované verze, z cílů vytyčených v Barceloně v roce 2002, z rozpočtového výhledu EU na programovací období a z řady dalších dokumentů orgánů EU. Jedná se např. o Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Realizace programu Společenství: Více výzkumu a inovací investovat do růstu a zaměstnanosti: Společná strategie, Sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2006 Čas zařadit na vyšší rychlost: Nové partnerství pro růst a zaměstnanost, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Převádět poznatky do praxe široce založená inovační strategie pro EU, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zlepšení transferu poznatků mezi výzkumnými organizacemi a průmyslem v Evropě: směrem k otevřeným inovacím, Zelenou knihu Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy atd. Vazbu VaVpI na Strategické obecné zásady Společenství lze identifikovat především v rámci Obecné zásady 1.2. Zlepšení znalostí a inovace pro růst a zejména v bodě Zvýšit a zlepšit zaměření investic do výzkumu a technologického rozvoje, a dále v bodě Usnadnit inovace a podporovat podnikavost. Naplňování této obecné zásady nastává prostřednictvím investic do technologické infrastruktury pro VaV jak při budování center excelence, tak při budování regionální výzkumné infrastruktury podmiňující zvyšování konkurenceschopnosti. Dále naplňuje i podporou komercializace výsledků VaV, posilováním 13 mezinárodní spolupráce českého VaV, zefektivňováním podpory VaV a investicemi 13

14 do infrastruktury vysokých škol s cílem zlepšit připravenost absolventů a jejich uplatnitelnost, čímž se posílí schopnost aplikační sféry absorbovat nové poznatky. Z národních strategických dokumentů VaVpI navazuje na Národní rozvojový plán , Národní strategický referenční rámec ČR , Národní Lisabonský program Národní program reforem ČR, Strategii hospodářského růstu, Národní inovační politiku ČR na léta a Národní politiku výzkumu a vývoje ČR na léta V případě Národního rozvojového plánu VaVpI přispívá k plnění opatření prioritní osy Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky podporou inovací a znalostní ekonomiky, posilováním výzkumných kapacit, technologického rozvoje, infrastruktury pro podnikání a inovačních sítí, včetně využívání nových informačních technologií. V rámci Národního strategického referenčního rámce VaVpI přispívá k plnění prioritní osy Konkurenceschopná česká ekonomika a konkrétně především priority Podpora kapacit VaV pro inovace, kde VaVpI, společně s PI, představuje jádro intervencí. Zároveň se podílí na naplňování i strategických cílů Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a Atraktivní prostředí. Dále přispívá k technologickému rozvoji regionů cíle Konvergence, který je součástí strategického cíle Vyvážený rozvoj území. V rámci Národního programu reforem ČR VaVpI plně navazuje na prioritní opatření Výzkum a vývoj, inovace a rovněž napomáhá realizaci prioritního opatření Vzdělávání. Ve Strategii hospodářského růstu VaVpI výrazně napomáhá k plnění čtvrtého a především pátého pilíře růstu. VaVpI vytváří podmínky pro posílení VaV a inovací rozvojem sítí výzkumných pracovišť, jak špičkových center excelence, tak regionálních kapacit aplikačně zaměřeného VaV. Dále podporuje ochranu a využití duševního vlastnictví a komercializaci výsledků VaV, propagaci VaV i celkové zvyšování informovanosti o výsledcích VaV. VaVpI je koherentní s Národní inovační politikou ČR na léta v návaznosti na realizaci všech jejích strategických cílů: posílit VaV jako zdroj inovací, vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zajistit lidské zdroje pro inovace a zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích. VaVpI je také plně konzistentní s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta Dokumenty k implementaci VaVpI Vlastní implementace je podpořena a kodifikována několika dokumenty. V prvé řadě se jedná o Operační program VaVpI, který obsahuje zejména informace o zvolené strategii a systému implementace VaVpI. Revize, která byla připravena v roce 2013, byla v lednu 2014 odeslána Evropské komisi ke schválení, ke kterému došlo dne Stěžejním dokumentem pro žadatele je Příručka pro žadatele, která seznamuje se zaměřením Operačního programu, jeho jednotlivých prioritních os, specifiky projektů jednotlivých prioritních os, s obecnými podmínkami přípravy a realizace projektů a přípravy projektové žádosti. Pro lepší přehlednost byly vytvořeny tři specifické varianty Příručky pro žadatele - Příručka pro žadatele pro prioritní osy 1 a 2, Příručka pro žadatele pro prioritní osu 3 a Příručka pro žadatele pro prioritní osu 4. Příručky pro žadatele včetně příloh byly několikrát modifikovány především v souvislosti s vyhlašováním výzev v rámci jednotlivých prioritních os. V návaznosti na Příručku pro žadatele byla vydána Příručka pro příjemce. Cílem této Příručky je, aby příjemce (případně partner) postupoval při realizaci projektu v souladu s pravidly, a aby byl schopen své postupy vhodným způsobem dokladovat, a zajistit tak úspěšnou realizaci projektu. Příručka pro příjemce byla rovněž aktualizována. Klíčové dokumenty existují také v oblasti publicity a evaluace. Evropskou komisí byl schválen Komunikační plán (KoP) představující rámcovou komunikační strategii VaVpI. KoP VaVpI vymezuje cíle informování a publicity VaVpI, včetně cílových skupin, nástrojů komunikace a postupů vyhodnocení jejich účinnosti, a zároveň stanovuje rámcový 14 harmonogram realizace jednotlivých opatření informovanosti a publicity a jejich indikativní 14

15 rozpočet. KoP je průběžně zpřesňován ročními komunikačními plány zpracovávanými ve vyšší míře detailu. Obdobný dokument byl vytvořen a schválen pro evaluaci programu. Evaluační plán VaVpI (EP VaVpI) slouží jako výchozí dokument pro zlepšení řízení VaVpI v různých fázích implementace a zlepšení evaluační kapacity. EP VaVpI navazuje na Evaluační plán NSRR a je vypracován na celé programové období , přičemž v případě potřeby může být v průběhu programového období aktualizován. V průběhu roku 2014 byl s ohledem na vývoj a upřesnění procesů na úrovni Řídicího orgánu aktualizován Operační manuál, který detailně popisuje veškeré procesy spojené s implementací VaVpI a definuje postupy při jeho řízení, rozdělení pravomocí a odpovědností v rámci organizační struktury Řídicího orgánu. Tabulka 4 Přehled změn implementačních dokumentů v roce 2014 Dokument Datum změny Operační manuál VaVpI verze 8.0 účinná od (v roce 2014 nebyla jako celek aktualizována, provedeny pouze částečné změny některých kapitol a příloh) Příručka pro žadatele VaVpI PO3 verze 4.4 účinná od Příručka pro příjemce VaVpI verze 5.0 účinná od (v roce 2014 nebyla jako celek aktualizována, provedeny pouze částečné změny některých kapitol a příloh) Zdroj: ŘO VaVpI Implementace VaVpI V souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č bylo, usnesením vlády České republiky ze dne č. 175/2006, pověřeno MŠMT výkonem funkce ŘO Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zabezpečením funkce ŘO VaVpI byla ministrem pověřena Sekce řízení Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, dále jen Sekce řízení VaVpI, v čele s vrchním ředitelem. Veškeré aktivity spojené s implementací jsou zajišťovány v rámci samotného MŠMT. Nejsou určeny žádné zprostředkující subjekty, které by jednaly jménem ŘO. Koordinaci povinností ŘO zajišťuje Odbor řízení VaVpI (odbor zřízený v rámci Sekce řízení VaVpI). V průběhu roku 2014 vešla v platnost změna implementační struktury, spočívající ve: vyčlenění samostatného Oddělení finančního řízení z Oddělení finančního řízení a metodiky přejmenování Oddělení finančního řízení a metodiky na Oddělení metodiky a nesrovnalostí zrušení Oddělení projektové kontroly vyčlenění Odboru kontroly VaVpI z Odboru implementace VaVpI vzniku Oddělení kontroly veřejných zakázek a Oddělení projektové kontroly v rámci Odboru kontroly VaVpI vzniku Oddělení administrace projektů prioritní osa 4 přejmenování Oddělení administrace projektů prioritní osa 3, 4 na Oddělení administrace projektů prioritní osa

16 Skupina pro řízení operačních programů má následující organizační strukturu: Obrázek 3 Organizační struktura VaVpI: Skupina pro řízení operačních programů Odbor řízení VaVpI Odbor implementace VaVpI Odbor technické pomoci VaVpI Samostatné oddělení kontroly projektů technické pomoci VaVpI Odbor řízení VaVpI je strukturován do těchto oddělení: Oddělení metodiky a nesrovnalostí VaVpI zodpovídá zejména za metodické řízení procesu implementace VaVpI, nastavení a výklad metodik a postupů implementace VaVpI, zpracování a revize Operačního manuálu VaVpI, řízení rizik a nesrovnalostí, koordinaci požadavků na technickou pomoc, přípravu podkladů pro audity na všech úrovních, a řízení opatření k nápravě. Oddělení monitorování a komunikace VaVpI zodpovídá zejména za monitorování programu, řízení informačního systému, monitorovací systém programu, komunikaci s EK a ostatními relevantními institucemi, činnost Monitorovacího výboru, přípravu podkladů pro koncepční materiály vlády a dalších orgánů, publicitu a propagaci programu, implementaci komunikačního plánu, reporting programu, činnost sekretariátu hodnotitelských a výběrových komisí. Oddělení koncepčního řízení programu VaVpI zajišťuje metodickou kontrolu implementace programu na úrovni odboru implementace, nastavení výzev, řešení odborných agend v souvislosti s implementací a ověřování udržitelnosti programu a projektů. Odbor implementace VaVpI je strukturován do těchto oddělení: Oddělení administrace projektů PO 1, 2 zajišťuje u projektů v PO 1 a 2 komunikaci se žadateli a příjemci, příjem projektových žádostí, administraci projektových žádostí, podporu hodnotitelům a výběrovým komisím, monitorování v průběhu realizace projektů, kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti, kontrolu věcné stránky veřejných zakázek, autorizaci změn v projektu, věcnou kontrolu žádostí o platbu a monitorovací zprávy a závěrečné vyhodnocení projektu po věcné stránce. Oddělení administrace projektů PO 3 zajišťuje u projektů v PO 3 komunikaci se žadateli a příjemci, příjem projektových žádostí, administraci projektových žádostí, podporu hodnotitelům a výběrovým komisím, monitorování v průběhu realizace projektů, kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti, kontrolu věcné stránky veřejných zakázek, autorizaci změn v projektu, věcnou kontrolu žádostí o platbu a monitorovací zprávy a závěrečné vyhodnocení projektu po věcné stránce

17 Oddělení administrace projektů PO 4 zajišťuje u projektů v PO 4 komunikaci se žadateli a příjemci, příjem projektových žádostí, administraci projektových žádostí, podporu hodnotitelům a výběrovým komisím, monitorování v průběhu realizace projektů, kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti, kontrolu věcné stránky veřejných zakázek, autorizaci změn v projektu, věcnou kontrolu žádostí o platbu a monitorovací zprávy a závěrečné vyhodnocení projektu po věcné stránce. Oddělení financování projektů PO 1 a 2 zajišťuje především kontrolu finanční stránky projektů PO 1 a 2, podporu příjemcům při problematice účtování, kontrolu žádostí o platbu po finanční stránce, monitoring financování projektu ve vztahu ke schválenému rozpočtu, autorizaci rozpočtových změn v projektu a závěrečné vyhodnocení projektu po finanční stránce. Oddělení financování projektů PO 3 a 4 zajišťuje především kontrolu finanční stránky projektů PO 3 a 4, podporu příjemcům při problematice účtování, kontrolu žádostí o platbu po finanční stránce, monitoring financování projektu ve vztahu ke schválenému rozpočtu, autorizaci rozpočtových změn v projektu a závěrečné vyhodnocení projektu po finanční stránce. Odbor kontroly VaVpI je strukturován do těchto oddělení: Oddělení kontroly veřejných zakázek zajišťuje řízení a provádění kontroly veřejných zakázek, zpracování návrhů nápravných opatření vůči příjemcům podpory, zpracování návrhů koncepcí a postupů na úseku kontroly zadávání veřejných zakázek a zpracování výsledků kontrol, analýzu informací a dat získaných kontrolní činností. Oddělení projektové kontroly zajišťuje zpracování návrhů koncepcí a postupů na úseku kontrol na místě (veřejnosprávních, monitorovacích), tvorbu a aktualizaci komplexního plánu veřejnosprávních kontrol na místě, provádění kontrol na místě (veřejnosprávních, monitorovacích) a zpracování výsledků veřejnosprávních kontrol na místě, analýzu informací a dat získaných z kontrol a zpracování návrhu opatření. Samostatné oddělení finančního řízení, které není dále strukturováno, zajišťuje finanční řízení programu, přípravu podkladů k certifikaci výdajů, sledování pravidla n+3/n+2. Dalšími subjekty implementační struktury Sekce řízení VaVpI jsou: Samostatné oddělení kontroly projektů technické pomoci VaVpI, které zajišťuje u projektů technické pomoci proces příjmu a schvalování projektů, příjem a kontroly monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, administrativní kontrolu veřejných zakázek a kontroly na místě u projektů TP. Odbor Technické pomoci VaVpI, který zajišťuje v rámci prioritní osy 5 technickou pomoc pro VaVpI zpracovává a definuje projekty technické pomoci VaVpI a následně řídí a provádí jejich realizaci. Zároveň nese odpovědnost za využívání prostředků technické pomoci VaVpI. Součinnost Řídicímu orgánu zejména v oblasti přípravy věcného obsahu vybraných výzev a vyhodnocení výsledků a dopadů Operačního programu poskytují odbory skupiny III (Skupina pro vysoké školství a výzkum) a I (Skupina pro ekonomické záležitosti) na MŠMT. Funkci finančního útvaru dle Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu pro programové období , vydané Ministerstvem financí, plní odbor 15 Odbor hlavního účetního a svodného výkaznictví. Odbor 16 Odbor správce rozpočtu 17 zabezpečuje zejména agendu správce rozpočtu pro implementační strukturu VaVpI 17

18 v rámci MŠMT. Na publicitě VaVpI se podílí odbor K2 - Odbor vnějších vztahů a komunikace. Ve spolupráci s ŘO navrhuje a realizuje kampaně a propagační akce VaVpI (spoty, články v médiích apod.). Funkci auditního orgánu vykonává Ministerstvo financí, útvar Auditní orgán. Výkonem funkce PCO pro SF/CF byl rozhodnutím ministra financí vydaným na základě usnesení vlády České republiky ze dne 22. února 2006 č. 198 pověřen odbor Národní fond Ministerstva financí. Významným článkem v implementaci programu je Národní orgán pro koordinaci Národního strategického referenčního rámce. Jeho funkci vykonává na základě rozhodnutí Vlády ČR ze dne 22. února 2006 (usnesení č. 198) Ministerstvo pro místní rozvoj. V průběhu roku 2014 bylo z důvodu nárůstu objemu činností spojených s administrací nových projektů a agend nově zahájeno 77 pracovních úvazků. K pracovalo pro Řídicí orgán VaVpI celkem 158,97 FTE (zaměstnanců). Zároveň v roce 2013 bylo ukončeno celkem 40,6 FTE (zaměstnanců). Důvodem vzniklé fluktuace je přílišná pracovní zátěž, skončení pracovního poměru na dobu určitou (například zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou), nevhodné pracovní podmínky, omezení kariérního postupu. Počet výběrových řízení, která proběhla v roce 2014 dle standardního postupu, a metodického pokynu vydaného Národním koordinačním orgánem bylo 53 a celkově bylo přijato 77 nových zaměstnanců. Při obsazování pracovních míst je kladen důraz na kvalifikaci a zkušenosti uchazečů, na jejich motivaci, specializaci a profesní růst v rámci systému implementace. Aktuální socioekonomická analýza Výdaje na výzkum a vývoj a zdroje financování V úvodu stručné analýzy současné socioekonomické analýzy v oblasti výzkumu a vývoje v České republice je vhodné vyjít z jednoho z hlavních ukazatelů vyspělosti ekonomiky reflektujícího a předurčujícího dlouhodobou konkurenceschopnost, kterým je objem výdajů na výzkum a vývoj. V roce 2013 (zatím poslední dostupná statistická data) dosáhly celkové výdaje za prováděný výzkum a vývoj (VaV) na území ČR výše 77,9 mld. Kč. Podíl těchto výdajů na HDP, tzv. intenzita VaV, dosáhl ve stejném roce úrovně 1,91 %, což je hodnota vyšší než u většiny členských států Evropské unie. Graf 2 Celkové výdaje na VaV v ČR v roce 2013 Zdroj: ČSÚ 2014, Roční statistické šetření VTR

19 Dle údajů pro rok 2013 z celkové sumy uvedené výše bylo z domácích veřejných zdrojů na VaV poskytnuto 27 mld. Kč, což sice představuje nárůst oproti roku 2012, ale pouze mírný. Druhou složkou financování VaV z veřejných zdrojů představují zahraniční veřejné investice v celkovém objemu 12,6 mld. Kč veřejné zdroje se tak na financování VaV podílejí z 51 %. Z těchto 27 mld. Kč směřovalo 11,8 mld. Kč (44 %) do veřejných vysokých škol, druhým největším příjemcem byla pracoviště Akademie věd ČR, která v roce 2013 obdržela ze státního rozpočtu na VaV 7,2 mld. Kč (27 %). Necelá pětina celkových finančních prostředků z veřejných zdrojů ČR, tj. 4,9 mld. Kč byla určena na financování podnikatelského výzkumu. Dle statistických údajů dominují z hlediska sektoru provádění VaV podnikatelské subjekty s podílem cca 54,1 %, v sektoru vysokého školství je prováděno 27,2 % VaV, vládní sektor pak zaujímá podíl 18,3 %. ČSÚ uvádí, že největší objem z 42,1 mld. Kč využitých v podnikatelském sektoru na VaV byl vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou, v roce 2013 se tyto podniky podílely 58 % na celém VaV podnikatelského sektoru. V podnikatelské oblasti stále dominují průmyslové podniky, a to především v automobilovém a strojírenském průmyslu. V posledních letech roste v rámci zpracovatelského průmyslu význam VaV realizovaného v elektrotechnickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Kromě průmyslu roste význam VaV i v podnicích působících v oblasti poskytování profesních, vědeckých a technických činností a IT služeb

20 Tabulka 5 Výdaje na VaV v sektorech provádění podle zdrojů jejich financování (v mil. Kč): Sektor provádění VaV, zdroje financování VaV Podnikatelský Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Vládní Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Vysokoškolský Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Soukromý neziskový Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR ČR celkem (GERD) Podnikatelské z ČR Podnikatelské ze zahraničí Veřejné z ČR Veřejné ze zahraničí Ostatní z ČR Pozn.: Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vysokých škol a soukromého neziskového sektoru. Zdroj: ČSÚ Ze soukromých domácích zdrojů bylo sice do VaV investováno o cca- 3 mld více než v roce 2012 (celkem 29,3 mld,), ale jen necelá 2 procenta (434 mil. Kč oproti 158 mil. Kč v roce 2012) z této částky směřovalo do vysokých škol. Stále tedy bohužel přetrvává nízký podíl podnikatelských zdrojů z ČR na financování VaV prováděného ve vládním a vysokoškolském sektoru. Je tak třeba se v následujícím období velmi intenzivně věnovat podpoře spolupráce výzkumné a aplikační sféry ve všech jejích aspektech, a to nejen v oblasti aplikovaného výzkumu, ale bylo by vhodné věnovat se i případným možnostem spolupráce aplikační sféry s centry věnujícími se primárně základnímu výzkumu. Jednou z příčin současného nepříliš optimálního stavu je i nízká mezisektorová mobilita lidských zdrojů ve výzkumu a technologiích (ČR v této oblasti zaujímá až 17. místo mezi 23 sledovanými státy OECD). V České republice je veřejný výzkum prováděný ve vládním a vysokoškolském sektoru realizován na primárně veřejných vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelem je Akademie věd ČR. Dle údajů pro rok 2013 připadlo z celkových výdajů ve výši 35,5 mld. Kč 60 % na vysokoškolský sektor (21,2 mld. Kč). Dle očekávání měly nejvyšší zastoupení ve vysokoškolském výzkumu technické (35 %) a přírodní vědy (33 %), následované vědami lékařskými (15 %), zbývající procenta si zhruba 20 20

21 stejným dílem dělí vědy sociální, zemědělské a humanitní. Významnou roli pro poměrně vysoký podíl lékařských věd hraje zařazení fakultních nemocnic do vysokoškolského sektoru. Co se týče vládního sektoru, převážná část výdajů na VaV zde směřuje zejména do oblasti přírodních věd (70 %), které jsou doménou zejména pracovišť AV ČR. Kromě přírodních věd je poměrně významné i zastoupení věd humanitních (8,7 %). Tomuto výzkumu se kromě pracovišť AV ČR věnují totiž i veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost. Zastoupení jednotlivých vědních oblastí Z hlediska zastoupení vědních oblastí působil největší počet výzkumných pracovníků v oblasti technických věd (cca 45 %), následovaly přírodní vědy s cca 30 %. Nejvíce finančních prostředků bylo v ČR v roce 2013 vynaloženo na experimentální vývoj, celkem 27 mld. Kč (34,7 %). V oblasti aplikovaného výzkumu došlo k celkovému poklesu oproti minulému sledovanému období, když zde bylo vynaloženo zhruba 25,3 mld. Kč představujících podíl cca 32,4 %. Na základní výzkum, který je dominantou především vládního sektoru, bylo alokováno 25,6 mld. Kč oproti 21,8 mld. Kč vynaloženým v roce předchozím (2012), tedy zhruba 33 % (o rok dříve cca 30 %) z celkových výdajů na VaV zde je možné v porovnání s aplikovaným výzkumem pozorovat znatelný nárůst. Graf 3 Struktura výdajů na VaV podle typu činnosti a podle druhu výdajů Zdroj: ČSÚ graficky_prehled.pdf Regionální rozložení Mezi kraji dominuje v oblasti VaV dlouhodobě Praha, kde se v roce 2013 nacházelo nejvíce pracovišť VaV (683, tj. 24,6 % podíl), nejvíce zaměstnanců ( osob, tj. 37 % všech zaměstnanců ve VaV), a která spotřebovala i nejvíce výdajů (26 mld. Kč, což činí zhruba 33 % podíl) směřujících do VaV. Od roku 2007 můžeme zaznamenat také vzrůstající význam Jihomoravského kraje, ve kterém se v roce 2013 nacházelo 453 výzkumných pracovišť (v roce 2007 jich bylo jen 321), a který s 16,3 mld. Kč směřovanými do VaV tvoří pětinu celkových výdajů do VaV v ČR, zatímco v roce 2007 tento podíl dosahoval pouze 11 %

22 Graf 4 Základní ukazatele VaV v ČR za rok 2013 Zdroj: ČSÚ graficky_prehled.pdf Lidské zdroje ve VaV v ČR V ČR nadále roste i počet zaměstnanců ve VaV, který dosáhl v roce 2013 hodnoty osob, tzn FTE, přičemž 32,2 % z uvedeného počtu tvořily ženy. Největší část dle údajů Českého statistického úřadu představovali výzkumníci (55,5 %), z toho cca 28,2 % tvořily ženy. Důvodem pro téměř třetinový rozdíl mezi počtem osob a FTE je poměrně značné množství částečných úvazků, kdy jeden vědecký pracovník spolupracuje s více institucemi VaV Největší počet výzkumných pracovníků (přepočtených osob) byl v roce 2013 zaměstnán v podnikatelském sektoru (16,7 tis. FTE), vysokoškolský sektor byl zastoupen zhruba 11 tis. FTE a vládní sektor 6,3 tisíci výzkumníky. Lidské zdroje generované VaVpI Jedním z cílů VaVpI bylo i zvýšení počtu pracovníků v oblasti VaV. Je zřejmé, že centra nově vznikající díky intervenci VaVpI budou klást zvýšené nároky na lidské zdroje ve VaV. Do roku 2018 se počítá s úhrnným nárůstem o téměř 2000 pracovníků v PO1 a téměř 3000 pracovníků v PO2 (měřeno v FTE; zahrnuje technické a administrativní pracovníky; podíl výzkumníků na celkovém počtu pracovníků výzkumné instituce je zhruba 70 %). Nově vzniklá infrastruktura by tedy měla vytvořit pracovní místa ve VaV odpovídající zhruba 10 % celkové zaměstnanosti ve VaV (podle údajů za rok 2010). Počty nových pracovních míst rozložené do jednotlivých let jsou zobrazeny v grafu níže

23 Graf 5 Předpokládaný nárůst počtu zaměstnanců v nových VaV centrech dle sektoru provádění ( ) Zdroj: MŠMT 2012; TC AV ČR Pozn.: Některá centra nevykazují data až do roku 2020, v grafu se předpokládá stálý počet zaměstnanců podle posledního roku plánovaného v dokumentaci. Otázkou však zůstává, zda-li se bude jednat skutečně o tzv. čistá pracovní místa, nebo bude docházet zčásti pouze k transferu výzkumníků ze stávajících výzkumných organizací do budovaných/rozšiřovaných center. Dle výstupů z evaluačních aktivit, které ŘO VaVpI provádí, je pouhý převod výzkumných kapacit poměrně rozšířenou záležitostí. Česká republika v porovnání s EU Poměrně zajímavé je porovnání celkové inovativní výkonnosti České republiky s ostatními státy Evropské unie. Obecně je možné konstatovat, že pokračuje trend zmenšování rozdílů mezi členskými státy EU z hlediska přístupu k inovacím, respektive zmenšují se rozdíly způsobené ekonomickou krizí. Evropská komise dělí členské státy do čtyř skupin dle inovativní výkonnosti: v první skupině inovačních lídrů (Innovation Leaders) se nacházejí severské země, společně s Německem, mezi inovační následovníky (Innovation Followers) se řadí především starší členské státy ze západu Evropy, třetí skupina mírných inovátorů (Moderate Innovators), kam spadá i Česká republika, je tvořena většinou nových členských zemí, a konečně nejslabšími inovátory (Modest Innovators) jsou Rumunsko, Bulharsko a Lotyšsko. Tzv. inovační index v tomto případě představuje soubor 3 typů indikátorů členěných do osmi inovačních dimenzí, které v souhrnu představují rámec pro hodnocení členských zemí. 1 1 Podrobné členění viz Innovation Union Scoreboard 2014, str. 8, dostupné na

24 Graf 6 Inovativní výkonost ČR v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU Zdroj: Innovation Union Scoreboard 2014http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/ius/ius-2014_en.pdf V případě České republiky byla sice inovační výkonnost v posledních osmi letech poměrně nevyrovnaná, nicméně inovační index jako celek se za tuto dobu zlepšil, přičemž inovační index ČR poměrně věrně kopíroval vývoj v EU. Graf 7 Innovation index srovnání ČR s průměrem EU Zdroj: Innovation Union Scoreboard Faktory, ve kterých je pozice České republiky v porovnání s průměrem EU relativně silná jsou počet mezinárodních vědeckých ko-publikací, výdaje na inovace mimo VaV a výdaje na VaV ve veřejném sektoru. Naopak za slabiny je možné považovat počet doktorandů s původem mimo členské státy EU a investice rizikového kapitálu. Vysoký nárůst je pozorován u počtu udělených ochranných známek (Community trademarks) a u množství populace s ukončeným terciárním vzděláním

25 Vzdělávací systém jako nezbytná základna pro VaV Pro ČR, stejně jako pro většinu zemí, je proces dohánění investic do VaV dlouhodobou záležitostí. Týká se to nejen veřejných a soukromých investic do VaV, ale také otázek lidských zdrojů a politiky vzdělávání, vládnutí, celkové struktury průmyslu i ekonomického rozvoje. Důležitou úlohu pro rozvoj oblasti VaV hraje tvorba a transfer znalostí. Činnosti spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi vyžadují kvalitní základnu lidských zdrojů. Zásadní vliv na vytváření kvalitních lidských zdrojů pro oblast VaV mají zejména vysoké školy, pochopitelně s přispěním i ostatních úrovní vzdělávacího systému. Jedním z jejich hlavních úkolů je připravit dostatečnou a kvalitní platformu vědeckých pracovníků. Počet studentů vysokých škol v průběhu let v ČR sice absolutně narůstá, dochází však k odklonu mladých lidí od studia technických oborů, které jsou spolu s přírodovědným a lékařským zaměřením považovány za základ pro vznik nových znalostí a výsledků VaV. V současné době je tedy jedním z hlavních úkolů oživit zájem mladých lidí o studium přírodních věd a technických oborů soustavnou podporou takových druhů vzdělávání již od raného věku dětí. Mezi lety 2000 až 2010 došlo k poklesu zastoupení osob vzdělaných v oborech technických věd v terciárně vzdělané populaci o celých 6 %. Vzrostl naopak podíl absolventů v oblastech společenských věd, obchodu, práva a humanitních věd, jejichž role je v rámci VaV též nezastupitelná, avšak pouze jakožto sekundárního komplementárního činitele. Internacionalizace Z pohledu internacionalizace českého VaV došlo oproti předcházejícímu období k výraznému nárůstu podílu zahraničních zdrojů na VaV. Jejich podíl se zvýšil ze 4,4 % v roce 2006 na 27,2 % v roce Přestože významný podíl na tomto zvýšení mají právě zdroje z evropských strukturálních fondů investovaných v období (resp. 2015) do VaV, patrný je i nárůst soukromých zahraničních zdrojů, které jsou do VaV v ČR investovány. Jejich podíl vzrostl z 2,9 % v roce 2006 na 10,9 % v roce Cestou k větší internacionalizaci českého výzkumného prostředí je i snaha zvyšovat počet zahraničních výzkumných pracovníků, kteří s sebou přináší nejen určité know-how mezinárodního vědeckého prostředí, ale i síť kontaktů využitelných pro další rozvoj svého nového působiště. Nezanedbatelnou úlohu hrají také aktivity mezinárodní spolupráce, a to v obou směrech tzn. jak prostřednictvím iniciativy národních týmů, tak rovněž prostřednictvím zájmu zahraničních subjektů o znalosti a vědecké pracovníky fungující v českém prostředí. Určitým zpomalujícím faktorem dalšího rozvoje mezinárodní spolupráce je však stále značná roztříštěnost výzkumu (VaV je v současné době v ČR prováděn na cca 2,5 tis. pracovištích), malá velikost výzkumných skupin a nedostatek strategického řízení jako důsledek nedostatečné institucionální podpory. Při celosvětové konkurenci v produkci výsledků VaV je přitom nutné, aby stát menší velikosti, jakým je ČR, soustředil své investice do omezeného počtu center s kritickou velikostí a špičkovou kvalitou. Stejně tak je třeba značně posílit koordinaci mezi jednotlivými aktéry

26 Systémová opatření, koncepce v oblasti VaV Sekce ÚV Jedním z nejvýznamnějších systémových opatření v oblasti VaV je vznik Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR. V čele sekce stojí místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který je zároveň předsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Mezi hlavní úkoly sekce patří sjednocení vědní politiky, nastavení transparentních pravidel financování institucí zabývajících se VaVaI, identifikace a podpora excelence ve vědě a rozšiřování mezinárodní vědecké spolupráce. Podpora vědy a výzkumu je zároveň vnímána jako významná součást konkurenceschopnosti České republiky, proto do portfolia činností sekce patří také zlepšování spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou a popularizace vědy a výzkumu. RIS 3 Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (dále jen Národní RIS3 strategie z anglického Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation ) je strategický dokument zajišťující efektivní zacílení podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI). Smyslem Národní RIS 3 strategie je efektivní zacílení evropských, národních, regionálních a soukromých peněz (až 70 mld. korun ročně) do nejperspektivnějších oblastí výzkumu a podnikání. Dílčím cílem Národní RIS3 strategie je účelné propojení akademického a podnikatelského sektoru. Prioritní oblasti podpory VaVaI budou společně určovat zástupci firem, výzkumných institucí, škol, veřejné správy a neziskového sektoru. Národní RIS 3 strategie je na období tzv. předběžnou podmínkou pro čerpání evropských fondů (Evropské strukturální a investiční fondy, ESI fondy) do oblasti výzkumu, vývoje a inovací v minimálně 3 operačních programech. Vláda ČR sice Národní RIS3 strategii schválila již v prosinci 2014, avšak podle názoru Evropské komise je potřeba doplnit některé chybějící složky (zejména finančního charakteru). Po schválení Národní RIS3 strategie přešlo její řízení k 1. lednu 2015 pod Úřad vlády, sekci místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace. Úřad vlády bude, vzhledem ke své nadresortní povaze a koordinační povaze, moci zajistit řádné fungování Národní RIS 3 strategie v systému podpory VaVaI v ČR i správné směřování projektů plánovaných a realizovaných za podpory ESI fondů ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Úřad vlády jako nový gestor Národní RIS3 strategie zpracoval Akční plán RIS3 vedoucí ke splnění této předběžné podmínky. Akční plán RIS3 počítá s úspěšným vyřešením připomínek Evropské komise a naplněním předběžné podmínky v září IPN Metodika Cílem projektu Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací je zatraktivnit prostředí výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) pro vědecké pracovníky, podpořit excelenci ve VaVaI, motivovat mladé lidi pro práci ve VaVaI, zvýšit prestiž vědecké práce a nalézt mechanismy na finanční ohodnocení podle kvality odvedené práce. Prostředkem k dosažení cíle je nová metodika hodnocení výsledků a institucí a nová metodika rozdělování veřejné podpory. Návrh nového systému hodnocení bude vycházet z doporučení Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, který důrazně varuje před mechanistickým pojetím současné Metodiky. Projekt má multiplikační charakter. Výsledky jeho řešení budou využívány orgány státní správy, poskytovateli podpory a dotknou se všech výzkumných organizací a jejich pracovníků 26 26

27 Působení intervencí VaVpI a VK v oblasti VaV V programovém období bylo vybudováno z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ( VaVpI) 8 evropských center excelence, která budou zajišťovat špičkový výzkum světové úrovně, a 40 regionálních VaV center, která budou zajišťovat VaV, jehož výsledky budou přednostně využívány v aplikační sféře. Tyto investice významnou měrou plošně snížily technologickou mezeru mezi výzkumnými pracovišti v ČR a v zahraničí, která představovala významnou bariéru kvalitního výzkumu i většího zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce. Zatímco v roce 2006 většina českých veřejných výzkumných institucí zaostávala v materiálovém a přístrojovém vybavení a podmínky pro VaV nedosahovaly ani průměrné úrovně EU, v programovém období se podařilo tyto nedostatky alespoň zčásti eliminovat a nastartovat pozitivní vývoj vybudováním nezbytných základů pro další rozvoj prostředí VaV i VŠ. Do programového období vchází ČR s centry VaV, která jsou díky VaVpI špičkově materiálně a přístrojově vybavena

28 Graf 8 Centra VaVpI dle území realizace a směru výzkumu, 2011 Zdroj: Centra VaV spolufinancovaná z ERDF a národních zdrojů, MMR, 2011, data VaVpI. 28

29 Pomocí projektů VK i VaVpI se daří ve výzkumných organizacích nastavit také systém ochrany duševního vlastnictví, transferu technologií či grantových kanceláří. Na VŠ jsou zaváděny nové studijní plány a obory, které lépe reflektují současné potřeby. Z VK se navíc podařilo realizovat také několik národních projektů zaměřených na optimalizaci systémových nastavení VaV a VŠ. Jedná se např. o systém hodnocení institucionální podpory, který je ve fázi modernizace. Na tento systémový krok by měl navazovat další, a to nastavení jednotných principů hodnocení programů účelové podpory. Tyto dva systémové a synergické kroky by měly v následujících letech podstatně změnit systém podpory a financování výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Je nesporné, že toto poměrně skokové navýšení kapacit VaV v České republice s sebou přinese i nezbytně související zvýšení nároků na institucionální podporu nově vybudovaných kapacit, ale i zvýšený tlak na účelovou podporu z nově vládou schvalovaných resortních programů na podporu VaVaI. Současně se předpokládá nárůst počtu pracovních sil započítávaných do VaVaI. Pokud by se naplnily veškeré prognózy, kapacita výzkumných institucí by se mezi roky 2012 až 2020 téměř zdvojnásobila. Graf 9 Finanční požadavky nových kapacit VaVaI Zdroj: Smekal, M.; Chvalkovská J.; Wagenknecht, L.: Analýza výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace. Září 2013, dostupné na následujícím webovém odkazu: C3%A1tn%C3%ADho%20rozpo%C4%8Dtu%20na%20VaVaI_3_ pdf Zatímco udržitelnost infrastruktur VaVpI je zajištěna zejména z programu NPU, bude nutné se v programovém období zaměřit na podporu kvalitního výzkumu a jeho internacionalizaci a komercializaci a lidské zdroje pro výzkum tak, aby byly maximálně využity intervence z období a aktivity nových infrastruktur se tak rozvíjely. Současně bude klíčové nejen přilákat větší počet lidí do technických oborů na VŠ, ale i přilákat výzkumné pracovníky ze zahraničí, aby docházelo k postupnému otevírání českého výzkumu, které bylo nastartováno intervencemi v tomto období. 29

30 2 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ VAVPI Dosažený pokrok a jeho analýza Tabulka 6 Přehled nejdůležitějších událostí za rok 2014 Datum Událost Ukončení sběru žádostí ve výzvě 3.4 Infrastruktura na podporu výuky spojené s výzkumem (pražské VVŠ) Ukončení sběru žádostí ve výzvě 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center Sběr žádostí ve výzvě 8.3 pro oblast podpory 3.2_Propagace a informovanost o výsledcích VaV - Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory VaV zasedání MV VaVpI Schválení 3. Revize zasedání MV VaVpI Výroční konference VaVpI Zdroj: ŘO VaVpI INFORMACE O VĚCNÉM POKROKU VAVPI V roce 2014 pokračovala úspěšně implementace VaVpI. Zazávazkováno je již téměř 91 % celkové alokace. V roce 2014 byla vydána Rozhodnutí 17 projektům s požadovanou dotací 56,4 mil. EUR (1,6 mld. Kč) z prioritní osy 4, výzvy 3.4. Z důvodu oslabení kurzu koruny vůči euru, však došlo pouze k mírnému navýšení poměru vydaných Rozhodnutí vůči celkové alokaci (na konci roku 2013 byl tento poměr ve výši 90 % alokace). V rámci plnění monitorovacích indikátorů byly u všech kontextových, s výjimkou podílu celkových výdajů na VaV na HDP, naplněny dosažené hodnoty ve vyšší než plánované hodnotě. U indikátorů dopadu je situace obdobná, s tím, že zatím nebylo dosaženo plánovaného nárůstu počtu absolventů doktorského studia v regionech Konvergence a bude záležet i na další národní strategii v této oblasti, zda se hodnoty podaří dosáhnout. Dosažené hodnoty ostatních monitorovacích indikátorů dopadu již rovněž přesahují hodnoty plánované (i po proběhnuvší revizi, tedy jejich navýšení). V prioritní ose 1 všechny projekty pokročily během roku 2014 ve své realizaci, nicméně s ohledem na skutečnost, že se v této ose jedná o většinu velkých projektů (5 z 8), tak zatím pouze jeden z projektů (Centrum excelence Telč) ukončil svou realizaci. S ohledem na zpoždění v realizovaných projektech (zejména těch velkých), které bylo způsobeno jejich pozdějším schválením a průtahy ve veřejných zakázkách, je i čerpání a věcný pokrok v této ose opožděn. Nicméně ke konci roku 2014 se již podařilo certifikovat téměř polovinu předložených výdajů, což je více než dvojnásobek oproti konci roku I tak velký objem prostředků bude nutné předložit v žádostech o platby ze strany příjemců do konce roku 2015, tak aby mohly být následně předložené k certifikaci. S ohledem na snahu o efektivní vyčerpání maximálního množství prostředků byla dále v této prioritní ose na konci roku 2013 vyhlášena nová výzva Posílení výzkumných kapacit VaV center, jejímž cílem bylo ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur, jejich rozvoj ve prospěch regionu, přenos znalostí ze zahraničí do regionu a schopnost vytvářet v regionu mezinárodně konkurenceschopnou kvalitu. V rámci této výzvy bylo předloženo celkem 18 projektových žádostí s výší dotace 45,6 mil. EUR (1,2 mld. Kč). S ohledem na možné riziko přezávazkování však na základě rozhodnutí vedení MŠMT nedošlo k podpoře úspěšných projektových žádostí. S vyhlášením obdobně zaměřené výzvy se počítá v roce 2015 v VVV. V prioritní ose 1 jsou již průběžně naplňovány některé indikátory výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity) a výsledku (Počet výzkumných pracovníků a studentů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu; Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence; Počet nově vytvořených pracovních míst). V případě posledně jmenovaného výsledkového indikátoru je již dokonce průběžně naplněna plánovaná hodnota tohoto indikátoru

31 V prioritní ose 2 je největší podíl projektů, které zahájily již dříve svou realizaci, a proto i všechny finanční i věcné ukazatele jsou zde nejvýrazněji naplňovány. V této ose byly již dříve podpořeny zásobníkové projekty a pouze vzhledem k výkyvu směnného kurzu na konci roku 2013 zde není zazávazkována celá alokace této osy. I z tohoto důvodu je zvažováno vyhlášení nové výzvy na rozvoj vybavení stávajících center. K skončilo v prioritní ose 2 realizaci 16 projektů (ze 40 podpořených). Certifikované prostředky v této ose tvoří již 72 % přidělené alokace. Ani tento objem však nebyl dostačující s ohledem na plnění pravidla n+2 na konci roku 2014 a rovněž v roce 2015 bude i v této ose nutné vyvinout vyšší úsilí k předložení dostatečného množství prostředků a na své ukončení čeká ještě více než polovina projektů. Na základě provedené 3. revize byly navýšeny cílové hodnoty některých monitorovacích indikátorů. V průběžném plnění monitorovacích indikátorů došlo k největšímu posunu u indikátoru výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity), kde s ohledem na ukončenou realizaci velké části projektů byla již téměř naplněna celková plánovaná hodnota tohoto indikátoru. Z důvodu ukončování většího počtu projektů se rovněž dařilo plnit i cílové hodnoty ostatních výstupových indikátorů. U indikátoru výsledku pak byla již naplněna, či překročena plánovaná hodnota u indikátorů Počtu projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry a Počtu nově vytvořených pracovních míst. U indikátoru měřícího počet studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu, pak byla cílová hodnota rovněž již nyní téměř naplněna. Výrazného věcného i finančního pokroku bylo dosaženo i v prioritní ose 3. V roce 2014 pokračovala realizace všech 62 projektů, jimž byla v prioritní ose 3 vydána Rozhodnutí. Závazek těchto projektů tvoří již 90 % plánované alokace (po proběhnuvší realokaci prostředků z prioritní osy 3 do prioritní osy 4). Certifikované výdaje pak tvoří přibližně 70 % plánované alokace. V březnu 2014 byla vyhlášena výzva 8.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory. Bohužel ve výzvě 8.3 nebyl předložen žádný projekt a výzva tak byla hodnocena jako neúspěšná. V roce 2014 ukončily v prioritní ose 3 další projekty svou realizaci. Celkem zde již bylo ukončeno 5 projektů (2 projekty z výzvy 2.3 Informační infrastruktury pro VaV a 3 projekty z výzvy 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky). V plnění monitorovacích indikátorů došlo k posunu naplnění dosažených hodnot v případě výsledkových indikátorů. Konkrétně byla naplněna hodnota u indikátoru Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace (výzva 3.3), kde je již nyní naplněna cílová hodnota tohoto monitorovacího indikátoru stanovená v. Stejná situace je u indikátoru Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur (výzva 2.3). S ohledem na ukončování projektů pak dochází již i k plnění monitorovacího indikátoru sledujícího počet návštěvníků v Science learning a návštěvnických centrech (výzva 1.3). V prioritní ose 4 ukončilo k svou realizaci 15 projektů (všechny ve výzvě 1.4). Jeden z projektů pak je již i finančně ukončen. Celkem bylo vydáno v prioritní ose 4 již 65 Rozhodnutí o poskytnutí dotace a je zde zazávazkováno 91 % alokace (po uskutečněném navýšení). Certifikované výdaje tvoří zde již téměř dvě třetiny celé alokace této prioritní osy. ŘO VaVpI vyhlásil v září v prioritní ose 4 další výzvu (č. 3.4), která průlomově podporuje projekty realizované na území Prahy (s vyčísleným dopadem do regionu Konvergence). Tato výzva má celkovou alokaci z VaVpI ve výši až 72,1 mil. EUR (2 mld. Kč). Sběr žádostí v této výzvě skončil a bylo předloženo 21 projektových žádostí s požadovanou alokací z VaVpI ve výši 94,9 mil. EUR (2,6 mld. Kč). Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo v této výzvě vydáno celkem 17 projektům s požadovanou dotací 56,4 mil. EUR (1,6 mld. Kč). V plnění dosažených hodnot monitorovacích indikátorů došlo podobně jako u prioritní osy 1 a 2 k posunu u výstupového indikátoru Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity, kde je již téměř ze dvou třetin naplněna navýšená cílová hodnota tohoto indikátoru a dále u výsledkových indikátorů Počet studentů majících prospěch z nové/rekonstruované infrastruktury (včetně studentů doktorských studií). Níže uvedené tabulky ukazují průběžné naplňování hodnot monitorovacích indikátorů uvedených v. Kromě kontextových indikátorů jsou naplňovány i hodnoty indikátorů 31 dopadu a díky již pokročilejší realizaci projektů ve všech prioritních osách i indikátory výsledku 31

32 a výstupu. Řada indikátorů však bude postupně naplňována až s ukončením projektů v jednotlivých osách a schválením závěrečných monitorovacích zpráv těchto projektů, proto jsou dosažené hodnoty v některých případech zatím nízké, případně i nulové. S ohledem na ukončování projektů a zavedení výše sankcí, týkající se konkrétních monitorovacích indikátorů, ŘO bedlivě sleduje i naplňování hodnot na úrovni jednotlivých projektů, jejichž realizace se chýlí k svému konci

33 Tabulka 7 Indikátory kontextu na úrovni VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru kontext Název indikátoru Přírůstek celkového počtu uznaných výsledků VaV za všechna pracoviště v regionech Konvergence Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota RIV Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená Výchozí Cílová Lisabon kontext Podíl celkových výdajů na VaV na HDP % ČSÚ Dosažená 1,48 1,41 1,47 1,34 1,56 1,79 1,9 1,84 0 1,84 Výchozí 1,42 1,48 1,41 1,47 1,34 1, ,9 0 1,42 Cílová ,2 2, kontext Celkový počet zaměstnaných ve VaV na 1000 zaměstnaných v národním hospodářství promile ( ) ČSÚ Dosažená 9,99 10,16 10,33 10,7 11,43 12,32 12,6 11, ,43 Výchozí 9,1 9,99 10,16 10,33 10,7 11,43 12,32 12,6 0 9,1 Cílová ,8 10, kontext Celkový počet zaměstnaných ve VaV na 1000 zaměstnaných v národním hospodářství - ženy promile ( ) ČSÚ Dosažená 7,4 7,34 7,5 7,64 8,01 8,55 8,01 8,01 0 8,01 Výchozí 5,1 7,4 7,34 7,5 7,64 8,01 8,55 8,01 0 5,1 Cílová ,3 6, kontext Souhrnný inovační index (SII) hodnota EIS Zdroj: IS VaVaI, Innovation Union Scoreboard 2014, ČSÚ 2012/2013/2014 Dosažená 0,39 0,37 0,37 0,41 0,42 0,41 0,42 0,42 0 0,42 Výchozí 0,26 0,39 0,37 0,37 0,41 0,42 0,41 0,42 0 0,26 Cílová ,36 0,36 33

34 Tabulka 8 Indikátory dopadu na úrovni VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru dopad Název indikátoru Přírůstek celkového počtu uznaných výsledků VaV za podpořená pracoviště Měrná jednotka počet Zdroj Hodnota Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená 0 0 N/A , , , ,48 Výchozí , , Plánovaná dopad Nárůst počtu absolventů doktorského studia v regionech Konvergence počet Matriky MŠMT Dosažená Výchozí Plánovaná Core 6 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem počet Dosažená ,24 444, , , , ,06 Výchozí ,24 444, , , Plánovaná Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy počet Dosažená ,01 73,89 503,27 857, , ,51 Výchozí ,01 73,89 503,27 857, Plánovaná Zdroj: MSC2007 k

35 Tabulka 9 Indikátory výstupu na úrovni prioritních os VaVpI Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup výstup Název indikátoru Měrná jednotka Počet center excelence počet IS ŘO Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Počet vybavených regionálních VaV center Počet fungujících regionálních VaV center Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity počet počet m 2 počet počet počet m 2 Zdroj Hodnota Evropská centra excelence Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Celkem Dosažená , , ,5 Výchozí , Plánovaná Regionální VaV centra Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená N/A Výchozí Plánovaná Dosažená N/A , , ,96 Výchozí N/A , Plánovaná

36 3. Komercializace a popularizace VaV výstup výstup výstup Počet podpořených projektů a mechanismů pro komercializaci Počet projektů návštěvnických center a science learning centres pro popularizaci VaV Počet podpořených projektů odborných vědeckých a oborových knihoven počet počet počet Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená 0 N/A N/A N/A Výchozí 0 N/A N/A N/A Plánovaná 0 N/A N/A N/A výstup Počet podpořených projektů informační infrastruktury pro VaV počet Dosažená Výchozí Plánovaná výstup Počet nově vytvořených/inovovaných produktů počet Dosažená 0 N/A N/A N/A N/A N/A Výchozí 0 N/A N/A N/A N/A N/A Plánovaná 0 N/A N/A N/A N/A N/A Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem výstup Počet podpořených projektů infrastruktura VaV počet Dosažená Výchozí Plánovaná výstup Zrekonstruované a vybudované kapacity m 2 Dosažená , Výchozí Plánovaná Technická pomoc výstup Počet podpořených projektů technické pomoci počet projektů Dosažená N/A 5 Výchozí N/A 0 Plánovaná výstup Počet vytvořených studií a zpráv (vč. evaluačních) počet Dosažená Výchozí Plánovaná výstup Počet zasedání výborů (monitorovacích, poradních a řídících) počet Dosažená Výchozí Plánovaná

37 výstup Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a ostatní podobné aktivity Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k počet Dosažená Výchozí Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Tabulka 10 Indikátory výsledků na úrovni prioritních os VaVpI Kód NČI Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Cílová Hodnota 2015 Celkem 1. Evropská centra excelence výsledek Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty % Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Core 6 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem počet Dosažená ,54 544, , , ,1 Výchozí ,54 544, , Plánovaná výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy počet Dosažená ,7 219,45 399,31 611, ,95 Výchozí ,7 219,45 399, Plánovaná Regionální VaV centra výsledek Počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry počet Dosažená Výchozí Plánovaná

38 výsledek Počet studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu / zapojených do činnosti centra počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Core 6 Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem počet Dosažená ,24 426,03 935, , , ,25 Výchozí ,24 426,03 935, , Plánovaná výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy počet Dosažená ,01 73,19 283,82 457,76 568, ,56 Výchozí ,01 73,19 283,82 457, Plánovaná Komercializace a popularizace VaV výsledek Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihoven počet Dosažená 0 N/A N/A N/A 0 0A Výchozí 0 N/A N/A N/A Plánovaná 0 N/A N/A N/A výsledek Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur pro VaV počet Dosažená Výchozí Plánovaná Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem výsledek Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury počet Dosažená Výchozí Plánovaná výsledek Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury, studenti doktorských studijních programů počet Dosažená Výchozí Plánovaná Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k

39 2.1.2 PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH VÝZEV V roce 2013 byla v prioritní ose 1 vyhlášena výzva 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center. Příjem žádostí a jejich hodnocení probíhal až v průběhu roku V prioritní ose 3 byla vyhlášena jedna nová výzva (8.3). V prioritní ose 4 pak byla vyhlášena výzva 3.4, zaměřená na podporu infrastruktury pražských veřejných vysokých škol. V této výzvě rovněž probíhal příjem žádostí a jejich hodnocení až v roce Maximální míra podpory v rámci vyhlášených výzev poskytovaná z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj je 85 %. Zbývajících 15 % je hrazeno z národních veřejných zdrojů. Podpora je poskytována formou dotace. Poskytovaná podpora nezakládá veřejnou podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU. Poskytnuté prostředky budou účelově určeny k úhradě způsobilých výdajů projektu. Ve výzvě 3.4 je, z důvodu pouze částečné podpory projektů v regionu Konvergence, maximální výše dotace z VaVpI stanovena na 68 % způsobilých výdajů. Další informace k těmto výzvám jsou uvedeny v kapitole 3 Provádění podle jednotlivých prioritních os. Tabulka 11 Přehled vyhlášených a probíhajících výzev v roce 2014 Pořadí výzvy/ číslo výzvy Podání projektových žádostí Datum zahájení příjmu projektových žádostí Podání projektových žádostí Datum ukončení výzvy Druh výzvy Číslo prioritní osy/ oblasti podpory/ podoblasti Alokace na výzvu Podané projektové žádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou v EUR počet v EUR počet v EUR 16 (3.4) kolová (2.1) kolová (8.3) kolová Celkem Zdroj: MSC2007 k , kurz ve výši 27,728 CZK/EUR. Pozn.: Alokace na výzvu představují veřejné zdroje celkem INFORMACE O FINANČNÍCH ÚDAJÍCH VAVPI V následující tabulce je v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 a v souladu s daty zasílanými prostřednictvím SFC2007 zaznamenán finanční pokrok v rámci VaVpI. V tabulce nejsou obsažené zálohové platby od EK, jejichž výši lze nalézt v tabulce zachycující plnění n+3/n+2. 39

40 Tabulka 12 Prioritní osy podle zdrojů financování (finanční příspěvek ze SF/ FS a z národních veřejných zdrojů v EUR) --- Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % Prioritní osa 1- Evropská centra excelence Prioritní osa 2- Regionální VaV centra Public , ,43 46 % Public , ,09 72 % Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Public , ,29 70 % Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Public , ,94 68 % Prioritní osa 5 Technická pomoc Public , ,47 35 % Celkový součet Public , ,22 61 % Zdroj: MSC2007 k , kumulativní data. Finanční plán VaVpI Finanční plán VaVpI je založen na finančním plánu alokace ČR pro cíl Konvergence v letech Na VaVpI je v rámci tohoto celkového finančního plánu alokováno 8 % prostředků cíle. Celková finanční alokace VaVpI dosahuje EUR, z čehož EUR představuje příspěvek ERDF (85 %) a EUR činí kofinancování ze státního rozpočtu ČR (15 %). Následující tabulka ukazuje finanční plán VaVpI pro jednotlivé prioritní osy a oblasti podpory. Tabulka 13 Finanční plán VaVpI podle prioritních os a oblastí podpory Prioritní osa/ oblast podpory Fond Veřejné Příspěvek EU v Podíl na celkové prostředky celkem EUR alokaci v % V EUR 1. Evropská centra excelence ERDF , ,00 33,1 % 1.1 Evropská centra excelence ERDF , ,00 33,1 % 2. Regionální VaV centra ERDF , ,00 33,1 % 2.1 Regionální VaV centra ERDF , ,00 33,1 % 3. Komercializace a popularizace VaV ERDF , ,00 8,9 % 3.1 Komercializace výsledků výzkumných , ,00 2,2 % organizací a ochrana jejich duševního ERDF vlastnictví 3.2 Propagace a informovanost o , ,00 6,7 % ERDF výsledcích VaV* 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých , ,00 21,4 % ERDF školách spojenou výzkumem 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých , ,00 21,4 % ERDF školách spojenou výzkumem 5. Technická pomoc ERDF , ,00 3,5 % 5.1 Administrace VaVpI ERDF , ,00 3,0 % 5.2 Informovanost a publicita VaVpI ERDF , ,00 0,3 % 5.3 Absorpční kapacita VaVpI ERDF , ,00 0,2 % Celkem , ,00 100% Zdroj:MSC2007;MIS/ DWH k

41 ŘO VaVpI důsledně monitoruje pokrok v čerpání u jednotlivých projektů s cílem plnit pravidlo n+3/n+2. V souvislosti s tím jsou pravidelně aktualizovány predikce budoucího vývoje čerpání a prováděna optimalizační opatření. Mezi tato opatření patří sledování vývoje měnového kurzu, sledování realizace finančně náročnějších projektů, monitoring kontrolních hranic čerpání dle Metodického pokynu NOK-MMR, získávání aktualizovaných finančních podkladů projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace, aj. V souvislosti s nařízením EP a Rady (EU) č. 539/2010 z 16. června 2010, kterým bylo zrušeno pravidlo n+3 pro alokaci roku 2007, došlo k rovnoměrnému rozdělení rozpočtového závazku této alokace do šesti následujících let programového období. Sloupec a zachycuje objem finančních prostředků, jenž musí být z dle pravidla n+3/n+2 v daném kalendářním roce vyčerpán. Pro rok 2011 byly od závazku odečteny předběžné platby (celková suma sloupce b) a EK rovněž provedla automatický odpočet roční alokace 2008 velkých projektů (VP) pro snížení souvisejícího ročního závazku. Obdobně i v roce 2012 ŘO aplikoval odpočet hodnoty EUR, v roce 2013 se jednalo o hodnotu EUR. V roce 2014 však již tento odpočet nebylo možné využít a hrozící riziko ztráty části finančních prostředků alokovaných se v roku 2014 naplnilo. ŘO činí níže uvedená opatření, která by měla snížit předpokládanou ztrátu při uzavírání programu. Tabulka 14 Plnění pravidla n+3/n+2 (v EUR) Finanční plán - rok Celková alokace EU prostředků n+3 / n+2 limity Předběžné platby z EK Žádosti o průběžnou / závěrečnou platbu předložené EK Předběžné platby z EK + žádosti o platby z ČR Předběžné platby z EK + žádosti o platby Rozdíl mezi platbami a limity - souhrnné * - roční - roční - roční - souhrnné - souhrnné - roční a b c d=b+c E f=e-a Celkem Zdroj: IS ŘO k , údaje jsou v EUR, podíl ERDF. Ve výsledku sloupce f není zohledněn odpočet na alokaci velkých projektů. * n+3 pravidlo se uplatňuje pro roky , n+2 pro roky Pravidla n+3/n+2 se setkávají v roce V průběhu implementace je nezbytné věnovat zvláštní pozornost rizikům ohrožujícím plnění pravidla n+3/n+2, kterým je ŘO povinen aktivním jednáním předcházet. Obecnými riziky ovlivňujícími čerpání finančních prostředků VaVpI jsou zejména: Nedostatečné čerpání prostředků zaslaných ŘO k předfinancování plánovaných aktivit projektu. Tyto prostředky se nevyužity kumulují na projektových účtech příjemců. Absence systému preventivních opatření reflektujícího nedostatečné čerpání 41 příjemců v procesu vyplácení zálohových plateb, jež vede k nadměrnému zatěžování 41

42 kapitoly SR. Prodleva v čerpání následně způsobuje zpoždění plánované refundace předfinancovaných prostředků do SR ze zdrojového účtu PCO. V návaznosti na identifikaci výše uvedených rizik MŠMT realizuje akční plán, jehož cílem je snížit riziko ztráty části alokace na konci roku 2014 a v roce V průběhu roku 2014 ŘO VaVpI usiloval o snížení predikované ztráty části alokace vyplývající z nesplnění pravidla n+2 pro závazek roku 2012 (tzv. decommitment). Realizace následujících opatření, která ŘO VaVpI provedl především ve druhé polovině roku 2014, pomohla snížit výši automatického zrušení závazku roku 2012: Úspěšná plnění opatření daná AO (v rámci auditu systému na rok 2013) a s tím spojené znovuobnovení certifikace výdajů v září 2014 Dne byla ze strany MF obnovena certifikace výdajů VaVpI. Individuální a intenzivní komunikace s příjemci - Úprava harmonogramů u konkrétních projektů na konci roku 2014 Tato úprava byla způsobena individuální prací s příjemci, kdy došlo k identifikování několika možných výdajů, které bylo možné uskutečnit a řádně vyúčtovat ještě v roce Umožnění využití až 100 % úspor ze zakázek na stavební práce Došlo k navýšení poslední mimořádné certifikace výdajů v důsledku metodického pokynu č. 24 (platný od ) o 402 mil. Kč (85 % podíl), což je 473 mil. Kč (100 % podíl). Využití článku 95 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/ Uznání částky, kterou bylo možné uplatnit v rámci článku 95, ve výši ,11 EUR (85 % podíl), což je cca 112,8 mil. Kč (85 % podíl). Proběhly 2 mimořádné certifikace výdajů, jež výrazně pomohly snížit nedočerpání alokace Posunutí termínu mimořádné 16. certifikace výdajů VaVpI z na Do 16. mimořádné certifikace výdajů bylo vloženo 6,4 mld. Kč (85 % podíl). Urychlení procesu schvalování změn na projektech a vydání metodických úprav: Vydána aktualizována část Operačního manuálu ke kontrole a auditu (kapitola F) V rámci kapitoly F došlo k aktualizaci procesu nesrovnalostí Aktualizována příručka pro kontrolu projektů a její relevantní přílohy Vydány metodické pokyny na zjednodušení administrace kontrol na místě Vydán metodický pokyn na možnost využití až 100 % úspor ze stavebních zakázek Vydán materiál Informace k veřejné podpoře Vydány metodické pokyny na zrychlení procesu v rámci akceptaci změn na projektu Změna systému kontroly vyúčtovaných způsobilých výdajů předložených od příjemců Zkrácena délka věcné kontroly Zkrácena délka schválení podkladů pro vyúčtování z 5 na 3 měsíce Přenastavení kontrol veřejných zakázek Veřejné zakázky malého rozsahu podléhají kontrole ze strany projektových manažerů, kapacity právníků jsou tak více využívány pro ex ante konzultace a konzultace obecně. Pravidelná aktualizace a vyhodnocování predikcí čerpání finančních prostředků VaVpI 2 Článek 95 stavění lhůt v případě soudního řízení a řízení o správním opravném prostředku: uplatnění snížení finančního nevyčerpání alokace z důvodu pozastavených soudních řízení 42 42

43 Úspěšnou realizací výše uvedených opatření se ŘO VaVpI podařilo snížit decommitment o 3 mld. Kč oproti hodnotě, kterou ŘO VaVpI avizoval v říjnu ŘO VaVpI zvažoval ke snížení výše decommitmentu využít i čl. 94 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v rámci kterého by bylo možné překlasifikovat běžné projekty na velké projekty a využít tak odpočet ročních závazků velkých projektů v rámci plnění pravidla n+2. ŘO VaVpI po provedené analýze identifikoval 3 nové velké projekty. ŘO VaVpI projednal záměr předložit tyto 3 nové velké projekty s EK. Na základě doporučení ze strany EK bylo rozhodnuto, že projekty předloženy nebudou. ŘO VaVpI tedy nevyužil aplikace čl. 94 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. V případě článku 96 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 vyplynul na základě schůzky zástupců ŘO VaVpI a EK závěr, že ze strany ŘO VaVpI jej uplatňovat nelze, neboť důvody vyšší moci nebyly potvrzeny. Výše decommitmentu dosáhla v roce 2014 částku ,80 EUR (85 % podíl). Se započítáním článku 95 Nařízení Rady byla ze strany EK stanovená finální výše decommitmentu EUR (85 % podíl), se kterou se ŘO VaVpI ztotožňuje. Po přepočtu činí tato částka cca. 6,7 mld. Kč (85 % podíl). Vzhledem k tomu, že závazná výše decommitmentu je ze strany EK přepočítána v EUR, tak se výše decommitmentu v CZK bude stále měnit v důsledku změny kurzu. Ačkoli se na konci roku 2014 podařilo snížit nevyčerpání alokace, došlo v rámci VaVpI k vykázání decommitmentu. Nevyčerpání alokace je způsobeno událostmi, které ovlivnili fungování VaVpI již na začátku a v průběhu realizace: Dlouhé schvalování velkých projektů (poslední velký projekt byl schválen v lednu 2012) Pomalé čerpání ze strany příjemců (vzhledem k pozdnímu schválení a pozdějšímu schválení velkých projektů) Nedostatečná práce s úsporami a nedostatečně včasné vyhlašovaní výzev na straně MŠMT v období roku 2011 do konce roku 2013 (MŠMT včas nereagovalo na možné využití dalších volných finančních prostředků) Novela zákona o veřejných zakázkách zákon č. 55/2012 Sb. (vzhledem k nastaveným pravidlům došlo u většiny projektů VaVpI k prodloužení výběrových řízení, tedy i ke zpoždění samotné realizace projektů) Nevyčerpání finančních prostředků v rámci zazávazkovaných projektů Kurzová intervence ČNB z listopadu 2013 (došlo k nárůstu k celkové alokace, a tím došlo ke zvýšení disponibilních prostředků, které mohly být zazávazkovány) Úspory z veřejných zakázek (v době realizace projektů docházelo k velkým úsporám na výběrových řízeních) Personální destabilizace VaVpI v roce 2010 (proběhl velký počet personálních změn, které měly za důsledek narušení realizace ) Dlouhé rozhodování ÚOHS (délka čekání na vydání rozhodnutí ÚOHS k jednotlivým námitkám byla neúměrná dlouhá) Nezkušenost s řízením a projektů jak na straně MŠMT, tak na straně příjemců Pozdní schválení VaVpI (schválen v září 2008) Oproti informacím z října 2014, kdy bylo predikováno přezávazkování programu ve výši 1,7 mld. Kč, se situace dle aktualizace finančních plánů příjemců pozitivně změnila. V době zpracování této zprávy VaVpI již není přezávazkován, naopak došlo k nárůstu disponibilní alokace. Řídicímu orgánu se oproti roku 2014 podařilo dostat z přezávazkování a v současné chvíli disponuje volnou alokací. K danému stavu přispělo mimo jiného i výrazné snížení odhadované ztráty roku Po provedení detailních analýz ŘO VaVpI stanovil opatření na využití volné alokace v roce 2015, přičemž dbá na ponechání nutné rezervy celkové alokace programu tak, aby nedošlo k přezávazkování a vznikla rezerva na krytí 43 případných kurzových výkyvů. Opatření byla stanovena na základě vládou schváleného 43

44 materiálu MMR (usnesení vlády č. 124/2015) Analýza čerpání evropských fondů a krizových plánů Řídicí orgán navrhl řadu opatření na využití volné alokace, z nichž některé bylo nutné projednat s EK. Dne se uskutečnilo jednání Implementation Task Force, kde se setkali zástupci řídicích orgánů, Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstva financí (MF) se zástupci Evropské komise (EK). Hlavním bodem jednání byla diskuze k dočerpání alokace operačních programů v programovém období Na jednání byla řešena také otázka fázování projektů. Mezi opatření, která ŘO VaVpI navrhoval EK, patřila: posun období způsobilosti výdajů za hranici , možnost vyhlášení výzvy, v rámci níž by byly podpořeny projekty, u nichž se předpokládá, že část realizace proběhne v tomto programovém období a část realizace v rámci nového období (projekty by byly celé financované z VaVpI, realizace by podléhala podmínkám VVV), možnost vytvoření seznamu nefunkčních projektů. K některým opatřením řídicích orgánů se EK vyjádřila negativně a o některých opatřeních bude dále jednat. Mezi opatření, která bude EK řešit, patří například snížení hranice pro fázování běžných projektů (z 5 mil. EUR na např. 1 mil. EUR). Z navrhovaných opatření k dočerpání disponibilní alokace EK neschválila tato opatření: posun období způsobilosti výdajů za hranici možnost vyhlášení výzvy, v rámci níž by byly podpořeny projekty, u nichž se předpokládá, že část realizace proběhne v tomto programovém období a část realizace v rámci nového období (projekty by byly celé financované z VaVpI, realizace by podléhala podmínkám VVV) Hlavním důvodem je fakt, že dané projekty mají nižší alokaci než 5 mil. EUR a EK nechce pod tuto hranici vstupovat. ŘO VaVpI tuto podmínku nesplňuje, jelikož nemá dostatečně velké projekty. Jedná se o analogické opatření ŘO VaVpI, kdy bylo žádáno o posun způsobilosti výdajů za rok Opatření ve vztahu k fázování však ŘO VaVpI s EK dále projednával a v průběhu došlo k modifikaci opatření, resp. ŘO VaVpI usiloval zejména o rozvolnění podmínky pro fázování velkých projektů ve vztahu k časovému hledisku a snížení hranice pro fázování běžných projektů. V revidovaných Pokynech pro ukončování programového období je navrženo rozvolnění podmínky pro fázování, tj. vypuštění formulace ready to be used tzn., že 1. fáze nemusí být funkční ( ready to be used ), přičemž nadále bude platit, že obě fáze musí tvořit samostatné celky (věcně i finančně) a musí být dokončeny v rámci způsobilosti daného programového období. Jasný výklad revidovaných pokynů bude s EK ještě ověřovat NOK MMR. Co se týče snížení hranice pro fázování běžných projektů z 5 mil. EUR na 1 mil. EUR, EK k tomuto kroku pravděpodobně nepřistoupí, tj. opatření nebude realizováno. Co se týče opatření na možnost vytvoření seznamu nefunkčních projektů, ŘO VaVpI toto opatření již nebude prosazovat. Vzhledem k doplnění Pokynů pro ukončování programového období ve vztahu k nefunkčním a nedokončeným projektům je pro ŘO VaVpI toto opatření nerelevantní. ŘO VaVpI nepředpokládá existenci nefunkčních projektů v VaVpI

45 Navrhovaná opatření k dočerpání zbývající alokace programu na národní úrovni (nepodléhají souhlasu EK): využití úspor u příjemců zjištěných formou individuálních diskusí s příjemci (možnost zafinancování věcně způsobilých, dříve nepředpokládaných výdajů) možnost financování projektů podpořených v rámci národních programů (např. program velkých infrastruktur) kompenzace vlivu intervence ČNB na kurz pokrytí kurzového rozdílu Dotace je příjemcům vyplácena v českých korunách, nicméně příjemci nakupují např. přístrojové vybavení v EUR. Skoková změna kurzu vyvolaná ČNB způsobila zdražení nakupovaného vybavení. Příjemcům tak v některých případech nestačí přidělené dotační prostředky. Z tohoto důvodu bylo konzultováno s MMR-NOK a MF-PCO navýšení dotace některým projektům. Dle jejich společného vyjádření doporučují postup, aby k samotnému navýšení původní částky dotace uvedené ve vydaném Rozhodnutí (RoPD) došlo v době ukončování projektu, resp. před dočerpáním částky uvedené v původním RoPD, neboť část navýšených výdajů lze pokrýt z případných úspor v rámci projektu. prodlužování doby realizace projektů do maximálně možného data Případné prodlužování projektů bude vždy v souladu s pravidly VaVpI a s odsouhlasenými pravidly na úrovni MMR a MF. příprava nových výzev na základě komunikace s MMR-NOK a mapování absorpční kapacity u příjemců V současnosti řídící orgán tato opatření dále rozpracovává, zejména s ohledem na jejich finanční a věcný přínos. Do realizace plánovaných opatření k eliminaci rizika nedočerpání dotace v roce 2015 však může zasáhnout řada vnějších okolností, jako jsou například legislativní změny, opatření vyvolané nálezy auditních orgánů a porušení podmínek veřejné podpory ze strany příjemců. Tabulka 15 Zálohové platby v EUR od začátku programového období Prioritní osa (PO) Procento alokace připadající na PO Celkem Celkem 33, , , ,53 33, , , ,53 10, , , ,79 20, , , ,91 3, , , ,78 100, , , ,56 Zdroj: MSC2007 k Křížové financování V rámci VaVpI neproběhlo v roce 2014 křížové financování projektů INFORMACE O ROZPISU VYUŽITÍ FONDŮ Informace o rozpisu využití fondů je obsažena v elektronické podobě vložené do SFC INFORMACE O POMOCI PODLE CÍLOVÝCH SKUPIN Cílové skupiny VaVpI tvoří především instituce VaV a vysoké školy. V rámci prioritních 45 os 1 a 2 se jedná především o výzkumné organizace a další subjekty, které splňují podmínky 45

46 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Prioritní osa 3 cílí zejména na výzkumné organizace a další subjekty zabývající se specializovanými činnostmi v oblasti popularizace a propagace VaV, které splňují podmínky Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Prioritní osa 4 se zaměřuje na veřejné, státní i soukromé vysoké školy a další subjekty ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách 3, které splňují současně podmínky Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Cílovou skupinou v rámci prioritní osy 5 je MŠMT jako Řídicí orgán VaVpI. Odvětvově se podpora VaVpI zaměřuje především na OKEČ 73 Výzkum a vývoj (73 NACE rev. 1.1, 72 NACE rev. 2) a 8030 Vyšší a vysokoškolské vzdělávání (8030 NACE rev. 1.1, 8542 NACE rev. 2). Aktivity programu jsou realizovány s výjimkou regionu NUTS II Praha na celém území ČR. Z geografického pohledu lze očekávat výraznou koncentraci realizovaných projektů v centrech regionálního a nadregionálního významu či v jejich zázemí. Na úrovni NUTS III půjde zejména o kraje Středočeský (vlivem pražského regionu), Jihomoravský, Plzeňský a Liberecký. Tato koncentrace je typická pro progresivní terciér a kvartér, kde jsou realizovány aktivity s vysokou přidanou hodnotou a jsou kvalitativně podmíněny kvalifikovaností lidských zdrojů. Dle vymezených typů území se soustřednou podporou státu podle platné Strategie regionálního rozvoje ČR na období nelze předpokládat masivnější investice v hospodářsky slabých regionech nebo v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Výjimku může tvořit region Ostravy, ve kterém jsou soustředěny výzkumné instituce a prochází relativně úspěšnou hospodářskou konverzí. Krátký popis zaměření několika úspěšně realizovaných projektů, je uveden v příloze 1 této zprávy. Aktuální seznam příjemců VaVpI je uveden na VRÁCENÁ NEBO ZNOVU POUŽITÁ POMOC V roce 2014 bylo posuzováno 465 podezření na nesrovnalosti. Ve srovnání s předchozím rokem tedy počet nesrovnalostí mírně poklesl (o 26 nesrovnalostí méně). Nicméně došlo k navýšení částky dotčené podezřením na nesrovnalost. Ta se zvýšila z 956,6 mil. Kč (34,5 mil. EUR) na 2 183,3 mil. Kč (78,7 mil. EUR). Nárůst výše částky byl zapříčiněn zvýšenou účinností kontrolního systému VaVpI, který se více zaměřil na veřejné zakázky. Případné vracení finančních prostředků příjemci se bude řídit podmínkami stanovenými v čl. 98 Nařízení 1083/2006 Finanční opravy prováděné členskými státy KVALITATIVNÍ ANALÝZA S ohledem na pozdější schválení Evropskou komisí (až v září 2008) a vzhledem k specifickému zaměření (časově náročné aktivity s vazbou na budování infrastruktury a samotné VaV činnosti) se VaVpI i v roce 2014 potýkal se zpožděním v čerpání finančních prostředků. V průběhu realizace projektů navíc nastávaly další neočekávatelné problémy, které zpoždění prohloubily. Jedním z těchto problémů byla i aplikace novely zákona o veřejných zakázkách, která zavedla některé postupy pro výběr dodavatelů znesnadňující realizaci výběrových řízení některých projektů (týká se hlavně povinnosti zrušení výběrového řízení v případě, že se přihlásí do VŘ pouze jeden dodavatel). Příjemci se z různých důvodů často dostávají do zpoždění vůči plánovanému harmonogramu. V případě projektu ELI a nově i projektu SUSEN pak dospěla situace i k tomu, že u těchto 3 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (Zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

47 projektů je plánováno tzv. fázování, tedy přenesení části alokace do příštího programového období. V roce 2014 již nebylo možné využít odpočtu zálohových plateb a části alokace velkých projektů k splnění limitu pravidla n+2, jako v předchozích letech. ŘO VaVpI proto i nadále činil opatření, která by měla snížit předpokládanou ztrátu na konci roku Příčinou hrozícího rizika ztráty alokace je zpoždění v čerpání finančních prostředků, které VaVpI nabral již při svém schválení. Výrazným oslabením koruny na konci roku 2013 pak došlo rovněž k navýšení finanční alokace nutné k vyčerpání pro úspěšné splnění pravidla n+2 na konci roku V roce 2014 usiloval ŘO VaVpI z těchto důvodů zejména o snížení predikované ztráty části alokace vyplývající z nesplnění pravidla n+2 pro závazek roku 2012 (tzv. decommitment). Realizací některých opatření, která ŘO VaVpI provedl zejména v druhé polovině roku, se podařilo významně tuto ztrátu snížit. Konkrétní provedená opatření jsou uvedena v kapitole Konečná výše decommitmentu tak tvoří cca 242 mil. EUR (6,7 mld. Kč). I v roce 2015 bude nutné zvýšené úsilí k vyčerpání maximální výše finančních prostředků. ŘO mj. zvažuje vyhlášení dvou nových výzev v roce ŘO VaVpI se mimo vlastní činěná opatření i pravidelně vyjadřuje k plnění krizového a akčního plánu stanoveného z úrovně MMR. S ohledem na pokročilý stav realizace většiny projektů docházelo k finančnímu i věcnému pokroku napříč všemi prioritními osami. Již celkem 40 projektů ukončilo svou realizaci (ze 192 projektů s vydaným Rozhodnutím/Opatřením VŘ). ŘO VaVpI posuzuje splnění cílů ukončených projektů. Celkem bylo vyúčtováno ze strany příjemců téměř dvě třetiny alokace a stejná část prostředků byla předložena k certifikaci. V oblasti monitorovacích indikátorů došlo k výraznějšímu plnění hodnot výstupových i výsledkových indikátorů napříč prioritními osami. Největšímu pokroku však dojde až na konci roku 2015, kdy budou projekty ukončeny. V roce 2014 již začíná docházet i k souběhu činností týkající se ukončování projektů VaVpI a přípravě nového VVV. I z tohoto důvodu dochází k vyššímu pracovnímu zatížení některých pracovníků ŘO VaVpI. Zároveň i v roce 2014 se ŘO VaVpI potýkal s vyšší fluktuací zaměstnanců, která rovněž nepřispívá dobrému fungování, zejména ve vztahu ke komunikaci s příjemci a zachování kontinuity. V roce 2014 probíhala úprava dokumentů nezbytných k úspěšné implementaci a realizaci VaVpI. Je připravována další revize související s decommitmentem a změnou organizační struktury s ohledem na aplikaci zákona o služebním poměru. V současné době již část projektů končí svou fázi realizace, případně se této fázi blíží, lze tedy již vysledovat konkrétní příspěvek VaVpI k naplňování cílů NSRR, vlivu na horizontální témata EU a dosahování pokroku naplňování Lisabonských indikátorů. Ve výsledkových indikátorech je zřetelný pokrok např. u počtu nově vytvořených pracovních míst ve VaV. Spolu s pokračující realizací VaVpI lze předpokládat silný vliv VaVpI na všechny tyto uvedené oblasti s tím, jak projekty budou v pokročilejším stádiu realizace. Výrazné výsledky řady projektů se však s ohledem na jejich povahu dlouhodobých výzkumných záměrů dají očekávat až ke konci programového období, případně i později, např. v době jejich udržitelnosti. V případě NSRR lze nadále očekávat sílící příspěvek k plnění prioritní osy Konkurenceschopná česká ekonomika a konkrétně především priority Podpora kapacit VaV pro inovace, kde VaVpI, společně s PI, představuje jádro intervencí. Zároveň bude docházet k naplňování strategického cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost, priority Vzdělávání, kde VaVpI doplňuje intervence realizované prostřednictvím VK (financovaného z ESF). Projekty podpořené VaVpI rovněž přispějí k naplňování strategického cíle Atraktivní prostředí, konkrétně aktivitami v oblasti VaV, které mohou vytvářet podmínky pro rozvoj ekoprůmyslu a environmentálně šetrných technologií. Dále VaVpI přispívá k technologickému rozvoji regionů cíle Konvergence, který je součástí strategického cíle Vyvážený rozvoj území

48 Podobně lze očekávat sílící vliv na dodržování principu rovných příležitostí. Projekty jsou posuzovány z hlediska zajištění rovného přístupu k nabízeným příležitostem. Zvláštní pozornost je věnována postavení a snadnější integraci žen do oblasti VaV a podpoření genderové rovnováhy. U relevantních prioritních os / oblastí podpory VaVpI je ve vazbě na nově vytvářená pracovní místa ve VaV specificky sledován indikátor počtu žen ve VaV a již nyní je naplněná předpokládaná cílová hodnota stanovená v. VaVpI je úzce navázán na Priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta , které jsou aktuálně zakomponovány v dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta Dva z celkem osmi strategických směrů rozvoje (resp. ze sedmi směrů podporovaných v rámci prioritních os 1 a 2) jsou zaměřeny na oblasti s přímou vazbou na podporu udržitelného rozvoje. Lze očekávat také zvyšující se vliv podpořených projektů a v důsledku celého VaVpI na udržitelný rozvoj. Vazba na tyto priority je vyjádřena mj. tím, že soulad projektu s Prioritami je kvalifikačním kritériem prioritní osy 1 a 2 VaVpI. Implementace VaVpI významně přispívá k rozvoji principu partnerství, a to zejména k rozvoji spolupráce mezi výzkumnými institucemi, vysokými školami a podnikovou sférou. Vzhledem ke značnému rozsahu předpokládaných aktivit v projektech prioritní osy 1 a 2 budou mít partnerství regionální, národní i nadnárodní dimenzi. Dojde tak k propojení významných aktérů VaV v rozličných vědních oborech, budou vytvořeny a posíleny synergie prostřednictvím sítě kontaktů, která bude významným impulsem pro generování výsledků VaV s vysokou přidanou hodnotou. Na formování partnerství a aktivního zapojení partnerů do projektů je kladen důraz ve všech prioritních osách. Jak již bylo uvedeno výše, ke vztahu VaVpI a naplňování Lisabonské strategie EK konstatovala, že VaVpI může být použit jako vzor pro zaměření operačního programu hrazeného z fondů EU k naplňování cílů Lisabonské strategie. Zacílení VaVpI na cíle Lisabonské strategie je zřejmé i z výše alokace na jednotlivá prioritní témata. Nadprůměrně se daří naplňovat zejména prioritní téma č. 01 Činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích a prioritnímu tématu č. 02 Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj a odborná střediska pro specifické technologie. Solidně plněna jsou rovněž prioritní témata týkající se projektů technické pomoci 85 a 86. U ostatních prioritních témat 03, 04, 07, 12, k jejímuž sledování se VaVpI zavázal, je předpokládáno pozdější plnění v pokročilejší fázi realizace projektů a schválení projektů v PO 3 (finanční vyjádření viz tabulka 17 a příloha č. 6). U některých z nich se ŘO VaVpI nicméně rozhodl k revizi stávajících hodnot v a převodu jejich alokace pod ostatní prioritní témata. Se změnou prioritních témat se počítá i v rámci chystané nové revize, která souvisí s decommitmentem

49 Tabulka 16 Reálný pokrok VaVpI Oblast podpory Alokace Prostředky kryté Rozhodnutím /Smlouvou (dodatkem) Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a ,4 % ,7 % ,7 % ,6 % ,9 % ,5 % ,8 % ,7 % ,7 % ,5 % ,4 % ,4 % ,8 % ,5 % % ,5 % ,7 % ,7 % ,6 % ,5 % ,1 % ,9 % ,6 % ,6 % Celkem ,4 % % ,8 % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,48 Kč/EUR. Pozn.: Alokace na výzvy představují veřejné zdroje celkem (EU i národní). Tabulka 17 Příspěvek intervencí k cílům Lisabonské strategie Prioritní téma Alokace v EUR Informace o souladu s právními předpisy Společenství Vyčerpáno 2014 v % vzhledem k alokaci Činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj a odborná střediska pro specifické technologie ,02 03 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky 04 Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi Informační a komunikační technologie (TEN-ICT) Příprava, provádění, monitorování a kontrola Hodnocení a studie, informace a komunikace Celkem ,01 Zdroj: MSC2007 k V VaVpI je zatím pouze jeden projekt v prioritní ose 4 ve stavu P6, proto je ve sloupci Vyčerpáno nenulová hodnota pouze u prioritního tématu č. 2. Řídící orgán vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace operačních programů (), který je v souladu s legislativou České republiky (ČR) i Evropské unie (EU). Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, podpory rovných příležitostí. Tato kapitola výroční zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU

50 Pravidla hospodářské soutěže a veřejné podpory Finanční prostředky na realizaci jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU týkající se veřejné podpory, a národní předpisy. Základní normou vymezující veřejnou podporu jsou čl Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s těmito články jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou dále zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie. V ČR je ochrana hospodářské soutěže realizována na základě zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže, je dle zákona č. 272/1996 Sb., Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Řádné dodržování pravidel hospodářské soutěže je zakomponováno v nastavení jednotlivých. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace je také zohledněn princip kontroly projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace (vč. jejich příloh) i v průběhu realizace dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. V případě pochybností spojených s aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu, je ŘO oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory. Obnovit ho může v případě, že se prokáže, že pochybnosti byly neopodstatněné. Dne 1. července 2012 nabyl účinnosti zákon č. 236/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. V roce 2012 vstoupilo v platnost několik nových předpisů EU upravujících pravidla pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu: Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (platné od 31. ledna 2012), Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (platný od 31. ledna 2012), Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (vydané 11. ledna 2012). Od 1. července 2014 jsou v ČR v rámci de minimis 4 aplikovány tyto právní předpisy: Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (platné od 28. dubna 2012), Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství, 4 Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není považována za veřejnou podporu, protože vzhledem k její nízké částce má Evropská komise za to, že nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory neměla by ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy

51 Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury. V oblasti blokových výjimek došlo v rámci modernizace pravidel pro veřejnou podporu k přijetí klíčového Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (tzv. Obecné nařízení o blokových výjimkách) s účinností od 1. července 2014, přičemž zrušilo a kompletně nahradilo svého předchůdce, nařízení Komise č. 800/2008. Veřejné zakázky V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace pro všechny příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES, a současně podle doplňujících pravidel. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany ŘO. S účinností od 1. ledna 2014 došlo k aktualizaci Metodiky k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Základní data o veřejných zakázkách jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak na profilech zadavatele mají podobu strukturovaných dat a umožňují tak případným zájemcům poměrně snadno automatizovaně získávat informace o veřejných zakázkách pro účely dalšího zpracování, popř. kontroly. Zákonné opatření senátu 341/2013 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2014, přineslo do ZVZ následující změny - zvýšení limitu pro zakázky malého rozsahu na dodávky a služby z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a na stavební práce z 3 mil. Kč na 6 mil. Kč, nový mechanismus, který umožňuje pokračovat v zadávacím řízení a zadat zakázku i v případě, že zadavatel obdrží pouze jednu platnou nabídku, zrušení institutu osoby se zvláštní působností, povinnost zveřejnit předběžné oznámení je v určitých případech změkčena. K 1. červnu 2014 byly aktualizovány a uveřejněny Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období , z roku Tento dokument je závazný pro ŘO, zprostředkovaně tedy pro příjemce v programovém období , a představuje základní minimum v oblasti zadávání zakázek, které musí být ze strany ŘO reflektovány v metodických dokumentech. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy EU musí být striktně dodržován, kontrolován a při jehož porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Provádění veřejnosprávní kontroly na místě U žadatele o veřejnou finanční podporu z VaVpI, resp. u jejího příjemce (či partnera), může být v různých etapách projektu vykonána kontrola v souladu se zákony č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen ZoFK), a č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a v souladu s podmínkami zakotvenými v Rozhodnutí. Kontrola může být realizována i u dalších subjektů zapojených do projektu (zejm. dodavatelů zboží nebo služeb hrazených z veřejné finanční podpory). Příjemce je povinen tyto subjekty v rámci úpravy vzájemných smluvních vztahů k povinné součinnosti při kontrolách zavázat. Na osobu povinnou spolupůsobit se vztahují stejná práva a povinnosti jako na kontrolovanou osobu

52 V průběhu roku 2014 zahájil ŘO VaVpI celkem 40 veřejnosprávních kontrol na místě u příjemců (i partnerů) finanční podpory z VaVpI. Nejčastěji byla v rámci kontroly identifikována následující zjištění: pochybení v rámci výběrových/zadávacích řízení, pochybení ve stavební části projektu s dopadem do způsobilosti výdajů, pochybení v osobních výdajích a cestovních náhradách, nedostatky v oblasti publicity (absence znaků povinné publicity na hmotném majetku, informačních a propagačních nástrojích projektu hrazených z prostředků VaVpI, neinformování veřejnosti, webové stránky příjemce či projektu neobsahují srozumitelnou informaci o podpořeném projektu, výši příspěvku EU a státního rozpočtu na projekt apod.), nejsou tvořeny externí audity projektů či tyto audity mají minimální vypovídající hodnotu, nejsou plněny pravidla archivace dokumentace spjaté s projektem, nedochází k plnění milníků projektu dle vytyčených cílů v Technickém annexu projektu. Ochrana životního prostředí Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí je do právního řádu ČR transponována zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon EIA). Každý stavební záměr, který překračuje limity uvedené v přílohách zákona EIA, musí při svém předložení jako jednu z povinných příloh obsahovat vyjádření příslušného orgánu o vlivu na životní prostředí. V souvislosti s usnesením vlády č. 1078/2014 ze dne 15. prosince 2014 je nutné upozornit na záměry, jejichž povolovací proces skončil před 1. dubnem 2015, nicméně jde o záměry, u kterých Evropská komise prosadila zvláštní druh posouzení prostřednictvím meziresortní pracovní skupiny. Jde o záměry, u kterých je vedeno před-infringementové řízení EU Pilot a o velké projekty 5, jejichž spolufinancování ze strany EU dosud nebylo schváleno. Tyto projekty pak podléhají postupům dle přílohy výše zmíněného usnesení vlády. Podpora rovných příležitostí Princip podpory rovných příležitostí je uplatňován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, čl. 16 Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Tato kapitola výroční zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU. Popis zakomponování těchto klíčových oblastí do nastavení je uveden v kvalitativní analýze výroční zprávy, tj. v kapitole Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Velké projekty Ze strany ŘO je nutný zostřený dohled a pravidelné vyhodnocování plnění harmonogramu realizace u většiny projektů jelikož u nich dochází ke zpoždění v realizaci. ŘO se snaží řešit tyto problémy individuálně, mimo jiné i důsledným monitorováním harmonogramů projektů Ve smyslu čl. 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/

53 U dvou projektů ELI a SUSEN došlo i přes to k tak velkému zpoždění, že ŘO VaVpI je nucen řešit otázku jejich fázování. U projektu ICRC jsou i nadále problémy s financováním projektu ze strany příjemce z důvodu tíživé finanční situace Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně. Situace se řeší s vedením projektu, nemocnice i s Ministerstvem zdravotnictví. Klíčové je rovněž jednání ohledně parametrů účasti klíčového partnera Mayo Clinic. Bližší informace k velkým projektů jsou uvedeny v kapitole č. 4 a samostatné příloze č. 5. Plnění pravidla n+3/n+2 Z důvodu pozdějšího schválení VaVpI, zpoždění v realizaci některých projektů a dalších zdržení se ŘO VaVpI potýká s naplněním pravidla n+3/n+2. Program splnil pravidlo n+3 pro rok 2012 i rok 2013 na základě odpočtu předběžných plateb a alokace velkých projektů roku 2008, 2009 a V roce 2014 došlo ke ztrátě alokace, automatické zrušení závazku tzv. decommitment vyplývá z nesplnění limitu pravidla n+2, přičemž závazek roku 2012 pro tento program představoval částku 756,1 mil. EUR. Finální výše decommitmentu stanovená ze strany EK (se započítáním článku 95 Nařízení Rady), se kterou se ŘO VaVpI ztotožňuje je EUR (85 % podíl). Pro omezení případné ztráty v čerpání finančních prostředků VaVpI v příštím roce je nutné, aby příjemci řádně řídili své projekty a dodržovali harmonogram stanovený finančním plánem. ŘO z tohoto důvodu činí nadále opatření k urychlení čerpání a další kroky, viz kapitola Zákon o veřejných zakázkách V důsledku novely zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., která byla platná od musí příjemci dodržovat nová pravidla pro výběr dodavatelů, např. povinnost zrušit výběrové řízení, pokud se do řízení přihlásí pouze jeden dodavatel. Zde existuje zásadní riziko z pohledu harmonogramu VaVpI, neboť řada dodavatelských zakázek se týká oblastí, kde je pouze omezený počet dodavatelů a pravděpodobnost obdržení jedné nabídky je vysoká. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Vzhledem k nedodržování stanovených lhůt, které má ÚOHS k vyjádření k námitkám uchazečů o veřejnou zakázku, je ŘO nucen rozhodovat v těchto situacích samostatně, což může v některých případech vyústit i v soudní spory s příjemci, kteří mohou namítat, že ŘO nemá oporu v Rozhodnutí ÚOHS, popř., že ŘO stanoví jinou sankci, než ÚOHS. ŘO na různých fórech a jednáních, kterých se účastní i EK, aktivně vystupuje proti tomuto nastavení a snaží se i po vlastní linii problematické kauzy s ÚOHS řešit. Administrativní kapacita S ohledem na potřebu zajištění chodu jednotlivých útvarů VaVpI s jejich všemi odpovídajícími činnostmi, byl kladen důraz na zajištění stabilizace personálních kapacit v jednotlivých útvarech VaVpI. Počet systemizovaných míst v jednotlivých odborech k a k se nijak zásadně nezměnil, v návaznosti na organizační změny byla spíše převáděna místa v rámci jednotlivých odborů Sekce řízení VaVpI. Počínaje květnem 2014 začalo docházet k příležitostnému převodu systemizovaných míst i konkrétních pracovníků do útvarů Operačního programu VVV. K došlo z důvodu efektivnějšího řízení oblasti financování VaVpI k rozdělení Oddělení finančního řízení a metodiky 450. Vzniklo tak Oddělení metodiky a nesrovnalostí 450 a Samostatné oddělení finančního řízení

54 Zároveň byl zřízen Odbor kontrol VaVpI 49 a vznikla dvě oddělení Oddělení kontroly veřejných zakázek 490 a Oddělení projektové kontroly 491. V rámci stejné organizační změny došlo také k rozdělení Oddělení administrace projektů prioritní osa 3,4, na dvě oddělení, konkrétně Oddělení administrace projektů prioritní osa a Oddělení administrace projektů prioritní osa Výše uvedené změny byly žádoucí z důvodu vrcholící agendy VaVpI a s tím souvisejícího zvýšení organizačních a administrativních nároků. Díky vzniku oddělení s jasně rozdělenou agendou a nižším počtem zaměstnanců došlo k zefektivnění řízení jednotlivých útvarů. Audity a nesrovnalosti V průběhu roku 2014 bylo oznámeno celkem 465 podezření na porušení rozpočtové kázně nebo nesrovnalostí. Celkově eviduje ŘO VaVpI 1158 případů. Ve srovnání s předchozím rokem počet nesrovnalostí mírně poklesl. Hlášeno bylo o 26 nesrovnalostí méně. Nicméně došlo k navýšení částky dotčené podezřením na nesrovnalost. Ta se zvýšila z 956,6 mil. Kč na 2 183,3 mil. Kč. Několikanásobný meziroční nárůst výše částky byl zapříčiněn zvýšením účinnosti kontrolního systému VaVpI, který se více zaměřil na veřejné zakázky. Během roku 2014 byl VaVpI dotčen externími kontrolami a audity. Na základě zjištění těchto kontrol a auditů byla prováděna opatření k nápravě zjištěných nedostatků a k eliminaci identifikovaných rizik. K auditům a kontrolám, provedeným externími subjekty, dále uvádíme jejich přehled a nejvýznamnější zjištění a opatření k nápravě nedostatků v případě těch z nich, které byly ukončeny. 1. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu č. 14/39 Peněžní prostředky Evropské unie a státního rozpočtu určené na financování projektů nadregionálních a regionálních center popularizace vědy a vývoje v rámci prioritní osy 3 Komercializace a popularizace výzkumu a vývoje operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace byla zahájena Cílem kontroly bylo prověřit, zda bylo poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků Evropské unie a státního rozpočtu určených na prioritní osu 3 Komercializace a popularizace výzkumu a vývoje operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace realizováno v souladu se stanovenými podmínkami a právními předpisy. Kontrola byla na MŠMT prováděna do listopadu roku Kontrolovaným obdobím bylo období od roku 2011 až do doby ukončení kontroly, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Kontrolováno bylo rovněž šest vybraných příjemců dotací. Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v letech 2011 až 2014 rozdělovalo evropské dotace a prostředky státního rozpočtu na komercializaci a popularizaci vědy z prioritní osy 3 operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Kontroloři prověřili i šest projektů výstavby nadregionálních a regionálních center popularizace vědy a vývoje a dohromady zkontrolovali více než 1,1 miliardy korun. Kontrolní závěr nebyl v průběhu roku 2014 vydán. 2. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu č. 14/22 Peněžní prostředky určené na infrastrukturu pro výuku na vysokých školách byla zahájena Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků Evropské unie a státního rozpočtu určených na prioritní osu 4 operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Předmětem kontroly je mj. vazba prioritní osy 4 na strategické cíle MŠMT nebo kontroly zadávání veřejných zakázek provedené MŠMT. Kontrola na místě nebyla v roce 2014 ukončena, vydání kontrolního závěru očekáváme v dubnu Kontrolováni jsou rovněž vybraní příjemci dotací. 3. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu č. 14/37 Peněžní prostředky státního 54 rozpočtu, rozpočtu Evropské unie a jiné peněžní prostředky přijaté ze zahraničí. Tato 54

55 kontrola je z hlediska MŠMT kontrolou průřezovou, zabývá se účtováním prostředků poskytnutých ze zahraničí, mj. i prostředků VaVpI. ŘO VaVpI poskytuje v rámci této kontroly součinnost skupině I. MŠMT. Vydání kontrolního závěru očekáváme v červenci VaVpI byl dotčen i kontrolou NKÚ 13/40 Hospodaření s nemovitým majetkem a peněžními prostředky státu v souvislosti s užíváním nemovitého majetku vybranými organizačními složkami státu, přestože kontrola neprobíhala bezprostředně u ŘO VaVpI. V Kontrolním závěru z této kontroly NKÚ kritizoval pronájem budovy CORSO v Křižíkově ul., ve které je umístěna většina pracovišť ŘO VaVpI. 5. V roce 2014 obdržel ŘO VaVpI finální zprávy z auditu řídícího a kontrolního systému prováděného v roce 2013 Auditním orgánem Ministerstva financí. Cílem auditu systému č. VAVPI/2013/S/1 bylo ověřit účinné fungování řídicího a kontrolního systému operačního programu a prověřit soulad s požadavky použitelného právního rámce pro programové období Stav řídícího a kontrolního systému auditoři hodnotili třetím stupněm ze čtyřstupňové škály. Audit konstatoval závažné systémové nedostatky, které ŘO VaVpI v průběhu roku 2014 intenzivně odstraňoval. Auditní orgán stav v odstranění nedostatků průběžně prověřoval a konstatoval, že nedostatky s jedinou výjimkou byly zcela odstraněny. V jednom případě částečně odstraněny. Z věcného hlediska jde v tomto případě o postupy ŘO VaVpI při vypracování analýz rizik projektů. Tyto analýzy slouží k sestavení plánu kontrol na místě. Řešení nedostatku bylo předmětem dalšího auditu systému, provedeného v roce ŘO VaVpI nesouhlasí s názorem auditorů, že nedostatek byl odstraněn pouze částečně. Finální zpráva z navazujícího auditu, provedeného v roce 2014, není dosud vydána. 6. V roce 2014 probíhal u ŘO VaVpI další audit řídícího a kontrolního systému, který ale v průběhu roku 2014 nebyl ukončen vydáním finální zprávy. Cílem auditu je ověřit účinné fungování řídícího a kontrolního systému VaVpI a prověřit soulad s požadavky použitelného právního rámce pro programové období 2007 až Ke dni zpracování této výroční zprávy je k dispozici pouze návrh zprávy z auditu, ke kterému ŘO VaVpI zaslal Auditnímu orgánu obsáhlé stanovisko. Existuje reálný předpoklad, že auditoři budou hodnotit stav řídícího a kontrolního systému VaVpI druhým stupněm ze čtyřstupňové škály. 7. V prvním čtvrtletí roku 2014 byl u ŘO VaVpI Auditním orgánem Ministerstva financí proveden audit systému s názvem: Ověření plnění opatření k nápravě z akčního plánu auditu systému č. 451/10/SYS (16/2010/AO) Audit monitorovacího systému SF a FS pro programové období Cílem auditu systému bylo ověřit plnění opatření k nápravě u zjištění identifikovaných v horizontálním auditu IT č. 451/10/SYS (16/2010/AO) Audit monitorovacího systému SF a FS pro programové období , vykonaném v období 2010/2011 u VaVpI v návaznosti na nedostatky identifikované při posuzování souladu v roce 2008 a Auditem bylo sice zjištěno, že část nedostatků zjištěných v roce 2010 byla odstraněna, ale dva nedostatky se střední mírou závažnosti přetrvávají. Jde o nedostatky, jejichž odstranění není v kompetenci ŘO VaVpI, které se týkají nasazování změn malého rozsahu do produkčních prostředí IS bez předchozího testování a absence testovacích scénářů. 8. V průběhu roku 2014 prováděl Auditní orgán u ŘO VaVpI mimořádný audit systému s názvem Audit zdravotnictví. Tento mimořádný audit systému byl součástí horizontálního auditu systému pro ověření čerpání finančních prostředků z fondů EU na zdravotnickou techniku na vybraných operačních programech v programovém období S provedením tohoto mimořádného auditu souviselo i zaměření některých auditů operací. Audit nebyl v roce 2014 dokončen vydáním finální zprávy 55 z auditu. V době zpracování této výroční zprávy je k dispozici pouze návrh zprávy, ke 55

56 kterému ŘO VaVpI zaslal Auditnímu orgánu stanovisko. Cílem auditu bylo ověřit čerpání finančních prostředků z fondů EU na zdravotnickou techniku v rámci VaVpI a také ověřit aspekty způsobilosti příslušných operací včetně postupů zadávání veřejných zakázek. 9. Auditní orgán provedl v průběhu roku 2014 celkem 29 řádných auditů operací. Auditoři ve zprávách z auditů konstatují nesrovnalosti v celkové částce 55,9 mil. Kč, z toho 43,7 mil. Kč na auditovaných certifikovaných výdajích. Auditovány byly výdaje celkem za 4 933,5 mil. Kč. Z věcného hlediska byly zjištěny nedostatky zejména při zadávání víceprací formou jednacího řízení bez uveřejnění. Z hlediska finančního byl nesrovnalostmi nejvíce dotčen projekt č. CZ.1.05/4.1.00/ Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku na Lékařské fakultě UP, a to ve výši 36,3 mil. Kč. Příčinou nejvýznamnějšího nedostatku bylo, že příjemce dotace převzal od dodavatele stavbu, která ale ve skutečnosti nebyla dokončená. Celková míra chybovosti, zjištěná audity operací, sice zůstala hluboko pod limitem, který by mohl být důvodem k plošné korekci, ale nelze pominout fakt, že EK upozornila na možnost přepočtu míry chybovosti na základě výsledků auditu EUD DAS, který byl proveden v roce 2014 (viz bod 10). 10. Evropský účetní dvůr prováděl v roce 2014 audit k prohlášení o věrohodnosti za rozpočtový rok 2014 (2014 DAS): 2007CZ161PO012 Výzkum a vývoj pro inovace, programové období Hlavním cílem auditu bylo ověřit u sedmi náhodně vybraných projektů, zda vykázané výdaje proplacené z EFRR v rámci kontrolovaného jsou legální a správné. Audit se týkal průběžné platby Evropské komise ze dne 7. dubna 2014 ve výši ,77 EUR. V době zpracování této výroční zprávy jsou k dispozici pouze předběžné závěry, ke kterým ŘO VaVpI v době zpracování této výroční zprávy připravuje obsáhlé nesouhlasné stanovisko. Zjištěními auditorů mohou být dotčeny veškeré výdaje na projekt č. CZ.1.05/2.1.00/ Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum. U tohoto projektu auditoři zjistili nedodržování pravidel pro poskytování státní podpory. Dotace dle jejich předběžného názoru představuje neoprávněnou státní podporu, neboť nebyla oznámena Evropské komisi. ŘO VaVpI se zjištěním auditorů zásadně nesouhlasí. 11. Evropský účetní dvůr v závěru roku 2014 si vyžádal od ŘO VaVpI součinnosti při auditu provádění všeobecného rozpočtu Evropské unie DAS Audit proběhne de facto až v roce VaVpI byl v průběhu roku 2014 dotčen auditem systému, provedeným Evropskou komisí, s názvem Zadávání veřejných zakázek na vysílací služby (tzv. broadcasting audit ). V době zpracování této výroční zprávy má ŘO VaVpI k dispozici pouze návrh zprávy z auditu, k němuž Česká republika odeslala nesouhlasné stanovisko. Auditoři a auditovaný mají rozdílné právní názory na správnost transpozice evropských právních předpisů k zadávání veřejných zakázek do národních předpisů. Auditem mohou být dotčeny prostředky páté prioritní osy VaVpI použité na propagaci programu v České televizi. 13. Finanční úřad pro hl. m. Prahu provedl v průběhu roku 2014 u ŘO VaVpI několik kontrol zaměřených na dodržování rozpočtové kázně při realizaci výdajů páté prioritní osy VaVpI. V některých z těchto kontrol konstatoval porušení rozpočtové kázně. Tyto kontroly jsou prováděny na základě oznámení, které je podáváno MŠMT v rámci řešení nesrovnalostí zjištěných kontrolní činností. V jednom případě šlo o kontroly na základě podnětu NKÚ podaného po kontrole č. 12/21 Peněžní prostředky Evropské unie a státního rozpočtu určené na realizaci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. NKÚ se domníval, že ŘO VaVpI způsobil porušení rozpočtové kázně nesprávným nastavením způsobilosti výdajů na mzdy, které vyplácejí příjemci dotací svým zaměstnancům. Daňovou kontrolou byla domněnka NKÚ vyvrácena

57 14. V říjnu roku 2014 obdržel ŘO VaVpI protokol z kontroly Platebního a certifikačního orgánu, která byla na místě provedena v srpnu Kontroloři zjistili jedno formální pochybení, které bylo odstraněno v průběhu kontroly. 15. Evropský úřad pro boj proti podvodům provedl v dubnu 2014 kontrolu na místě u příjemce dotace v projektu CZ.1.05/2.1.00/ Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Ve Zprávě o kontrole na místě nejsou konstatovány nedostatky. Tabulka 18 Přehled pozastavených a obnovených certifikací v roce 2014 Datum pozastavení certifikace odložení certifikace / pozastavení certifikace Pořadí certifikace Důvod V průběhu roku 2014 byla pozastavena 14. certifikace výdajů zaúčtovaných v IS VIOLA v období od 3. prosince 2013 do 1. června Důvodem pozastavení certifikace až do poloviny září 2014 byla nejprve zjištěná chybovost nad 2 % hranici, což vedlo k odložení certifikace výdajů VaVpI k Po úspěšném vypořádání v květnu, resp. v červnu 2014, kdy došlo k zaslání podkladů pro certifikaci, byla v červenci 2014 certifikace výdajů VaVpI opět pozastavena, tentokrát na základě výsledků z auditu systému PCO přistoupilo k obnovení certifikace výdajů VaVpI na základě dopisu AO č.j. MF-63068/2014/52 ze dne , ve kterém AO konstatuje, že pro účely obnovení certifikace výdajů VaVpI byla přijata Řídicím orgánem (ŘO) VaVpI dostatečná opatření k nápravě zjištěných nedostatků z Auditu systému č. VAVPI/2013/S/1, jež měly zásadní vliv na fungování řídicího a kontrolního systému u ŘO VaVpI (zjištění s vysokou významností). Následně byla provedena obnovená certifikace výdajů zaúčtovaných v IS VIOLA v období od 3. prosince 2013 do 1. října Datum obnove ní certifika ce V rámci sledovaného období byly úspěšně provedeny i další dvě certifikace výdajů a 16. mimořádná certifikace výdajů zaúčtovaných v IS VIOLA v období od 2. října 2014 do 15. listopadu 2014 a v období od 16. listopadu 2014 do 12. prosince Poznámka: 1 Pořadí certifikace v souhrnu všech certifikací uskutečněných od počátku programového období. 57 Statistika vyřazování projektů 57

58 Níže uvedená tabulka uvádí výčet důvodů vyřazení projektů v rámci celého administrativního procesu před vydáním Rozhodnutí. Převažuje počet neschválených projektů v rámci věcného hodnocení projektů, naopak pouze malé procento projektů nesplnilo kritéria přijatelnosti a formální náležitosti. Tato skutečnost svědčí o vyšší míře připravenosti projektových žádostí co do formální přípravy projektových žádostí, naopak je zřejmé, že řada projektů byla odmítnuta buď z důvodu obsahového (nedosáhla minimální bodové hranice), nebo větší počet projektů byl hodnocen jako kvalitativně lepší. Dalším důvodem může být nedostatek finančních prostředků v dané výzvě. Kvalita předložených žádostí byla ve většině výzev hodnocena jako poměrně vysoká. Ačkoliv vyšší počet předložených žádostí představuje vyšší míru administrativní zátěže na straně ŘO, nelze činit mnoho adekvátních opatření na straně ŘO, neboť nelze do větší míry ovlivnit celkový počet předložených žádostí. ŘO se nicméně snaží zejména v rámci často pořádaných seminářů pro žadatele v jednotlivých výzvách, případně i při osobních konzultacích, žadatele informovat o všech pravidlech a náležitostech VaVpI. Dostupné informace potenciální žadatelé rovněž najdou na webu Tabulka 19 Statistika důvodů vyřazení projektů v průběhu schvalovacího procesu před vydáním Rozhodnutí Oblast podpory Počet předložených žádostí Nesplnění kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí Projekt nedoporučen/ neschválen Žádost stažena žadatelem Nesplnění podmínek před Rozhodnutím Počet % Počet % Počet % Počet % % % 1 1 % 0 0 % % % 5 5 % 1 1 % % % 0 0 % 0 0 % % % 0 0 % 0 0 % % 5 6 % 7 9 % 1 1 % % 0 0 % 2 11 % 0 0 % % 0 0 % 0 0 % 0 0 % % 0 0 % 0 0 % 0 0 % Celkem Zdroj: IS ŘO k % % 15 4 % 2 1 % Případné změny v souvislosti s prováděním VaVpI Dne byla schválena 3. revize VaVpI. Předmětem revize byl přesun finančních prostředků z prioritní osy 3 do prioritní osy 4 (z důvodu vyhlášení nové výzvy v prioritní ose 4 výzva 3.4 na podporu pražských veřejných vysokých škol). Ke zmíněné výzvě se vázaly další změny v předmětu revize. Dále byly přidány nové indikátory pro nové výzvy v prioritní ose 3 (výzva 6.3, 7.3 a 5.3). Revizí byly navýšeny cílové hodnoty některých monitorovacích indikátorů, u nichž je předpoklad výrazného přeplnění původně nastavených cílových hodnot. Rovněž v rámci revize došlo k dalším drobným úpravám. Jednalo se například o změnu identifikace Auditního orgánu, změny v organizační struktuře, zanesení informace o zrušení Prováděcího dokumentu VaVpI apod. Zároveň ŘO VaVpI chystá revizi, která bude předložena v roce 2015, jejímž předmětem by mělo být snížení výše prostředků související s decommitmentem a reagující na změny v oblasti organizační struktury (s ohledem na aplikaci služebního zákona a přechodem na nové programové období). Případná podstatná změna V roce 2014 nenastala žádná podstatná změna podle čl. 57 Obecného nařízení. ŘO VaVpI podniká veškeré kroky, aby zajistil udržitelnost operací v souladu s daným článkem

59 Doplňkovost s jinými nástroji VaVpI se navzájem věcně doplňuje s dalšími dvěma tematickými operačními programy. Jedná se o VK a PI. Tyto tři operační programy společně reagují na slabé stránky identifikované v analýze současné sociální a ekonomické situace ve VaV. Soubor tří provázaných operačních programů je důležitým prvkem pro naplňování cíle Lisabonské strategie spočívajícím v posílení úlohy znalostní ekonomiky, inovací a role VaV. Intervence realizované v těchto třech operačních programech jsou také důležitými nástroji při dosahování národních politických cílů vyjádřených v Reformě systému VaV a inovací v ČR. Vedle věcných vymezení hranic se jmenované programy odlišují zejména zdroji podpory ( VK ESF a VaVpI ERDF) a hranicemi stanovenými pravidly EK pro veřejnou podporu ve VaV ( VaVpI podporuje VaV organizace splňující definici Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a PI podnikatelskou sféru). K dosažení maximálního efektu plynoucího z doplňkovosti uvedených operačních programů jsou žadatelé informování o výhodách a přidané hodnotě propojení projektů VaVpI s projekty podanými v dalších programech. Dále je při hodnocení projektů zohledňována synergie a doplňkovost s jinými projekty podanými v rámci PI a VK. V rámci synergie s PI se jedná zejména o aktivity oblasti podpory 5.1. Platformy spolupráce, tj. projekty klastrů, technologických platforem, spolupráce s podniky, které získaly podporu na financování VaV a inovačních aktivit, atp. U VK jde především o projekty v rámci aktivit 2.3. Lidské zdroje ve VaV a 2.4. Partnerství a sítě. V případě maximální synergie s projekty v PI a VK mohou hodnocené projekty obdržet až 10 % bonifikaci. Více o synergiích lze nalézt v příloze č. 2 (Formulář pro vykazování synergických vazeb mezi ). V případě přípravy velkých projektů se předpokládá využití znalostního potenciálu expertů DG Regio, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, popř. jednotlivých členských států EU prostřednictvím iniciativy JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions). Opatření k monitorování a průběžné evaluace Monitorování implementace VaVpI probíhá ve třech rovinách: finanční monitoring, jehož úkolem je sběr dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků; věcný monitoring, který sleduje věcné zaměření projektu z hlediska technického, fyzického a analytického; procedurální monitoring umožňující v reálném čase sledování pokroku v implementaci projektů. Monitorovací výbor V souladu s článkem 63 Obecného nařízení byl zřízen Monitorovací výbor (MV), jehož cílem je zajistit dohled nad účinností a kvalitou poskytované pomoci. Složení MV je založeno na principu partnerství a principu rovných příležitostí. Členy MV jsou zejména zástupci ŘO VaVpI, PI, VK, PK, NOK, PCO, zástupci dalších orgánů ústřední správy, např. RVVI, dále delegovaní zástupci regionů, zástupci hospodářských a sociálních partnerů, včetně neziskových organizací a zástupce EK v poradním postavení. V roce 2014 se konala dvě řádná zasedání MV VaVpI. Čtrnácté zasedání Monitorovacího výboru VaVpI proběhlo 10. června 2014 v Praze. Projednány byly následující body: Výroční zpráva Zpráva o realizaci 59 59

60 Informace o pokroku a změnách v realizaci velkých projektů Projekty s posunem ukončení realizace Průběžná evaluace VaVpI; Evaluace PO 1 a 2 RIS3 Strategie a VVV Patnácté zasedání Monitorovacího výboru VaVpI se konalo 10. prosince 2014 v Praze. Projednány byly následující body: Řešení úkolů z minulého zasedání MV Zpráva o realizaci a aktuální stav VaVpI, strategie dočerpání, fázování, termín ukončení infrastrukturní části velkých projektů Informace o pokroku a změnách v realizaci velkých projektů Projekty s posunem ukončení realizace PO 1, 2, 3 a 4 Udržitelnost Roční evaluační plán Průběžná evaluace VaVpI, Evaluace projektů PO 1 a 2 Roční komunikační plán VVV + RIS3 Strategie V roce 2014 proběhlo třikrát hlasování procedurou per rollam: Výzva č Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory, PO 3, VaVpI Výzva Potenciál v rámci PI Navýšení alokace Výzvy č. 3.4 Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem, PO 4, VaVpI, z důvodu podpory zásobníkových projektů v této výzvě. Monitorovací systém Monitorovací systém VaVpI je součástí centrálního monitorovacího systému Central (MSC2007), který slouží Řídicímu orgánu pro efektivní sledování průběhu realizace projektů v rámci VaVpI a jako nástroj pro řízení programu. Rovněž tento systém slouží dalším subjektům implementační struktury. Monitorovací systém VaVpI se skládá ze dvou úrovní a to z Benefit7 (B7) a Monit7+ (M7+). V uplynulém roce bylo centrální nastavení těchto systémů upraveno pro potřeby VaVpI. Aplikace B7 slouží k vytvoření projektové žádosti, monitorovací zprávy a žádosti o platbu ze strany žadatele/příjemce. V roce 2014 souvisel vývoj aplikace zejména s ukončováním projektů a předkládáním monitorovacích zpráv o udržitelnosti, kde byl mírně upraven formulář, a podoba byla zanesena do IS. Jako doplňkovou aplikaci využívá VaVpI systém ES, který slouží pro vypracování studie proveditelnosti, CBA a finanční mezery pro individuální a velké projekty předkládané do prioritní osy 1 a 2. Dále slouží pro předávání elektronických podkladů hodnotitelům. V systému ES byly vytvořeny nové sestavy vážící se k souhrnným datům o udržitelnosti a nové formuláře pro vyhlášené výzvy

61 Provedené evaluace a studie Stejně jako v předchozím roce, i v roce 2014 probíhala realizace nosného evaluačního projektu s názvem Průběžná evaluace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Evaluační projekt ŘO VaVpI je realizovaný externě prostřednictvím dodavatelského konsorcia společností Haskoning DHV CR, spol. s r.o. a IREAS centrum, s.r.o. Hlavními výstupy evaluační zakázky jsou průběžné evaluační zprávy, v rámci kterých jsou vyhodnocovány v půlročních rozmezích aspekty implementace všech prioritních os VaVpI (odevzdávané v návrhové verzi vždy k a ) a zpráva závěrečná shrnující provedený evaluační proces jak po stránce věcné, tak formální. Hlavním cílem této evaluace je průběžně v období let : kvalitativně a kvantitativně vyhodnocovat do jaké míry jsou naplňovány cíle VaVpI a jednotlivých prioritních os; identifikovat pozitivní a negativní faktory ovlivňující implementaci a formulovat opatření vedoucí k odstranění potenciálních problémů a bariér; poskytovat Řídicímu orgánu zpětnou vazbu a doporučení týkající se implementace VaVpI; formulovat závěry a doporučení také pro přípravu i samotnou implementaci programů v následném programovém období. Každá průběžná zpráva je vždy doplněna minimálně jednou hloubkovou analýzou vybraného tématu, která poskytne obsáhlejší hodnocení klíčových aspektů VaVpI. Do této doby obdržel ŘO VaVpI od dodavatele 5 Průběžných zpráv. V rámci 3., 4. a 5. Průběžné zprávy (obsahu 1. a 2. Průběžné zprávy je věnována část Výroční zprávy VaVpI za rok 2013) byly dále dodány následující hloubkové analýzy (HA): Udržitelnost projektů Detailní zhodnocení výstupů, výsledků a dosavadních dopadů projektů z oblasti podpory 3.1 VaVpI Detailní zhodnocení výsledků, výstupů a dosavadních dopadů projektů realizovaných v rámci 3.2 a 4.1 Předpokládané zaměření zbývajících hloubkových analýz: Očekávaný dopad VaVpI Vyhodnocení dosažených změn v podpořených organizacích, vč. zhodnocení oddělení vzniklých center VaV od jejich mateřských organizací Vyhodnocení regionální dimenze realizovaných projektů VaVpI Vzhledem k rozsahu a zaměření evaluačního projektu je poměrně obtížné na vymezeném prostoru shrnout závěry plynoucí ze všech dosud realizovaných etap Průběžné evaluace VaVpI, stručná pozornost tedy bude soustředěna na výše uvedené etapy ( PZ), které dosud nebyly v rámci Výročních zpráv představeny. V oblasti celkového řízení programu byly potvrzeny potíže v oblasti zavedených způsobů komunikace a identifikován zájem ze strany příjemců o zapojení do přípravy metodických postupů ještě před jejich oficiálním vydáním. Dále byla provedena analýza legislativních požadavků kladených na oblast kontrol VaVpI disponuje poměrně robustním kontrolním mechanizmem, záměrem proto bylo identifikovat ty části procesu, které by mohly být zjednodušeny či zcela vypuštěny (tzn. vypustit kontroly, ke kterým neexistuje legislativní požadavek) za účelem zrychlení celého procesu. Dle zjištění evaluace provádí ŘO kontroly do značné míry detailu, a navíc za zjištěné nesrovnalosti přebírá zodpovědnost místo příjemce. Dalším analyzovaným procesem bylo schvalování podstatných změn projektu, tzn. další z časově a administrativně náročných procesů opět bylo evaluátorem shledáno, že zodpovědnost za změnu přebírá ŘO, místo aby tato ležela na příjemci a bylo doporučeno 61 posuzovat změnu ne s ohledem na věcný obsah projektu, ale posuzovat soulad s účelem 61

62 projektu. Urychleně by také měla být řešena otázka nejasností ve věci veřejné podpory, a to především ve vztahu k období udržitelnosti. Hodnotným vstupem bylo též provedení analýzy personálních kapacit spojených se souběžným zajištěním chodu VaVpI, VK a nově VVV. Zprostředkovány byly zkušenosti s uzavíráním ERDF programů v Anglii je zřejmé, že se bude jednat o časově a kapacitně náročný proces. V 5. Průběžné zprávě evaluátor poskytl i analýzu požadavků a pravidel stanovených pro žadatele a příjemce VaVpI v porovnání s jinými veřejnými výdajovými programy. V oblasti věcného a finančního pokroku bylo shledáno, že na úrovni programu dochází k úspěšnému plnění u většiny zvolených indikátorů (dopadu). Z hlediska vytvořených pracovních míst a evidovaných výsledků VaV u podpořených pracovišť jsou výsledky uspokojivé. Je tedy zřejmé, že podpořená pracoviště již nyní (ve fázi realizace projektů) fungují a jsou schopna plnit dopadové indikátory. Vysoký nárůst byl zaznamenán u indikátoru sledujícího přírůstek celkového počtu uznaných výsledků VaV za podpořená pracoviště, kde je cílová hodnota překročena již nyní cca trojnásobně. Zatím poslední Průběžná zpráva byla v oblasti finančního plánování mimo jiné zaměřena na různé metody výpočtu decommitmentu a identifikaci faktorů majících vliv na čerpání VaVpI. V oblasti vyhodnocování monitorovacích indikátorů stávající analýzy potvrdily diferenciaci v naplňování dle jejich povahy (infrastrukturní versus indikátory měkkých aktivit), a především rozdíly v možnostech naplňování dle typu příjemce (vysoké školy, soukromé subjekty, veřejné výzkumné instituce). Kontinuální šetření v rámci dlouhodobé průběžné evaluace tedy validně identifikuje oblasti, ve kterých evaluátor spatřuje potenciální prostor pro zlepšení. Obdobně jako v předchozích etapách evaluace směřovala hlavní doporučení k: úpravě některých procesů a s tím souvisejících změn organizační struktury VaVpI oblasti veřejných zakázek a výběrových řízení oblasti komunikace s žadateli a příjemci VaVpI personálnímu posílení VaVpI, a to jak s ohledem na realizaci VaVpI, tak vzhledem k probíhající přípravě VVV oblasti ukončování projektů a období udržitelnosti agendě řešení změn v projektech VaVpI oblasti indikátorů, a to jak jejich nastavení v současném programovém období, tak jejich nastavení a vypovídací hodnotě v období příštím Nejen na základě doporučení vzešlých z Průběžné evaluace VaVpI probíhá přenos zkušeností z implementace VaVpI do přípravy nového VVV, a to v podstatě ve všech oblastech uvedených výše v rámci doporučení. Opět ve vazbě na výše uvedená doporučení je věnována zvýšená pozornost preventivnímu monitoringu v souvislosti s dopady upravených či nových postupů stanovených pro příjemce ze strany ŘO, s čímž souvisí i zintenzivnění sledování míry finančního čerpání s ohledem na blížící se termín pomocí sledování vývoje měnového kurzu, sledování realizace finančně náročných projektů, sledování kontrolních hranic čerpání dle Metodického pokynu MMR-NOK (Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci), či získávání aktualizovaných finančních podkladů projektů s vydaným Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Jako nezbytné bylo identifikováno stabilizování personálních kapacit a posílení agendy rozvoje lidských zdrojů (jak na úrovni referentů, tak na úrovni vedoucích pracovníků). Část doporučení byla věnována případné úpravě indikátorové soustavy a jejího používání nejen v tomto programovacím období, ale i příštím na základě zkušeností se soustavou monitorovacích indikátorů VaVpI přenáší ŘO zkušenosti v této oblasti do přípravy VVV. Průběžné zprávy jsou postupně zveřejňovány na webu VaVpI viz

63 Značná pozornost byla ve sledovaném období věnována také realizaci Průběžné evaluace projektů podpořených v rámci prioritních os 1 a 2 Evaluace všech 48 projektů podpořených v prioritních osách 1 a 2 je naplánována na období let , s přesahem některých aktivit (souhrnná zpráva, fokusní skupiny) do roku Bližší informace k této evaluaci jsou součástí kapitoly 7. Výstupy z procesu evaluace projektů ve formě souhrnných doporučení jsou průběžně zpřístupňovány/prezentovány jak příjemcům, tak na úrovni Řídicího orgánu, přičemž zejména přenos poznatků směrem k přípravě nového operačního programu pro období je zásadní. Shodně s Průběžnou evaluací VaVpI i Průběžná evaluace projektů PO 1 a 2 přinesla jako jeden ze souhrnných poznatků např. požadavek na úpravu a lepší využívání indikátorové soustavy jak v případě VaVpI, tak v připravovaném VVV. Výstupem z evaluace každého jednotlivého projektu je souhrn doporučení jak směrem k příjemci dotace (případně jeho klíčovým stakeholderům), tak směrem k Řídicímu orgánu právě doporučení směrem k ŘO se ve skutečně velké míře obsahově shodují s doporučeními vzešlými z Průběžné evaluace VaVpI (viz výše), jejich implementace tak probíhá v podstatě současně. Další aktivitou ve sledovaném období byla realizace veřejné zakázky s dodavatelem, který vykonává v období let činnost tzv. Pre-seed advisora. Cílem této zakázky je podpořit efektivní řízení a dopad projektů podpořených v rámci výzev 6.3 a 7.3 zaměřených na podporu pre-seed aktivit. Vítěz zadávacího řízení společnost Pricewaterhouse Coopers, s.r.o. provedla v průběhu minulého období procesní analýzu dokumentace a nastavených postupů výzvy 6.3 na podporu pre-seed aktivit, následně pak průběžné a komplexní hodnocení projektů podpořených v rámci výzev vyhlášených pro tento typ aktivit, a to ke konci první fáze jejich realizace (tzv. fáze Proof of Concept). V současné době je již ukončeno hodnocení projektů výzvy 6.3 a probíhá vyhodnocování projektů výzvy 7.3, tzn. je vyhodnocována fáze Proof of Concept a u úspěšných individuálních aktivit jednotlivých projektů bude probíhat příprava komercializace. Ve sledovaném období tedy bylo zahájeno průběžné hodnocení u projektů výzvy 7.3 v 6. měsíci realizace. Cílem tohoto hodnocení je: poskytnout externí hodnocení nastavení podpořených projektů a jejich průběhu, identifikovat klíčové bariéry a rizika pro úspěšnou realizaci projektů, navrhnout doporučení pro úspěšnou realizaci projektů a jejich udržitelnost a zvýšit dopad projektů prostřednictvím jejich průběžného hodnocení i informační podporou příjemců. U jednotlivých projektů jsou dále sledovány oblasti mající vliv na celkovou úspěšnost jak projektu, tak celé výzvy, a to zejména: finanční pokrok v realizaci projektu ve srovnání s plánem, věcný pokrok v realizaci projektu ve srovnání s plánem aktivit, nastavení strategie komercializace (finanční a časový plán, navržený způsob ochrany a komercializace, vyhledávání partnerů), včetně hodnocení, zda nemohou být narušena pravidla veřejné podpory, fungování realizačního týmu projektu (nastavení řídících a kontrolních procesů), synergie mezi jednotlivými aktivitami projektu (např. rozvoj týmů pro TT, zaškolení pracovníků, realizované průzkumy apod.) a jeho potřebami, zasazení projektu a individuálních aktivit ve struktuře uchazeče (dostupné administrativní, lidské, finanční a další kapacity). V obecné rovině lze konstatovat, že diskuse a připomínkování materiálů vzešlých z této činnosti byla vhodnou platformou pro uvědomění si závažnosti (jasná pravidla a jednoznačná 63 63

64 komunikace směrem k příjemci, zachování informací po odchodu zapojených pracovníků) či naopak marginálnosti nebo nerealizovatelnosti uvedených podnětů. Na přelomu roku probíhala příprava zadávací dokumentace k externí ad hoc evaluaci s názvem Evaluace synergií VaVpI. Již v období přípravy Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace byly předpokládány synergické vazby na další realizované operační programy, především pak na Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost (dále jen VK ), taktéž v gesci MŠMT a Operační program Podnikání a inovace ( PI), jehož Řídicím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO ). V současné době se i s ohledem na přípravu a implementaci nového Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále jen VVV ) ukazuje jako účelné vyhodnotit synergické vazby výše uvedených operačních programů tak, aby bylo možné případné best practice v rámci postupů i samotných věcných návazností přenést do období Proto je nezbytné posoudit skutečně dosažené synergické efekty stávajících intervencí a jejich případnou přidanou hodnotu. Pomocí identifikace potenciálně významných vlivů na úspěšnost synergických projektů/vazeb bude možné dále posílit přidanou hodnotu synergických projektů a omezit případné negativní externality zamezující plnému využití potenciálu synergických vazeb. V této souvislosti považuje ŘO za vysoce užitečné provést i zmapování a komparaci všech dostupných zdrojů financování VaV center a identifikaci efektů plynoucích z jejich synergických vazeb, zhodnotit komplementaritu všech dostupných zdrojů v ČR či případné duplicity na vzorku vybraných projektů, na kterých budou vyhodnocovány primárně efekty plynoucí ze synergií mezi VaVpI a VK/ PI. Důležitým požadavkem zadavatele v rámci plnění této veřejné zakázky je provedení terénního šetření u příjemců dotace z VaVpI na vybraném vzorku projektů. Evaluace by podle návrhové verze měla být rozdělena na následující tři evaluační okruhy: 1) Skutečné synergické efekty a komplementarita mezi projekty VaVpI a projekty VK a PI 2) Možnosti posílení synergií mezi intervencemi dotčených programů a jejich implikace pro implementaci VVV 3) Potenciální synergické efekty a komplementarita VaVpI s ostatními zdroji financování VaV na národní úrovni Dle plánovaného harmonogramu by měl ŘO obdržet Závěrečnou zprávu v návrhové verzi k Plánovanou aktivitou je evaluace publicity a komunikačních aktivit povinnost zrealizovat tuto evaluaci vychází z Nařízení (ES) č. 1828/2006, čl. 4 Provádění a monitorování komunikačního plánu, odst. 2, ve kterém je stanoveno, že Výroční zpráva o provádění za rok 2010 a závěrečná zpráva o provádění obsahuje kapitolu hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úloze Společenství. ŘO VaVpI bude druhou část evaluace, stejně jako první hodnocení v roce 2010, realizovat prostřednictvím externích hodnotitelů s cílem objektivně posoudit výsledky a dopady realizované komunikační strategie. V obecné rovině si evaluace klade za cíl zjistit, v jaké míře odráží Komunikační plán aktuální potřeby ŘO VaVpI ve vztahu ke specifickým cílům, informačním prioritám, cílovým skupinám a nástrojům informovanosti a publicity; jaký je současný stav implementace Komunikačního plánu VaVpI a dosažené výstupy/výsledky.. Zástupci ŘO VaVpI nadále úzce spolupracovali s Evaluační jednotkou NSRR. Kromě oboustranné účasti na jednáních pracovních skupin pro evaluace pak zejména ve směru připomínek k návrhům nově vznikajících evaluačních metodik, aktualizaci Evaluačního plánu NSRR. Provedené evaluace vč. výstupů a další s problematikou související aktivity jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách Řídicího orgánu VaVpI:

65 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 6 Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Prioritní osa 1 Evropská centra excelence (PO 1) reaguje na velké rozptýlení kapacit VaV. V jeho důsledku pracoviště VaV nedosahují kritické velikosti k zajištění stabilního dosahování vysoce kvalitních výsledků. Výsledkem toho je celkově nízká efektivita podpory do VaV ze strany státu, která vede k nedostatečné produkci mezinárodně uznávaných a relevantních výsledků. V malé zemi, jakou je ČR, je nutné koncentrovat zdroje v oblastech, které mají největší potenciál z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti a patří mezi priority českého výzkumu. Proto se prioritní osa zaměřuje na podporu regionů a vědeckých týmů, které mají dostatečnou kvalitu a potenciál, aby mohly vytvořit kritickou velikost v jasně identifikovaných vědních oblastech a tyto týmy pak nadstandardně materiálně, technicky i personálně vybavit tak, aby byly schopny udržet a dále rozvíjet svou pozici v rámci Evropského výzkumného prostoru. PO 1 je naplňována prostřednictvím jediné oblasti podpory Evropská centra excelence. Globálním cílem oblasti podpory je vytvoření omezeného počtu center excelence, kvalitně vybavených VaV center s moderní, v odůvodněných případech unikátní infrastrukturou VaV a s kritickou velikostí, partnersky propojených v sítích s prestižními centry VaV v zahraničí, aby mohla přispívat k propojení a větší integraci předních českých VaV týmů s předními mezinárodními výzkumnými organizacemi a evropskými výzkumnými infrastrukturami. Pro dosažení globálního cíle se prioritní osa zaměřuje na podporu a posílení rozvoje nejlepších výzkumných týmů, vznik a rozvoj unikátních infrastruktur VaV, posílení integrace a koncentrace VaV v daném oboru v ČR, posílení orientace VaV na potřeby aplikační sféry, poskytování kvalitní výchovy studentům (především doktorských studijních programů) a mladým výzkumníkům (do 35 let), urychlení přenosu poznatků špičkového výzkumu do praxe a zvýšení atraktivity dané oblasti z hlediska investic (zahraničních i domácích) a technologického podnikání v daném oboru DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V rámci PO 1 byly vyhlášeny dvě výzvy. První výzva byla vyhlášena již v roce 2009, jednalo se o výzvu 1.1 Evropská centra excelence, jež je zaměřena na projekty špičkové VaV spolupracující s předními mezinárodními partnery s relevancí pro trh a ekonomický rozvoj ČR. Celková alokace pro tuto výzvu činila 697,9 mil EUR (19,3 mld. Kč). Příjem žádostí probíhal od do V této výzvě bylo podpořeno celkem 8 projektů (z toho 5 velkých), všechny tyto projekty již zahájily svou realizaci, 1 projekt svou realizaci ukončil (Centrum excelence Telč). S ohledem na snahu o maximální vyčerpání finančních prostředků byla v této ose v listopadu 2013 vyhlášena druhá výzva č. 2.1 Podpora výzkumných kapacit VaV center s celkovou plánovanou alokací ve výši 36 mil. EUR (1 mld. Kč). Cílem této výzvy bylo ve spolupráci s předními mezinárodními vědeckými kapacitami vytvořit a materiálně a technicky vybavit nové výzkumné týmy, které podpoří efektivní využití výzkumných infrastruktur a přenos znalostí ze zahraničí do regionu. K příjmu, posuzování a hodnocení předložených projektových žádostí došlo v první polovině roku V rámci této výzvy bylo předloženo celkem 18 projektových žádostí s výší dotace 45,6 mil. EUR (1,2 mld. Kč). S ohledem na možné riziko přezávazkování však na základě rozhodnutí vedení MŠMT nedošlo k podpoře úspěšných projektových žádostí. S vyhlášením obdobně zaměřené výzvy se počítá v roce 2015 v VVV. 6 Popis charakteristických projektů tvoří Přílohu 1 Výroční zprávy

66 V prioritní ose 1 jsou již průběžně naplňovány některé indikátory výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity) a výsledku (Počet výzkumných pracovníků a studentů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu; Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence; Počet nově vytvořených pracovních míst). V případě posledně jmenovaného výsledkového indikátoru je již dokonce průběžně naplněna plánovaná hodnota tohoto indikátoru. Jelikož větší část této prioritní osy tvoří tzv. velké projekty, jsou podrobnější informace k těmto projektům uvedeny rovněž v kapitole 4. Tabulka 20 Indikátory výstupu PO 1 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup Název indikátoru Měrná jednotka Počet center excelence počet IS ŘO Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Zdroj: MSC2007; MIS/DWH k počet počet m 2 Zdroj Hodnota Evropská centra excelence Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Celkem Dosažená , , ,5 Výchozí , Plánovaná

67 Tabulka 21 Indikátory výsledků PO 1 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek Core výsledek Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka Počet Počet Počet Zdroj Hodnota IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P % IS Ž/P Počet Počet IS Ž/P IS Ž/P 1. Evropská centra excelence Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Celkem Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená ,54 544, , , ,1 Výchozí ,54 544, , Plánovaná Dosažená ,7 219,45 399,31 611, ,95 Výchozí ,7 219,45 399, Plánovaná

68 Informace o finančním pokroku prioritní osy V rámci prioritní osy 1 bylo v obou vyhlášených výzvách přijato celkem 33 žádostí o dotaci (z toho 5 velkých projektů) s celkovou požadovanou alokací téměř 1,1 mld. EUR (29,9 mld. Kč). Celkově je alokace pro PO 1 naplněna již z 92 % (vlivem výkyvu kursu a úspor na projektech zejména ze stavebních zakázek došlo k poklesu tohoto procenta). Vydaná Rozhodnutí celkem 8 projektům (5 velkým) činí 736,8 mil. EUR (20 mld. Kč). K 7. lednu 2015 bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 368,4 mil. EUR (10,2 mld. Kč). Od začátku programovacího období čítají certifikované prostředky pro tuto prioritní osu 368,3 mil. EUR (10,2 mld. Kč), což činí více než dvojnásobnou hodnotu roku Z rozdílu mezi hodnotou proplacených a certifikovaných prostředků, který je minimální, je zřejmé, že se ŘO VaVpI daří předkládat k certifikaci maximální množství prostředků, které příjemci předkládají v žádostech o platbu. Tabulka 22 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 1 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,728 Kč/EUR. * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza Objem schválených prostředků v této prioritní ose tvoří třetinu celé alokace VaVpI, největší část této prioritní osy tvoří velké projekty, k jejichž schválení ze strany EK a ŘO došlo až téměř po dvou letech od ukončení výzvy k předkládání žádostí. Z tohoto důvodu, je řada projektů stále ve značném časovém skluzu oproti předpokládanému harmonogramu. Navíc se některým projektům nedaří plnit stanovené harmonogramy a dochází zde i po jejich schválení k velkým prodlevám. U projektu ELI bylo z tohoto důvodu rozhodnuto ze strany ŘO VaVpI o tzv. fázování, tedy přenesení části alokace do příštího programového období. I nadále bude nutné věnovat i ostatním velkým projektům zvýšené úsilí, aby naplnily své cíle v rámci tohoto programového období a přispěly tak k úspěšné realizaci celého. Rizikem, se kterým se musí do budoucna projekty vypořádat, je i otázka veřejné podpory a udržitelnosti projektů po skončení financování z VaVpI. Vliv prioritní osy na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR je identický se stavem popsaným v kapitole 2.1 (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ V PO 1 byla při schvalování velkých projektů intenzivně prověřována otázka veřejné podpory, i díky tomuto problému se časově velmi protáhlo schválení velkých projektů. I v roce 2014 se objevila řada problémů specifických pro každý velký projekt zvlášť. Některé projekty nedokáží plnit harmonogram vycházející z Rozhodnutí o poskytnutí dotace, což je z části zapříčiněno průtahy v administraci veřejných zakázek. ŘO VaVpI tuto problematiku s projekty intenzivně řeší. U projektu ELI je řešením posun harmonogramu, tzv. fázování tohoto projektu do příštího programového období. Závažným specifickým problémem, který identifikujeme, je dále nedostatečná finanční opora příjemce Fakultní 68

69 nemocnice u sv. Anny projektu ICRC. Více informací je popsáno také dále v kapitole 4 a příloze č. 5. Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Prioritní osa 2 Regionální VaV centra (PO 2) reaguje na nedostatečnou spolupráci institucí VaV s aplikační sférou, která by odpovídala na rostoucí poptávku po výsledcích VaV využitelných v soukromé a aplikační sféře obecně. Proto je nutné posílit kapacitu aplikačně zaměřených výzkumných subjektů s potenciálem stát se vyhledávanými partnery pro spolupráci s aplikační sférou, a schopných pružně reagovat na poptávku aplikační sféry. Takovým regionálním VaV centrům PO 2 poskytuje potřebnou podporu tak, aby se mohla rozvinout ve výzkumná centra akcentující poptávku a dlouhodobě úzce spolupracující s průmyslem (zvláště v oblasti smluvního výzkumu a poskytování technologických služeb). Klíčovým faktorem v činnosti regionálních VaV center je vyškolení lidských kapacit pro VaV (hlavně na magisterské, případně i na doktorandské úrovni), což povede v konečném důsledku k nárůstu počtu kvalifikovaných pracovníků se zkušeností ze spolupráce s aplikační sférou. PO 2 je naplňována jedinou oblastí podpory 2.1 Regionální VaV centra. Globálním cílem oblasti podpory je vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména MSP, a další subjekty), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how. Pro dosažení globálního cíle se prioritní osa zaměřuje na podporu tematicky specializovaných center (existující organizace aplikovaného VaV, specializovaná univerzitní pracoviště nebo útvary AV ČR atd.) s kvalitními výzkumnými týmy, posílení spolupráce s aplikační sférou formou společných VaV projektů, zvýšení počtu studentů a mladých výzkumníků (do 35 let), zrychlení transferu nových poznatků a technologií do praxe, zejména do MSP, zlepšení transferu nových poznatků z aplikační sféry do výukového procesu a vzdělávací činnosti, vznik institucionalizovaných platforem pro soustavnou a dlouhodobou spolupráci mezi veřejnými výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Oblast podpory je naplňována zejména prostřednictvím běžných projektů a také jedním velkým projektem DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy Cílem této prioritní osy je podpořit vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť v ČR s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména malé a střední podniky, a další relevantní subjekty a uživatele výsledků), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how. V prioritní ose 2 probíhaly dvě výzvy 1.2 Regionální VaV centra s alokací 257 mil. EUR (7,1 mld. Kč) a 2.2 Regionální VaV centra s celkovým objemem 443,8 mil. EUR (12,3 mld. Kč). Alokace těchto výzev byla naplněna i díky schválení projektů ze zásobníku. Všechny projekty již zahájily dříve svou realizaci, a proto v této prioritní ose je ze všech os nejpatrnější věcný i finanční pokrok. K již celkem 16 projektů svou realizaci dokončilo. Na základě provedené 3. revize byly navýšeny cílové hodnoty některých monitorovacích indikátorů. V průběžném plnění monitorovacích indikátorů došlo k největšímu posunu u indikátoru výstupu (Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity), kde s ohledem na ukončenou realizaci velké části projektů byla již téměř naplněna celková plánovaná hodnota tohoto indikátoru. Z důvodu ukončování většího počtu projektů se rovněž dařilo plnit i cílové hodnoty ostatních výstupových indikátorů. U indikátoru výsledku pak byla 69 již naplněna, či překročena plánovaná hodnota u indikátorů Počtu projektů spolupráce 69

70 aplikační sféry s regionálními VaV centry a Počtu nově vytvořených pracovních míst. U indikátoru měřícího počet studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu, pak je již nyní cílová hodnota téměř naplněna

71 Tabulka 23 Indikátory výstupu PO 2 Kód NČI Kód EU/Lisab on Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup Název indikátoru Počet vybavených regionálních VaV center Počet fungujících regionálních VaV center Počet podpořených projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených centrech Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka počet počet počet m 2 Zdroj Hodnota Regionální VaV centra Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená N/A Výchozí Plánovaná Celkem Dosažená N/A , , ,96 Výchozí N/A , Plánovaná

72 Tabulka 24 Indikátory výsledků PO 2 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek výsledek výsledek Core výsledek Počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry Počet studentů všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu / zapojených do činnosti centra Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV ženy Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka Počet Počet Počet Počet Zdroj Hodnota IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P 2. Regionální VaV centra Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Plánovaná Celkem Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená ,24 426,03 935, , , ,25 Výchozí ,24 426,03 935, , Plánovaná Dosažená ,01 73,19 283,82 457,76 568, ,56 Výchozí ,01 73,19 283,82 457, Plánovaná

73 Informace o finančním pokroku prioritní osy Kumulativně bylo ke konci roku 2014 vydáno Rozhodnutí 40 projektům v objemu 762,8 mil. EUR (21 mld. Kč), což činí přibližně 95 % alokace této prioritní osy. Proplacené prostředky v této prioritní ose činí 579,9 mil. EUR (16,1 mld. Kč), tj. více než dvě třetiny alokace prioritní osy. Největší podíl oproti ostatním prioritním osám je zde i v případě certifikovaných prostředků, které narostly na částku 576,6 mil. EUR (15,9 mld. Kč), tj. rovněž cca 2/3 alokace. Tabulka 25 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 2 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,728 Kč/EUR * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza V této prioritní ose byly vyhlášeny a vyhodnoceny projekty ve dvou výzvách. V roce 2014 pokračovaly aktivity vedoucí k maximálnímu vyčerpání finanční alokace a dosažení stanoveného věcného pokroku. Soudě dle výsledků hodnocení a schválených projektů ve Výzvě č. 1.2 a Výzvě č. 2.2 lze očekávat, že v této prioritní ose byl předložen dostatečný počet kvalitních projektů, aby bylo možné vyčerpat téměř celou alokaci na celé programové období. K nedočerpání alokace může nicméně přispět výrazný výkyv kurzu, ke kterému došlo ke konci roku Rovněž jako v prioritní ose 1 je i zde častým jevem existence velkých úspor (zejména ve stavebních zakázkách) a také se tak jeví velmi reálně vyšší nedočerpání dotace na projektech. I z tohoto důvodu plánuje ŘO VaVpI vyhlášení výzvy v této prioritní ose i v roce Rizikem, se kterým se musí do budoucna projekty vypořádat, je otázka zpoždění realizace některých projektů (reálně je nyní řešeno fázování u projektu SUSEN), veřejné podpory a udržitelnosti projektů po skončení financování z VaVpI. Vliv PO 2 na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR je identický se stavem popsaným v kapitole 2.1 (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ U některých projektů se projevuje zpoždění realizace zejména v důsledku průtahů při realizaci veřejných zakázek. Značná část z nich je způsobena novelizací zákona č. 137/2006 Sb. (o veřejných zakázkách), k níž došlo již v roce K průtahům pak dochází i v případě odvolání některého z uchazečů při stavebních zakázkách a při zdlouhavém řešení těchto odvolání na ÚOHS. U projektů, kde se důležité milníky posouvají opakovaně či kde bylo identifikováno možné ohrožení termínu dokončení realizace, ŘO s příjemci vstoupil v jednání a inicioval nápravné kroky zpracování analýzy rizik, přijetí kroků pro urychlení procesu pořizování důležitých technologií, podání podstatných změn projektu se zohledněním jejich zpoždění a případných nutných změn tím vyvolaných. V ojedinělých případech došlo k prodloužení realizace projektu se zachováním původně nastavených hodnot monitorovacích indikátorů a rozpočtu. Problém, který se objevuje napříč všemi projekty, kromě nedodržování plnění harmonogramu vycházejícího z Rozhodnutí o poskytnutí dotace, je nenaplňování průběžných hodnot některých monitorovacích indikátorů. Problém se vyskytuje zejména u indikátoru sledujícího smluvní výzkum. Zde je situace podrobně sledována, analyzována a řešena s ohroženými příjemci. Na základě průběžného monitorování a vyhodnocování nastalé skutečnosti jsou nastavovány přesnější 73

74 postupy pro ukončování projektů, včetně tzv. matice sankcí, která vyčísluje výši sankcí za případné neplnění hodnot monitorovacích indikátorů. Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Tato prioritní osa se zaměřuje na podporu několika horizontálních průřezových témat, která jsou zásadní z hlediska úspěšné realizace aktivit a maximalizace výsledků a dopadů PO 1 a 2. Za prvé se zaměří na tvorbu podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích a na zlepšení systému ochrany a zpřístupnění duševního vlastnictví a přípravy zakládání nových technologicky orientovaných firem. Za druhé má priorita za cíl zlepšit systém informovanosti o výsledcích VaV, dostupnost vědeckých informací, přispět k propagaci a popularizaci VaV, zlepšit systém evaluace výzkumných organizací s využitím zahraničních zkušeností a přispět k zefektivnění podpory VaV ze strany státu. Prioritní osa 3 (PO 3) je rozdělena do dvou oblastí podpory, které spolu souvisejí, ale zároveň vyžadují diferencovaný přístup: 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV Hlavním cílem oblasti podpory 3.1 je podpora komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména prostřednictvím podpory systémů komercializace a ochrany a využití duševního vlastnictví, včetně zakládání a rozvoje center pro transfer technologií v rámci výzkumných institucí. Oblast podpory se zaměřuje na zkvalitnění, rozvoj a rozšíření činností pro komercializaci výsledků VaV, včetně rozvoje center pro transfer technologií, zkvalitnění systému ochrany a využití duševního vlastnictví, získání praktických, optimálně zahraničních, zkušeností nutných pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV, zkvalitnění podpory v oblasti komercializace duševního vlastnictví pro výzkumníky a studenty a posílení systematické spolupráce VaV institucí s podnikovou sférou a s uživateli výsledků obecně (s aplikační sférou). Hlavním cílem oblasti podpory 3.2 je posílení a rozvoj propagace a popularizace VaV, zlepšení systému informovanosti a dostupnosti informací pro VaV, zlepšení systému evaluace s využitím zahraničních zkušeností a přispění k zefektivnění podpory VaV ze strany státu. Oblast podpory se zaměřuje na posílení pozitivního vnímání oblasti výzkumu a vývoje širokou veřejností a zvýšení zájmu mladé generace o výzkum a vývoj, podporu přístupu ke zdrojům vědeckých informací a zlepšení přístupu k výsledkům výzkumné činnosti pro veřejnost a zvýšení efektivity systému a kvality VaV institucí v ČR zavedením nových prvků evaluace a strategického řízení politiky VaV DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V roce 2014 pokračovala realizace všech 62 projektů, jimž byla v prioritní ose 3 vydána Rozhodnutí. V březnu 2014 pak byla vyhlášena výzva 8.3 Efektivní systém hodnocení programů účelové podpory. Tato výzva byla opakováním výzvy 5.3, kde se nepodařilo předložit kvalitní žádost, která by úspěšně prošla hodnocením. Bohužel ve výzvě 8.3 nebyl předložen žádný projekt a výzva tak byla hodnocena jako neúspěšná. V roce 2014 ukončily v prioritní ose 3 další projekty svou realizaci. Celkem zde již bylo ukončeno 5 projektů (2 projekty z výzvy 2.3 Informační infrastruktury pro VaV a 3 projekty z výzvy 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky). V plnění monitorovacích indikátorů došlo k posunu naplnění dosažených hodnot v případě výsledkových indikátorů. Konkrétně byla naplněna hodnota u indikátoru Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace (výzva 3.3), kde je již nyní naplněna cílová hodnota tohoto monitorovacích indikátoru stanovená v. Stejná situace je u indikátoru Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur (výzva 2.3). S ohledem na ukončování projektů pak dochází již i k plnění monitorovacího indikátoru 74 sledujícího počet návštěvníků v Science learning a návštěvnických centrech (výzva 1.3). 74

75 Tabulka 26 Indikátory výstupů PO 3 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup výstup Počet podpořených projektů a mechanismů pro komercializaci Počet projektů návštěvnických center a science learning centrech pro popularizaci VaV Počet podpořených projektů odborných vědeckých a oborových knihoven Počet podpořených projektů informační infrastruktury pro VaV Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka počet počet Počet počet počet Zdroj Hodnota Komercializace a popularizace VaV Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená 0 N/A N/A N/A Výchozí 0 N/A N/A N/A Plánovaná 0 N/A N/A N/A Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená 0 N/A N/A N/A N/A N/A Výchozí 0 N/A N/A N/A N/A N/A Plánovaná 0 N/A N/A N/A N/A N/A Celkem 75

76 Tabulka 27 Indikátory výsledků PO 3 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výsledek výsledek výsledek výsledek Počet zapojených partnerů/spolupracujících organizací odborných vědeckých a oborových knihoven Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech Počet subjektů využívajících služeb informačních infrastruktur pro VaV Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka Počet Počet Počet Počet Zdroj Hodnota IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P IS Ž/P 3. Komercializace a popularizace VaV Cílová Hodnota 2015 Dosažená 0 N/A N/A N/A 0 0A Výchozí 0 N/A N/A N/A Plánovaná 0 N/A N/A N/A Dosažená Výchozí Plánovaná Celkem Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná

77 Informace o finančním pokroku prioritní osy V prioritní ose 3 bylo vydáno Rozhodnutí všem 62 projektům, které prošly úspěšně hodnocením. Závazek těchto projektů je roven 193,8 mil. EUR (5,3 mld. Kč), což činí cca 90 % plánované alokace. I z tohoto důvodu zvažuje ŘO vyhlášení výzvy v roce 2015, mající za cíl dovybavení podpořených science learning a návštěvnických center. Proplaceno příjemcům bylo v této oblasti podpory 151,9 mil. EUR (4,21 mld. Kč). Certifikované výdaje pak jsou zhruba ve stejné výši, tj. tvoří zhruba 70 % alokace. Tabulka 28 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 3 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,728 Kč/EUR. *změna alokace - bude aktualizováno v informačním systému ** Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza Intervence prioritní osy 3 tvoří svým zaměřením doplňkový nástroj pro zacílené aktivity prioritních os 1 a 2. Cílem je zde transfer technologií výzvy 3.3, 6.3 a 7.3. Dále popularizace vědy, výzkumu a inovací (výzva 1.3). A v neposlední řadě jsou to dostupné informační zdroje (výzva 2.3 a 4.3). Všechny tyto intervence by měly spolu pomoci zajistit úspěšný rozvoj VaVaI v ČR. S ohledem na pozdější rozjezd, způsobený mj. o rok odloženým schválením se budou i intervence v PO3 projevovat později. Vliv PO 3 na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR je identický se stavem popsaným v kapitole (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ Prioritní osa 3 je co do šíře svých aktivit nejkomplikovanější osou v rámci VaVpI. Každá výzva plní svůj specifický účel, proto je na straně ŘO posílený tým garantů, kteří mají na starosti jednotlivé oblasti, tento tým se však bohužel velmi často mění, což znesnadňuje implementaci a zachování kontinuity v rozhodování v problematických oblastech. Obdobný problém nastává i na straně implementace, kde je nutná stabilizace a posílení personálních kapacit i s ohledem na možnost vypsání nové výzvy v roce Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Zaměření prioritní osy 4 (PO 4) reaguje na nedostatečnou kapacitu vysokých škol a jejich vybavení pro výukové a výzkumné aktivity. Často neuspokojivý stav těchto infrastruktur nedovoluje víceúčelové využití v souladu s moderními výzkumnými a vzdělávacími trendy a v některých případech dokonce nesplňuje hygienické a bezpečnostní standardy. Vysoké školy povětšinou nemají dostačující odborné vybavení pro provádění výzkumu, často postrádají moderní vyučovací pomůcky a moderně koncipované knihovny. Tento fakt, v době přípravy VaVpI spojený navíc s jedním z nejnižších podílů dospělé populace s dokončeným terciárním vzděláním v EU, představuje významnou překážku pro budoucí rozvoj znalostní ekonomiky v České republice. Zaměření PO 4 má za cíl odstranit negativní dědictví nedostatečného financování investičních potřeb vysokých škol 77

78 akumulovaného z minulosti a zároveň umožnit selektivní podporu pro vysoké školy, které aktivně pracují na modernizaci svých studijních plánů a vzdělávacích metod a zohledňují v nich požadavky trhu práce. Aktivity prioritní osy jsou realizovány jednou oblastí podpory 4.1 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Jejím hlavním cílem je podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol s cílem navýšení kapacity terciárního vzdělávání a vytvoření podmínek pro zvýšení kvality vzdělávání tak, aby se zlepšily materiální podmínky pro přípravu vysokoškolských studentů, zejména z hlediska jejich připravenosti pro výzkum a vývoj a pro procvičování základních tvůrčích dovedností pro jejich budoucí uplatnění ve VaV. Hlavního cíle bude dosaženo podporou rozvoje kvalitní infrastruktury vysokých škol, navýšením kapacity terciárního vzdělávání a vytvořením podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání budoucích pracovníků VaV a posílením třetí role vysokých škol DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V prioritní ose 4 byly vyhlášeny celkem 3 výzvy. První z nich výzva 1.4 s celkovou alokací 406,8 mil. EUR (11,3 mld. Kč) byla zaměřena na podporu, stabilizaci a rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol s cílem zkvalitnění a navýšení kapacity terciárního vzdělávání a vytvoření podmínek pro zlepšení kvality vzdělávání s vazbou na výzkumně vývojové a inovační aktivity. Výzva 2.4 s alokací 39,7 mil. EUR (1,1 mld. Kč) pak byla zaměřena o něco úžeji než výzva 1.4 tedy především na modernizaci stávající infrastruktury spojené s výzkumem. V průběhu roku 2013 se v této ose podařilo ŘO VaVpI vyjednat průlomově podporu pro projekty mající sídlo v Praze (s vyčísleným dopadem do regionu Konvergence). V září 2013 tak byla vyhlášena výzva 3.4 s alokací z VaVpI ve výši až 72,1 mil. EUR (2 mld. Kč). Sběr žádostí v této výzvě skončil a bylo předloženo 21 projektových žádostí s požadovanou alokací z VaVpI ve výši 94,9 mil. EUR (2,6 mld. Kč). Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo v této výzvě vydáno celkem 17 projektům s požadovanou dotací 56,4 mil. EUR (1,6 mld. Kč). V prioritní ose 4 ukončilo k svou realizaci již 15 projektů (všechny ve výzvě 1.4). Jeden z projektů pak je již i finančně ukončen. V plnění dosažených hodnot monitorovacích indikátorů došlo podobně jako u prioritní osy 1 a 2 k posunu u výstupového indikátoru Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity, kde je již téměř ze dvou třetin naplněna navýšená cílová hodnota tohoto indikátoru, a dále u výsledkových indikátorů Počet studentů majících prospěch z nové/rekonstruované infrastruktury (včetně studentů doktorských studií)

79 Tabulka 29 Indikátory výstupů PO 4 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru výstup výstup Název indikátoru Počet podpořených projektů infrastruktura VaV Zrekonstruované a vybudované kapacity Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka počet m 2 Zdroj Hodnota Cílová Hodnota 2015 Dosažená Výchozí Plánovaná Celkem Dosažená , , , ,68 Výchozí , , Plánovaná Tabulka 30 Indikátory výsledků PO 4 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru výsledek výsledek Název indikátoru Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury Počet studentů majících prospěch z nové / rekonstruované infrastruktury, studenti doktorských studijních programů Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka počet počet Zdroj Hodnota IS Ž/P IS Ž/P Cílová Hodnota 2015 Celkem Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná

80 Informace o finančním pokroku K 7. lednu 2015 bylo v PO 4 vydáno 65 Rozhodnutí, které souhrnně představují již 91 % celkové alokace této prioritní osy (473,4 mil. EUR, tj. 13,1 mld. Kč). Proplacené prostředky narostly v roce 2014 na 357 mil. EUR, tj. přibližně 9,8 mld. Kč a certifikované prostředky dosahují bezmála stejné výše, tj. 68 % alokace této osy. Tabulka 31 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 4 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k Byl použit kurz 27,728 Kč/EUR (díky přepočtu kurzu dochází oproti minulé VZ k poklesu objemu projektů s vydaným Rozhodnutím). * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Kvalitativní analýza V prioritní ose 4 rovněž ukončily některé projekty svou realizaci. Konkrétně se jednalo o 15 projektů z výzvy 1.4, zbývá tedy dokončit 14 projektů v této výzvě. Ve výzvě 2.4 pak bylo vydáno Rozhodnutí celkem 19 projektům (včetně projektů ze zásobníku). Přelomem pak je vyhlášení výzvy 3.4, u které se podařilo vyjednat podporu pražským veřejným vysokým školám. V této výzvě bylo podpořeno dalších 17 projektů. Tato výzva s sebou nese ale i řadu obtíží související s kombinovaným financováním z evropských a národních zdrojů a je nutné zvýšené úsilí všech zapojených subjektů, aby se projekty podařilo bezproblémově zrealizovat. V prioritní ose 4 se podařilo certifikovat již přes dvě třetiny přidělené alokace této osy. Vliv prioritní osy na naplňování cílů Lisabonské strategie, horizontálních témat EU, NSRR bude identický se stavem popsaným v kapitole 2.1 (kvalitativní analýza) ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ I v průběhu roku 2014 byly řešeny některé žádosti o ponížení cílových hodnot monitorovacích indikátorů (počtu studentů mající prospěch z vybudované infrastruktury). Důvody nejčastěji uváděnými v těchto žádostech byly zejména externí vlivy, tedy reforma školství a případné snížení objemu financování VŠ (peněz vázaných na počty studentů), dále špatný odhad cílového stavu při negociacích, negativní demografický vývoj atd. ŘO VaVpI přistupuje k těmto žádostem individuálně a snaží se vždy zohlednit situaci každé VŠ a posoudit relevantnost uváděných důvodů. Na základě sjednocení vykazování indikátoru byla do databáze studentů (SIMS) zapracována sestava, která na základě jednotných kritérií zobrazuje seznam aktivních studentů v rozlišení na jednotlivé fakulty/studijní programy. U výsledkových indikátorů byl upraven závazek v technických anexech projektů, tak aby mohlo dojít k vykázání tohoto indikátoru až v době, kdy bude vybudovaná/rekonstruovaná infrastruktura skutečně využívána studenty. Sjednoceno tak bylo vykazování závazného počtu studentů k datu

81 Prioritní osa 5 Technická pomoc V souladu s Obecným nařízením je cílem prioritní osy 5 Technická pomoc (PO 5) přispět ke zlepšení kvality prováděných opatření, tj. zajistit efektivní řízení operačního programu, jeho propagaci, hodnocení a poskytnout tak ŘO VaVpI dostatečnou technickou pomoc za účelem odpovědného a účinného řízení VaVpI. Prioritní osa je rozdělena do tří oblastí podpory: 5.1 Administrace VaVpI 5.2 Informovanost a publicita VaVpI 5.3 Absorpční kapacita VaVpI Oblast podpory 5.1 je zaměřena na zabezpečení přípravy, řízení, implementace, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu VaVpI ve smyslu Obecného nařízení a národních právních norem. Intervence oblasti podpory 5.2 bude směřovat k poskytování včasných, komplexních a přesných informací o VaVpI s požadavkem na adekvátnost a účelnost vynaložených prostředků. Východiskem pro informování a publicitu je Obecné nařízení. Intervence oblasti podpory 5.3 je zaměřená na podporu aktivit zaměřených na rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborný specifický výcvik a školení, zjišťování a prosazování nejlepších řešení, vytváření sítí aj DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku prioritní osy V rámci PO 5 jsou vyhlášené 3 průběžné výzvy: oblasti podpory 5.1 Administrace VaVpI. Průběžná výzva byla vyhlášena v červnu 2008, kdy byl současně zahájen příjem projektových žádostí. V srpnu 2011 byla Výzva aktualizována. Cílem oblasti podpory 5.1 je zajištění programových i jiných dokumentů včetně jejich aktualizace, platů zaměstnanců na úrovni MŠMT majících na starosti implementaci prostředků v rámci VaVpI, plateb externím pracovníkům pro přípravu, hodnocení a monitorování VaVpI, činnosti pracovních skupin ŘO VaVpI a Monitorovacího výboru VaVpI, informačních systémů VaVpI, výpočetní techniky spojené s VaVpI, externích služeb, vzdělávání pracovníků implementační struktury, technické zajištění implementace VaVpI, evaluace VaVpI apod. prostřednictvím individuálních projektů TP VaVpI. V rámci oblasti podpory 5.1 bylo od roku 2008 předloženo a schváleno celkem 17 projektů, a to: Příprava VaVpI a hodnocení projektu, Zaměstnanci IS VaVpI, Vzdělávání zaměstnanců IS VaVpI, Hodnocení a monitorování projektů VaVpI, Technické zajištění VaVpI, Zajištění doplňkových aktivit v souvislosti s realizací VaVpI I, Projekt TP pro monitorovací systém VaVpI, Evaluace VaVpI, Právní služby pro VaVpI, Monitorování a kontrola staveb VaVpI, Projekt TP pro informační systémy VaVpI, Zaměstnanci IS VaVpI II., Technické zajištění VaVpI II, Zajištění doplňkových aktivit VaVpI II. Zaměstnanci IS VaVpI III., Zajištění přípravy pro budoucí období a Vzdělávání zaměstnanců IS VaVpI II. V roce 2014 došlo ke sloučení projektů Zaměstnanci IS VaVpI II a III. V tomto roce nebyl schvalován žádný nový nebo návazný projekt. Celková výše alokace této výzvy činí EUR oblasti podpory 5.2 Informovanost a publicita programu. Cílem této oblasti podpory je zajistit informační kampaň o programu VaVpI se zaměřením na příjemce a cílové skupiny. Průběžná výzva byla vyhlášena v červnu 2008, kdy byl současně zahájen příjem projektových žádostí. V srpnu 2011 byla Výzva aktualizována. Cílem oblasti podpory 5.2 je zajištění informační kampaně o VaVpI se zaměřením na příjemce podpory z VaVpI prostřednictvím individuálních projektů TP VaVpI zaměřených 81 81

82 na propagaci, publicitu, informační analýzy a zajištění komunikační techniky VaVpI. Nedílnou součástí aktivit v oblasti podpory 5.2 je podpora a realizace Komunikačního plánu VaVpI a tvorba metodických postupů v publicitě VaVpI. V rámci oblasti podpory 5.2 byl v roce 2009 předložen a schválen projekt TP VaVpI s názvem Informovanost a publicita VaVpI. V roce 2013 pak byl schválen projekt Informovanost a publicita VaVpI II. Celková výše alokace výzvy činí EUR oblasti podpory 5.3 Absorpční kapacita VaVpI. Cílem této oblasti podpory je zvýšit absorpční kapacitu subjektů pro získávání prostředků z Operačního programu VaVpI v rámci ERDF. Průběžná výzva byla vyhlášena v červnu 2008, kdy byl současně zahájen příjem projektových žádostí. V srpnu 2011 byla Výzva aktualizována. Cílem oblasti podpory 5.3 je zvýšení absorpční kapacity VaVpI prostřednictvím individuálních projektů TP VaVpI zaměřených na poradenské a informační služby pro ŘO a další subjekty, studie, metodiky a analýzy podporující zvýšení absorpční kapacitu VaVpI, pomoc při tvorbě a přípravě projektů, semináře, konference a workshopy, podporu a propojení informačních systémů. Nedílnou součástí projektů v oblasti podpory 5.3 jsou aktivity zaměřené na sledování a vyhodnocování absorpční kapacity VaVpI. V rámci oblasti podpory 5.3 byl předložen a schválen jeden projekt TP VaVpI s názvem Podpora absorpční kapacity VaVpI, který je od roku 2009 administrován. Celková výše alokace výzvy činí EUR 82 82

83 Následující tabulky přinášejí informace o dosaženém věcném pokroku prioritní osy. Hodnoty výstupových indikátorů jsou zde ve větší míře již plněny. U indikátoru týkajícího se počtu uskutečněných školení, seminářů, workshopů byla již plánovaná hodnota výrazně překročena, stejně tak u indikátoru měřícího počet vytvořených studií a zpráv (vč. evaluačních). Tabulka 32 Indikátory výstupů PO 5 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ indikátoru výstup výstup výstup výstup Počet podpořených projektů technické pomoci Počet vytvořených studií a zpráv (vč. evaluačních) Počet zasedání výborů (monitorovacích, poradních a řídících) Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a ostatní podobné aktivity Zdroj: MSC2007;MIS/ DWH k Měrná jednotka Počet projektů počet počet počet Zdroj Hodnota Cílová Hodnota 2015 Dosažená N/A 5 Výchozí N/A 0 Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná Dosažená Výchozí Plánovaná N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem 83

84 Informace o finančním pokroku Kumulativně byly schváleny projekty v celkové výši 59,3 mil. EUR (1,644 mil. Kč), tj. zhruba ve výši 70 % z celkové alokace PO 5. V žádostech o platby byly příjemcům proplaceny prostředky v celkové hodnotě 30,8 mil. EUR (854 mil. Kč), přičemž certifikovaných prostředků předložených Evropské komisi bylo 30 mil. EUR, cca 35 % alokace. Tabulka 33 Dosažený finanční pokrok Prioritní osy 5 Oblast podpory Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky předložené EK* a) EUR b) EUR %b/a c) EUR %c/a d) EUR %d/a % % % % % % % % % Celkem % % % Zdroj: MSC2007 k , veřejné zdroje celkem Byl použit kurz 27,728 Kč/EUR. * Použitý kurz z IS Viola ke dni zaúčtování souhrnných žádostí o platbu. Pozn.: Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní. Kvalitativní analýza Bližší informace o projektech a aktivitách TP jsou uvedeny v kapitole č. 5 Technická pomoc ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ ATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ V roce 2014 nenastaly při realizaci prioritní osy 5 žádné závažné problémy, pro které by musela být přijímána specifická opatření. Určité potíže řeší ŘO VaVpI v souvislosti s časově náročnými procesy u některých veřejných zakázek a tím nemožnosti realizovat určité požadované aktivity v požadovaných termínech. Problém nastal také u projektů Zaměstnanci IS VaVpI a Zaměstnanci IS VaVpI II, kdy je ohrožena způsobilost v čerpání mzdových výdajů u zaměstnanců, kteří neprošli řádným výběrovým řízením a problém nastal u druhého jmenovaného projektu i v případě možné nezpůsobilosti mezd za převod dovolené v roce 2014 (kvůli konci předchozího projektu v průběhu roku, konkrétně v březnu). Tento problém ŘO VaVpI po konzultaci s MMR vyřešil sloučením projektů Zaměstnanci IS VaVpI II a Zaměstnanci IS VaVpI III z důvodu efektivního čerpání provozních nákladů a eliminace vzniku nezpůsobilých výdajů. 84

85 4 VELKÉ PROJEKTY V rámci VaVpI jsou realizovány tzv. velké projekty, tj. projekty, jejichž celkové náklady přesahují 50 milionů EUR, jak je definováno v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. V roce 2009 bylo v rámci výzev pro oblast podpory 1.1 Evropská centra excelence a pro oblast podpory 2.2 Regionální VaV centra k podáno celkem 8 projektů, které splňovaly kritéria určená pro velký projekt. Jmenovitě se jednalo o: projekty ELI, BIOCEV, CEITEC, FNUSA-ICRC a IT4Innovations v prioritní ose 1 a projekty Udržitelná energetika, CVEVL a CERIT v prioritní ose 2. Do konce roku 2011 EK schválila šest velkých projektů ELI, BIOCEV, CEITEC, ICRC, IT4I a Udržitelná energetika. ŘO VaVpI následně se všemi velkými projekty znovu otevřel negociační jednání za účelem opravení nastavení parametrů projektu, neboť prodloužení schvalovacích procesů na půdě EK tlačilo na posunutí některých milníků projektu a v některých případech i změnu hodnot některých indikátorů. Po uzavření negociací a aktualizaci Technických annexů vydal ŘO VaVpI do ledna 2012 Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) všem šesti velkým projektům. Tabulka 34 Přehled vydaných Rozhodnutí velkých projektů Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Název projektu Vydání Rozhodnutí Komise Vydání Rozhodnutí ŘO ELI Extreme Light Infrastructure BIOCEV - Biotechnology and Biomedicine Research Centre CEITEC Central European Institute of Technology Centrum excelence IT4Innovations ICRC - International Clinical Research Center Prioritní osa 2 Regionální VaV centra Název projektu Vydání Rozhodnutí Komise Vydání Rozhodnutí ŘO Udržitelná energetika Zdroj: IS ŘO/MSC2007, stav k Charakteristika jednotlivých velkých projektů ELI (Extreme Light Infrastructure) Žadatel: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Místo realizace: Dolní Břežany Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure) je součástí evropského plánu na vybudování příští generace velkých výzkumných zařízení, které byly identifikovány a vybrány na Evropském strategickém fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ELI bude mezinárodní výzkumné zařízení, které bude využívat inovativní laserové technologie k vytváření světelných pulsů s nejvyšší intenzitou na světě. ELI se stane výzkumným centrem, které bude průkopníkem v mnoha oblastech výzkumu s využitím ultraintenzivních laserů. Pro Českou republiku představuje jedinečnou příležitost hostit významnou mezinárodní výzkumnou infrastrukturu. Posláním ELI bude jak základní akademický výzkum, tak aplikovaný výzkum s přímými dopady na společnost

86 Centrum excelence IT4Innovations Žadatel: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Místo realizace: Ostrava Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Účelem projektu Centra excelence IT4Innovations (dále jen také projekt IT4Innovations) je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a životní úrovně obyvatelstva České republiky prostřednictvím výrazného rozvoje výzkumného a vývojového potenciálu v oblasti informačních technologií, výpočetní matematiky a s nimi souvisejících aplikovaných věd. Globálním cílem projektu je vybudovat v České republice národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. V rámci projektu bude vytvořeno výzkumné prostředí, včetně odpovídající infrastruktury, zaměřené na rozvoj jak výpočetních metod jako takových - IT jako předmět výzkumu, tak především nástrojů pro jejich efektivní využití - IT jako prostředek pro další výzkum či aplikační využití. CEITEC (Central European Institute of Technology) Žadatel: Masarykova univerzita Místo realizace: Brno Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) V rámci centra bude prováděn excelentní výzkum a poskytována pokročilá postgraduální a postdoktorální výuka v oblasti nano a mikro technologií, strukturní biologie, genomiky a proteomiky s vyústěním do pokročilých materiálů a medicíny. Instalované špičkové technologie umožní synergicky studovat objekty živé i neživé přírody na všech v současné době dostupných úrovních složitosti, počínaje jednotlivými atomy, přes molekuly, molekulární uskupení, buňky až po celé organismy. Brno, jako druhé nejvýznamnější město České republiky, disponuje výjimečnou a v evropských zemích vzácnou koncentrací a kombinací vědeckých oblastí sahajících od technických oborů až po humánní a veterinární medicínu a farmacii. Nositeli Projektu jsou Masarykova univerzita (jako Žadatel), Vysoké učení technické v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. a Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. (jako Partneři). Udržitelná energetika Žadatel: Centrum výzkumu Řež s.r.o. Místo realizace: Řež, Plzeň Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Hlavním cílem projektu je vybudování dvou-regionálního centra (NUTS 2 Jihozápad a Střední Čechy) výzkumu a vývoje v oblasti dlouhodobě udržitelné energetiky jako základní podmínky pro posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Prostřednictvím rozšíření a modernizace výzkumné infrastruktury bude vytvořeno špičkové pracoviště zaměřené na klíčové segmenty energetiky jako významné centrum v regionu střední Evropy s úzkou vazbou na Evropský výzkumný prostor. Cílem je vybudovat centrum pro teoretické a experimentální zkoumání postupů a materiálů, vč. jejich následné praktické aplikace v zájmu dosažení takového stupně bezpečnosti a environmentálních dopadů energetických zařízení, především těch, které slouží k výrobě energie z jádra, aby byla možná postupná náhrada tradičních postupů založených na využití 86 86

87 uhlí a ropy s cílem zvýšit efektivitu, zlevnit výrobu, snížit emise CO2 a recyklovat co nejvyšší procento surovin. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA ICRC) Žadatel: Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Místo realizace: Brno Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Cílem projektu ICRC je vybudovat na území České republiky špičkové mezinárodní centrum pro oblast aplikovaného lékařského výzkumu, které díky unikátní logistice mezinárodní vědecké spolupráce, založené na koncepci tzv. dynamických vědeckých týmů (časově flexibilně na jednom místě působící vědecké týmy sestavované specificky pro každý výzkumný projekt) a originálnímu systému tzv. flexibilních vědeckých laboratoří dokáže urychlit vývoj nových průlomových léčebných a diagnostických strategií, nových technologií včetně bio a nanotechnologií a nových léků až o 50 % a to při respektování všech nejpřísnějších mezinárodních norem pro etiku a bezpečnost výzkumu. Současně umožní ICRC realizaci výzkumných projektů, které svým rozsahem a kvalitou nebylo dosud možné uskutečnit. BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum ve Vestci) Žadatel: Ústav molekulární genetiky AV CR, v. v. i. Místo realizace: Vestec Celkové způsobilé výdaje projektu: Kč ( EUR) Hlavním cílem tohoto projektu je soustředit vzájemně se doplňující týmy renomovaných odborníků, dosud rozptýlených v několika partnerských pracovištích Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, doplnit je nově vytvořenými výzkumnými týmy mladých talentovaných vědců a zahraničními experty a vytvořit biotechnologické a biomedicínské centrum výzkumu ve Vestci (BIOCEV) s ambicí evropského centra excelence. Soustředění týmů přinášejících unikátní poznatky základního výzkumu spolu s odborníky, kteří naváží na nové vědecké poznatky praktickými aplikacemi v jedné špičkově vybavené infrastruktuře, tak komplexně ošetří citelnou mezeru v odborném zázemí pro rozvoj pokročilého biotechnologického průmyslu v ČR. Důležitým faktorem pro splnění této mise, je zapojení Centra BIOCEV do sítí evropských konsorcií Euro-BioImaging a INFRAFRONTIER v rámci ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) a spolupráce s renomovanými evropskými partnery. V uplynulém roce byly v souvislosti s velkými projekty řešeny následující důležité otázky: U projektu ELI pokračovalo vyjednávání o fázování, kdy se dlouhodobě jako nemožné jeví dosažení všech cílů projektu ke konci roku V červenci 2014 proběhlo jednání s EK, která se k této možnosti nestaví záporně. Z předloženého materiálu k fázování, který byl vypracován a konzultován s ŘO plyne to, že projekt plánoval převést 49 mil. EUR do druhé fáze (cca 1,36 mld. Kč). Tyto prostředky tedy zbydou v současném programovém období. Druhá fáze by pak měla skončit v prosinci Druhá fáze by měla být realizována v rámci připravovaného VVV. Druhým projektem, kde je plánováno fázování, je projekt SUSEN. Zde došlo k výraznému zpoždění u 87 veřejných zakázek. II. fáze projektu s plánovanou finanční alokací 10,22 mil. EUR (284 mil. Kč) by pak měla být ukončena k Aktuálnější informace k fázování těchto velkých projektů, včetně vyčíslení částek (data platná k dubnu 2014) jsou uvedeny v příloze č. 5. U projektu BIOCEV bylo v reakci na celkové zpoždění projektu proti harmonogramu navrženo a ze strany ŘO VaVpI a EK schváleno předčasné zahájení vědeckých programů 87 v náhradních prostorách v Praze. To projektu umožňuje dosažení vědeckých cílů i přes to, že 87

88 na stavební část projektu byla zahájena veřejná zakázka až na konci roku Smlouva s generálním dodavatelem stavby byla podepsána v srpnu U tohoto projektu se v roce 2014 rovněž řešila podmínka splnění nových pracovních míst (týká se projektů tzv. vystěhovaných z Prahy). Projekt ICRC má problémy s dosahování průběžných hodnot monitorovacích indikátorů (např. smluvní výzkum). V rámci personálního zabezpečení došlo k velkým změnám v realizačním týmu a dobíhají nábory vědeckých pracovníků. Projekt dále řeší restrukturalizaci výzkumných programů. Negativním bodem je tíživá finanční situace příjemce Fakultní nemocnice u sv. Anny, která se projevuje v nemožnosti hradit nezpůsobilé výdaje projektu v roce 2014 a Rovněž v řešení je situace ohledně strategického partnera Mayo Clinic, kde se jedná o budoucí roli tohoto partnera a plnění finančních závazků ze strany ICRC. Tuto situaci bedlivě monitorujeme a řešíme se zástupci projektu, příjemce i Ministerstvem zdravotnictví. Projekty CEITEC a IT4I realizují své výzkumné aktivity a plní cíle až na výjimky podle plánu a zatím bez závažnějších problémů. Naopak se jim daří vykazovat slibné výsledky a např. projekt CEITEC těží i ze spolupráce v rámci mezinárodních uskupení, jichž je členem (např. EU- LIFE). Všem zástupcům výše uvedených projektů byla nabídnuta možnost spolupráce s iniciativou JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions). Iniciativa JASPERS nabízí pomoc při přípravě velkých projektů, které žádají o finanční podporu z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské investiční banky určené novým členským státům Evropské unie. Evropská Iniciativa JASPERS neposkytuje finanční prostředky, ale formou bezplatné technické pomoci svých odborníků v přípravné fázi velkých a náročných projektů podporuje jejich kvalitní zpracování a tím i větší pravděpodobnost jejich schválení Evropskou komisí a zajištění spolufinancování z Fondu soudržnosti nebo ERDF. Nabídky spolupráce s Iniciativou JASPERS využily všechny velké projekty zejména v období přípravy podkladů pro Evropskou komisi, kdy bylo za tímto účelem pořádáno pro každý projekt několikero konzultačních schůzek. Posléze experti Iniciativy JASPERS asistovali i při vypořádávání připomínek EK v rámci Interruption Letters. V době realizace projektů po schválení Evropskou komisí projevil zájem o pokračování ve využívání expertních služeb Iniciativ JASPERS projekt ELI JASPERS by měli podporovat ELI při řešení problematiky mezinárodního konsorcia ELI (tzv. ELI Delivery Consortium) a také otázek v oblasti státní podpory

89 5 TECHNICKÁ POMOC Technická pomoc VaVpI je realizována v rámci prioritní osy 5 Technická pomoc. Na tuto prioritní osu je alokováno EUR, což představuje 3,5 % podíl na celkové alokaci VaVpI. Prioritní osa je naplňována třemi oblastmi podpory. Průběžné výzvy pro předkládání projektů byly vyhlášeny v průběhu června 2008 a aktualizovány v srpnu V průběhu roku 2014 byly realizovány projekty: Vzdělávání zaměstnanců IS VaVpI II, Evaluace VaVpI, Hodnocení a monitorování VaVpI, Zaměstnanci IS VaVpI II, Projekt TP pro informační systémy VaVpI, Technické zajištění VaVpI II, Zajištění doplňkových aktivit VaVpI II a Zajištění přípravy pro budoucí období (oblast podpory 5.1), dále projekt Informovanost a publicita VaVpI II (oblast podpory 5.2) a projekt Podpora absorpční kapacity (oblast podpory 5.3). U níže uvedených projektů je realizace aktivit již ukončena: Příprava VaVpI a hodnocení projektů, Zaměstnanci IS VaVpI, Technické zajištění VaVpI, Zajištění doplňkových aktivit VaVpI, Projekt TP pro Monitorovací systém VaVpI, Vzdělávání zaměstnanců IS VaVpI, Informovanost a publicita VaVpI I. Následující dva projekty byly staženy: Právní služby VaVpI a Monitorování a kontrola staveb

90 Tabulka 35 Schválené projekty technické pomoci Název projektu Příprava VaVpI a hodnocení projektů Zaměstnanci VaVpI Technické zajištění VaVpI Vzdělávání zaměstnanců IS VaVpI Zajištění doplňkových aktivit v souvislosti s realizací VaVpI I Informovanost a publicita VaVpI I Podpora absorpční kapacity VaVpI I Projekt TP pro Monitorovací systém VaVpI Hodnocení a monitorování projektů VaVpI Evaluace VaVpI Právní služby pro VaVpI Monitorování a kontrola staveb pro VaVpI Projekt TP pro informační systémy VaVpI Technické zajištění VaVpI II Zaměstnanci IS VaVpI II. Zajištění doplňkových aktivit v souvislosti s realizací VaVpI II Informovanost a publicita VaVpI II Zajištění přípravy pro budoucí období Vzdělávání zaměstnanců IS VaVpI II Celkový rozpočet projektu (EUR) Realiz. výdaje v roce 2008 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2009 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2010 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2011 (EUR) Realiz. výdaje v roce 2012 (EUR) Realiz. Realiz. výdaje výdaje v roce 2014 v roce 2013 (EUR) (EUR) Zaměstnanci IS VaVpI III Celkem Zdroj: IS ŘO/MSC2007. V tabulce byl použit měnový kurz ve výši 27,728 CZK/EUR doporučený ze strany NOK pro přepočet částek pro výroční zprávy o provádění za rok Tento kurz byl použit pro sloupec Celkový rozpočet projektu a Realizované výdaje v roce Pracovníci placení z Technické pomoci VaVpI Za celý rok 2014 bylo nově zahájených pracovních úvazků 77. Z toho návrat z mateřské či rodičovské dovolené byl 4,00. K mělo pracovní úvazek pro Řídicí orgán VaVpI celkem 158,97 zaměstnanců (FTE). Počet zaměstnanců dalších útvarů, kteří se podílejí na činnosti ŘO VaVpI byl 7,77 (FTE). Počet zaměstnanců finančního útvaru (který není součásti řídicího orgánu) bylo 4,80 (FTE). Součástí implementační struktury je i zaměstnanec kontaktního bodu AFCOS 0,5 úvazku (FTE). Počet ukončených pracovních úvazků za rok 2014 byl celkem 40,6. Z toho odchod na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou činil 10. Důvodem 90 vzniklé fluktuace je přílišná pracovní zátěž, skončení pracovního poměru na dobu určitou 90

91 (například zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou), nevhodné pracovní podmínky, omezení kariérního postupu. Počet výběrových řízení, která proběhla v roce 2014 dle standardního postupu, a metodického pokynu vydaného Národním koordinačním orgánem bylo 53 a celkově bylo přijato 77 nových zaměstnanců. Při obsazování pracovních míst je kladen důraz na kvalifikaci a zkušenosti uchazečů, na jejich motivaci, specializaci a profesní růst v rámci systému implementace. Tabulka 36 Přehled změn v obsazování pracovních pozic Rok 2014 Pracovní pozice zahájené pracovní pozice ukončené pracovní pozice Vrchní ředitel sekce/ Ředitel odboru 5 1 Vedoucí oddělení 5 4 Referenti Zdroj: ŘO VaVpI Zpráva o zajištění administrativních kapacit Zpráva o zajištění administrativních kapacit za rok 2014 byla sepsána a odeslána na MMR dne Analýza v oblasti zajištění administrativní kapacity Administrativní kapacita VaVpI, resp. Sekce řízení VaVpI (IV/1) byla Příkazem ministra č. 23/2014 k změněna, kdy došlo k reorganizaci a vzniku nového odboru kontroly VaVpI, samostatného oddělení finančního řízení a oddělení v rámci odboru implementace. Na sekci řízení VaVpI bylo schváleno 159,50 tabulkových systematizovaných pracovních míst. Počet přepočtených pracovních úvazků zaměstnanců implementujících NSRR podle základních typových pozic za rok 2014 je uveden ve Zprávě o zajištění administrativních kapacit IS NSRR za rok 2014, která byla zaslána na MMR NOK. Implementační struktura chystaného VVV byla specifikována v samostatném formuláři Zprávy o zajištění administrativních kapacit IS DoP za rok 2014, která byla rovněž zaslána na MMR-NOK dne Při přípravě nového VVV se v roce 2014 vycházelo z praktických zkušeností stávajících zaměstnanců sekce řízení VaVpI (IV/1) a zaměstnanců sekce řízení VK (IV/2), kteří aktivně spolupracují na vzniku VVV a jeho metodické podpoře. S ohledem na pracovní smlouvy zaměstnanců na dobu určitou do je spatřeno možné riziko odlivu zkušených zaměstnanců VaVpI do jiných. Vycházíme ze zkušenosti, která již v minulosti destabilizovala tým VaVpI a maximálně se soustředíme na stabilizaci stávajících pracovních týmů v klíčovém roce Profesní vzdělávání pracovníků implementační struktury v roce 2014 Zaměstnanci IS VaVpI mají širokou škálu možností odborného vzdělávání. Dne byla se společností SOFO Group a.s. podepsána Rámcová smlouva na vzdělávání zaměstnanců IS VK a VaVpI. Kromě kurzů smluvního dodavatele se zaměstnanci mohou zúčastnit odborných konferencí, individuálních odborných školení, seminářů a workshopů v tuzemsku či v zahraničí. Některá školení jsou zajišťována interně 91 prostřednictvím zástupců ŘO (metodika VaVpI, nesrovnalosti). 91

92 V průběhu roku 2014 se tuzemských vzdělávacích akcí zúčastnilo 231 zaměstnanců, zahraničních seminářů či konferencí se zúčastnilo 41 zaměstnanců a interně proškoleno bylo 29 zaměstnanců (jedná se o počet účastí na akcích). Zaměstnanci mají také možnost využít nabídky jazykového vzdělávání (anglický, francouzský, německý a španělský jazyk). Dne byla podepsána Rámcová smlouva o zajištění jazykového vzdělávání zaměstnanců implementační struktury VK a VaVpI se společností GLOSSA, s.r.o. V roce 2014 probíhala skupinová či individuální výuka (pro vedoucí pracovníky) v rámci 33 kurzů. Za účelem neustálého prohlubování a aktualizace znalostí zaměstnanců jsou průběžně pořizovány odborné publikace a bylo také zajištěno předplatné odborných periodik, denního tisku. Finanční prostředky na pořízení a instalaci počítačových systémů a informačních technologií k řízení a monitorování V roce 2014 bylo pro VaVpI nakoupeno 95 ks notebooků v částce ,00 EUR ( Kč), dále byla rozšířena telefonní ústředna a dokoupeno 25 ks pevných telefonů 3866,70 EUR ( ,68 Kč). Dále byly zakoupeny softwarové licence MicroSoft ,80 EUR ( Kč) a prodlouženy antivirové licence 2 117,77 EUR (58 721,30 Kč). Realizace písemných výstupů, odborných studií a analýz V rámci projektů technické pomoci VaVpI v roce 2014 probíhalo plnění vyplývající z uzavřených smluvních vztahů. Jedná se o veřejné zakázky Průběžná evaluace VaVpI (3 x průběžná zpráva), Výběr externího experta pro podporu pre-seed aktivit VaVpI (průběžné a komplexní hodnocení projektů výzvy 6.3. a 7.3) a Posouzení zajištění informační bezpečnosti projektů VaVpI (úvodní zpráva). V souvislosti s přípravou nového programového období bylo realizováno plnění z veřejných zakázek spojených s aktivitami, které jsou dle návrhu Evropské komise nutnou předběžnou podmínkou pro čerpání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj v období na tematické cíle, čímž je posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a dále zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií. Do těchto veřejných zakázek jsou řazeny Zpracování ex ante evaluace VVV, SEA VVV , SEA S3 a v neposlední řadě i Výběr externího facilitátora pro potřeby přípravy a implementace RIS3 strategie. MŠMT zahájilo přípravu RIS3 strategie ustanovením RIS3 Koordinační rady sestavené z odborníků zastupujících instituce hrající klíčovou roli ve formování hospodářské politiky ČR v oblasti konkurenceschopnosti, regionálního rozvoje, výzkumu, vývoje, inovací a informačních technologií. Strategie inteligentní specializace obsahuje národní RIS3 strategii a 14 regionálních strategií ve formě tzv. regionálních příloh zpracovaných pro jednotlivé kraje ČR. Aktivity v jednotlivých regionech byly řízeny krajskými koordinátory tj. krajskými S3 manažery a S3 projektovými manažery, kteří se aktivně a efektivně podíleli na plnění zadaných aktivit vedoucích ke splnění ex ante kondicionality. Příprava nového VVV probíhala dále za aktivní spolupráce s týmem kohezních expertů, kteří se podíleli na nastavení procesů, metodiky, opatření a priorit budoucího programového období

93 6 INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA Aktivity v oblasti zajištění publicity VaVpI za rok 2014 lze rozdělit do následujících kategorií: Správa internetových stránek Semináře pro žadatele a příjemce Hlavní komunikační aktivita za rok 2014 výroční konferencetiskové zprávy jako nástroj Public Relations Realizace mediální kampaně Správa profilu na sociální síti Facebook Pořízení propagačních předmětů a tiskovin nesoucích prvky povinné publicity a jejich distribuce Implementace Manuálu vizuální identity VaVpI a její kontrola Správa internetových stránek Zájemci o VaVpI, žadatelé, příjemci i hodnotitelé mohli po celý rok 2014 na webu VaVpI v příslušných sekcích nalézt aktuální informace (novinky o průběhu programu), obecné informace (základní informace o programu a ERDF), základní dokumenty (Příručky pro žadatele a příjemce, znění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace apod.), tiskové zprávy, informace pro žadatele a příjemce (přehled jednotlivých výzev v rámci VaVpI, informace ke zpracování žádostí, semináře atd.), veřejné zakázky (veřejné zakázky vyhlášené v rámci programu a zakázky vyhlášené dalšími subjekty, resp. žadateli a příjemci VaVpI, kterým tato povinnost vyplývá z Pravidel pro výběr dodavatelů), informace o Monitorovacím výboru (základní dokumenty týkající se MV VaVpI, informace z každého zasedání apod.) a informace o evaluacích týkajících se VaVpI. Dále často kladené dotazy a odpovědi pro příjemce. Na webových stránkách je také umístěn Seznam příjemců v rámci VaVpI 7. Seznam příjemců byl v roce 2014 pravidelně aktualizován podle vydaných Rozhodnutí o poskytnutí dotace a obsahuje všechny požadované náležitosti. Dále jsou na webových stránkách uvedeny informace k celému procesu hodnocení v rámci VaVpI a kontakty na všechny pracovníky VaVpI. Pro zasílání dotazů je zřízena centrální ová adresa opvyzkum@msmt.cz. Na tuto adresu v roce 2014 směřovalo přes 160 ů. Často se opakující dotazy byly následně vyvěšeny na webové stránky do sekce FAQ. Web VaVpI je postaven na vysoké scanibilitě a srozumitelnosti pro laického uživatele a zároveň svou kreativitou a atraktivitou napomáhá ke zvýšení publicity VaVpI. Není opomenuta ani cílová skupina žadatelů a příjemců, která je v rámci webu důmyslně oddělena a celkové uspořádání vede k maximální přehlednosti a rychlejšímu dohledání relevantních informací pro tuto cílovou skupinu. Na webu VaVpI je dále v českém i anglickém jazyce zveřejněn přehled nákupů přístrojového vybavení, které plánují příjemci VaVpI realizovat formou výběrových řízení do konce roku Samostatná sekce informuje také o RIS3 strategii (Výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci). Poslední vytvořená sekce se zabývá problematikou veřejné podpory. V roce 2014 navštívilo webové stránky VaVpI uživatelů

94 Obrázek 4 Webové stránky VaVpI Semináře pro žadatele a příjemce V roce 2014 ŘO VaVpI uspořádal 1 seminář pro žadatele a 12 seminářů pro příjemce: seminář pro žadatele Výzvy č Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem Na semináři zazněly aktuální informace k Výzvě č. 3.4, informace k přípravě podkladů pro vydání RoPD, k technickému popisu a finančním přílohám, ke spolufinancování projektu z příspěvku na vzdělávací činnost nebo také k veřejným zakázkám seminář pro příjemce Výzvy č. 7.3 na podporu pre-seed aktivit Na programu semináře bylo monitorování projektu a žádosti o platbu včetně nejčastějších chyb, vyhodnocování pre-seed činností a metodika přechodu PoC-PK, zveřejňování výsledků IA, hodnocení projektů externím poradcem, veřejná podpora a výběr dodavatelů seminář pro příjemce Výzvy č. 2.4 Modernizace stávající infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem Příjemci byli na semináři seznámeni s následujícími tématy: monitorování projektu a žádosti o platbu včetně upozornění na nejčastější chyby, BENEFIT7, pravidla pro výběr dodavatelů seminář k ukončování projektů pro příjemce Výzvy č. 1.4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Seminář k ukončování projektů byl zaměřen na vyhodnocení věcného pokroku projektu, závěrečnou monitorovací zprávu a žádost o platbu a jejich problematické oblasti a na praktické informace související s vratkami. 16., 20., semináře pro příjemce VaVpI na téma Nejčastější chyby ve veřejných zakázkách a Pravidla pro výběr dodavatelů Na těchto seminářích byly prezentovány informace ke kontrolám ŘO VaVpI a řešení nesrovnalostí, k nové verzi Pravidel pro výběr dodavatelů v rámci VaVpI, k nejčastějším pochybením ve veřejných zakázkách, k jednacímu řízení bez uveřejnění 94 a k novele ZVZ od

95 seminář k ukončování projektů pro příjemce Výzvy č. 1.3 Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky Stejně jako březnový seminář na téma ukončování projektů měl i tento na programu vyhodnocení věcného pokroku projektu, závěrečnou monitorovací zprávu a žádost o platbu a jejich problematické oblasti a praktické informace související s vratkami. 10. a seminář pro příjemce VaVpI na téma využití úspor Na těchto seminářích se příjemci seznámili metodikou umožňující využití úspor - Metodický pokyn č. 24 k Příručce pro příjemce a Příloha č. 20 Příručky pro žadatele a příjemce Oznámení o podstatných změnách v projektu seminář pro příjemce Výzvy č Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem Seminář pro příjemce Výzvy č. 3.4 nabídl témata jako aktuální stav výzvy, BENEFIT7, monitorování projektu a žádost o platbu nebo Metodický pokyn č. 29 k Příručce pro příjemce seminář pro příjemce Výzvy č. 7.3 na podporu pre-seed aktivit Další ze seminářů pro příjemce výzev na podporu pre-seed aktivit měl na programu metodiku přechodu PoC-PK, individuální aktivitu 00B, zpřístupňování výsledků s ohledem na rizika veřejné podpory a řešení praktických problémů seminář k ukončování projektů pro příjemce Výzvy č. 4.3 Vybavení odborných vědeckých a oborových knihoven Poslední seminář pro příjemce roku 2014 zahrnoval stejná témata související s ukončováním projektů jako předchozí dva semináře tohoto zaměření. Hlavní komunikační aktivita za rok 2014 Výroční konference VaVpI Dne 18. prosince 2014 se v T Hotelu Praha konala v pořadí již čtvrtá Výroční konference VaVpI. Za přispění náměstkyně ministra školství pro řízení operačních programů Petry Bartákové a dalších čelních představitelů řízení a implementace VaVpI se uskutečnila prezentace aktuálního stavu programu, zhodnocení pokroku v implementaci v rámci roku 2014 a vyhlídek pro rok Auditorium, které z většiny sestávalo z řad příjemců a dalších relevantních subjektů, bylo ústy ředitelky Odboru řízení a koordinace fondů EU MMR Kateřiny Neveselé dále informováno o aktuálním stavu schvalování operačních programů v rámci kohezního období a o Dohodě o partnerství. Nechyběly ani důležité informace ohledně aktuálního stavu přípravy VVV a vývoji v oblasti RIS3. Organizátoři dávají každý rok možnost vybraným pokročilým nebo ukončeným projektům ze všech relevantních prioritních os představit svůj projekt, plnění jeho cílů, zkušenosti s realizací a podobně. Tentokrát byly představeny projekty IT4I (Ostrava), HiLase (Dolní Břežany), VUT Materiálový výzkum (Brno) a Zvýšení kvality laboratorní výuky studentů VŠCHT Praha, který je realizován v rámci tzv. pražské výzvy. Zajímavým zpestřením byl poobědní vstup zástupců Science Learning Centra v Ostravě (Svět techniky Science and Technology Centrum: další z celé řady projektů VaVpI, jedno z devíti podpořených SLC a zároveň nositel titulu Stavba roku 2014, který obdrželo ve veřejném hlasování), kteří poutavou prezentací některých vědeckých triků a pokusů nejen výrazně upoutali pozornost auditoria, ale zároveň podpořili velmi příjemnou atmosféru, v níž se Výroční konference VaVpI 2014 po celou dobu nesla. Výroční konference se zúčastnilo 183 návštěvníků

96 Obrázek 5 Výroční konference VaVpI Tiskové zprávy jako nástroj PR ŘO VaVpI vydal v průběhu roku 16 tiskových zpráv, které se týkaly důležitých otázek tohoto operačního programu, zejména stavu čerpání a také implementace velkých projektů VaVpI. Byly vydány dva Newslettery VaVpI (číslo 6 a 7). Další aktivity v rámci Media relations Několik desítek zodpovězených dotazů novinářů týkajících se stavu čerpání, udržitelnosti, velkých projektů (ELI, AdMaS, SUSEN a dalších) a také zrušené Výzvy 2.1 Posílení výzkumných kapacit VaV center. Newsletter VaVpI V roce 2014 vyšla 2 další vydání newsletteru o VaVpI, jehož cílem je přiblížit problematiku VaVpI a informovat o aktuálním dění příjemce dotací z programu a odbornou veřejnost. V pořadí již 6. vydání newsletteru z čtenářům nabídlo rozhovor s ředitelem Odboru implementace VaVpI, Jakubem Uchytilem, informace o čerpání VaVpI v souvislosti s pravidlem n+3/n+2k a vlivem změny kurzu koruny, články o RIS3 Strategii a VVV nebo také o akcích uspořádaných ŘO VaVpI (zasedání monitorovacího výboru, semináře, výroční konference). Vydání newsletteru s č. 7, které následovalo , obsahovalo rozhovor s novým vrchním ředitelem sekce řízení VaVpI, Radkem Rinnem, rozhovor s ředitelem centra TTEC, Vítem Lédlem, články spojené s čerpáním VaVpI, informace k podzimní části mediální kampaně, k udržitelnosti projektů, k průběžné evaluaci projektů z PO 1 a 2 a také k VVV. Realizace mediální kampaně V roce 2014 došlo k realizaci jarní a podzimní části mediální kampaně VaVpI v mediatypech TV, rozhlas, online a print. Stěžejním motivem jarní fáze kampaně v březnu červnu 2014 bylo poukázat na důležitost inovací a vynálezů, které všichni používáme ve svém běžném 96 každodenním životě. Stalo se tak prostřednictvím příběhu mladého chlapce, který při vyřizování 96

97 všedních záležitostí s naprostou samozřejmostí využívá výsledky vědy a výzkumu. V podtextu kampaně pak zazníval apel na prospěšnost poskytování investic do vědy a výzkumu, která je v ČR dlouhodobě podfinancovanou oblastí, ačkoliv právě výzkum, inovace a ekonomika založená na znalostech mají jednoznačný dopad na budoucí konkurenceschopnost země. Jarní fáze mediální kampaně VaVpI proběhla formou třicetivteřinových reklamních spotů na některých televizních stanicích, dále formou rozhlasových spotů na nejposlouchanějších rozhlasových stanicích a také formou on-line inzerce na některých internetových portálech. Kreativní část celé kampaně připravuje společnost Comunica, s.r.o., mediální prostor zajišťuje společnost Knowlimits s.r.o. S oběma společnostmi byla ze strany MŠMT podepsána smlouva koncem roku 2013 na základě výsledku otevřeného výběrového řízení. Podzimní část kampaně VaVpI v září prosinci 2014 proběhla opět formou třicetivteřinových reklamních spotů na některých televizních stanicích, dále formou rozhlasových spotů na nejposlouchanějších rozhlasových stanicích a také formou on-line inzerce na některých internetových portálech. Navíc byla zařazena i printová kampaň v nejčtenějších denících, týdenících a časopisech v České republice. Hlavním cílem podzimní kampaně bylo oslovit cílovou skupinu studenti a mladí vědečtí pracovníci formou skutečného příběhu mladého vědce, který si díky finančním prostředkům z VaVpI plní své sny a realizuje své výzkumné plány. Tento lidský příběh prostupoval všemi výše uvedenými mediatypy (viz. obrázek, který představuje layout printové inzerce). Obrázek 6 Mediální kampaň Celá mediální kampaň probíhá v souladu s povinností MŠMT zajistit maximální publicitu operačního programu a strukturálních fondů EU, která je dána ze strany Evropské komise. Efektivitu proběhlé kampaně za celý rok 2014 ilustruje průzkum veřejného mínění provedený v červnu a prosinci 2014 v obou cílových skupinách (viz obrázek níže horní tabulka = CS široká veřejnost 15+ a dolní tabulka = studenti a mladí vědečtí pracovníci 20-30)

98 Obrázek 7 Efektivita mediální kampaně (průzkum veřejného mínění) Zdroj: ŘO VaVpI Správa profilu na sociální síti Facebook Po celý rok 2014 byl pravidelně aktualizován facebookový profil VaVpI. K měl facebookový profil téměř 750 likes (za rok 2014 tak přibylo téměř 630), tzn., že téměř 750 uživatelům různých sociodemografických kategorií se na zdi zobrazují vložené nebo sdílené příspěvky VaVpI. Tento profil slouží zejména pro účely rozšiřování povědomí o VaVpI na základě vkládání např. mediálních výstupů (z TV, novin, internetu), fotografií výzkumných center, propagačních videí (spotů), sdílení informací z profilů příjemců nebo partnerských institucí. Facebookový profil VaVpI je propojen s internetovou stránkou. Propagační předměty a tiskoviny Součástí aktivit v oblasti publicity je také zajištění a distribuce reklamních předmětů za účelem zvýšení povědomí o operačním programu. V roce 2014 byla uzavřena smlouva na dodávku Propagačních předmětů a tiskovin pro zajištění publicity VaVpI, VK a IPN. Cena plnění části smlouvy týkající se VaVpI činila cca 630 tis. Kč včetně DPH. ŘO VaVpI v rámci této smlouvy pořídil např. propisky, a psací sady, bloky, post it bločky, flash disky, podložky pod myš, papírové tašky, trička, batohy, diáře a kalendáře na rok 2015, brožury a letáky o VaVpI, hlavolamy, vědomostní deskové hry, externí disky atd. Tyto propagační předměty a tiskoviny jsou distribuovány na seminářích, konferencích, jednáních expertních skupin, zasedáních Monitorovacího výboru a dalších akcích ŘO VaVpI nebo v rámci implementační struktury. ŘO VaVpI v roce 2015 plánuje také vyhlášení soutěží, prostřednictvím kterých by chtěl propagovat konkrétní přínosy VaVpI. Jako ceny do soutěží budou použity pořízené propagační předměty a tiskoviny