NÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0000/2014. předložený na základě prohlášení Komise

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Dokument ze zasedání B8-0000/2014 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě prohlášení Komise v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu o zprávě Komise o pokroku Turecka za rok 2014 (2014/2953(RSP)) Kati Piri RE\ doc PE v02-00 Jednotná v rozmanitosti

2 B8-0000/2014 Usnesení Evropského parlamentu o zprávě Komise o pokroku Turecka za rok 2014 (2014/2953(RSP)) Evropský parlament, s ohledem na zprávu Komise o pokroku Turecka za rok 2014 (SWD(2014)0307), s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2014 nazvané Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období (COM(2014)0700), s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení o zprávě o pokroku Turecka za rok 2009 ze dne 10. února , usnesení o zprávě o pokroku Turecka za rok 2010 ze dne 9. března , usnesení o zprávě o pokroku Turecka za rok 2011 ze dne 29. března , usnesení o zprávě o pokroku Turecka za rok 2012 ze dne 18. dubna , usnesení o situaci v Turecku ze dne 13. června a usnesení o pokroku Turecka za rok 2013 ze dne 12. března , s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem o jeho přistoupení ze dne 3. října 2005, s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/157/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckou republikou 7 ( přístupové partnerství ) a na předchozí rozhodnutí Rady o přístupovém partnerství z let 2001, 2003 a 2006, s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2010, 5. prosince 2011, 11. prosince 2012, 25. června 2013 a 16. prosince 2014, s ohledem na článek 46 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), v němž se uvádí, že smluvní strany se zavazují, že se budou řídit konečnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve všech sporech, jichž jsou stranami, s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, s ohledem na zprávu Světové banky ze dne 28. března 2014 nazvanou Hodnocení celní unie EU a Turecka, s ohledem na zprávu Komise o pokroku Turecka, pokud jde o plnění požadavků uvedených v plánu uvolnění vízového režimu (COM(2014)0646), s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu, 1 Úř. věst. C 341 E, , s Úř. věst. C 199 E, , s Úř. věst. C 257 E, , s Přijaté texty, P7_TA(2013) Přijaté texty, P7_TA(2013) Přijaté texty, P7_TA(2014) Úř. věst. L 51, , s. 4. PE v /10 RE\ doc

3 s ohledem na skutečnost, že dne 3. října 2005 byla zahájena přístupová jednání s Tureckem a že zahájení takových jednání je výchozím bodem dlouhodobého procesu s otevřeným koncem založeného na nestranných a přesně vymezených podmínkách a závazku k provádění reforem, s ohledem na skutečnost, že EU je i nadále nakloněna dalšímu rozšiřování jakožto klíčové politice na podporu míru, demokracie, bezpečnosti a prosperity v Evropě; s ohledem na skutečnost, že každá kandidátská země bude posuzována podle svých zásluh, s ohledem na skutečnost, že se Turecko zavázalo k plnění kodaňských kritérií, k provedení náležitých a účinných reforem, k dobrým sousedským vztahům a postupnému sbližování s EU; s ohledem na skutečnost, že na tyto snahy je třeba pohlížet jako na příležitost, díky níž může Turecko posílit své instituce a pokračovat v procesu modernizace, s ohledem na skutečnost, že EU by měla zůstat měřítkem pro reformy Turecka, s ohledem na skutečnost, že základním předpokladem pro vstup do EU zůstává v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady z prosince 2006 i nadále splnění všech kodaňských kritérií a integrační kapacita EU, s ohledem na skutečnost, že v procesu přistoupení má zásadní význam právní stát, a to zejména oddělení pravomocí, boj proti korupci a organizovanému zločinu, svoboda projevu a sdělovacích prostředků, práva žen, práva (národnostních) menšin a boj proti diskriminaci zranitelných skupin, jako jsou Romové a lesbické, gay, bisexuální, transgender a intersexuální (LGBTI) osoby, s ohledem na skutečnost, že Komise ve svém sdělení nazvaném Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období dochází k závěru, že Turecko je z hospodářského a energetického hlediska strategickým partnerem Evropské unie a že zásadní je rovněž spolupráce s touto zemí v oblasti zahraniční politiky, s ohledem na skutečnost, že Turecko již devátým rokem po sobě stále ještě neprovedlo ustanovení dohody o přidružení mezi EU a Tureckem a dodatkového protokolu k této dohodě; s ohledem na skutečnost, že toto odmítnutí nadále velmi negativním způsobem ovlivňuje vyjednávací proces; s ohledem na skutečnost, že Turecko musí zvýšit své úsilí o vyřešení dosud otevřených bilaterálních otázek, včetně nevypořádaných právních závazků a neurovnaných sporů ohledně pozemních a mořských hranic a ohledně vzdušného prostoru se svými nejbližšími sousedy, v souladu s ustanoveními Charty OSN a mezinárodním právem, Strategický význam vztahů mezi EU a Tureckem 1. vítá zprávu Komise o pokroku Turecka za rok 2014 a souhlasí s jejím závěrem, že Turecko je pro EU strategickým partnerem a že aktivní přístupová jednání probíhající v atmosféře důvěry by vytvořila ten nejlepší rámec pro využití plného potenciálu vztahů mezi EU a Tureckem; zdůrazňuje, že přístupový proces nabízí Turecku jedinečnou příležitost k vybudování pevného pluralitního demokratického systému se silnými institucemi, z něhož budou mít prospěch všichni občané Turecka; RE\ doc 3/10 PE v02-00

4 2. zdůrazňuje, že účinné a úzké vztahy mezi EU a Tureckem jsou vzhledem k zeměpisné blízkosti, velké turecké komunitě žijící v EU, úzkým hospodářským vazbám a společným strategickým zájmům přínosné pro obě strany; vyzývá Turecko, aby při rozhodování o tom, jakým směrem se bude ubírat jeho domácí politika, zejména proces reforem, hrál přístupový proces ústřední úlohu; domnívá se, že EU by měla využít této příležitosti a stát se hlavním partnerem Turecka v jeho úsilí o další demokratizaci země, a to prosazováním univerzálních hodnot a evropských regulačních norem jako poměřovacích ukazatelů tohoto reformního procesu; 3. vítá obnovený závazek turecké vlády pokračovat v přístupovém procesu a s netrpělivostí očekává konkrétní kroky v návaznosti na nedávno přijatou strategii EU, jejímž cílem je opětovné oživení přístupového procesu; bere na vědomí, že v listopadu 2013 byla zahájena jednání o kapitole 22 (regionální politika); podporuje ochotu posílit vztahy s Tureckem, kterou vyjádřila Evropská komise, neboť obě strany mají společné zájmy a čelí společným výzvám; 4. zdůrazňuje význam mezilidských kontaktů pro vytváření příznivých podmínek pro spolupráci; zdůrazňuje proto, že je nanejvýš důležité, aby se pokročilo v otázce uvolnění vízového režimu, aby se pro období před vyřešením této otázky počítalo se zjednodušením vízového režimu pro podnikatele a aby se aktivně podporovaly studentské a akademické výměnné programy; Právní stát a demokracie 5. konstatuje, že Turecko pokračovalo v provádění reforem z předchozích let; v této souvislosti vítá změny právního rámce týkající se politických stran a volebních kampaní, který nyní umožňuje vést politickou kampaň nejen v turečtině, ale i v jiných jazycích, uzákoňuje sdílené předsednictví stran a zjednodušuje pravidla, kterými se řídí místní organizace politických stran; znovu připomíná, že je nezbytné snížit 10% volební hranici, a poskytnout tak všem složkám turecké společnosti možnost účasti na politickém životě; 6. zastává názor, že k posílení reformního procesu je nezbytná nová ústava, která bude prosazovat pluralitní a tolerantní společnost podporující začlenění; oceňuje práci ústavního dohodovacího výboru, který před svým rozpuštěním dosáhl konsensu ohledně 60 ústavních změn; vyzývá k tomu, aby se v ústavním reformním procesu pokračovalo, a domnívá se, že by nová ústava měla být založena na širokém konsensu napříč politickým spektrem a v celé společnosti; 7. vítá novou strategii turecké vlády informovat o veškeré nové legislativě prostřednictvím ministerstva pro záležitosti EU; v této souvislosti doporučuje, aby se připravovaná nová legislativa a provádění stávajících právních předpisů pokud možno důkladně konzultovaly s Benátskou komisí a staly předmětem intenzivnějšího dialogu s Evropskou komisí, aby se zajistila kompatibilita s acquis EU; 8. doporučuje zavedení strukturovaných mechanismů konzultací s občanskou společností jako součásti legislativního procesu a procesu tvorby politik; vyjadřuje uznání aktivní občanské společnosti v Turecku; poznamenává, že k účinnějšímu zajištění svobody sdružování jsou nezbytné reformy, na jejichž základě budou organizace občanské společnosti moci volně působit bez omezení a zlepší se jejich přístup k financování; PE v /10 RE\ doc

5 9. rozhodně podporuje úsilí vlády o nalezení komplexního a udržitelného řešení kurdské otázky na základě jednání s PKK; vybízí vládu, aby posílila sociální, kulturní a politická práva občanů kurdského původu; vítá zákon, který s cílem položit pevnější právní základy procesu usmíření dne 11. června 2014 přijalo Velké národní shromáždění Turecka (TGNA) a který zahrnuje opatření k vymýcení terorismu, posílení sociálního začlenění, opětovné integraci osob, které opustily PKK a složily zbraně, a přípravě veřejného mínění na návrat bývalých bojovníků; zastává názor, že úspěšné řešení kurdské otázky by pozitivním způsobem přispělo ke stabilitě a ochraně lidských práv v Turecku; vybízí proto všechny politické strany, aby tento proces podpořily; vyzývá Komisi, aby poskytla technickou podporu a využila zdrojů dostupných v rámci nástroje předvstupní pomoci mj. k podpoře programů sociálně-ekonomické integrace a vzdělávání na jihovýchodě jako prostředku k posílení procesu urovnání turecko-kurdského konfliktu; poznamenává, že jednání o kapitole 22 (regionální politika) by Turecku mohlo usnadnit vytvoření účinného programu soudržnosti pro jihovýchodní část země; 10. bere na vědomí index vnímání korupce za rok 2014, který dne 3. prosince 2014 vydala organizace Transparency International a který poukazuje na to, že podle vnímání mnohých korupce v Turecku v posledním roce prudce stoupla a že Turecko nyní na tomto indexu figuruje na 64. místě; vyjadřuje politování nad způsobem, kterým turecká vláda v prosinci 2013 reagovala na nařčení z korupce, a je toho názoru, že je nezbytné obvinění z prosince 2013 transparentně a nezávisle prošetřit; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit odpovídající právní rámec pro boj proti korupci, která nejen nahlodává důvěru lidí v demokracii, ale může také negativně ovlivnit hospodářský rozvoj a příznivé investiční klima; 11. zdůrazňuje, že nedávné změny zákona o Vysoké radě soudců a státních zástupců (HCJP) a následné četné případy propuštění soudců, státních zástupců a policistů nebo jejich převedení na jinou práci vyvolalo vážné pochybnosti o nezávislosti, nestrannosti a efektivitě soudnictví a oddělení pravomocí; vítá zrušení článku 10 zákona o boji proti terorismu; obává se však, že i tak zůstává působnost tohoto zákona nepřiměřená; připomíná, že je třeba změnit článek 314 trestního zákoníku tak, aby stíháni mohli být jen členové teroristických organizací či ozbrojených skupin nebo osoby, které k činnosti těchto organizací či skupin přispívají; vyzývá k přijetí strategie pro reformu soudnictví v souladu s evropskými standardy a ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty; vítá první krok, který byl učiněn s cílem dosáhnout snížení maximální délky doby strávené ve vyšetřovací vazbě z 10 na 5 let, ale zdůrazňuje, že je třeba přistoupit k dalšímu snížení; zdůrazňuje, že je třeba zřídit regionální odvolací soudy; 12. vítá skutečnost, že turecký ústavní soud přijal řadu důležitých rozhodnutí na ochranu právního státu a základních práv, jako je svoboda projevu, což svědčí o stabilitě ústavního systému; poznamenává dále, že ústavní soud vydal rozhodnutí, v němž se poukazuje na nesprávně vedená vyšetřování a následně i soudní řízení v případech Energekon a Slegehammer; vítá skutečnost, že ústavní soud i nadále přijímá žádosti jednotlivců; 13. je znepokojen vysokým stupněm politické polarizace Turecka; zdůrazňuje, že pokud jde o klíčové dlouhodobé reformní procesy, jako jsou např. jednání s EU, nová ústava a rozhovory o urovnání turecko-kurdského konfliktu, měly by vládnoucí strana i opozice RE\ doc 5/10 PE v02-00

6 usilovat o spolupráci a dosažení shody a aktivně zapojit občanskou společnost do rozhodovacího procesu; Lidská práva a základní svobody 14. vítá skutečnost, že v březnu 2014 byl přijat akční plán pro předcházení porušování Evropské úmluvy o lidských právech, což představuje významný krok směrem k harmonizaci tureckého právního rámce s Evropským soudem pro lidská práva (ECtHR), a očekává, že turecká vláda učiní další kroky v zájmu provedení doporučení ECtHR; 15. konstatuje, že vyšetřování událostí, které se na přelomu května a června 2013 odehrály v parku Gezi, a obvinění z nepřiměřeného použití síly a z policejní zvůle zůstávají z velké části nevyřízenými záležitostmi; vyzývá k úplnému, účinnému a nestrannému prošetření všech případů špatného zacházení, kterého se měli údajně dopustit státní zaměstnanci, a k postavení viníků před soud; zdůrazňuje, že jako následný krok je třeba přijmout jasná pravidla o použití síly v souladu s mezinárodními standardy; naléhavě žádá o odstranění omezení vztahujících se na pokojné shromažďování a zdůrazňuje, že by se neměly uplatňovat ani jiné zákony, jako jsou např. právní předpisy pro boj proti terorismu, s cílem zabránit občanům ve výkonu svého práva na mírumilovný protest; vyzývá tureckou vládu, aby zajistila odpovídající systém kontrol a vyvážených pravomocí v rámci donucovacích orgánů; doporučuje, aby turecké orgány zavedly nezávislý a účinný mechanismus pro podávání stížností v policejní oblasti; 16. zdůrazňuje, že je nutné revidovat zákon o tureckém státním orgánu pro lidská práva (NHRI), aby se z něj stal nezávislý orgán s dostatečnými zdroji, který se bude zodpovídat veřejnosti a na jehož činnosti se budou podílet skupiny občanské společnosti; bere na vědomí doporučení obsažená ve zprávě veřejného ochrance práv, mezi nimiž byl požadavek na odstupňované a přiměřené použití síly ze strany policie, a to pouze v nejzazším případě a pod dohledem; zdůrazňuje, že je třeba posílit právo veřejného ochránce práv na iniciativu, jeho pravomoc vykonávat kontroly na místě a zajišťovat, aby v návaznosti na jeho rozhodnutí byly přijímány odpovídající kroky; 17. je pevně přesvědčen o tom, že turecká vláda by se měla přednostně zabývat otázkou svobody sdělovacích prostředků a zajistit odpovídající právní rámec zaručující pluralitu v souladu s mezinárodními standardy; vyjadřuje politování nad tím, že turecká vláda vyvíjí úsilí s cílem znemožnit přístup k sociálním médiím, že omezuje svobodu projevu a že je vyvíjen nátlak na sdělovací prostředky a novináře; 18. odsuzuje zadržení několika novinářů a zástupců sdělovacích prostředků, k němuž došlo dne 14. prosince 2014; připomíná, že svobodný a pluralitní tisk je nezbytnou součástí každé demokratické společnosti, stejně jako řádný proces a nezávislost soudnictví; zdůrazňuje proto, že v souvislosti s posledním zatýkáním je každopádně třeba i) poskytnout dostatečné a transparentní informace o obviněních vznesených proti obžalovaným, ii) umožnit obžalovaným neomezený přístup k usvědčujícím důkazům a zajistit, aby měli plné právo na obhajobu, a iii) zajistit řádné projednání těchto případů, aby mohlo být co nejdříve a nade vší pochybnost stanoveno, zda se vznesená obvinění zakládají na pravdě; PE v /10 RE\ doc

7 19. domnívá se, že má-li se Turecko vyrovnat EU, pokud jde o odhodlání dodržovat zásady právního státu a základní hodnoty, je nezbytně nutné, aby co nejdříve provedlo reformy v oblasti soudnictví a základních práv a v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti; dále je přesvědčen o tom, že nejlepší cestou k prosazení skutečně účinných reforem a k zajištění toho, aby se reformní proces v Turecku utvářel na základě evropských hodnot a standardů, je dosažení oficiálních kritérií pro zahájení jednání a následné otevření kapitol 23 (soudnictví a základní práva) a 24 (spravedlnost, svoboda a bezpečnost); připomíná, že vyzval Radu k tomu, aby opětovně usilovala o předání oficiálních kritérií pro zahájení jednání a aby poté, co budou tato kritéria splněna, zahájila projednávání kapitol 23 a 24; vyzývá Turecko, aby v tomto ohledu co nejvíce spolupracovalo; vyzývá Komisi, aby bezodkladně podpořila další dialog a spolupráci s Tureckem v oblasti, které pokrývají kapitoly 23 a 24, s cílem podpořit jednotný pohled na to, které reformy je nutné provést; 20. vítá rozhodnutí přidělit na reformy týkající se právního státu a základních práv, vnitřních záležitostí a občanské společnosti větší finanční prostředky v rámci nástroje předvstupní pomoci na období ; dále vyzývá Evropskou komisi, aby rovněž vyčlenila zdroje na podporu svobody projevu a plurality sdělovacích prostředků, které jsou dostupné v rámci nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv (EIDHR); 21. vyjadřuje Turecku uznání za jeho aktivní přístup, díky němuž dne 1. srpna 2014 vstoupila v platnost Úmluva Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva); znepokojuje jej však neustále vysoký výskyt případů násilí páchaného na ženách; vyzývá turecké orgány, aby ženám, které se staly obětmi násilí, poskytly za účelem jejich ochrany adekvátní přístřeší; doporučuje, aby vláda přijala zákony zavádějící opatření pozitivní diskriminace s cílem podpořit rovnost pohlaví v politické, hospodářské, sociální, kulturní a občanské oblasti i v dalších oblastech; 22. připomíná, že je důležité řádně provádět všechna rozhodnutí ECtHR týkající se svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba podpořit dialog s alevitskou komunitou a plně uznat kulturní centra CEM za posvátná místa a umožnit opětovné otevření kláštera na ostrově Chalki; žádá příslušné turecké orgány, aby se zabývaly všemi dosud nevyřízenými záležitostmi spojenými s restitucí pozemků, které patří klášteru Mor Gabriel, a dalšími pozemkovými nároky syrské církve; připomíná, že je důležité řádně provést doporučení Benátské komise týkající se ostrovů Imvros a Tenedos; 23. vyzývá Turecko, aby vyvinulo opravdové úsilí a chránilo práva komunity LGBTI, a domnívá se, že práva jednotlivců v Turecku by posílilo vytvoření zvláštního orgánu pro boj proti diskriminaci, nenávistným výrokům, rasismu, xenofobii, antisemitismu a netoleranci; vyzývá k přijetí komplexních protidiskriminačních právních předpisů, včetně zákazu diskriminace na základě etnického původu, sexuální orientace a gendru, a k začlenění zákazu diskriminace tohoto druhu do nové ústavy; 24. vyjadřuje politování nad ztrátou mnoha životů v souvislosti s důlními neštěstími u měst Soma a Ermenek; vítá skutečnost, že Turecko ratifikovalo úmluvu Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a zdraví při práci v dolech, a vyzývá k jejímu urychlenému provádění; zdůrazňuje, že otázka bezpečnosti a zdraví při práci by se měla řešit ve všech RE\ doc 7/10 PE v02-00

8 odvětvích, a naléhavě vyzývá k transparentnějšímu monitorování smrtelných pracovních úrazů; zastává názor, že sociální dialog a zapojení sociálních partnerů jsou nezbytným předpokladem rozvoje prosperující a pluralitní společnosti, a zdůrazňuje význam dalšího pokroku v oblastech sociální politiky a zaměstnanosti, založeného na odpovídajícím a včasném provedení úmluv MOP; konstatuje legislativní nedostatky v oblasti pracovních a odborových práv; zdůrazňuje, že právo odborově se organizovat, vstoupit do kolektivního vyjednávání a právo na stávku pro zaměstnance privátního sektoru a státní zaměstnance bude muset být přizpůsobeno acquis EU a mezinárodním standardům; naléhavě žádá tureckou vládu, aby připravila plán zlepšování právních předpisů a zajistila soulad se standardy MOP; zdůrazňuje význam otevření kapitoly 19 o sociální politice a zaměstnanosti jako způsobu, jakým lze Turecku poskytnout odpovídající technickou pomoc v oblasti pracovní reformy a prosadit evropské standardy; Společné zájmy a výzvy 25. poukazuje na značné výhody celní unie mezi EU a Tureckem; připomíná, že od zahájení celní unie v roce 1996 se hodnota dvoustranného obchodu mezi Tureckem a EU zvýšila více než čtyřikrát, přičemž došlo zároveň k významnému nárůstu přímých zahraničních investic z EU do Turecka a k prohloubení oboustranně výhodné integrace mezi tureckými a evropskými společnostmi; upozorňuje na nedávné hodnocení celní unie, které provedla Světová banka, z něhož vyplývá potřeba zavést řadu reforem s cílem zachovat prostředí příznivé pro rozvíjení úzké ekonomické spolupráce také do budoucna; poukazuje zejména na potřebu i) rozšířit celní unii na zemědělské produkty, služby a veřejné zakázky, ii) vytvořit příznivé podmínky pro nepřetržitý růst obchodu, včetně zjednodušení vízového režimu pro cesty podnikatelů a iii) zavést mechanismy intenzivnějších konzultací a sdílení informací mezi EU a Tureckem týkajících se dopadu, který by na Turecko mohly mít dohody o volném obchodu podepsané mezi EU a třetími zeměmi, včetně dohody TTIP se Spojenými státy; 26. zastává názor, že politický dialog mezi Tureckem a EU by měl doprovázet pravidelný a strukturovaný hospodářský dialog na vysoké úrovni zaměřený na otázky společného zájmu, včetně obchodních vztahů se třetími zeměmi; v této souvislosti zdůrazňuje souvislost mezi řádným fungováním právního státu a hospodářským rozvojem; je přesvědčen, že pokrok dosažený při projednávání kapitoly 17 (hospodářská a měnová politika) by napomohl rozvíjení a posilování hospodářského, institucionálního a právního rámce Turecka v této oblasti, zejména s ohledem na nezávislost Centrální banky; připomíná prohlášení Komise, že k posílení hospodářská spolupráce by velmi přispělo zahájení jednání o kapitole 5 (veřejné zakázky), kapitoly 8 (hospodářská soutěž) a kapitoly 19 (zaměstnanost a sociální politika); 27. znovu opakuje, že byl pro to, aby dohoda o zpětném přebírání osob uzavřená s EU vstoupila dne 1. října 2014 v platnost; vybízí Komisi, aby pokračovala ve sledování toho, zda Turecko pokročilo v otázce plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu, aby se souběžně s prováděním dohody o zpětném přebírání osob mohl rozvíjet také proces uvolnění vízového režimu; připomíná povinnost Turecka provést tuto dohodu a uvolnit vízový režim ve vztahu ke všem členským státům; vítá skutečnost, že v dubnu 2014 vstoupil v platnost zákon o cizincích a mezinárodní ochraně a že bylo zřízeno generální ředitelství pro řízení migrace, neboť se jedná o důležité kroky, které mohou PE v /10 RE\ doc

9 zajistit soulad se standardy EU v oblasti mezinárodní ochrany legálních i nelegálních migrantů; 28. připomíná strategický význam Turecka z hlediska energetické bezpečnosti EU; poukazuje na tři projekty jižního koridoru pro přepravu plynu schválené na konci roku 2013, které zajistí větší bezpečnost dodávek zemního plynu pro Turecko a přístup na hlavní energetický trh, který představuje EU; zastává názor, že vzhledem k rostoucí konkurenci na energetických trzích a potřebě diverzifikace zdrojů energie by Turecko disponující obrovským potenciálem v oblasti obnovitelných zdrojů energie mohlo významnou měrou přispět k zabezpečení dodávek energie v EU a k naplnění jejích cílů, pokud jde o energetickou diverzifikaci; 29. připomíná strategickou pozici Turecka v regionu, a tedy nezbytnost vypracování komplexní strategie zaměřené na problémy bezpečnosti a stability ve východním a jižním sousedství, zejména s ohledem na Sýrii a Irák; poukazuje na skutečnost, že vzhledem k velmi vážné situaci v tomto regionu je zásadní, aby se zintenzivnil dialog a spolupráce s EU v otázkách zahraniční politiky; konstatuje, že je Turecko připraveno hrát aktivní úlohu v mezinárodní koalici proti Islamskému státu; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v pravidelných evropsko-tureckých dialozích zaměřených na boj proti terorismu jako součásti společného úsilí o boj proti terorismu ve všech jeho formách; podtrhuje význam častějších evropsko-tureckých dialogů a konzultací na vysoké úrovni zaměřených na otázky zahraniční politiky, neboť tímto způsobem lze zajistit, aby se naše politiky navzájem doplňovaly; je toho názoru, že zahájení projednávání kapitoly 31 o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice by přispělo k vytvoření tolik potřebného rámce pro strukturovaný dialog, spolupráci a koordinaci v oblasti zahraniční politiky; 30. vyjadřuje Turecku uznání za nepřetržitou pomoc poskytovanou uprchlíkům z Iráku a Sýrie, jejichž počet dosahuje podle odhadů 1,6 miliardy osob, a za uplatňování politiky otevřených hranic pro humanitární účely; vítá směrnici o dočasné ochraně, která byla přijata v říjnu 2014 a která uprchlíkům zajišťuje bezpečné právní postavení, umožňuje, aby jim byly vystaveny průkazy totožnosti a aby získali přístup na trh práce; vyzývá EU, aby pokračovala v poskytování finanční podpory na humanitární pomoc syrským a iráckým uprchlíkům v Turecku; upozorňuje na to, že v uprchlických táborech byla dosažena maximální kapacita a že je pro uprchlíky velmi těžké z vlastních prostředků a zdrojů financovat své ubytování; domnívá se, že EU by měla poskytovat turecké vládě aktivní pomoc při vymezení programů dlouhodobé pomoci pro uprchlíky a zajišťování lepšího přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči a (legálnímu) zaměstnání; vyzývá Komisi k navýšení zdrojů v rámci nástroje předvstupní pomoci II a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru, aby mohla být poskytnuta odpovídající pomoc místním komunitám postiženým velkým přílivem uprchlíků; vyzývá rovněž členské státy EU, aby poskytly (dočasná) místa pro přesídlení pro nejzranitelnější uprchlíky, a to v duchu skutečného sdílení odpovědnosti; Budování dobrých sousedských vztahů 31. bere na vědomí, že se Turecko společně s Řeckem neustále snaží zlepšovat své vzájemné vztahy, a to i prostřednictvím pravidelných setkání na vysoké úrovni; RE\ doc 9/10 PE v02-00

10 32. vyzývá tureckou vládu, aby neprodleně podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), neboť některá z jejích ustanovení tvoří součást acquis communautaire, a upozorňuje na legitimní právo Kyperské republiky uzavírat dvoustranné dohody týkající se její výlučné ekonomické zóny; vyzývá Turecko, aby respektovalo svrchovaná práva všech členských států, včetně práv týkajících se průzkumu a využívání přírodních zdrojů, které jsou v souladu s acquis EU a mezinárodním právem; 33. potvrzuje svou podporu opětovnému sjednocení Kypru, a to na základě spravedlivého, komplexního a životaschopného urovnání pro obě společenství a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN; vyzývá čelné představitele obou společenství, aby co nejdříve obnovili jednání pod záštitou generálního tajemníka OSN, a vyjadřuje svou plnou podporu úsilí, které vynakládá zvláštní poradce OSN pro Kypr s cílem vytvořit podmínky pro obnovení jednání; vyzývá Turecko, aby aktivně podporovalo jednání o opětovném sjednocení; 34. naléhavě žádá Turecko a Arménii, aby přistoupily k normalizaci vzájemných vztahů, a to bezpodmínečnou ratifikací protokolů o ustavení diplomatických vztahů, otevřením hranic a aktivním zlepšováním vzájemných vztahů, zejména pokud jde o přeshraniční spolupráci a hospodářskou integraci; o o o 35. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turecké republiky. PE v /10 RE\ doc