Vliv nejvýznamnějších zdrojů znečištění českého úseku řeky Labe na ryby

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv nejvýznamnějších zdrojů znečištění českého úseku řeky Labe na ryby"

Helena Holubová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vliv nejvýznamnějších zdrojů znečištění českého úseku řeky Labe na ryby T. Randák 1, V. Žlábek 1, J. Kolářová 1, Z. Široká 2, Z. Svobodová 1,2, J. Pulkrabová 3 and M. Tomaniová 3 1 University of South Bohemia, České Budějovice, RIFCH, Czech Republic 2 University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Brno, Czech Republic, 3 Institute of Chemical Technology, Prague, Czech Republic

Tomaniová 3 1 University of South Bohemia, České Budějovice, RIFCH, Czech Republic 2 University

2 Ovlivňují koncentrace cizorodých látek, které jsou zjišťovány ve složkách vodního prostředí řeky Labe, vodní organismy (ryby)? Jak v této souvislosti působí hlavní známé zdroje znečištění řeky Labe? Jsou ve vodním prostředí sledovány skutečně ty látky, které mají nejvýznamnější biologické účinky?

Jak v této souvislosti působí hlavní známé zdroje znečištění řeky Labe?

3 Biochemické markery kontaminace: Biochemické markery kontaminace jsou vybrané biochemické parametry, jejichž měřitelné změny jsou odpovědí na expozici organismu cizorodými látkami. Tyto markery obvykle reagují na skupiny látek se stejným mechanismem toxického působení. Nejsou tedy až na výjimky specifické pro jednotlivé xenobiotické látky. Předností biochemických markerů je jejich schopnost vypovídat o vlivu znečištění komplexně, tzn. podchytit celkové účinky jednotlivých komponent, podílejících se na znečištění. Významně doplňují výsledky chemického monitoringu

Nejsou tedy až na výjimky specifické pro jednotlivé xenobiotické látky.

4 Sledované biochemické ukazatele a cizorodé látky Indikátorový druh - jelec tloušť (Leuciscus cephalus L.) VTG, 11-KT, GSI - markery kontaminace vodního prostředí endokrinními disruptory (steroidní léčiva a jejich metabolity, alkylfenoly, syntetické analogy pižma, Hg, PAH, některé POPs, atd.). CYP1A, EROD, GSH, GST jaterní markery signalizující kontaminaci vodního prostředí PAH, NPAH, PCB, dioxiny a některými pesticidy. V organismu se účastní 1. fáze metabolismu xenobiotik (cizorodých látek). sledované cizorodé látky: Hg, Cd, Pb, As, POPs (PCB, HCH, HCB, DDT, OCS) alkylfenoly (4-terc-oktylfenol a 4-terc-nonylfenoly) syntetické analogy pižma ( musk sloučeniny) steroidní léčiva

některé POPs, atd.). CYP1A, EROD, GSH, GST jaterní markery signalizující kontaminaci vodního prostředí PAH, NPAH, PCB, dioxiny a některými pesticidy.

5 Teoretická charakteristika parametrů zjištěných u indikátorových organismů v nezatížené lokalitě samec minimální (nulový) obsah VTG a vysoký obsah 11-KT v krevní plazmě, vysoký GSI, minimální hodnoty CYP1A, EROD, GSH a GST. Obsah sledovaných polutantů pod mezí detekce analytických metod. samice - vysoký obsah VTG a nízký obsah 11-KT v krevní plazmě, vysoký GSI, minimální hodnoty CYP1A, EROD, GSH a GST. Obsah sledovaných polutantů pod mezí detekce analytických metod.

Obsah sledovaných polutantů pod mezí detekce analytických metod.

6 Lokality sledované v roce 23 Obsah PCB v tuku jelce tlouště PCB 18 PCB 153 PCB 138 PCB 118 PCB 11 PCB 52 PCB 28 mg.kg -1 Hřens ko Děčín Obř ístv í Lys á V aly Něm čice V erdek Zelčín P odolí B lanice

7 Lokality sledované v roce EROD (pmol/mg proteinu/min) Lokalita ketotestosteron (pg/ml) Lokalita 11 Labe pod Spolchemií 12 Bílina nad Spolchemií 21 Labe pod Spolanou 22 Labe nad Spolanou 31 Labe pod Synthesií 32 Labe nad Synthesií 99 Vltava kontrola

12 21 22 31 32 99 Lokalita 11 Labe pod Spolchemií 12 Bílina nad Spolchemií 21 Labe pod

8 Lokality sledované v roce 24 Hg (mg/kg sval.) 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2 11 Labe pod Spolchemií 12 Bílina nad Spolchemií 21 Labe pod Spolanou 22 Labe nad Spolanou 31 Labe pod Synthesií 32 Labe nad Synthesií 99 Vltava kontrola, Lokalita Medián PCB (μg/kg tuku) Lokalita DDT (μg/kg tuku) Lokalita Medián

Labe nad Spolanou 31 Labe pod Synthesií 32 Labe nad Synthesií 99 Vltava kontrola, 11 12 21 22 31 32 99

9 Lokality sledované v roce 25 EROD (nmol/mg proteinu/min) Vodňany Podolí Podbaba Vraňany suma ind. PCB (μg/kg sval) Vodňany Podolí Podbaba Vraňany suma DDT (μg/kg sval.) Vodňany Podolí Podbaba Vraňany

PCB (μg/kg sval) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Vodňany Podolí Podbaba

10 suma alkylfenoly (μg/kg sval.) suma Musk (μg/kg sval.) Vodňany Podolí Podbaba Vraňany Vodňany Podolí Podbaba Vraňany Obsah estrogeních látek v sedimentech řeky Vltavy (mg.kg -1 sušiny) zkratka DES DIE E2 E1 EE2 LOD = mez detekce název Diethylstilbestrol Dienestrol 17β-estradiol Estron Ethinyl estradiol LOD ,5 Podolí <LOD <LOD <LOD 2,6 <LOD Podbaba <LOD <LOD <LOD <LOD 2,6 Klecany <LOD <LOD 1,8 <LOD 1,8 LOD = mez detekce

11 Příklady patologických změn na gonádách indikátorových ryb

12 Poměr pohlaví odlovených indikátorových ryb (jelec tloušť) ve sledovaných lokalitách ČR (26) Lokalita samci (n) : samice (n) poměr (m/f) Blanice - kontolní lokalita 1 9 1,1 : 1 Vltava : 2,3 Orlice : 3,2 Chrudimka : 1,1 Cidlina : 2,6 Ohře : 2,4 Bílina 1 3 3,3 : 1 Jizera : 7,3 Labe - Obříství : 1,75 Labe - Děčín : 2,3 Ohře : 2,4 Otava : 2 Sázava : 2,25 Lužnice : 2,2 Berounka : 2,75 Svratka : 2,5 Dyje : 6 Odra : 2,2 Morava : 2,1

2,4 Bílina 1 3 3,3 : 1 Jizera 3 22 1 : 7,3 Labe - Obříství 12 21 1 : 1,75 Labe - Děčín 1 23 1 : 2,3 Ohře 13 31 1 : 2,4 Otava 1 2 1 : 2

13 Závěry: Pomocí analýz biochemických markerů kontaminace a porovnáním s kontrolními lokalitami bylo zjištěno, že úroveň zatížení sledovaných profilů cizorodými látkami negativně ovlivňuje organismus ryb. Nejvýznamnější reakce rybího organismu na znečištění byly pozorovány pod velkými chemičkami a aglomeracemi. Zvýšené hodnoty biochemických markerů ve většině případů korespondovaly se zvýšenými hodnotami sledovaných polutantů. Nejvýznamnějším kontaminantem z řady klasicky sledovaných byla jednoznačně rtuť. Hodnoty obsahu tohoto kovu ve svalovině nedravých ryb velmi často překračovaly hygienický limit. Nejvyšší koncentrace tohoto kovu v rybách byly nalézány v lokalitách Lysá a Obříství. Ve všech sledovaných profilech na Labi a dolní Vltavě byly zjišťovány významně vyšší koncentrace POPs ve svalovině ryb v porovnání s kontrolními lokalitami.

Zvýšené hodnoty biochemických markerů ve většině případů korespondovaly se zvýšenými hodnotami sledovaných polutantů. Nejvýznamnějším kontaminantem z řady klasicky sledovaných byla jednoznačně rtuť.

14 Závěry: Analýzami svaloviny ryb a sedimentu byl prokázán výskyt biologicky aktivních látek - alkylfenolů, musk sloučenin a steroidních léčiv ve vodním prostředí. Tyto látky vstupují do vodního prostředí především komunálními odpadními vodami. Působení různých dosud nesledovaných biologicky účinných skupin látek vstupujících do vodního prostředí prostřednictvím běžných komunálních odpadních vod je ve světě vsoučasnosti předmětem intenzivního výzkumu. Je pravděpodobné, že právě tyto dosud opomíjené skupiny látek působí na vodní organismy významněji než neustále se snižující koncentrace běžně sledovaných průmyslových polutantů.

Působení různých dosud nesledovaných biologicky účinných skupin látek vstupujících do vodního prostředí prostřednictvím běžných komunálních odpadních vod je

Podobné dokumenty

Hygienická kvalita ryb z volných vod ČR

Hygienická kvalita ryb z volných vod ČR Tomáš Randák Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz, Zátiší