L II ční k ř í d y O poč ensk a z hlediska tvorby půd

Transkript

1 Bohumír Nálevka Bohumír Nálevka 13 L II ční k ř í d y O poč ensk a z hlediska tvorby půd V okolí Opočna vzniklo několik menších lokalit lužních půd karbonátových na lučních křídách a slatinách. Jejich vlastnosti a profi1ové složení jsou velmi svérázné, výskyt poměrně vzácný a v tomto rozsahu ojedinělý. V naší republice se s podobnými půdami setkáváme jen velmi zřídka a ještě zpravidla v omezeném rozsahu. Navíc jsou zastoupeny substráty různého složení a nestejné hospodářské kvality, vždy se však výrazně odlišují od 'okolí. Lužní křídy, které s tvorbou zmíněné půdy úzce souvisí, vznikají pouze \ oblastech silně vápnitých hornin. Jsou vlastně uhličitanem vápenatým, který se vysrážel z podzemních tvrdých, vápenných vod. Tvoří pak usazeniny různých tvarů a mocností, nejčastěji se ve vertikálním průřezu mikrorajonem projevují jako nevysoké "bochánky". V původním stavu - za vlhka nebo mokra - jsou luční křídy kašovité, mazlavé, často popelavě šedé, žlutošedé až světlešedé barvy. Po vysušení je pak zemina téměř bílá, práškovitá, rozpadavá. Obsahuje různé příměsi hojně jílu, písku, někdy i prachu, obvykle i slatinné rašeliny. Při terénních studiích na Opočensku byly z lokalit lužních půd na zmíněném substrátu vymezeny tři charakteristické okrsky, a to severně a severovýchodně od obce Mokré, západně od Čánky a jihozápadně od Pohoří (viz připojený nákres). Jsou na rozhraní geomorfologické oblastí pahorkatiny Rychnovské a Joseřovsko-třebechóvické v nadmořských výškách obvykle přesahujících 250 m. území je zde jen mírně členité a svažité, většinou téměř ploché. Podmínky výskytu, plošné rozšíření, vznik půdy

2 Orlické hory podorlicko 5 14 Po stránce klimatické jsou lokality v mírně teplém, mírně vlhkém okrsku (semihumidního rázu), celoroční úhrny srážek zde dlouhodobě přesahují 600 mm, průměrné roční teploty kolísají kolem 7,7 oe (Atlas podnebí CSR 1958). Na vápnem bohatém substrátu pak dochází k výrazné a hluboké akumulaci organických látek (hluboké prohumósnění). Projevuje se i určité ovlhčení, vždy ale způsobené minerálně bohatými podzemními vodami. Vodní tok, který se významně podílel na vrstvení okolních nivních sedimentů, je již v nelatívnímklidu a tak lužní, proces není rušen další aluviální akumulací.. Vyšší hladina podzemní vody však způsobuje, že život v půdě po určitou část roku probíhá za omezeného přístupu vzduchu. To se projevuje rezivými skvrnkami a broky ve svrchních vrstvách půdního profilu (zhruba do 60 cm), rezivým a zelenavě šedým mramorováním hlouběji.,barevnékontrasty jsou vlastně změněnéformy železa a manganu a,železité novotvary působí toxicky" na kořání rostlin. Vlastnosti lužních půd na lučních křídách Na připojených nákresech je umístění jiopisovaných lužníchpůd v. terénu (v měřítku 1 : 10000).' Ve všech těchto konkrétních případech se jedná o zrnitostně středně těžké, ale spíše těžší půdy, bez kamene, velmi hluboké - vlivy terasových štěrků se neprojevují. l..",.' Mají hlinité (lokalita Mokré 'jilovttohliriifé) zrnitostní složení ornice, s vyspkýmobsa,hem humusu - kolem 8%, ve složení hiimusu.ipřevládají,kvali~ní huminové kyseliny. Jsou.alkalické reakce a obsahujfrelativně obrovský.podíl uhličitanu 'vápenatého...,... téměř 1>Q % půdní hmoty.. Znamená to, že jsou samy' o' sobě velmi hodnotným vápenatým hnojivem. Dále obsahují i poměrně značné množství přístupné kyseliny, fosforečně (P Z05), která u většiny pozemků je citelně postrádána.. Vzhledem k příznivé půdní reakci Je fosfor v sorpčním komplexu pevně vázán a nepřechází ve sloučeniny pro rostlinurieosvojitelné. Dobrá, avšak 'nijak zvlášť velká, je i zásoba drasla. Spodní, vrstvy jsou zrnitostnězpravidla poněkud těžší, opět bez kamene.' Obsah uhličitanu poklesá jen v, případech, kdy v půdě jsou vložky rašeliny, větší mocnosti. významně nižší je ale množství přfstupnýchživin. ' ~V profilech,jak již bylo naznačeno, se často střídají vrstvy lužních kříd a slatinné' rašeliny..nékdy rašelina převládá a dostupuje téměř až k povrchu. Je tomu ťak například jihovýchodně od rozcestí České Meziříčí-Mokré Opočno, v jihozápadní části tratě "Na zelnici" u Pohoří

3 apod. Naproti tomu váperiatý substrát je dominujícím faktorem tvorby půdy.severně od Mokrého. V kopaných sondách je vrstvení velmi patrné, přechody jsou ostré, neboť šedočerná slatina barevně kontrastuje s popelavě šedou až bělavou křídou. Nejen pro zemědělské;-ale ipro zahradnické či zahrádkářské \tiičely'jso'u.půdami.velmi vítanýmlvysoká minerální':~iía, příznívý obsah organických Já'tek (humusu) v ceilé hloubce vegetačního profilu, bohatá zásoba živinných látek, zejména CaC0 3, je ř,adí mezi potenciálně Bohumír Nálevka 15 i '" --- ' ~,~ '~.- :-,

4 Orlické hory Podorlicko p z ~ ~ '- o --.:. o -... o -- o o ~ -- o () o - />-.::... -.: O'

5 úrodné a kvalitní půdy. Nevyžadují vápnění, každé hnojení a zvyšování hladiny živin je u nich plně využito. Vysoká poutací schopnost půdy umožňuje vysoké dávkování hnojiv, a to je obzvláště důležité u náročných plodin (zejména zeleniny). Uspořádání povrchu území dovoluje využít veškerou mechanizaci, obdělávání je však znesnadněno a technologické vlastnosti ornic zhoršeny poněkud těžším zrnitostním složením. Úrodnost půdy je ale snížena na okrscích podmáčených, s vysokou hladinou podzemní vody (např. poblíž odkryvů rašeliny u Mokrého). Pro nedostatek vzduchu zde nemohou probíhat normální životní pochody rostlinstva a mikroorganismů, funkce příznivých činitelů je omezena až vyloučena. Snížení hladiny podzemní vodyúspěšné a detailní odvodnění takových okrsků by přineslo významné zvýšení jejich produkční schopnosti. Bohumír Nálevka 17 Při průzkumu zemědělských půd, které dle územního uspořádání spadají do okresu Rychnov nad Kněžnou, byly na Opočensku vymezeny nevelké celky lužních půd na luční křídě a slatině. Účelem předkládané krátké studie bylo upozornit na některé její zvláštnosti a charakteristické rysy. Pro vydělení půdy byl rozhodujícím kritériem půdotvorný substrát, bohatý humusem a uhličitany. Tím jsou pozemky kvalitativně zcela odlišné od jiných půd, ato jak -, Souhrn lužní půda karbonátová na luční křídě (I;..Pk 3) Vysvětlivky k nákresům: (méiitko 1 :10000) lužní půda karbonatova rašeliništní na luční křídě a slatině (LPkrš 3/5) ~ obvody obcí zástavba silnice /ii les

6 Orlické hory Podorllcke 5 18 místních, tak vzniklých i v jiných oblastech. Úrodnost-je snížena jen na převlhčovaných stanovištích. Stať je doplněna nákresy míst výskytu a přehlednou tabulkou výsledků mechanických a chemických rozborů kopaných sond. Literatura 1. Demek J. a kol., (1965): Geomorfologie českých zemí. Praha. 2. Fanta J., Lokvenc T., (1961): Ložisko travertinu v Bolehošti a jeho využití. Vlastivěd. sbor. Východní Čechy: Kolektiv, (1958): Atlas podnebí Československé republiky. Praha. 4. Kosil V., (1962): Půdoznalství, Praha. 5. Laatsch W., (1954): Dynamik der mitteleuropihschen Mineralbčden, Dresden u. Leípzíg. 6. Ložek V., (1959): Kvarterní traventiny Československa. Časopis pro mineralogii a geologii 4: Nálevka R, (1970): Zemědělské půdy Orlických hor a podhůří. Sborník Orlické hory - Podorlicko Němeček J. a kol., (1967): Souborná metodika průzkumu zemědělských půd, 1. díl. Praha. 9. Pelíšek J., (1966): Výšková půdní pásmovitost střední Evropy. Praha. 10. Smolík L., (1957): Pedologie. Praha. 11. Sekyra J., Vysvětlivky k mapě přirozených hnojiv, list Náchod. 12. Soil survey staff - Soil classification 7 th approximation, US Dept. Agríc. Washington, 1960, Doplňky 1964, Stejskal J., (1958): Zemědělská geologie. ČSAZV. Praha Válek R, (1964): Půdy východních Čech. Praha.

7 Zrnitostní složení, chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti lužní půdy na luční křídě a slatině (vybrány 2 charakteristické profily).-.zrnitost složení (obsah hlavních frakcí v %) H t hl bk mm mm mm h C CO půdní T 1 V/% b h Y".orizoti ou a mm mm O01 O umus a 3 k mva ( o sa ZWl,n ( V ' ) O01 O001 ' -, -, - o/ o/ rea ce 100 nasy- P O K O oznacem v cm,, _ 0,05 _ 0,25 _ 2 v /0 V /0 ph/kcl g cení) Pohoří - profil Č. 1 OrH ,0 5,6 32,6 26,4 9,0 7,17 48,0 7,4 32,5 plně 17,8 16,0 hp ,1 3,8 39,9 25,4 1,6 2,92 49,0 7,5 14,0 " 4,3 5,0 jt/p!g/ ,0 5,6 39,9 25,3 0,8 7,17 50,0 7,-1 38,0 " 4,3 4,0 P/GJ ,9 3,9 36,6 16,3 1,2-66,0 7,5 20,0 " 1,0 4,0 T/G/ ,0 8,6 37,9 11,7 6,4-22,0 7,4 92,5 " 1,6 6,0 Mokré - profil Č. 2 OrH ,4 10,0 30,2 13,9 4,5 8,46 46,0 7,5 49,0 plně 15,8 18,0 /t/p/g/ ,4 14,6 36,1 0,2 0,3 12,39 46,0 7,4 68,0 " 7,9 5,0 tp/g/ ,6 13,1 40,5 9,4 0,5 20,07 34,0 7,4 91,0 " 6,3 3,8 P/G/ ,9 6,1 55,0 7,8 0,3-46,0 7,4 64,0 " 7,3 1,0 TG ,3 6,3 51,7 20,8 0,2 - O 6,9 159,0 79,1 2,2 1,0 I-l l:.o ~b:l Pol' o... p" ('D S ~S Pol ~'