Strategický plán sociálního začleňování v Poběžovicích na léta

Transkript

1 Strategický plán sociálního začleňování v Poběžovicích na léta

2 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO... 3 POPIS VÝCHOZÍ SITUACE... 4 CHARAKTER REGIONU... 5 SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ... 7 POPIS LOKALIT... 8 ROLE AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ POPIS PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ LOKÁLNÍ PARTNERSTVÍ PRACOVNÍ SKUPINY ZAMĚSTNANOST, DLUHY A BYDLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ, RODINA A PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ BEZPEČNOST A PREVENCE KRIMINALITY REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE SEZNAM ZKRATEK

3 ÚVODNÍ SLOVO Strategický plán Lokálního partnerství Poběžovice vytyčuje hlavní směr sociálního začleňování v Poběžovicích do poloviny roku Byl zpracován Lokálním partnerstvím Poběžovice a je výsledkem práce všech členů jednotlivých pracovních skupin. Stanovené priority, cíle a návrhy opatření jsou výsledkem racionálních úvah směřujících k nalezení co nejoptimálnějších prostředků a postupů směřujících k předcházení a zmírňování dopadů sociálního vyloučení ve městě Poběžovice. Strategický plán je sestaven tak, aby při realizaci jeho opatření byly čerpány pouze nezbytně nutné finanční prostředky, z evropských a národních dotačních programů, u některých opatření s podílem města. Dokument je živým materiálem, který reaguje na aktuální změny a potřeby jednotlivých aktérů a bude průběžně revidován. Strategický plán začal plnit svůj účel již před svým dokončením, některá opatření jsou již v současné době realizována ve spolupráci se zapojenými partnery. Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří se aktivně na tvorbě strategie podíleli, zejména bych ocenil aktivní přístup vedení města, jednotlivých zapojených partnerů i samotných občanů, kteří se vyjadřovali k připravovaným záměrům. Michal Kandler, lokální konzultant Agentura pro sociální začleňování 3

4 POPIS VÝCHOZÍ SITUACE Město Poběžovice leží v západním pohraničí Čech v okrese Domažlice (Plzeňský kraj). Jedná se o malé město, které i s okolními místními částmi (vzdálenými až 6 km, v případě Sezemína a Šibanova se dokonce jedná o exklávy) má dle posledního sčítání lidu v roce 2011 celkem 1637 obyvatel. Poloha na západě Čech v blízkosti hranice výrazně ovlivnila vývoj ve městě a jeho okolí v druhé polovině 20. století. Vlivem odsunu českých Němců došlo k výrazné obměně obyvatelstva, navíc poválečné dosídlení po odsunutých Němcích a zaniklé židovské komunitě nebylo dostatečné (počet obyvatel v roce , v roce ). Rozvoj oblasti tlumila také existence železné opony a hraničního pásma. Nedošlo k rozvoji průmyslu, který byl při centrálním plánování alokován dále od západních hranic a region byl zaměřen na zemědělskou prvovýrobu. Poběžovice tak představují malé subregionální středisko v periferním prostoru západního pohraničí. Poběžovice jsou obcí s pověřeným obecním úřadem, zdejší úřad vykonává na základě přenesené působnosti vybrané úkony státní správy. Do správního obvodu Poběžovic patří celkem 13 obcí. 4

5 CHARAKTER REGIONU Region Poběžovicka 1 je zemědělsko-průmyslovou oblastí s vysokou mírou nezaměstnanosti a řídkým osídlením. V regionu je minimum průmyslu, většina obyvatel je zaměstnána v zemědělství nebo dojíždí za prací mimo region. Region se rozkládá při západní hranici v kopcovité oblasti s nedostatečnou dopravní obslužností. Celková populace regionu je velice malá (2740 osob), což se projevuje ve velice nízké hustotě osídlení (pouhých 22,4 obyvatel na km2). V celém regionu Poběžovicka bydlí cca 300 obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (osmdesát rodin / domácností). Problémem je i vyšší míra zadluženosti a probíhající exekuce. Počet přestupků proti občanskému soužití v porovnání v letech 2012 a 2013 se zvýšil cca 2,5 krát, u drobných majetkových deliktů, alkoholismu a toxikománie došlo k nepatrnému snížení. Ze skupiny sociálně vyloučených osob tvoří asi 40 % Romové, zbytek jsou příslušníci majority. Romská populace v regionu není homogenní, proto není vhodné používat pro její označení slovo komunita. Migrace v rámci sledovaného regionu probíhá zejména z rodinných důvodů. Síť sociálních služeb je na Poběžovicku omezená, existuje zde Dům s pečovatelskou službou s 9 byty pro seniory. Terénní pečovatelskou službu zajišťuje město Poběžovice v rámci svého správního území. Terénní sociální práci zde omezeně vykonává i Člověk v tísni, o.p.s. Vzdělání sociálně vyloučených obyvatel je většinou základní, nezaměstnanost v regionu je cca 13 %. Chudobu a ohrožení sociálním vyloučením nalezneme v různé míře téměř ve všech obcích v regionu Poběžovicka. Na území se nenacházejí vyloženě sociálně vyloučené lokality ani komunity, občané ohrožení sociálním vyloučením žijí rozptýleně ve všech obcích. Na některých místech se jedná o lokality obývané pouze jednou rodinou, na jiných místech zase o různé domácnosti, které mají pouze stejnou adresu bydliště, netvoří však společnou komunitu ve smyslu vzájemných interakcí či společného uplatňování zájmů. V regionu můžeme identifikovat lokalitu, kde je zjevná vyšší míra sociálního vyloučení jednotlivců i jejich větší koncentrace (bytovky Drahotín), přes lokality se zjevnou mírou sociálního vyloučení jednotlivců, ale s jejich menší početní koncentrací (vždy se jedná o jednu rodinu dům v Zámělíči, dům v ul. Žižkova) až po lokality s menší mírou koncentrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením (bytovky v Mnichově a Rybníku). V regionu je typické, že lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí vedle lidí, které bychom takto neoznačili z hlediska mikropolohy nejsou prostorově separováni. Za problematickou ale můžeme 1 Pro účely Strategického plánu sociálního začleňování Poběžovice se termínem region Poběžovicko myslí správní obvod obce s pověřenou působností Poběžovice, tzn. vč. obcí: Bělá nad Radbuzou, Drahotín, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvožďany, Mnichov, Mutěnín, Nový Kramolín, Otov, Pařezov, Poběžovice, Rybník, Vlkanov. 5

6 považovat polohu některých sídel v rámci sledovaného regionu, který je navíc sám periferní. Obyvatelé ohrožení sociálním vyloučením však nežijí pouze ve zmiňovaných obcích a místních částech, ale i na jiných místech sledovaného regionu. 6

7 SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ Agentura pro sociální začleňování definuje sociální vyloučení jako proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. 2 Mezi projevy sociálního vyloučení mohou být podle Gabala 3 např.: prostorové vyloučení v izolovaných lokalitách s nízkou úrovní bydlení a nedostatečnou občanskou vybaveností nízká míra vzdělanosti a ztížená možnost tuto nevýhodu překonat ztížený přístup k legálním formám výdělečné činnosti, závislost na sociálních dávkách a s tím spojená materiální chudoba zadlužování rozvoj sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšené riziko stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti) Sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. 4 Dle zpracovatelů situační analýzy (viz příloha, str. 13) nelze na Poběžovicku hovořit o typických sociálně vyloučených lokalitách, jak jsou známy z jiných částí ČR, navíc by mohlo obyvatele lokalit toto označení zbytečně stigmatizovat. 2 Zdroj: 3 GAC (2006): Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, str. 9. Ke stažení na: 4 Zdroj: Švec, J. (ed.): Příručka pro sociální integraci, Úřad vlády ČR, odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách,

8 POPIS LOKALIT Popis jednotlivých lokalit ohrožených sociálním vyloučením vychází z Poběžovicko - Situační analýza zpracované v r M'AM'ALOCA, o.s. Nejrozsáhlejší označená lokalita v samotných Poběžovicích (z hlediska velikosti populace) se nachází v ulici Masarykova, v těsném sousedství budovy ZŠ. Oba domy mají stejné majitele a na oba je vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. V lokalitě bydlí dle informací samotných obyvatel celkem 16 osob, všechny romského původu. Další označenou lokalitou v Poběžovicích je lokalita v ulici Slovanská. Jedná se o dva starší činžovní domy na křižovatce s ulicí Žižkova, na břehu potoka Pivoňka. V celé lokalitě Slovanská tedy žije 15 osob. Třetí poběžovická lokalita se nachází v ulici Mariánská, v tzv. Obecním domě či Obecňáku. Jedná se o dům ve vlastnictví města Poběžovice s nájemními byty. V domě bydlí celkem 17 lidí. Jedna z domácností dluží městu na nájemném. Poslední lokalita identifikovaná v samotných Poběžovicích se nachází v ulici Žižkova. Jedná se o malý rodinný domek. Jednopatrový dům v soukromém vlastnictví je v zástavě. Dům je obýván šesti osobami (jedna z nich je majitelkou domu). Poběžovice nejsou plošně rozsáhlé, žádná z lokalit nacházejících se ve městě tak není vzhledem k centru výrazně excentricky položena. Dosah všech ve městě dostupných služeb se tedy počítá maximálně ve stovkách metrů a lokality z prostorového hlediska nejsou oproti ostatním nevyloučeným částem města svou polohou znevýhodněny. Další označené lokality se nacházejí mimo Poběžovice. V případě Zámělíče se jedná o starý dvoupodlažní venkovský dům v těsné blízkosti silnice. Dle zjištění žije v domě celkem sedm obyvatel. Zámělíč leží na silnici II. třídy, centrum Poběžovic se všemi službami je vzdáleno 2,3 km. Do Poběžovic je možné dojet autobusem ze zastávky ve vsi a z vlakové zastávky na okraji vsi. Lokalita v Drahotíně: zde se jedná o panelové domy ve východní části obce. Celkově v lokalitě bydlí cca 50 osob ohrožených sociálním vyloučením ve 13 domácnostech. Většinu (přibližně 90 %) z tohoto počtu tvoří Romové. Drahotín leží 4 kilometry od Poběžovic, kde jsou k dispozici všechny základní služby. V Rybníku byla také identifikována jako problematická lokalita bytovek. V celé lokalitě žije odhadem 90 lidí. Celou tuto skupinu ale nelze označit jako sociálně vyloučenou. Předpokládáme, že problém sociálního vyloučení se týká třetiny osob. Z hlediska etnicity v Rybníku jednoznačně převažuje majoritní populace. Rybník je nejodlehlejší obcí celého Poběžovicka, Poběžovice jsou vzdáleny 12 km. 8

9 V Otově se jedná o 3 bytové domy. U jednotlivých rodin se nekumulují atributy sociálního vyloučení, ale najdeme zde např. zadlužené domácnosti. V celém Otově tedy odhadujeme počet osob ohrožených sociálním vyloučením na 20 (přibližně šest rodin). V Novém Kramolíně se jedná o dva domy. Ve 22 bytech žije celkem přibližně 50 lidí, z nichž ale všechny nelze považovat za sociálně vyloučené. Romové tvoří přibližně desetinu obyvatel bytovek. Odhad počtu osob ohrožených sociálním vyloučením v Novém Kramolíně je přibližně 20 osob v pěti domácnostech. Ve Vlkanově se jedná o dům ve vlastnictví POZEP s.r.o. V lokalitě žijí dvě větší romské rodiny, celkový počet obyvatel lokality odhadujeme na cca 25. Jako ohrožené sociálním vyloučením bychom mohli označit tři domácnosti o celkovém počtu 15 osob. Zbývající část osob ohrožených sociálním vyloučením žije rozptýlena po většině obcí a místních částí v území. Některé domácnosti jsou dlouhodobě odpojené od elektrického proudu, např. v Poběžovicích, Šitboři, Vranově, Ohnišťovicích nebo v Mnichově. V první fázi strategického plánování se činnost lokálního partnerství soustředila zejména na řešení problémů přímo v Poběžovicích. V další fázi plánování od r se bude činnost lokálního partnerství zaměřovat na řešení problematiky v dalších uvedených obcích v rámci regionu Poběžovicka. 9

10 ROLE AGENTURY PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ Agentura pro sociální začleňování je nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Na základě přihlášky ke spolupráci města Poběžovice a definování tzv. předem definovaných aktivit započala v červenci 2013 spolupráce na procesech týkajících se sociálního začleňování a řešení situací v různých oblastech. Posláním ASZ je propojovat subjekty na místní úrovni tak, aby spolupracovaly při sociálním začleňování. Podporuje nadresortní přístup a propojování působení veřejné správy a neziskového sektoru. Obec a ASZ ve spolupráci s partnery sestavují místní strategický plán sociálního začleňování, jehož naplněním na území obce dochází: - k plné integraci sociálně vyloučených obyvatel do společnosti, - k rozvoji sociálních a návazných služeb, které odpovídají potřebám všech obyvatel obce, - k zajištění rovného přístupu všech občanů ke vzdělávání, bydlení, zaměstnání, sociálním službám a bezpečí, - k prevenci dalšího sociálního vyloučení a s tím spojených sociálně patologických jevů. ASZ podporuje taková opatření, která pomohou samosprávám v procesu sociální integrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a v rozvoji sociálně vyloučených lokalit v kontextu a zájmu celé obce/města a všech jejich občanů. Cílová skupina ASZ: - přímo: obce (obecní úřady), instituce působící na území obce (ostatní úřady, školy, policie, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé), veřejnost - nepřímo: obyvatelé ohrožení sociálním vyloučením. Prostředky ASZ: - mapování - aktivizace/síťování - lokální partnerství - koordinace tvorby strategického plánu sociálního začleňování - aktivizace místních kapacit, podpora místních organizací, maximální využití dostupných místních zdrojů (finančních, personálních, organizačních atd.) - poskytování know-how ve všech klíčových oblastech, jež mají vliv na sociální začleňování, zprostředkovat nejlepší praxe z dalších obcí - podpora realizace cílů a aktivit obsažených ve strategickém plánu, asistence partnerům při přípravě jednotlivých projektových záměrů 10

11 - monitorování naplňování strategického plánu, jeho aktualizace a revize - evaluace dopadů integračních opatření - poradenství pro čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů 11

12 POPIS PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ Strategický plán je klíčovým dokumentem pro Poběžovice, který má za cíl aktivizaci místních kapacit, podporu místních organizací, maximální využití dostupných místních zdrojů (finančních, personálních, organizačních atd.). Na přípravě plánu se podílejí všichni aktéři uvedení v cílové skupině Agentury a členové Lokálního partnerství. Role ASZ je v podobě koordinace tvorby strategického plánu sociálního začleňování a podpory partnerům v procesu jeho přijetí radou a zastupitelstvem obce jako závazného rozvojového dokumentu. Strategické plánování je proces, který odpovídá na tři základní otázky: - Kde jsme? tudíž probíhá tzv. analýza současného stavu Podstatná část popisování současného stavu se odehrává při vstupu ASZ do lokality, během prvních setkání s členy LP. Úkolem lokálního partnerství je shromáždit dostatek informací o situaci v oblasti sociálního vyloučení, identifikovat potenciál dalšího rozvoje, současné problémy a ohrožení, která hrozí v případě, že neproběhne žádná intervence. - Kam se chceme dostat? probíhá tedy formulace vize, priorit, cílů a opatření Představa o budoucnosti obce, hlavní oblasti zájmu a návrh dlouhodobých cílů a vhodných opatření, prostřednictvím kterých hodlají partneři rozvíjet potenciál a řešit problémy sociálního vyloučení v obci. - Jak se tam dostaneme? - nastane proces implementace Implementační plán popisující aktivity, harmonogram, role a zodpovědnosti partnerů. Funkce lokálního partnerství: Jedná se o platformu, na které dochází k pravidelnému setkávání zástupců samosprávy, státní správy, neziskového sektoru a dalších aktérů, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování v obci. Členové partnerství se setkávají na pravidelných jednáních několikrát ročně (případně v tematických pracovních skupinách) a společně připravují strategické plány a konkrétní projekty pro podporu sociálního začleňování. Lokální partnerství je základním nástrojem činnosti Agentury pro sociální začleňování v jednotlivých lokalitách. 5 Popis postupu práce v jednotlivých tematicky členěných pracovních skupinách: 1) Analýza současného stavu: a) očekávání, b) kde jsme teď, c) co aktuálně nejvíce ovlivňuje situaci, d) kam se chceme dostat 5 Zdroj: 12

13 2) Zpracování SWOT analýzy (slouží jako podklad pro úvahy o volbě celkové strategie, identifikaci priorit) 3) Stanovení vize (stručný, veřejně deklarovaný popis cílového stavu v dlouhodobém horizontu) 4) Formulace dlouhodobých SMART cílů 5) Sepsání implementačního plánu (viz tabulka níže): krátkodobé cíle, aktivity, zdroje (lidské, finanční, materiální) Po dokončení tvorby strategie na dohodnuté období vytvořili členové pracovních skupin implementační plán (viz tabulka níže), který zahrnuje dlouhodobé cíle na období 2 let (do 2016) a krátkodobé cíle na rok, aktivity rozdělené do časového plánu a zodpovědnost za realizaci. PRIORITA 1. dlouhodobý cíl 1.1 krátkodobý cíl Po schválení strategického plánu zastupitelstvem Města Poběžovice se budou členové Lokálního partnerství Poběžovice vzájemně informovat ve čtvrtletních intervalech o plnění plánu, tato informace bude předkládána také radě. Po roce realizace proběhne revize plánu (do května 2015), kterou bude opět schvalovat ZM. Schválený strategický plán bude zveřejněn na webových stránkách města Poběžovice ( a Agentury pro sociální začleňování ( o plánu i realizaci jednotlivých aktivit bude průběžně informována veřejnost prostřednictvím místního Poběžovického zpravodaje, Domažlického deníku, přes místní partnery a v dalším roce realizace schváleného plánu se budou aktivně zjišťovat potřeby obyvatel a připomínky k uvedené strategii na veřejných setkáních. 13

14 LOKÁLNÍ PARTNERSTVÍ Lokální partnerství je základním nástrojem činnosti Agentury pro sociální začleňování ve všech lokalitách, kde působí. Lokální partnerství je platformou pro pravidelné setkávání zástupců obce a dalších institucí, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování. Vedení města pravidelně na jednání rady města a zastupitelstva informuje své členy o činnosti Lokálního partnerství Poběžovice. Lokální partnerství se snaží být maximálně přístupné veřejnosti a o své činnosti pravidelně informuje v místním zpravodaji. Členové Lokálního partnerství Poběžovice: - město Poběžovice (starosta, zastupitel, pracovnice - soc. odbor) - LB MINERALS s.r.o. (ředitel) - MAS Český les, o.s. (manažerka) - Policie ČR (velitel OO Poběžovice) - ZŠ (ředitel, zástupkyně, výchovná poradkyně, učitelka, asistentka pedagoga) - MŠ (ředitelka) - PPP Domažlice (ředitelka) - ZŠ a OŠ Horšovský Týn (ředitelka, učitelka) - Diakonie ČCE - středisko Západní Čechy (pracovník NZDM) - OSSZ Domažlice (ředitel) - Úřad práce ČR kontaktní pracoviště Domažlice (ředitel pobočky) - Člověk v tísni, o.p.s. pobočka Plzeň (ředitel, terénní pracovníci) - Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí (pracovnice - oddělení organizačně správní). Lokální partnerství mělo své první jednání v Poběžovicích v září 2013, kdy začal proces tvorby strategického plánu. Na jednání Lokálního partnerství se členové rozdělili do tří pracovních skupin podle toho, ke které oblasti svého působení mají profesně i osobně nejblíže. Někteří členové pracovali i ve více skupinách. Z důvodu prolínání společných témat a nedostatku aktivních účastníků byl počet pracovních skupin zredukován na dvě. 14

15 PRACOVNÍ SKUPINY Vznikly po domluvě vedení města s ASZ s ohledem na potřebnost řešení jednotlivých témat týkajících se sociálního vyloučení ve městě Poběžovice a jeho místních částech. Tyto skupiny se scházely jednou dle potřeby a probíhala individuální jednání s partnery, kde se např. projednávaly podrobnosti či návrhy na postupy v daném cíli. Členové pracovních skupin dostali vždy možnost vyjádřit svůj názor, obavy, ale i nápady na řešení a jakékoliv své připomínky. Pracovní skupiny pracovaly systematicky pod vedením lokálního konzultanta ASZ. Do pracovních skupin se rozdělilo celkem 22 různých osob, které pravidelně na jednání skupin docházely. Složení pracovních skupin je uvedeno u jednotlivých tematicky členěných kapitol. Původně vznikly 3 pracovní skupiny: PS 1 Vzdělávání a rodina, PS 2 Zaměstnanost a bydlení, PS 3 Bezpečnost, dluhy a sociálně patologické jevy. Od února 2014 došlo k oddělení sekce bezpečnost, kterou bude řešit komise prevence kriminality při MěÚ Poběžovice. Dále došlo k rozdělení zbývajících sekcí PS 3 do PS 1 a PS 2. Nyní pracují dvě pracovní skupiny. Složení pracovních skupin 1) VZDĚLÁVÁNÍ, RODINA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ: Bc. Lenka Pekárová, Mgr. Vladimír Foist, Mgr. Alena Zítková, Mgr. Jana Tomášková, Mgr. Miroslava Šebestová, Mgr. Aleš Kavalír, Mgr. Diana Valečková, Mgr. Jakub Jansa, RNDr. Karel Špaček, npor. Josef Bozděch, Mgr. Tereza Králová, Barbora Kohoutová, Mgr. Hana Teplá, Eliška Ferková, Hana Lebišová 2) ZAMĚSTNANOST, DLUHY A BYDLENÍ: Mgr. Hynek Říha, Iveta Burdová, DiS., Ing. Jindřich Kohout, Helena Smolíková, Mgr. Eva Kollerová, Mgr. Aleš Kavalír, Ing. Zdeněk Písařík, Ing. Kamil Hrubý, Hana Lebišová 15

16 ZAMĚSTNANOST, DLUHY A BYDLENÍ 6 Region Poběžovicka je úřadem práce vnímán z hlediska zaměstnanosti jako problémový. Možnost sehnat zde práci je vzhledem k nižšímu vzdělání zájemců velice malá. Nabízí se pouze místa v zemědělství, a to ještě v omezeném počtu. Průmyslová výroba je v regionu málo rozvinutá, za prací v průmyslu se musí dojíždět (nejblíže Klenčí pod Čerchovem, Horšovský Týn, Domažlice). Právě dojížďka za prací ale představuje problém ať už z hlediska vzdálenosti či neexistence vhodného spojení, tak z hlediska nákladů. Část respondentů situační analýzy si stěžuje na diskriminaci na pracovním trhu, ať už na základě rodinného stavu (matky s malými dětmi), věku (starší lidé) nebo etnicity (Romové). Přes výše uvedené ale platí, že v označených lokalitách nepanuje absolutní či nadpoloviční nezaměstnanost, jak známe z jiných sociálně vyloučených lokalit v rámci České republiky, často je alespoň jeden člen domácnosti zaměstnán. Pokud bychom brali statistiky doslovně i v nejmenších označených lokalitách, s nezaměstnaností se dokonce někde ani nesetkáme (poběžovická lokalita v Žižkově ulici). Zadlužení je velkým problémem domácností v celém regionu, část domácností je předlužena a není schopna dostát svým závazkům. Problémy se splácením půjček mají ale i lidé, kteří nedluží částky ve stotisícových úhrnech. Dluhy vůči pronajímatelům bydlení (obce, soukromí vlastníci) existují, ale z celkového pohledu tvoří jen malou část toho, co lidé dluží bankovním či nebankovním společnostem. Lidé si půjčují hlavně na spotřebitelské úvěry s vyšším úrokem, do problémů s placením se dostávají kvůli svým nízkým příjmům. V regionu se nevyskytuje lichva a gamblerství představuje problém na úrovni jednotlivých osob. Lokality, kde žijí lidé ohrožení sociálním vyloučením, jsou tvořeny různými typy domů. Jedná se jak o rodinné domy v osobním vlastnictví (po celém regionu), tak o starší bytové (činžovní) domy v Poběžovicích. Největší část sociálně vyloučené populace je ale soustředěna ve vesnických panelových domech (bytovkách), které byly vystavěny v druhé polovině 20. století. Domácnosti zde žijí v nájemních bytech v pronájmu. Pronajímateli těchto bytů nejsou většinou obce (s výjimkou části bytů v Rybníku a Poběžovicích), ale soukromí vlastníci, nejčastěji nástupnické organizace po Státním statku Domažlice. Část domů ovšem patří i vlastníkům, kteří domy od zemědělských firem odkoupili. Nájemné není v regionu vysoké (kromě bytovek v Mnichově) a domácnosti většinou nemají problémy s jeho úhradou. Jako problém lze vnímat velice špatný technický stav některých budov. Z Poběžovic je na ÚP registrováno celkem 82 uchazečů o zaměstnání (cca 10% ekonomicky aktivních obyvatel). Při hledání zaměstnání se potýkají s nízkou kvalifikací, problémy 6 Zdroje: Situační analýza - zpracovalo o.s. M'AM'ALOCA, Struktura nezaměstnanosti na Poběžovicku Mazza, Kandler,

17 s dojížděním (vzdálenost, chybějící dopravní spojení), nepříznivou rodinnou situací (svobodné matky s dětmi), diskriminací kvůli věku nebo etnicitě. Přímo v Poběžovicích chybí pracovní příležitosti, potřebují zajištění dopravní obslužnosti na směnný provoz, zkrácené úvazky, vyšší kvalifikaci. K řešení problematiky by jim mohlo být ku prospěchu jednání o spolupráci mezi zaměstnavateli, okolními obcemi, OHK, MAS, s využitím dotačních prostředků. VIZE: V Poběžovicích a okolí se díky spolupráci obce se zaměstnavateli a neziskovými organizacemi a s využitím dotačních prostředků zvýší prostupnost zaměstnávání, v řádech desítek se zvýší počet pracovních příležitostí v lokalitě. Zvýší se dostupnost pracovních příležitostí v širším regionu, případně vázaných na Německo. V Poběžovicích dochází ke stabilizaci obyvatelstva v místě, vrací se sem mladí lidé, nedochází k masivnímu odstěhování rodin i jednotlivců z lokality, podporují se vztahy obyvatel k obci. Dochází k přenastavení struktury bytů (vybudování malometrážních bytů ve spolupráci s podnikateli) a tím ke snížení nákladů na bydlení, jsou dostupné sociální a krizové byty pro nejohroženější skupiny obyvatel. Budou k dispozici stavební parcely pro individuální výstavbu. Priority a cíle pro oblast zaměstnanost, dluhy a bydlení Priorita 1: Zvýšení zaměstnanosti. Priorita 2: Stabilizace obyvatelstva v místě. Priorita 3: Předcházení a snižování zadlužení obyvatel. PRIORITA č. 1 Zvýšení zaměstnanosti 1. dlouhodobý cíl: do roku 2016 se podaří zaměstnat 20 lidí z Poběžovicka vedených na ÚP 1.1 krátkodobý cíl: do roku 2015 se podaří vytvořit 5 pracovních míst u obce s využitím nástrojů úřadu práce pro občany s nízkou kvalifikací a dluhy Hledání uplatnění pro dlouhodobě nezaměstnané z Poběžovic na VPP pod městem, základní školou, mateřskou školou, infocentrem, technickými službami a dalšími organizacemi v Poběžovicích. 17

18 Organizace s uvedenými institucemi setkání květen 2014 Mazza, LK Administrativní podpora pro zařízení VPP, příprava náplně práce průběžně Mazza Výběr kandidátů vhodných průběžně Mazza, Kopecká Š. (ÚP) 1.2 krátkodobý cíl: do roku 2015 se podaří zaměstnat 10 nezaměstnaných z Poběžovic u stávajících místních zaměstnavatelů; do roku 2016 se podaří rekvalifikovat 30 nezaměstnaných a obnovit jejich pracovní návyky Příprava projektu D6 viz MPSV (realizátor ZŠ): - podpora nástrojů a činností vedoucích k motivaci a aktivizaci CS (motivační a komunikační kurzy, kurz soc. dovedností) - podpůrné služby (zejména poradenské služby, včetně bilanční diagnostiky) - profesní vzdělávání (rekvalifikace a další odborné kurzy) - podpora uplatnění na trhu práce (tvorba pracovních míst pro CS, vč. pracovních míst na zkoušku, podpora zahájení podnikatelské činnosti, odborné praxe) - podpora tvorby a realizace komplexních programů zaměstnanosti - podpora udržitelnosti pracovních míst. Kontaktovat zaměstnavatele a zjistit potřeby ke kvalifikaci a rekvalifikaci, zařídit kvalifikaci a rekvalifikaci nezaměstnaným z Poběžovic dle potřeb zaměstnavatelů. V rámci projektu D6 viz MPSV (realizátor ZŠ). Dotace z MAS Český les, náhradní realizátor ČVT. 18

19 Organizační schůzka a plán přípravy projektu LK, Mazza, starosta, tajemník, Foist, Jírovec, Kohout, Písařík, Kavalír (ČVT) splněno Podání projektu do ZŠ Realizace projektu do ZŠ 1.3 krátkodobý cíl: do roku 2016 se podaří zaměstnat 5 nezaměstnaných u nových menších různorodých zaměstnavatelů s využitím volných ploch a prostor města (OSVČ, sociální firma najít podnikatelský záměr, chráněná dílna) Nabídka kompletně zasíťované průmyslové zóny a dalších objektů města pro nové podnikatele, rekonstrukce městského objektu na soc. bydlení, rozpracovat několik podnikatelských záměrů (třídění a recyklace elektroodpadu, soc. služby v návaznosti na soc. bydlení) za účelem soc. podnikání. Propagace průmyslové zóny přes OHK 2014 LK, starosta, Jírovec Změna plánu územního starosta Příprava a realizace projektu MMR/MAS na rekonstrukci objektu města na soc. bydlení Příprava záměrů soc. podnikání a studie proveditelnosti (třídění a recyklace elektroodpadu, soc. služby v návaznosti na soc. bydlení) 2016 Kohout 2,5 mil LK, Kohout z prostředků ASZ (do 50 tis.) 19

20 PRIORITA č. 2 Stabilizace obyvatelstva v místě 1. dlouhodobý cíl: do roku 2016 se sníží náklady na bydlení pro nízkopříjmové rodiny nabídkou malometrážních bytů, bude celkem dostupných 10 nových soc. a krizových bytů 1.1 krátkodobý cíl: zpracování studie bydlení z prostředků ASZ ASZ nechá zpracovat z vlastních prostředků studii bydlení, která vytipuje vhodné objekty k rekonstrukci na startovací malometrážní byty a zmapuje dotační prostředky. Příprava podkladů ke studii, najít vhodného dodavatele červen 2014 LK, starosta, vedení ASZ Realizace studie prosinec 2014 vybraný subjekt Představení výstupů leden 2014 LK 2. dlouhodobý cíl: do roku 2016 se zvýší dopravní dostupnost pracovních příležitostí min. pro 30 osob a škol v širším regionu min. pro 30 osob 2.1 krátkodobý cíl: do roku 2015 se v návaznosti na potřeby zaměstnavatelů, zaměstnanců a školáků přizpůsobí počet dopravních spojů do center, zejm. na noční směny a víkendy Chybí a omezují se dopravní spoje na noční směny a o víkendu do Domažlic a Horšovského Týna. Jednání se zástupci dopravců a kraje o zajištění dopravy dle požadavků zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců. Jednání s dopravci/krajem 2014 starosta 20

21 2.2 krátkodobý cíl: do roku 2016 se zajistí dopravní obslužnost min. pro 30 zaměstnanců do firem a min. 30 žáků do škol Jednání se zástupci firem a jejich zaměstnanci o zajištění dopravy na směny. Projekt na minibus města pro zaměstnance do firem a žáky do škol (na objednávku): pořízení minibusu, provozní náklady, řidič (z projektu MPSV vč. rekvalifikace). Jednání s OHK květen 2014 starosta, LK Projekt na minibus 2014 město 800 tis. (MAS) tis. provozní náklady ročně Řidič 2014 město, ZŠ 0,5 HPP = 180 tis. ročně (MPSV, MAS) 21