UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA ústav ošetřovatelství Magdalena Kšírová Kvalita života pacientů po operaci krčku kosti stehenní Praha 211

2 Autor práce: Magdalena Kšírová Vedoucí práce: Mgr. Hana Nikodemová Oponent práce: PhDr. Šárka Tomová Datum obhajoby: Hodnocení:

3 Bibliografický záznam KŠÍROVÁ, Magdalena.. Praha: Karlova univerzita, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Hana Nikodemová Anotace je věnována problematice kvality života v souvislosti s operací krčku kosti stehenní. Práce specifikuje pojem kvality života, zabývá se její historií, definicemi a různým přístupem k tomuto termínu. Dále popisuje zlomeninu samotnou, její operační řešení a následnou péči. Pomocí dotazníkového šetření, které bylo realizováno u nemocných po operaci krčku kosti stehenní, zjišťuji, zda-li u těchto pacientů došlo ke změně kvality života. Kvantitativní výzkum byl realizovaný v roce 21. Bylo dotázáno 34 respondentů a jejich odpovědi byly zapracovány do této práce a data vyhodnocena Annotation The thesis is devoted to the issue of quality of life in connection with the neck of the femur. The work specifies the concept of quality of life, deals with the history, definitions and different approaches to this date. It also describes fracture itself, its surgical treatment and aftercare. Using a questionnaire survey was conducted of patients following femoral neck surgery, I find out whether these patients there was a change in the quality of life. Quantitative research was carried out in respondents were interviewed and their responses were fed into the data evaluation

4 Klíčová slova Kvalita života, operace krčku kosti stehenní, sebepéče, stáří Keywords Quality of life, femoral neck surgery, self-care, age

5

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům. V Praze dne 1.dubna 211 Magdalena Kšírová

8 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Mgr. Haně Nikodemové za cenné rady a poznámky při tvorbě bakalářské práce. Nadále bych ráda poděkovala všem pracovním kolegům ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Jmenovitě Lucii Plačkové za pomoc při sbírání dat v dotazníkovém šetření a MuDr. Janu Lesenskému za konzultaci na odborné části práce.

9 Obsah OBSAH... 9 SEZNAM ZKRATEK ÚVOD CÍLE PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY TEORETICKÁ ČÁST KVALITA ŽIVOTA DEFINICE KVALITA ŽIVOTA A JEJÍ HISTORIE VARIANTY POJETÍ KVALITY ŽIVOTA Medicínské pojetí kvality života (HEALTH RELATED QUALITY OF LIFE HRQOL) Psychologické pojetí kvality života Sociologické pojetí kvality života KVALITA ŽIVOTA A ZPŮSOBY JEJÍHO HODNOCENÍ Druhy dotazníků Zkoumané oblasti v dotaznících kvality života PŘÍBUZNÉ POJMY KE KVALITĚ ŽIVOTA Duševní pohoda (well-being) SENIOŘI A KVALITA ŽIVOTA Změny osobnosti ve stáří Stáří a zdraví SOBĚSTAČNOST Barthelové test soběstačnosti ZLOMENINA KRČKU KOSTI STEHENNÍ Anatomie Teoretické poznámky k okolnosti úrazu Typy zlomenin Diagnostika Předoperační vyšetření Léčba Pooperační péče EMPIRICKÁ ČÁST CÍLE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY Cíle práce Pracovní hypotézy METODIKA PRÁCE ORGANIZACE CHARAKTERISTIKA A POPIS ZKOUMANÉHO VZORKU VÝSLEDKY VLASTNÍ PRÁCE DISKUSE ZÁVĚR REFERENČNÍ SEZNAM... 6 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 63

10 Seznam zkratek WHO světová zdravotnická organizace HDP hrubý domácí produkt BMI body mass index (index tělesné hmotnosti) RTG rentgen EKG elektrokardiograf TK krevní tlak P pulz SpO saturace RHC rehebilitace LDN léčebna dlouhodobě nemocných

11 1 Úvod Předkládaná bakalářská práce Kvalita života u pacientů po operaci krčku kosti stehenní, se týká návratu pacientů po operaci zlomeniny krčku kosti stehenní do normálního aktivního života a s tím spojené problémy. Důvody, proč jsem si vybrala právě toto téma byly tyto. V první řadě to byl zájem o pacienty po operaci krčku kosti stehenní v období první kontroly po operaci, což znamená tak okolo šesti týdnů po výkonu. Zajímalo mě, jak se znovu zapojují do běžného každodenního života. Dalším důvodem je moje pracovní činnost na Ortopedické klinice, na oddělení traumatologie ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, kde jsem na částečný úvazek zaměstnaná již druhým rokem. Na tomto oddělení se každou službu setkávám s pacienty před i po operaci krčku kosti stehenní. Podílím se zde na jejich bezprostřední ošetřovatelské péči. U operace tohoto typu se ve většině případech jedná a operaci akutní, pro pacienta neplánovanou. Z lékařského hlediska se jedná o výkon prováděný z vitální indikace. Touto zlomeninou jsou v drtivé většině postihnuti zvláště lidé ve vyšším věku, takže spolu s následnou ošetřovatelskou péčí je zde nutné řešit další sociální zajištění, následné rehabilitace a nutno apelovat na spolupráci rodinných příslušníků. Předkládaná bakalářská práce sleduje dvě základní linie teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsem vymezila základní pojmy týkající se kvality života, stáří a operace krčku kosti stehenní. Zde byly cíle: prezentovat relevantní poznatky o kvalitě života a schopnosti sebepéče po operaci krčku kosti stehenní a přinést základní přehled dosavadních poznatků řešené problematiky. V průzkumné části jsem stanovila cíle a hypotézy průzkumu, metody a postupy, které byly k bakalářské práci použity. Zde byly cíle: pomocí strukturovaného dotazníku zjistit změny ve kvalitě života po operaci krčku kosti stehenní a provést primární a statistickou analýzu získaných dat. Dále průzkumná část obsahuje stručnou charakteristiku respondentů. Nejdůležitější částí je zde dotazník, který jsem si k tomuto průzkumu vytvořila a rozebrání jednotlivých otázek. Na konci jsou zaznamenány výsledky průzkumu a závěrečná diskuse. Pro bakalářskou práci jsem si zvolila toto téma z důvodu, protože mě zajímalo, zda-li se změnila kvalita života operovaných pacientů a jaké je jejich subjektivní hodnocení kvality života po operaci krčku kosti stehenní. 1

12 1.1 Cíle práce a pracovní hypotézy Záměrem bakalářské práce bylo seznámit se s pojmem kvality života, stářím, poraněním krčku kosti stehenní a zhodnotit dotazníkové šetření prováděného na toto téma ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. K naplnění tohoto záměru byly vytčeny tyto cíle: 1) Prezentovat relevantní poznatky o kvalitě života a schopnosti sebepéče po operaci krčku kosti stehenní 2) Přinést základní přehled dosavadních poznatků řešené problematiky 3) Pomocí strukturovaného dotazníku zjistit změny ve kvalitě života po operaci krčku kosti stehenní 4) Provést primární a statistickou analýzu získaných dat V souvislosti se shora stanovenými cíly byly stanoveny tyto pracovní hypotézy: H1 Předpokládám, že většinu mých respondentů bude tvořit více lidí ve věku v rozmezí 71 8 let než v ostatních věkových rozmezí H2 Předpokládám, že většinu mých respondentů bude tvořit více žen než mužů H3 Předpokládám, že více jak 2% respondentů bude udávat bolesti při zátěži operované končetiny H4 Předpokládám, že více jak polovina respondentů bude užívat léky tlumící bolest vícekrát něž 1 denně, narozdíl od méně jak poloviny respondentů, kteří budou užívat léky tišící bolest 1 denně nebo vůbec H5 Předpokládám, že méně jak třetina respondentů bude v domácí péči H6 Předpokládám, že více jak polovina respondentů bude uvádět spíše zhoršené hodnocení kvality života 6 týdnů po operaci, než zlepšený či nezměněný stav H7 Předpokládám, že u sledovaného souboru respondentů dojde u většiny k zhoršení soběstačnosti v rámci hodnocení Barthelova testu 11

13 2 Teoretická část Teoretická část se bude věnovat vymezení základních pojmů týkající se kvality života, stáří a operace krčku kosti stehenní. Zde byly cíle: prezentovat relevantní poznatky o kvalitě života a schopnosti sebepéče po operaci krčku kosti stehenní a přinést základní přehled dosavadních poznatků řešené problematiky. 2.1 Kvalita života definice Je opravdu velmi těžké přesně a jednoznačně definovat kvalitu života. V odborné literatuře se setkáváme s různými variantami definic. Kvalitou se obecně rozumí jakost, hodnota, Pokud by jsme tento termín vzali jednodušší formou, dala by se kvalita života rozdělit na dvě skupiny: - subjektivní - objektivní Subjektivní kvalita života se týká lidské emocionality a všeobecné spokojenosti jedincovo vnímání svého postavení ve společnosti v kontextu kultury a hodnotového systému. Výsledná spokojenost je závislá na jeho osobních cílech, očekáváních a zájmech (Vymětal, 23, s 11). Objektivní kvalita života znamená splnění požadavků týkajících se sociálních a materiálních podmínek života, sociálního statusu a fyzického zdraví (Centrum pro výzkum kvality života, Dánsko, 22). Nejčastěji citovaná je definice WHO (Světová zdravotnická organizace) : Kvalita života je jedincova percepce jeho pozice v životě v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Je ovlivněna jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klíčovým oblastem jeho životního prostředí.. Obecně se kvalita života odvíjí od subjektivního posuzování a vnímání životní spokojenosti. Dalo by se říct, že kdo je spokojen se svým životem, užívá si kvalitní život. Aneb, když se člověk cítí dobře (wellbeing), určuje tento pocit, životní pohody (wellness), kvalitu jeho života. 12

14 Tématem kvality života se zabývá mnoho odlišných vědních oborů (např. lékařství, psychologie, sociologie, pedagogika, ekonomika atd.). Každý z těchto jednotlivých vědních oborů nahlíží na kvalitu života z jiného úhlu. Proto také existuje tolik různých definic tohoto pojmu. Kvalitu života ovlivňují jak vnější tak vnitřní činitelé. Ke vnitřním činitelům patří vrozené dispozice, charakteristické rysy osobnosti člověka, jeho psychická i tělesná výbava. Vnější činitelé jsou ty, kterým je nutné se přizpůsobit či se na ně člověk musí nějakým způsobem adaptovat. Na člověka zde působí jeho prostředí a okolí. Patří sem sociální, kulturní, vzdělávací, pracovní, ekologické, ekonomické a materiální podmínky. 2.2 Kvalita života a její historie S termínem kvality života se poprvé v historii setkáváme již ve dvacátých letech dvacátého století. Pojem kvalita života poprvé zmínil Pigou v roce 192 v práci, která se zabývala ekonomií a sociálním zabezpečením (Dragomirecká & Škoda, Kvalita života, 1997, s ). Po druhé světové válce byl tento termín znovu použit v USA prezidenty J.F. Kennedym a L.B. Johnsonem jako jejich politický slogan, který hovořil ekonomické prosperitě. Hlavním bodem jejich zájmu byla spolupráce a pomoc rozvojovým zemím. Chtěli tím říct, že hlavní doménou společenské spokojenosti není kvantita spotřebovaného zboží, ale to, jak se žije lidem za určitých podmínek. V 6. letech dvacátého století se dějí posuny v hodnotách. Objevily se zde snahy o měření dobrého života. Výsledek tohoto procesu je, že se setkáváme i s termínem kvalita života. Prvním a nejdůležitějším záměrem tohoto termínu bylo zdůraznění, že život nestojí pouze na penězích a materiálním zabezpečení (Hnilicová, 25, s. 25). Po té se kvalita života stává i zájmem medicíny,a to především onkologie, traumatologie a farmakologie (Dragomirecká & Škoda, Kvalita života, 1997, s 12 18). V šedesátých letech bylo poprvé ve spojení s hnutí Social Indicators použito kritérium kvality života ve výzkumu. V 7. letech vyšlo mnoho publikací, které měly jako hlavní téma definování pojmu kvality života. Jejich hlavním problémem bylo stanovení (Hnilicová, 25, s. 25). 13 ukazatelů kvality života

15 V české literatuře se pojem kvalita života poprvé objevuje v osmdesátých letech ve spojení se jménem Jaroslava Křivohlavého, který se touto problematikou zabývá.chápe kvalitu života jako vyjádření toho, co je charakteristické jak pro psychiku pacienta, tak pro jeho interakci v sociálním prostředí (Křivohlavý, J., 1986, s 734). V posledních letech se u nás výzkumu kvality života různých skupin obyvatelstva věnuje: Laboratoř psychiatrické demografie Psychiatrického centra Praha, Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví 1. LF UK Praha, Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Praha, Fakulta humanitních studií UK Praha další. 2.3 Varianty pojetí kvality života Medicínské pojetí kvality života (health related quality of life HRQoL) S měřením kvality života se v medicíně setkáváme již v brzkém poválečném období. Termín kvalita života zde byl popisován a chápán jako objektivní měřítko pro samostatné fungování člověka v každodenním běžném životě. To se zde zjišťovalo pomocí takzvaných indexů kvality života. V 8. letech dvacátého století se začaly používat dotazníky, rozhovory a sebeposuzovací škály. Z medicínského hlediska je však bohužel kvalita života chápána pouze jako přítomnost či nepřítomnost symptomů onemocnění. Pojem kvality života zde slouží jako synonymum ke zdraví, či abych byla přesnější, kvalitě života ovlivněného zdravím. Chybí zde celkový, holistický, přístup k jedinci. Zapomíná se na propojení zdraví s jinými aspekty lidského bytí. Můžeme zde postrádat například osobní vztahy, ekonomický a sociální status či posuzování a vnímání sebe samého a tak dále (Salajka, F., 26, s. 11). 14

16 Domény a indikátory kvality života podle WHO ( Doména Indikátory WHOQOL Fyzická stránka Energie a únava, bolest a nepohodlí, spánek a odpočinek Psychická stránka Představa tělesného schématu a vzhled, negativní a pozitivní emoce, sebehodnocení, myšlení, učení, paměť, pozornost Stupeň samostatnosti Mobilita, každodenní činnosti, závislost na lékařské péči, práceschopnost Sociální vztahy Osobní vztahy, sociální podpora, sexuální aktivita Životní prostředí Finanční zdroje, svoboda, pocit fyzického bezpečí, zdraví a sociální podpora, možnost získání informací a kompetencí, prostředí Spiritualita Religiozita, osobní přesvědčení Psychologické pojetí kvality života V rámci psychologie se nám nabízí hned několik možností posouzení a výkladu daného termínu. Může se zde jednat o takzvanou spokojenost se životem, kdy tento vědní obor zjišťuje co dělá člověka spokojeným. V další teorii jde o zkoumání subjektivní pohody, kde je hlavním bodem všeobecné hodnocení kvality života, či jsou zde hledány impulzy směřující k tíženému prožitku. Tato stránka kvality života je často označována jako pocit štěstí. Jako důležitá a významná teorie se zde ukazuje Maslowova teorie potřeb (viz Obrázek 1). Jednoduché schéma zde znázorňuje lidské potřeby srovnané od těch nejnižších po nejvyšší. Tvoří tak pomyslnou pyramidu. Na nejnižší hranici leží základní fyziologické potřeby, bez kterých by člověk nedokázal žít. Ta nejvyšší hranice je potřeba seberealizace. Podle Maslowa dokáží pouze seberealizovaní lidé prožít silné, hluboké zážitky. Těm, kterým se toto prožít nepodaří, zřejmě nezvládli uspokojit předešlé nižší potřeby. 15

17 Potřeba seberealizace Potřeba uznání, úcty Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti Potřeba bezpečí a jistoty Základní tělesné, fyziologické potřeby OBR 1: Maslowova pyramida potřeb (google) Nejčastěji se v psychologickém pojetí kvality života pracuje s termínem subjektivní pohoda. Zjišťuje se zde, zda-li jedinec má spíše pozitivní či negativní citové reakce. Pojem subjektivní pohoda může být v psychologii brán různě. Například Blatný M. (Blatný, 21, s ) říká, že jedním z hlavních předpokladů životní spokojenosti je pozitivní hodnocení sebe samého. K určitým rysům osobnosti, hlavně temperamentovým, mají v sebehodnocení obdobné vztahy extroverti a stabilní osoby jsou spokojenější se svým životem než introverti a labilní osoby. Při posuzování kvality života se především zajímáme o subjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, naděje, přesvědčení, a tak dále (Slováček,L., Slováčková, B. a Jebavý,L., 25, s ). Slováček definuje kvalitu života jako subjektivní veličinu. Ve své definici vychází z koncepčního modelu daného čtyřmi doménami plnohodnotného života jedince: Fyzický stav Psychický stav Sociální stav Spirituální aspekty Sociologické pojetí kvality života Zde jsou především zdůrazňovány znaky sociální úspěšnosti, jako například majetek, vzdělání a tak podobně. Je zkoumán vztah těchto atributů ke kvalitě života, která je v sociologii také pojata jako subjektivní pocit. 16

18 Setkáváme se zde se sociologickou organizací, mezinárodní společností pro studium kvality života (International Society for Duality of Life Studies). Ta popisuje kvalitu života tak, že souhra sociálních, zdravotních a ekonomických podmínek ovlivňuje rozvoj lidí (Hnilicová,H, 25, s. 211). Hnilicová taktéž uvádí, že jedním z hlavních pojmů je v sociologickém pojetí kvality života také životní úroveň, kterou lze definovat jako míru uspokojování materiálních a nemateriálních potřeb a tužeb jednotlivce či skupiny zbožím a službami. Jako důležitý ukazatel životní úrovně se často používá výraz HDP (hrubý domácí produkt). 2.4 Kvalita života a způsoby jejího hodnocení Základní metodou hodnocení kvality života je strukturovaný dotazník. Tímto dotazníkem pozorujeme subjektivní názor respondenta. Jde o to, jak sám dotazovaný vnímá vlastní zdravotní stav, schopnost uplatnění v pracovním, sociálním a rodinném prostředí.tento subjektivní názor je ovlivněn nejen charakterovými rysy respondenta, ale značnou roli zde hraje jeho okolí Druhy dotazníků Dotazníky můžeme rozdělit na obecné (generické), specifické a standardizované behaviour testy. - Obecné dotazníky zjišťují obecně kvalitu života. Tyto dotazníky nejsou zaměřeny na žádné konkrétní onemocnění ani postižení a jsou obsáhle použitelné u kterékoliv skupiny obyvatelstva, bez ohledu na věk, pohlaví, sociální zázemí atd. - Specifické dotazníky ty zkoumají kvalitu života u jednoho konkrétního onemocnění (např. epilepsie). - Standardizované behaviour testy jsou speciální neuropsychologické testy, které určují fyzické a kognitivní funkce Zkoumané oblasti v dotaznících kvality života - Fyzikální funkce soběstačnost, pohyblivost - Emocionalita pocit štěstí, strachu, deprese, úzkost - Sociální funkce vzájemné vztahy v rodině, podpora rodiny, vztahy z okolím 17

19 - Zaměstnání, péče o domácnost (vaření, uklízení, nakupování) - Bolest - Spánek a jeho kvalita - Příznaky konkrétní pro dané onemocnění 2.5 Příbuzné pojmy ke kvalitě života Ke kvalitě života lze rozhodně připojit i další termíny, které s ní určitým způsobem souvisejí. Ve své práci zmíním jeden, pro mě hlavní, pojem, který se nejvíce k termínu kvalita života blíží. Je to well-being Duševní pohoda (well-being) Well-being bývá v mnoho pracích a studií považována za součást kvality života. Wellbeing lze do češtiny přeložit jako duševní pohoda či jednoduše pohoda. S pojmem well-being se setkáváme i u definice zdraví, kterou vydala světová zdravotnická organizace (WHO). Well-being je tady důležitou součástí charakteristik zdraví, kde ale již nejde pouze o přítomnost či nepřítomnost choroby, ale i o stav tělesné, duševní a společenské pohody. V medicíně je well-being chápán a spojován s celkovým, holistickým, pojímáním zdraví. 2.6 Senioři a kvalita života Stárnutím a stářím se zabývá obor zvaný gerontologie. V dnešní době se tímto oborem zabývá stále více odborníků, jelikož populace ve vyspělých zemí stárne. Znamená to, že se prodlužuje střední délka života. Stárnutí je proces, kdy v organizmu probíhají změny v závislosti na průběhu času. Každý jedinec stárne jinak. Stárnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Jsou to například genetické dispozice, životní podmínky, životní úroveň, atd. Bylo by dobré zde zmínit, od kterého věku hovoříme o seniorech. mnoho teorií popisuje stárnutí z biologického hlediska, takže pro ně stárnutí začíná ukončením procesu tělesného zrání. 18

20 Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje 15-letou posloupnost stáří a dělí jej na ranné stáří (6-74 let), vlastní stáří (75 89 let) a dlouhověkost (nad 9 let). Můžeme také u každého jednice rozlišit věk kalendářní a věk funkční. Věk kalendářní(matriční) je pevně stanoven dnem narození jednice. Věk funkční (biologický) nemusí vždy odpovídat věku kalendářnímu. Je spojován s funkčností organismu a měl by určovat míru všech změn, které v organismu probíhají při stárnutí člověka Změny osobnosti ve stáří Literatura udává a potvrzuje skutečnost, že osobnostní charakteristické rysy člověka zůstávají po celý život stejné. Ale poukazuje také na to, že během stárnutí se začíná objevovat určitá apatie k rychlým dějům a činnostem. Toto zpomalování vnímání se začíná projevovat okolo padesátého roku života. Nastávají zde i psychologické změny, které provázejí stárnutí. Ty ale musíme dávat do souvislosti se vzděláváním jedince, jeho emocionální stránkou osobnosti, ale i schopností adaptace na dané změny v jeho životě. Studie zabývající se charakteristikou stárnoucí osobnosti a hodnocením kvality jejího života zdůrazňují, že osobnost se formuje dříve, než se objeví nějaké známky stárnutí. Staří lidé tak mohou svou osobnost spíše přizpůsobovat než nějakým výrazným způsobem měnit. I ve stáří se setkáváme s jednotlivými typy osobnosti tak, jak je popisuje Reichard. Rozdělení typů osobnosti dle Reicharda (Atkinson, R.L., 1995, s. 473): Konstruktivní osobnost charakteristickým rysem takové osobnosti je smíření se se svým životem, nemá obavy ze stárnutí a stáří a s ostatními lidmi se snaží komunikovat. Závislá osobnost (osobnost na houpacím křesle ) se vyznačuje poměrně vysokou mírou spokojenosti, výsledky vlastního úsilí však neodpovídají jeho představám, začíná spoléhat na pomoc či péči druhých a stáří chápe jako čas odpočinku. Defenzivní osobnost ( obrněná osobnost) se snaží vyvíjet celo řadu aktivit, snaží se pokračovat ve své práci, jako by si chtěl dokázat, že je zdráv a nepotřebuje pomoc od ostatních lidí, jeví se jako neurotický. Hostilní osobnost z vlastního neštěstí obviňuje druhé, nerealisticky připisuje 19

21 svá životní selhání jiným faktorům než vlastní osobnosti, není schopen správně plánovat. Nenávist k vlastní osobě taková osobnost se svými vlastnostmi velmi podobá hostilní osobnosti, jen s tím rozdílem, že svou zlost a nenávist obrací k sobě samému.. Neexistuje žádný jeden přesný typ pro stáří. Osobní spokojenost ve stáří by mohla znamenat to, že se jedinec vyrovnává se změnami a určitými omezeními, které jdou ruku v ruce s touto etapou lidského života. Jednou z hlavních charakteristik zralé a vyrovnané osobnosti je to, že se dokáže vypořádat a srovnat s minulostí, žít kvalitní život v přítomnosti a mít realistický pohled do budoucnosti. Bohužel se však ukazuje, že u mnoha stárnoucích lidí je pohled do budoucnosti značně utlačován retrospektivou (Křivohlavý, J., 22, s. 144). Člověk se daleko více zaměřuje na svou minulost než na budoucnost. Lze popsat značný rozdíl mezi stárnoucími lidmi a jejich plánování budoucnosti. Jedinci, kteří žijí obklopeni rodinou mají obecně více plánů do budoucna. Aby člověk chápal a prožíval svůj život jako kvalitní, je nutné mít stanovené nějaké cíle, k nimž je jeho život zaměřen. Dosahování cílů, a překonávání překážek naskytnutých se na cestě k nim, je velmi důležité ve formování člověka samého. Před stárnoucími lidmi se objevují nové úkoly, které musí zvládnout a čelit jim. Tyto úkoly stáří se pokusil vyjádřit například Havighurst (Křivohlavý,J., 22, s. 144): Přizpůsobovat svůj život změnám zdravotního stavu a úbytkům sil ve stáří. Přizpůsobovat se ekonomickým změnám, k nimž dochází v průběhu stáří. Nutnost vyrovnat se s odchodem manželského partnera či partnerky (akceptovat tuto skutečnost - přijmout ji a smířit se s ní). Nutnost vytvářet kladné sociální vztahy uvnitř vlastní věkové skupiny. Neschovávat se do sociální ulity, ale naopak vycházet vstříc sociálnímu dění a nevyvazovat se ze sociálních závazků. Vytvářet si podmínky pro relativně uspokojivou životosprávu.. Jak uvádí Haškovcová, H. (Fenomén stáří, 199, s. 251) musíme chápat všechny vývojové etapy abychom dosáhli spokojeného, důstojného života ve stáří. neboli je správné brát kvalitu života v kontextu celého života. 2

22 Kvalita života je obsáhlé téma, které zahrnuje pohled biologický, psychologický, estetický, ekonomický, sociální a tak podobně. Během života může být některý z těchto faktorů upřednostňován či naopak potlačován. Obecně vyplývá, že se s narůstajícím věkem u obou pohlaví přibývá kladného hodnocení zvládání adaptace na své prostředí, naopak hodnocení smyslu života a osobního rozvoje klesá. Podle Haškovcové (Fenomén stáří, 199, s. 17) životní spokojenost starých lidí je vyšší tehdy, když se životní styl člověka ve stáří příliš neliší od způsobu života ve středním věku. Můžeme tedy říct, že životní styl, který je nám vlastní ve středním věku, nám bude vlastní i ve věku pozdějším. Pokud jedinec žije zdravě, je velká pravděpodobnost, že kvalita života ve stáří bude odpovídat daleku nižšímu kalendářnímu věku než člověku opravdu je. Samozřejmě to platí pouze za předpokladu, že s tímto zdravým a aktivním životem bude jedinec dále pokračovat. Nejen duševní a tělesná aktivita má za následek kvalitní život. Je nutné dodržovat celkově zdravý životní styl. Patří do něj vyvážený jídelníček, dostatečný pitný režim, přiměřená konzumace alkoholu, absence kouření, udržování mezilidských vztahů, koníčků a zájmů. Na kvalitu života má i podstatný vliv psychická pohoda a celkové naladění člověka a jeho přístup k životu Stáří a zdraví S postupujícím věkem přibývá zdravotních problémů, zvyšuje se procento nemocnosti a to vše vede k omezení soběstačnosti. Je známo, že starý člověk se bojí ztráty soběstačností a sebeobsluhy víc, než vlastní nemoci. Představa bezmocného stáří bývá důvodem uzavření jedince do sebe, snaha o utajení svých problémů, vyhýbání se pomoci. Kvalita života je mnoha směrech ovlivněna vysokou nemocností. Může se jednat o nemoci akutní, či chronické a degenerativní. Velmi často zde také dochází ke sdružování více nemocí dohromady, neboli výskyt několika chorob najednou takzvaná polymorbidita. Také se u seniorů setkáváme s termínem řetězové choroby, kde jedno onemocnění vyvolává druhé. U starých lidí jsou také příznaky a průběh onemocnění velmi často odlišný od mladších pacientů. Seniory od mladších věkových skupin odlišuje a charakterizuje zejména (Topinková,E., 2, s. 2): 21

23 Vysoká nemocnost především chronickými chorobami Vysoký stupeň nesoběstačnosti a závislosti Časté psychiatrické nemoci a poruchy chování Zvýšená úmrtnost Vysoké nároky na lékařskou, rehabilitační a ošetřovatelskou péči. Mezi nejčastější onemocnění starých lidí patří zejména onemocnění cév, hypertenze, diabetes, nádorové onemocnění, degenerativní onemocnění kloubů, choroby dýchacích cest, infekční onemocnění zápal plic, chřipky, Nemalou část tvoří úrazy. Dále se u geriatrických pacientů můžeme setkat s chorobami, které jsou v dětství a středním věku vzácné a jsou označovány jako geriatrické syndromy (Topinková,E., 2, s. 2): Somatické poruchy chůze a pohyblivosti, závratě, nestabilita, pády, inkontinence moči a stolice, poruchy regulace teploty, poruchy příjmu potravy/tekutin. Psychické demence, deprese, delirium, poruchy chování, maladaptace. Sociální ztráta soběstačnosti, závislost na pomoci druhých, sociální izolace, týrání a zneužívání, dysfunkce rodiny. Haškovcová, H. (199, s. 251) uvádí, že zdraví tvoří nepochybně jeden z významných předpokladů kvality života i lidského štěstí, ale samo o sobě je nezakládá. Kvalita života a štěstí nejsou vázány pouze na stav zdraví. I stárnoucí osoba trpící chronickou a vážnou nemocí může mít vysokou kvalitu života, přestože se její další život jeví jako nesnadný a komplikovaný. Základem úspěchu je změna, transformace vlastních individuálních hodnot, přizpůsobení se dané situaci. Velmi důležitý faktor je také stupeň funkčního postižení způsobené daným onemocněním. Z tohoto hlediska lze funkční postižení rozdělit do dvou hlavních skupin (Zavázalová,H., 21, s. 31): První větší skupinu tvoří nemocní s chronickou nemocí, bez větších funkčních potíží, vcelku soběstační, vyžadující občasné kontroly zdravotního stavu s cílem předejít omezení nebo ztrátě soběstačnosti a vzniku závislosti. 22

24 Druhou menší skupinu představují nemocní s funkčním postižením, které způsobuje snížení soběstačnosti a omezení aktivity různého stupně, vyžadující pravidelné sledování zdravotního stavu s případnou adekvátní pomocí druhé osoby, cílem je zde předejít potřebě dlouhodobého umístění v ústavním zařízení Soběstačnost Soběstačnost můžeme označit jako soubor či součet vlastností, úkonů a aktivit, které provádíme každý den, bez toho, abychom se na ně nějakým zvláštním způsobem soustředili. Jedná se právě o ty věci, které člověku umožňují samostatně fungovat a zapojovat se do každodenního života. Mám tím na mysli schopnosti fyzické, ale i schopnosti psychické. Soběstačnost ve velké míře závisí na aktuálním zdravotním stavu člověka. Narušit ji může onemocnění, jak akutní, tak chronické. Ale i psychika dokáže člověka ovlivnit natolik, že se jeho soběstačnost v jisté míře změní. Dostupnými testy můžeme soběstačnost měřit a hodnotit. Sledujeme v nich závislost na cizí pomoci v běžných denních aktivitách Barthelové test soběstačnosti Test Barthelové či tak zvaný Barthel index je jistě nejznámější a nejvíce používaný test soběstačnosti v českých nemocnicích a zdravotních zařízení vůbec. Je to test, který se používá ke zjištění míry soběstačnosti a fyzické zdatnosti u lidí s nějakým zdravotním problémem či handicapem. Zkoumáme zde míru schopnosti sebepéče. Sebepéče je to, když se začnou vykonávat činnosti, které udržují své vlastní zdraví a duševní pohodu. (Brodt, 1986). Vznik tohoto testu se datuje k roku test hodnotí deset činností: příjem potravy a tekutin, oblékání, koupání, osobní hygiena, kontinence moči, kontinence stolice, použití WC, přesun z lůžka na židli, chůze po rovině a chůze po schodech. Celkové bodově rozpětí je 1 bodů. Ve většině otázek se zaměřujeme na to, zda-li jedinec danou činnost zvládne sám bez pomoci, sám s pomocí či ji vůbec neprovede. Snad jen v otázce chůze doplňujeme vzdálenost, kterou testovaný zvládne či nezvládne ujít. 23

25 Test je ve finále vyhodnocován dle bodového rozpětí a to tak, že: 96 1 je jedinec soběstačný a nezávislý na svém okolí je jedinec lehce závislý na svém okolí jedinec je středně závislý 44 bodů se jedná o jedince vysoce závislého na cizí pomoci 2.8 Zlomenina krčku kosti stehenní Zlomenina krčku kosti stehenní patří v ortopedii a traumatologii k nejčastějším diagnózám. V nemocnicích se s nimi setkáváme skoro každý den. Podle odhadů, utrpí v České republice tuto zlomeninu kolem 15 tisíc lidí za rok. Tato zlomenina je velkou zátěží pro pacienta (Koudelka, 24). Přináší s sebou mnoho životních změn. Cesta péče o pacienty s frakturou kyčle je složitá a náročná. Zahrnuje práci mnoho odborníků a slučuje několik klinických oborů. Tito pacienti jsou ke všemu velice náchylní a záleží na tom, jak účinně je řízena léčba (Age and Ageing, 28) Anatomie Úvod do anatomie kyčelního kloubu byl vybrán mimo jiné z časopisu medicína pro praxi, kde autoři přesně popisovali části lidského těla, kterým se moje práce zabývá. Kyčelní klub je spojení mezi pánví a dolní končetinou. Jedná se o kulovitý klub umožňující velký pohybový rozsah. Skládá se z jamky (acetabula) uložené v pánevní kosti a z hlavice kosti stehenní. Kloubní plochy hlavice a jamky jsou pokryty slabou vrstvou chrupavky, která je o tloušťce asi 3 mm. Kyčelní kloub uzavírá kloubní pouzdro zesílené vazy, které tomuto kloubu zajišťují stabilitu společně se svaly, které kloub překlenují. Významnou součástí kyčelního kloubu je výstelka, tzn. synoviální membrána, která produkuje vazkou synoviální tekutinu. Synoviální tekutina vyživuje chrupavku a současně vytváří na jejím povrchu film, který zabraňuje jejímu otěru. Kost stehenní je největší a nejsilnější kostí lidského těla. Její proximální část tvoří sférická hlavice zanořená do acetabula, dále krček svírající s dlouhou osou femuru úhel (tzv. colodiafyzární úhel), proti frontální rovině je krček přibližně v 15 24

26 anteverzi, a trochanterický masiv, na který se upínají svaly kyčelního kloubu (na trochanter major gluteální svaly, na trochanter minor m. iliopsoas). Trochanterická oblast je tvořena převážně spongiózní kostí uspořádanou do trámců orientovaných dle směru zatížení. Silnější vrstva corticalis je pouze na vnitřní straně tzv. Adamsův oblouk. Silné kloubní pouzdro tvoří tři ligamenta lig. iliofemorale, ischiofemorale a pubofemorale. Cévní zásobení je zajištěno a. circumflexa femoris medialis a lateralis, poškození těchto dvou větví a. femoralis má za následek častou komplikaci zlomenin krčku avaskulární nekrózu. Význam artérie ligamenti capitis femoris je minimální. Právě střižné síly působící v colodiafyzárním úhlu společně s úbytkem trámců spogiózní kosti trochanterické oblasti při osteoporóze tvoří locus minoris resistentiae a činí tak proximální femur jednou z nejčastějších lokalizacích zlomenin (Mudr. Hoza, P., Mudr. Hála, T., Mudr. Pilný,J., 28, s ) Teoretické poznámky k okolnosti úrazu Podle dosavadních výzkumů se stane největší procento úrazů běžným pádem doma či venku. Nedochází zde k výraznému násilí. Nejvíce úrazů se stane lidem ve věku od 6 let a výš. Stále rostoucí podíl starších lidí v populaci a díky zvýšenému výskytu osteoporózy označujeme proces ohrožující pevnost kostí a predispozici ke zvýšenému riziku zlomenin za epidemii (Linder, T., Kanakaris, N.K, Marx, B., Cockobain, A., Kontakis, G., 29, s. 294). U mladších lidí je zlomenina celkem vzácná a je způsobena těžkými traumaty (autonehody, sportovní úrazy) Typy zlomenin Zlomeniny proximálního femuru jsou lidově nazývány zlomeninami kyčle či krčku.pro léčbu a výběr správného typu operačního řešení je důležité přesné dělení zlomenin dle anatomické lokalizace. Dle anatomické lokalizace dělíme operace na: - zlomenina hlavice femuru vzácná zlomenina vznikající vysokoenergetickým - zlomeniny krčku femuru - tvoří přibližně polovinu všech zlomenin proximálního femuru. - zlomeniny pertrochanterické lomná linie zasahuje pertrochanterický masiv, mají dobrou tendenci k hojení, která však závisí na kvalitě kostí 25

27 - zlomeniny introchanterické jejich lokalizace se nachází distálně od trochanteru (Mudr. Hoza, P., Mudr. Hála, T., Mudr. Pilný,J., Zlomeniny proximálního femuru a jejich řešení, Medicína pro praxi, 5, 1, 28, s ) Diagnostika Diagnostika, neboli rozpoznávání choroby, nebývá pro lékaře příliš složitá. Na první pohled lze vidět zkrácení končetiny, někdy až o několik centimetrů, zevní rotace, částečné ohnutí končetiny a nemožnost pohybu a chůze. Může nastat situace, kdy se zlomenina diagnostikuje později. Setkáváme se s tím především u starých pacientů, kteří bez zjevné příčiny, pádu, přestali chodit, či si stěžovali na bolesti lokalizované jinde než by se u zlomeniny femuru dalo čekat. Ve většině případů ale bývá pacient přivezen ležící k ošetření po pádu. Základním vyšetřením je bezesporu rentgen. Nechává se zhotovit předozadní snímek kyčle, který se velmi často doplňuje axiální projekcí, která by zobrazila dislokaci. Důležitý je i přehledný snímek celé pánve, který je schopen odhalit zlomeniny ramének stydké kosti Předoperační vyšetření Většina těchto pacientů je přivezena do nemocnice jako akutní úraz. A vysoký počet těchto zraněných je operováno. Je tedy nutné zhotovit úplné předoperační vyšetření. Na oddělení traumatologie na Bulovce je standardem: - Anamnéza - Zobrazovací metody (RTG srdce a plic, EKG) - Laboratorní vyšetření ( biochemické a hematologické vyšetření krve) - Klinické vyšetření a vyšetření fyziologických funkcí (TK,P,SpO) Všechna tato vyšetření se nechají zhodnotit interním lékařem, který zhodnotí, zda-li je pacient schopen podstoupit operaci. Nadále interní lékař zhodnotí riziko anestezie, hodnotící škálou ASA. ASA 1 je označen člověk, který je zcela zdravý, ASA 2 je osoba s lehkým systémovým onemocněním, ASA 3 osoby se závažným systémovým onemocněním, které pacienta paralyzuje, ASA 4 osoba s zneschopňujícím onemocněním, které je stálou hrozbou pro život a ASA 5 je umírající pacient, který bez chirurgického zákroku nepřežije 24 hodin ( Ekstróm et al., 29, s. 4). 26

28 2.8.6 Léčba Léčba závisí na mnoha faktorech: typu zlomeniny, věku a celkovém stavu pacientu, kvalita kyčelního kloubu i kosti, a tak dále. Konzervativní postup se volí pouze u stabilních zaklíněných zlomenin krčku. Je zde ale vysoké riziko, že se ze stabilní zlomeniny stane nestabilní. Konzervativní postup také vyžaduje častější kontroly vyhodnocení na rtg. Tato léčba se volí například u pacientů, kteří ani před operací nebyli schopni chůze, nebo kterým jejich chronická onemocnění nedovolují operační řešení. Obecně však na našem pracovišti platí, že je zde snaha o to, aby byl každý pacient se zlomeninou indikovanou k operaci připraven na chirurgický výkon. Je totiž známo, že konzervativní způsob léčby může přinášet ještě větší riziko komplikací než operace s anestezií. Možné problémy a komplikace spojené s dlouhodobou imobilizací jsou veřejně známy. Jedná se o takzvaný imobilizační syndrom, který zahrnuje například atrofii svalů, zpomalení metabolismu, můžou zde nastat chronické záněty a tak podobně. Indikace k operaci se tedy v těchto případech považuje za vitální neboli život zachraňující. Někteří pacienti se dostávají do nemocnice ve velmi neuspokojivém zdravotním stavu. Jsou dehydratováni, výsledky vyšetření poukazují na anémii, poruchy srážlivosti, atd. Tito pacienti se nejprve musí podrobit internímu doléčení, než jsou indikováni k operačnímu výkonu. Je však dokázáno, že s oddalováním operace narůstají i pooperační komplikace. Operační léčba zlomeniny krčku závisí i na věku pacienta. U mladších je snaha zachovat kyčel osteosyntézou, kde sou používají spongiózní šrouby. U pacientů v pokročilém věku se zlomeninou krčku je indikována aloplastika totální endoprotéza nebo cervikokapitální endoprotéza. totální endoprotéza je vhodná pro aktivní, biologicky mladší pacienty, má delší životnost jak cervikokapitální endoprotéza. (Mudr. Hoza, P., Mudr. Hála, T., Mudr. Pilný,J., 28, s. 394). V drtivé většině operačního řešení zlomenin femuru u dospělých je léčbou první volby fixace pomocí uzamčeného nitrodřeňového hřebu. (Wiss, A.D., 22). U operační léčby je samozřejmě i riziko výskytu předoperačních, operačních a pooperačních komplikací (infekce, žilní trombóza, selhání fixace, proleženiny). Toto vše se podílí na vrácení pacienta zpět do stavu před úrazem.(gillespie, W.J., 21, s 968). 27

29 2.8.7 Pooperační péče Zlomenina proximálního femuru je velkým zásahem do pacientova života. V mnoha případech vyžaduje další následnou péči v rehabilitačních centrech, či na sociálních lůžkách. U většiny pacientů je snížená jejich soběstačnost a jsou odkázáni na pomoc druhých. Pacienti musí používat berle, hole, chodítka, či invalidní vozík. Stěžejní je v pooperačním období rehabilitace. Aktivní rehabilitace na oddělení může velmi urychlit propuštění z nemocnice a zároveň podporuje obnovu soběstačnosti pacienta (Kay, J., 1991, s. 6 61). Ohledně rehabilitace bylo vytvořeno mnoho studií. Například jedna se zabývá rozlišením pacientů, kteří zvládnou po operaci jít rovnou do domácí péče a ti, kteří musí absolvovat rehabilitaci v dalších nemocničních či sociálních zařízeních. (Alberts, K.A., Nelson, M. H., 1989, s ). Zda-li je home-care dostačující pro pacienta v rámci rehabilitace, nebo zda-li by měl projít rehabilitací na lůžkovém oddělení se zabývá Kanadská studie (Stolee, 29, s. 46). Celková rekonvalescence po zlomenině proximálního femuru je i několik měsíců. 28

30 3 Empirická část V průzkumné části byly stanoveny cíle a hypotézy průzkumu, metody a postupy, které byly k bakalářské práci použity. Zde byly cíle: pomocí strukturovaného dotazníku zjistit změny ve kvalitě života po operaci krčku kosti stehenní a provést primární a statistickou analýzu získaných dat. Dále průzkumná část obsahuje stručnou charakteristiku respondentů. Nejdůležitější částí je zde dotazník, který jsem si k tomuto průzkumu vytvořila a rozebrání jednotlivých otázek. Na konci jsou zaznamenány výsledky průzkumu a závěrečná diskuse. 3.1 Cíle a pracovní hypotézy Cíle práce 1) Pomocí strukturovaného dotazníku zjistit změny ve kvalitě života po operaci krčku kosti stehenní 2) Provést primární a statistickou analýzu získaných dat Pracovní hypotézy H1 Předpokládám, že většinu mých respondentů bude tvořit více lidí ve věku v rozmezí 71 8 let než v ostatních věkových rozmezí H2 Předpokládám, že většinu mých respondentů bude tvořit více žen než mužů H3 Předpokládám, že více jak 2% respondentů bude udávat bolesti při zátěži operované končetiny H4 Předpokládám, že více jak polovina respondentů bude užívat léky tlumící bolest vícekrát něž 1x denně, narozdíl od méně jak poloviny respondentů, kteří budou užívat léky tišící bolest 1x denně nebo vůbec H5 Předpokládám, že méně jak třetina respondentů bude v domácí péči H6 Předpokládám, že více jak polovina respondentů bude uvádět spíše zhoršené hodnocení kvality života 6 týdnů po operaci, než zlepšený či nezměněný stav H7 Předpokládám, že u sledovaného souboru respondentů dojde u většiny k zhoršení soběstačnosti v rámci hodnocení Barthelova testu 29

31 3.2 Metodika práce Data k předkládané bakalářské byly zpracovány na základě dotazníkového šetření prováděného od 1. září až do 16. listopadu 21 na Ortopedické klinice fakultní nemocnice Na Bulovce. Dotazník jsem si pro tento výzkum sama vytvořila. Pro získání informací potřebných ke sledování kvality života pacientů po operaci krčku kosti stehenní, jsem použila dotazníkovou metodu. Před samotným začátkem dotazníkového šetření jsem písemně požádala Náměstkyni ředitele pro ošetřovatelskou péči o souhlas s prováděním průzkumu za pomocí dotazníků (Žádost příloha). Podmínkou byla dobrovolná účast respondentů. Dotazníková metoda je forma, při které jsou informace od respondentů získávány pomocí otázek na předtištěném formuláři. Dotazníková metoda se řadí k nejpoužívanějším metodám. Klasický anonymní dotazník má výhodu tu, že lze získat informace od vysokého počtu respondentů. Naopak nevýhodou této metodiky je to, že respondenta nevidíme, nezjišťujeme zde, jaký je dotyčný ve skutečnosti, ale jak vidí subjektivně on sám sebe. Odpovědi mohou tím pádem být značně zkreslené. Já jsem zvolila ve svém výzkumu formu dotazníkového šetření, ale každý dotazník jsem s jednotlivým respondentem vyplnila osobně či mi byla nápomocna kolegyně z oddělení, na kterém pracuji. Pacient tak mohl odpovídat subjektivně na otázky, ale na druhou stranu jsem mohla sama objektivně zhodnotit, zda-li je to pravdivé či nikoliv. Dotazníkové šetření ale nadále pokládám za anonymní, jelikož nikde v mé práci nejsou zaznamenány nacionále pacienta. Zpracovaná data byla zadána do pracovního programu Microsoft Office Excel 23. Data jsem po té zpracovala do grafů a tabulek četnosti. V tabulkách jsou dané výsledky vyjadřovány za pomocí absolutní četnosti (prosté číslo) a relativní četnosti (číslo vyjádřené v procentech %). V grafech jsou výsledky zaznamenány v procentech (relativní četnost), kromě grafu č. 11 až kde jsou údaje vyjádřeny v prostých číslech. Dotazník obsahoval 16 otázek. Z toho 11 uzavřených, 4 polouzavřené a 1 otevřenou otázku. S tím, že jedenáctá otázka je zkrácený Barthelův test, což znamená, že zde pacient odpovídal na dalších 1 podotázek. Otázka č. 1 a 2 mapovala základní demografické údaje pohlaví a věk respondentů. Otázka č.3 zjišťovala, kolik respondent nyní váží a měří. Pokud pacient dokázal 3

32 odpovědět, vypočítala jsem z daných údajů BMI (body mass index). Na třetí otázku navazovala otázka č. 4, na kterou pacient odpovídal, zda-li se změnila jeho váha po úrazu. Otázka č. 5 sledovala, kde nyní pacient žije. Položky 4-1 se zabývají bolestmi respondenta a informující zda disponuje kompenzačními pomůckami, které potřebuje k zvládnutí chůze. Otázka č. 11 zahrnovala zkrácený Barthelův test. Otázka č. 12 se ptala na to, co zahrnovala pooperační péče. Otázka č. 13 zjišťovala, zda-li nevznikli nějaké zdravotní potíže spojené s operací. A otázky se zabývají psychickým stavem pacienta a jeho pohledem na spokojenost s kvalitou jeho života. 3.3 Organizace Výzkumný soubor tvořili respondenti, kteří se dostavili po 6 týdnech od operačního výkonu po poranění krčku kosti stehenní na první kontrolní vyšetření. Ta probíhala na ambulancích Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce. Dotazníkové šetření probíhalo od 1. září do 16. listopadu 21. Výzkum byl proveden autorkou práce. Nápomocnou mi byla kolegyně, Lucie Plačková, z oddělení traumatologie, která za mé nepřítomnosti dotazníky s respondenty vyplňovala. Všichni respondenti byli seznámeni s cílem, průběhem, délkou trvání a přínosem práce. Průměrná délka vyplňování dotazníku byla 7 minut. S respondenty jsem vyplňovala dotazník já osobně nebo moje pracovní kolegyně. Vždy jsme byly ochotny zodpovědět případné dotazy, nebo vysvětlit nějaký pojem používaný v dotazníku. Moje přítomnost také měla zajistit objektivitu vyplnění dotazníku. 3.4 Charakteristika a popis zkoumaného vzorku Celkem bylo na kontrolu v uvedeném datovém rozmezí pozváno 45 pacientů. Šest pozvaných pacientů se nedostavilo a pět nemocných, vzhledem ke svému neuspokojivému psychickému stavu, se nemohlo zúčastnit dotazníkového šetření. Pro vlastní šetření bylo tedy zpracováno 34 dotazníků. Z 34 respondentů bylo 26 žen a 8 mužů(viz. tabulka č. 1). 31

33 3.5 Výsledky vlastní práce K průzkumnému šetření jsem využila všech šesti ortopedických ambulancí, které jsou na Ortopedické klinice Fakultní nemocnice na Bulovce k dispozici. Pacienti sem přicházeli po 6 týdnech po operaci k první kontrole. Otázka 1 : Pohlaví TAB 1.: Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost % Muži 8 23,53 Ženy 26 76,47 Celkem 34 1 Respondenty jsem si rozdělila podle pohlaví, abychom mohla zjistit, zda-li je ve skupině dotazovaných více mužů či žen. Z souboru 34 respondentů (1%) je 8 respondentů mužů (23,53%) a 26 respondentů žen ( 76,47%). Čekala jsem, že ve výsledku budou převažovat ženy, ale nedomnívala jsem se, že to bude až tak markantní rozdíl. OBR 2: Pohlaví respondentů 23,53% muž žena 76,47% 32

34 Otázka 2: Věk TAB 2: Věk respondentů Věk Absolutní četnost Relativní četnost % Do 6 let 2 5, let, 71-8 let 11 32, let 2 58,82 1 2, a více let Celkem Z celkového počtu respondentů 34 (1%) jsou 2 respondenti (5,88%) ve věku do 6ti let, respondentů (,%) 61 7 let, 11 respondentů (32,35%) 71 8 let, 2 respondentů ( 58,82%) 81 9 let a 1 respondent (2,94%) ve věku 9 a více let. OBR 3: Věk respondentů 2,94% 5,88% % do 6 let 32,35% 61-7 let 71-8 let 81-9 let 91 a více let 58,82% 33

35 Otázka 3: Současná váha a výška TAB 3: Současná váha a výška respondentů = BMI BMI Absolutní četnost méně než 18/podváha Relativní četnost % 1 3, , ,9/nadváha 8 29, ,9/lehká obezita 35 a více/střední až těžká obezita 1 3,71, ,9/norma Celkem Celkový počet respondentů se zde liší od ostatních otázek, z důvodu toho, že každý dotazovaný nevěděl, kolik váží a měří. Celkový počet odpovědí se zde tedy snížil na 27 (1%), z čehož 1 respondent( 3,71%) měl podle BMI (body mass index/index tělšsné hmotnosti) podváhu, 17 respondentů (62,96%) normální váhu, 8 respondentů (29,63%) nadváhu,1 respondent (3,71%) lehkou obezitu, respondentů (, %) střední až těžkou nadváhu. OBR 4: Současná váha a výška respondentů = BMI % 3,71% 3,71% 29,63% podváha norma nadváha lehká obezita těžká obezita 62,96% 34

36 Otázka 4: Změnila se Vaše hmotnost po úraze TAB 4: Změna hmotnosti po úraze Změnila se Vaše hmotnost? Absolutní četnost Relativní četnost % Ano 6 17,65 Ne 21 61,76 7 2, Neví Celkem Z celkové počtu respondentů 34 (1%) udává změnu hmotnosti 6 respondentů (17,65%) a ve všech 6ti případech šlo o změnu hmotnosti ve smyslu přibývání na váze. U 21 respondentů (61,76%) ke změně váhy nedošlo a 7 respondentů (2,59%) neví, zda-li se jejich váha změnila. OBR 5: Změna hmotnosti po úraze 17,65% 2,59% ano ne nevím 61,76% 35

37 Otázka 5 : Nyní jste péči / bydlíte TAB 5: Nyní jste v péči / bydlíte Nyní jste v péči/bydlíte Absolutní četnost Relativní četnost % Sám/a doma 1 2,94 S manžele/kou 5 14,71 S příbuznými 2 5,88 Domov pro seniory 5 14,71 Léčebna dlouhodobě nemocných 2 5,88 Doma s home care 4 11,76 RHC centrum 15 44,12 Celkem 34 1 Z celkového počtu respondentů 34 (1%) po 6 týdnech od operace žil doma sám 1 respondent (2,94%), s manželem/kou 5 respondentů (14,71%), s příbuznými 2 respondenti (5,88%), v péči domova pro seniory 5 respondentů (14,71%), léčebny dlouhodobě nemocných 2 respondenti (5,88%). Doma s pomocí služby home care žili 4 respondenti ( 11,76%) a v rehabilitačním centru respondentů 15 (44,12%). Vysoký počet respondentů žijící aktuálně v rehabilitačním centru je částečně ovlivněn tím, že pacientům je již při hospitalizaci v nemocnici doporučována aktivní následná rehabilitační péče, kterou zajišťují právě rehabilitační centra. OBR 6: Nyní jste v péči / bydlíte 2,94% 14,71% sám/a doma 5,88% 44,12% s manželem/kou s příbuznými domov pro seniory LDN 14,71% doma s home care RHC centrum 5,88% 11,76% 36

38 Otázka 6: Trpíte bolestmi operované končetiny při zátěži TAB 6: Bolesti operované končetiny při zátěži Trpíte bolestmi operované končetiny při zátěži Absolutní četnost Relativní četnost % Ano 21 61,76 Ne 13 38, Celkem Z celkového počtu respondentů 34 (1%) trpí bolestmi operované končetiny při zátěži 21 respondentů ( 61,76%) a 13 respondentů ( 38,24%) bolesti neudává. Překvapilo mě, že z většiny respondentů, kteří neudávají žádné bolesti, byla větší část odpovídajících mužů! To změnilo můj pohled na to, že se většinou uvádí, že ženy mají vyšší práh bolesti než muži. OBR 7: Bolesti operované končetiny při zátěži 38,24% ano ne 61,76% 37