Informační noviny Agrární komory České republiky prosince Veselé Vánoce. Oceňování značkou KLASA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informační noviny Agrární komory České republiky www.agrocr.cz www.apic-ak.cz 19. prosince 2011. Veselé Vánoce. Oceňování značkou KLASA"

Transkript

1 Sto nejúspěšnějších českých firem na Pražském hradě Strany 8 9 Exkluzivní rozhovor s klimatologem Jiřím G. Kuklou Strana 32 Zlínská Komňa získala ocenění Vesnice roku 2011 Příloha uvnitř MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA Biopotraviny a ekologické zemědělství Filmový pořad na DVD Informační noviny Agrární komory České republiky prosince 2011 AKTUÁLNĚ Biobrambory v Bille Biobrambory nabízejí obchody Billa dlouhodobě a v průběhu celého roku. Ročně jich prodá zhruba kg a jejich podíl na celkovém prodeji brambor je 0,43 %. Biobrambory od prosince dodává do Billy společnost Euro Agras z Havlíčkova Brodu, člen Agrární komory ČR. Tato společnost nahradila původního italského dodavatele. Jiné brambory tohoto producenta, které prodává Billa pod názvem Brambory z Vysočiny na salát, získaly letos ocenění Regionální potravina kraje Vysočina. (zb) Ukrajina dál zakazuje obchodování s půdou Zrušení zákazu obchodování se zemědělskou půdou na Ukrajině plánované na 1. ledna 2012 může být o další rok odloženo. Jak oznámila tisková a informační služba AID, zákaz platný od roku 2001 může zůstat v platnosti až do roku To potvrdil i prezident ukrajinského Státního pozemkového fondu Nikolaj Kaljušnyj. (bo) Vejce z nových chovů Od 1. ledna 2012 platí směrnice EU č. 74, která ukončí chov nosnic v konvenčních klecích. Česká republika bude mít k letošníku 31. prosinci rekonstruováno zhruba 80 % chovů a od nebude chovat nosnice v konvenčních klecích. Zbývajících 20 % bude rekonstruováno v průběhu roku až dvou. EK přišla s návrhem tzv. džentlmenské dohody, kdy by platila směrnice v plném rozsahu, ale tiše by se toleroval chov nosnic v konvenčních klecích ještě do Vejce z těchto chovů by mohla být pouze zpracovávána a použita na výrobu konečných výrobků. (tum) Foto Zub Veselé Vánoce Redakce Zpravodaje Agrobase přeje za celé vedení Agrární komory ČR všem jejím členům i našim čtenářům pohodové prožití Vánoc a co nejúspěšnější start do nadcházejícího roku. V posledním letošním čísle se mimo jiné dozvíte, jaký postoj zaujímá Agrární komora ČR k návrhu reformy Společné zemědělské politiky EU. Jako již tradičně navštívíme několik tuzemských zemědělských a potravinářských podniků a podíváme se také za naše hranice. Vložená příloha vám pak prozradí, kdo uspěl v soutěžích o nejlepší regionální speciality. (red) Na Žofíně se udělovala značka Klasa Slavnostní udělování značky KLASA na pražském Žofíně se neslo v předvánoční atmosféře Foto Eugenie Línková ČÍSLO DNE 3,2 mil. t Den po Mikulášské nadílce získalo během slavnostního večera na pražském Žofíně 38 výrobků od jedenácti výrobců ocenění národní značkou kvality KLASA. Předal je ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Oldřich Černoch Oceňování značkou KLASA má již osmiletou historii. Od roku 2003 si značka získala uznání výrobců i důvěru spotřebitelů. Podle průzkumů ministerstva zemědělství zaznamenávají potravináři u výrobku, který Foto Zub certifikát KLASA získal, až o třetinu vyšší odbyt a značku vnímá pozitivně přes 80 % spotřebitelů. Dosud získalo ocenění KLA- SA 1354 produktů od 231 tuzemských výrobců. U oceněných výrobků je rozhodující především kvalita a jakost. Značka kvality KLASA, kterou spravuje SZIF, slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů a prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. (egi) Tolik obilí musíme z letošní úrody vyvézt, protože pro ně není v ČR využití. Je to způsobeno především nízkými stavy prasat, které se blíží k válečné úrovni. Vážení čtenáři, každoročně si na závěr roku klademe stejnou otázku jaký byl? Dovolte mi krátkou odpověď. Rok 2011 byl velmi specifický. Naším cílem bylo dosáhnout rozumný rozpočet, tedy udržet úroveň národních dotací a rozumnou výši doplňkových přímých plateb. To se podařilo. Stejně důležité bylo nastartovat lobby k prosazení našich požadavků v rodící se reformě Společné zemědělské politiky po roce To se rovněž podařilo. K prosazování naší pozice do reformy SZP jsme spojili síly, založili Konsorcium a najali agenturu operující v Bruselu. Jsme v této oblasti zajedno s ministrem zemědělství i sami mezi sebou, což se nestává často. Další důležitou skutečností končícího roku 2011 je slušná úroda, která zlepší příjmy. Byl to ale také rok složitý politicky. Došlo ke změně na postu ministra. Petr Bendl je už osmým, se kterým na postu prezidenta AKČR jednám. Před námi je rok 2012, který pokládám za klíčový a který prověří naše síly a schopnosti. Zhoršuje se světová a zejména evropská ekonomika, stupňují se problémy v eurozóně, snižují se zdroje. Stoupne DPH u potravin, zvýší se tlak na farmářské ceny. V Bruselu to bude rozhodující rok, během něhož se podaří nebo nepodaří vybojovat přijatelná reforma SZP. Vidím to tak, že musíme doslova zmobilizovat své síly a stanovit správnou taktiku. Chci deklarovat, že vedení AKČR je připraveno odvést pro obhájení zájmů našich členů maximum. Aby se nám to podařilo, přeji všem pevné zdraví a pohodu a zároveň děkuji za odvedenou práci v letošním roce. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL OBCHOD

2 2 AKČR informuje 19. prosince 2011 Zprávy z pražské centrály Agrární komory ČR AKČR zásadně nesouhlasí s přílepkem k novele zákona o půdě a kritizuje návrh reformy SZP Nový ministr zemědělství opět podpořil výstavbu bioplynových stanic Nesouhlasíme s novelou usnadňující zábory zemědělské půdy Agrární komora ČR se 3. listopadu připojila ke kritice přílepku k novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který má usnadnit zabírání zemědělské půdy např. ke stavbám v průmyslových zónách. Hrozí nárůst nevratných záborů zejména té nejúrodnější půdy na rovinách. Podobná snaha je podle kritiků navíc v rozporu s programovým prohlášením vlády. Přílepek navrhl do novely vložit bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban. Už před čtyřmi lety se proti praxi přidávat k návrhům zákonů nesouvisející předlohy postavil Ústavní soud. V současnosti musí developeři hradit za každý hektar zemědělské půdy, kterou chtějí zastavět, poplatek. Výše poplatků byla letos v lednu poprvé po téměř dvaceti letech výrazněji zvýšena a odstupňována podle kvality pozemku. Několikanásobně dražší než dřív je od začátku roku vynětí nejkvalitnějších půd. Investoři jsou tak motivováni, aby pro staveby či těžby upřednostňovali pozemky brown - fields nebo méně kvalitní. Povinnosti platit poplatek byly dosud zbaveny pouze stavby čistíren odpadních vod, rybníků, zahrad či obytných domů uvnitř zastavěného území. Přílepek proti tomu navrhuje rozšíření výjimky také na dopravní infrastrukturu, distribuční soustavy a stavby a úpravy v průmyslových zónách. Podle prezidenta AKČR Jana Veleby je pikantní to, že developeři by podle návrhu za zábory zemědělské půdy pro průmyslové či infrastrukturní účely nemuseli platit vůbec nic. To neplatilo ani před listopadem 1989, kdy byly odvody za zábory půdy z pohledu tehdejší kupní síly velmi vysoké, upozornil šéf AKČR. Uděláme všechno pro to, aby tento zločin nebyl schválen, řekl Veleba. Agrárníci odeslali dopisy předsedům parlamentních stran, vedení sněmovny a Senátu. Vyzývají politiky, aby přílepek z novely odstranili. Cílem společnosti by přece měla být och rana toho největšího bohatství, tedy půdy, nikoli vylepšení obchodu úzké skupiny i tak již ziskových developerů a investorů, argumentuje prezident AKČR Veleba. V důsledku výstavby ubývá v ČR v posledních letech denně 13 až 15 ha zemědělské půdy. Staví se přitom nejčastěji na nejkvalitnějších půdách na rovinách v okolí měst. Právě nedávné zvýšení poplatků za její vyjímání z půdního fondu mělo tento nepříznivý jev omezit. Agrárníkům se i v tomto případě podařilo, aby protizemědělský nástroj nevstoupil v platnost. Přílepek by navíc nezvýšil jen zábory půdy, ale snížil by také příjem z daní do státní pokladny. (li) Martin Pýcha v čele Zemědělského svazu ČR Předsedou Zemědělského svazu ČR byl 27. října na následující tři roky zvolen jeho dosavadní tajemník Martin Pýcha (36). Rozhodla o tom celostátní konference ve Žďáru nad Sázavou. Nový předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha Dosavadní předseda Miroslav Jirovský, který vedl tuto druhou největší agrární organizaci v zemi 12 let, už nekandidoval, ale zůstává členem výboru svazu. Zemědělství se bude věnovat i jako předseda představenstva firmy Pias Suchdol. Za jednu z priorit považuje Pýcha propagaci svazu i celého zemědělství. Ve volbě získal 491 z 535 možných hlasů. Statutárním místopředsedou se stal Jaromír Řezáč z Prostějovska. Svaz má 924 členů, z nichž je 351 zemědělských družstev a 423 práv - nických osob. Členské firmy obhospodařují 34 % zemědělské půdy v ČR a zaměstnávají kolem lidí. (li) Ministerstvo zemědělství znovu dotuje bioplynky Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) znovu spouští program dotací na stavbu bioplynových stanic, který jeho předchůdce Ivan Fuksa (ODS) v červenci zastavil. Úřad začal v rámci Programu rozvoje venkova dotovat výstavbu bioplynových stanic. Když Fuksa v červenci dotace zastavil, jeho rozhodnutí tehdy vyvolalo bouři nevole mezi agrárními organizacemi i sdruženími hájícími zájmy venkova. Bendl prý k obnovení programu dospěl na základě podrobného přezkoumání situace kolem provozování bioplynových stanic. Podle Bendla by ke spalování v bioplynových stanicích měly být přednostně využívány odpady ze zemědělské a lesnické výroby. Využívání odpadů by mělo být zásadní podmínkou pro přidělování pod por projektům zabývajícím se obnovitelnými zdroji energie. Rozvoj musí být organizovaný a smysluplný, nikoli živelný, jak tomu bylo u slunečních elektráren, uvedl ministr. Cílem zemědělství má být podle něj především produkce potravin, až poté by mělo být zdrojem bio masy jako obnovitelného zdroje energie. Nebráním se ale tomu, aby (výroba biomasy) ve vyvážené míře využívala volné či vhodné plochy zemědělské půdy, poznamenal. Je to dobrý signál a my to kvitujeme, komentoval krok ministerstva prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Červencové rozhodnutí o za - s ta vení dotací zdůvodnilo MZe ještě v době, kdy ho řídil Fuksa, mimo jiné strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie a sna hou uspořit peníze. Agrární komora ČR se proti kroku ministerstva ihned ohradila a ihned svolala tiskovou konferenci, kde médiím, a ná sledně díky jejich zpravodajství i veřejnosti, vysvětlila skutečný význam Zleva: velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Brňo, předsedkyně Výboru Národní rady SR pro zemědělství a životní prostředí Mária Sobolová a prezident AKČR Jan Veleba Foto Pavel Říha bio plynových stanic. Zemědělským podnikům hrozily z rozjetých projektů mnohamilionové škody. Ukončení dotací bylo navíc v rozporu s dlouhodobým vládním plánem, a Česko by tak přišlo o peníze z Bruselu. Verdikt MZe okamžitě kritizovali i bankéři, kteří výstavbu bioplynový stanic spolufinancují. Jak uvedl Veleba, podle kvalifikovaného odhadu Agrární komory ČR by instalovaný výkon bioplynových stanic v Česku měl v roce 2013 dosáhnout 250 MW. Ministerstvo průmyslu a obchodu při vyjadřování obav, že by v této oblasti mohly nastat stejné problémy jako Odezvy na návrh reformy Společné zemědělské politiky (SZP), který přednesl počátkem října komisař Dacian Cioloss, jsou vesměs negativní. Česká republika se stala jedním z neformálních lídrů při organizování tlaku na změny v navrženém konceptu. Byl jím předchozí ministr zemědělství Ivan Fuksa a je jím i nový ministr Petr Bendl. Byly a jsou jím i hlavní české nevládní agrární organizace. Respekt a autoritu v tomto směru má především Agrární Ilustrační foto Zdeněk Hrabica u solárních elektráren, odhadovalo jejich výkon ve stejném období na 450 MW. Vysoké dotace pro sluneční zdroje se výrazně promítly do cen energie. Podle MZe dosáhly dotace na vybudování 146 bioplynových stanic v letech celkem 2,7 mld. Kč. Dokončeno a zaplaceno bylo 72 projektů s pod porou 1,4 mld. Kč. Energetický regulační úřad v polovině října oznámil, že v oblasti bioplynových stanic hodlá spolupracovat s Agrární komorou ČR. Zemědělci mají ener getikům pomáhat při ověřování druhů biomasy určených pro palivo. (egi) Odmítavý postoj k návrhu reformy SZP komora České republiky. V nedávné době, konkrétně 8. listopadu, se uskutečnily na úřadě Agrární komory ČR v Praze dvě významné schůzky. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přijal nejprve početnou delegaci estonských farmářů a poté velmi významnou návštěvu poslanců Výboru Národní rady Slovenské republiky pro zemědělství a životní prostředí v čele s předsedkyní Máriou Sobolovou za doprovodu velvyslance Slovenské republiky v ČR Petera Brňu. Návštěvy delegací z obou zemí byly velmi užitečné a měly společný cíl spojit síly v tlaku na změnu návrhu reformy Společné zemědělské politiky ve prospěch nových členů. (red)

3 19. prosince 2011 Aktuality 3 Bioplynová stanice ve Vysokých Studnicích už má své místo Máloco ve vysočinských Vysokých Studnicích vyvolalo tak velký zájem obyvatel, jako nedávné otevření bioplynové stanice. Sličná architektura ladných tvarů, která přinese místo zápachu kilowatty a možná i teplou vodu. Vystavěli ji hned vedle velkokapacitních kravínů, v nichž se daří skotu a mlékárenské výrobě. sme zaměřeni na skot, při J jehož chovu vzniká obrovské množství chlévské mrvy a kejdy. To byl ten nejhlavnější důvod, proč jsme se rozhodli pro stavbu bioplynové stanice, odůvodnila tento zajímavý počin předsedkyně představenstva Luka Ing. Alena Nováková. Nakonec nás k tomu vedla i vysoká zastavěnost okolí. Chlévská mrva vyvážená na pole zapáchá a s tím byly spojené i stížnosti. Bioplynová stanice by měla naše okolí zbavit zápachu a hnojivé účinky mrvy přitom zůstanou stejné, jen se změní v digestát, dodává. Pořizovací hodnota bioplynky je 67 milionů korun a má výkon 625 kilowattů. Farma si od vykoupené energie slibuje roční tržbu okolo 18 milionů korun. Z toho je třeba odečíst splátky úvěru, ale i tak ekonomický přínos nebude zanedbatelný. Nádrž bioplynové stanice má kapacitu 6000 kubíků, pohled na její hladinu je uchvacující. Denně ji zaplní 60 tun kejdy, 22 tun senáže a šest tun kukuřičné siláže. Všechno pochází z vlastní družstevní produkce. Návratnost vkladů do zařízení je rozpočítána na příštích deset let. Bioplynka je podle technika Láníka připravena i na využití odpadního tepla. Jaké bude, o tom není zatím s konečnou platností rozhodnuto. Teplo by mohlo přivést teplo od bioplynky ke koupališti nebo vytápět skleníky. Ale i v tomto případě by šlo nejenom o další investované miliony, ale i o vyřešení vlastnických vztahů majitelů pozemků. A tak je ještě hodně o čem přemýšlet. Text a foto: Zdeněk Hrabica POZVÁNKA Agrární komora ČR zve na 11. Agrární ples První únorový pátek roku 2012 se tradičně v Paláci Žofín v Praze koná již 11. Agrární ples. Návštěvníci se mohou těšit na profesionální předtančení, hudební produkci na špičkové úrovni, bohatou tombolu a zábavu hluboko přes půlnoc. Mezi hosty nebudou jako vždy chybět význační členové zemědelského a potravinářského sektoru ani známé osobnosti politického a veřejného života naší společnosti. Přijměte, prosíme, i vy pozvání Agrární komory ČR na tuto významnou každoroční akci, kterou jistě využijete nejen k pěkné podívané, k poslechu dobré hudby či k tanci, ale v neposlední řadě také k setkání s přáteli z oboru. (red) INZERCE

4 4 Aktuality 19. prosince 2011 KOMENTÁŘ Zabírání půdy Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. biolog Vkvětnu vyšla v Bruselu studie profesora Haralda Witzkeho z Humboldtovy univerzity a zemědělského odborníka Steffena Norleppa popisující současný evropský neokolonialismus. Evropan dnes nestojí s důtkami nad domorodci, ale postupuje ekonomicky. Studie srovnává vývoz a dovoz zemědělských produktů v Evropské unii v období let Závěry studie jsou přinejmenším alarmující. V roce 2008 exportovaly členské státy za 127,6 miliardy USD a importovaly za 173,1 miliardy USD. Z deficitu 45,5 miliardy USD vypočítali autoři studie výměru zemědělské půdy zabrané v jiných zemích k uspokojení evropských požadavků na potraviny, krmiva a na alternativní zdroje energie. Došli k celkové ploše 35 milionů hektarů. Plochu velkou jako Německo zabírá pro své potřeby Evropská unie ekonomickými nástroji zemím s většinou podvyživenými lidmi. Podívejme se ale také k nám domů. Vývoz a dovoz zemědělských produktů v České republice má podle zprávy za rok 2009 deficit 4,28 miliardy korun. Z analogie německých výpočtů plyne, že jsme si přivlastnili sklizeň ze hektarů cizí půdy. Takže proč bychom další zemědělskou půdu nemohli nabídnout podnikatelům ke zvýšení jejich zisků? Nedávno jsme ji darovali podnikatelům, aby zastavěli půdu slunečními panely fotovoltaických elektráren a nyní určití poslanci chtějí další půdu darovat developerům v průmyslu. V Somálsku sice panuje hladomor, ale jistě tam pro nás rádi vypěstují cukrovou třtinu, abychom si z ní vyrobili bioetanol a mohli ho přidávat do benzinu. Jak se lišíme od kolonizátorů minulosti? Co na to poslanci, kteří přílepek o odevzdání půdy developerům navrhli? Agrární komora ČR se prezentovala na Biosummitu 2011 Ve dnech 14. a 15. listopadu se v Praze konala třetí mezinárodní vědecká konference ekologického zemědělství Biosummit Partnerem akce byla i Agrární komora ČR. Odborná část summitu se konala na České zemědělské univerzitě, další den pokračoval v prostorách Parlamentu pod záštitou předsedkyně PSP ČR Miroslavy Němcové, ministra zemědělství Petra Bendla a ministerstva životního prostředí. AKČR prezentovala společný projekt s řetězcem Billa na podporu české bioprodukce. Jedním z cílů projektu je i snížení mnohdy nesmyslného cestování výrobků napříč Evropou. Tento postoj ocenil zejména anglický profesor Carlo Leifert z University of Newcastle, který se problému nadměrné přepravy věnuje. Statisíce zbytečných kilometrů ujetých kamiony dává do souvislosti s vypouštěním tun nebezpečných zplodin do ovduší a přiklání se k dávání přednosti obdobné domácí produkci. (li) Profesor Carlo Leifert z University of Newcastle Večer s Českou kvalitou nabídl další špičkové výrobky a služby Houskový knedlík je perlou české kuchyně Dne 7. listopadu se v hotelu InterContinental konala již pátá soutěž o nejlepší houskový knedlík Perla české kuchyně za účasti 26 kuchařských týmů z celé republiky a Slovenska. Vítězem úporného klání se stal šéfkuchař hotelu President Prague Milan Pešek. Rovněž proběhla doprovodná soutěž o nejlepší českou omáčku, tentokrát houbovou, ke které se přihlásilo 21 týmů. Vyhrála Jana Podaná z Restaurace Zátiší ve Vejprnicích na Plzeňsku. Během soutěže mohli návštěvníci ochutnat produkty oceněné značkou Klasa, piva Svijanské a MMX z nového pivovaru Pivotel z Let u Prahy, vína z Moravy, Rakouska i Slovinska a lahůdky z celé republiky. Autoři soutěže, Jiřina Dienstbierová a publicista Zdeněk Reimann, chtějí vrátit pocit hrdosti na náš základní pokrm stejně, jako jsou Italové hrdí na špagety a Francouzi na omáčky. Chtěli jsme touto akcí vnést do společenské nálady také trochu humoru, říká Dienstbierová. Akci také podpořila agentura CzechTourism v rámci propagace ČR jako zajímavé turistické Předseda KZPS ČR Jan Wiesner (vpravo) předává ocenění Česká kvalita Czech made předsedovi představenstva Vinných sklepů Valtice Antonínu Šťastnému destinace a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Porota hodnotí vzhled knedlíku, konzistenci, vůni, chuť i cel kový dojem. Podle Zdeňka Reimanna by správný houskový knedlík...měl vzbudit blaho v ústech, být chutný a sytý. Býval přece kdysi hlavním jídlem. Cílem soutěže je povýšit knedlík opět na perlu české kuchyně. Vítěz letošní soutěže, Milan Pešek (53), je odborníkem na francouzskou kuchyni a moderní českou gastronomii. Působil v mnoha restauracích a hotelech v ČR a ve Francii. Zdrojem jeho inspirace při vaření je...souhra okolností, která je dopl něná Zástupci Rady kvality ČR a řídicího výboru Programu Česká kvalita 3. listopadu oznámili předání dalších ocenění výrobkům a službám v Programu Česká kvalita. Na slavnostním večeru pořádaném pod záštitou tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka a prv - ního místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky získalo oprávnění užívat některou ze značek v Programu Česká kvalita dalších 19 produktů. Spotřebitelé si tak mohou vybírat ze stále širšího sortimentu zboží, které bylo v průběhu přísného a nezávislého posuzování označeno za nadstandardně kvalitní. Kvalita nabízeného sortimentu na českém trhu je velice různorodá. V nabídce jsou jak špičkové produkty, tak i výrobky, které jsou zdraví a životu nebezpečné. Přitom orientace na kvalitnější zboží je prospěšná jak spotřebitelům, tak i českým podnikatelům, kteří většinou dodávají výrobky s velmi dobrou kvalitou. Kvalita v oblasti výroby a slu žeb přináší nejen vyšší hodnotu pro spotřebitele, ale zvyšováním konkurenceschopnosti se podílí i na řešení důsledků ekonomické krize. Vysoká kvalita také znamená zvyšující se životnost výrobku, a tím i menší plýtvání surovinami a energiemi, což je také významný příspěvek pro ochranu životního prostředí, řekl dnes už bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. To jsou také důvody, proč se mini sterstvo průmyslu a obchodu k pod poře Programu Česká kvalita a dalších aktivit Národní politiky kvality hlásí, dodal. Otázka nekvalitního a nebezpečného zboží na trhu není jen problémem České republiky. Potýká se s ní celá Evropská unie. Varování, která pravidelně zveřejňuje Česká obchodní inspekce a evropský systém RA- PEX, ukazují, že ochrana spotřebitelů před nekvalitními a nebezpečnými výrobky má své pevné místo, říká Robert Szurman, předseda Rady kvality ČR. Jen systém RAPEX letos v prvním pololetí nově zveřejnil více než 700 nebezpečných výrobků, které se objevily na trhu v zemích EU. A více než čtvrtinu z nich tvoří hračky a další zboží pro děti, doplnil. I když meziročně počet nahlášených nebezpečných výrobků v systému RAPEX letos poprvé poklesl, čísla jsou stále příliš vysoká. Systém přitom nesleduje produkty, které jsou pouze nekvalitní těch by bylo mnohonásobně více ale jen ty, které mohou ohrozit zdraví nebo dokonce životy spotřebitelů. V seznamu oceněných výrobců se i letos objevily dvě potravinářské firmy. Jednou z nich jsou Vinné sklepy Valtice, a. s., s vínem Rulandské modré, jakostní víno odrůdové, a druhou Karlova pekárna, s. r. o., prodejna Vaňkovka Brno. (zb) o zku še nosti a vlastní vůli posunout se vpřed. Základem musí být jednoduchost, úcta k časem prověřeným receptům kulinářských velmistrů, disciplinovanost a samozřejmě láska k vaření. A v neposlední řadě musíte být dobrým člověkem, protože to, co je ve vašem nitru, se odráží ve vaší práci. Jana Podaná, majitelka restaurace Lesní zátiší na výpadovce z Plzně na Domažlice, často říká: Co si uvařím, to taky s ním. Je to motto její restaurace. Specializuje se na chutnou domácí stravu v podobě denních menu a neošizených minutkových jídel. (zr)

5 19. prosince 2011 Aktuality 5 Finesa usnadňuje práci Společnost Frigoprima, s. r. o., se sídlem v Mikulově se zaměřuje na výrobky s rychlou přípravou při nejvyšší kvalitě, ať jde o zmrazené polotovary nebo zmrazené smažené kuřecí hotovky s trvanlivostí jeden rok. Maso musí být nemleté, smažené do křupava a přípravitelné podle sloganu Vybal zmrazené, ohřej bez tuku a sněz s chutí. Tyto výrobky najde spotřebitel v mrazírenských boxech pod označením Finesa FFC, což v překladu znamená zmrazené potraviny rychlého občerstvení. Tento program nemá na českém trhu konkurenta. Pokrm již není nutné dosmažovat na tuku, ale je určen jen k ohřevu buď teplovzdušnou troubou nebo konvektomatem. Ohřev je rychlejší než příprava přílohy, nepočítaje ukrojení chleba. Zmrazený řízek si můžete vzít jako turista na cestu a během cesty se ohřeje a lze ho hned sníst. Pro hospodyňky máme tedy triumf rychlá příprava a lahodná chuť daná excelentní směsí koření, uvedl majitel firmy Ladislav Kolmačka. Za rok vyrobíme 3,5 4,5 tisíce tun, v tržbách dosahujeme přes čtvrt miliardy korun, takže jsme střední firma, dodal. Kuřecí stehna, křidélka, prsní řízky a nugety pro ně nakupuje firma Animalco, která je součástí holdingu Agrofert, jehož dceřinou společností je 2x foto Martin Bouška Majitel firmy Frigoprima Ladislav Kolmačka i závod na zpracování kuřat Vodňanská drůbež. Animalco doveze surovinu a následně zase i rozveze do obchodní sítě hotové výrobky, které se postupně po úspěchu na Slovensku dostávají i do sítě supermarketů v České republice. V současnosti jsme jedním z největším výrobců polotovarů na bázi zpracování drůbežího masa v celé České republice. Snad ve všech obchodních řetězcích v České a Slovenské republice se setkáte s našimi drůbežími polotovary z kuřecího a krůtího masa. Mimo Českou republiku na export dodáváme přes 30 % výrobků. A každoročně tento podíl zvyšujeme, uzavřel Kolmačka. (egi) Česká republika se představí na výstavě Floriada 2012 Podpořit účast České republiky na výstavě Floriada 2012 v Nizozemsku se rozhodla Asociace Entente Florale CZ se sídlem v Praze, která již léta organizuje soutěže o nejkrásnější nádraží ČR a také výstavy Má vlast prezentující krásy jednotlivých regionů. Výstavy jsou putovní a každoročně vrcholí v Praze na Vyšehradě. Výstava Floriada 2012 proběhne v době od 5. dubna do 7. října 2012 v nizozemském městě Venlo pod záštitou Jejího Veličenstva královny Beatrix. Na této velkolepé výstavě prezentují jedotlivé státy nejen umění svých floristů, ale také národní kuchyni, krásy země a turistické zajímavosti. Česká republika se účastnila i minulé výstavy v roce Rádi bychom společně s mi - nisterstvy, univerzitami, školami a dalšími významnými institucemi dosáhli opět naší účasti na této prestižní mezinárodní akci a prezentovali naši zemi jako místo příjemné pro život i jako skvělý turistický cíl. Měla by tam doputovat naše národní výstava Má vlast Spojí-li se příslušná ministerstva, univerzity, střední odborné školy a instituce se zaměřením na životní prostředí, zemědělství, kulturu a školství, promění se účast České republiky na výstavě v majestátnou famfáru našeho národního souznění, řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ Souznění, o. s. (zb) INZERCE

6 6 Aktuality 19. prosince 2011 Výnosy brambor v Česku se zvyšují Letos se v tuzemsku brambory bez domácí produkce ze zahrádek pěstovaly na ha, což byla plocha o 2,3 % menší než v roce Výkupní ceny brambor jsou aktuálně nízké a pod hranicí výrobních nákladů zemědělců. S rostoucí nabídkou zboží a současně stagnací poptávky v návaznosti na dovolené a prázdniny došlo k výraznému převisu nabídky nad poptávkou a silnému tlaku na farmářské ceny. Situace se ještě zhoršila počátkem září při začátku hlavní sklizně na Vysočině. Tento stav s drobnými výkyvy stále trvá. Významnější oživení farmářských cen, které se pohybují na úrovni 2 Kč/kg, nelze do konce tohoto roku očekávat. U balených brambor a při drobném prodeji jsou ceny samozřejmě vyšší s ohledem na další náklady baliček. Předpokládáme, že k jejich oživení dojde v jarních mě- a lepší, dodal předseda Chlan. Zatímco v produkčním roce 2000/2001 byl výnos z hektaru 21,3 tuny, v sezóně 2009/2010 to bylo více než 25 tun. Poměrně výraznou roli hrají u brambor dovozy. Za celý loňský rok dosáhly tun. Do Česka směřovaly brambory především z Německa, Francie a Rakouska. Letos se doveze patrně méně brambor než loni. Pravděpodobně nedosáhneme úrovně roku 2010, řekl Chlan. Za prvních devět měsíců dosáhl dovoz brambor přes tun. Naopak čeští pěstitelé vyvezli ze země kolem tun brambor, o něž je zájem hlavně na Slovensku a v Rumunsku. Významný je i dovoz hotových výrobků z brambor, který po přepočtu na syrové brambory činí asi na tun. Zde je ještě velký prostor pro naše zpracovatele, především výrobce škrobu, bram borových lupínků a hranolků, uvedl svaz. Zvyšuje se i produkce biobrambor. V roce 2010 bylo evidováno celkem 3517 ekologických farem obhospodařujících ha půdy (10,5 % zemědělského půdního fondu). Dle dostupných údajů byly brambory v roce 2010 pěstovány na 119 ekofarmách. Celková produkce dosáhla 2500 t (výnos na úrovni asi 17 tun/ha). Eugenie Línková Ilustrační foto Zub sících, kdy lze předpokládat vyš - ší zájem o kvalitní brambory vhodné pro mytí a balení. Pro rok 2012 nepředpokládáme významnější změny v osázených plochách brambor v ČR, prozatím není předpoklad nárůstu produkčních ploch. Spíše se obáváme jejich snížení, uvedl předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky Miroslav Chlan Letos se v Česku sklidilo tun brambor, což bylo meziročně takřka o pětinu více. Díky příznivému počasí však velmi dobrá úroda v kombinaci se stagnující poptávkou srazily výkupní ceny plodiny. Zemědělci prodávají v tuto chvíli pod své výrobní náklady, které jsou až tři koruny za kilogram, dále uvedl Chlan. Produkční plochy brambor klesají v Česku dlouhodobě. Od roku 2000 se snížily více než o 60 %. Důvod je také v tom, že jich méně jíme, méně se používají na krmení a také to, že zemědělci jsou v pěstování stále lepší Zástupci Ústředního bramborářského svazu (zleva): místopředseda Vlastimil Rasocha, předseda Miloslav Chlan a tajemník Josef Králíček INZERCE Posily pro žně od firmy Pawlica Letos v červenci spustila firma Pawlica 33 nových posklizňovek na žně Glajcha se konala u prestižní posklizňovky firmy Agro 2000 ve středisku Smrk u Třebíče. Jak řekl doyen skupiny Ing. Rudolf Pawlica, CSc.,...ještě všechny nebyly tou dobou úpně dotaženy, ale fungovaly. Žně tedy mohly začít. Do žní postavila firma Pawlica celkem 49 sil a posílila tak skladovací kapacity u zemědělců o dalších tun. K práci nastoupilo také 21 moderních čističek, 12 výkonných sušáren a kilometr dopravnílů. Trojka první ligy: Petřín II, Dešná, Smrk Vedle skladu ZD Petřín I na tun vyrostly další čtyři sila skladu ZD Petřín II na dalších tun komplexně vybavená čističkou Schmidt-Seeger TAS 204A-4 a dopravním systémem Grain Pump zvaným u nás obilní pumpa. Rutina, jen to všechno skloubit. Akce Zemspol Dešná, a. s., taky čtyři sila sjednocené kapacity 4x 2460 tun s příjmem 120 t/h, čističkou 160 t/h a navíc, plnění půvoního halového skladu Bios novou technologii 120 t/h. Akce Agro 2000 na středisku Smrk, důkladně vybavená linka: tři pořádná sila Brock na 8000 tun, s novým příjmem, čištěním a expedicemi, kde potřebu sušení šikovně zajistí přistavená mobilní sušárna Stela typ MUF 110. Trojka velkokapacitních sušáren: Sedlčany, Polepy, Matúškovo Po dvou letech pauzy vypsal koncern Agrofert tendr na dodávku sušáren. Tendr vyhrála značka Stela, a to hned dvěma kusy. Nová Stela typ GDB-XN 1/10 S byla spuštěna na sile Sedlčany podniku Primagra Milín a na sile Polepy podniku Agrona Nebanice Stela typ GDB-XN 1/7 S. I v kukuřičné oblasti Slovenska vědí, co musejí mít na velkou sklizeň kukuřice sušárnu Stela. A taky tam na sile Matúškovo stojí MDB-XN 1/12 SU. Trojka komplexních posklizňovek: Úmonín, Nové Mesto n/v., Okříšky Na zelené louce u Kutné Hory v Křeseticích vyrostla vzorová posklizňovka se čtyřmi sily polské značky BIN 1001 na 4000 t s obilní pumpou. Vyrostla v rekordním čase. Jako generální dodavatel projektu zahájila firma Pawlica spodní stavbu v polovině února a v polovině června byla linka dokončena. Kolaudace proběhla 24. června. Projekt pro firmu Pasia, s. r. o., v Novom Meste nad Váhom je tvořen objektem výkonného příjmu, čištěním na čističce Schmidt- Seeger typ SMA 20, sušičkou Stela typ MDB-TN 1/6 S a baterií pěti sil BIN 1001 na 5000 t v uspořádání, které slouží jako vzor po další aplikace v SR. Pěkně uspořádána dokola stávající haly je linka v Okříškách. Samostatný bezezbytkový příjem, čistička Gebr. Ruberg typ RVS 60, akumulační silo 150 t, sušička Stela GDB-TN 1/5 S a baterie obilních sil BIN 1001 s obilní pumpou. Generální dodavatel, firma Pawlica, mohl zahájit zemní práce až v dubnu, přesto byla posklizňovka zkolaudovaná včas, a to již 29. července. Čtrnáct dalších užitečných akcí Musejí se modernizovat, vyměňovat sušárny, čističky, dopravníky. Pokrok žene dopředu evoluce, a tou je právě péče o náhradu klíčových srojů novou technologií. Přestože tyto akce nesjou fotogenické a jsou skryty uvnitř budov starých posklizňovek, jsou velmi racionální cestou ke zlepšení výkonu sklizně a kvality obchodovaného zboží. Ing. Rudolf Pawlica, CSc. Kontakt: Pawlica, s. r. o. Opuková Praha 6-Řepy

7 19. prosince 2011 Aktuality 7 Společná zemědělská politika EU dozná ještě mnoha změn Zhruba před rokem vzniklo konsorcium nevládních organizací k reformě SZP, které sdružuje členy Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, Zemědělského svazu ČR a několik velkých zemědělských a potravinářských podniků. Důvodem bylo vytvoření jednotné platformy pro co nejlepší výsledek této reformy, která ovlivní podmínky pro české zemědělství a potravinářství na dlouhých sedm let. Konsorcium uzavřelo smlouvu o strategickém poradenství v tomto vyjednávání se společností BXL, kterou vede Pavel Telička. Velmi úzce komunikujeme s ministerstvem zemědělství a koordinujeme společné kroky, což je velmi důležité pro konečný dobrý výsledek. Podařilo se tak pozitivně ovlivnit navýšení stropu na podnik o veškeré osobní náklady zaměstnanců v zemědělské výrobě podniku v předchozím roce, které výraz - ným způsobem zmírňuje dopad případného zastropování pro zemědělské podniky v ČR. Další pozitivní změna je, že nevyčerpané prostředky ze zastropování zůstanou v ČR a bez kofinancování z národního rozpočtu mohou být využité v rámci programu rozvoje venkova. Dále došlo v PRV ke snížení restrikce pro velké zemědělské a potravinářské podniky. Dobrou zprávou je i návrh obálky pro ČR na přímé platby, kde vychází zhruba 255 euro přímých plateb na hektar. Dva pilíře reformy pod drobnohledem S představeným legislativním návrhem reformy SZP komise nesouhlasíme a budeme se snažit o změny v rámci projednávání a schvalování na Radě EU a v rámci EP. Toto vyjednávání bude trvat minimálně do poloviny roku Nejdůležitější požadavky konsorcia zemědělských nevládních organizací k SZP na základě prostudování legislativních návrhů SZP ke dni směřují do dvou pilířů: v prvním jsou zahrnuté přímé platby s pěti podbody, ve druhém pilíři jde o program rozvoje venkova kde máme dílčí výhrady k finanční obálce vyčleněné pro jednotlivé členské země a vyjadřujeme se i k dalším třem bodům. Nejobsažnější jsou výhrady a návrhy změn v pilíři jedna Zásadně odmítáme zavedení zastropování. Pokud se to nepodaří prosadit, je důležité, aby zastropování obsahovalo alespoň tyto parametry: Chceme zvýšit hranici stropu na podnik (IČO) o EUR v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od do EUR, na hranici až EUR, Chceme umožnit přičítat ke stropu veškeré osobní náklady předchozího roku všech zaměstnanců zaměstnaných v daném podniku v zemědělské výrobě, Jde nám o to, aby se neaplikovala v oblasti zastropování propojenost jednotlivých podniků, která se řeší na základě směrnice stanovující malé a střední podniky. To by zásadním způsobem poškodilo české zemědělství. Zastropování by mělo směřovat na daný samostatný podnik (IČO). Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada Ozelenění z popudu EU je nesmysl Z navržených parametrů ozelenění zásadně nesouhlasíme s povinností, aby 7 % zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele EU a navíc je závazek dosažení 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli. Požadujeme dobrovolný systém ozelenění, to znamená, že když se zemědělec rozhodne neplnit podmínky ozelenění, aby nedostal pouze část PP na ozelenění a základní sazbu, aby dostal v plné míře. Dále chceme, aby veškeré prostředky z nečerpané části přímých plateb na ozelenění byly převedeny v rámci členské země do programu rozvoje venkova obdobně, jak je navrženo u zastropování. Pokoušíme se také o to, aby po zpracování analýzy zemědělské půdy mimo LPIS se zařadila mezi půdu mimo produkci i taková půda, na kterou se v současné době neberou dotace SAPS a není v LPIS. V ČR je cca 4,2 mil. ha zemědělské půdy a v LPIS na SAPS je 3,5 mil. ha. To znamená, že ČR má mimo produkci dnes již cca 16 %. Je to i jeden z argumentů proti dalšímu navyšování půdy mimo produkci. Zásadně odmítáme možnost doplácet další peníze na ozelenění z národních rozpočtů, mimo rámec Ilustrační foto Zub SZP. To by způsobilo další rozdíly a nerovné podmínky na společném trhu. Cuplované platby na citlivé komodity spojené s produkcí Vítáme možnost cuplovaných plateb, které pomáhají udržet citlivé komodity, jež zásadním způsobem udržují rovnováhu celé zemědělské soustavy a zaměstnanost na venkově. Jde především o živočišnou výrobu a komodity rostlinné výroby náročné na práci. Požadujeme přiřazení mezi citlivé komodity především chov prasat a případně chov drůbeže, kde na základě čísel nejednoho členského státu lze prokázat, že jde skutečně o citlivé komodity, které mají dlouhodobé problémy a zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost na venkově. Například před vstupem do EU bylo v ČR přes prasnic a v současné době jich není ani Zásadně nesouhlasíme s roz - dílnou procentní hodnotou možné podpory cuplovanými platbami v jednotlivých členských státech (5 15 %), jak je uvedeno v návrhu, a požadujeme jednotnou hranici minimálně na úrovni 12 %, ideálně na 15 %. Požadujeme také zpracování jednotné hranice možné podpory citlivých komodit z národních, regionálních a dalších zdrojů mimo SZP. To zásadním způsobem v současné době ovlivňuje podnikání na společném trhu EU. Body, s nimiž výrazně nesouhlasíme Nesouhlasíme s definicí, kdy je aktivní zemědělec definován minimálně 5% dotací k nezemědělským tržbám. To je problém u některých typů podniků, kde dostávají nízké přímé platby, například u chovu prasat. Požadujeme zavést definici aktivního zemědělce poměrem tržeb ze zemědělské prvovýroby k celkovým tržbám na dané IČO, které žádá o dotaci na úrovni 10 %. Požadujeme udržení dobrovolnosti převodu 5 % PP na LFA pro členskou zemi a v rámci ČR doporučujeme toto neaplikovat. Souhlasíme s navrženou zvýšenou platbou pro mladé zemědělce, ale nesouhlasíme s minimálním počtem procent z celkových plateb. To by způsobilo v některých členských zemích nečerpání prostředků, protože některé státy nemají tolik mladých zemědělců. A to by byl i případ ČR. Požadujeme stanovení prostředků pro mladé zemědělce až po podání žádostí. Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory České republiky Mitas expanduje v EU Český výrobce mimosilničních pneumatik Mitas otevře nové obchodní zastoupení a sklad v holandském Udenu s cílem zlepšit služby zákazníkům a zvýšit tržní podíl v Nizozemsku a Belgii. Společnost to oznámila na zemědělském veletrhu Agribex v Bruselu. Mitas odkoupí společnost Tribatyre se sídlem v Udenu. Tribatyre je důležitým nizozemským dovozcem zemědělských a průmyslových pneumatik. Představitelé Tribatyre a Mitas podepsali kupní smlouvu 8. prosince, smlouva nabude účinnosti od 1. ledna Mitas rozšiřuje prodejní síť v Evropě, uvedl Andrew Mabin, obchodní a marketingový ředitel a místopředseda představenstva společnosti Mitas. Tato akvizice je další v řadě obdobných opatření, která společnost Mitas provedla například ve Francii av Rusku pro posílení tržního postavení. Pokaždé, když Mitas přijde na lokální trh, farmáři, stavební odvětví a výrobci zemědělských strojů pocítí změnu k lepšímu, dodal Mabin. Každý čtvrtý traktor a kombajn sjede z výrobní linky v Evropě na pneumatikách společnosti Mitas. Mitas vyrábí také průmyslové a motocyklové pneumatiky. (zb) INZERCE

8 8 Podnikání 19. prosince 2011 Českých 100 nejlepších Czech 100 best Dne 25. listopadu se ve Španělském sále Pražského hradu tradičně předávaly ceny stovce nejúspěšnějších českých firem za uplynulý rok Mezi oceněnými opět nechyběli zemědělci a potravináři Ekonomikou srovnatelní s giganty Žebříček firem, které dosáhly vynikajících a mimořádných výsledků v tomto roce, byl slavnostně vyhlášen 25. listopadu ve Španělském sále na Pražském hradě. Výsledky soutěže Českých 100 nejlepších každoročně vyhlašuje nezisková organizace Comenius na základě nominací a hodnocení širokého okruhu vybraných odborníků. Cílem soutěže Českých 100 nejlepších je v celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit české (v ČR zaregistrované) firmy, podniky, či společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných anebo pozitivně pozoruhodných výsledků. Systém hodnocení a stanovení pořadí stovky nejlepších společností využívá konkrétní Nahoře: Vyznamenaní zemědělci a potravináři s diplomy na slavnostním pódiu Španělského sálu Pražského hradu Vpravo: Gentleman roku 2011 Karel Gott s manželkou Ivanou popřáli čtenářům Zpravodaje Agrobase spokojený rok 2012 znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. Nominace by proto měly vycházet z osobních znalostí, zážitků, či zkušeností z období posledních dvanácti měsíců získaných především při profesionální činnosti i ze soukromých kontaktů s nejrůznějšími hospodářskými subjekty. Nominace firem pro zařazení do žebříčku má pouze tři omezení. Navrhovaný subjekt musí být registrován v ČR a být zde plátcem daní, musí mít k datu 30. září daného roku nejméně 20 zaměstnanců a jeho obrat za posledních 12 měsíců má být nejméně 30 milionů Kč. Základním a jediným měřítkem konečného umístění je četnost nominací jednotlivými respondenty. Mezi firmami, které se probojovaly mezi stovku nejlepších, nechyběli ani zemědělci a potravináři. Bylo jich zde zastoupeno hned několik. Zemědělské firmy byly v prestižním žebříčku tři, potravinářů se umístilo dokonce třináct. O zemědělcích a jejich snažení vypovídají stručné charakteristiky. Letošní vyznamenávání sta nejlepších firem České republiky se neslo skutečně ve slavnostním duchu, nechyběl například ani Karel Gott s manželkou. Proč Karel Gott? Je to nejen sympaťák, český slavík se také hlásí ke kvalitním českým potravinám a zemědělství. Před čtyřmi lety byl hlavním průvodcem českého večera na mezinárodním veletrhu Grüne Woche. Svými písněmi tam důstojně zpes - třil slavnostní večer patřící ke dni ČR na výstavišti. Se soutěží je již spjato i udílení titulů Lady Pro a Gentleman Pro. Letos byl v soutěži Českých sto nejlepších nominován na gentlemana roku právě Karel Gott. I tento večer nemohl být ochuzen o jeho písně. Zároveň tak pogratuloval ostatním vyznamenaným. Ocenění Gentleman Pro bylo poprvé uděleno Tomáši Baťovi. Titul vyzdvihuje zralost a zásluhy kandidátů, které během celého svého, a to nejen profesionálního života, nasbírali. Olma Olomouc jednička na trhu s čerstvým mlékem Generální ředitelka Olmy Olomouc Simona Sokolová s prezidentem AKČR Janem Velebou (vlevo) Stálicí mezi oceňovanými firmami je i mlékárna Olma Olomouc. Diplom přejímala od prezidenta AKČR Jana Veleby generální ředitelka Simona Sokolová. Mlékárna Olma, a. s., zpracovává v současné době litrů syrového kravského mléka denně, což je 180 milionů litrů mléka ročně. Je jedničkou na tuzemském trhu v prodeji čerstvého mléka a druhá v prodeji jogurtů. Mezi nejznámnější značky jejích jogurtů patří Klasik bílý jogurt, Florián, Olmík a Bio Via Natur jogurt. Na nedávné tiskové konferenci v pražském sídle Agrární komory ČR vyvracela ředitelka Sokolová určité nepravdy a mýty spojené se zpracováním a kon - zumací mléka. Podrobné informace o tomto tématu si můžete přečíst na straně 25. Pestrá skladba podnikání koncernu Úsovsko Potravinové produkty firmy Úsovsko, a. s. Foto archiv firmy Další vyznamenanou firmou z oblasti zemědělského podnikání byla akciová společnost Úsovsko, založená v roce Navázala na úspěšné hospodaření zemědělského družstva a jako prosperující zemědělská a potravinářská společnost se nespokojila pouze s úzkým sortimentem výroby a služeb. Dnešní společnost Úsovsko představuje dvanáct zemědělských, potravinářských, obchodních a průmyslových společností. Její vývoj je neustále v pohybu, což dokazují vstupy do společností, zakládání a rozvoj nových aktivit a výrob. Celý koncern Úsovsko je organizačně rozdělen na dvě centra zemědělsko-potravinářské vklopině aprůmyslové všumperku. Postupným růstem koncernu se plocha obdělávané půdy zvětšovala a v dnešní době obdělává přes 9000 hektarů orné půdy, kolem 4000 hektarů luk a pastvin, 380 hektarů ovocných plantáží a 200 hektarů lesních pozemků. Celkově to představuje téměř hektarů půdy v Olomouckém kraji. Do programu živočišné výroby spadá produkce mléka a pastevní odchov krav bez tržní produkce mléka, který je zajišťován na výměře 4000 hektarů trvalých travních porostů. Potravinářská výroba je soustředěna v Klopině a v Šumvaldu. Výroba müsli tyčinek probíhá v nově vybudované výrobní hale v obci Klopina. Potravinářskou výrobu zajišťují dvě plně automatizované linky. Tyčinky jsou vyráběny pod vlastní značkou Fit, Fit Fruit, Fit Frutík, Fit Zlatá, Go a Simply Nut. Nedílnou součást koncernu tvoří průmyslová výroba a služby. Jednotlivá střediska a provozy zabezpečují bezproblémový chod ostatních divizí a poskytují služby občanům a firmám v regionu. Součástí koncernu Úsovsko je průmyslově orientovaná akciová společnost Fortex-AGS v Šumperku. Stavební výroba společnosti se zaměřuje zejména na výstavbu pro administrativu, služby, obchod, bankovnictví, zdravotnictví, bydlení, průmysl, zemědělství, ekologické stavby a na výstavby bioplynových stanic. V roce 2009 uvedla společnost jako generální dodavatel do provozu dvě bioplynové stanice v Třeštině na tekutou fermentaci při elektrickém výkonu 999 kw a v Šumperku s pevnou fermentací při elektrickém výkonu 526 kw. Výrobní program divize čistíren odpadních vod se zaměřuje na malé domovní čistírny i na ty největší pro obce, města a velké podniky.

9 19. prosince 2011 Podnikání 9 Bouřlivák Kopista se dočkal zadostiučinění Jméno inženýra Jaroslava Kopisty je v Agrární komoře spojováno s přívlastkem bouřlivák. Jako soukromý zemědělec, jehož selské kořeny sahají o několik set let zpátky, je pravým reprezentantem venkovských poctivců. Narozdíl od svého pradědečka nedokáže jen tak tiše trpět křivdy páchané na sedlácích. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba proto s přátelskou nadsázkou okomentoval Kopistovo vítězství v soutěži o nejlepší farmy ČR slovy: Na Hradě by se nemělo k otázkám zemědělství nic probírat, tak snad Jaroslav nevybuchne. Jaroslav Kopista ale obavy svého přítele ihned vyvrátil. Slavnostního okamžiku v sídle českých prezidentů si prý nesmírně váží, takže by se protentokrát držel zpátky. Je to nanejvýš jednou za život, kdy člověk může převzít tak vysoké ocenění za práci celé své rodiny. Vše jde stranou a člověk prožívá ohromné zadostiučinění, řekl s oprávněnou hrdostí Kopista. Pro diplom si na Pražský hrad přijel nejen s manželkou, ale i se svými synovci, kteří jsou též pokračovateli rodinné tradice. Rodinná farma Kopista vznikla jako sdružení fyzických Jaroslav Kopista se svými synovci, kteří představují už 14. generaci Kopistů podnikajících na rodových polích osob k 1. lednu roku Zakládajícími členy sdružení byli Jaroslav Kopista a jaho bratr Karel. Později do sdružení přistoupila Karlova manželka Milena a po maturitě se k rodině přidal i jejich syn Ondřej. Farma pokračuje v rodinné tradici v Úhřeticích na Chrudimsku. První zápis o hospodaření Kopistů v Úhřeticích pochází z gruntovní knihy panství Rosického z 29. listopadu Ondřej a jeho sourozenci (včetně dvou bratranců) jsou 14. generací na rodovém statku. Počátky hospodaření na majetku získaném v restituci byly spojeny s nemalým sebezapřením. Na rozběhnutí hospodářské činnosti musela rodina vynaložit velké finanční prostředky. Znovu získaný majetek byl zcela zdevastovaný. Farma k dnešnímu dni obhospodařuje zhruba 400 ha orné půdy, jak vlastní, tak pronajaté. Původních vlastních 85 ha orné půdy se podařilo nákupy rozšířit na 150 ha velmi kvalitní půdy, která umožňuje dosahovat přijatelné hektarové výnosy. Například řepka olejná dosahuje výnosu 4,5 5,2t/ha, pšenice potravinová 7,5 8,5t/ha v kvalitě E, hrách 4,5 5,2 t/ha, kukuřice potravinová 10 11t/ha, cukrovka kolem 80t/ha. Produkují osiva hrachu a pšenice ozimé. Kopistova farma je také plně vybavena posklizňovou technologií a disponuje dostatečnou výkonnou technikou pro zvládnutí polních prací. Rodinná firma také úzce spolupracuje s obcí. Pokud je třeba, zajišťuje opravy obecního majetku, údržbu zeleně, průjezdnost obecních komunikací v zimě a mnoho jiného. Rovněž přispívá na společenské akce pořádané obcí. Tato spolupráce byla v rámci Pardubického kraje pro rok 2011 oceněna Oranžovou stuhou v soutěži Vesnice roku. Agrodružstvo Záhoří: rostlinná výroba a produkce mléka Agrodružstvo Záhoří bylo založeno 4. srpna roku 1993 jako nová firma bez právního předchůdce dvaceti čtyřmi zakládajícími členy. Roku 1995 převzalo družstvo zemědělskou činnost v regionu mezi Vltavou a Otavou a od té doby zemědělsky hospodaří a podniká. V současné době obhospodařuje půdu o vý - měře zhruba 2900 ha, z to ho je 2350 ha půdy orné. Zaměstnává průměrně 75 kvalifikovaných zaměstnanců a hospodaří s průměrným zis - kem přesahujícím od založení 7,5 milionu Kč ročně. Družstvo provozuje klasickou zemědělskou výrobu výrobu rostlinnou a živočišnou ve finančním vyjádření v poměru cca 2/3 ŽV a 1/3 RV. V komoditní specifikaci se věnuje produkci mléka, potravinářské pšenice a řepky. Ředitel Agrodružstva Záhoří Václav Kaněra přebírá na Pražském hradě diplom z rukou prezidenta AKČR Jana Veleby OBRAZEM nejlepších S lavnostní večer na Pražském hradě měl ještě nevšední dohru. Cestou z Hradu na tramvaj nás zastavili dva Asiaté s prosbou o radu, jak se dostanou k Hlavnímu nádraží. Z turistické otázky nakonec vznikl menší rozhovor. Ukázalo se, že jde o dva inženýry, kteří jsou právě na dvouměsíční stáži ve firmě Škoda Auto. Pocházejí ze Šanghaje, kde má škodovka své hlavní správní sídlo pro celou Čínu a oni tam pracují. Když jsme jim prozradili, že Škoda Auto právě slavila na Pražském hradě prvenství, neskrývali radost a pár vteřin byli na svého zaměstnavatele upřímně hrdí. Nakonec nám srdečně potřásli rukou na rozloučenou a zapózovali s přáním hodně bezpečných kilometrů s těmito auty. Ostatně při návštěvě Číny může každý vidět, kolik škodovek tam jezdí. Český vůz je v Číně velmi populární a při pozorování provozu máte dojem, že jím je skoro každé druhé auto. Takže na závěr i z jiného oboru, než je zemědělství. 1 Popisky k fotografiím: 1. Mezi vyznamenanými byla i firma Rudolf Jelínek, která v předsálí nabídla účastníkům slavnostního večera ochutnávku svých nápojových novinek 2. Prezident holdingu Agrotrade Miroslav Toman starší (vpravo) a prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman mladší byli právem na slavnostním večeru v dobrém rozmaru 3. Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel (vlevo) s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou 3 Tematickou dvoustranu připravila a na slavnostním večeru ve Španělském sále Pražského hradu fotografovala Eugenie Línková

10 10 Dožínkové slavnosti 19. prosince 2011 Ohlédnutí za 38. ročníkem agrosalonu Země živitelka O stav českého zemědělství se zajímal prezident republiky Václav Klaus Setkání zástupců AKČR a Českého statistického úřadu Národní dožínky navštívily špičky politického i společenského života Důstojné oslavy českého zemědělství a venkova Letošní agrosalon Země živitelka nazval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba při své zahajovací řeči klenotem českého zemědělství a venkova. Pravdě byl velmi blízko. Nasvědčovala tomu atmosféra, která panovala v jednotlivých výstavních halách a na volných plochách. Byla jedním slovem pohodová. Na agrosalonu Země živitelka se každý den dělo něco zajímavého. Odborné semináře střídaly tiskové konference, uzavíraly se kontrakty, soutěžilo se, tančilo se za doprovodu lidových písní a pod vede ním tanečních folklorních souborů. Napilno měli i představitelé Agrární komory ČR. Jejich diáře se chystanými akcemi zaplňovaly doslova do posledního řádku. Pojďme si připomenout alespoň ty, které měly svým obsahem zásadnější význam pro širokou veřejnost. Oběd s prezidentem Velmi zajímavým aktem byl pracovní oběd čtyřiceti představitelů Agrární komory ČR s prezidentem republiky Václavem Klausem, který mezi dalšími pozváními upřednostnil právě zemědělce. Jak se ukázalo, lehké jídlo bylo zcela zástupným bodem programu oběda. Při něm se Václav Klaus ptal zemědělců, jak vidí další toky dotací z EU a dopodrobna si nechal vysvětlit klady a případné zápory bioplynových stanic. Přesně řečeno, chtěl vědět, proč by měl stát jejich chod dále dotovat, aniž by to běžný občan nepocítil negativně na svých výdajích. Prezident také upozornil na velikost deficitu agrárního zahraničního obchodu dosahující zhruba 5,8 miliardy Kč, přičemž zemědělství zdaleka není na hranici produkčních možností. Vyvážíme pouze suroviny a dovážíme hotové výrobky, konstatoval. Význam našich regionálních potravin stoupá Následující den se představenstvo Agrární komory ČR, po čtyřhodinovém maratonu dis - kuzí a vážných odborných debat, setkalo s vrcholnými představiteli Českého statistického úřadu. Přední manažeři agrárního sektoru vyslechli výsledky šetření agrocenzu a v druhé části tiskové konference se seznámili s vývojem projektu podpory biopotravin, který před půl druhým rokem založila Agrární komora ČR společně s obchodním řetězcem Billa ve snaze nahradit co nejvíce zahraničních bioproduktů domácími. Od generálního ředitele společnosti Billa Jaroslawa Szczypky se jim dostalo ujištění, že právě díky společné snaze obou institucí se biokoutky v prodejnách utěšeně plní českými biopotravinami a nápoji. Roste i podíl regionálních potravin. Společnost Billa je jediným obchodním řetězcem v ČR, který nabízí veškeré své prodáváné maso z českých chovů pod vlastní značkou Vocílka. Požehnané dožínky V sobotu, jako již tradičně, pořádala Agrární komora ČR slavnost Národních dožínek za účasti vzácných hostů. Mezi přítomnými nechyběli např. předseda Senátu Milan Štěch, předseda české vlády Petr Nečas, v té době ještě ministr zemědělství Ivan Fuksa nebo jihočeský biskup Jiří Paďour. V den dožínek bylo podle slov prezidenta AKČR Jana Veleby sklizeno 90 % všech osetých ploch a 99 % řepky. Výnosy jsou velmi slušné, zatím vykazují zhruba 5,6 tuny z hektaru, uvedl Veleba. Slušné výnosy ovšem 1 v ČR zvýší přebytek obilí. To je způsobeno nízkými stavy skotu, dodal Veleba. I tak však zůstává optimistou. Podle něj jsou letos mnohem lepší podmínky pro založení příští úrody. Sejí se ozimé řepky, ječmeny a další obiloviny. Loni se u řepky nestihly agrotechnické lhůty kvůli katastrofálnímu vlhku. Letos se nám počasí umoudřilo a díky tomu panuje pohoda, konstatoval. Pohoda prostoupila i celým dnem Národních dožínek, a to i navzdory krátké odpolední přeháňce. Krátce na to přijel na Výstaviště posvětit dožínkové věnce arcibiskup Dominik Duka. I ten se zajímal o úrodu, soběstačnost a jako člověk vyrůstající v dětství na venkově nenechal zemědělce na pochybách, že má k této profesi niterní vztah, ač se pohybuje ve zcela jiných kruzích. Pozorně naslouchal zástupcům regionálních agrárních komor v jejich stáncích, jak se v tom kterém kraji vyvíjí zemědělství, co to jsou regionální soutěže o nejlepší potraviny a na stánku AKČR se nechal poučit krátce i o ekologickém zemědělství a jeho podpoře AKČR formou pravidelných tiskových konferencí. Agrosalon Země živitelka se stal, jako ostatně každý rok, důstojnou tečkou za uplynulou zemědělskou sezónou. Text a foto: Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1. Prezident republiky Václav Klaus zapózoval fotografům s propagačním tričkem Agrární komory ČR 2. Na obědě s prezidentem Klausem nechyběli (zleva) František Zobal z Reprogenu, generální ředitel Madety Milan Teplý a Roman Šustáček z ProAgro Radešínská Svratka 3. Tajemník AKČR Martin Fantyš (vlevo) a viceprezident AKČR Jindřich Šnejdrla 4. Zástupci společnosti Billa a ČSÚ s prezidentem AKČR Janem Velebou (uprostřed) na tiskové konferenci 5. Národním dožínkám přijel požehnat i arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka (vpravo)

11 19. prosince 2011 Dožínkové slavnosti 11 Agrosalon obrazem Popisky k fotografiím: 1. Na stánek Agrární komory ČR dorazil v doprovodu prezidenta AKČR Jana Veleby i předseda vlády Petr Nečas (uprostřed) a dnes již ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. 2. Na letošní Zemi živitelce se firma TOKO Rudice podnikatele Tomáše Kořínka prezentovala především moderní zemědělskou technikou 3. Večer českého venkova zpestřily folklorní soubory 4. Při oslavě Národních dožínek pořádaných Agrární komorou ČR žehnal návštěvníkům českobudějovický biskup Jiří Paďour (uprostřed) 5. Zástupci Slovenské republiky představili v pavilonu agrárních specialit cukr vyráběný podle staré receptury z brambor 6. Hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas (vpravo) popřál farmáři Soškovi z Opavska k vítězství v soutěži o Zlatý klas, který dostala firma Vitaminátor za ovocné biošťávy 7. Bramboráři se předvedli ucelenou řadou mnoha odrůd brambor 8. Ředitelka z OAK Louny Jana Nováková ve stánku Ústeckého kraje nabízela vítězný Řeznický chléb z pekárny Aplica Marcely Batelkové 9. Ivo Šašek z MAS Pošumaví představil na veletrhu krajové speciality Na Benešovsku ožily slavnosti dožínek po čtyřiceti letech K tradičním oslavám venkova a letošní sklizně obilí se rozhodli vrátit v obcích Přestavlky učerčan avranov v benešovském okrese nedaleko Prahy. Polnosti těchto obcí obhospodařuje Agro Přestavlky, a. s., která se zabývá živočišnou i zemědělskou výrobou. Hlavními pěstovanými plodinami jsou řepka a obiloviny. A právě ukončení žní bylo popudem, aby obce spolu se společností Agro uspořádaly začátkem září nefalšovanou dožínkovou slavnost. Po čtyřicetileté přestávce proběhl sraz účastníků dožínek ve Vranově, kde byli příchozí vítáni krojovanými členy Obce baráčníků chlebem a solí. Nabízely se i koláče a jiné sladkosti, které 1 obětavě napekly místní ženy. K dobré náladě všech účastníků přispívala vyhrávající dechová hudba. Samotnou veselici zahájila mše svatá, po jejímž skončení se vydal průvod na dětské hřiště do Vranova. Čelo průvodu tvořily mažoretky následované hudbou a tradičním alegorickým vozem s družinou krojovaných baráčníků. Na hřišti byl kromě pohoštění připraven bohatý kulturní program. Ukázky tance skupiny Beseda se střídaly s mažoretkami Smetanka z Chocerad a Dechovým orchestrem Vranovanka. Slavnost pokračovala na poli, kde zůstal k této příležitosti nesklizen poslední pruh obilí. Zde mohli účastníci obdivovat moderní i historickou zemědělskou techniku. Došlo i na ukáz- 2 3 ku sklizně obilí ručním kosením, vázání snopů a stavění panáků. Po malé vzpomínce na časy minulé vyjel na zbývající úsek obilí moderní kombajn a vmžiku sklizeň dokončil. Mezi obcemi a polem byla po celou dobu zajištěna kyvadlová doprava. Na závěr byl Jiřímu Řehákovi, předsedovi společnosti Agro Přestavlky, předán dožínkový věnec, a tím byla letošní sklizeň symbolicky ukončena. Jiří Řehák pak v krátkém projevu poděkoval všem členům společnosti za dobře odvedenou práci, připomněl dosažené úspěchy a vzpomněl na ty, kteří již nejsou mezi námi. Dožínky vyvrcholily v hostinci U Lapků v Přestavlkách taneční zábavou a grilováním prasete. Dožínkové slavnosti se letos konaly na mnoha místech republiky, dokonce i v Praze, např. v Toulcově dvoře. Je dobře, že se v dnešní uspěchané době dovedeme také zastavit, pobavit se po práci a nezapomínáme na zemědělské tradice, nechal se slyšet Petr Větrný, jeden z návštěvníků dožínek. Text a foto: Vlasta Dudášová Popisky k fotografiím: 1. Průvod v čele s dožínkovým věncem vyrazil po mši od vranovského kostela 2. Návštěvníci mohli přímo na poli zhlédnout ruční sklízení obilí a vázání tzv. panáků 3. Na slavnosti byla díky propagačním tričkům vidět i Agrární komora ČR

12 12 Podpora domácích potravin 19. prosince 2011 KRÁTCE Billa prodává potraviny bez přídatných látek Tomáš Hrouda, ředitel firmy Zedníček, s výrobky z řady E-free Skupinu potravin s minimálním množstvím přídatných látek reprezentuje např. firma Zendíček se svou řadou produktů E-free. Chemii tak nahrazují přírodní látky. V praxi to znamená, že se například šunka a další uzeniny nevybarvují pomocí chemie, neobsahují žádné dusitanové soli, které ve vyšších dávkách brání okysličování krve. Náhražka je přírodní barvivo z třešní či višní. Na nedávné tiskové konferenci v sídle AKČR v Praze o tom informoval ředitel firmy Zedníček Tomáš Hrouda. Produkty E-free byly vyvinuty počátkem letošního roku 2011 a na trh se dostaly v květnu. Na projektu se podílela také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Produkty E-free splňují nejvyšší požadavky kvality, samozřejmostí je absence alergenů a naopak obohacení látkami žádoucími pro lidský organismus, tj. např. vlákninou, jodem nebo vitaminem C. Kromě těchto benefitů mají tyto produkty vyšší obsah masa a (kromě výrobků Bilbo Snack a Bilbo Party ) také nižší obsah soli. Kuřecí šunka pro děti a Kuřecí párky pro děti obsadily letos 1. a 2. místo v soutěži Regionální potravina Ústeckého kraje. Koncern Zedníček, a. s., je od letošního října součástí holdingu Agrofert. (egi) Billa osmkrát nová a v novém designu Maloobchodní řetězec Billa otevřel v listopadu dvě nové prodejny a šest dalších po kompletní rekonstrukci plně otevře v průběhu prosince. Všechny prodejny jsou upraveny podle nového designu a konceptu prodejen společnosti, který přináší změny v materiálech, barvách i interiérové navigaci. Celkové pojetí prodejen odráží rostoucí požadavky zákazníků na kulturu nákupního prostředí. Tradiční žluto-červené barvy posouvá Billa k šedivé v kombinaci s červenou a v prodejnách ve vyšší míře využívá dřevo. Dominantami prodejen jsou ostrůvky s čerstvými potravinami a nižšími a přehlednějšími regály. Všechny nové prodejny jsou také v souladu s firemní strategií ochrany životního prostředí a společenské odpovědnosti a využívají úsporné technologie, například uzavíratelné chladicí a mrazicí boxy a skříně, které ušetří až 32 % energie a také úsporné osvětlení. (bil) Interiér prodejny Billa v novém designu Foto archiv Billa Bioprodukty a české výrobky v obchodech společnosti Billa V současné době nabízí společnost Billa více než 250 bioproduktů, z toho více než 170 pod privátní značkou Naše bio. Ve srovnání období leden září 2011 a stejného období v roce 2010 došlo v tomto segmentu k nárůstu obratu o 3,87 %. Podíl privátní značky Naše bio na celkových obratech společnosti je 0,65 %. Ve srovnání s uplynulým rokem je to nárůst o téměř 11,5 %. Většinu produktů Naše bio dodávají do prodejen Billa čeští producenti. V letošním roce navázala Billa spolupráci s řadou nových dodavatelů a rozšířila spolupráci se stávajícími dodavateli. Například Alpské mléko Obchodní ředitel společnosti Billa Petr Dupal S generálním ředitelem společnosti Billa Jaroslawem Szczypkou jsme si povídali o novinkách v prodejnách, jimiž tento obchodní řetězec reaguje na přání zákazníků. V celém řetězci ja například k dostání český česnek. eský česnek jsme v prodejnách Billa začali pro- Č dávat letos v říjnu. Vyšli jsme tak vstříc zákazníkům a jejich poptávce. O prodej českého česneku jsme dlouhodobě usilovali, ale místní producenti tento artikl dočasně neměli v nabídce. Na našich pultech nabízíme také česnek z Číny a ze Španělska. Český česnek máme v 250 g balení za prodejní cenu 59,90 Kč, čínský česnek ve volném prodeji stojí 119,90 Kč za kilogram a 400g balení pod naší privátní značkou Clever 49,90 Kč. Za stejnou cenu prodáváme i česnek ze Španělska, tentokrát v 250gramovém balení. Český česnek jsme začali prodávat před měsícem. Problémy z hlediska množství, které Ilustrační foto Zub v současné době potřebujeme pro naše prodejny, jsme zatím nezaznamenali, uvedl Jaroslaw Sycyzpka. Generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka nyní nově dodává společnost Tamib, biosýry Ementaler a Eidam společnost Lacrum Velké Meziříčí, biošunku a šunkový bio salám dodává od srpna Made Group, biočokoládu dodává Bio Nebio. V červenci začala Billa prodávat Naše Bio špaldové tyčinky se solí a kmínem a špaldové tyčinky s rozmarýnem a v červnu biosirupy od dodavatele LL. Mezi chystané novinky patří Naše bio ovocné a zelené čaje od Veltea Plus, Naše Bio čerstvé mléko od společnosti Lacrum Velké Meziříčí a Naše Bio brambory od českého dodavatele. Podíl českých výrobků v pro - dejnách Billa je 65 %. U vybraných položek zboží, jako jsou maso a mléčné produkty, je tento poměr ještě vyšší. Hovězí, vepřové a drůbeží maso pochází pouze z českých chovů a mléčné produkty jsou české z 80 %. Vánoční výzdoba obchodů Vánoční výzdobu plánujeme společně s našimi agenturami každý rok už od září. Centrálně vyvíjíme POS materiály a polepy, pobočky si samostatně vybírají dekorace, jako jsou girlandy, ozdoby, řetězy, atd. Klíčovým letošním motivem vánoční kampaně společnosti Billa jsou koláže kaprů poskládané z čerstvého sortimentu v oblasti lahůdek, ovoce, zeleniny a pečiva. Právě čerstvý sortiment kvalitních potravin je pro nás klíčovým mottem, a to nejen této vánoční kampaně. Samotnou výzdobu realizovali přímo zaměstnanci našich obchodů už v průběhu listopadu. V tomto měsíci jsme také začali nabízet první vánoční zboží. Zákazníci mají k dispozici speciální vánoční katalog s dárkovým zbožím. Ve výzdobě jednotlivých poboček zohledňujeme, že naši zaměstnanci své prostředí znají nejlépe a vědí, jak výzdobu vhodně včlenit do daného prostoru. Naše supermarkety se totiž nacházejí ve staré zástavbě i v nových nákupních centrech, mají také různou prodejní plochu a výzdobu je třeba těmto různým prostředím přizpůsobit. Vánoční výzdobu pojímáme decentně a vnímáme ji spíše jako příjemný doplněk pro vytvoření sváteční atmosféry. Kromě vánočního stromku počítáme většinou s tím, že prostory ozdobí vánoční koule a různé jiné klasické dekorace. Lacrum Velké Meziříčí v Bille Se společností Lacrum Velké Meziříčí Billa dlouhodobě spolupracuje a odebírá od ní část mléčného sortimentu, který prodává pod privátní značkou Naše Bio. Jde o máslo plátkové sýry a sýry Eidam a Ementaler a další běžné plátkové sýry, například Gouda a Ementaler. Billa tuto spolupráci dále prohlubuje. Od začátku příštího roku bude prodávat také měkký tvaroh a další plátkové sýry od této mlékárny. Produkty od Zedníčka Masozávod Bilbo je v Bille zalistovaný společně s firmou Zedníček. Řadí se k producentům s vyšší kvalitou produkce a Billa od nich prodává především prémiové lahůdky, speciality a masné výrobky. Jsou to například vídeňské a jemné párky, vepřové grilované koleno, uzená slanina, bavorská sekaná či šunka od kosti. V nabídce je i sortiment vhodný pro děti, například dětské vídeňské párky, kuřecí šunka pro děti a paštika Tygřík. Eugenie Línková Novinky v Bille: český česnek a vánoční melodie Český česnek z Billy Foto Zub Vánoční melodie: Stejně jako v uplynulých letech budeme i letos vánoční melodie pouštět na všech našich filiálkách zhruba od začátku adventu. Hrajeme mix mezinárodních i českých písní různých žánrů: jazz, lidovky i klasiku. Hudba se hraje na všech našich prodejnách stejná. Mezinárodní hudební výběr má na starosti naše centrála v Rakousku, české melodie přidává centrála v ČR. Podíl českých písní je zhruba třetinový, uvedl na závěr Jaroslaw Szczypka a popřál čtenářům Zpravodaje Agrobase krásné pro - žití vánočních svátků. Eugenie Línková

13 19. prosince 2011 Inzerce 13

14 14 Dokument 19. prosince 2011 Rizika a příležitosti českého zemědělství po roce 2014 Výňatek z vystoupení prezidenta holdingu Agrotrade Miroslava Tomana na odborné konferenci pořádané Zemědělským svazem ČR v říjnu 2011 v Praze na téma Kam kráčí české zemědělství Ústup z exportních pozic je tragický Degrese pozic českého zemědělství a potravinářství na mezinárodním trhu je pro polistopadové období příznačná. Lze ji ilustrovat mj. také poklesem podílu našich tradičních, v minulosti rozhodujících exportních zbožových skupin na světovém, resp. evropském trhu. Každý obchodník ví, jak velice důležitý pro jeho postavení je rozměr tržní výseče, kterou zaujímá. Za situace, kdy renomované světové instituce označují ochranu zemědělského půdního fondu za naprostou prioritu vlád, kdy OSN předpovídá akceleraci růstu počtu obyvatel Země a jejich kupní síly a resultující prud ký nárůst poptávky po potravinách provázený jejich zdražováním, české zemědělství chřadne a vedení státu přihlíží k pokračující degradaci agrárního sektoru. Objem domácí zemědělsko-potravinářské produkce se snižuje, její skladba se zhoršuje, intenzita výroby klesá, zemědělské půdy dramaticky ubývá. Klesá také počet zemědělců, zvyšuje se jejich věkový průměr, jsou jednou z nejhůře placených profesí v národním hospodářství a jejich důchodová pozice se vzdaluje od celostátního průměru. Je těžko pochopitelné, že hrubá zemědělská produkce je v současnosti na mnohem nižší úrovni než v roce Tehdy dosahovala 80,3 miliardy korun.v roce 1989 to bylo 108,6 miliardy korun, o dvacet let později 76 miliard korun a vloni dosáhla hrubá zemědělská produkce ČR už jen 66 miliard korun. Klesá naše soběstačnost v základních potravinách Důsledky tohoto dvacetiletého trendu jsou národohospodářsky jednoznačně negativní. Rapidně klesá naše soběstačnost v základních potravinách, zvyšuje se závislost na dovozu a rychle vzrůstá schodek bilance agrárního zahraničního obchodu, v cenách potravin na spotřebitelském trhu se promítá zvyšující se oscilace cenových křivek v mezinárodním agrárním obchodě a s rostoucím podílem dovozu se komplikuje garance zdravotní nezávadnosti spotřebovávaných potravin. Úpadek českého zemědělství logicky doprovází koroze nebo zánik navazujících odvětví. Česká republika smutně vede v úbytku orné půdy V letech byl úbytek orné půdy (orná + trvalé kultury) v ČR procentuálně nejvyšší ze všech členských zemí EU, činil 2,48 % ( ha) průměrně ročně (podle Land Cover Accounts Based on CLC 2000 and CLC 2006). Porovnatelná redukce výměry orné půdy v uvedeném šestiletí byla např. v Dánsku 0,43 %, ve Francii 0,24 %, v Německu 0,37 %, v Belgii 0,27 %, v Rakousku 0,33 % apod. Hrubá zemědělská produkce ČR (ve stálých cenách 1989), která se od roku 1970 do roku 1989 zvýšila o mil. Kč (o 36,7 %), začala v polistopadovém období setrvale klesat. Od roku 1989 do roku 2009 se snížila o mil. Kč (na 67,2 %) a byla dokonce o 6,5 mld. Kč nižší než v roce 1970, tedy ve srovnání s rokem, ve kterém české, potažmo československé, zemědělství dosáhlo předválečné úrovně. Dramaticky se snížily stavy hospodářských zvířat a byla porušena rovnováha mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. V porovnání s ro kem 1989 dosahovaly v prvním čtvrtletí roku 2011 např. stavy skotu pouze Rok HZP Rok HZP PZO , ,3 101,2 Komparace vývoje salda agrárního zahraničního obchodu EU a ČR Do roku 2003 údaje za EU-15, od roku 2004 za EU-25, od roku 2007 za EU-27 Trend je pro EU výhodný, pro nás nevýhodný 38,6 %, dojených krav pouze 30 %, stavy prasat poklesly na 37,3 %, drůbeže na 65,4 % a z toho slepic jen 39,1 %. Paralelně se snížily i stavy ovcí. Navzdory zvýšení užitkovosti chovaných zvířat v uvedených dvou dekádách došlo k významnému poklesu živočišné výroby. V roce 2010 činila produkce hovězího a telecího masa (v t jat. hm.) pouze 25,7 % úrovně roku 1989, tzn. poklesla o t, produkce vepřového masa se ve stejném období Zemědělská produkce , , , , , ,0 snížila na 46,3 %, byla tedy o t nižší než v roce Nákup mléka byl v roce 2010 o 2222 milionů l menší, resp. jeho objem odpovídal jen 50,3 % nákupu v roce Zatímco v roce 1970 pracovalo v českém zemědělství cca osob, v roce 1990 to bylo jen a do roku 2010 se stav zredukoval na pouhých Přitom se však diference mezi celostátní průměrnou hrubou mzdou a průměrnou mzdou v zemědělství a lesnictví za posledních deset let stále zvyšuje. V roce 2002 činil tento rozdíl 3416 Kč v neprospěch zemědělců, v roce 2010 se však zvýšil na 5307 Kč. HZP ve stálých cenách roku 1989 (dle ČSÚ, rok 2009 odhad ZSČR, v mld. Kč s. c.) PZO Produkce zemědělského odvětví ve stálých cenách roku ,1 110, ,7 102, ,2 93, ,3 115, ,6 102, ,5 102, , ,8 120, , ,0 119, , ,0 97,7 Ilustrační foto Zub , ,0 98,5 Zvyšuje se závislost na dovozech potravin Uvedená degrese rozhodujících parametrů českého zemědělství se logicky promítá do dynamického růstu dovozu, tzn. do závislosti výživy obyvatelstva na zahraničních dodavatelích. Agrární zahraniční obchod, jeho struktura a parametry jsou velmi přesnou, ale tristní ilustrací vývoje českého zemědělství a potravinářství. Československý ani český zemědělsko-potravinářský segment zahraničního obchodu sice neměl od roku 1919, od kdy existovalo jeho statistické vykazování, aktivní bilanci a z tohoto zorného úhlu tedy ČSR, ČSSR ani ČR nebyla nikdy potravinově soběstačná (s výjimkou roku 1993, kdy aktivum bylo důsledkem souběhu několika specifických a zcela netypických okolností). Ovšem hodnota bilančního schodku a jeho komoditní skladba byly naprosto odlišné od stavu charakteristického pro posledních několik let, a příčiny existence tohoto pasiva byly ekonomicky zdůvodnitelnější. Nejvýznamnější export: cigarety a doutníky Od roku 1994 do roku 2010 vzrostl schodek bilance českého agrárního zahraničního obchodu (AZO) z 11,5 mld. Kč na 33,6 mld. Kč. V porovnání s odpovídajícím pasivem Československa v období , které se pohybovalo v rozmezí 4,8 až 9,8 mld. Kč (po přepočtu tehdy platnými měnovými koeficienty) šlo tedy o značný vzestup již od počátku 90. let. Paralelně však došlo ke zcela nežádoucí změně zejména jeho zbožové struktury. Ve vývozu klesal podíl zboží s vyšší mírou přidané hodnoty a výrobků značkových a zvyšoval se podíl nezpracovaných surovin a polotovarů. Komoditní skladba agrárního zahraničního obchodu ČR se stále víc přibližovala (a přibližuje) skladbě odpovídající rozvojovým zemím a vzdalovala se modelu, který je typický pro vyspělé evropské státy. Mezi naše nejtěžší exportní komodity se místo mlékárenských výrobků posunulo nezpracované (nativní) mléko, místo sladu, mlynářských a pekařských výrobků nezpracované obiloviny a olejnatá semena. Velmi pikantní a spíš trapnou skutečností je pak to, že nejvýznamnější exportní položkou (v členění na jednotlivé komodity) českého agrárního zahraničního obchodu byly v posledních letech cigarety a doutníky. Kam až klesl vývoz chmele, sladu, cukru a kutizinu Československo bylo v minulosti (ještě v polovině 60. let) největším světovým exportérem ječného sladu. Tato jeho dominance mu umožňovala velmi významně ovlivňovat ceny na mezinárodním trhu, působit na jakostní standardy apod. Podobně důležitou roli hrál český podíl na světovém exportu chmele, ale také piva, cukru, kutizinu a dalších komodit. Ještě v 70. a 80. letech jsme patřili v těchto komoditách k předním hráčům, zejména na trhu evropském. Čes kosloven ský podíl na světovém vývozu sladu se v 70. letech pohyboval mezi %. Po roce 1990 klesl na 6 %, následně na 2,5 3,3 %. Podíl československého zboží na světovém exportu chmele činil v 70. letech kolem %, v období let se postupně snižoval až na %. Ještě větší útlum provází československý, resp. český podíl na světovém vývozu piva. Ten byl v letech v rozmezí 7 10 %. Na počátku 21. století je již jen kolem 2 %. Lze namítnout, že naopak silně vzrostl náš podíl na evropském i světovém exportu řepky. To je však pouze nezpracovaná surovina a její produkční a vývozní dynamika spíš ilustruje iracionalitu naší participace v mezinárodní dělbě práce. Miroslav Toman

15 19. prosince 2011 Dokument 15 Miroslav Toman: Agrární politika EU potřebuje změnu Prezidenta zemědělskopotravinářského holdingu Agrotrade Miroslava Tomana, který za minulého režimu také zastával post ministra zemědělství, jsme se zeptali, jaké je podle jeho názoru možné východisko z neutěšené situace našeho zemědělství. Zareagoval i na vliv společné zemědělské politiky EU. Poradil byste českému zemědělství, jak dál? Dříve než uvedu návrh, jak dál v české produkci potravin, či načrtnu možný směr dalšího vývoje, je nutné vzít v úvahu některé vnější aspekty těchto perspektiv, resp. odhad podmínek, ve kterých se bude české zemědělství odvíjet. Jde o to, zda setrváme u současného přístupu, tedy absence domácí zemědělské politiky, neexistence koncepce rozvoje, absolutní víry ve všemohoucnost trhu, lhostejnosti k vývoji míry soběstačnosti, ignorování zaměstnanosti na venkově, pasivního odevzdání se vnějším podmínkám, dodavatelům, ale někdy i odběratelům, rezignace na zachování a rozvoj domácího potravinářského průmyslu, nerespektování globálního vývoje světové populace a vzrůstající poptávky, energetických a surovinových rizik apod, nebo naopak přijmeme novou koncepci, která bere v úvahu očekávaný vývoj na mezinárodním trhu, výhled renomovaných mezinárodních organizací, zhoršující se stav klimatu, riziko trvalého cenového vzestupu energetických surovin, pokračující přírůstek obyvatelstva, klesající disponibilitu surovin, stagnaci růstu výnosů plodin atd. U obou variant vývoje záleží na dalších faktorech ovlivňujících příští vývoj. Je to návrh Společné zemědělské politiky. Jak na tento vliv pohlížíte? Budoucnost českého zemědělství bude zásadně ovlivňována mírou objektivity či spravedlnosti nově přijaté Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP), tzn. vytvořením skutečně rovných podmínek všech subjektů na jednotném agrárním trhu, ale také mírou otevřenosti evropského agrárního trhu ke třetím zemím. Kritéria a limity liberalizace nemohou mít obecnou platnost, protože prioritou je racionální míra potravinové bezpečnosti a suverenity a současně rozdílnost produkčních, legislativích, environmentálních, sociálních i fiskálních a etic kých podmínek produkce potravin v Evropské unii a v tzv. třetích zemích. Významně bude působit na perspektivní vývoj českého zemědělství konjunkturální situace na mezinárodním agrárním Pokud EU nezmění pohled na další vývoj Společné zemědělské politiky, dostane se do situace naprosté nekonkurenceschopnosti. Bude muset přehodnotit liberální pohled na uplatnění intervenčních nástrojů. Za dané situace se Evropská unie stane cenovým skanzenem bez možnosti efektivního vývozu. trhu, tzn. vztah nabídky a po - ptávky u jednotlivých hlavních a pro ČR relevantních komoditních skupin, světová bezpečnostní situace, klima a výkyvy v energetické a měnové oblasti. Rozhodující vliv na budoucnost českého zemědělství a potravinářství bude mít domácí ekonomická situace, hospodářská a sociální politika a existence i charakter národní výživové a agrární politiky.věcně půjde zejména o kroky směřující k tomu, aby byl maximálně využit bioenergetický potenciál českého zemědělství. Kde u SZP vidíte nutnost změn v přístupu k jednotlivým národním politikám? Společnou zemědělskou politiku by bylo vhodné významně renacionalizovat v rámci uplatnění vyšší míry subsidiarity přesunu rozhodovacích pravomocí na národní státy. Při zachování základních principů SZP by EU měla podstatně více zohledňovat specifika jednotlivých národních států při jejich financování z fondů EU. Alespoň částečně se tak zamezí rozšiřování nekonkurenceschopnosti mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU vlivem více či méně skrytých národních podpor. Jak hodnotíte snahu o tzv. větší ozelenění (greening) a další enviromentální principy EU? Současná opatření (cross-compliance, systém GAEC, připravovaný greening aj.) jsou z hlediska požadavků na udržení environmentálních a etických principů více než dostatečná. Realizací takovýchto opatření se oslabuje konkurenceschopnost evropských producentů ve srovnání s USA, Brazílií a dalšími expandujícími ekonomikami, které tyto principy neaplikují zdaleka tak ortodoxně. EU by měla obnovit výraznou podporu objemu zemědělské produkce, klást důraz na podporu těch výrob (surovin, potravin), které mají v regionu optimální klimatické podmínky a tradici. Zajistí se tak zvýšení národní soběstačnosti členských států v těchto komoditách, např. stanovení orientačních limitů. Ilustrační foto Zub Jak je vidět, EU se více orientuje na malé a střední zemědělské podniky a jim chce zajistit větší podporu. Je to správné? Je nutné zajistit, aby se proces podpory zvyšování konkurenceschopnosti agrárního sektoru EU neorientoval výhradně na malé a střední zemědělské podniky. Nositeli restrukturalizačních a inovačních aktivit (tahouny konkurenceschopnosti) jsou velké zemědělské subjekty a rov - něž podniky v rámci potravinového řetězce přímo navazující na prvovýrobu. Velké industriální podniky a malé ekologické farmy jsou budoucností evropského zemědělství. Podle Nyeleni Fora 2011, které se konalo v srpnu v Rakousku, by mělo dojít ke komplexní transformaci evropského systému produkce potravin na industriální farmy doplněné malými ekologickými podniky, které budou podporovat místní potravinářský maloobchod a distribuci potravin. Selektivně by se měly přehodnotit očekávané dopady přílišné liberalizace SZP (ukončení kvótových systémů na mléko, bramborový škrob) a naopak zvážit cenové důsledky nevydařených úprav či změn komoditních trž - ních řádů (např. u cukru). Vhodné by bylo stanovit přijatelnou hranici (včetně ochranných opatření) mezi potravinovou a nepotravinovou produkcí na zemědělské půdě. Současná ekonomická výhodnost pěstování ener getických plodin (korespondující s konjunkturou na trhu energetických surovin, která nemusí mít trvalý charakter) ohrožuje méně výhodnou produkci potravinových surovin. Je třeba zvážit využívání geneticky modifikovaných plodin (GMO) pro energetické a technické účely. A co když EU setrvá na současných principech SZP? Pokud Evropská unie nezmění pohled na další vývoj SZP, dostane se do situace naprosté nekonkurenceschopnosti. Bude tak muset přehodnotit liberální pohled na uplatnění intervenčních nástrojů včetně podstatně vyššího finančního nároku na exportní refundace. Za dané situace se tak EU stane cenovým skanzenem bez možnosti efektivního vývozu. Eugenie Línková Silné ekonomiky své farmáře podpoří KOMENTÁŘ Je potřebné přehodnotit současnou zemědělskou a potravinářskou dotační politiku Mze. Ta současná je příliš měkká. Je třeba více využívat mezer v SZP a žádat přednostně podpory z EU a poté notifikovatelné podpory z národních zdrojů, říká také Miroslav Toman. e iluzí věřit, že skryté národ- podpory ekonomicky sil- Jní ných zemí budou v dohledné době rušeny, spíše tomu bude naopak, říká dále Toman. Trendy v sektoru nabídky a poptávky potravin budou podle něj respektovat všechny státy a tento respekt se promítne do jejich národních agrárních politik. Tento problém je z hlediska budoucí konkurenceschopnosti pro Českou republiku pravděpodobně velmi zásadní. Je nutné také oddělit podpory pro venkovský rozvoj rezortu zemědělství od podpor v rámci kohezních fondů rezortu místního rozvoje, dodává Toman. Radí podat výhradu, aby se proces podpory zvyšování konkurenceschopnosti agrárního sektoru neorientoval jen na malé a střední zemědělské podniky. Přehnaná orientace na malé podniky a omezování příjmů vel - kých subjektů přímo pod vazuje budoucí konkurenceschopnost Evropské unie jako celku, konstatuje Miroslav Toman. Je vhodné mít na zřeteli, že všichni expandující agrární vývozci jdou cestou podpory velkých a integrovaných podniků. Podle něj je potřebné obnovit podporu produkce těch komodit, které byly v období po vstupu do EU neprávem opomenuty. Jde hlavně o obnovení produkce zeleniny ve vazbě na využití odpadního tepla, tepla z bioplynových stanic a podobně, zvýšení soběstačnosti ve výrobě ovoce. Další nevyužitou oblastí je pěstování léčivých rostlin, koření, květin aj. V daných souvislostech bude možná vhodné zvážit podporu využití zdrojů odpadní energie pro další rozšíření teplotně náročné produkce, říká Toman. Nesmíme dopustit jakoukoliv snahu o oslabení podpory těch komodit, ve kterých má Česká republika mezinárodní renomé (mák, chmel, hořčice aj.), dodává Toman. (egi) Český obchod naruby Miroslav Toman Včeském agrárním zahraničním obchodě se zrcadlí jakýsi národohospodářský paradox, resp. absence vlastní zemědělské a potravinářské politiky. Exportujeme nezpracované suroviny do zemí, ze kterých se tam vyrábějí finální potravinářské výrobky a ty posléze dovážíme zpět a prodáváme na vnitřním trhu. Importujeme tedy vlastně přidanou hodnotu, přičemž tím vrcholným paradoxem je, že pracovní síla (resp. cena práce) v relevantních destinacích (Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie, Irsko, atd.) je zřetelně dražší než v tuzemsku. Potenciální zisk zůstává v zahraničí, rezignace na domácí zaměstnanost je evidentní a navíc zatěžujeme výdaje českého spotřebitele minimálně dvojnásobnými dopravními náklady, nehledě na zbytečné zhoršování životního prostředí multiplikací dopravy. Přitom zcela rezignujeme na využití největší české komparativní výhody, tzn. na invenci a zkušenosti domácích pracovníků. Příkladů tohoto vývoje lze uvést mnoho. Typickým je třeba vývoz nezpracovaného nezahuštěného mléka do Německa při souběžném dovozu finálních mlékárenských výrobků (jogurtů, krémů, sýrů atd.) nakupovaných ve stejných mlékárnách, do kterých jsme surovinu prodali. Podobný typ obchodu se týká třeba jatečných zvířat a následného dovozu masných výrobků, atd. Jde v principu o jakýsi zušlechťovací styk naruby, který jinak praktikují sofistikovaní obchodníci obvykle proto, aby ušetřili náklady na placení vysokých mezd domácích pracovníků. Vyspělé evropské státy dávno pochopily, že přesný opak tohoto způsobu obchodu vede k úspěchu, k ekonomické efektivnosti, k vysoké mezinárodní image vlastního zemědělství a potravinářství. Důsledkem této české nepolitiky je pak třeba to, že státy rozlohou, přírodními zdroji a počtem obyvatelstva porovnatelné s ČR dosahují v komparaci s námi impozantních výsledků. Tak např. v Belgii činí průměrná hodnota agrárního exportu na jednoho obyvatele ročně zhruba 8,6krát více než v ČR, v Rakousku je trojnásobná, v Lucembursku 5,5 krát vyšší, v Nizozemsku pak 12násobná. Ovšem i třeba Estonsko a Litva realizují v přepočtu na obyvatele ročně vyšší agrární vývoz než Česká republika.

16 16 Mlékárenství 19. prosince 2011 Mýty o jogurtech aneb Vše je jinak Ještě donedávna by se zdálo, že o pozitivním významu jogurtů a dalších zakysaných výrobků ve zdravé výživě nebude snad vůbec nikdo pochybovat. Byly o tom publikovány tisíce článků a odvysílána celá řada diskuzí. Značná obliba jogurtů mezi spotřebiteli většinou potvrzovala skutečnost, že jsou nejenom chutné, ale i to, že jsou vnímány jako zdravé. Nedávno se však i o zakysaných výrobcích začaly šířit blíže nezdůvodněné mýty, polopravdy a zkreslující či doslova zavádějící informace. Možnou příčinou těchto změn by mohl být například konkurenční boj jiných výrobců potravin, či zviditelňování se různých sociálních inženýrů, rádoby odborníků na výživu. Dochází ale i k mystifi - kování veřejnosti ze strany některých lékařů nechápajících, bohužel, řadu souvislostí potravinářské biochemie a mikrobiologie. Taková tvrzení o jo gurtech se objevují stále častěji, jsou rozšiřována po různých internetových blozích a často je přebírají i seriózní média. Tento článek má za cíl upozornit na některé z nich a pokusit se načrtnout spotřebitelům srozumitelnými Tradiční jogurtové kultury Lactobacillus bulgaricus argumenty, že je všechno jinak. Podívejme se na některé nejčastěji šířené mýty a pokusme se je odborně vyvrátit. 1. MÝTUS: Ne všechny jogurty obsahují živé kultury Toto tvrzení je jednoznačně mylné. Již z pouhé definice jogurtu, která je zakotvená v platné legislativě, vyplývá požadavek na přítomnost živé jogurtové mikroflóry v přesně definovaném množství na konci data trvanlivosti jogurtu (nejméně 10 milionů/g). Tento požadavek je respektován všemi českými výrobci. Působení živých jogurtových kultur přeměňujících mléčný cukr laktózu na kyselinu mléčnou je ostatně nezbytnou podmínku pro vznik jogurtu. Mýtus pravděpodobně vznikl počátkem 90. let minulého století, kdy byly na český trh dováženy z Německa jogurtové výrobky neobsahující živou mikroflóru, protože byly z důvodů prodloužení trvanlivosti tepelně ošetřeny. Toto je však u českých jogurtů vyloučeno. 2. MÝTUS: Trvanlivost jogurtů je dva až tři dny, maximálně týden Jogurt patří mezi fermentované výrobky, v nichž jsou používány přesně definované ušlechtilé mikroorganismy Lactobacilus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus salivarius subsp. thermophilus za účelem přeměny mléčného cukru laktózy na jiné přírodní látky, které přirozeně prodlužují trvanlivost původní potraviny. Princip prodlužování trvanlivosti přirozenou cestou je známý například při výrobě kysaného zelí, vína a jiných potra vi nových výrobků. Trvanlivost u těchto výrobků je pak výrazně delší, neboť vzniklé látky ať už přírodní kyseliny nebo alkohol zabraňují růstu naprosté většiny nežádoucích mikroorganismů. To, že dnes vyrobený jogurt vydrží déle než jogurt vyrobený před 20 lety, vyplývá především z toho, že se v mlékárnách významně zlepšily standardy hygieny při výrobě a balení a nedo - chází ke druhotné kontaminaci výrobků. Při dodržení veškerých pravidel hygieny a při důsledném uzavření obalu tak může dnešní jogurt dosahovat bez problému doby spotřeby až 30 dnů. 3. MÝTUS: Jogurt s trvanlivostí jeden měsíc musí obsahovat konzervanty Toto je zcela chybné tvrzení. Vlastní proces výroby jogurtu, přeměna laktózy na kyselinu mléčnou, způsobuje okyselení mléka. Fermentace mléka je příkladem prodloužení trvanlivosti výrobků biologickou konzervací a patří tak k nejstarším způsobům dlouhodobého uchovávání potravin. Příkladem jiného způsobu konzervace u zakysaných výrobků může být výroba kefíru. Zde se na procesu podílejí také kvasinky, které svou činností produkují v malém množství dokonce alkohol, který také působí jako přirozený konzervant. Streptococcus thermophilus 4. MÝTUS: Současný jogurt není skutečný jogurt Jogurt je tradiční fermentovaný výrobek pocházející z oblasti Balkánu. Již v roce 1905 objevil bulharský lékař S. Grigoroff, že původcem přeměny mléka na jogurt jsou mikroorganismy. Teprve později došlo k defino vání jogurtu jako nového druhu mléčného výrobku. Dnešní výroba jogurtu se v zásadě vůbec neliší od té, která byla známa již před mnoha stovkami let. Principem stále zůstává fermentace mléka přesně definovanými mikroorganismy. Podle současné platné legislativy je jogurt definován jako kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí dvou živých mikroorganismů směs tvoří Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactoba cil lus delbrueckii subsp. bulgaricus. 5. MÝTUS: Smetanový jogurt obsahuje více vápníku Mléko a mléčné výrobky včetně jogurtů jsou kromě jiného významným zdrojem vápníku nezbytného pro tvorbu kostí, zubů a plnění dalších významných fyziologických funkcí. Vápník je v nich zejména vázán na mléčné bílkoviny. Platí tedy úměra, že čím vyšší je podíl bílkovin, tím vyšší je obsah vápníku. Spotřebitelé se však někdy mylně domnívají, že obsah vápníku je úměrný obsahu tuku. Jde o kla - sický mýtus a pravdou je přesný opak čím vyšší je obsah tuku v jogurtu, tím obsahuje méně bílkovin a úměrně tomu i méně vápníku. Z výše uvedeného vyplývá, že smetanový jogurt obsahuje méně vápníku než obyčejný jogurt. Ilustrační foto autor 6. MÝTUS: Jogurt není zdravou potravinou Jogurt se řadí mezi mléčné výrobky, jež by se podle současných výživových doporučení měly konzumovat alespoň třikrát denně. Hlavním důvodem je vysoký obsah vápníku a vý - živově vysoce hodnotných mléčných bílkovin. Přibližně % české populace trpí metabolickou poruchou zvanou intolerance laktózy. Tito lidé se často vyhýbají konzumaci veškerých mléčných výrobků. Neuvědomují si však, že laktózová intolerance je důsledek reakce jejich těla na skutečnost, že nejsou schopni strávit mléčný cukr laktózu. Ta se tak dostává nestrávená do střev, což u těchto lidí způsobuje střevní koliky, průjmy a zvra - cení. Zakysané mléčné výrobky, a jogurty pak především, jsou však vhodnou alternativou konzumace mléka pro takto postižené jedince, protože výše zmíněnou poruchu metabolismu pomohou řešit. Jogurtové kultury totiž samy rozštěpí mléčný cukr na jednoduché látky, se kterými si tělo těchto osob již bez problémů poradí. Nakonec vzniklá kyselina mléčná navíc příznivě působí v zažívacím traktu vytvářením kyselého prostředí nevhodného např. pro hnilobnou mikroflóru. 7. MÝTUS: Jogurty obsahují nebezpečná éčka Jakákoliv použitá přídatná látka obsažená v potravině musí být dle platné legislativy o ozna čo - vání vždy deklarována na obalu potraviny v údajích popisujících složení potraviny. Většinou se uvádí její název nebo pouze její číselný kód (E-číslo) s náz vem příslušné kategorie, do které přídatná látka patří (např. barvivo, sladidlo, zahušťovadlo atd.). Toto kódování zavedla v dobré víře EU, aby informovala spotřebitele o látkách povolených pro výrobu potravin na základě toxikologických studií. V rozporu s tím je však označování přídatných látek kódem E vnímáno veřejností spíše negativně. Tím tak paradoxně nedochází k naplně - ní původního záměru poskytnout spotřebiteli konkrétní informaci o tom, že obsažená přídatná látka je bezpečná. V případě bílého (přírodního) jogurtu nejsou povoleny vůbec žádné přídatné látky. U jo - gurtů s ochucující složkou mohou být přítomny pouze ty přídatné látky, které se do výrobku dostávají přenosem z použité ochucující složky, pro níž byly opět povoleny (např. barviva, sladidla, konzervanty, apod.) 8. MÝTUS: Pouze jogurty zrající v kelímku jsou skutečné jogurty Pro jogurty existuje pouze jedna definice, a to z pohledu složení výrobku a obsahu živých bakterií. Při jejich výrobě jsou však používány dva druhy procesů. První způsob je založen na fermentaci přímo ve spotřebitelském obalu. Při využití této technologie zrání se do mléka přidává jogurtová kultura a tento polotovar se ihned stáčí do obalu, ve kterém pak probíhá fermentace. Struktura takto vyrobeného jogurtu je pevná, gelovitá, lámavá a na lomu nepravidelná. Při druhém způsobu přípravy proběhne fermentace v pro - cesním tanku. Tento postup je novější a dnes i v praxi častěji používaný. Hotový produkt je až po dokončené fermentaci a roz mí - chá ní koagulátu plněn do oba lů. Předtím mohou proběhnout ještě další technologické operace, např. homogenizace a chla zení a balení probíhá většinou v asep - tické atmosféře. Konzistence takto vyrobeného jogurtu je krémovitá, hladká a lesklá. Výživové vlastnosti obou typů výrobků jsou však při stejném složení zcela identické. 9. MÝTUS: Jogurty jsou vyráběny z pasterovaného mléka, musí být tudíž mrtvé Základní mléčnou surovinu pro výrobu jogurtu je nutné tepelně ošetřit, čili pasterovat. Jde o zá - kon nou povinnost definovanou před více než 80 lety. Důvodem je to, že syrové mléko obsahuje mikroorganismy, z nichž určitá část může být zdravotně nevhod ná pro spotřebitele. Rovněž v případě výroby jogurtů se používá tepelné ošetření k elimi - naci nežádoucích mikroorganismů. Do takto ošetřeného mléka se přidává živá ušlechtilá jogurtová mikroflóra, která je zodpovědná za proces fermentace a následný vznik požadované konzistence a chuti výrobku. Jogurt se v České republice po ukončení fermentace tepelně neošetřuje a je tudíž živý. 10. MÝTUS: Jogurty s ovocem na dně neobsahují éčka První jogurty s přídavkem ovoce začala u nás průmyslově vyrábět již ve 30. letech minulého století Trojská mlékárna v Praze pod známou značkou JOVO. Pro prodloužení trvanlivosti přidávala na jogurtovou hmotu ovocný džem. Proto, aby byl obsah ovocné složky ve všech kelímcích shodný, je však nutné ovocnou složku stabilizovat např. pektinem, škrobem či jinými stabilizačními látkami. Jogurty s obsahem ovocné složky tedy obsahují stabilizátory. Princip stabilizace ovocné složky je ale v podstatě vždy stejný, ať jde o ovocnou složku přidávanou na dno skleničky, do odděleného prostoru dvoukomorového kelímku, či ať se použitá ovocná složka již při výrobě promíchá s jogurtovou hmotou. Závěrem je nutné poznamenat, že jakost českých jogurtů jako i dalších zakysaných mléčných výrobků je trvale velmi vysoká a srovnatelná s do brými zahraničními výrobky a současně také plně odpovídá platným legislativním požadavkům. Ing. Jiří Kopáček, CSc., Českomoravský svaz mlékárenský

17 19. prosince 2011 Mlékárenství 17 Fakta spojená s mlékem Výkupní ceny se zlepšily, přesto se stále pohybují na hranici nákladů Také o mléce koluje řada mýtů a polopravd Ekonomická situace producentů mléka v ČR se po dvou letech od vrcholící mléčné krize, kdy někteří z nich na protest proti nízkým výkupním cenám vylévali mléko na pole, zlepšila. Za litr mléka dostávají v průměru 8,25 Kč, tedy zhruba o dvě koruny více než v roce Přesto se podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy pohybuje tato cena na hranici nákladů výroby. ena je pro nás teď určitě C pozitivnější, cenové náklady ne všech chovatelů jsou však pod 8,20 Kč. Jsou ještě zemědělci, kteří nejsou schopni pokrýt své náklady, uvedl Pýcha. Doplnil, že podle oficiálních odhadů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se náklady na výrobu jednoho litru mléka pohybují kolem 8,50 Kč. Zemědělci se podle Pýchy snaží výrobu intenzifikovat a některým se patrně podařilo výrobní náklady snížit pod uváděnou hranici. Pravda je, že nej - slabší chovatelé museli skončit, podotkl. Prudce se za posledních pár let snížily i stavy krav. Jak vyplývá z údajů ČSÚ, zatímco se v roce 2008 v Česku chovalo krav, k letošnímu 1. dubnu to bylo o méně. Kvalita je srovnatelná, cena nikoliv My, potravináři, máme jiný pro - blém výrobky nejsme schopni dostat na regályza vyšší ceny, posteskla si Simona Sokolová, generální ředitelka společnosti Olma Olomouc, druhé největší tuzemské mlékárny a jedničky na našem trhu v prodeji čerstvého mléka. Zatímco výkupní ceny mléka v Česku a Německu jsou podle ní tak řka totožné, například jogurt Florián z Olmy se v tuzemských supermarketech prodává za devět až deset korun. Srovnatelný výrobek v německých obchodech přitom podle ní stojí v přepočtu 14 až 15 korun. Já si myslím, že kvalitou jsme více než srovnatelní se západními zeměmi, ale prostě nejsme schopni to tady protlačit, uvedla Sokolová. Výši spotřebitelských cen v Česku podle ní limituje také slabší kupní síla zdejších zákazníků. Klesá zájem o odtučněné mléko Ačkoli by se podle četných informací v médiích mohlo zdát, že většinu prodejů mléka na našem trhu tvoří odstředěné mléko s nejnižším obsahem tuku (0,5 %), skutečnost je zcela opačná. Vyplývá to ze statistických dat týkající se struktury prodeje mléka za celou ČR. Jen za posledních pět let klesl podíl prodejů odstředěného mléka, které bývá občas hanlivě označováno jako obarvená voda, více než dvojnásobně, a v současné době tvoří z celkových prodejů mléka v ČR pouze zanedbatelná 4,3 %. Naopak od roku 2006 se téměř na dvojnásobek zvýšily prodeje plnotučného a selského mléka s obsahem tuku 3,5 % a více, a to na zhruba Ilustrační foto Zub 13 %. Podíl prodejů polotučného mléka se v zásadě nemění a tvoří 83 %. Například již zmíněná mlékárna Olma Olomouc podle vyjádření ředitelky Sokolové již téměř žádné odstředěné mléko nevyrábí. Vzhledem k níz - kému podílu odstředěného mléka na trhu nelze proto tento typ mléka považovat za rozhodující výrobek, od něhož se odvíjí názory na nutriční vlastnosti mléka a mlékárenských výrobků. Celá oblast potravinářské produkce mléčných výrobků je zatížena celou řadou mýtů, jejichž důsledkem může být v některých případech neodůvodněné omezení spotřebitelské poptávky po mlékárenských produktech. Příklady nejrozšířenějších mýtů jsou tyto: 1. Mléko je pro značnou část populace alergenem Mléko je v první řadě zdrojem celé řady pro tělo příznivých látek včetně bílkovin, z nichž zejména hlavní protein kasein je označován jako alergen. To však platí jen pro několik procent spotřebitelů. Pod pojem alergie na mléko se mylně zahrnuje neschopnost některých lidí strávit mléčný cukr laktózu kvůli nedostatečné nebo zcela chybějící produkci enzymu laktázy a za to mléko opravdu nemůže. 2. Do mléka se přidávají rostlinné tuky, aby byla jeho výroba levnější Cena litru řepkového oleje, který má být údajně do mléka přidáván, je zhruba dvojnásobná proti ceně mléčného tuku, takže by na takové výrobě mlékárny prodělaly. Složení mléka kromě toho kontrolují dozorové orgány již od transportu od zemědělců ke zpracovatelům a dále nepřetržitě přímo při výrobě. To se týká i mlékárny Olma Olomouc, kde je pocelou dobu výroby přítomna pracovnice Státní veterinární správy ČR. Jakýkoli případ rostlinných tuků přidávaných do mléka by tak byl okamžitě odhalen. 3. Delší trvanlivost mléka zajišťují konzervanty Veškeré mléko prodávané na tuzemském trhu nesmí ze zákona obsahovat žádné konzervanty, a také tomu tak je. Pokud je na obalu mléka nápis bez konzervantů, není to žádná známka vyšší kvality, ale pouze konstatování stavu, který se týká podmínek daných legislativou. Trvanlivost mléka je zajištěna pasterizací a sterilizací, což je krátkodobé zahřátí mléka na teplotu necelých 80 C (pasterizace) nebo na vyšší teplotu až 140 C (sterilizace). Tepelné ošetření mléka ničí v něm přítomné bakterie, naopak vitamínů se tímto způsobem z mléka ztrácí jen něco málopřes 10 %. Vápník v mléce obsažený se žádným z těchto ošetření neztrácí vůbec. Eugenie Línková Společnost Lacrum Velké Meziříčí má zemědělské vlastníky Mlékárna Lacrum z Velkého Meziříčí je dalším výrobcem mléčných produktů v biokvalitě, jehož představila Agrární komora ČR médiím na tiskové konferenci pořádané s obchodním řetězcem Billa v rámci společného projektu na podporu českých biopotravin. Společnost Billa vyčleňuje na propagaci českých biovýrobců finanční prostředky z prodeje ekologických tašek. Rolnická družstevní mlékárna byla ve Velkém Meziříčí založena již v roce V roce 1960 se na dlouhých 30 let stala součástí koncernového podniku Lacrum Brno. Jejím úkolem bylo především zásobovat prodejny Jednoty v blízkém i vzdálenějším okolí kvalitními a čerstvými mlékárenskými výrobky. Ředitel mlékárny Lacrum Velké Meziříčí Jindřich Burda Dnes mlékárna Lacrum Velké Meziříčí navazuje na tradiční kvalitu výroby holandských typů sýrů (např. známý Eidam), která byla v podniku zavedena za druhé světové války holandskými odborníky. Dlouhá léta je zákazníky pro svou kvalitu oceňována zejména eidamská cihla v tradičním půlkulatém tvaru. Do sortimentu těchto polotvrdých přírodních sýrů patří Eidam s 30 % tuku v sušině, znalci oceňovaná varianta se 45 % nebo Gouda se 48 % tuku v sušině. Velmi oblíbené jsou i bukovým kouřem uzené sýry. Všechny sýry jsou také plátkovány a hy gienicky baleny. Kromě standardního sortimentu určeného pro maloobchod vyrábí mlékárna na zakázku speciality určené pro gastronomii a další potravinářské výroby. Základní nabídku mlékárny doplňuje čerstvě stloukané máslo a tvarohy. Kraj Vysočina patří k ekologicky nejčistším oblastem republiky. Lacrum Velké Meziříčí proto zpracovává vybrané mléko z eko - farem na výjimečné bio sýry, biotvaroh a biomáslo, řekl na tiskové konferenci ředitel mlékárny Jindřich Burda. Vysoká jakost výrobků je potvrzena také certifikovaným systém řízení jakosti podle norem ČSN EN ISO 9001:2009. V květnu 2011 se vrátila mlékárna ve Velkém Meziříčí opět do rukou zemědělských vlastníků. Ve firmě Lacrum tím dochází k mimořádně výhodnému spojení zemědělského prvovýrobce a zpracovatele. Takováto spojení úspěšně fungují například v Německu. Pokud je dodavatel mléka zároveň jeho zpracovatelem, je sjednocen společný zájem na kvalitě suroviny mléka i konečných produktů mlékárny. Toto propojení se ukazuje jako posilující v obdobích, která jsou díky levným dovozům sýrů ze zahraničí obtížná zejména pro menší mlékárny, jak jsme tomu svědky od poloviny tohoto roku. Čeští spotřebitelé již dávají přednost kvalitním výrobkům z domácí zemědělské Vzorek polotvrdých sýrů v biokvalitě produkce. A to představuje pro mlékárnu Lacrum Velké Meziříčí velkou šanci. Důležitým základem pro úspěšný rozvoj mlékárny v budoucnu jsou její lidé, zkušení mlékařští odborníci a sýraři, kteří dávají do práce kus svého srdce a kterých má mlékárna naštěstí dostatek. Eugenie Línková 2x foto Eugenie Línková

18 18 Krmivářství 19. prosince 2011 Krmný šťovík zlepšuje kvalitu mléka Krmný šťovík, Rumex OK 2, je u nás známý především jako energetická plodina, ale původně byl vyšlechtěn na Ukrajině jako kvalitní krmná pícnina křížením šťovíku zahradního a tjanšanského. V poslední době jej někteří pěstitelé začali už i u nás využívat ke krmení hospodářských zvířat, protože výsledky jsou překvapivě příznivé zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka. Výsledky s krmením této kvalitní pícniny byly získány v provozních podmínkách na různých místech v České republice. Vysoké krmné hodnoty šťovíku mají perspektivu i pro využívání v bio plynových stanicích (BPS). Hodnocení výsledků První příznivé výsledky byly zís kány při pastvě ovcí. Také pastva skotu na vykrm byla úspěšná, i když šťovíkový porost nebyl bohužel nijak ošetřován. Šťovík proto postupně z porostu mizel a po sedmi letech jeho spásání zde převládaly už jen různé druhy trav. Přesto i tento nižší podíl šťovíku plně vyhovoval pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy. Sklizená hmota na senáž obsahovala cca 30 % sušiny. Výnos ze šťovíkového porostu byl téměř dvojnásobný, tedy zhruba 10 t/ha, oproti senáži sklízené z tradičních trvalých travních porostů 5,4 t/ha. Kvalita mléka Nově byla na podhorské ekofarmě sledována i kvalita mléka vlivem krmného šťovíku. Byly vyhodnoceny tři způsoby včetně tradičního krmení TTP. V tabulce jsou uvedeny nejdůležitější údaje potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem z osmi, resp. pěti dílčích vzorků tak, jak je odebírala mlékárna. Hodnoty po přikrmování šťovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo proti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly dojnice pasoucí se na TTP přikrmovány šťovíkovou senáží: tuk se zvýšil o 0,216 %, bílkoviny o 0,135 %. Výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě doj nic na šťovíkovém porostu přikr - movaném senáží z TTP, a to více něž o 0,5 %, obsah bílkovin se zvýšil téměř o 0,3 %. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán koeficient (tuk ku bílkovině), podle něhož lze usuzovat, jaký vliv má zkrmování šťovíku na konverzi živin. Optimální poměr T:B by měl být 1,15:1,4. Koeficient pod 1,15 signalizuje sub klinické acidozy, acidogenní krmnou dávku a též se zvyšuje frekvence reprodukčních poruch. Při pas tvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08. Po přikrmování šťovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje, a to na 1,104 při přikrmování šťovíkovou senáží. Při pastvě na šťovíku je 1,158 a dostává se tak do optimálního pásma při současně zvýšené tučnosti a bílkovině mléka. To ukazuje, že krmný šťovík by neměl být klasifikován jako acidogenní krmivo, jak se veřejnost zatím všeobecné domnívá. Potvrzuje to rovněž optimální poměr hlavních živin v píci krmného šťovíku. Také další dvě hodnoty, TPS (tuku prostá sušina) a kasein, se vlivem šťovíku zvýšily, a to opět více při pasení na šťovíku + příkrm senáže z TTP. Kvalita mléka se zlepšila nejvíce při přímé pastvě na šťovíkovém porostu. Při zvětšeném podílu šťovíku v krmné dávce by se mohly hodnocené ukazatele ještě zlepšit, zejména koeficient poměru tuku a bílkovin. Tyto údaje nejsou ale zatím k dispozici. Stanovení krmných hodnot Příznivé výsledky s krmením Rumex OK 2 spočívají v jeho kvalitě. Analýzy vzorků krmného šťovíku byly zajištěny odborníky-krmiváři z VÚ živočišné výroby od konce dubna do konce května za účelem zjištění změn v kvalitě píce vlivem stárnutí. Stručně lze výsledky zhodnotit takto: krmný šťovík je kvalitní píce. Má nejen vysoký obsah N-látek, ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to tedy velmi ranná kvalitní píce, která má ideálně vyrovnané hlavní živiny. Krmný šťovík ale rychle stárne, což se projevuje snižováním obsahu NL, avšak obsah cukrů zůstává vysoký po celou dobu sledování. V polovině května klesá obsah NL a zvyšuje se obsah vlák - ni ny, proto je třeba jej sklízet velmi brzy, někde již koncem dubna. Vysoký obsah cukrů umožňuje jeho snadné konzervování, není třeba používat konzervační přípravky. Vysoká kvalita krmného šťovíku je významná i pro využití v bioplynových stanicích. Pro tento případ je třeba sklízet zelenou hmotu pro silážování v období největšího nárůstu hmotnosti, což je zpravidla kolem poloviny června. Obecné výhody krmného šťovíku Krmný šťovík je vytrvalá polní plodina, což přináší řadu dalších výhod není třeba každoroční nákup osiva, ušetří se náklady a energie na hlubokou orbu a další náročnější agrotechnické zásahy a je také zárukou ochrany půdy proti vodní erozi. Krmný šťovík obrůstá brzy na jaře a vytváří kompaktní porost, který nedovolí smyv ornice tak jako např. při pěstování kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu je šťovík vhodný i do vyšších poloh a kop covitých terénů, což je zvlášť důležité po novelizaci zemědělského zákona, která dovoluje pěstování širokořádkových plodin na svazích jen do 7 sklonu (dříve byla možnost až do 13 svažitosti). Rumex OK 2 krmný šťovík může proto výhodně nahradit či doplnit kukuřici pro krmivářské účely i pro BPS. Souhrn a závěry Krmný šťovík Rumex OK 2 byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás jsme jej začali využívat jako energetickou plodinu. V poslední době je už i u nás hodnocena jeho vysoká kvalita jako pícniny. Krmení hospodářských zvířat šťovíkem zvýšilo užitkovost, včetně zvýšení dojivosti i kvality mléka. Pro krmení je nutné sklízet šťovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů) a také proto, aby dále dobře obrůstal. Sklizeň pro využití v BPS je vhodná i později, kdy je už obsah NL nižší, ale obsah cukrů nadále zůstává vysoký, což je zárukou snadné konzervace. Po příznivých zkušenostech s krmením šťovíku ho začínají někteří farmáři pěstovat výhradně pro krmení. Výsledky s jeho zkrmováním se dále potvrzují. Např. na ekofarmě v podhůří Orlických Hor byl šťovík založen na ploše 29,86 ha. První seč byla již v prvém užitkovém roce senážována do balíků a použita ke krmení dojnic. Také zde se zvýšila dojivost, přibližně o dva litry na krávu a den. Obdobné zkušenosti se potvrdily i v následujícím roce. V roce 2010 zde byly sklizeny tři seče na senáž a čtvrtá se využívala od 2. října do 4. listopadu jako pastva. Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom České sdružení pro biomasu Výnosy senáže krmného šťovíku 1. seč 2. seč 3. seč pastva celkem za rok TTP (t/ha) datum výnos (t/ha) 2,696 2,930 2,625 1,750* 10,00 5,4 * odhadem 2/3 výnosu 3. seče Obsah živin v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů (%) sušina 11,47 8,89 11,29 13,01 12,41 NL 31,42 23,87 19,82 13,4 11,99 tuk 1,47 1,87 1,73 1,128 1,18 vláknina 9,52 13,41 17,9 24,49 26,72 popel 11,68 11,21 10,01 8,28 8,68 cukry redukující... *... * 11,41 13,2 11,21 * nastanovovaly se Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka z ekofarmy Králíky (Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna Olma, a. s, Olomouc) způsob krmení obsah (%) průměr z 8 vzorků tuk bílkovina poměr tuk/bílkoviny TPS kasein 1. pastva na TTP 3,797 3,491 1,080 8,934 2,775 průměr z 5 vzorků 2. pastva na TTP + šťovíková senáž 4,006 3,626 1,104 8,992 2,862 průměr z 5 vzorků 3. pastva na šťovíku + senáž TTP 4,338 3,746 1,158 9,200 2,960 Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP......a pastvou na TTP + šťovíková senáž +0,216 +0,135 +0,024 +0,058 +0,087...a pastvou na šťovíku + senáž z TTP +0,548 +0,285 +0,054 +0,266 +0,185

19 19. prosince 2011 Chovatelství 19 Chov masného skotu v podmínkách Ústeckého kraje Chov skotu jako jedno z důležitých odvětví živočišné výroby zaznamenal výrazné změny v rámci celé České republiky ve snížení počtu chovaných zvířat. V Ústeckém kraji se na konci 80. let a počátkem 90. let minulého století chovalo až kusů skotu, z toho bylo více než krav s mléčnou produkcí. KRAJ ÚSTECKÝ Výroba mléka prošla od roku 1990 největšími otřesy, které se projevily snížením počtu dojnic, poklesem výroby mléka a postupně zastavením činnosti mlékáren v důsledku konkurenční síly bývalých členů EU proti novým zemím. Vymizela stáda dojnic v oblasti severních Čech, zejména v Podkrušnohoří, a postupně došlo ke snížení počtu dojnic na území celého kraje. Rok 2005 byl hranicí, kdy se rapidní pokles stavu skotu zastavil na počtu kolem kusů, z toho krav na Podíl dojených krav představoval 65,2 %, kráv bez tržní produkce 34,8 %. Letos bylo v Ústeckém kraji chováno pouze kusů krav. Když hodnotíme intenzitu chovu skotu na 100 ha v rámci ČR, pak Ústecký kraj patří mezi kraje, které mají vůbec nejnižší intenzitu na 100 ha je tu chováno 17,6 ks skotu, přepočteno na velkou dobytčí jednotku 12,4 VDJ. Velmi zásadně se změnil poměr mezi počtem dojících krav a počtem krav bez tržní produkce mléka. Jestliže v roce 2005 se dojilo krav, pak dnes je jich jen Znamená to, že došlo k významnému nárůstu krav masných plemen. Prodej zástavového skotu, zdroj příjmů Vyvstává nutnost zabývat se právě dalším rozvojem a především kvalitou tohoto základního stáda, které zůstalo většinou jako zbytek původního mléčného skotu černostrakatého i českého strakatého mléčného skotu. Extenzivní forma chovu bez cíleného zušlechťování nemůže dát ale záruku, že o tento zástavový materiál, který má různé podíly jednotlivých plemen, bude velký zájem. Hlavním zdrojem finančních příjmů je prodej zástavového skotu, především býčků a též jalovic, které se hodí svou dobrou zmasilostí pro výkrm. Práce s masnými plemeny je úzce svázána s ročními obdobími. Jestli chceme využít právě kvalitní pastvy a získat tak dobrý přírůstek u zástavového skotu, musí proběhnout cílené zapouštění stád, aby maximum telení proběhlo v březnu až květnu. Tím je možno dosáhnout větší zatíženost pastvin a získat tak přírůstky vysoko nad 1 kg denně. Zpeněžování v podzimních měsících (září, říjen a začátek listopadu) při vyrovnané nabídce dává záruku, že se dosáhne optimální ceny. Vedle úspěšné vlastní plemenářské práce je třeba nasměrovat podniky na širší kooperaci s produkčními oblastmi, kde je možno počítat s intenzivním výkrmem masného skotu, který snadno dokáže zužitkovat vysoce koncentrovanou výživu a také kvalita vykrmených zvířat je vysoce ceněna právě ve zpracovatelských závodech. Orientace na kooperační smlouvy v rámci odbytových družstev a sdružení Ilustrační foto Zub pomůže zajišťovat odpovídající finanční přínos pro podhorské oblasti. Není možné spoléhat se jenom na peníze z dotací, ale základem musí být i stabilita cen a tím i popularizace farem s kvalitním hovězím masem. Nutnost koncepce dalšího rozvoje Z uvedených faktů vyplývá, že je nutné, aby byla zpracována koncepce dalšího rozvoje masného skotu v Ústeckém kraji tak, aby sloužila jako jisté vodítko, jak postupovat a také organizovat celý systém chovu a využití masného skotu pro podhorské oblasti kraje a zároveň dát možnost, aby byl tento chovatelský směr využit i v produkčních oblastech s kvalitní kukuřicí pro výrobu jakostního hovězího masa v celé ČR. Pro podporu těchto záměrů proběhla 11. října 2011 pod organizačním zajištěním Okresní agrární komory Děčín pro okresy Děčín a Ústí nad Labem a odbytovým družstvem Chovatel Děčín Mezinárodní konference chovatelů masného skotu. Konala se v prostorách zámku a zámeckého parku ve Šluknově, kde ji doprovodila expozice živých exponátů nejrozšířenějších plemen masného skotu. Konference se zúčastnili zástupci chovatelských svazů z některých členských zemí EU, konkrétně z Německa a ze Slovenska. Chovatelské svazy z Německa reprezentoval Dipl. Ing. Oeser, ředitel společnosti Masterrind ze Spolkové země Sasko a špičkoví chovatelé masného skotu plemen Limousine a Charolais, farmáři Klos a Klemm, jejichž výsledky chovu patří k nejlepším v EU. A právě o tyto výsledky se s našimi chovateli partneři z Německa nezištně podělili. Slovensko zastupoval předseda Zväzu chovatelov mäsového dobytka Slovenské republiky Ing. Michal a od borná pracovnice Ing. Hotolová. O činnosti Českého svazu chovatelů masného skotu promluvil jeho ředitel Kamil Malát. Ing. Vladimír Cita, OAK Děčín Ústí nad Labem, Ing. Ludmila Holadová, RAK Ústí nad Labem INZERCE

20 20 Značka KLASA 19. prosince 2011 Značka KLASA podporuje úspěch firmy Stock Plzeň-Božkov Stock Plzeň-Božkov je největším výrobcem lihovin v České republice. Tržní podíl společnosti v maloobchodě se vyšplhal v červnu 2011 až na 40,5 % a v gastronomii přesáhl hranici 46 %, přičemž na celkovém trhu činí podíl 42 %, což je absolutně nejvíce v historii společnosti, jejíž portfolio tvoří 14 vlastních značek zahrnujícíh přes 40 produktů. Jsou mezi nimi vodky, rumy, tuzemáky, bylinné a ovocné likéry, destiláty, pálenky či brandy, přičemž na domácím trhu je jedničkou ve všech čtyřech rozhodujících segmentech hořkých a bylinných lihovinách, tuzemácích, vodkách a likérech. Zároveň je společnost Stock Plzeň exkluzivním distributorem některých mezinárodních značek v České republice a na Slovensku. Společnost prošla na přelomu tisíciletí kompletní přestavbou, kdy investovala do svého rozvoje několik set milionů korun. Byly vybudovány nové stáčecí kapacity, budova laboratoře, servisní i administrativní budova. Díky těmto investicím patří Stock Plzeň a nás k nejmo - der něji vybaveným firmám v oboru. Ocenění KLASA patří již osmi produktům Stocku Produktový úspěch vydatně podporuje značka KLASA, která oceňuje výjimečné a kvalitní produkty. Ze čtyřiceti námi vyráběných nápojů získalo osm z nich toto ocenění a máme v úmyslu ucházet se do budoucna o další, říká marketingový ředitel Stocku Plzeň Tomáš Tarcala. Těmito oceněnými výrobky jsou Fernet Stock, Fernet Stock Citrus, Božkov Tuzemský, Vodka, Vaječný likér, Griotte, Slivovice Stock a Slivovice Stock Exklusive. Kromě ocenění značkou kvality KLASA získal Stock Plzeň-Božkov i další prestižní ocenění, například stříbrnou medaili na International Wine and Spirits Competition v roce 2010 za likér Božkov Peprmint a stří brnou medaili na San Francisco World Spirits Competition 2010 za vodku Stock Prestige. Letos pak získaly Magister Bohém a Božkov Spiced dvouhvězdičkové ocenění v soutěži International Taste & Quality Institute, kdy mezi oceněnými výrobky figurovala také jedna z posledních novinek na trhu, Fernet Stock Z Generation. Od tohoto produktu si vedení závodu hodně slibuje. Navazuje na nejslavnější zdejší likér, vyjímečně dobrý a vyjímečně hořký Fernet Stock, který se v Božkově úspěšně vyrábí již od roku 1927 a v němž se kombinuje čtrnáct vybraných utajovaných bylin z celého světa (pouhé tři jsou z Česka, jedna z nich je heřmánek), a na jeho mladšího bratra z roku 1997, Fernet Stock Citrus, ochuceného přírodním citrusovým aroma. Fernet Stock Z Generation vzniká ze stejných čtrnácti bylin, jež se však kombinují se šťávou manga a zázvoru. Neobvyklé spojení dodává nápoji zcela novou dimenzi chuti a oslovuje mladší generaci, jež vítá sladší podtón klasické hořké chuti Fernet Stock. Charakter produktu podtrhuje výrazný a efektní design černooranžových etiket a uzávěrů, jimž vévodí velké písmeno Z. Nejlépe chutná vychlazený na ledu nebo v míchaném drinku s colou či spritem. Nelehká historie Historie Stocku Plzeň-Božkov spadá do roku 1920, kdy italský průmyslník Lionelo Stock koupil původní malý lihovar poničený válkou a požárem a založil společnost nazvanou Stock Cognac Medicinal, jež byla dceřinou společností Camis & Stock založenou v roce 1884 v Itálii, která vyráběla koňak. Zpočátku se do Božkova dopravovalo zboží z Terstu a tady bylo jen plněno do lahví. V té době zaměstnávala společnost asi patnáct manuálních dělníků, čtyři úředníky, jednoho nákupčího a ředitele. Dodávky z Terstu však postupně ustávaly a podnik začal pracovat samostatně a úspěšně se rozvíjel, i když se musel potýkat zejména s problémy spojenými s hospodářskou krizí. V době obsazení Československa hitlerovským Německem dostali výpověď všichni neárijští zaměstnanci, vedoucím výroby ale paradoxně zůstal Žid Arnošt Müller, mistr destilatér, který jako jediný znal recept Fernetu Stock. V poválečném období přešel podnik nejprve pod národní správu, aby se v roce 1947 nakrátko vrátil zpět do rukou svého italského majitele, jemuž byl v roce 1948 znárodněn. Po listopadu 1989 se závod v Božkově stal samostatnou akciovou společností s majoritním akcionářem, původním majitelem likérky, firmou Stock Trieste, aby se a dva roky později začlenil do skupiny Eckes, největšího výrobce ovocných šťáv v Evropě. Tu pak koncem roku 2007 převzala společnost Oaktree Capital Management, následně součást mezinárodní skupiny Stock Spirits Group působící ve Velké Británii, USA, České republice, Chorvatsku, Slovinsku, na Slovensku, v Polsku a v Itálii. Změní Stock Plzeň opět majitele? Tržby Stock Spirits Group, největšího středoevropského výrobce alkoholických nápojů, vloni dosáhly 308,6 mil. EUR (zhruba 7,47 mld. Kč), což představuje proti roku 2009 zvýšení o 13,3 %. Hrubý provozní zisk společnosti vzrostl z 58,5 mil. EUR v roce 2009 o 16,6 % na 68,2 mil. EUR (asi 1,65 mld. Kč). Celkové prodeje lihovin ve skupině dosáhly 159 milionů litrů proti 138 milionům litrů v roce Společnosti náležící do Stock Spirits Group představily v loňském roce na trhu 18 nových značek. Letos se však objevily zprávy, že americká investiční společnost Oaktree Capital Management zvažuje prodej nadnárodní firmy Stock Spirits, vlastníka Stock Plzeň a dalších středoevropských výrobců lihovin, a pověřila banku Credit Suisse poradenstvím ohledně budoucích strategických možností. Podle posledních zpráv chce Stocks Spirits Group za 804 milionů USD převzít největší globální výrobce tvrdého alkoholu, britský Diageo. Zájem o něj ale budou mít i další firmy soukromého kapitálu Lion Capital, Apax Partners, CVC, TPG, Warburg Pincus a Advent International. Text a foto: Bohumil Brejžek

Bohumil Belada

Bohumil Belada 26.10. 2017 Bohumil Belada Schválené 2 mld. Kč Sucho 10 % nákladů nad 30 % a 20 % nákladů nad 50% škod Nad 50 % pojistky všech plodin nebo dané plodiny Maximálně průměrný výnos v ČR Krmné plodiny podle

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

Vývoj reformy SZP 2014-2020

Vývoj reformy SZP 2014-2020 Vývoj reformy SZP 2014-2020 10. května 2012, Větrný Jeníkov Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Reforma SZP Současný stav dotací do skotu Odhad vývoje dotací v období 2014-2020 Aktuální

Více

Situace v komoditě mléko 5/2016

Situace v komoditě mléko 5/2016 Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

AK a obnovitelné zdroje energie

AK a obnovitelné zdroje energie AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

POHLED AK ČR NA ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ SITUACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

POHLED AK ČR NA ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ SITUACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Členské shromáždění ČESTR POHLED AK ČR NA ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ SITUACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ 30. listopad 2011, Skalský dvůr Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR STAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT (tis. ks, ČSÚ) kategorie/rok

Více

BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie

BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie BULLETIN 179. Žofínské fórum konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie Praha, Velký sál paláce Žofín 26. 5. 2015 179. Žofínské fórum konané

Více

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR V zemědělských provozech, zejména na jižní Moravě, vládne nervozita. Neurodilo se, a i když většina hospodářů myslí na zadní kolečka a vždy má v zásobě krmivo a osivo na horší rok, někde je situace doslova

Více

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Agroprogres Trnava 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha +

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Zpráva o trhu s půdou v roce 2017

Zpráva o trhu s půdou v roce 2017 Zpráva o trhu s půdou v roce 2017 Trh s půdou Celkové shrnutí Růst cen o 18,39 % Nejvyšší ceny jsou na Hané a v pohraničí, nejnižší v Jeseníkách 80 % půdy nakupují zemědělci Ročně se prodá cca 80 tisíc

Více

BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ. Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o.

BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ. Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o. BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o. BILLA v číslech 1991 otevření první prodejny BILLA v Brně 204 prodejen 6000 zaměstnanců 120 000 000 zákazníků ročně 2014 otevření moderního

Více

Země živitelka 2011 České Budějovice

Země živitelka 2011 České Budějovice Země živitelka 2011 České Budějovice S koncem prázdnin se již po čtvrté NS MAS ČR účastnila 38. ročníku výstavy Země živitelka. V letošním roce se NS MAS ČR společně s Celostátní síti pro venkov (CSV),

Více

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace

Více

Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství

Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství Ing. Andrea Hrabalová, PRO-BIO LIGA 11. 3. 2019, Seminář o ekologickém zemědělství Obsah Vývoj ekologického zemědělství - ČR, svět a EU Trh biopotravin

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Proč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s.

Proč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s. Proč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s. Aktuální situace v zeměděských podnicích Krize ve většině komodit Velké výkyvy cen Nerovnoprávné podmínky v rámci EU Nekonkurenceschopná

Více

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče AKTUÁLNÍ STAV SEKTORU Nízké cenové ohodnocení produkce, problémy s odbytem prakticky

Více

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón Bioplyn ve skupině ČEZ ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón SÍDLO SPOLEČNOSTI ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Křižíkova 788 Hradec Králové 1 SKUPINA ČEZ A ZÁVAZKY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Více

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ prosinec 2015 ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Co se nám letos povedlo STR. 06 MILIARDY NA KOMODITY STR. 03 VZESTUP ČESKÉHO VÝVOZU STR. 04 PROGRAMY PRO ROK 2016 STR. 05 01 ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA: VÁŽENÍ

Více

Národní konference Venkov 2011 ZEMĚDĚLSTVÍ NA PRAHU REFORMY SZP EU

Národní konference Venkov 2011 ZEMĚDĚLSTVÍ NA PRAHU REFORMY SZP EU Národní konference Venkov 2011 ZEMĚDĚLSTVÍ NA PRAHU REFORMY SZP EU 14. listopad 2011 Ing. Jan ZÁHORKA, poradce prezidenta AK ČR AKTUÁLNÍ VÝVOJ V ČR Zemědělství mělo historicky vždy širší záběr a poskytovalo

Více

LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE

LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE MEZINÁRODNÍ KONFERENCE GALAVEČER S ČESKOU KVALITOU KONFERENCE VÍTĚZŮ CEN ZA KVALITU NÁRODNÍ CENY KVALITY ČR A CSR zřizovatel Rady kvality ČR Záštitu

Více

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Českého pivovarství Vladimír Balach Miliony Výstav piva celkem v mil. hl 20,5 113 tis. hl 20,0 19,9 19,5

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Vývoj ekologického zemědělství v ČR ČR: -počet zem. podniků cca 47tis.

Více

Společná zemědělská politika po roce 2020

Společná zemědělská politika po roce 2020 Společná zemědělská politika po roce 2020 Návrh EK a dopady české zemědělce AUTOR: Martin Pýcha Pozice ZS ČR k návrhu SZP EU 2020+ 1. Rozpočet EK navrhla snížit rozpočet pro SZP o 5 % (o 12% ve stálých

Více

Seminář rostlinné výroby

Seminář rostlinné výroby Seminář rostlinné výroby 26.října 217 Hotel Dvořák Tábor zdenek.kubiska@zznpe.cz Osnova: Svítá na lepší časy? Asi jak kde Vývoj v jednotlivých zemědělských výrobách Změna struktury českého zemědělství

Více

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada SZP 23.10.2014 Větrný Jeníkov Bohumil Belada Základní platba ČR - 130 euro / ha = 3.510 Kč / ha Nad 150 tis. euro na IČO za rok podléhá 5% degresi, Do 1.150 ha žádné snížení, nad tuto výměru snížení na

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Hrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8%

Hrubý domácí produkt. Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% -8% Ing. Jiří Alina Hrubý domácí produkt Meziroční změna HDP 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% CZ -6% EA -8% 3-97 8-99 2-02 7-04 1-07 6-09 12-11 5-14 11-16 Vývoj HDP 2014 2017 meziročně v % 6 Vývoj HDP 2014-2017 meziročně

Více

Veletrh cestovního ruchu REGIONTOUR Veletrh ve všeobecné informační zkratce

Veletrh cestovního ruchu REGIONTOUR Veletrh ve všeobecné informační zkratce Veletrh cestovního ruchu REGIONTOUR 2014 16-19.1.2014 Veletrh ve všeobecné informační zkratce Tandem veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR byl oficiálně zahájen v pavilonu P přestřižením pásky, kterého

Více

Analýza zemědělství. Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Srpen 2019

Analýza zemědělství. Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Srpen 2019 Analýza zemědělství Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Srpen 2019 Projekt Rok digitálního podnikání 2019 (RDP 2019) se realizuje za laskavé podpory těchto generálních partnerů:

Více

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013 Seminář Svazu chovatelů českého strak. skotu 4. prosince 2012, Skalský Dvůr Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací

Více

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Dotace na stavby a technologie pro rostlinnou a živočišnou výrobu (sila, výrobní linky, skladovací prostory,

Více

Konference VÝZNAM MLÉČNÝCH ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV U NÁS I V ZAHRANIČÍ

Konference VÝZNAM MLÉČNÝCH ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV U NÁS I V ZAHRANIČÍ Konference VÝZNAM MLÉČNÝCH ODBYTOVÝCH 19.9.2017 DRUŽSTEV U NÁS I V ZAHRANIČÍ Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR, DA ČR viceprezident COGECA, KZPS 1) Situace v sektoru produkce mléka v ČR I. Obsah 1) Situace

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 2014 4023 494 405 11,70 1990 1991 1992

Více

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ 12.-13. října 2017, konference Pro půdu pro život, Příbor Zemědělská půda v ČR Zemědělská

Více

Jednání koordinačního výboru CSV 15.2.2011

Jednání koordinačního výboru CSV 15.2.2011 Jednání koordinačního výboru CSV 15.2.2011 Plán aktivit Sítě na rok 2011 1 Obsah Návaznost plánu aktivit/rozpočtu na hlavní úkoly CSV Celkový rozpočet Sítě na rok 2011 - princip tvorby rozpočtu - plán

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. srpna 2019 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 7. 2019 do 31.

Více

Podpora regionálních produktů a místní ekonomiky

Podpora regionálních produktů a místní ekonomiky Podpora regionálních produktů a místní ekonomiky Co je to regionální značka? Je nebo není přeznačkováno? Značka není soutěžní, trvalá podpora regionu ve všech souvislostech Marketingový nástroj, společná

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

ODBORNÝ DOPROVODNÝ PROGRAM ZEMĚ ŽIVITELKA 2015

ODBORNÝ DOPROVODNÝ PROGRAM ZEMĚ ŽIVITELKA 2015 ODBORNÝ DOPROVODNÝ PROGRAM ZEMĚ ŽIVITELKA 2015 konané ve dnech od 27.8. do 1.9.2015 Soutěže pro návštěvníky o hodnotné ceny Čtvrtek 27.8. Den Země živitelky Den českých pekařů a cukrářů Pivovarská zahrada

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Rozvoj venkova Olomouckého kraje. Setkání aktérů venkova, Všechovice - Příleský mlýn, 8.3.2012

Rozvoj venkova Olomouckého kraje. Setkání aktérů venkova, Všechovice - Příleský mlýn, 8.3.2012 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Setkání aktérů venkova, Všechovice - Příleský mlýn, 8.3.2012 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Východiska rozvoje venkova - koncepční Činnost Komise pro rozvoj venkova a

Více

KVALITNÍ POTRAVINY. a jak je najít? Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii PK ČR 9/19/2016

KVALITNÍ POTRAVINY. a jak je najít? Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii PK ČR 9/19/2016 KVALITNÍ POTRAVINY a jak je najít? 9/19/2016 Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii PK ČR 1 Má smysl rozlišovat původ potravin? Podpora českých a regionálních produktů. Jak definovat

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Osecká zemědělská a obchodní společnost a.s. 338 21 Osek u Rokycan 400 DIČ CZ25211943 V Oseku u Rokycan dne 6. března 2014. Obsah výroční zprávy: Základní údaje o firmě Informace

Více

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel

Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel Jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA Jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU 19. a 20. 10. 2011 Brusel Účastníci jednání za ČR: Ing. Jiří Sedlo, CSc., Velké Bílovice 1,2 Ing. Karel Matoušek,

Více

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2002 4. volební období 49. USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002 k Podpůrným programům zemědělství pro rok 2003, poskytovaným podle

Více

OBILOVINY&OLEJNINY SKLIZEŇ Ing. Jiří Kolomazník

OBILOVINY&OLEJNINY SKLIZEŇ Ing. Jiří Kolomazník OBILOVINY&OLEJNINY SKLIZEŇ 2017 Ing. Jiří Kolomazník Světová produkce obilnin (mil.t) produkce +0.1%, spotřeba +1% 2013 2014 2015 2016 2017 předpoklad Produkce 2 522 2 558 2530 2608 2611 Spotřeba 2 424

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 6. volební období 2010 zemědělský výbor

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 6. volební období 2010 zemědělský výbor Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 6. volební období 2010 zemědělský výbor Z á p i s z 5. schůze výboru, která se konala ve dnech 18. a 19. listopadu 2010, jako výjezdní zasedání ve Znojmě listopad

Více

Role ministerstva zemědělství při zvyšování konkurenceschopnosti agro-potravinářského sektoru Česká technologická platforma pro potraviny 2. 6.

Role ministerstva zemědělství při zvyšování konkurenceschopnosti agro-potravinářského sektoru Česká technologická platforma pro potraviny 2. 6. Role ministerstva zemědělství při zvyšování konkurenceschopnosti agro-potravinářského sektoru Česká technologická platforma pro potraviny 2. 6. 2016 MUDr. Viera Šedivá náměstkyně ministra Strategie Ministerstva

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Základní charakteristika gastronomie, gastro turistika, vaření a zdravá výživa patří

Více

Aktuální situace v resortu a plnění programových priorit Miroslav Toman, ministr zemědělství

Aktuální situace v resortu a plnění programových priorit Miroslav Toman, ministr zemědělství Aktuální situace v resortu a plnění programových priorit Miroslav Toman, ministr zemědělství tisková konference 3. 10. 2013 Ministerstvo zemědělství Priority oznámené při nástupu do funkce odstranění povodňových

Více

S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í

S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í 24. listopad 2010 Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR CÍLE SETKÁNÍ V LUCERNĚ 23. 11. 2010 - účast široké zemědělské a potravinářské veřejnosti

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

S O U Č A S N O S T A B U D O U C N O S T CH O V U S K O T U V P O D M Í N K Á CH EU. Stabilizace živočišné výroby je naší prioritou

S O U Č A S N O S T A B U D O U C N O S T CH O V U S K O T U V P O D M Í N K Á CH EU. Stabilizace živočišné výroby je naší prioritou S O U Č A S N O S T A B U D O U C N O S T CH O V U S K O T U V P O D M Í N K Á CH EU Stabilizace živočišné výroby je naší prioritou 9. březen 2011, Větrný Jeníkov Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR DEFINICE

Více

Bio v regionu Olomouckého kraje

Bio v regionu Olomouckého kraje Bio v regionu Olomouckého kraje Ing. Andrea Hrabalová, externí konzultant ČTPEZ 4. října 2016, Olomouc Olomoucký kraj a ekologické zemědělství Olomoucký kraj zemědělsky obhospodařována je polovina výměry

Více

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ 3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci

Více

Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY

Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY Vývoj vlastní produkce hlavních zdrojů bílkovin v ČR 25.4.2018 Ing. Jan Záhorka Jatečná zvířata Mléko Vejce Živočišná produkce Rostlinná výroba

Více

Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva

Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva Zhodnocení stavu převzaté agendy MZe a představení krátkodobých opatření a priorit v jednotlivých úsecích ministerstva Miroslav Toman, ministr zemědělství tisková konference 25. července 2013 Ministerstvo

Více

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU ABSTRACT SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU BROŽOVÁ Ivana, (ČR) KEY WORDS bio-production, bio-food, quality, consumption, turnover ÚVOD Spotřeba biopotravin má v posledních letech

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělství a potravinářský průmysl Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 26 Zeme Sasko Údaje z vykazovaného roku 26 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKĚ PŮDY ROZLOHA Celková rozloha 1. ha 1.842 35.75 Zemědělská

Více

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Ministerstvo zemědělství Č.j.: 85788/2015-MZe-14112 V Praze dne ledna 2015 Výtisk č. K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Věc: Aktuální situace v nastavení

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 28 Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Svobodný stát Sasko Údaje z vykazovaného roku 28 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ

Více

CELOSTÁTNÍ SÍŤ PRO VENKOV AKTIVITY ROKU 2017, PLÁN PRO ROK 2018

CELOSTÁTNÍ SÍŤ PRO VENKOV AKTIVITY ROKU 2017, PLÁN PRO ROK 2018 7. 12. 2017 CELOSTÁTNÍ SÍŤ PRO VENKOV AKTIVITY ROKU 2017, PLÁN PRO ROK 2018 OBSAH PŘEHLED AKTIVIT REALIZOVANÝCH V ROCE 2017 PLÁN AKTIVIT PRO ROK 2018 CENTRÁLNÍ ÚROVEŇ REGIONÁLNÍ PLÁNY TEMATICKÉ PRACOVNÍ

Více

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR Seminář Farmtec, Tekro, CRV 23. září 2010, Žďár n. Sázavou BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky

Více

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo

Více

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016. 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2016 1. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika 1.1. Přímé platby Přímé platby v roce 2016 zahrnují Jednotnou platbu na plochu (SAPS), Platbu

Více

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně

Více

Zemědělství v Pardubickém kraji podle Strukturálního šetření 2013

Zemědělství v Pardubickém kraji podle Strukturálního šetření 2013 Zemědělství v Pardubickém kraji podle Strukturálního šetření 2013 Výběrové zjišťování Strukturální šetření v zemědělství 2013 navázalo na plošné zjišťování Agrocenzus 2010 a proběhlo ve všech členských

Více

Schválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace Vzdělávací akce průběžné schvalování

Schválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace Vzdělávací akce průběžné schvalování Schválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace 1.1.1 Vzdělávací akce průběžné schvalování 24. 1. 2017 V Praze dne 24. ledna 2017 Státní zemědělský intervenční

Více

Tisková zpráva k cenovým rozhodnutím ERÚ č. 7/2015 a č. 8/2015, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2016

Tisková zpráva k cenovým rozhodnutím ERÚ č. 7/2015 a č. 8/2015, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2016 26. listopadu 2015 Tisková zpráva k cenovým rozhodnutím ERÚ č. 7/2015 a č. 8/2015, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou elektřiny pro rok 2016 Regulované ceny elektřiny pro příští rok budou na

Více

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020 Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020 Program rozvoje venkova Schvalovací proces PRV 2014-2020 - říjen 2014 (resp. do 3 měsíců od předložení PRV, tj. od 16.

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA M04 Investice do hmotného majetku

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA M04 Investice do hmotného majetku M04 Investice do hmotného majetku 4.1. Podpora na investice do zemědělských podniků 4.1.1. Investice do zemědělských podniků investice v živočišné a rostlinné výrobě vedoucí ke snížení výrobních nákladů,

Více

Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají

Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Marian Jurečka ministr zemědělství 3. 10. 2017 Strategie MZe s výhledem do roku 2030 Konkurenceschopnost a udržitelnost českého

Více

Aktivity Olomouckého kraje pro venkov

Aktivity Olomouckého kraje pro venkov Aktivity Olomouckého kraje pro venkov Setkání zástupců mikroregionů Olomouckého kraje 21. června 2012, Plumlov Josef Londa Karel Hošek Východiska rozvoje venkova Olomouckého kraje Programové prohlášení

Více

Změny v dotační politice v roce 2018

Změny v dotační politice v roce 2018 Změny v dotační politice v roce 2018 Ing. David Kuna ředitel odboru environmentálních podpor PRV Ministerstvo zemědělství Skalský Dvůr, 20.9.2017 Obsah prezentace Nástroje podpory masného skotu (přímé/nepřímé)

Více

Značku KLASA získalo na Zemi živitelce z rukou ministra zemědělství dvacet výrobků

Značku KLASA získalo na Zemi živitelce z rukou ministra zemědělství dvacet výrobků TISKOVÁ ZPRÁVA České Budějovice, 29. 8. 2013 Značku KLASA získalo na Zemi živitelce z rukou ministra zemědělství dvacet výrobků V rámci slavnostního zahájení 40. ročníku výstavy Země živitelka proběhlo

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

V Praze dne 16. února 2017

V Praze dne 16. února 2017 Schválené žádosti o dotaci v rámci 2. kola příjmu žádostí Programu rozvoje venkova operace 1.1.1 Vzdělávací akce průběžné schvalování aktualizace 16. 2. 2017, konečné výsledky V Praze dne 16. února 2017

Více

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Praha, 13. prosince 2011 Téměř jedna pětina firem se chystá

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 133. Žofínské fórum, 28. 5. 2012, Praha ILUSTRACE VÝVOJE A STAVU Po r. 1989 a posléze po r. 2004 prudké propady

Více

Možnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období

Možnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období Možnosti čerpání dotací pro zemědělské podnikatele z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Pošumaví pro plánovací období 2014-2020 Podklad pro jednání 27.1.2015 Zpracoval dne 21.1.2015 Ing. Petr

Více

Oceněné výrobky ze soutěže

Oceněné výrobky ze soutěže Oceněné výrobky ze soutěže Regionální potravina Moravskoslezský kraj 2010 Tvaroh měkký Je zpracován z kvalitní suroviny z podhůří Beskyd a vyráběn klasickou ruční metodou v tvarohářských vanách. Má specifické

Více

NABÍDKA PARTNERSTVÍ NA SLAVNOSTNÍM VEČERU S VYHLÁŠENÍM VÝSLEDKŮ

NABÍDKA PARTNERSTVÍ NA SLAVNOSTNÍM VEČERU S VYHLÁŠENÍM VÝSLEDKŮ NABÍDKA PARTNERSTVÍ NA SLAVNOSTNÍM VEČERU S VYHLÁŠENÍM VÝSLEDKŮ 6. ROČNÍKU ANKETY BRNO TOP 100 www.brnotop100.cz Vážení přátelé, rádi bychom Vám předložili možnost stát se reklamním partnerem slavnostního

Více

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více