SIDDHÁRTA GAUTAMA ( BUDDHA = PROBUZENÝ

Transkript

1

2 BUDDHISMUS SIDDHÁRTA (ten, který dosáhl cíle) GAUTAMA ( př. nl) - BUDDHA = PROBUZENÝ nar. v Lumbiní jako syn místního vládce z rodu Šákjů (nazýván Buddhou Šákjamunim) / v dnešním Nepálu proroctví: buď se stane vládcem, nebo velkým duchovním mistrem otec ho zahrnul blahobytem, luxusem a S. žil do 29 let bezstarostným životem v radovánkách oženil se a měl syna po konfrontaci s utrpením: stáří, nemocí a smrtí opustil domov a věnoval se nejrůznějším duchovním praktikám skrze ně chtěl dosáhnout osvobození z utrpení

3 6 let se oddával extrémní askezi a vyzkoušel několik duchovních mistrů / škol, ale žádná z nich ho plně neuspokojila usedl pod strom bódhi a rozhodl se, že bude meditovat, dokud nenalezne odpověď na své otázky Siddhárta dosáhl PROBUZENÍ stal se BUDDHOU NIRVÁNA = konečné osvobození z utrpení a koloběhu životů následujících 45 let předával své učení / hlásal střední cestu odmítá krajnosti: askeze hédonismus / nihilismus (po smrti nic není) víra v samostatnou duši / determinismus (vše je určené, je pouze jedna budoucnost - nemůžeme s tím nic dělat) indeterminismus (neuznání zákonitostí a přecenění role individua)

4

5 SPOLEČNÉ PRVKY BUDDHISTICKÝCH ŠKOL bud. je naukou o vysvobození ze světa samsáry ČTYŘI UŠLECHTILÉ PRAVDY: 1. ušlechtilá pravda o utrpení: život je neuspokojivý a strastiplný: zrození, stárnutí, nemoc, smrt, zármutek, nespokojenost, bolest, neštěstí, nepohodlí, spojení s tím, co je nepříjemné, odloučení od toho, co je příjemné, nedosáhnutí/nezískání toho, co si přejeme dosáhnout/získat atd. / každý chceme trvalé štěstí, vyrovnanost a spokojenost, ovšem orientací svých sil na pomíjivý smysly vnímatelný svět májá tohoto cíle nemůžeme nikdy dosáhnout...čím více jsme se do tohoto světa navázáni neustálými svými potřebami, egoismem, lpěním, žádostivostí atd., tím více narůstá neklid, nespokojenost... 3 charakteristiky existence: POMÍJIVOST, UTRPENÍ, BEZPODSTATNOST

6 BEZPODSTATNOST EXISTENCE - NAUKA AN ATTÁ (NE-JÁ) / ANÁTMAN každý (fyzický i psychický) jev (dharma) existuje pouze díky existenci jiných jevů všechny jevy jsou takto podmíněné a pomíjivé, nemají žádnou vlastní nezávislou podstatu, takže v pravém slova smyslu neexistují, i když to tak na pohled vypadá to, co člověk pociťuje jako subjektivní existenci já, je produktem souhry podmíněných a pomíjivých faktorů: PĚT SKUPIN JEVŮ TĚLESNOST - VNÍMÁNÍ CÍTĚNÍ - MYŠLENÍ VĚDOMÍ

7 Prostřednictvím těchto pěti složek zakoušíme skutečnost. Pokud tyto pomíjivé fenomény považujeme za svoje trvalé neměnné já a lpíme na nich, jejich nevyhnutelná změna a zánik pak způsobují naše utrpení. Celé naše neštěstí pramení ze zvyku přivlastňovat si nějakou část vesmíru, jako by byla naše vlastní, a říkat o všem možném: toto je moje, já jsem toto, to jsem já

8 Buddha odmítal metafyzické spekulace (je svět konečný či nekonečný, má počátek v čase či nikoliv ) tzv. síť názorů základní charakteristika reality: UNIVERZUM JE POUZE USTAVIČNÉ PROUDĚNÍ jednotlivých momentů bytí = kontinuum pomíjivosti TRVALÉ BYTÍ / SUBSTANCE NEEXISTUJE: vše je složeno z neoživených DHARM (jevy nesoucí skutečnost) žádná z nich není trvalá existuje pouze ustavičná změna - skutečný je pouze okamžik čas není souvislým plynutím, nýbrž následností samých izolovaných momentů

9 Co s velkou námahou jsem nalezl teď vykládat by bylo zbytečné. Chtivost a nenávist vládne lidem a k mému pojetí se jistě nekloní. Ten, kdo jde proti proudu hluboce v svém nitru skrytý neviditelný je všem žádostivcům jak hustou temnotou oděný.

10 Co to ale, mnichové, je neklid, který se překonává obranou? To si zachovává, mnichové, mnich rozvahu pohledu, rozvahu sluchu, rozvahu čichu, rozvahu chuti, rozvahu hmatu, rozvahu myšlení jako základní obranu a zbraň. Neboť kdyby si, mnichové, dopřával pohledu bez obrany, vzešel by mu rušivý, stále se zvětšující neklid, avšak obranou chráněný pohled ho ušetří od rušivého, stále narůstajícího neklidu.

11 2. ušlechtilá pravda o vznikání utrpení: Co je příčinou utrpení? TŘI KOŘENY ZLA: ŽÁDOSTIVOST (CHTIVOST), kterou doprovází rozkoš a ulpívání na ní a hledání potěšení v různých pomíjivých věcech dále: NENÁVIST (HNĚV) NEVĚDOMOST

12 Všude ve všem se poznávaje, prozařuje celým světem, s láskyplnou myslí, s myslí plnou slitování, s myslí plnou radosti a klidu, širokou, hlubokou, neomezenou, očištěnou od hněvu a nenávisti.

13 Upako: Čí učení zastáváš? Buddha: Vítězem nade vším, vševědoucí jsem od všech věcí navždy oddělený. Vše jsem opustil, očištěn od klamu života - sám sebou poučený, koho bych ti mohl jmenovat? Říši pravdy chci teď postavit a směřuji do města Benáresu zavířit má v temném světě buben věčnosti.

14 3. ušlechtilá pravda o zaniknutí utrpení Jak je možné učinit utrpení konec? Musí být přerušen: PROCES PODMÍNĚNÉHO VZNIKÁNÍ = popis cyklu samsáry (procesu znovuzrozování a vzniku utrpení) UTRPENÍ - NEVĚDOMOST (o tom, jak se věci ve skutečnosti mají) KARMICKÁ ENERGIE (ZNOVUZROZENÍ) VĚDOMÍ MYSL A TĚLO (psychofyzický komplex - náma-rúpa, duchovně-tělesná podstata bytosti) - SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ CÍTĚNÍ ŽÁDOSTIVOST ULPÍVÁNÍ VZNIKÁNÍ (bhava) ENERGIE K DALŠÍMU ZROZENÍ UTRPENÍ Úplným zničením a zaniknutím žádostivosti; jejím opuštěním a zanecháním, osvobozením se a neulpíváním na ní.

15 KOLO SAMSÁRY popis na dalším slidu

16 KOLO SAMSÁRY svírá ho Jama (bůh pekla) či Mára (pán smrti pán samsáry) střed: tři zvířata - symbolizují tři vlastnosti, kt. pohání kolo samsáry žádostivost (prase) nenávist/hněv (had) a nevědomost / klam (kohout) další okruží: černá (dolů) a bílá cesty (nahoru) vyobrazení šesti světů, do kterých se může bytost zrodit podle své karmy: říše bohů, polobohů, lidská (slast a utrpení ve vyváženém poměru umožňuje identifikovat dob a zlo a začít praktikovat; nejlepší zrození) / říše zvířecí / hladových duchů a pekel třetí kruh je rozdělen na dvanáct částí a v každé je jedno vyobrazení představující jeden článek řetězce podmíněného vznikání

17 hlavní cíl: NIRVÁNA = transcendentální stav zcela mimo dosah naší zkušenosti, o kterém nelze říci více, než, že zde všechna zla mizí, spolu s jejich příčinami a následky = vyhasnutí, zničení žádosti, nenávisti a zaslepenosti = nezrozené, nevzniklé, nezformované, nestvořené bytí nirvána není místem, které by bylo možné někde v kosmu najít - je to stav mysli / vědomí = jediná z dharm je nepodmíněná, věčná

18

19 Vyvinul jsem, mniši, opravdovou energii, upevnil nekolísající bdělost, tělo bylo uklidněno, bez hnutí, mysl byla soustředěná a sjednocená. Tak tedy jsem, mniši, jen setrvával vzdálen touhám, vzdálen špatným (duševním) stavům... setrvával jsem duševně vyrovnán, bdělý, pozorný a s jasným uvědomováním.... Když jsem měl mysl takto soustředěnou, plně očištěnou, plně vyjasněnou, bez vad, bez nečistot, poddajnou, schopnou činnosti, nehybnou, ustálenou,... plně jsem pochopil:»toto je strast, toto je vznik strasti, toto je zánik strasti, toto je cesta vedoucí k zániku strasti... Moje mysl se osvobodila od zákalu smyslné touhy, moje mysl se osvobodila od zákalu touhy po existenci, moje mysl se osvobodila i od zákalu nevědomosti. Přišel jsem k poznání: Navždy jsem osvobozen, toto je poslední život, nikdy již nebude znovuzrození. Neznalost byla rozptýlena, dostavilo se poznání, temnota byla rozptýlena, nastalo světlo právě podle toho, jak jsem setrvával pozorný, horlivý a odhodlaný.

20 A co, mnichové, je neklid, který se překonává působením? To uskuteční, mnichové, mnich s důkladnou rozvahou probuzení vhledu, probuzení síly, probuzení jasu, probuzení mírnosti, zrození niternosti, probuzení vyrovnané mysli, zrozené v osamění, zrozené v odloučenosti, zrozené z vymýcení, které vyústí v dokončení.

21

22 Cokoliv, mniši, mnich mnoho promýšlí a o čem často hloubá, právě k tomu se kloní jeho mysl.... Když jsem, mniši, takto pobýval, bdělý, horlivý a odhodlaný, a napadly mě myšlenky smyslné touhy, zlé vůle a ublížení a ty věru vedou k vlastnímu trápení, k trápení druhého i k trápení obou, působí, že zaniká moudrost, přispívají k znepokojení a k nirváně nevedou. Tak jsem tedy, mniši, opět a opět vznikající myšlenky smyslné touhy, zlé vůle a ubližování opustil, odstranil a ukončil. A když jsem potom, mniši, takto pobýval, bdělý, horlivý a odhodlaný, a napadla mě myšlenka týkající se odříkání, myšlenka prostá zlé vůle, myšlenka neubližování, tak jsem poznával takto: tyto myšlenky věru nevedou ani k vlastnímu trápení ani k trápení druhého ani k trápení obou, působí růst moudrosti, nepřispívají k znepokojení, vedou k nirváně.... Tak jsem tedy, mniši, jen uvnitř svou mysl upevňoval, uklidňoval, sjednocoval a soustřeďoval. A to z jakého důvodu? Aby se mi mysl nenarušila....

23

24 A já vyznávám, že jsem byl mezi mnoha sty válečníků, kněží, měšťanů, asketů, mezi mnoha sty bohů čtyř stran : seděli přede mnou, hovořil jsem s nimi, měnili jsme spolu řeč za protiřeč. Že bych ale mohl být ohromen nebo upadnout do rozpaků, taková možnost, Sariputto, tu není. A protože, Sariputto, žádnou takovou možnost neznám, zůstávám klidný, nerušený, plný důvěry.

25

26 Jistá cesta, bezpečná, vedoucí k radosti, mniši, je ušlechtilá osmičlenná cesta, a to pravého nazírání, pravého rozhodování, pravé mluvy, pravého konání, pravého způsobu živobytí, pravého úsilí, pravé bdělosti, pravého soustředění Cvičte vhled a později nebudete litovat, že jste nebyli nečinní.