Spolupráce: Mgr. Eva Zahradníková. Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, , Dolany. tel ,

Transkript

1 Posouzení vlivu koncepce: Územní plán Horní Bečva na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (č.j.: 73458/ENV/14, 3891/630/14) Spolupráce: Mgr. Eva Zahradníková Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, , Dolany tel , banas@ekogroup.cz Říjen 2018

2 Obsah: 1. Úvod Cíl hodnocení Zadání Údaje o územním plánu Název územního plánu a označení jeho pořizovatele Přehled obsahu a navržených variant řešení návrhu územního plánu a hlavních důvodů pro jejich výběr Popis vztahu k jiným koncepcím a územně-plánovacím dokumentacím Shrnutí případných úprav návrhu územního plánu provedených během zpracování posouzení Kopie stanoviska orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona, kterým nebyl vyloučen významný vliv návrhu územního plánu Zhodnocení dostatečnosti podkladů pro zpracování posouzení vlivů návrhu ÚP a jeho jednotlivých variant a výčet použitých zdrojů Výčet evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, jejich charakteristika a zdůvodnění jejich výběru Charakteristika evropsky významné lokality Beskydy a jejích předmětů ochrany Identifikace předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav území, cíle ochrany a zdůvodnění jejich výběru Výsledky návštěvy a terénních šetření na území EVL a PO, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny Údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a závěrů Identifikace a popis předpokládaných vlivů jednotlivých součástí návrhu ÚP na EVL, PO a jejich předměty ochrany, vyhodnocení významnosti vlivů, vč. kumulativních a synergických vlivů Metodika hodnocení vlivů návrhu ÚP na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich předměty ochrany Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů návrhu ÚP na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich předměty ochrany Hodnocení vlivů návrhu ÚP na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Kumulativní a synergické vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Upozornění na budoucí možné střety vyplývající z vymezení územních rezerv v ÚP Porovnání variant řešení ÚP z hlediska očekávaných vlivů Opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů územního plánu, včetně odůvodnění jejich stanovení Porovnání míry vlivu územního plánu bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů s mírou vlivu v případě jejich provedení Závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu a konstatování zda územní plán má významný negativní vliv na předměty ochrany anebo celistvost EVL a PO Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů Přílohy tel , pevná , 2

3 Vysvětlení zkratek a vybraných pojmů: EVL: Evropsky významná lokalita Naturové hodnocení: dokument vypracovaný pro potřeby naturového posouzení osobou autorizovanou podle 45i odst. 3 ZOPK, který je v daných případech součástí oznámení, dokumentace, posudku anebo vyhodnocení podle ZPV. OOP: Orgán ochrany přírody PO: Ptačí oblast ZOPK: Zákon č. ZPV: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění tel , pevná , 3

4 1. Úvod 1.1 Cíl hodnocení Předmětem předkládaného naturového hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK) je posouzení vlivu návrhu ÚP: Územní plán Horní Bečva (dále též: návrh ÚPD či koncepce) na lokality soustavy Natura Hodnocená koncepce je ve fázi návrhu územního plánu. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda návrh ÚPD může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 1.2 Zadání Zadavatelem hodnocení je Obec Horní Bečva. 2. Údaje o územním plánu 2.1 Název územního plánu a označení jeho pořizovatele Předmětem posouzení je: Územní plán Horní Bečva ve fázi návrhu ÚP. Pořizovatelem návrhu ÚP je Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm. 2.2 Přehled obsahu a navržených variant řešení návrhu územního plánu a hlavních důvodů pro jejich výběr Zájmovým územím návrhu ÚP Horní Bečva je administrativní obvod obce Horní Bečva, jež se nachází cca 12 km východně od Rožnova pod Radhoštěm. Svou rozlohou 42,41 km 2 je Horní Bečva po Velkých Karlovicích druhou největší obcí okresu Vsetín. Obec náleží do Zlínského kraje. Zájmové území obce Horní Bečva leží ve východní části Radhošťské hornatiny a Vsetínských vrchů v nadmořské výšce 505 m. Nejvyšším bodem katastru obce je Vysoká s nadmořskou výškou m. Severovýchodní hranicí katastru je hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje, na severozápadě pak navazuje na katastr Prostřední Bečvy. Z jihu je hranice katastru tvořena horským hřebenem mezi vrcholy Kotlová a Vysoká. Obec Horní Bečva leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy po obou březích horního toku Rožnovské Bečvy, která odděluje pásmo Vsetínských vrchů od Beskyd. Střed obce se rozkládá podél silnice I. třídy č. 35 z Rožnova pod Radhoštěm do Makova (hraniční přechod do SR) a Žiliny (SR). tel , pevná , 4

5 Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území obce Horní Bečva (podkladová data: ČÚZK). Následující popis hodnoceného návrhu ÚP vychází z textových částí návrhu ÚPD (viz Ing. arch. Kunetková 2018). Koncepce řešení Územního plánu Horní Bečva zohledňuje požadavky na dosažení vyváženého vztahu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Návrh je směřován k ochraně a rozvoji hodnot území, zajištění trvale udržitelného rozvoje území, zachování stávající urbanistické struktury a vymezení chybějících prvků územního systému ekologické stability. Návrh Územního plánu Horní Bečva umožňuje rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení. V navrhovaném řešení jsou stabilizovány i rozvíjeny především obytné a rekreační funkce, včetně související veřejné infrastruktury a občanského vybavení. Návrh je zaměřen na vhodné doplnění zastavěného území - tj. využití ploch v těsné návaznosti na zástavbu a dostavbu proluk, dále pak využití stávající dopravní a technické infrastruktury. Celkem je v územním plánu vymezeno 137 zastavitelných ploch, 11 ploch smíšených v nezastavěném území pro lyžařské sjezdovky a plochy krajinné zeleně a plochy přírodní pro ÚSES. V prostoru obce Horní Bečva jsou v návrhu územního plánu (viz Ing. arch. Kunetková 2018) vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití: tel , pevná , 5

6 Zastavitelné plochy číslo plochy kód funkčního využití způsob využití plochy lokalita tel , pevná , 6 výměra v ha 21 BI bydlení individuální U pumpy 0, BI bydlení individuální U pumpy 0, BI bydlení individuální U pumpy 0, BI bydlení individuální Kršly 0, BI bydlení individuální Kršly 0, BI bydlení individuální Dolní Kobyliska 0, BI bydlení individuální Dolní Kobyliska 0, BI bydlení individuální Grapy 0, BI bydlení individuální Grapy 1, BI bydlení individuální Grapy 0, BI bydlení individuální Nad Valaškou 0, BI bydlení individuální Nad Valaškou 0, BI bydlení individuální Grapy 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Pod Juráškou 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Kněhyně 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Kněhyně 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Horní Kobylska 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Horní Kobylska 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Červenec 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Nad Bobíškou 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Nad Bobíškou 0, SO.3 smíšená obytná vesnická V Ráji 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Jasenice 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Hluboký 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Hluboký 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Na Planiskách 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Na Planiskách 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Na Planiskách 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Na Planiskách 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mečůvka 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mečůvka 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mečůvka 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Grapy 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Grapy 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Na lukách 2, SO.3 smíšená obytná vesnická Liščí 6, SO.3 smíšená obytná vesnická Liščí 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Liščí 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Liščí 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Opálený 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Bučkový 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Bučkový 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Solisko 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Solisko 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Solisko 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Prostá 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Prostá 0,7214

7 109 SO.3 smíšená obytná vesnická Prostá 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Kubiška 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Kubiška 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mšadla 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mšadla 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mšadla 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mšadla 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Mšadla 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Sachova studánka 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Pod Juráškou 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Nad Zavadilkou 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Nad Zavadilkou 0, SO.3 smíšená obytná vesnická Radimov 0, SO.1 smíšená obytná v centrální U přehrady 0,4725 zóně 311 SO.3 smíšená obytná vesnická Grapy 0, RI rodinná rekreace Lopunka 0, RI rodinná rekreace Lopunka 0, RI rodinná rekreace Prostá 0, OK komerční občanské vybavení U přehrady 0, OK komerční občanské vybavení Nad Zavadilkou 0, OK komerční občanské vybavení Nad Zavadilkou 0, OK komerční občanské vybavení Sachova studánka 0, OS obč. vybavení tělovýchova a Kněhyně 0,8449 sport 166 OS obč. vybavení tělovýchova a U hřiště 0,8654 sport 201 VD drobná výroba a řemesla U Ondrů 0, VD drobná výroba a řemesla U Ondrů 0, DS doprava silniční Kněhyně 0, DS doprava silniční Mečůvka 0, DS doprava silniční Dolní Kobyliska 0, DS doprava silniční Grapy 0, DS doprava silniční Grapy 0, DS doprava silniční Liščí 0, DS doprava silniční Hluboký 0, D doprava U pumpy 0, DS doprava silniční Sachova studánka 0, DS doprava silniční Podlízaná 0, P* veřejná prostranství U pumpy 0, P* veřejná prostranství Nad Valaškou 0, T* ochrana před povodněmi Zavadilka 0, T* ochrana před povodněmi U školy 0, T* ochrana před povodněmi U školy 0, T* ochrana před povodněmi Rožnov. Bečva x Hluboký 0, TV vodní hospodářství Červenec 0, TV vodní hospodářství Nad Bobíškou 0, TV vodní hospodářství Nad Bobíškou 0, TV vodní hospodářství Jasenice 0, TV vodní hospodářství Jasenice 0, TV vodní hospodářství U Ondrů 0, TV vodní hospodářství Hluboký 0,0279 tel , pevná , 7

8 262 TV vodní hospodářství Hluboký 0, TV vodní hospodářství Hluboký 0, TV vodní hospodářství Hluboký 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Liščí 0, TV vodní hospodářství Solisko 0, TV vodní hospodářství Solisko 0, TV vodní hospodářství Solisko 0, TV vodní hospodářství Solisko 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Mšadla 0, TV vodní hospodářství Šorštýn 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TV vodní hospodářství Grapy 0, TE energetika Liščí 0, TE energetika Martiňák 0,1996 tel , pevná , 8

9 Plochy smíšené nezastavěného území - lyžařské sjezdovky (S*) číslo funkční plochy označení plochy (index) způsob využití plochy lokalita výměra v ha 169 S* lyžařské sjezdovky Rališka 1, S* lyžařské sjezdovky Sachova studánka 0, S* lyžařské sjezdovky Sachova studánka 0, S* lyžařské sjezdovky Rališka 0, S* lyžařské sjezdovky Solisko 1, S* lyžařské sjezdovky Solisko 1, S* lyžařské sjezdovky Solisko 0, S* lyžařské sjezdovky Solisko 0, S* lyžařské sjezdovky Solisko 0, S* lyžařské sjezdovky Solisko 0, S* lyžařské sjezdovky Kubiška 0, S* lyžařské sjezdovky Sachova studánka 0,2309 Navržené varianty řešení: Návrh územního plánu obce Horní Bečva je předložen v jediné variantě. Kromě navržené (aktivní) varianty lze definovat nulovou variantu, která znamená absenci nového územního plánu a zachování stávajícího, pro rozvoj obce již nevyhovujícího územního plánu. 2.3 Popis vztahu k jiným koncepcím a územněplánovacím dokumentacím Hodnocený návrhu ÚP Horní Bečva je v souladu s platnými koncepcemi a územněplánovací dokumentací (Politika územního rozvoje, ZÚR Zlínského kraje). Návrhová plocha č. 307, která se nachází na území EVL Beskydy za má logický prostorový přesah do katastru sousední obce Čeladná, neboť se jedná o přípojku elektrické energie mezi lokalitami Martiňák (Horní Bečva) a Bařiny (Čeladná). Plocha č. 307 je vymezena v návrhu ÚP pouze po hranici katastrálních území. V rámci posuzování vlivů návrhu ÚP těchto sousedních obcí na životní prostředí, včetně případného naturového hodnocení bude třeba uvedenému přesahu věnovat pozornost. 2.4 Shrnutí případných úprav návrhu územního plánu provedených během zpracování posouzení Během zpracování předloženého naturového hodnocení nedošlo k úpravám návrhu územního plánu. tel , pevná , 9

10 2.5 Kopie stanoviska orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona, kterým nebyl vyloučen významný vliv návrhu územního plánu Vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Správy CHKO Beskydy dle 45i ZOPK ze dne , č.j. 6431/BE/2008. Níže je přiložena kopie uvedeného stanoviska. Argumenty uvedené ve zmiňovaném stanovisku orgánu ochrany přírody a další legislativní a technické souvislosti jsou blíže popsány v následující kapitole naturového hodnocení. tel , pevná , 10

11 tel , pevná , 11

12 3. Zhodnocení dostatečnosti podkladů pro zpracování posouzení vlivů návrhu ÚP a jeho jednotlivých variant a výčet použitých zdrojů Předkládané hodnocení je zpracováno v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákona č. 100/2001 Sb., v platných zněních, vyhláškou č. 142/2018 Sb., směrnicí o ptácích 79/409/EHS, směrnicí o stanovištích 92/43/EHS, metodickými doporučeními MŽP a Evropské komise (viz Kolektiv 2001, 2001a, MŽP 2007). Právní rámec, terminologie a pozadí procesu hodnocení dle 45i ZOPK jsou detailně řešeny v doporučených metodikách hodnocení vydaných Ministerstvem životního prostředí (viz MŽP 2007, MŽP 2011). Jak bylo uvedeno již výše, vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska orgánu ochrany přírody Správy CHKO Beskydy dle 45i ZOPK ze dne , č.j. 6431/BE/2008. Ve stanovisku je uvedeno, že u záměrů navrhovaných v rámci ÚP obce Horní Bečva (zejména plochy pro bydlení a rekreaci, sjezdové areály apod.) nelze jednoznačně vyloučit významný vliv jak na předměty ochrany (typy přírodních stanovišť, jednotlivé rostlinné a živočišně druhy) EVL Beskydy, tak na ptačí oblast Beskydy. Dále je uvedeno, že je nutno posoudit jak vliv jednotlivých záměrů, tak vliv celého územního plánu. Plocha 217 a jižní část plochy 169 byly v rámci návrhu Změny ÚP Horní Bečva č. 6A posouzeny dle 45i zák. 114/1992 Sb., v platném znění (viz Banaš 2007), ve kterém je uvedeno, že realizace záměru, nebude za podmínky přijetí navržených opatření generovat významné negativní vlivy na EVL Beskydy. Postup naturového hodnocení tohoto dílčího záměru je podrobněji rozebrán v další části předloženého naturového hodnocení návrhu ÚP Horní Bečva u vyhodnocení ploch 169 a 217. Předložené naturové hodnocení vychází z textových a mapových podkladů návrhu územního plánu obce dodaných zadavatelem posouzení. Konkrétně se jedná o grafickou část návrhu ÚP ze září 2018, včetně jeho vektorové podoby (formát.dgn) (viz Ing. arch. Kunetková 2018). Naturové hodnocení pracuje s výsledky aktuálního terénního průzkumu zájmového území (červenec, srpen 2012, červenec 2013 a září 2018), náhledu do dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP)-verze září 2018 [cit ], dat mapování biotopů z roku 2009 [cit ], poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území (viz seznam literatury). Terénní průzkum území byl zacílen na všechny plochy navržených změn využití území, neboť všechny zasahují do prostoru EVL Beskydy. Pro účely předloženého naturového hodnocení bylo zachováno číslování ploch, jež je použito v návrhu ÚP. Pozornost hodnocení dle 45i ZOPK byla zaměřena na návrhovou část koncepce (návrhu ÚP), která obsahuje návrhy konkrétních záměrů, tedy změn funkčního využití území. Některé navrhované změny využití území mohou potenciálně ovlivnit území EVL či PO, resp. jejich předměty ochrany. Podrobný popis jednotlivých aspektů návrhu ÚP a jeho vlivů na dílčí složky životního prostředí nejsou předmětem tohoto hodnocení dle 45i ZOPK. Další informace lze získat zejména v textu návrhu ÚP a ve vyhodnocení SEA dle ZPV. Hodnocení návrhu ÚP nebylo prováděno metodou ex ante (tedy současně se zpracováním samotné koncepce návrhu ÚPD). Podklady dodané zadavatelem, provedený terénní tel , pevná , 12

13 průzkum i zpracování ostatních digitálních a tištěných podkladů (viz seznam literatury) byly dostatečné pro provedení hodnocení. 4. Výčet evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, jejich charakteristika a zdůvodnění jejich výběru Na území obce Horní Bečva se nachází dvě lokality soustavy Natura 2000: evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy (CZ ) a ptačí oblast Beskydy (CZ ). Prostorové detaily polohy hranice katastru obce ve vztahu k hranicím uvedených lokalit soustavy Natura 2000 jsou k dispozici na Obr. 2. Všech 152 ploch navržených změn využití území se nachází na území EVL Beskydy, do prostoru PO Beskydy žádná z ploch nezasahuje (viz kap. 3.1). Z tohoto důvodu byla podrobná pozornost předloženého naturového hodnocení věnována vyhodnocení vlivu návrhu ÚPD pouze na EVL Beskydy. Vzhledem ke značné vzdálenosti ostatních lokalit soustavy Natura 2000 od navržených změn využití území v rámci návrhu ÚPD obce Horní Bečva lze konstatovat jejich nulové ovlivnění a nejsou tudíž dále v textu řešeny. Dále je řešen pouze případný vliv návrhu ÚP na předměty ochrany a celistvost EVL Beskydy. Obr. 2: Poloha lokalit soustavy Natura 2000 ve vztahu k hranicím zájmového území k.ú. Horní Bečva (podkladová data ČÚZK). tel , pevná , 13

14 4.1 Charakteristika evropsky významné lokality Beskydy a jejích předmětů ochrany Základní popis EVL Beskydy: Evropsky významná lokalita Beskydy (kód: CZ ) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č.132/2005 Sb. na ploše ,67 ha. Jedná se o rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR, které je vymezeno státní hranicí se Slovenskou republikou na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy (viz Obr. 79). Předmětem ochrany jsou následující přírodní stanoviště (značka * znamená, že se jedná o prioritní přírodní stanoviště nebo prioritní evropsky významný druh): Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 7230 Zásaditá slatiniště Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Dále jsou předmětem ochrany EVL Beskydy následující evropsky významné druhy rostlin a živočichů: oměj tuhý moravský (Aconitum firmum ssp. moravicum) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) vlk obecný (Canis lupus *) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) vydra říční (Lutra lutra) rys ostrovid (Lynx lynx) netopýr velký (Myotis myotis) rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) tel , pevná , 14

15 čolek karpatský (Triturus montandoni) velevrub tupý (Unio crassus) medvěd hnědý (Ursus arctos *) Následující popis přináší pro úplnost zevrubnou charakteristiku EVL Beskydy (převzato z práce: Weismannová et al a údajů AOPK ČR). Jedná se o převážně hornatou a lesnatou krajinu, zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Geologicky se jedná o flyšové pásmo Západních Karpat, paleogénního, případně křídového stáří. Horninově jsou Beskydy tvořeny převážně pískovci a jílovci, méně slepenci, prachovci, slínovci, slíny a jíly. Typickým fenoménem Beskyd jsou štěrkonosné vodní toky a pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras). V území převažují hnědé půdy kyselé a podzolové. Lesní vegetaci tvoří především květnaté bučiny as. Dentario enneaphylli - Fagetum, následované dubohabřinami as. Carici pilosae - Carpinetum. Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny a údolní jasano - olšové luhy. V případě travinobylinných společenstev dominují ovsíkové louky a poháňkové pastviny as. Lolio - Cynosuretum a as. Anthoxantho - Agrostietum. Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky a tužebníková lada, v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd. Dále zde nalezneme širokolisté suché trávníky a to i s výskytem jalovce a orchidejí. Maloplošně se na území EVL Beskydy vyskytují podhorské smilkové trávníky, štěrbinová vegetace skal, prameniště, slatiniště a mokřadní vegetace. Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Na prudkých svazích se maloplošně nachází suťové lesy. Objevují se na mezotrofních rankerech, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. Suťové lesy mohou přecházet v horské klenové bučiny. Mimo tyto porosty se lze převážně v nižších polohách setkat s náhradními porosty kapradinových niv as. Daphno mezerei-dryopteridetum filicis-maris (převážně v polohách horských klenových bučin), ale i patrně primárními porosty této vegetace vázanými na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů. Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy ve vrcholových partiích, tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských smilkových trávníků as. Anthoxantho-Agrostietum a as. Violion caninae. Hlavními faktory, které působí na EVL Beskydy jsou lesní hospodaření, myslivost a turistický ruch. Lesní porosty jsou silně ovlivněné lesním hospodářstvím. Ohroženy jsou zejména plochy květnatých bučin a jedlobučin, které jsou po vykácení zalesňovány smrkem, případně jen na menších plochách stanovištně vhodnými druhy. Mladé listnáče jsou poškozovány vlivem vysokých stavů spárkaté zvěře. Je patrný ústup Abies alba ze všech typů porostů. V jihovýchodní části území porosty bučin již ztratily souvislý charakter a jsou rozčleněny buď pasekami, nebo porosty s převahou smrku. Porosty smrčin jsou převážně středně, lokálně až těžce poškozeny imisemi (následné okyselování půdy), přičemž rozsáhlé porosty jsou vytěženy a nahrazovány zcela nevhodnými alochtonními populacemi smrku ztepilého (tzv. nížinná forma), jež výrazně trpí abiotickými faktory, a dále také severoamerickým druhem Picea pungens. Lesním hospodařením jsou také ohrožovány všechny typy pramenišť, subalpínské bylinné lemy a vodní toky. Ohrožení kromě znečistění vody představují snahy o čistění koryt od sedimentů. tel , pevná , 15

16 Na některých místech již pronikají do území synantropní a ruderální druhy rostlin. Malé luční enklávy ve vyšších polohách jsou zpravidla ponechány ladem a zarůstají, popř. jsou zalesňovány smrkem. V důsledku snižování stavů dobytka, přestala být řada luk a pastvin obhospodařována. Upuštění od kosení a od pastvy má za následek snižování druhové diverzity těchto biotopů. Na opuštěných loukách dominují trávy, postupně dochází k zarůstání Aegopodium podagraria, Brachypodium pinnatum, Chaerophyllum aromaticum a k expanzi křovin a stromů. Dalším důležitým negativním faktorem je převod luk na vysokoprodukční travní porosty. Hnojení a následná dominance konkurenčně silných vysokostébelných trav eliminují růst širokolistých bylin. Obr. 3: Schematická mapa hranice evropsky významné lokality Beskydy (zdroj: AOPK ČR). tel , pevná , 16

17 5. Identifikace předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny, včetně jejich charakteristiky zaměřené na současný stav území, cíle ochrany a zdůvodnění jejich výběru Na základě provedené analýzy bylo stanoveno jako potenciálně dotčené realizací návrhu ÚP šest předmětů ochrany EVL Beskydy: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) 7230 Zásaditá slatiniště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum vlk obecný (Canis lupus) rys ostrovid (Lynx lynx) medvěd hnědý (Ursus arctos) 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis): Dané přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy roztroušeně a velmi hojně (9317,33 ha) na lokalitách extenzivně hnojených, jedno- až dvojsečných luk v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od planárního do montánního stupně, většinou v blízkosti sídel. Obecně hlavním ohrožením pro toto stanoviště je změna charakteru biotopu, změna péče o porosty (upuštění od kosení či pastvy), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. Výskyt tohoto typu přírodního stanoviště byl zjištěn celkem na 43 plochách navržených pro výstavbu, na osmi plochách sjezdových lyžařských tratí a na některých plochách technické infrastruktury, konkrétně: viz kap. 6. Vzhledem k překryvu některých navržených ploch změn využití území a daného stanoviště je uvedený typ přírodního stanoviště dále předmětem hodnocení Zásaditá slatiniště Popisované přírodní stanoviště se vyskytuje na území EVL Beskydy bodově (3,3851 ha) na údolních i svahových prameništních slatiništích, po celý rok dobře zásobených vodou bohatou na vápník a další ionty. Mohou se vyskytovat i na okrajích zazemňujících se vodních nádrží a na okraji niv. Slatinný horizont obsahuje velké množství minerálních částic. Na slatiništi se vyskytuje ostřicovo-mechová vegetace s převládajícími šáchorovitými rostlinami. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené prioritní stanoviště je změna charakteru biotopu (např. odvodnění, změna chemismu prostředí, zalesnění), jeho fyzická likvidace (např. zastavění) či hrubá disturbance. tel , pevná , 17

18 Výskyt tohoto typu přírodního stanoviště byl zjištěn na jedné ploše navržených sjezdových tratí (223) a v bezprostřední blízkosti zastavitelné plochy č Vzhledem k překryvu některých navržených ploch změn využití území a daného stanoviště je uvedený typ přírodního stanoviště dále předmětem hodnocení Bučiny asociace Luzulo-Fagetum: Jedná se o přírodní stanoviště, které je plošně nejrozsáhlejším přírodním stanovištěm na území EVL Beskydy, kde se vyskytuje roztroušeně a velmi hojně (11917,79 ha). Jedná se o floristicky chudé acidofilní porosty na minerálně chudých horninách, často s příměsí smrku, případně jedle. Obecně hlavním ohrožením pro uvedené stanoviště je změna charakteru biotopu či jeho fyzická likvidace (změna přirozeného druhového složení porostu-zejména výrazná obnova porostů smrkem, holosečný způsob hospodaření, zastavění apod.). Výskyt tohoto typu přírodního stanoviště byl zjištěn na dvou plochách navržených změn využití území, konkrétně: na zastavitelné ploše 109 a na ploše navržených sjezdových tratí 220. Vzhledem k překryvu některých navržených ploch změn využití území a daného stanoviště je uvedený typ přírodního stanoviště dále předmětem hodnocení. Vlk obecný (Canis lupus): Jedná se o prioritní druh dle Směrnice o stanovištích. V současnosti je výskyt vlka pravidelně prokazován na různých místech EVL Beskydy, včetně výskytu v k.ú. Horní Bečva, v Javorníkách i ve Vsetínských vrších. Významnou skutečností udržující zdejší populaci je migrace jedinců mezi EVL Beskydy a Slovenskem, případně Polskem. Hlavním faktorem ohrožujícím existenci druhu je především přímé pronásledování člověkem. Velmi významná je nutnost zachování možnosti migrací mezi lokálními populacemi. Výskyt vlka obecného z katastru Horní Bečvy je z minulosti znám. Příležitostná migrace vlka v okolí zástavby Horní Bečvy je tedy možná a pravděpodobná. Pobytové znaky vlka byly nalezeny např. v blízkosti ploch 173 a 174 (r. 2004) a plochy č. 310 (r. 2012). Zájmovým územím prochází dvě větve dálkového migračního koridoru pro velké savce. V bezprostřední blízkosti osy tohoto dálkového migračního koridoru se nachází plochy 169, 217 a 218. Lze konstatovat, že dochází k prostorovému překryvu možného výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Důležitou skutečností je ale fakt, že navržené změny funkčního využití území jsou zpravidla situovány do bezprostřední blízkosti stávajících zastavěných objektů v krajině Horní Bečvy, bez významnějšího bariérového efektu, což minimalizuje potenciální negativní dopady na velké šelmy. I přesto, je z výše uvedených důvodů a při uplatnění principu předběžné opatrnosti, je uvedený druh dále předmětem hodnocení. Rys ostrovid (Lynx lynx): Oblast EVL Beskydy patří mezi dvě hlavní oblasti stálého výskytu rysa v ČR. Hlavní příčinou ohrožení rysa ostrovida je přímé pronásledování ze strany člověka. Významným faktorem se však stává i fragmentace vhodných biotopů a vysoká míra rušení. Výskyt rysa ostrovida z řešeného území je udáván zejména z oblasti Trojačky a Jezerné, tedy mimo plochy navržených změn využití území. Příležitostná migrace rysa v okolí zástavby Horní Bečvy je však možná. Zájmovým územím prochází dvě větve dálkového migračního koridoru pro velké savce. V bezprostřední blízkosti osy tohoto dálkového migračního koridoru se nachází plochy 169, 217 a 218. Lze tedy konstatovat, že nedochází k přímému prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Důležitou skutečností je také fakt, že tel , pevná , 18

19 většina změn funkčního využití území je situována do bezprostřední blízkosti stávajících semiantropogenních prvků v krajině - intravilánu Horní Bečvy, což minimalizuje potenciální negativní dopady na velké šelmy. I přesto, z důvodu lokalizace některých ploch v blízkosti osy dálkového migračního koridoru a při uplatnění principu předběžné opatrnosti, je uvedený druh dále předmětem hodnocení. Medvěd hnědý (Ursus arctos): Jedná se o prioritní druh dle Směrnice o stanovištích. Sledování pobytových značek medvěda v Beskydech prokazuje přítomnost 1 až 2 jedinců se známkami stálého výskytu v různých místech Beskyd. Většina jedinců zde však pouze migruje. Hlavním ohrožením pro medvěda se stává fragmentace vhodných biotopů a vysoká míra rušení. V současnosti i v budoucnu je existence medvěda hnědého plně závislá na stavu populace na Slovensku. Nezbytné je tedy uchovat možnost migrací nejen do sousedních slovenských hor, ale také dále západním směrem. Výskyt medvěda hnědého přímo z řešeného území je v posledních dvaceti letech udáván z blízkosti plochy č. 310 a v roztroušeně v okolí Mečůvky (r. 2002), Kladnaté - Grapy (r. 2001), Šorstýnu (r. 2002) a např. také z lokality V Bučkovém (r. 2010). Příležitostná migrace medvěda v okolí zástavby Horní Bečvy je proto možná. Zájmovým územím prochází dvě větve dálkového migračního koridoru pro velké savce. V bezprostřední blízkosti osy tohoto dálkového migračního koridoru se nachází plochy 169, 217 a 218. Lze konstatovat, že nedochází k přímému prostorovému překryvu výskytu daného druhu a aktivit souvisejících s navrženými změnami funkčního využití území. Navíc zde vstupují v platnost stejné argumenty, jež byly uvedeny v případě vlka obecného a rysa ostrovida. I přesto, z důvodu udávaného výskytu druhu v blízkosti některých návrhových ploch a při uplatnění principu předběžné opatrnosti, je uvedený druh dále předmětem hodnocení. 6. Výsledky návštěvy a terénních šetření na území EVL a PO, které budou pravděpodobně územním plánem ovlivněny Při úvodním screeningu předloženého návrhu ÚPD (viz kap. 4) bylo konstatováno, že v případě všech navržených ploch v rámci hodnoceného návrhu ÚP Horní Bečva lze vyslovit riziko možného ovlivnění lokalit Natura Důvodem je skutečnost, že se tyto plochy nachází na území EVL Beskydy. Výsledky terénního průzkumu provedeného na uvedených návrhových plochách v letech 2012 (červenec a srpen), 2013 (červenec) a aktuálně v září 2018 jsou prezentovány níže, včetně informací o identifikaci biotopů a případném výskytu předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 či dalších významných druhů dle terénního průzkumu a databáze AOPK. tel , pevná , 19

20 Komentář k jednotlivým potenciálně kolizním plochám a záměrům: Obr. 4: Plochy č. 197 a 198 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plocha č. 197 (SO.3): Jedná se o kulturní louku navazující na zástavbu ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Ve východní části plochy se nachází pás náletových dřevin, severní a západní okraj zasahuje do urbanizovaných ploch. Jedná se tedy o mozaiku biotopů X1, X5 a X12. V roce 2003 byl cca 65 m od plochy zaznamenán chřástal polní (Crex crex) silně ohrožený druh, aktuálně je louka velmi intenzivně využívána a má nízký význam pro tento druh. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 1: Pohled na plochu č tel , pevná , 20

21 Plocha č. 198 (SO.3): Plocha je v současnosti již zastavěna. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 2: Pohled na plochu č Obr. 5: Plocha č. 2 a plocha krajinné zeleně č. 245 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 2 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy, navazuje na stávající rozptýlenou zástavbu. Jedná se o sečenou louku biotop X5, v okrajích se nachází porosty náletových dřevin biotop X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 21

22 Foto 3: Pohled na plochu č. 2 od severu. Obr. 6: Plocha č. 196 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 196 (SO.3): Plocha se nachází v bezprostřední blízkosti stávající zástavby a místní komunikace ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Luční porost na ploše lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mozaiku mezofilní ovsíkové louky a intenzivně obhospodařované louky (mozaika biotopů T % a X5 60 %). Mezofilní ovsíková louka je předmětem ochrany EVL Beskydy. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 22

23 Foto 4: Pohled na severní část plochy č Obr. 7: Plochy č. 5, 6, 159 a 181 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 23

24 plocha č. 5 (SO.3): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Severní polovina plochy je porostlá náletovými dřevinami, jižní část byla při aktuálním průzkumu v roce 2018 oplocena ohradníkem a intenzivně pasena kozami (biotopy X12 a X5 s prvky T1.1). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 5: Pohled na plochu č. 5 od západu. plocha č. 6 (SO.3): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Luční porost na ploše lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) - předmět ochrany EVL Beskydy. Dle sdělení Správy CHKO Beskydy se v okolním území vyskytuje mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Případný výskyt mečíku střechovitého přímo na ploše není pravděpodobný ani při opakované návštěvě se jej nepodařilo ověřit. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 6: Pohled na plochu č. 6. tel , pevná , 24

25 plocha č. 181 (DS): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na části plochy se nachází stávající nezpevněná parkovací plocha. Luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) - předmět ochrany EVL Beskydy. Jedná se tedy o mozaiku biotopů X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací (30 %), X1 Urbanizovaná území (20 %) a T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (50 %). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 7: Pohled na plochu č. 181 od jihovýchodu. plocha č. 159 (OS): Jedná se o kulturní louku v proluce rozvolněné zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy (biotop X5). Severně od plochy protéká bezejmenný vodní tok. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 8: Pohled na plochu č. 159 od západu. tel , pevná , 25

26 Obr. 8: Plochy č. 13 a 15 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 13 (SO.3): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Východní a jižní okraj plochy je součástí urbanizovaných ploch. Luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) - předmět ochrany EVL Beskydy. Na mezi v jižní části plochy se nachází nesouvislá linie ovocných dřevin. Jedná se tedy o mozaiku biotopů X1 Urbanizovaná území (30 %) a T1.1 Mezofilní ovsíkové louky (70 %). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 9: Pohled na plochu č. 13 od západu. plocha 15 (SO.3): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o mozaiku vlhké pcháčové louky (40 %) a nálety pionýrských dřevin (60 %) mozaika biotop T1.5 a X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 26

27 Foto 10: Pohled na degradovaný biotop T1.5 na ploše č. 15. Obr. 9: Plocha č. 38 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 38 (SO.3): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se převážně o mulčovanou kulturní louku, jihozápadní část plochy zasahuje do porostu náletových dřevin biotopy X5 a X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 27

28 Foto 11: Pohled na plochu č. 38 od východu. Obr. 10: Plochy č. 33 a 35 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 28

29 plocha č. 33 (BI): Plocha se nachází v proluce stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Plocha je oplocena, nachází se na ní výsadby ovocných dřevin. Louka zřejmě není pravidelně obhospodařovaná zarůstá náletovými dřevinami, v okrajích plochy se nachází souvislé porosty náletových dřevin. Aktuálně lze vegetaci na ploše klasifikovat jako mozaiku biotopů X1 (10 %), X7 (10 %), X12 (30 %) a T1.1 (50 %) - předmět ochrany EVL Beskydy. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 12: Pohled na plochu č. 33. Plocha č. 35 (BI): Plocha se nachází v proluce stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na většině plochy se nachází kulturní sečená louka, okraje zarůstají náletovými dřevinami biotopy X5 a X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 13: Pohled na plochu č. 35. tel , pevná , 29

30 plocha č. 226 (DS): Jedná se o plochu vymezenou v rámci stávajícího urbanizovaného území biotop X1. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Obr. 11: Plochy č. 29 a 31 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018). plocha č. 29 (BI): Plocha navazuje na stávající rozptýlenou zástavbu ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o pravidelně sečenou louku s výsadbou ovocných dřevin lemovanou pásy náletové zeleně, v jižní části plochy jsou patrná drobná políčka aktuálně neobhospodařovaná. Bezprostředně u plochy (severozápadně) se nachází mez s mnoha mraveništi a třeslicí prostřední. Vegetaci na ploše lze klasifikovat jako mozaiku biotopů T1.1 - Mezofilní ovsíkové louky předmět ochrany EVL Beskydy (70 %), X3 - Extenzivně obhospodařovaná pole (10 %) a X12 - Nálety pionýrských dřevin (10 %). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 14: Pohled na plochu č. 29 od západu. plocha č. 31 (BI): Plocha navazuje na stávající rozptýlenou zástavbu ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o mírně ruderalizovanou, pravidelně sečenou louku, severní a západní část zasahuje do lesních porostů. Vegetaci na ploše lze klasifikovat jako mozaiku tel , pevná , 30

31 biotopů T1.1 - Mezofilní ovsíkové louky předmět ochrany EVL Beskydy (60 %), X3 - Extenzivně obhospodařovaná pole (10 %), X9A Lesní kultury s nepůvodními dřevinami (20 %) a X12 - Nálety pionýrských dřevin (10 %). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 15: Pohled na plochu č. 31. Foto 16: Pohled na porosty hasivky u lesa na ploše č. 31. tel , pevná , 31

32 Obr. 12: Plochy č. 21, 22, 23, 178 a 225 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plocha č. 21 (BI): Plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o plochu vymezenou v rámci stávajícího urbanizovaného území biotop X1. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Plocha č. 225 (P*): Plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o plochu veřejných prostranství vymezenou v rámci stávajícího urbanizovaného území tel , pevná , 32

33 biotop X1. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 17: Pohled na plochu č. 21. Plochy č. 22, 23 (BI): Plochy se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o intenzivně sečené louky v blízkosti zástavby biotop X5. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 18: Pohled na plochu č. 23. Plocha č. 178 (D): Plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o plochu vymezenou v rámci stávajícího urbanizovaného území. Jižní a východní část plochy je sečena, zbytek ponechán ladem, rozrůstání náletu mozaika biotopů X5, X7 a X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 33

34 Obr. 13: Plocha č. 17 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018), ČÚZK. plocha č. 17 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o intenzivně sečenou louku v blízkosti zástavby biotop X5. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 19: Pohled na plochu č. 17. Obr. 14: Plochy č. 150 a 151 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 34

35 Plochy č. 150, 151 (OK): Plochy se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o intenzivně sečené louky v blízkosti zástavby biotop X5, lemované pásy náletových dřevin biotop X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 20: Pohled na severní okraj plochy č Foto 21: Pohled na plochu č tel , pevná , 35

36 Obr. 15: Plochy č. 26 a 27 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plocha č. 26 (SO.3): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na ploše se nachází oplocená pastvina ovcí. Luční porost na ploše lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) - předmět ochrany EVL Beskydy. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 22: Pohled na plochu č. 26 od jihu. plocha č. 27 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o intenzivně sečenou louku v blízkosti zástavby biotop X5. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 36

37 Foto 23: Pohled na plochu č. 27. Obr. 16: Plochy č. 41, 201, 202 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 37

38 plocha č. 41 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o pravidelně sečenou louka v blízkosti zástavby, na části plochy se nachází oplocené drobné políčko, hráně dřev a výsadby ovocných dřevin. Luční porost lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky předmět ochrany EVL Beskydy. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 24: Pohled na plochu č. 41. plocha č. 201, 202 (VD): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Plocha č. 201 je oplocená, intenzivně využívaná (políčka, pastvina, výsadby ovocných dřevin, skládky materiálů) biotop X1. Na ploše č. 202 se nachází intenzivně obhospodařovaná louka v místě dřívějšího pole - biotop X5. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 25: Pohled na plochu č tel , pevná , 38

39 Foto 26: Pohled na východní část plochy č Obr. 17: Plochy č. 43, 44, 304 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 43 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o pravidelně sečenou louka v blízkosti zástavby s výsadbou ovocných dřevin. Luční porost lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mozaiku biotopů T1.1 - Mezofilní ovsíkové louky předmět ochrany EVL Beskydy (70 %) a X13 (30 %). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 39

40 Foto 27: Pohled na plochu č. 43. plochy č. 44 (SO.3), 304 (DS): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o pravidelně sečenou louka v blízkosti zástavby s výsadbou ovocných dřevin. Luční porost lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako biotop T1.3 Poháňková pastvina. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 28: Pohled na jižní část plochy č. 44. tel , pevná , 40

41 Obr. 18: Plochy č. 45, 46, 230, 227 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plocha č. 45, 46, 230 (BI): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o pravidelně sečené louky v proluce zástavby. Mezi plochami 46 a 230 byla nedávno vybudována částečně zpevněná cesta. Luční porost lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako intenzivně sečenou louku (X5). V části plochy 46 se nachází výsadby ovocných dřevin (biotop X13). Okraje plochy 45 zarůstají náletovými dřevinami a hasivkou orličí (Pteridium aquilinum) (biotop X12). Severní část plochy 45 je antropogenně ovlivněna blízkou zástavbou (biotop X1). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Plocha č. 227 (DS): Plocha se nachází na pomezí III. a IV. zóny CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o porost náletových dřevin (biotop X12) v nivě drobného vodního toku. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 41

42 Foto 29: Pohled na jižní část plochy č. 46. Foto 30: Pohled na plochu č. 45 a porost náletu v místě plochy č tel , pevná , 42

43 Obr. 19: Plochy č. 60, 61, 63, 228, 311 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 60, 61, 311 (SO.3), 228 (DS): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o pravidelně sečené a pasené louky v rozptýlené zástavbě. Luční porosty lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. Na části plochy 61 se nachází deponie dřeva, zemědělských strojů a stavebních materiálů, v jižním okraji plochy se nachází porost náletových dřevin s dominancí břízy bělokoré (biotop X12). Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 43

44 Foto 31: Pohled na plochu č. 61 od západu. Foto 32: Pohled na plochu č. 60 od severu. Foto 33: Pohled na plochu č. 311 od jihovýchodu. tel , pevná , 44

45 plocha č. 63 (BI): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o luční porost, v jehož západní části se nachází políčka. Luční porost na většině plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. Na severním okraji plochy se nachází několik segmentů biotopu X1 - Urbanizovaná území, západní okraj zarůstá náletovými dřevinami (biotop X12). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 34: Pohled na plochu č. 63 od východu. Obr. 20: Plochy č. 51, 53, 54 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 51, 53 (SO.3): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na ploše 51 se nachází intenzivně obhospodařovaná louka (biotop X5). Na ploše 53 byly v minulosti provedeny terénní úpravy a plocha je nyní využívána pro rodinnou rekreaci v návaznosti na navazující obytnou zástavbu (biotop X1). Severní cíp plochy 53 zasahuje do okraje kulturní smrčiny biotop X9A - Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami. Výskyt tel , pevná , 45

46 předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 35: Pohled na plochu č. 53. plocha č. 54 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Luční porost na ploše lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. V severním okraji plochy se nachází výsadby ovocných dřevin. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 36: Pohled na plochu č. 54 od západu. tel , pevná , 46

47 Obr. 21: Plocha č. 48 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 48 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o antropogenně velmi ovlivněnou a částečně zastavěnou plochu (biotop X1). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Obr. 22: Plochy č. 67, 68, 72 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Kunetková 2018). tel , pevná , 47

48 Obr. 23: Plochy č. 67, 68, 72 a plochy technické infrastruktury na leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 67, 68 a 72 (SO.3): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Severní okraj plochy 67 zasahuje také do IV. zóny CHKO Beskydy. Luční porosty na plochách lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mozaiky mezofilní ovsíkových luk (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy a antropogenních biotopů (X5, X12, X1, X9A). V jihovýchodním okraji plochy 67 aktuálně probíhá výstavba rodinného domu, v severovýchodní části se nachází rozsáhlá deponie stavebních materiálů. Jižní okraj plochy 72 zasahuje do okraje kulturní smrčiny (X9A), severní části plochy 72 se nachází drobná stavba. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 48

49 Foto 37: Pohled na plochu č. 67 od jihozápadu. Foto 38: Pohled na plochu č. 68 od jihovýchodu. Foto 39: Pohled na plochu č. 72. tel , pevná , 49

50 Obr. 24: Plochy č. 74 a 231 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plochy č. 74 (SO.3), 231 (DS): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Východní okraj plochy je částečně zastavěný (biotop X1). Na zbývající části plochy 74 a na ploše 231 se nachází luční porosty, které lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. V severním okraji plochy 74 se nachází výsadby ovocných dřevin a porosty náletových dřevin. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 40: Pohled na plochu č. 74. tel , pevná , 50

51 Obr. 25: Plochy č. 85 a 86 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 85, 86 (SO.3): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Ve východní části plochy 85 se nachází drobná stavba a výsadby ovocných dřevin (biotop X1). Na zbývající části plochy 85 a na ploše 86 se nachází luční porosty, které lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. V severozápadním okraji plochy 86 se nachází porosty náletových dřevin. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 51

52 Foto 41: Pohled na plochu č. 85. Foto 42: Pohled na plochu č. 86. tel , pevná , 52

53 Obr. 26: Plochy č. 100 a 103 a plochy technické infrastruktury na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 100, 103 (SO.3): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. V severní části plochy 100 se nachází deponie stavebního materiálu a disturbované plochy téměř bez vegetace (biotop X1). V jižním okraji plochy č. 100 se nachází drobná stavba a výsadby ovocných dřevin. Na zbývající části plochy 100 a na ploše 103 se nachází luční porosty, které lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 53

54 Foto 43: Pohled na jižní část plochy č Foto 44: Pohled na plochu č. 103 od jihu. tel , pevná , 54

55 Obr. 27: Plochy č. 105, 220, 221, 222 a 223 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 105 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. V jižní části plochy se nachází drobná stavba (biotop X1). Na zbývající části plochy se nachází luční porost, který lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mozaiku mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL (70 %) a náletových dřevin (biotop X12) 30 %. Luční porost není pravidelně sečen a postupně zarůstá náletovými dřevinami. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 45: Pohled na plochu č. 105 od západu. tel , pevná , 55

56 plochy č. 220, 221, 222, 223 (S*) Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o nově navržené plochy pro sjezdové tratě ve Ski areálu Solisko. Luční porosty na plochách 221 a 222 lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. Východní okraj plochy 221 je porostlý náletovými dřevinami s dominancí břízy bělokoré (biotop X12). Na ploše 223 se nachází mozaika mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL (45 %), vlhkých pcháčových luk (biotop T1.5) 10 %, vápnitého slatiniště (biotop R2.1) předmět ochrany EVL Beskydy 10 % a drobných políček (biotop X3) 35 %. Při aktuálním terénním průzkumu byl zjištěn větší rozsah biotopu R2.1, než je uváděno v mapování biotopů AOPK ČR. S ohledem na pozdní dobu aktuálního průzkumu (září 2018) nebylo možno hranice přírodních biotopů přesněji vymezit. Na výskyt této pramenné čočky je upozorněno i ve zpracovaném hodnocení vlivu uvažovaného záměru rozšíření areálu Solisko na rostlinné biotopy (Vašut 2016). Dle tohoto zdroje se ve slatiništi vyskytuje suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), který je silně ohroženým druhem dle vyhlášky č. 395/1992 S., v platném znění a prstnatec Fuchsův, který je ohroženým druhem dle citované vyhlášky. Luční porost na ploše 220 lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. Východní okraj plochy 223 je zasahuje do porostu acidofilní bučiny v údolí řeky Prosté (biotop L5.4) předmět ochrany EVL Beskydy. Konkrétní navržené záměry na těchto plochách budou posouzeny procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 46: Pohled na plochu č. 223 od jihu. tel , pevná , 56

57 Foto 47: Pohled na vápnité slatiniště na ploše 223. Foto 48: Pohled na plochu č. 221 od západu. Foto 49: Pohled do interiéru acidofilní bučiny ve východní části plochy č tel , pevná , 57

58 Obr. 28: Plochy č. 169, 217, 218 a 219 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). * osa dálkového migračního koridoru je znázorněna zelenou linií na dolním obrázku tel , pevná , 58

59 plochy č. 169, 217, 218, 219 (S*): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o nově navržené plochy pro sjezdové tratě ve Ski areálu Solisko a Rališka (169). Většina ploch je vymezena v místě stávajících kulturních smrčin (biotop X9A) s ojedinělým výskytem jedle bělokoré. Ojediněle se v podrostu vyskytuje buk lesní, javor klen, jeřáb ptačí, jilm horský a líska obecná. V jihovýchodní části plochy 219 se dle zpracovaného průzkumu biotopů v místě uvažovaného záměru rozšíření areálu Solisko (Vašut 2016) nachází segment mokřadní vrbin (biotop K1), které jsou tvořeny především kříženci druhů Salix silesiaca, S. caprea, S. aurita a S. purpurea. V citovaném botanickém průzkumu je též upozorněno, že v minulosti byl z této plochy udáván výskyt některých zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jedná se např. o prstnatec Fuchsův, prstnatec májový a vstavač mužský, jejichž výskyt nebyl dle Vašuta 2016 aktuálně potvrzen. Severovýchodní část plochy 219 zasahuje do lučních porostů, které lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mozaiku mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL (50 %), vlhkých pcháčových luk (biotop T1.5) 15 % a náletových dřevin (biotop X12) 35 %. Při aktuálním terénním průzkumu bylo zjištěno, že v mapování biotopů uváděné segmenty smilkových trávníků (T2.3B) v severovýchodní části plochy 219 a střední části plochy 218 již po několikaleté absenci obhospodařování značně zarostly náletovými dřevinami. Dle zpracovaného průzkumu biotopů na těchto plochách (Vašut 2016) se v případě plochy 219 jedná o porost blízký biotopu K3. Negativní ovlivnění těchto dvou degradovaných segmentů smilkových trávníků se nepředpokládá. Realizace těchto ploch si vyžádá poměrně rozsáhlé kácení lesní smrkové kultury. Pro plochu 217 a jižní část plochy 169 bylo v minulosti zpracováno naturové hodnocení (Změna č. 6A ÚP Horní Bečva) s konstatováním, že realizace tohoto záměru nebude mít při dodržení navržených zmírňujících opatření významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL Beskydy (viz Banaš 2007). Návrhová plocha 217 zasahuje do bezprostřední blízkosti osy vymezeného dálkového migračního koridoru pro velké savce (cca 5 m od osy). Vzhledem k očekávanému sezónnímu využití návrhové plochy a provozu jen po část denní periody během zimy (lyžařská sjezdová trať) není důvodné očekávat významné negativní ovlivnění funkčnosti blízkého vymezeného dálkového migračního koridoru. Ze zkušeností z jiných lyžařských areálů i z odborné literatury (např. Liddle 1997, Banaš et al. 2008, Theuerkauf et al. 2007) vyplývá, že budoucí rozšířená sjezdová trať nebude mít bariérový efekt. Lze předpokládat, že migrace živočichů prostorem sjezdové tratě i okolním územím nebude významněji dotčena. Konkrétní navržené záměry na těchto plochách navíc budou posouzeny procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 59

60 Foto 50: Pohled do interiéru kulturní smrčiny v jihozápadní části plochy 219. Foto 51: Pohled na luční porosty zarůstající náletovými dřevinami v severovýchodní části plochy 219. Foto 52: Pohled na severovýchodní část plochy 218. tel , pevná , 60

61 Obr. 29: Plochy č. 96 a 148 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 96 (SO.1): Plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Severozápadní část plochy 96 je zarostlá náletovými dřevinami zejména břízou bělokorou a smrkem ztepilým (biotop X12). Na zbývající části plochy se nachází luční porost, který lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR z roku 2015 klasifikovat jako mozaiku přechodových rašelinišť a třasovišť (biotop R2.2) 30 %, vlhkých pcháčových luk (biotop T1.5) 40 % a vegetace vlhkých narušovaných půd (biotop T1.10) 30 %. Luční porost je obhospodařován jako intenzivní pastvina ovcí. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 53: Pohled na podmáčenou pastvinu ovcí na ploše 96. Plocha č. 148 (OK): Plocha se nachází ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na ploše se aktuálně nachází mozaiku kulturních smrčin, pasek a porostu náletových dřevin (mozaika biotopů X9A, X10 a X12). Paseka postupně zarůstá náletem vyskytuje se např. bříza bělokorá, javor klen, kalina obecná, buk lesní a ostružiník maliník. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 61

62 Foto 54: Pohled na plochu 148 od západu. Obr. 30: Plochy č. 106, 107, 109, 111, 112, 146 a 224 na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Kunetková 2018). tel , pevná , 62

63 Obr. 31: Plochy č. 106, 107, 109, 111, 112, 146 a 224 na leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 106 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o svažitou louku s výsadbou ovocných dřevin v severním okraji. Luční porost na ploše lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Na ploše byl nedávno proveden výkop ke studni, která se nachází v severním okraji plochy 106. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 63

64 Foto 55: Pohled na plochu 106 od severu. plocha č. 107 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jižní část plochy a je již částečně zastavěna a je využívána jako zahrada biotop X1. Luční porosty na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 56: Pohled na plochu 107 od jihu. plocha č. 109 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Severní část plochy a část střední části plochy je již zastavěna biotop X1. Na části plochy se nachází drobná políčka (biotop X3). Při východním okraji plochy protéká drobný vodní tok. Lesní porost při východním okraji plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako acidofilní bučinu (biotop L5.4) předmět ochrany EVL Beskydy. V nivě drobného vodního toku severovýchodně od plochy se nachází mozaika podmáčených přírodních biotopů (R2.1 a T1.5) s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Jedná se např. o prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) ohrožený druh, prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) tel , pevná , 64

65 ohrožený druh, pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea) ohrožený druh, a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) - silně ohrožený druh. Při terénním průzkumu v roce 2013 bylo v ploše mozaiky zaznamenáno cca 40 kvetoucích jedinců mečíku střechovitého. Přírodní biotop R2.1 je předmětem ochrany EVL Beskydy. Luční porosty na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 57: Pohled na plochu 109 od severu. Foto 58: Detail květenství mečíku střechovitého z blízkosti severozápadního okraje ploch č Plocha č. 111 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na pozemku se nachází drobná chata, nachází se zde výsadby ovocných dřevin, okraje plochy zarůstají náletovými dřevinami (mozaika biotopů X1, X12). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 65

66 Foto 59: Pohled na plochu č plocha č. 112 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jižní část plochy je již částečně zastavěna a je využívána jako zahrada biotop X1. Luční porosty na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 60: Pohled na plochu 107 od jihu. tel , pevná , 66

67 Obr. 32: Plochy č. 146 a 224 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 146 (RI): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o luční porost zarůstající náletovými dřevinami. Fragmenty lučního prorostu lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. plocha č. 224 (S*) Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o nově navrženou plochu pro sjezdové tratě ve Ski areálu Kubiška. Plocha je vymezena v místě stávající kulturní smrčiny (biotop X9A). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 67

68 Foto 61: Pohled na plochu č. 146 od severu. Foto 62: Pohled na plochu č. 224 od jihu. Obr. 33: Plocha č. 309 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 68

69 plocha č. 309 (DS) Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o nově navrženou plochu pro cyklostezku od z obce k Sachově Studánce podél stávající silnice I/35. Plocha je vymezena v místě stávající kulturní smrčiny (biotop X9A). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 63: Pohled na plochu č. 224 od jihu. Obr. 34: Plochy č. 119, 128, 130, 131, 132 a plochy technické infastruktury na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Kunetková 2018). tel , pevná , 69

70 Obr. 35: Plochy č. 119, 128, 130, 131, 132 a plochy technické infastruktury na leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 119 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Západní část plochy a je již částečně zastavěna biotop X1. Ve východní části plochy se nachází sad ovocných dřevin. Luční porosty na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Luční porosty místy zarůstají náletovými dřevinami. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 64: Pohled na plochu č. 119 od severu. plochy č. 128, 130, 131 a 132 (SO.3): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Luční porosty na plochách lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. V jižním okraji plochy 132 se nachází deponie kamení. Severozápadní část plochy 128 zarůstá náletovými dřevinami. tel , pevná , 70

71 Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 65: Pohled na plochu č. 130 od severu. Foto 66: Pohled na plochu č. 132 od západu. tel , pevná , 71

72 Foto 67: Pohled na plochu č. 131 od východu. Obr. 36: Plochy č. 153, 154, 173, 174 a 308 na hlavním výkresu ÚP (zdroj: Kunetková 2018). tel , pevná , 72

73 Obr. 37: Plochy č. 153, 154, 173, 174 a 308 na leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 153 (SO.3): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jižní část plochy je součástí urbanizovaného území biotop X1. Luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Plocha se nachází v proluce stávající zástavby. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 73

74 Foto 68: Pohled na plochu č plocha č. 154 (OK): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Západní část plochy je součástí urbanizovaného území biotop X1. Východní okraj zarůstá náletovými dřevinami (biotop X12). Luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 69: Pohled na plochu č tel , pevná , 74

75 plocha č. 308 (S*): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Je určena pro rozšíření ploch pro sjezdové lyžování. Severní okraj zarůstá náletovými dřevinami (biotop X12). Luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 70: Pohled na plochu č. 308 od východu. plocha č. 173 (S*): Plocha se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Plocha je již dnes využívána pro sjezdové lyžování. Jižní okraj zasahuje do kulturní smrčiny (biotop X9A). V severní části plochy se nachází neobhospodařovaný svažitý segment louky zarůstající ruderální vegetací (biotop X7). Luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Dle nálezové databáze AOPK ČR NDOP byl v roce 2004 uvnitř plochy zaznamenán výskyt vlka (Canis lupus), který je předmětem ochrany EVL Beskydy. Vzhledem k očekávanému sezónnímu využití návrhové plochy, provozu jen po část denní periody během zimy (lyžařská sjezdová trať) a existenci stávající sjezdové tratě není důvodné očekávat významné negativní ovlivnění migrační prostupnosti území. Ze zkušeností z jiných lyžařských areálů i z odborné literatury (např. Liddle 1997, Banaš et al. 2008, Theuerkauf et al. 2007) vyplývá, že budoucí rozšířená sjezdová trať nebude mít bariérový efekt. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. tel , pevná , 75

76 Foto 71: Pohled na plochu č plocha č. 174 (OS): Plocha se nachází ve II. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Západní část plochy je již nyní využívána pro lyžování nachází se zde sečený luční porost, který lze v souladu s mapováním biotopů klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) předmět ochrany EVL. Severní a východní část plochy tvoří nesečené louky, ponechané ladem více než 10 let a hojně zarůstají náletem (mozaika biotopů X7 a X12). Východní okraj zasahuje do vzrostlé smrčiny (X9A), jihovýchodním okrajem plochy prochází lesní cesta. Dle nálezové databáze AOPK ČR NDOP byl v roce 2004 v bezprostřední blízkosti plochy zaznamenán výskyt vlka (Canis lupus), který je předmětem ochrany EVL Beskydy. Vzhledem k očekávanému sezónnímu využití návrhové plochy, provozu jen po část denní periody během zimy (lyžařská sjezdová trať) a existenci stávající sjezdové tratě není důvodné očekávat významné negativní ovlivnění migrační prostupnosti území. Budoucí rozšířená sjezdová trať nebude mít bariérový efekt. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 72: Pohled do interiéru porostu náletových dřevin a navazující smrčinu na ploše č tel , pevná , 76

77 Obr. 38: Plocha č. 310 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 310 (DS) Plocha se nachází na pomezí II. a III. zóny CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Jedná se o nově navrženou plochu pro cyklostezku podél stávající silnice I/35. Plocha je vymezena v okraji stávající komunikace, v okraji kulturní smrčiny (biotop X9A) a porostů náletových dřevin (biotop X12). Ve střední části prochází trasa segmentem lučního porostu, který má antropogenní charakter (mozaika biotopů X1, X6, X7). Východně od této plochy byly v posledních 20 letech zaznamenány pobytové znaky vlka obecného a medvěda hnědého, kteří jsou předměty ochrany EVL Beskydy a kriticky ohroženými druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 73: Pohled na trasu cyklostezky ve východní části plochy 310. tel , pevná , 77

78 Foto 74: Pohled na trasu cyklostezky ve střední části plochy 310. Obr. 39: Plochy č. 75, 77 a 229 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 78

79 plocha č. 75 (BI): Plocha se nachází v sousedství stávající rozptýlené zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Luční porost v západní části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku (biotop T1.1) - předmět ochrany EVL Beskydy. Ve východní části plochy se mozaika antropogenních biotopů kulturních luk, políček a urbanizovaného území (mozaika biotopů X1, X3 a X5). Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 75: Pohled na plochu 75 od jihozápadu. plocha č. 77 (BI), 229 (P*): Jedná se o kulturní louku navazující na zástavbu ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 76: Pohled na plochu 229 od jihozápadu. tel , pevná , 79

80 Obr. 40: Plocha č. 80 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plocha č. 80 (SO.3): Jedná se o kulturní louku navazující na rozptýlenou zástavbu ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 77: Pohled na plochu 80 od západu. tel , pevná , 80

81 Obr. 41: Plocha č. 66 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). plocha č. 66 (SO.3): Jedná se luční porost v proluce zástavby ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Okrajové části plochy jsou místy již zastavěny, či oploceny a jsou využívány jako zahrady. Většinu lučního porostu lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkovou louku /biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. V severní části při okraji lesa se nachází četná mraveniště. Podrobné hodnocení možných vlivů této plochy na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 78: Pohled na plochu 66 od jihu. tel , pevná , 81

82 Obr. 42: Plochy č. 56, 57, 59 a 185 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 82

83 plocha č. 56, 57, 59 (SO.3), 185 (DS): Plochy se nachází ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Plochy se nachází v prolukách stávající rozvolněné zástavby. Severovýchodní část plochy 56 je součástí urbanizovaného území (biotop X1), luční porost na zbývající části plochy lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. Plochy 57, 59 a 185 jsou prakticky celé porostlé náletovými dřevinami, okrajové části lučního porostu lze v souladu s mapováním biotopů AOPK ČR klasifikovat jako mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1) předmět ochrany EVL Beskydy. Na západním okraji plochy 59 u komunikace se nachází deponie materiálů, drobná políčka a maringotka (biotop X1). Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 79: Pohled na plochu 56 od jihu. Foto 80: Pohled na plochu 57 od jihu. tel , pevná , 83

84 Foto 81: Pohled na plochu 59 od jihu. Obr. 43: Plochy č. 56, 57, 59 a 185 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plochy č. 140, 141 (RI): Jedná se o plochy navazující na stávající zástavbu rekreačních chat ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na plochách se nachází mozaika antropogenních biotopů - kulturní smrčiny, lesní paseky, porosty ruderální vegetace a urbanizované území (biotopy X9A, X10, X7B a X1). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. tel , pevná , 84

85 Foto 82: Pohled na plochu 140. Foto 83: Pohled na plochu 141. tel , pevná , 85

86 Obr. 44: Plocha č. 166 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). Plocha č. 166 (OS): Jedná se o plochu hřiště ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na plochách se nachází mozaika antropogenních biotopů kulturní luční porosty a urbanizované území (biotopy X5 a X1). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Obr. 45: Plocha č. 200 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018, ČÚZK). tel , pevná , 86

87 Plocha č. 200 (SO.3): Jedná se o plochu navazující na rozptýlenou zástavbu ve III. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. Na ploše se nachází kulturní luční porost (biotop X5). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na této ploše nebyl zjištěn a její realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 84: Pohled na plochu 200 od jihu. plochy protipovodňové ochrany Obr. 46: Plocha č. 251 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018). tel , pevná , 87

88 Obr. 47: Plocha č. 252 a 253 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018). Obr. 48: Plocha č. 254 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018). 251, 252, 253, 254 (T*) ochrana před povodněmi Plochy protipovodňové ochrany jsou navrženy na březích řeky Bečvy ve IV. zóně CHKO Beskydy a na území EVL Beskydy. V místě ploch se nachází mozaika urbanizovaných ploch s intenzivně sečenými trávníky či ruderální vegetací a nesouvislých břehových porostů. Z dřevin se vyskytuje např. bříza bělokorá, smrk ztepilý, olše lepkavá, borovice černá, líska obecná, javor klen, javor mléč, vrby a jasan ztepilý. Porost nelze klasifikovat jako přírodní biotop jedná se o mozaiku biotopů X1, X7 a X12. Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn. Lze předpokládat příležitostnou migraci vydry říční, která však realizací ploch nebude negativně ovlivněna. Realizace těchto ploch nemá vliv ani na celistvost EVL Beskydy. tel , pevná , 88

89 Foto 85: Pohled na charakter vegetace ve východní části plochy č Foto 86: Pohled na tok řeky Bečvy a její břehový porost v jižní části ploch č. 252 a 253. Foto 87: Pohled tok řeky Bečvy a charakter vegetace na břehu v severní části plochy č tel , pevná , 89

90 plochy č (TV) plochy vodního hospodářství Jedná se o plochy technické infrastruktury pro realizaci vodovodního řadu do dosud nezásobených lokalit. Plochy jsou přednostně trasovány v souběhu se stávajícími zpevněnými komunikacemi a většina z nich nezasahuje do přírodních biotopů. Výjimkou v tomto ohledu jsou např. plochy č. 260, 265, 266 a 287, které prochází přímo segmenty mezofilních ovsíkových luk bez vazby na okolní antropogenní plochy. Při realizaci ploch dojde k dočasnému ovlivnění vegetace v místě výkopu a navazujících deponií zemin. Podrobné hodnocení možných vlivů těchto ploch na předměty ochrany EVL Beskydy je obsaženo v kap. 8. Foto 88: Pohled trasu vodovodního řadu podél stávající komunikace plocha č Foto 89: Pohled trasu vodovodního řadu podél stávající komunikace plocha č tel , pevná , 90

91 Foto 90: Pohled trasu vodovodního řadu procházející mezofilní ovsíkovou loukou plocha č plochy technické infrastruktury - energetika Obr. 49: Plocha č. 306 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018). Obr. 50: Plocha č. 307 na hlavním výkresu ÚP a leteckém snímku (zdroj: Kunetková 2018). tel , pevná , 91

92 plochy č. 306 a 307 (TE) plochy energetiky Plocha 306 je navržena pro trafostanici v souvislosti s navazující novou lokalitou obytné zástavby. Plocha č. 307 je navržena pro nadzemní či podzemní vedení VN mezi lokalitou Martiňák a Bařiny v sousedním k.ú. Čeladná. V místě plochy č. 306 se nachází porost náletových dřevin (biotop X12). Plocha č. 307 prochází kulturními smrčinami, porosty náletových dřevin a urbanizovanými plochami v blízkosti rekreačních chat (biotopy X9A, X12 a X1). Výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy na těchto plochách nebyl zjištěn a jejich realizace nemá vliv na celistvost této EVL. Foto 91: Pohled trasu vedení elektrické energie mezi Martiňákem a lokalitou Bařiny v k.ú. Čeladná foceno z rozcestí nad chatou Martiňák. tel , pevná , 92

93 7. Údaje o provedených konzultacích s odbornými osobami, zejména z hlediska jejich rozsahu a závěrů Původní návrh ÚP (Pazdziora 2013) i nově zpracovaný návrh ÚP (Kunetková 2018) byl konzultován s pracovníky Správy CHKO Beskydy, konkrétně s Mgr. Františkem Jaskulou, Mgr. Petrem Chytilem a paní Janou Svobodovou. Konzultovány byly všechny původně navržené plochy změn využití území, zejména s ohledem na aktuální výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy. Na základě těchto konzultací a vlastních terénních průzkumů v roce 2012 a 2013 byly některé původní návrhové plochy zcela vyřazeny a u některých ploch byla provedena plošná redukce. 8. Identifikace a popis předpokládaných vlivů jednotlivých součástí návrhu ÚP na EVL, PO a jejich předměty ochrany, vyhodnocení významnosti vlivů, vč. kumulativních a synergických vlivů 8.1 Metodika hodnocení vlivů návrhu ÚP na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich předměty ochrany Cílem naturového hodnocení je obecně zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech potenciálně relevantních vlivů koncepce. tel , pevná , 93

94 Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP ČR 2007): Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Bez vlivu Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv? Vliv nelze vyhodnotit Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných úkolů, která je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření). Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 45i ZOPK, resp. dle směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za jedno z významných kritérií (hladina významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1%, resp. řádově nižších jednotek % rozlohy typu přírodního stanoviště či 1%, resp. řádově nižších jednotek % velikosti populace evropsky významného druhu na území dané EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001, MŽP 2011). K trvalé či přímé ztrátě ploch přírodních stanovišť realizací záměru nedojde. V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL Beskydy považovány zejména eventuální zábory přírodních stanovišť a významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (vhodná struktura biotopu, dostatečná kvalita přírodního prostředí, příznivý hydrický režim stanovišť, významná fragmentace prostředí apod.). Pro stanovení míry významnosti vlivu hodnoceného návrhu ÚP na luční typy přírodních stanovišť v EVL Beskydy je žádoucí použít také metodickou analogii, která je používána na území EVL Krkonoše (viz MŽP 2011, Banaš 2013). V případě EVL Krkonoše jsou pro posouzení míry významnosti vlivu koncepcí a záměrů na luční typy přírodních stanovišť k dispozici specifická pravidla v rámci metodické příručky k naturovému hodnocení (viz tel , pevná , 94

95 MŽP 2011). Pro postup naturového posouzení je zásadní skutečnost, že dle uvedené metodické příručky je vliv záměru hodnocen jako významně negativní, pokud způsobí takový zábor lučního stanoviště, který v součtu se všemi předchozími zábory v dotčeném katastru obce překročí určitou limitní hodnotu (viz Tab. 2 a popis níže). Limity jsou vyjádřeny jako relativní čísla neboli procentuální podíly z celkové rozlohy tří lučních biotopů, resp. typů přírodních stanovišť (6230, 6510, 6520) v jednotlivých katastrech krkonošských obcí. Jsou stanoveny odděleně pro úbytky každého ze tří nejrozšířenějších lučních stanovišť o kvalitě porostu I a II. Kvalita I je kombinace zachovalosti a reprezentativnosti A/A, A/B, B/A, B/B a A/C z mapování biotopů soustavy Natura 2000 (dle nové metodiky mapování biotopů odpovídá kvalitě I. kombinace degradace v rozmezí hodnot 1 a 2 a struktury a funkce v rozmezí hodnot příznivý až mírně příznivý). Kvalita II jsou všechny ostatní kombinace. Limity jsou uvedeny samostatně pro zábor lučních stanovišť s kvalitou I a pak celkové limity záboru lučních stanovišť o kvalitě I i II. Limit pro stanoviště s kvalitou I je zde myšlen jako potenciální hranice, které nemusí být reálně dosaženo v případě, že bude dříve dosaženo celkového limitu záboru. Tab. 2: Doporučené limitní hodnoty záboru tří typů lučních stanovišť na příkladu EVL Krkonoše (zdroj: MŽP 2011, vysvětlení viz výše) Stanoviště 6230* Kvalita I I + II I I + II I I + II limit (%) Pracovníci Správy KRNAP evidují a sumarizují úbytky každého ze tří lučních typů přírodních stanovišť o dvou rozdílných kvalitách v katastrálním území každé obce odděleně již od roku 2004, tj. od doby začlenění Krkonoš do soustavy Natura Zábor rodinným domem a jeho zázemím je v rámci citované metodiky stanoven paušálně na 0,15 ha. Dokud nebudou limity naplněny, je možné, aby v rámci stanoviska dle 45 i,h byl vyloučen významný vliv na uvedené tři typy přírodních stanovišť. Překročí-li zábory stanovené limity, nevyloučí OOP při hodnocení záměru nebo územního plánu, kterým se limit přesahuje, podle 45i významný vliv na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše. Autorizovaná osoba, která bude záměr nebo ÚP dále posuzovat, by měla konstatovat významně negativní vliv. Pokud tak neučiní, měla by vyjmenovat pádné argumenty podporující její rozhodnutí. Vliv jakéhokoliv záměru situovaného do jednoho ze dvou endemitních typů luk (druhově bohaté subalpínské smilkové trávníky a knotovkové horské louky dva nejohroženější podtypy posuzovaných lučních stanovišť v Krkonoších) by měl být autorizovanými osobami vyhodnocen jako významně negativní (viz MŽP 2011). V případě EVL Beskydy prozatím bohužel není průběžně evidován zábor jednotlivých lučních biotopů v důsledku realizace schválených územních plánů a konkrétních záměrů. Tím pádem nejsou k dispozici ani aktuální údaje o rozloze jednotlivých lučních biotopů v katastrech jednotlivých obcí. Tyto údaje lze aktuálně zjistit pouze na základě GIS analýzy dat mapování biotopů soustavy Natura 2000 poskytnutých AOPK ČR, resp. na základě zpřesněného aktuálního terénního průzkumu, což bylo učiněno i v tomto naturovém hodnocení. I přes výše popsané problémy však lze výše popsaný metodický přístup používaný v Krkonoších do určité míry aplikovat také pro EVL Beskydy. S ohledem na fakt, že většina dat pochází z mapování z roku 2001 a jedná se tedy o relativně zastaralá data, bylo při analýze pracováno s daty bez rozlišení kvalitativní kategorie I a II a využity byly celkové zábory přírodních stanovišť v obou těchto kategoriích. Konkrétně situace v případě stanovení tel , pevná , 95

96 limitních hodnot pro zábor přírodních stanovišť vyskytujících se na území obce Horní Bečva vypadá takto: Luční přírodní stanoviště 6510, prameniště 7230 a lesní přírodní stanoviště 9110: porosty kvality I+II (všechny porosty): 6% z rozlohy daného přírodního stanoviště na katastru obce Horní Bečva Kromě problematiky hodnocení kumulativních vlivů ÚP na přírodní stanoviště je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost také vyhodnocení kumulativních vlivů ÚP na velké šelmy. V případě hodnoceného návrhu ÚP Horní Bečva nebyl a priori vyloučen možný vliv na biotop vlka obecného, rysa ostrovida a medvěda hnědého. Pro hodnocení kumulativních vlivů záměrů (návrhových ploch), které zasahují do významného biotopu velkých šelem lze použít modifikovaný metodický přístup, který zvolili hodnotitelé návrhu ÚP Bílá (viz Losík et Háková 2013). Autoři využili tzv. habitatový model výskytu velkých šelem v Západních Karpatech (viz Romportl et al in Kutal ed. 2012). Konkrétně provedli výpočet záboru (ovlivnění) pro velké šelmy nejvíce vhodných biotopů navrženými rozvojovými plochami, tj. sjezdovými tratěmi, lanovými drahami, bobovými drahami a objekty občanské vybavenosti. Uvedený habitatový model pracuje se zónami v 5 kategoriích dle zastoupení vhodných biotopů pro velké šelmy. Jako podkladové proměnné pro vypracování habitatového modelu byly použity faktory abiotického prostředí (nadmořská výška a sklonitost reliéfu), typ krajinného pokryvu a faktory antropogenního vlivu (vzdálenost ke komunikacím a vzdálenost k sídlům). Výstupem habitatového modelu je rastr charakterizující vhodnost prostředí splňující nároky jednotlivých druhů velkých šelem ve škále od 0 do 100 % (viz Romportl et al in Kutal ed. 2012). Přes všechny dílčí nedostatky, které obecně obdobné modely vykazují lze konstatovat, že habitatový model relativně dobře vystihuje současnou situaci z hlediska preference prostředí velkými šelmami. Výsledný habitatový model pro rysa ostrovida byl využit jako výchozí podklad pro vymezení jádrových zón aktuálního i potenciálního trvalého výskytu zájmových druhů, tzv. nášlapných kamenů a jejich propojení v migračním modelu (Romportl et al in Kutal ed. 2012). Na území celé EVL Beskydy byla na základě habitatového modelu (viz Romportl et al in Kutal ed., 2012) zjištěna celková rozloha pro velké šelmy nejvíce vhodných biotopů (tj. biotopů kategorie 5) ve výši přibližně ha. V rámci naturového hodnocení ÚP Horní Bečva byly z hlediska vlivu na velké šelmy posuzovány ty záměry (návrhové plochy), které zasahují do zóny kategorie 5, či do dálkového migračního koridoru. Po spočtení celkové plochy ovlivněné části biotopů velkých šelem (zóny kategorie 5 dle habitatového modelu), byla následně vztažena tato hodnota k rozloze těchto biotopů v k.ú. Horní Bečva a také k celkové rozloze těchto biotopů (zóny kategorie 5) v rámci EVL Beskydy. Jako mez dosažení významného negativního ovlivnění bylo stanoveno dotčení více než 5 % biotopů předmětů ochrany (v tomto případě velkých šelem) v kategorii zóny 5 v rámci k.ú. a také v rámci celé EVL Beskydy. Tato mez, tj. jedno až řádově nižší jednotky procent záboru, resp. významného ovlivnění plochy biotopu je v souladu s metodickými doporučeními MŽP a zkušeností s posuzováním záměrů v zahraničních chráněných územích (např. Bernotat 2007). Obdobný přístup pro hodnocení míry významnosti vlivu na jednotlivé předměty ochrany, tj. včetně stanovení meze významného vlivu na úrovni řádově jednotek procent z rozlohy řešených biotopů na území dotčené obce a na území lokalit Natura 2000, je v současnosti používán také v jiných rozsáhlých EVL a PO. Konkrétně se jedná např. o metodický přístup při posuzování ovlivnění biotopu velkých šelem v rámci naturového hodnocení návrhu ÚP Bílá v Beskydech, či např. ovlivnění biotopů tetřívka obecného tel , pevná , 96

97 (Tetrao tetrix) v okolí plánovaných větrných elektráren v PO Novodomské rašeliniště- Kovářská. Kromě posouzení míry kumulativního vlivu aktuálně navrhovaných ploch v rámci hodnoceného ÚP Horní Bečva je však nezbytné vzít do úvahy také stav předmětů ochrany či jejich biotopů a míry jejich aktuálního ovlivnění souhrnně v celé EVL. Vliv stávajících a připravovaných záměrů, které v minulosti ovlivnily nebo mohou v budoucnu ovlivnit biotopy velkých šelem na území EVL Beskydy lze jen obtížné kvantifikovat. Důvodem je absence systematické evidence realizovaných záměrů a také nedostatek informací o aktuálně schvalovaných územních plánech na území EVL a PO Beskydy (viz Losík et Háková 2013). Tento problém je však částečně vyřešen prostřednictvím využití habitatového modelu (viz Romportl et al in Kutal ed., 2012), který zohledňuje využití území na území EVL k roku Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů návrhu ÚP na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a jejich předměty ochrany Provedeným vyhodnocením navržených ploch změn využití území bylo zjištěno, že se všechny navržené plochy změn využití území nachází na území EVL Beskydy. Na řadě ploch se vyskytují přírodní biotopy, resp. typy přírodních stanovišť, která jsou předměty ochrany EVL Beskydy. Některé plochy určené pro sjezdové lyžování se vykytují v bezprostřední blízkosti dálkového migračního koridoru pro velké savce, z okolí některých ploch jsou udávány dřívější pobytové znaky vlka a medvěda, které jsou předměty ochrany EVL Beskydy viz kap. 6. Na základě provedeného screeningu je dále hodnocen vliv koncepce na šest předmětů ochrany a celistvost EVL Beskydy. Konkrétně se jedná o typy přírodních stanovišť 6510, 7230 a 9110 a velké šelmy (rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý). Vliv některých ploch změn využití území na předměty ochrany a celistvost EVL Beskydy byl vyloučen již při úvodním screeningu v kap. 6. Ovlivnění přírodních stanovišť - úvod: Provedeným terénním průzkumem i analýzou dalších datových podkladů bylo zjištěno, že značná část ploch s navrženou změnou využití území je situována ve volné krajině na lučních porostech hlavního a bočních údolí Horní Bečvy, část ploch se nachází v bezprostřední blízkosti stávající zástavby. Na mnoha hodnocených plochách se vyskytují přírodní biotopy, které jsou často předmětem ochrany EVL Beskydy (typy přírodních stanovišť). Přírodní stanoviště se mnohdy nachází v mozaice s antropogenními biotopy. V případě lučních porostů se jedná o různě kvalitní porosty, které jsou zpravidla obhospodařovány (pastva, různě intenzivní seč, místy antropofytizace apod.). Celkem na 43 plochách navržených pro výstavbu, na osmi plochách sjezdových lyžařských tratí a na některých plochách technické infrastruktury (konkrétně viz kap. 6) byl zjištěn výskyt předmětu ochrany EVL Beskydy přírodního stanoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Na jedné ploše sjezdových tratí (223) a v bezprostřední blízkosti zastavitelné plochy č. 109 byl zjištěn výskyt přírodního stanoviště 7230 Zásaditá slatiniště. A dvě návrhové plochy zasahují do přírodního stanoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum. tel , pevná , 97

98 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis): Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 6) vyplynulo, že v porostech tohoto typu přírodního stanoviště se nachází celkem 43 ploch navržených pro výstavbu, osm ploch navržených pro rozšíření sjezdových tratí a na několika plochách technické infrastruktury viz kap. 6. Porosty na inkriminovaných plochách se často nachází v bezprostřední blízkosti stávající zástavby, místy jsou intenzivně využívány (intenzivní seč), místy se vyskytují v mozaice s antropogenními biotopy kategorie X (sensu Chytrý et al. 2001). Na některých návrhových plochách byl zjištěn výskyt kvalitních a reprezentativních porostů stanoviště 6510 (blíže viz kap. 6 a data mapování biotopů AOPK ČR), nicméně na žádné z návrhových ploch nebyly aktuálně zjištěny takové charakteristiky porostů, které by zásadním způsobem bránily navrženým změnám jejich využití. Při realizaci navržených změn využití území lze očekávat zastavění části ploch přírodního stanoviště 6510 a disturbanci okolí v důsledku stavebních prací. Na druhou stranu je nezbytné dodat, že při budoucí realizaci výstavby domů a doprovodných ploch není pravděpodobné celkové zastavění a totální degradace stávajících mezofilních ovsíkových luk v prostoru návrhových ploch. V předloženém naturovém hodnocení však byl uplatněn princip předběžné opatrnosti a očekávaný zábor plochy přírodních stanovišť byl spočten pro celou rozlohu jednotlivých návrhových ploch, resp. dle relativního zastoupení přírodního stanoviště 6510 v dané mozaice. Zvláště hodnotné porosty stanoviště 6510 s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin byly zjištěny zejména na některých plochách určených pro sjezdové lyžování. V případě, že provoz a údržba navržených lyžařských sjezdových tratí na lučních porostech bude doprovázena opakovanou sečí (optimálně dvakrát ročně) nebo přepásáním lučních porostů a nedojde-li k hrubým mechanickým zásahům do vegetace a půdního profilu, odvodňování lučních porostů apod. není důvodné očekávat zhoršení kvality lučních porostů. Ze zkušeností s rozumným využíváním a údržbou lyžařských sjezdových tratí s přirozenou vegetací v Beskydech i jiných pohořích vyplývá možná koexistence aktivit sjezdového lyžování a zachování kvalitních horských a podhorských luk. Extenzivní luční hospodaření na sjezdových tratích mnohdy dokonce zajišťuje udržování kvalitních lučních porostů, které by jinak při absenci péče rychle degradovaly. Celkový rozsah očekávaného záboru stávajících porostů stanoviště 6510 návrhovými plochami lze v katastru obce Horní Bečva stanovit na cca 14,42 ha. Tento rozsah očekávaného záboru činí, při celkové stávající rozloze stanoviště 6510 v katastru Horní Bečvy (584,34 ha), cca 2,47 %. Stanovený limit významně negativního vlivu činí pro přírodní stanoviště 6510 v katastru obce 6% (viz kap. 8.1). Navíc je potřeba si uvědomit, že výše spočtený rozsah záboru plochy přírodního stanoviště vychází z principu předběžné opatrnosti očekávaného záboru celé rozlohy návrhových ploch. Ve skutečnosti však zástavba a jiné zásadní dotčení ploch s výskytem přírodního stanoviště bude výrazně nižší (snížený koeficient zastavitelnosti pozemků, očekávaná reálně nízká míra ovlivnění lučních porostů na plochách sjezdových tratí apod.). Při vztažení zjištěného rozsahu očekávaného záboru plochy přírodního stanoviště 6510 na celé území EVL Beskydy, kde plocha stanoviště 6510 činila dle oficiálních dat AOPK ČR v době vyhlášení EVL 9 317,33 ha, odpovídá plocha záboru hodnotě 0,15 %. Lze důvodně předpokládat, že reálná hodnota záboru plochy přírodního stanoviště 6510 nebude ani při součtu ostatních záborů ploch přírodního stanoviště 6510 na území ostatních obcí v EVL Beskydy (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 1%. Je potřeba si zde uvědomit očekávanou reálně výrazně nižší míru záboru přírodního stanoviště oproti stanovené hodnotě (viz vysvětlení výše). Hodnotu 1%, resp. řádově nižší jednotky procent, lze považovat za indikativní z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 8.1). tel , pevná , 98

99 Na základě výše provedeného rozboru lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 6510 realizací navržené koncepce Zásaditá slatiniště: Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 6) vyplynulo, že tento typ přírodního stanoviště se nachází na jedné ploše sjezdových tratí (223) a v bezprostřední blízkosti zastavitelné plochy č Při realizaci navržených změn využití území nelze očekávat přímý zábor přírodního stanoviště 7230, nicméně je třeba počítat i s disturbancemi okolí v důsledku stavebních prací na zastavitelné ploše. Za dostatečné sněhové pokrývky je možné využití plochy 223 pro lyžování, nicméně lze očekávat, že v této podmáčené části louky dojde k dřívějšímu odtávání sněhu a bude hrozit poškození tohoto přírodního stanoviště. Z přehledu výše vyplývá, že návrh ÚP Bečva negeneruje přímý zábor tohoto přírodního stanoviště. Celkově lze očekávat nulové až mírně negativní ovlivnění (0 až -1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 7230 realizací navržené koncepce. Pro snížení vlivu koncepce na tento typ přírodního stanoviště jsou v kap. 11 definována konkrétní opatření Bučiny asociace Luzulo-Fagetum: Z provedeného terénního průzkumu (viz kap. 6) vyplynulo, že v porostech tohoto typu přírodního stanoviště se nachází dvě plochy s navrženou změnou využití území. Konkrétně plocha č. 220 určená pro rozšíření lyžařského areálu Solisko a východní okraj zastavitelné plochy č Při realizaci navržených změn využití území lze očekávat vykácení celé plochy přírodního stanoviště Rozsah záboru lze v případě stávajících porostů stanoviště 9110 odhadovat na cca 0,35 ha. Tento rozsah očekávaného záboru činí, při stávající rozloze stanoviště 9110 v katastru Horní Bečvy (56,8 ha), cca 0,62 %. Stanovený limit významně negativního vlivu činí pro přírodní stanoviště 9110 v katastru obce 6 % (viz kap. 8.1). Při vztažení rozsahu očekávaného záboru plochy přírodního stanoviště 9110 na celé území EVL Beskydy, kde plocha stanoviště 9110 činila dle podkladů AOPK ČR v době vyhlášení EVL ,79 ha, odpovídá plocha záboru hodnotě < 0,01 %. Lze důvodně předpokládat, že tato hodnota (< 0,01 %) nebude ani při součtu ostatních záborů ploch přírodního stanoviště 9110 na území ostatních obcí v EVL Beskydy (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 1%. Hodnotu 1%, resp. řádově nižší jednotky procent, lze považovat za indikativní z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 8.1). Na základě výše provedeného rozboru lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodního stanoviště 9110 realizací navržené koncepce. Velké šelmy vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid: V případě vlka a medvěda je jejich výskyt z minulosti udáván přímo z prostoru nebo z okolí některých návrhových ploch viz kap. 6. Toto zjištění je logické vzhledem ke značnému rozsahu teritorií obou druhů a značné pohyblivosti velkých šelem. U žádné plochy nebylo zjištěno, že by měla předpoklad pro trvalý výskyt těchto předmětů ochrany. Pro komplexní zhodnocení možného kumulativního ovlivnění velkých šelem hodnoceným návrhem ÚP byl aplikován tzv. habitatový model (viz Romportl et al in Kutal ed. 2012), jehož použití je podrobně popsáno v metodické části tohoto hodnocení - kap Cílem bylo stanovit, které konkrétní návrhové plochy zasahují do biotopů nejvíce cenných z hlediska velkých šelem, tj. biotopů kategorie 5 dle habitatového modelu. Pro tuto prostorovou analýzu bylo použito prostředí GIS. tel , pevná , 99

100 Provedenou prostorovou analýzou bylo zjištěno, že do nejvíce hodnotných biotopů velkých šelem kategorie 5 částečně zasahuje pět návrhových ploch plocha č. 141 pro rodinnou rekreaci, plochy 169, 217, 218 pro sjezdové lyžování a plocha 308 pro výstavbu elektrického vedení. V případě návrhové plochy 141 (kategorie RI) se v daném místě nachází kulturní smrkový lesní porost a další člověkem výrazně pozměněné biotopy v blízkosti stávající zástavby (skládky dřeva, stavebního materiálu apod.). Návrhové plochy 169, 217 a 218 jsou kategorie S*, jedná se o navržené rozšíření stávajících lyžařských areálů Rališka a Solisko. Realizace těchto ploch si vyžádá poměrně rozsáhlé kácení lesní smrkové kultury. Pro plochu 217 a jižní část plochy 169 bylo již dříve zpracováno naturové hodnocení (hodnocení změny ÚP 6A) s konstatováním, že realizace tohoto záměru nebude mít při dodržení navržených zmírňujících opatření významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL Beskydy (viz Banaš 2007). Návrhová plocha 217 zasahuje do bezprostřední blízkosti osy vymezeného dálkového migračního koridoru a plochy 169 a 218 do její blízkosti (viz kap. 6). Vzhledem k očekávanému sezónnímu využití návrhové plochy a provozu jen po část denní periody během zimy (lyžařská sjezdová trať) není důvodné očekávat negativní ovlivnění funkčnosti blízkého vymezeného dálkového migračního koridoru. Ze zkušeností z jiných lyžařských areálů i z odborné literatury (např. Liddle 1997, Banaš et al. 2008, Theuerkauf et al. 2007) vyplývá, že budoucí rozšířená sjezdová trať nebude mít bariérový efekt. Lze předpokládat, že migrace živočichů prostorem sjezdové tratě i okolním územím nebude významněji dotčena. Konkrétní navržené záměry na těchto plochách navíc budou posouzeny procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. V případě plochy 307 určené pro výstavbu vedení elektrické energie mezi lokalitami Martiňák a Bařiny v k.ú. Čeladná lze ovlivnění migrační prostupnosti území či biotopu velkých šelem vyloučit. Uvažovat lze pouze o dočasném potenciálním rušení po dobu výstavby. S ohledem na délku úseku (cca 300 m v k.ú. Horní Bečva) lze vliv považovat za zanedbatelný. Jedná se o nadzemní či podzemní vedení 22kV, které nevyžaduje rozsáhlé kácení v ochranném pásmu. Celkově lze očekávat, že realizací návrhu ÚP bude ovlivněno cca 35 ha z plochy biotopů nejvíce vhodných pro velké šelmy, tj. kategorie 5. Zóna biotopů nejvíce vhodných pro velké šelmy kategorie 5 zaujímá dle habitatového modelu v katastru obce Horní Bečva ha, na území celé EVL Beskydy přibližně ha. Při vztažení rozlohy biotopů kategorie 5 ovlivněných návrhovými plochami k celkové rozloze těchto biotopů v katastru obce Horní Bečva zjistíme relativní zábor 2,05 % v katastru obce (limit významně negativního vlivu je stanoven na 5 %). Při vztažení rozlohy biotopů kategorie 5 ovlivněných návrhovými plochami k celkové rozloze těchto biotopů v EVL Beskydy zjistíme relativní zábor 0,05% na území EVL (limit významně negativního vlivu je stanoven na 5%). Lze důvodně předpokládat, že tato hodnota (0,05 %) nebude ani při součtu ostatních záborů ploch nejvíce vhodných pro velké šelmy na území ostatních obcí v EVL Beskydy (kumulativní vliv) překračovat hodnotu 5%. Hodnotu 5%, resp. řádově nižší jednotky procent, lze považovat za indikativní z hlediska stanovení hladiny významně negativního vlivu na úrovni celé EVL (viz kap. 8.1). Na základě výše provedeného rozboru lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) medvěda hnědého, rysa ostrovida a vlka obecného realizací navržené koncepce. Pro snížení vlivu koncepce na tyto předměty ochrany jsou v kap. 11 definována konkrétní opatření. tel , pevná , 100

101 8.3 Hodnocení vlivů návrhu ÚP na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Metodika hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úvodem je vhodné uvést, že celistvostí u EVL/PO obecně rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP (viz MŽP 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL Beskydy zaměřilo na zjištění, zda koncepce: způsobuje změny důležitých ekologických funkcí významně redukuje plochy výskytu předmětu ochrany EVL redukuje diverzitu lokality vede ke fragmentaci lokality vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětu ochrany narušuje naplňování cílů ochrany lokality Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Relevantní argumenty pro vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit (ekologickou integritu) jsou obsaženy již v předchozím hodnocení vlivů záměru na předměty ochrany EVL Beskydy. Pro detailní popis ekologických souvislostí je tedy vhodné odkázat na zmíněné hodnocení (viz kap. 8.2). Vyhodnocení eventuálního vyvolání změn důležitých ekologických funkcí EVL a PO: Na základě podrobného vyhodnocení vlivů realizace hodnocené koncepce lze konstatovat, že nedojde k významné změně ekologických funkcí okolních přirozených biotopů a tím pádem k významnému negativnímu ovlivnění předmětů ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné redukce ploch výskytu předmětů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat, že realizací předložené koncepce nedojde k významné redukci ploch výskytu typů přírodních stanovišť ani k redukci rozlohy biotopu evropsky významných druhů a ptačích druhů, jež jsou předmětem ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné redukce diverzity EVL a PO: Za významně negativní redukci diverzity EVL a PO lze považovat případnou eliminaci výskytu či výrazné snížení početnosti některého ze stávajících předmětů ochrany (evropsky významných druhů či ptačích druhů), resp. diagnostických, typických či ochranářsky významných druhů na plochách výskytu typů přírodních stanovišť předmětů ochrany v důsledku realizace koncepce. Realizace koncepce nebude znamenat eliminaci výskytu či snížení početnosti žádného z předmětů ochrany na území EVL Beskydy. tel , pevná , 101

102 Vyhodnocení eventuální významné fragmentace EVL a PO: V důsledku realizace předložené koncepce nedojde k významné fragmentaci stávajícího přirozeného prostředí jednotlivých předmětů ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuální významné ztráty nebo redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí stav předmětů ochrany: Realizaci předložené koncepce lze hodnotit jako nevýznamnou z hlediska redukce klíčových charakteristik EVL a PO, na nichž závisí udržení příznivého stavu předmětů ochrany EVL Beskydy. Vyhodnocení eventuálního významného narušení cílů ochrany EVL a PO: Lze konstatovat nevýznamné narušení cílů ochrany EVL Beskydy v důsledku realizace koncepce. Závěrečné shrnutí hodnotící míru ovlivnění celistvosti lokalit: Z provedeného hodnocení vyplývá, že nedojde k významně negativnímu ovlivnění ekologické integrity EVL v důsledku navržených změn využití území. 8.4 Kumulativní a synergické vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Obecně lze konstatovat, že v zájmovém území lze očekávat pokračování stávajícího zemědělského, sídelního, lesnického, těžebního a rekreačního využívání krajiny. V kap. 8.2 byly podrobněji zhodnoceny očekávané míry ovlivnění plochy přírodních stanovišť 6510, 9110 a 7230 a velkých šelem (medvěda hnědého, rysa ostrovida a vlka obecného) v důsledku realizace hodnoceného návrhu ÚP. Bylo konstatováno, že při dodržení podmínek definovaných v kap. 11 tohoto hodnocení je možné konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1 dle stupnice hodnocení) přírodních stanovišť 6510, 9110 a velkých šelem realizací navržené koncepce. Dále lze očekávat nulové až mírně negativní ovlivnění přírodního stanoviště Ke kumulaci negativních vlivů dochází zejména u záborů přírodních stanovišť pro výstavbu a v případě rekreačních ploch se jedná o rušení okolního přírodního prostředí v důsledku jejich provozu (hlukové a světelné znečištění). V kap. 8.2 výše bylo konstatováno, že vzhledem k rozsahu záboru plochy přírodních stanovišť v prostoru Horní Bečvy lze důvodně předpokládat, že ani při součtu ostatních záborů ploch uvedených přírodních stanovišť na území ostatních obcí v EVL Beskydy nedojde kumulativně k překročení míry významně negativního vlivu. Dále bylo provedeno vyhodnocení kumulativních vlivů navrženého ÚP na velké šelmy, za využití tzv. habitatového modelu (viz Romportl et al in Kutal ed. 2012). Provedeným vyhodnocením bylo konstatováno, že nedojde ke kumulativně významně negativnímu ovlivnění velkých šelem (viz kap. 8.2). Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz vyplývá, že v prostoru Horní Bečvy nejsou známy další realizované či připravované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit řešené území, resp. EVL Beskydy. Konkrétní navržené záměry navíc budou posouzeny procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle 45h,i ZOPK. Také z těchto důvodů lze významné kumulativní a synergické vlivy nyní vyloučit. tel , pevná , 102

103 9. Upozornění na budoucí možné střety vyplývající z vymezení územních rezerv v ÚP V rámci posuzovaného návrhu ÚP nejsou navrženy žádné územní rezervy. 10. Porovnání variant řešení ÚP z hlediska očekávaných vlivů Realizace nulové varianty znamená zachování současného stavu území. Obec Horní Bečva nemá aktuálně platný územní plán. Výstavba v obci probíhá od roku 2010 na základě stanoveného zastavěného území. Tato skutečnost by však znamenala výraznou překážku dalšího rozvoje obce. Provedení aktivní varianty (předložené koncepce) neznamená významné negativní ovlivnění území EVL Beskydy ani dalších lokalit soustavy Natura Lze tedy konstatovat, že je významnost vlivů obou variant na lokality Natura 2000 je srovnatelná. 11. Opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů územního plánu, včetně odůvodnění jejich stanovení Pro minimalizaci rizika případného negativního vlivu realizace hodnoceného návrhu ÚP na předměty ochrany a celistvost EVL Beskydy je při budoucí realizaci záměrů na níže uvedených plochách zapotřebí zapracovat následující konkrétní doporučení: 109 (SO.3): Doporučujeme omezit jakýkoliv zásah do hodnotného podmáčeného biotopu s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění a s výskytem přírodního stanoviště 7230, které je předmětem ochrany EVL Beskydy, který se nachází severovýchodně od plochy. Zároveň při realizaci plochy doporučujeme minimalizovat zásah do lesního porostu acidofilní bučiny (biotop L5.4, přírodní stanoviště 9110), která se nachází na východním okraji plochy. 223 (S*): Doporučujeme nijak nezasahovat do vodního režimu na této ploše. Danou část lučního porostu je možno využít pro sjezdové lyžování pouze za dostatečně mocné sněhové pokrývky. V tomto podmáčeném segmentu louky lze očekávat dřívější odtávání tel , pevná , 103

104 sněhu. Doporučujeme proto v souladu se zpracovanou studií (Vašut 2016) prostor prameniště při nedostatečné sněhové pokrývce ohradit a zamezit vjezdu lyžařů do této plochy. Na ploše také není vhodné provádět hrubé ani velkoplošné mechanické disturbance vegetace či půdního profilu. Naopak je žádoucí udržet extenzivní sečení (optimálně dvakrát ročně) či občasné přepasení lučního porostu na ploše. 169, 173, 174, 217, 218, 219, 220, 221, 222, 308 (S*): Realizaci budoucích záměrů na těchto plochách je nezbytné projednat s příslušným orgánem ochrany přírody Správou CHKO Beskydy. Konkrétní budoucí záměr je dále nezbytné na projektové úrovni posoudit procesem EIA, pokud to bude vyžadováno dle ZP, či procesem naturového hodnocení požádat orgán ochrany přírody o stanovisko dle 45i ZOPK. Dle výsledků uvedených hodnocení a konzultací lze rozhodnout o případném způsobu provedení záměrů, včetně ochrany cenných druhů organismů a jejich stanovišť. Zejména při posuzování ploch nacházejících se v blízkosti osy dálkového migračního koridoru pro velké savce (169, 217, 218) bude do budoucna na úrovni konkrétního projektového záměru potřeba věnovat zvýšenou pozornost vlivu těchto ploch na migrační prostupnost tohoto DMK a vlivu ploch na rušení okolního přírodního prostřední (světelným a hlukovým znečištěním). Na plochách navrhovaných sjezdových tratí s výskytem porostů typu přírodního stanoviště 6510 neprovádět hrubé ani velkoplošné mechanické disturbance vegetace či půdního profilu, nebo odvodnění stanovišť. Naopak je žádoucí na plochách sjezdových tratí udržet extenzivní sečení (optimálně dvakrát ročně) či občasné přepasení luk. 12. Porovnání míry vlivu územního plánu bez provedení opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení očekávaných nepříznivých vlivů s mírou vlivu v případě jejich provedení V případě neprovedení opatření navržených v kap. 11 lze očekávat v případě přírodních stanovišť 6510, 9110 a velkých šelem mírně negativní vliv (-1). V případě respektování navržených opatření lze očekávat taktéž mírně negativní vliv (-1) zejména z důvodu očekávaných záborů přírodních stanovišť a zásahu do potenciálně vhodných biotopů pro migraci velkých šelem, které nelze vznesenými opatřeními zcela vyloučit. U přírodního stanoviště 7230 lze očekávat nulový až mírně negativní vliv (0 až -1) v závislosti na míře dodržení navržených zmírňujících opatření. tel , pevná , 104

105 13. Závěr posouzení z hlediska významnosti vlivu a konstatování zda územní plán má významný negativní vliv na předměty ochrany anebo celistvost EVL a PO Předmětem předkládaného hodnocení dle 45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je posouzení vlivu koncepce Územní plán Horní Bečva na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmovou lokalitou je území obce Horní Bečva. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má návrh ÚP Horní Bečva významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí. Bylo zjištěno, že realizace návrhů uvedených v hodnocené koncepci ve většině případů přináší rizika negativních vlivů na lokality soustavy Natura Všechny plochy jsou totiž situovány na území EVL Beskydy a na velké části území byl zjištěn výskyt předmětů ochrany EVL Beskydy. Nejvíce návrhových ploch generuje zábor přírodního stanoviště 6510, dvě plochy zasahují do přírodního stanoviště 9110 a dvě plochy mají potenciál ovlivnit přírodní stanoviště Některé plochy zasahují do blízkosti dálkového migračního koridoru pro veské savce a biotopů potenciálně vhodných pro migraci a výskyt velkých šelem, které jsou předměty ochrany EVL Beskydy. V případě dvou přírodních stanovišť 6510 a 9110 byl konstatován mírně negativní vliv v důsledku navržené výstavby sídelních objektů a doprovodných ploch (zábor části plochy biotopů, disturbance vegetace či půdního profilu, kácení lesních porostů apod.). Dále byl konstatován mírně negativní vliv na biotop velkých šelem vlka obecného, rysa ostrovida a medvěda hnědého v důsledku realizace ploch 141, 169, 217 a 218 (potenciální rušení části biotopu významných pro velké šelmy). U přírodního stanoviště 7230 bylo konstatováno nulové až mírně negativní v závislosti na míře dodržení navržených zmírňujících opatření. Významně negativní vliv dle metodiky hodnocení nebyl konstatován u žádného z předmětů ochrany. Na základě vyhodnocení předloženého návrhu územního plánu v souladu s 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedený návrh ÚP nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V Olomouci dne RNDr. Marek Banaš, Ph.D. tel , pevná , 105