Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2017

Transkript

1 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2017 výsledky AZO ČR za 1. pololetí roku 2017 (souhrnná informační publikace) TÚ 72 (4224) Výstup č. 3 b) Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Karina Pohlová Ing. Markéta Bříšková Ing. Helena Sekavová Praha, srpen 2017

2 Obsah Metodické poznámky... 4 Shrnutí Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech Komoditní skladba AZO ČR Komoditní skladba českého agrárního vývozu Komoditní skladba českého agrárního dovozu Komoditní skladba bilance českého AZO Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Teritoriální skladba bilance českého AZO Agrární obchod ČR s ostatními členy EU Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi AZO ČR podle stupně zpracování komodit Vývozní a dovozní ceny Přílohy 2

3 Úvod Předkládaná práce Výsledky AZO ČR za 1. pololetí roku 2017 je výstupem TÚ 72 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku Do roku 2015 byly tyto zprávy o českém AZO zpracovávány pravidelně ve čtvrtletní frekvenci. V roce 2017 budou mít, stejně jako v roce 2016, tuto podobu pouze za celá pololetí, tj. v únoru a srpnu s tím, že za každé čtvrtletí je zároveň vypracován kratší výstup TÚ v podobě stručného komentáře s tabulkami určený pro web MZe. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 v českém agrárním dovozu, ale i vývozu, významně vzrostl objem obchodních operací, které nejsou v databázi zahraničního obchodu ČSÚ přiřazeny konkrétní zemi a teritoriální skupině 1, rozhodli jsme se v tomto roce k metodologické změně ve sledování obchodu s třetími zeměmi. Ten je nově uváděn pouze za definovanou skupinu třetích zemí (v databázi pod číselným kódem 57). Součet hodnot za EU 28 a za třetí země se tak od celkových hodnot vývozu, resp. dovozu liší (větší měrou na straně dovozu), avšak dříve používaným výpočtem, tj. rozdílem celkového obchodu a obchodu s EU 28, by byly hodnoty obchodu s mimounijními zeměmi již příliš zkresleny. Použitá data za rok 2016 jsou stále ještě předběžná, zatímco za předchozí roky jsou již definitivní. Data za červen 2017 spolu s příslušnými aktualizacemi byla ČSÚ zveřejněna 7. srpna V práci byly opět provedeny úpravy některých v databázi chybných množstevních údajů. Jedná se jednak o chyby roku 2016, z nichž některé byly detekovány již v únoru 2017, ale do databáze budou ČSÚ zaneseny až s definitivní aktualizací dat roku 2016 (tj. v září 2017) 2 a dále byly odhaleny pravděpodobné chyby v množstevním vývozu a dovozu za sledovanou první polovinu roku Nutno dodat, že chyby nejsou zjišťovány systematicky, a tudíž jejich výčet není zcela jistě úplný. 1 Rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř Společenství, země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi, země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Společenství a země a území neuváděné. 2 Vývoz KN v březnu do Švédska a březnu a dubnu do Německa, vývoz KN , KN a KN v srpnu na Slovensko, vývoz KN v červenci na Slovensko, vývoz KN v červenci na Slovensko, vývoz KN v březnu do Švédska a v březnu a dubnu do Německa. Nově zjištěn chybný vývoz KN v květnu a KN v červenci do Polska a KN v prosinci na Slovensko. Dovoz KN v dubnu z Francie, dovoz KN v říjnu ze Spojeného království a dovoz KN v květnu z Francie. Některé chyby roku 2016 již ČSÚ v databázi opraveny nebudou. 3 Vývoz KN v lednu na Slovensko, vývoz KN v květnu do Maďarska, Polska a na Slovensko. Dovoz KN v březnu a květnu ze Spojeného království, dovoz KN v červnu do Slovinska a dovoz KN v lednu z Belgie. 3

4 Metodické poznámky Za agrární zahraniční obchod je považován jak obchod s třetími zeměmi, tak obchod s ostatními členy Evropské unie. Agrární zboží je vymezeno položkami celního sazebníku kapitol 01 až 24. Vedle zemědělských komodit (určených jak k potravinářskému, tak nepotravinářskému využití) a potravinářských výrobků zahrnuje i květiny a jiné dřeviny, ryby a plody moře, krmivo pro zvířata a tabákové výrobky, viz Příloha 1. Ve společném celním sazebníku EU je zboží tříděno dle 8-místné Kombinované nomenklatury EU (KN), která vychází z 6-místného Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Zdrojem dat je v této práci Databáze zahraničního obchodu, jež je veřejně dostupná na webových stránkách ČSÚ - STAZO.STAZO. Do úrovně 2-místných kódů HS jsou hodnoty dovozu a vývozu v této databázi uváděny včetně dopočtů. Na úrovni 4-místných kódů HS a podrobnější jsou v databázi data k dispozici pouze bez dopočtů. Dopočty se rozumí dovozy a vývozy (resp. terminologicky správně přijetí a odeslání) zboží za subjekty, které nemají povinnost vykazovat svůj obchod na jednotném trhu s ostatními členy EU 4. Jedná se o subjekty, které nejsou plátci DPH, nebo subjekty, které nedosahují stanovené roční hodnoty přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh od činí jak na straně přijetí, tak odeslání 8 mil. Kč. Podprahové obchody ČSÚ dopočítává matematicko-statistickými metodami. Více viz metodická Příručka pro Intrastat CZ V práci uváděné jednotkové vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu, nýbrž představují průměry celkových hodnot vývozu resp. dovozu odpovídající deklarované množstevní jednotce. Hodnoty exportu i importu v peněžním vyjádření jsou statistickými hodnotami FCO hranice České republiky, tzn. FOB v případě vývozu (odeslání) a CIF v případě dovozu (přijetí). Více viz metodika ČSÚ v databázi zahraničního obchodu. Český agrární dovoz je sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno, přičemž se zpravidla jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi, přes kterou je zboží převáženo). Teritoriálně je český AZO sledován v základním členění na EU a třetí země. Zvlášť jsou pak sledovány v rámci EU 28 původní členové (EU 15) a noví členové (EU 13) a v rámci třetích zemí skupina rozvojových zemí, nejméně rozvinutých zemí, Společenství nezávislých států, ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, Evropského sdružení volného obchodu a evropských tranzitivních ekonomik. Přehled zemí, které spadají do uvedených skupin, uvádí Příloha 2. Číselné hodnoty v tabulkách nebyly během výpočtů zaokrouhlovány, v důsledku čehož u nich v některých případech nesouhlasí na desetinných místech součty a křížová kontrola. Názvy komodit a komoditních agregací jsou v tabulkách a textu z důvodu jejich délky zkracovány. Pro jejich upřesnění jsou uváděny číselné kódy. V textu jsou v názvech agregací a položek vynechávány minoritní součásti (např. sourež u pšenice a soureži nebo plantejny u banánů a plantejnů ). Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje obchodní bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. 4 Obchod mezi zeměmi EU je sledován v rámci statistického systému Intrastat. 4

5 Pro zhodnocení AZO podle stupně zpracování bylo použito upravené nomenklaturní třídění Regmi et al. (2005). Použité třídění definuje dvě kategorie zemědělských výrobků vykazujících závislost na půdě a klimatických podmínkách a dvě kategorie zpracovaných výrobků, které vazbu na půdu nemají a mohou být vyráběné kdekoliv, přičemž k jejich výrobě jsou potřeba především technologické knowhow, pracovní síly a kapitál. Mezi nezpracované komodity patří za prvé základní velkoobjemové komodity a za druhé produkty zahradnictví včetně ovocnářství a zelinářství. Za zpracované výrobky jsou považovány jednak částečně zpracované výrobky (polotovary a meziprodukty) a dále zpracované výrobky, které jsou v této práci označovány pojmem vysoce zpracované výrobky. V roce 2017 došlo v souvislosti s úpravou Harmonizovaného systému Světovou celní organizací i k rozsáhlejší revizi Kombinované nomenklatury, viz pracovní pomůcka Celní správy ČR Změny KN platné od 1. ledna Ke změnám kódů, popř. názvů a obsahu položek došlo: Na úrovni všech osmi 4-místných agregací kapitoly HS 03 Ryby, korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlí A dále u agregací: HS 0805 citrusové plody HS 1006 rýže HS 1211 rostliny používané ve voňavkářství, farmacii, jako insekticidy, fungicidy apod. HS 1213 sláma a plevy HS 1302 rostlinné šťávy a výtažky, pektiny HS 1509 olivový olej HS 1604 přípravky a konzervy z ryb (vč. kaviáru) HS 1901 přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka (vč. sladového výtažku) HS 2202 limonády HS 2204 víno Mimo to byly u některých kapitol upraveny doplňkové poznámky. 5

6 Shrnutí Obrat českého AZO v 1. pololetí roku 2017, na rozdíl od předchozích let, v meziročním porovnání nepatrně poklesl (o 0,2 %). Hodnota českého agrárního vývozu v 1. pololetí roku 2017 činila 101,1 mld. Kč, zatímco hodnota českého agrárního dovozu dosáhla 112,9 mld. Kč. Záporná bilance českého AZO ve sledovaném pololetí meziročně mírně narostla o 2,0 % na 11,8 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota za posledních pět let (uvažována první pololetí). Stupeň krytí dovozu vývozem se v první polovině roku pohyboval na úrovni 90 % a ukazatel podílu schodku na vývozu nepatrně vzrostl na 12 %. Meziroční nárůst bilančního pasíva českého AZO za 1. pololetí roku 2017 zapříčinil vývoj ve 2. čtvrtletí. V něm došlo, na rozdíl od 1. čtvrtletí, ke zřetelnému mezičtvrtletnímu a zároveň meziročnímu zhoršení bilance. K meziročnímu navýšení pasivní bilance došlo v první polovině roku 2017 jak v agrárním obchodě s EU 28 (o 18,2 % na 3,8 mld. Kč), tak v menší míře s třetími zeměmi (o 3,0 % na 7,7 mld. Kč). Evropská unie zaujímala ve sledovaném pololetí na českém agrárním vývozu 91,6 % a v českém agrárním dovozu participovala 85,4 % - meziročně se tyto podíly příliš nezměnily (zvláště podíl na straně vývozu meziročně téměř nekolísá). Na straně českého agrárního vývozu, ale i dovozu mají velký význam cigarety (ve vývozu jsou nejvýznamnější položkou s 10,5% podílem a v dovozu druhou nejvýznamnější položkou s 4,0% podílem v 1. pololetí 2017). Cigarety také v první polovině roku 2017 největší měrou ovlivnily meziroční vývoj bilance AZO ČR v komoditním pohledu jejich netto-vývoz poklesl o 1,6 mld. Kč. Dále se zhoršila pasivní bilance obchodu s vepřovým masem (o 1,1 mld. Kč) a v řádově nižších hodnotách se sýry a tvarohem a hovězím masem. Vzhledem k vývoji cen neodpovídal u některých komodit vývoj množstevní bilance vývoji bilance ve finančním vyjádření. Naopak meziroční zlepšení, a to nárůst aktiva bilance, vykázal obchod s pšenicí, cukrem, nezahuštěným mlékem a smetanou, přípravky používanými k výživě zvířat a řepkovými semeny. Vedle toho se ve značné míře změnila pasivní bilance na aktivní u kukuřice. Třemi komoditami/komoditními agregacemi, které zaznamenaly nejvýraznější poklesy hodnot jak vývozu, tak dovozu byly káva, řepkový olej a čokoláda a ostatní kakaové přípravky. V teritoriálním pohledu se nejvýrazněji v první polovině roku 2017 snížila hodnota schodku v agrárním obchodě s Německem (o 2,2 mld. Kč) a Polskem (o 2,1 mld. Kč). V menší míře se pak zlepšila pasivní bilance obchodu s Belgií a kladná bilance obchodu s Rumunskem. Naproti tomu zhoršení, a to pokles aktiva, zaznamenal agrární obchod se Slovenskem (o 2,1 mld. Kč), Spojeným královstvím (o 1,2 mld. Kč), dále Maďarskem a Itálií. Vedle toho se prohloubila také hodnota záporné bilance obchodu se Španělskem. 6

7 1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR 1.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR Obrat českého AZO v 1. pololetí roku 2017 po předchozím růstu meziročně stagnoval (resp. poklesl o pouhých 0,2 %), viz tab. 1. Hodnota českého agrárního exportu se meziročně snížila o 334,6 mil. Kč (tj. o nepatrné 0,3 %) na 101,1 mld. Kč a hodnota českého agrárního importu poklesla o 104,2 mil. Kč (tj. o minimální 0,1 %) na 112,9 mld. Kč. Schodek bilance AZO ČR se tak mírně meziročně navýšil o 230,4 mil. Kč (tj. o 2,0 %) na 11,8 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době téměř nezměnil, jeho hodnota poklesla o 0,2 p. b. na 89,6 %. Podíl netto-dovozu na vývozu se zhoršil o 0,3 p. b. na 11,7 %, což představuje (stejně jako v případě stupně krytí dovozu vývozem) průměrnou hodnotu předchozích pěti let (resp. prvních pololetí předchozích pěti let). Meziroční nárůst bilančního schodku českého AZO za 1. pololetí roku 2017 zapříčinil vývoj ve 2. čtvrtletí. V něm došlo, na rozdíl od 1. čtvrtletí, ke zřetelnému mezičtvrtletnímu a zároveň meziročnímu zhoršení bilance, viz graf 2. V samotném 2. čtvrtletí roku 2017 se hodnota českého agrárního vývozu v malé míře meziročně snížila o 424,6 mil. Kč (tj. o 0,8 %) na 51,1 mld. Kč, zatímco hodnota českého agrárního dovozu mírně vzrostla o 1,2 mld. Kč (tj. o 2,2 %) na 57,5 mld. Kč. V důsledku toho se bilance AZO ČR za 2. čtvrtletí v meziročním porovnání navýšila o 1,7 mld. Kč (tj. o více než jednu třetinu) na 6,4 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem poklesl pod 90 % (o 1,7 p. b. na 88,9 %). Vývoj českého AZO podle čtvrtletí od roku 2012 ukazuje graf 1. Z něj je patrný např. mezičtvrtletní nárůst hodnoty vývozu i dovozu ve 2. čtvrtletí roku 2017, zatímco ve stejném čtvrtletí roku předchozího mezičtvrtletně vzrostl pouze vývoz a dovoz poklesl. Od 3. čtvrtletí 2016 si byl mezičtvrtletní vývoj exportu i dovozu podobný. Tab. 1 Vývoj českého AZO v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v mil. Kč) Ukazatel 1. pol pol pol pol pol pol Obrat , , , , , ,2 Vývoz , , , , , ,7 Dovoz , , , , , ,5 Bilance , , , , , ,8 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 86,8 87,6 91,9 92,4 89,8 89,6 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,2 5,7 5,5 5,6 5,7 5,3 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,6 5,0 4,9 5,1 5,0 4,8 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 5,9 6,5 6,2 6,2 6,5 6,0 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 13,2 12,4 8,1 7,6 10,2 10,4 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 15,2 14,1 8,8 8,2 11,4 11,7 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty V celkovém zahraničním obchodu ČR tvořilo agrární zboží v 1. pololetí roku 2017 na straně vývozu 4,8 % a na straně dovozu 6,0 %, což představuje nejnižší hodnoty za posledních pět let. V meziročním porovnání se ve sledovaném pololetí o něco větší měrou snížil podíl agrárního zboží na dovozu nežli vývozu (o 0,5 p. b. vs. o 0,2 p. b.). 7

8 Graf 1 Český AZO v roce 2012 až 1. pololetí roku 2017 podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Čtvrtletní vývoj bilancí českého AZO celkem i v členění na obchod s EU 28 a třetími zeměmi zobrazuje graf 2. Mj. ukazuje, že ve 2. čtvrtletí roku 2017 se mezičtvrtletně zhoršila záporná bilance obchodu s EU 28, a to i za EU 15 a EU 13 zvlášť, zatímco s třetími zeměmi se schodek bilance zmenšil (meziročně však došlo k jeho nepatrnému nárůstu). Graf 2 Vývoj bilance českého AZO s EU 28, EU 15, EU 13 a třetími zeměmi (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 8

9 2 Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Vzhledem k tomu, že výsledky českého AZO rostoucí měrou ovlivňuje obchod s tabákovými výrobky, uvádíme rovněž vývoj AZO bez kapitoly HS 24 tabák a tabákové výrobky. Bez této kapitoly se hodnota českého agrárního exportu v 1. pololetí roku 2017 meziročně mírně navýšila o 1,1 % (zatímco s ní nepatrně poklesla o 0,3 %). Hodnota dovozu naproti tomu ve stejné době bez zahrnutí kapitoly KN 24 nepatrně poklesla o 0,4 % (zatímco s jejím zahrnutím byla nižší o pouhou 0,1 %). V důsledku toho meziroční vývoj AZO ČR bez tabáku a tabákových výrobků dosáhl v první polovině roku 2017 příznivějších výsledků, nežli s nimi, neboť hodnota záporné bilance poklesla o 1,4 mld. Kč, tj. o 8,0 %, namísto jejího prohloubení. Tab. 2 AZO ČR bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků, tj. za HS (v mil. Kč) 1. pol pol Rozdíl Index Obrat , , ,8 101,1 Vývoz , ,3 967,4 101,1 Dovoz , ,8-466,9 99,6 Bilance , , ,3 92,0 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 1.3 Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech V 1. pololetí roku 2017, a to zejména v jeho druhé části, kurz české koruny vůči euru i americkému dolaru posiloval, viz graf 3. V meziročním porovnání však byl již vývoj těchto dvou měn za sledované pololetí odlišný. Kurz CZK vůči EUR byl meziročně v průměru nižší, zatímco kurz CZK vůči dolaru vyšší. Tato situace se odrazila v rozdílném meziročním vývoji hodnot českého agrárního vývozu a dovozu, kdy v eurech export i import (na rozdíl od hodnoty vyjádřené v korunách) vzrostl, zatímco v dolarech (ještě výrazněji nežli v korunách) poklesl, viz tab. 3. Schodek bilance českého AZO v eurech se o 3 % zvýšil, zatímco v dolarech stagnoval (vzrostl jen o 0,4 %). Graf 3 Vývoj měsíčních kurzů CZK vůči EUR a USD (CZK/EUR, CZK/USD) Pozn.: CZK/USD v 1. pol. 2016: 24,236 a v 1. pol. 2107: 24,753. CZK/EUR v 1. pol. 2016: 27,039 a v 1. pol. 2017: 26,784. Pramen: ČNB 9

10 Tab. 3 Meziroční vývoj českého AZO v 1. pololetí roku 2017 v závislosti na měně (v %) Měna Obrat Vývoz Dovoz Bilance v Kč -0,2-0,3-0,1 2,0 v EUR 0,8 0,7 0,9 3,0 v USD -2,1-2,3-2,0 0,4 Pozn.: Pro přepočet hodnot českého vývozu a dovozu na cizí měnu využívá ČSÚ ve své databázi kurz určený ČNB, který je zveřejňován na internetových stránkách Generálního ředitelství cel ( Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 2 Komoditní skladba AZO ČR Základní přehled o zbožové struktuře českého AZO v členění podle kapitol HS v 1. pololetích let 2016 a 2017 poskytuje tab. 4 a přílohová tab. 8. Přílohové tab. 10 a 12 uvádějí komoditní skladbu AZO ČR podle kapitol HS zvlášť s EU 28 a zvlášť s třetími zeměmi. Za samotná 2. čtvrtletí let 2016 a 2017 jsou údaje uvedeny ve stejné struktuře v přílohových tab. 14, 16 a 18. Tab. 23 až 28 v příloze jsou přehledem vývozu, dovozu a bilancí u vybraných komodit a komoditních skupin na úrovni 4-místného kódu HS v rámci AZO celkem a pro vybraná teritoria a země, a to jak ve finančním, tak v množstevním vyjádření. V členění podle kapitol 5 se v 1. pololetí roku 2017 nejvýrazněji meziročně zvýšila hodnota vývozu kapitol obiloviny, olejnatá semena a plody a mléko a mléčné výrobky, vejce. Naopak pokles zaznamenaly zejména káva, čaj a koření, tuky a oleje, tabák a tabákové výrobky a kakao a kakaové přípravky. Na straně českého agrárního dovozu se meziročně ve sledovaném pololetí navýšila zejména hodnota u masa a drobů a dále u mléka a mléčných výrobků, vajec a nápojů a lihovin. Snížení hodnoty naproti tomu zaznamenaly, podobně jako na straně vývozu, káva, čaj a koření, tuky a oleje a kakao a kakaové přípravky. Co se týče vývoje bilance, u více kapitol došlo ve sledovaném období ke zhoršení (u 15 z 24) nežli ke zlepšení. Zhoršení obchodu bylo vykázáno u tabáku a tabákových výrobků (pokles nettovývozu), masa a drobů a v řádově menší hodnotě u ovoce a ořechů (v obou dvou případech nárůst netto-dovozu). Zlepšení bilance pak lze konstatovat zejména u obilovin a dále u olejnatých semen a cukru a cukrovinek. Podrobněji je zbožová skladba českého AZO popsána v následujících subkapitolách. 5 Názvy kapitol jsou v textu zkracovány. Plné viz Příloha 1. 10

11 Tab. 4 Meziroční vývoj českého AZO v 1. pololetí roku 2017 (mil. Kč, %) HS Název kapitoly Vývoz Dovoz Bilance mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % změna 01 Živá zvířata -456,6 89,8-124,5 87,1-332,1 90,5 A 02 Maso a droby -41,7 98, ,8 111, ,5 115,6 P 03 Ryby, korýši, měkkýši a ost. vodní bezobratlí 258,4 115,7 354,8 113,8-96,4 110,5 P 04 Mléko a mléčné výrobky, vejce 1 086,0 112,3 656,8 109,4 429,2 123,5 A 05 Ostatní živočišné produkty 31,1 105,7 92,8 109,3-61,7 113,5 P 06 Živé rostliny a květinářské výrobky 28,4 110,5 0,4 100,0 27,9 98,8 P 07 Zelenina, poživatel. rostliny, kořeny, hlízy -126,2 93,2 17,5 100,2-143,7 102,2 P 08 Ovoce, ořechy -384,3 82,8 244,3 102,8-628,7 109,6 P 09 Káva, čaj, koření ,7 50, ,4 62,1-95,3 108,0 P 10 Obiloviny 2 009,3 125,1-130,3 93, ,6 136,0 A 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. -87,8 95,6 55,6 105,1-143,4 84,3 A 12 Olejnatá semena a plody 1 336,5 142,4 425,5 114,8 911,0 418,4 A 13 Rostlinné výtažky a šťávy -48,9 93,9 30,1 106,0-79,0 73,3 A 14 Rostlinné pletací materiály -16,4 71,9-7,8 82,4-8,6 40,0 A 15 Živočišné a rostlinné tuky a oleje ,1 78, ,0 76,0 30,8 104,1 A 16 Přípravky z masa, ryb, korýšů apod. -84,0 97,0 89,9 103,3-173,9 - A P 17 Cukr a cukrovinky 269,8 106,8-389,5 88,3 659,3 198,2 A 18 Kakao a kakaové přípravky ,4 71, ,8 81,9-177,6 110,9 P 19 Přípravky z obilí 455,6 106,8 266,7 103,9 188,9 - P A 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. 20,5 101,1 321,7 107,9-301,3 113,5 P 21 Různé potravinové přípravky 879,4 113,3 274,0 103,5 605,4 52,5 P 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 296,1 103,8 625,4 108,5-329,2 32,8 A 23 Zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo 722,6 111,6 242,1 103,8 480,5 - P A 24 Tabák a tabákové výrobky ,0 89,3 362,7 106, ,7 74,3 A Celkem -334,6 99,7-104,2 99,9-230,4 102,0 P Pozn. A aktivní bilance. P pasivní bilance. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 2.1 Komoditní skladba českého agrárního vývozu Nejvíce exportovanými českými agrárními položkami byly v 1. pololetí roku 2017 cigarety (s 10,5 % na hodnotě českého agrárního vývozu), pšenice (6,9 %), přípravky používané k výživě zvířat (5,1 %), pekařské zboží (5,0 %), nezahuštěné mléko a smetana (4,2 %), z čehož necelé tři čtvrtiny tvořilo surové mléko, řepkový olej 6 (4,1 %), potravinové přípravky jiné 7 (4,0 %), pivo (3,2 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (3,2 %), limonády, sýry a tvaroh, cukrovinky bez kakaa, 6 V rámci agregace HS 1514 řepkový nebo hořčičný olej je samostatně nomenklaturně vymezen HS a 19 řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, dále však již nelze od sebe odlišit olej hořčičný a olej řepkový s vysokým obsahem kyseliny erukové (HS a 99). 7 V rámci HS 2106 potravinových přípravků jiných jsou nejvíce vyváženými, ale i dováženými, položkami: KN potravinové přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu a škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy a méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu a KN potravinové přípravky ostatní. Dále do agregace HS 2106 patří bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky, aromatizované sirupy a složené alkoholické přípravky k výrobě nápojů. 11

12 semena řepky, živý skot, káva, cukr, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, ječmen, slad, zahuštěné mléko a smetana, masné přípravky a konzervy 8, řepkové pokrutiny, uzenky a salámy, kukuřice, pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod., slunečnicový olej, vepřové maso a živá drůbež, viz přílohová tab. 29. Pořadí a hodnoty vývozu nejvýznamnějších položek za samotné 2. čtvrtletí roku 2017 jsou uvedeny v přílohové tab. 31. V meziročním porovnání se v 1. pololetí roku 2017 nejvýrazněji zvýšila hodnota vývozu semen řepky (o 938,2 mil. Kč, což v procentickém vyjádření představovalo vysokých 85 %), pšenice (o 925,9 mil. Kč, tj. o 16 %), nezahuštěného mléka a smetany (o 735,9 mil. Kč, tj. o 22 %), kukuřice (735,3 mil. Kč na 3,2dvojnásobek), cukru (608,0 mil. Kč, tj. o jednu polovinu) a přípravků určených k výživě zvířat (o 550,4 mil. Kč, tj. o 13 %). Výrazný nárůst v procentech při relativně vysokém přírůstku hodnoty vykázaly dále slunečnicový olej (o necelé čtyři pětiny) a zmrzliny (na dvojnásobek). V množstevním vyjádření se meziroční nárůsty vývozu u některých uvedených komodit značně lišily. Zvlášť patrný rozdíl byl u nezahuštěného mléka a smetany, kde činil nárůst exportu množstevního objemu jen 3,4 % (tzn., že byl řádově nižší než procentický nárůst finanční hodnoty). Růst průměrné jednotkové ceny se projevil rovněž u cukru, u něhož zvýšení vyváženého množství činilo 43 %, tj. o 7 p. b. méně než v případě finanční hodnoty vývozu. Naopak u kukuřice dosahoval meziroční index vývoje vývozu v množstevním vyjádření 318 %, zatímco index vývoje vývozu ve finančním vyjádření 434 %. K meziročnímu poklesu hodnoty vývozu došlo v první polovině roku 2017 zejména u kávy (o 2,6 mld. Kč, tj. o 58 %), řepkového oleje (o 2,0 mld. Kč, tj. o cca jednu třetinu), cigaret (o 1,2 mld. Kč, tj. o více než jednu desetinu) a čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 1,1 mld. Kč, tj. o 27 %). U všech čtyř uvedených produktů s výjimkou řepkového oleje došlo v množstevním vyjádření k mírnějšímu poklesu vývozu, nežli činil pokles finanční hodnoty, což ukazuje na pokles jejich průměrných jednotkových cen. 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu Hlavními importovanými agrárními produkty do ČR byly v první polovině roku 2017 vepřové maso (se 7,0 % na hodnotě českého agrárního dovozu), cigarety (4,0 %), pekařské zboží (4,0 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (3,8 %), sýry a tvaroh (3,8 %), potravinové přípravky (3,4 %), přípravky používané k výživě zvířat (3,1 %), maso a droby drůbeže, káva, víno, limonády, hovězí maso, banány, lihoviny 9, sójové pokrutiny, výtažky a koncentráty z kávy vč. výtažků na jejich bázi, rajčata, citrusové plody, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka 10, řepkový olej, konzervované ovoce a ořechy, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené), cukrovinky bez kakaa, venkovní a pokojové rostliny, omáčky, ochucovadla a hořčice, papriky a přípravky a konzervy z ryb. Delší výčet viz v přílohové tab. 30. Přehled hlavních dovozní položek spolu s hodnotami jejich dovozu za samotné 2. čtvrtletí roku 2017 je uveden v přílohové tab. 32. Meziročně se v 1. pololetí roku 2016 zvýšila především hodnota dovozu vepřového masa (o 1,2 mld. Kč, tj. téměř o jednu pětinu), cigaret (o 409,0 mil. Kč, tj. o jednu desetinu), sýrů a tvarohu 8 Přesněji HS 1602 jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve. 9 Položka ethylalkohol nedenaturovaný méně než 80%, destiláty, likéry a jiné lihoviny (HS 2208) je v této práci uváděna pod názvem lihoviny. Mimo ně je v celním sazebníku nomenklaturně zvlášť vymezen ještě ethylalkohol nedenaturovaný min. 80% (HS ) a ethylalkohol denaturovaný (HS ). 10 Zahrnuje mimo jiné dětskou výživu nebo směsi a těsta pro výrobu pekařského zboží. 12

13 (o 441,3 mil. Kč, tj. o 12 %), semen řepky (o 437,1 mil. Kč na 2,4násobek) a vína (o 321,8 mil. Kč, tj. o 16 %). Navýšení dovozu uvedených komodit v množstevním vyjádření bylo ve většině případů mnohem nižší u vepřového masa činil nárůst importovaného množství jen 1,3 %. U cigaret a sýrů a tvarohu došlo dokonce k poklesu objemového množství dovozu (o 5,9 %, resp. o 2,9 %). Mírný byl ve sledovaném období i nárůst množství dováženého vína (o 4,3 %). Pouze u semen řepky si indexy růstu hodnoty i množství zhruba odpovídaly. K nejvýraznějšímu snížení hodnoty dovozu ve finančním vyjádření došlo ve sledovaném období u kávy (o 2,5 mld. Kč, tj. o téměř jednu polovinu), řepkového oleje (o 2,0 mld. Kč, tj. o 58 %), čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 946,3 mil. Kč, tj. o necelou jednu pětinu) a citrusových plodů (o 322,3 mil. Kč, tj. o 17 %). V množstevním vyjádření došlo v porovnání s vyjádřením finančním, podobně jako na straně vývozu, k mírnějšímu snížení dovozu u kávy a zvláště čokolády a ostatních kakaových přípravků (pokles importovaného množství činil 42 %, resp. 5 %), zatímco v případě řepkového oleje byl index poklesu množství v porovnání s indexem poklesu finanční hodnoty vyšší (činil 40 %). 2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO Přehled komodit, v jejichž obchodě dosáhla ČR v 1. pololetí roku 2017 nejvyšších hodnot bilančního pasiva a aktiva, uvádějí tab. 5 a 6. Při hodnocení bilance jsou některé komoditní agregace 11 sledovány podrobněji nežli v případě vývozu a dovozu, a to proto, že některé produkty jsou v rámci ní typicky netto-vývozní, zatímco jiné netto-dovozní. Nejvýraznější meziroční změnu bilance zaznamenaly v 1. pololetí roku 2017 cigarety, jejichž netto-vývoz poklesl o 1,6 mld. Kč na 5,8 mld. Kč. Dále se zhoršila bilance obchodu s vepřovým masem (o 1,1 mld. Kč na 6,6 mld. Kč) a, již v řádově menších hodnotách, se sýry a tvarohem (o 351,7 mil. Kč) a hovězím masem (o 308,9 mil. Kč) ve všech třech případech došlo k nárůstu hodnoty netto-dovozu. Nutno dodat, že v množstevním vyjádření schodek bilance u vepřového masa vzrostl jen mírně (o 2,0 %, zatímco hodnota se zvýšila o 21 %) a u sýrů a tvarohu dokonce poklesl (o 4,0 %, zatímco hodnota vzrostla o 26 %), což souvisí s opětovným oživením cen těchto komodit. Nejvýraznější meziroční nárůst aktiva bilance vykázal ve sledovaném pololetí obchod s pšenicí, cukrem, nezahuštěným mlékem a smetanou, přípravky používanými k výživě zvířat a řepkovými semeny. Vedle toho se změnila pasivní bilance na aktivní u kukuřice. Uvedená meziroční zhoršení bilance byla způsobena zejména nárůstem hodnot na straně dovozu (s výjimkou cigaret, kde došlo k mimořádně vysokému snížení hodnoty exportu, zatímco hodnota importu vzrostla). Ke zmiňovaným zlepšením bilancí došlo především v důsledku přírůstků hodnot na straně vývozu, viz tab Podrobněji jsou v této práci konkrétně sledovány tyto agregace: od roku 2014 celkově netto-vývozní HS 0103, celkově netto-dovozní HS a 12 a od roku 2016 celkově netto-vývozní HS

14 Tab. 5 Hlavní české agrární netto-dovozní komodity v 1. pololetí roku 2017 (v mil. Kč) Kód Název komodity 1. pol pol Rozdíl Index (%) 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) , , ,1 120, Víno , ,2-288,8 116, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlaz. nebo zmraz.) , ,4 49,0 97, Sójové pokrutiny , ,6-125,8 107, Sýry a tvaroh , ,5-351,7 125, Rajčata , ,1-145,6 111, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) , ,6-308,9 128, Citrusové plody , ,4 195,1 87, Banány , ,8 88,0 93, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky -835, ,7-179,0 121, Lihoviny -931,5-962,3-30,8 103, Výtažky a koncentráty z kávy -847,0-914,1-67,1 107, Venkovní a pokojové rostliny, rouby a podhoubí -937,2-910,5 26,8 97, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy -813,5-907,9-94,4 111, Papriky -932,8-896,5 36,4 96, Řezané květiny -847,1-867,7-20,6 102, Tabák nezpracovaný -866,5-835,4 31,1 96, Přípr. z mouky, krupice, škrobu nebo mléka -885,5-826,5 59,0 93, , a Chleba, neslazené a slazené pečivo -657,5-819,0-161,4 124, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) -669,0-800,0-130,9 119, Máslo a mléčné pomazánky (vč. máselného oleje) -636,6-780,5-143,9 122, Vinné hrozny (vč. rozinek) -665,6-776,0-110,4 116, Margarín a směsi pokrmových tuků a olejů -628,3-756,5-128,1 120, Přípravky a konzervy z ryb (vč. kaviáru) -649,8-746,6-96,9 114, Semena slunečnice -571,2-733,3-162,1 128, Ovocné a zeleninové šťávy -599,2-705,9-106,7 117, až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy*) -769,7-672,1 55,4 87, Okurky a nakládačky -568,9-641,7-72,8 112, Rybí filé aj. rybí maso -587,2-584,6 2,6 99,6 Pozn.: *) Pouze cukerné sirupy bez přísad a barviv. Cukerné sirupy aromatizované nebo s barvivy spadají pod kód HS Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů Dalšími netto-dovozními položkami v pořadí byly v 1. pololetí roku 2017 jablka (HS ), brambory (HS 0701), košťálová zelenina (HS 0704), rýže (HS 1006), cibulová zelenina (HS 0703) a jahody (HS ). Z jablek jsou netto-vývozními pouze ta moštová, z košťálové a cibulové zeleniny jsou na úrovni KN kódů všechny druhy netto-dovozní. 14

15 Tab. 6 Hlavní české agrární netto-vývozní komodity v 1. pololetí roku 2017 (v mil. Kč) Kód Název komodity 1. pol pol Rozdíl Index (%) 1001 Pšenice 5 691, ,1 915,2 116, Cigarety 7 445, , ,6 78, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 2 652, ,3 713,2 126,9 z toho: mléko, tuk 3-6 %, balení > 2 l 2 073, ,8 808,3 139, Pivo 3 007, ,7-52,7 98, a 19 Řepk. olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 2 492, ,3-21,7 99, Živý skot 2 079, ,4-130,4 93, Sladké sušenky 1 365, ,9 219,5 116, Přípravky používané k výživě zvířat 1 001, ,9 546,2 154, Semena řepky 792, ,1 501,1 163, Ječmen 1 008, ,3 226,1 122, Cukr 470, ,0 750,4 259, Slad (i pražený) 1 301, ,8-166,5 87, Mléko a smetana zahuštěné nebo slazené 836, ,1 174,5 120, Cukrovinky bez kakaa 1 034,1 966,5-67,6 93, a 49 Řepkové pokrutiny 821,9 937,9 116,1 114, Živá drůbež 694,9 652,8-42,0 93, Přípravky na bázi výtažků a koncentrátů z kávy 445,7 646,9 201,1 145, Pufované obil. výrobky, corn flakes, müsli apod. 554,3 623,1 68,8 112, Chmel 342,8 557,5 214,7 162, Pektiny 504,1 463,3-40,8 91, a 19 Slunečnicový olej 83,7 436,0 352,3 520, Jatečná prasata 477,8 422,2-55,6 88, Mák 425,3 408,6-16,7 96, Syrovátka (i slazená) 253,9 356,9 103,1 140, Masné přípravky a konzervy 273,3 333,3 60,1 122, Limonády 279,0 298,6 19,6 107, Uzenky a salámy 405,9 287,6-118,3 70, Kysané mléčné výrobky 293,3 262,3-30,9 89, Živé ryby 258,0 254,1-3,9 98,5 Pozn.: *) Tj. dle sazebníku výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů V teritoriálním pohledu byly výše uvedené změny způsobeny u: Pšenice zejména nárůstem hodnoty vývozu do Německa, které je dominantním odběratelem této komodity (zatímco do Rakouska, které je pro ČR také významným odběratelem, poklesla). Kukuřice především zvýšeným exportem do Německa a Rakouska za přispění nižšího dovozu z řady zemí v čele s Maďarskem. Nezahuštěného mléka a smetany vyšším exportem do Německa, které je jeho hlavním odběratelem. Řepkových semen v první řadě vyššími vývozy do Německa a dále Polska (třebaže zároveň došlo k nárůstu dovozu této komodity ze Slovenska a Rakouska). Cukru nárůstem vývozu do Rakouska, ale i řady dalších zemí, i mimounijních (nově do Kolumbie a Švýcarska, které je jeho dlouhodobým odběratelem), na druhou stranu do některých 15

16 zemí vývoz poklesl (přestal se vyvážet např. do Kazachstánu). Mimo to došlo k výraznému poklesu dovozu cukru z Německa na nezvykle nízkou úroveň. Přípravků používaných k výživě zvířat navýšením exportu do Ruska, ale i Polska a Maďarska a řady dalších zemí. Na Slovensko, které je největším odběratelem, však hodnota vývozu poklesla. Vepřového masa zejména nárůstem dovozu ze Španělska a Německa, tj. dvou hlavních dodavatelských zemí, a dále z Belgie a Nizozemska. Hovězího masa především vyššími importy z Německa a Nizozemska. Sýrů a tvarohu nárůstem hodnoty dovozů z Německa a ze Slovenska. Méně výrazně vzrostla hodnota dovozu z dalšího významného dodavatele těchto výrobků Polska. Tab. 7 Meziroční vývoj obchodu v 1. pololetí roku 2017 u vybraných komodit ve finančním i množstevním vyjádření cigarety 0203 vepřové maso 0406 sýry a tvaroh 0201 a 0202 hovězí maso 1001 pšenice 0401 nezahušt. mléko a smetana 1701 cukr 2309 přípr. k výživě zvířat 1205 semena řepky 1005 kukuřice Tuny Mil. Kč Index (%) Rozdíl (t, mil. Kč) 1. pol pol pol pol. 17 hmotnosti hodnoty hmotnosti hodnoty vývoz , ,4 93,0 89, ,5 dovoz , ,3 94,1 110, ,0 bilance , ,1 91,4 78, ,6 vývoz ,4 952,4 97,2 110, ,0 dovoz , ,4 101,3 119, ,1 bilance , ,0 102,0 120, ,1 vývoz , ,3 97,9 104, ,7 dovoz , ,8 97,1 112, ,3 bilance , ,5 96,0 125, ,7 vývoz ,6 576,2 95,6 87, ,4 dovoz , ,8 122,7 113, ,5 bilance , ,6 139,1 128, ,9 vývoz , ,8 112,3 116, ,9 dovoz ,0 43,8 145,4 132, ,8 bilance , ,1 112,1 116, ,2 vývoz , ,3 103,4 122, ,9 dovoz ,2 646,0 66,3 103, ,7 bilance , ,3 108,2 126, ,2 vývoz , ,3 143,5 150, ,0 dovoz ,6 598,2 66,9 80, ,4 bilance , ,0 245,4 259, ,4 vývoz , ,5 112,1 112, ,4 dovoz , ,6 97,6 100, ,2 bilance , ,9 132,4 154, ,2 vývoz , ,0 186,6 184, ,2 dovoz ,8 751,9 241,9 238, ,1 bilance , ,1 169,4 163, ,1 vývoz , ,6 433,6 318, ,3 dovoz ,1 868,5 84,1 85, ,6 bilance ,8 204, ,3-30, ,9 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 16

17 3 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Podle skupin zemí Kromě dominujícího jednotného trhu EU, kam směřuje většina agrárního vývozu ČR (91,6 % v 1. pololetí roku 2017), existuje ještě několik skupin třetích zemí, na které se čeští exportéři zaměřují. V první polovině roku 2017 směřoval vývoz s podílem 2,8 % do rozvojových zemí (RZ), s podílem 2,2 % do ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE) a s podílem 1,8 % do Společenství nezávislých států (SNS), viz tab. 8. Hodnota vývozu do RZ (2,9 mld. Kč) se téměř neliší od průměru prvních polovin předchozích dvou let, viz tab. 9. Hodnota vývozu do OSVTE meziročně poklesla (o 5,5 % na 2,3 mld. Kč), přesto je nadále nadprůměrná. Export do SNS v 1. pololetí roku 2017 dosáhl 1,8 mld. Kč, přičemž podíl této skupiny vykazuje v posledních letech klesající trend. ČR vyvážela své zboží v rámci RZ zejména do Číny, Spojených arabských emirátů, Libanonu, Saudské Arábie, Jižní Korey, Malajsie, Kolumbie, Kuvajtu, Kuby a Thajska. Meziročně se ve sledovaném pololetí nejvíce zvýšila hodnota vývozu v rámci vyjmenovaných zemí do Kolumbie (více než 2krát), Jižní Korey (o 68 %), Malajsie (o téměř jednu polovinu), Číny (o 44 %), Kuvajtu (o 30 %) a Libanonu (o 28 %). Ze skupiny nejméně rozvinutých zemí (NRZ) zůstává nejvýznamnějším odběratelem agrárního zboží z ČR Bangladéš, následuje Togo a Myanmar. V 1. pololetí roku 2017 se hodnota exportu do Bangladéše meziročně zvýšila o 11,6 %. Tab. 8 Teritoriální struktura českého agrárního vývozu v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v %) Teritorium 1. pol pol pol pol pol pol EU 28 91,6 91,2 91,5 91,4 91,7 91,6 EU 15 44,1 45,5 46,8 48,2 45,9 48,7 EU 13 47,5 45,8 44,7 43,2 45,8 42,9 z toho: Chorvatsko 0,5 0,6 0,7 0,8 0,8 0,9 ESVO 0,8 0,8 0,9 0,9 0,7 0,8 z toho: Švýcarsko 0,5 0,5 0,6 0,6 0,5 0,6 OSVTE 1,4 1,8 1,8 2,0 2,3 2,2 z toho: USA 0,4 0,5 0,5 0,4 0,4 0,3 Turecko 0,2 0,2 0,1 0,4 0,8 0,6 ETE 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 RZ bez NRZ a SNS 3,0 2,9 2,5 3,0 2,7 2,8 z toho: Brazílie 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čína 0,4 0,2 0,2 0,3 0,3 0,4 NRZ 0,3 0,1 0,1 0,3 0,2 0,3 SNS (a Gruzie) 2,6 2,7 2,7 1,9 1,8 1,8 z toho: Rusko 1,5 1,6 1,7 1,2 1,3 1,3 Ukrajina 0,6 0,6 0,5 0,3 0,3 0,2 Pozn.: Skupina ETE uvažována po celou dobu bez Chorvatska, ačkoliv do EU vstoupilo až v roce Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 17

18 Tab. 9 Český agrární vývoz v teritoriálním členění v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v mil. Kč) Teritorium 1. pol pol pol pol pol pol EU , , , , , ,7 EU , , , , , ,4 EU , , , , , ,3 z toho: Chorvatsko 325,8 455,8 591,9 777,2 814,2 874,3 ESVO 582,6 642,9 799,4 856,8 755,9 859,0 z toho: Švýcarsko 359,4 407,2 548,1 553,3 514,9 615,1 OSVTE 1 017, , , , , ,4 z toho: USA 290,2 390,1 401,8 392,2 388,7 352,0 Turecko 136,3 166,8 120,3 405,5 780,6 556,8 ETE 198,2 267,2 332,6 426,9 425,8 398,8 RZ bez NRZ a SNS 2 144, , , , , ,9 z toho: Brazílie 5,0 14,5 6,9 33,1 11,5 9,0 Čína 254,2 177,8 203,2 314,8 300,1 431,5 NRZ 198,1 73,4 112,4 255,1 220,1 277,0 SNS (a Gruzie) 1 872, , , , , ,9 z toho: Rusko 1 111, , , , , ,6 Ukrajina 445,7 491,1 480,3 325,1 300,8 245,0 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podle zemí Agrární zboží směřovalo z ČR v 1. pololetí roku 2017, stejně jako v předchozích letech, největší měrou na Slovensko (21,3 %), do Německa (20,3 %), Polska (11,0 %), Itálie (8,7 %), Rakouska (5,8 %) a Maďarska (4,4 %). Z třetích zemí byly pro ČR nejvýznamnějšími destinacemi Rusko (1,3 %), Japonsko (0,7 %), Švýcarsko (0,6 %) a Turecko (0,6 %). V meziročním porovnání se v první polovině roku 2017 nejvýrazněji zvýšil český agrární export do Německa (o 3,2 mld. Kč, tj. o 18 %) a Belgie (o 1,0 mld. Kč, tj. o vysokých 56 %). Menší přírůstky hodnot pak byly patrné ve vývozech do Rakouska (o 400,8 mil. Kč, tj. o 7,4 %), Rumunska (o 294,8 mil. Kč, tj. o 17 %) a Slovinska (o 264,8 mil. Kč, což v procentickém vyjádření představovalo mimořádných 80 %). K poklesu hodnoty českého agrárního vývozu došlo především do Polska (o 1,8 mld. Kč, tj. o 14 %) 12, na Slovensko (o 1,6 mld. Kč, tj. o 7,1 %), do Spojeného království (o 999,0 mil. Kč, tj. o 27 %) a Itálie (o 775,4 mil. Kč, tj. o 8,1 %) Nejvýrazněji poklesla hodnota vývozu řepkového oleje, kávy a čokolády a ostatních kakaových přípravků. 13 Jak do Spojeného království, tak do Itálie se projevil nižší export cigaret a řepkového oleje. 18

19 Graf 4 Agrární vývoz ČR do vybraných zemí v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Podle skupin zemí Kromě převažující skupiny EU 28 (jež v 1. pololetí 2017 v českém agrárním dovozu zaujímala 85,4% podíl 14 ) dováží ČR agrární zboží zejména ze skupiny zemí OSVTE a RZ, viz tab. 10. V meziročním porovnání se v 1. pololetí roku 2017 zvýšila hodnota dovozu zboží z OSVTE o 5,8 %, z RZ o 0,5 % a z ESVO o 15,1 % (zejména vlivem zvýšení hodnoty dovozu ze Švýcarska o cca jednu třetinu), viz tab. 11. Hlavními našimi dodavateli v rámci RZ jsou Čína, Brazílie, Kostarika, Vietnam, Maroko, Ekvádor, Mexiko, Indie, Thajsko, Chile, Kolumbie a Argentina. Ve sledovaném období se zvýšila hodnota dovozu zboží z Číny o 6,5 %, zatímco z Brazílie o jednu čtvrtinu poklesla. Čína se tak v první polovině roku podílela na agrárních dovozech do ČR v rámci skupiny RZ 16 % a Brazílie 11 %. 14 Jedná se o údaj na základě sledování dovozu podle země původu. Dle kritéria země odeslání činí podíl Unie 92,6 % a naopak meziročně poklesl o 0,6 p. b. (zdroj: Databáze MZe Celní statistika ). V porovnání se stranou vývozu podíl EU 28 je takto mírně vyšší. 19

20 Tab. 10 Teritoriální struktura českého agrárního dovozu v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v %) Teritorium 1. pol pol pol pol pol pol EU 28 84,7 85,6 85,5 84,5 85,2 85,4 EU 15 56,8 56,8 56,9 54,6 53,5 55,6 EU 13 27,8 28,9 28,6 29,9 31,6 29,7 z toho: Chorvatsko 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 ESVO 1,1 1,2 1,2 1,1 1,2 1,4 z toho: Švýcarsko 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,4 OSVTE 3,4 3,2 3,4 3,5 3,0 3,2 z toho: USA 1,0 1,0 1,2 1,2 0,9 1,0 Turecko 1,2 1,1 1,2 1,2 1,1 1,2 ETE 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 0,2 RZ bez NRZ a SNS 9,4 8,5 8,1 9,1 8,0 8,1 z toho: Brazílie 2,4 1,9 1,8 2,1 1,2 0,9 Čína 1,5 1,3 1,4 1,3 1,2 1,3 NRZ 0,3 0,3 0,5 0,5 0,6 0,5 SNS (a Gruzie) 0,4 0,7 0,8 0,8 1,0 0,9 z toho: Rusko 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 Ukrajina 0,2 0,3 0,3 0,3 0,4 0,4 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 11 Český agrární dovoz v teritoriálním členění v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v mil. Kč) Teritorium 1. pol pol pol pol pol pol EU , , , , , ,0 EU , , , , , ,4 EU , , , , , ,6 z toho: Chorvatsko 85,3 74,3 160,1 150,0 151,2 185,4 ESVO 943, , , , , ,0 z toho: Švýcarsko 516,9 438,0 434,1 415,8 337,8 451,0 OSVTE 2 792, , , , , ,8 z toho: USA 821,9 832, , , , ,3 Turecko 1 010,7 977, , , , ,4 ETE 376,3 312,6 305,4 271,9 316,8 271,4 RZ bez NRZ a SNS 7 797, , , , , ,3 z toho: Brazílie 2 013, , , , ,8 991,9 Čína 1 207, , , , , ,5 NRZ 236,6 236,6 498,2 515,1 622,0 593,3 SNS (a Gruzie) 364,1 599,7 793,2 867, , ,4 z toho: Rusko 73,3 125,7 217,2 185,4 200,2 225,5 Ukrajina 149,3 220,6 273,8 279,5 489,2 465,7 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 20

21 Podle zemí Český agrární dovoz pocházel v první polovině roku 2017 především z Německa (21,1 %), Polska (16,2 %), odkud však hodnota dovozu výrazně poklesla (o 3,9 mld. Kč), z Nizozemska (7,5 %), Slovenska (6,6 %), Španělska (6,4 %) a Itálie (5,5 %). Z mimounijních zemí byly našimi hlavními dodavateli Čína (1,3 %), Turecko (1,2 %), USA (1,0 %), Norsko (0,9 %) a na páté místo se propadla Brazílie (v důsledku nižších dovozů brazilského drůbežího masa z důvodu zjištěných závad v jeho kvalitě a klesajících importů kávy). Hodnota českého agrárního dovozu se v 1. pololetí roku 2017 v meziročním porovnání nejvíce navýšila z Německa (o 991,6 mil. Kč, tj. o 4,3 %), Maďarska (o 691,5 mil. Kč, tj. o 19 %), Španělska (o 689,3 mil. Kč, tj. o 11 %), Slovenska (o 495,6 mil. Kč, tj. o 7,1 %) a Litvy (o 405,4 mil. tj. 2,2krát). Jednoznačně nejvýraznější snížení hodnoty dovozu bylo zaznamenáno z Polska, a to o 3,9 mld. Kč, tj. o 18 % 15. Přerušení rostoucího trendu dovozu z této země je patrné z grafu 5. Několikanásobně menší pak již bylo snížení hodnoty dovozu z Portugalska (o 396,6 mil. Kč tj. o dvě třetiny) 16 a z již výše zmiňovaných příčin z Brazílie (o 343,9 mil. Kč, tj. o cca jednu čtvrtinu). Graf 5 Agrární dovoz ČR z vybraných zemí v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 15 Nejvíce poklesla hodnota dovozu řepkového oleje, kávy, a čokolády a ostatních kakaových přípravků, tzn. u týchž komodit, u kterých došlo také k nejvýraznějšímu poklesu hodnoty vývozu (hodnoty poklesu však byly na straně vývozu nižší nežli v dovozu). 16 Zejména vlivem nižších dovozů nezpracovaného tabáku, ale i tabáku ke kouření. 21

22 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO Podle skupin zemí Kladnou bilanci agrárního zahraničního obchodu má ČR v rámci Evropské unie se skupinou nových členských zemí (EU 13) a v rámci třetích zemí se SNS a již několik let se skupinou evropských tranzitních ekonomik (ETE), viz tab. 12. Ze skupiny EU 13 má ČR nejvíce aktivní bilanci se Slovenskem (v jeho případě se kladná obchodní bilance v 1. pololetí 2017 oproti stejnému období roku 2016 snížila o 2,1 mld. Kč, tj. o 13,2 %) a dále s Bulharskem (u něhož došlo také ke snížení bilančního aktiva, a to o 185,8 mil. Kč, tj. o 12,5 %). V rámci SNS se ČR dlouhodobě projevuje jako čistý netto-dodavatel vůči Rusku. V 1. pololetí roku 2017 činilo bilanční aktivum s Ruskem 1,1 mld. Kč (meziročně pokleslo o 0,8 %). Aktivní bilanci AZO vykazuje ČR také s některými dalšími, již méně významnými členy SNS (v pořadí první poloviny roku 2017 zejména s Běloruskem, Turkmenistánem, Ázerbájdžánem a Uzbekistánem). Naopak zápornou bilanci má ČR, a to relativně nově, především v obchodě s Ukrajinou (meziročně došlo k jejímu prohloubení o 32,4 mil. Kč, tj. o 17,2 %). Se všemi ostatními sledovanými uskupeními s původními členy Unie (EU 15), RZ, OSVTE, NRZ a ESVO má ČR bilanci AZO zápornou. Hodnota českého agrárního netto-dovozu se v 1. pololetí roku 2017 meziročně menší či větší měrou snížila z EU 15 (o 2,4 %), z RZ (o 1,3 %) a z NRZ (o 21,3 %). Naopak k navýšení bilančního schodku došlo v obchodě s ESVO (o 17 %), s OSVTE (o 33 %) a s ETE (o 17 %). Tab. 12 Bilance AZO ČR v teritoriálním členění v 1. pololetích let 2012 až 2017 (v mil. Kč) Teritorium 1. pol pol pol pol pol pol EU , , ,6-59, , ,3 EU , , , , , ,0 EU , , , , , ,7 z toho: Chorvatsko 240,5 381,5 431,8 627,2 663,1 688,9 ESVO -361,1-437,6-323,5-277,8-601,5-703,0 z toho: Švýcarsko -157,5-30,8 114,0 137,5 177,1 164,1 OSVTE , , , , , ,4 z toho: USA -531,7-441,9-734,4-872,8-649,8-809,3 Turecko -874,4-810, ,5-818,2-454,1-744,6 ETE -178,1-45,4 27,2 154,9 109,1 127,4 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,4 z toho: Brazílie , , , , ,3-982,9 Čína -953,2-951, , , , ,0 NRZ -38,5-163,2-385,8-260,0-401,9-316,3 SNS (a Gruzie) 1 508, , , ,3 773,3 766,6 z toho: Rusko 1 038, , ,7 966, , ,1 Ukrajina 296,4 270,5 206,5 45,6-188,4-220,7 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 22