Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2018

Transkript

1 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku 2018 výsledky AZO ČR za rok 2017 (souhrnná informační publikace) TÚ 58 (4224) Výstup č. 1 b) Odpovědný řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Josefina Menzlová Ing. Markéta Bříšková Ing. Helena Sekavová Praha, únor 2018

2 Obsah Metodické poznámky... 4 Shrnutí Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech Komoditní skladba AZO ČR Komoditní skladba českého agrárního vývozu Komoditní skladba českého agrárního dovozu Komoditní skladba bilance českého AZO Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Teritoriální skladba bilance českého AZO Agrární obchod ČR s ostatními členy EU Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi AZO ČR podle stupně zpracování Vývozní a dovozní ceny Přílohy 2

3 Úvod Předkládaná práce Výsledky AZO ČR za rok 2017 je výstupem TÚ 58 Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR roku Do roku 2015 byly tyto zprávy o českém AZO zpracovávány pravidelně ve čtvrtletní frekvenci. V roce 2018 budou mít, stejně jako v roce 2017, tuto podobu pouze za celá pololetí, tj. v únoru a srpnu s tím, že za každé čtvrtletí je zároveň vypracován kratší výstup TÚ v podobě stručného komentáře s tabulkami určenými pro web MZe. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 v českém agrárním dovozu, ale i vývozu, významně vzrostl objem obchodních operací, které nejsou v databázi zahraničního obchodu ČSÚ přiřazeny konkrétní zemi a teritoriální skupině 1, je obchod s třetími zeměmi sledován pouze za definovanou skupinu třetích zemí (v databázi pod číselným kódem 57). Dříve používaným výpočtem (tj. rozdílem celkového obchodu a obchodu s EU 28) by byly hodnoty obchodu s mimounijními zeměmi již příliš zkresleny. Součet hodnot za EU 28 a za třetí země se tak od celkových hodnot vývozu, resp. dovozu liší (větší měrou na straně dovozu). Data za rok 2017 jsou předběžná, data za předchozí roky jsou již definitivní. Data za prosinec 2017 spolu s příslušnými aktualizacemi byla ČSÚ zveřejněna 7. února Nutno doplnit, že hodnocení AZO dle množstevních údajů ztěžovala řada chyb, která byla v prvních předběžných datech za rok 2017, zejména na straně vývozu, detekována. 1 Rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř Společenství, země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi, země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Společenství a země a území neuváděné. 3

4 Metodické poznámky Za agrární zahraniční obchod je považován jak obchod s třetími zeměmi, tak obchod s ostatními členy Evropské unie. Agrární zboží je vymezeno položkami celního sazebníku kapitol 01 až 24. Vedle zemědělských komodit (určených jak k potravinářskému, tak nepotravinářskému využití) a potravinářských výrobků zahrnuje květiny a jiné dřeviny, ryby a plody moře, krmivo pro zvířata a tabákové výrobky, viz Příloha 1. Ve společném celním sazebníku EU je zboží tříděno dle 8-místné Kombinované nomenklatury EU (KN), která vychází z 6-místného Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Zdrojem dat je v této práci Databáze zahraničního obchodu, jež je veřejně dostupná na webových stránkách ČSÚ - STAZO.STAZO. Do úrovně 2-místných kódů HS jsou hodnoty dovozu a vývozu v této databázi uváděny včetně dopočtů. Na úrovni 4-místných kódů HS a podrobnější jsou v databázi data k dispozici pouze bez dopočtů. Dopočty se rozumí dovozy a vývozy (resp. terminologicky správně přijetí a odeslání) zboží za subjekty, které nemají povinnost vykazovat svůj obchod na jednotném trhu s ostatními členy EU 2. Jedná se o subjekty, které nejsou plátci DPH, nebo subjekty, které nedosahují stanovené roční hodnoty přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh od činí jak na straně přijetí, tak odeslání 8 mil. Kč. Podprahové obchody ČSÚ dopočítává matematicko-statistickými metodami. Více viz metodická Příručka pro Intrastat CZ V práci uváděné jednotkové vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu, nýbrž představují průměry celkových hodnot vývozu resp. dovozu odpovídající deklarované množstevní jednotce. Hodnoty exportu i importu v peněžním vyjádření jsou statistickými hodnotami FCO hranice České republiky, tzn. FOB v případě vývozu (odeslání) a CIF v případě dovozu (přijetí). Více viz metodika ČSÚ v databázi zahraničního obchodu. Český agrární dovoz je sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno, přičemž se zpravidla jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi, přes kterou je zboží převáženo). Teritoriálně je český AZO sledován v základním členění na EU a třetí země. Zvlášť jsou pak sledovány v rámci EU 28 původní členové (EU 15) a noví členové (EU 13) a v rámci třetích zemí skupina rozvojových zemí, nejméně rozvinutých zemí, Společenství nezávislých států, ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, Evropského sdružení volného obchodu a evropských tranzitivních ekonomik. Přehled zemí, které spadají do uvedených skupin, uvádí Příloha 2. Číselné hodnoty v tabulkách nebyly během výpočtů zaokrouhlovány, v důsledku čehož u nich v některých případech nesouhlasí na desetinných místech součty a křížová kontrola. Názvy komodit a komoditních agregací jsou v tabulkách a textu z důvodu jejich délky zkracovány. Pro jejich upřesnění jsou uváděny číselné kódy. V textu jsou v názvech agregací a položek vynechávány minoritní součásti (např. sourež u pšenice a soureži nebo plantejny u banánů a plantejnů ). Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje obchodní bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. 2 Obchod mezi zeměmi EU je sledován v rámci statistického systému Intrastat. 4

5 Pro zhodnocení AZO podle stupně zpracování bylo použito upravené nomenklaturní třídění Regmi et al. (2005). Použité třídění definuje dvě kategorie zemědělských výrobků vykazujících závislost na půdě a klimatických podmínkách a dvě kategorie zpracovaných výrobků, které vazbu na půdu nemají a mohou být vyráběné kdekoliv, přičemž k jejich výrobě jsou potřeba především technologické knowhow, pracovní síly a kapitál. Mezi nezpracované komodity patří za prvé základní velkoobjemové komodity a za druhé produkty zahradnictví včetně ovocnářství a zelinářství. Za zpracované výrobky jsou považovány jednak částečně zpracované výrobky (polotovary a meziprodukty) a dále zpracované výrobky, které jsou v této práci označovány pojmem vysoce zpracované výrobky. V době zpracování byla v databázi patrně chyba v dovozu u položky šťávy a výtažky z chmele, (KN ) za prosinec 2017, což ovlivnilo výrazné snížení ceny dovozu rostlinných šťáv, výtažků a pektinů" (HS ); zvýšení ceny vývozu čaje může být ovlivněno údajem u položky čaj černý fermentovaný (vývoz KN ). Rovněž pokles ceny dovozu chmele (HS 4, 1210) se zdá být chybou v databázi dovozu, konkrétně u chmelových šištic, drcených v prášku (KN ), prosinec

6 Shrnutí V roce 2017 činil podíl agrárního zboží v celkovém zahraničním obchodu ČR na straně vývozu 4,7 a na straně dovozu, kde je trvale mírně vyšší, 6,0 %. V roce 2017 došlo v českém AZO ke zřetelnému zpomalení tempa růstu jak vývozu, tak dovozu (s tím, že se odlišně vyvíjel obchod s EU 28 a s třetími zeměmi). Hodnota agrárního exportu z ČR meziročně poklesla (pokles 2,4 %) a dosáhla 196,7 mld. Kč. Dovoz agrárních výrobků do ČR vzrostl o mírných 1,3 % na 227,5 mld. Kč. Bez zahrnutí tabáku a tabákových výrobků se export dokonce snížil o 3,1 % a dovoz vzrostl o 0,7 %, tj. méně výrazně než s nimi. Záporná bilance AZO ČR (vč. tabáku a tabákových výrobků ) se prohloubila o 7,7 mld. Kč na 30,8 mld. Kč, což je hodnota, která je nižší vzhledem k průměru předchozích pěti let o 28,0 %. Stupeň krytí dovozu vývozem poklesl na 86,5 %. Ukazatel podílu schodku bilance na vývozu vzrostl na 15,6 % (v roce 2012 však dosahoval 16,7 %). Zatímco záporná bilance agrárního obchodu s EU 28, který tvoří převážnou část celkového českého AZO, se již druhý rok zhoršovala, v roce 2017 (více než 2krát na 15,2 mld. Kč). Rozdílný vývoj bilance samostatně s EU 15 a s EU13 podle čtvrtletí ukazuje graf 1. Bilanční schodek AZO s třetími zeměmi se meziročně nepatrně prohloubil (o 3,1 % na téměř 15 mld. Kč). Meziroční zhoršení bylo přitom vykázáno v prvních třech čtvrtletích roku 2017, ve 4. čtvrtletí roku 2017 se meziročně bilanční schodek snížil o 2,2 %. Během roku se bilance vyvíjela zhruba podobně jako v roce Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 vykazoval ve sledovaných letech daleko větší meziroční výkyvy nežli AZO s třetími zeměmi. Více než jednu polovinu veškerého agrárního zboží vyváží ČR na Slovensko, do Německa a Polska. Hodnota vývozu na Slovensko se přiblížila částce z roku 2014 (meziročně došlo k poklesu o 5,1 %). Vývoz do Německa nepatrně meziročně vzrostl v hodnotovém vyjádření (o 1,9 %), vývoz do Polska naopak meziročně poklesl (o 13,5 %). Změny však zaznamenalo pořadí hlavních netto-dodavatelů (Nizozemsko kleslo meziročně z druhého místa na čtvrté místo a na druhé místo se vrátilo Německo). Meziročně se hlavní tři netto-odběratelé agrárních výrobků nezměnily (Slovensko, Itálie a Rakousko). Navzdory významným poklesům hodnot vývozu a dovozu některých komodit se takřka nezměnil přehled hlavních exportních a importních položek, došlo však ke změnám jejich podílového zastoupení. Vývoj bilance českého AZO významnou měrou ovlivnil pokles hodnoty netto-vývozu cigaret, pšenice, živého skotu a řepkového oleje a nárůst hodnoty netto-dovozu vepřového masa, másla, hovězího masa a vína. Nejvýrazněji vzrostla v roce 2017 cena exportovaného mléka a smetany, výživy pro psy a kočky, dražé a nečokoládových cukrovinek, sýrů a přípravků na bázi výtažků a koncentrátů z kávy. Naopak největší meziroční pokles zaznamenaly vývozní ceny čokolády a čokoládových výrobků, potravinových přípravků a živého skotu. Na straně dovozu se v roce 2017 meziročně zvýšila cena především u směsí a těst z mouky, krupice, škrobu či sladových výtažků a u másla (u obou položek více než o polovinu), dále u eidamu, goudy, čerstvých jablek, střev, měchýřů a žaludků zvířat, dražé a nečokoládových cukrovinek, u výživy pro psy a kočky a u vepřového masa. 6

7 Graf 1 Vývoj bilance českého AZO s EU 28, EU 15, EU 13 a třetími zeměmi (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR 1.1 Vývoj celkového agrárního zahraničního obchodu ČR Obrat českého AZO v roce 2017 vzhledem k předchozímu roku poklesl pouze o 0,5 %, viz tab. 1. Na straně vývozu hodnota poklesla o 2,4 %, což představovalo 4,9 mld. Kč a na straně dovozu se zvýšila o 1,3 %, tj. o 2,8 mld. Kč. V důsledku toho vývoje došlo k meziročnímu prohloubení pasivní bilance AZO ČR o 33,2 % (tj. o 7,7 mld. Kč) na 30,8 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se snížil (o 3,2 p. b.) na 86,5 %. Zhoršení vykázal i ukazatel podílu bilančního schodku na vývozu (o 4,1 p. b.) na 15,6 %. V samotném 4. čtvrtletí roku 2017 se český agrární export v meziročním porovnání snížil o 6,6 % na 48,5 mld. Kč a dovoz stoupl o 0,9 % na 58,0 mld. Kč. Stejně jako v předchozích letech, došlo k nárůstu těchto hodnot vůči 3. čtvrtletí, viz graf 2. Vzhledem k rozdílnému vývoji na straně dovozu a vývozu došlo ve sledovaném čtvrtletí k výraznějšímu meziročnímu zvýšení schodku bilance (o téměř 70 %) na 9,5 mld. Kč. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve stejné době zvýšil o 7,4 %. na 83,6 %. 7

8 Tab. 1 Vývoj českého AZO v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,7 Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,4 Bilance , , , , , ,1 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 85,7 87,0 90,2 91,3 89,7 86,5 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,5 5,8 5,6 5,7 5,7 5,3 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,8 5,1 5,0 5,2 5,1 4,7 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 6,3 6,5 6,2 6,3 6,4 6,0 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 14,3 13,0 9,8 8,7 10,3 13,5 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 16,7 15,0 10,9 9,6 11,5 15,6 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Agrární zboží v rámci celkového českého zahraničního obchodu zaujímalo v roce 2017 na straně vývozu 4,7 % a na straně dovozu 6,0 %, což v prvním případě znamenalo meziročně pokles (o 7,8 %) a ve druhém taktéž pokles (o 6,3 %). V rámci celkového zahraničního obchodu ČR zaznamenala v roce 2017, na rozdíl od AZO, jak výraznější nárůst hodnoty na straně vývozu (o 5,7 %), tak i výraznější nárůst hodnoty dovozu (o 7,9 %). Graf 2 Český AZO v letech 2012 až 2017 podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 8

9 1.2 Vývoj českého AZO bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků Vzhledem k tomu, že jsou výsledky českého AZO rostoucí měrou ovlivňovány obchodem s tabákovými výrobky, přistoupili jsme rovněž k uvádění vývoje AZO také bez kapitoly HS 24 tabák a tabákové výrobky. V roce 2017 za kapitoly HS český agrární export poklesl (o 3,1 %) a za kapitoly HS poklesl (o 2,4 %). Na straně dovozu bez zahrnutí tabáku a tabákových výrobků hodnota nepatrně vzrostla o 0,3 % ( u HS navýšení o 1,3 %). Schodek bilance českého AZO byl v roce 2017 bez kapitoly HS 24 vyšší o 7,1 mld. Kč, tj. o 21,2 %, při zahrnutí této kapitoly to je nárůst schodku o 33,2 %. Tab. 2 AZO ČR bez HS 24 tabáku a tabákových výrobků, tj. za HS (v mil. Kč) Rozdíl Index Obrat , , ,2 96,9 Vývoz , , ,1 96,9 Dovoz , , ,5 100,7 Bilance , , ,6 121,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 1.3 Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech Vývoj kurzu české koruny vůči euru a americkému dolaru ukazuje graf 3. Z něj je patrné, že v roce 2017 se kurz CZK/EUR proti předchozímu roku výrazně změnil. Od dubna do července 2017 kurz klesal, v srpnu nepatrně posílil a v září pokračoval v klesajícím trendu až do listopadu V prosinci 2017 kurz CZK/EUR znovu nepatrně posílil. Výše kurzu se od dubna do prosince 2017 pohybovala v rozmezí 26,8 až 25,6 CZK/EUR. Kurz CZK/USD vykázal ještě větší pokles než kurz CZK/EUR. K poklesu kurzu CZK/USD došlo od dubna do prosince 2017 v rozmezí 24 Kč/USD 21,7 Kč/USD. Hodnota českého vývozu v EUR zůstala na stejné úrovni jako loni, v USD vzrostla o 2,3 %. Schodek bilance v EUR se meziročně prohloubil o 37,4 %, v USD dokonce o 41,8 %, viz tab. 3. Tab. 3 Meziroční vývoj českého AZO v roce 2017 v závislosti na měně (v %) Měna Obrat Vývoz Dovoz Bilance v Kč 99,5 97,6 101,3 133,2 v EUR 102,0 100,2 104,0 137,4 v USD 104,4 102,3 106,4 141,8 Pozn.: Pro přepočet hodnot českého vývozu a dovozu na cizí měnu využívá ČSÚ ve své databázi kurz určený ČNB, který je zveřejňován na internetových stránkách Generálního ředitelství cel ( Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 9

10 Graf 3 Vývoj měsíčních kurzů CZK vůči EUR a USD (CZK/EUR, CZK/USD) Pramen: ČNB Kurz české koruny byl záměrně oslabován Českou národní bankou (ČNB). Bankovní rada ČNB ukončila 6. dubna 2017 režim devizových intervencí. Guvernér ČNB odůvodnil tento krok tím, že ČR se nachází v hospodářsky stabilním období a má přebytkovou bilanci obchodu. Ze zasedání bankovních rad vyplývá, že uvolněná měnová politika významně přispěla k oživení hospodářského růstu. V případě potřeby použije bankovní rada i v budoucnu devizový kurz jako jeden z nástrojů pro uvolňování měnových podmínek. 2 Komoditní skladba AZO ČR Základní přehled o zbožové struktuře českého AZO v členění podle kapitol HS v roce 2016 a 2017 poskytuje následující tab. 4 a přílohová tab. 8. Přílohové tab. 10 a 12 uvádějí komoditní skladbu AZO ČR podle kapitol HS zvlášť s EU 28 a zvlášť s třetími zeměmi. Za samotná 4. čtvrtletí jsou údaje uvedeny ve stejné struktuře v přílohových tab. 14, 16 a 18. Plné názvy kapitol podle celního sazebníku jsou uvedeny v Příloze 1. Tab. 23 až 28 v příloze jsou přehledem vývozu, dovozu a bilancí u vybraných komodit a komoditních skupin na úrovni 4-místného kódu HS v rámci AZO celkem a pro vybraná teritoria a země, a to jak ve finančním, tak v množstevním vyjádření. 10

11 Tab. 4 Meziroční vývoj českého AZO v roce 2017 (mil. Kč, %) HS Název kapitoly Vývoz Dovoz Bilance mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % změna 01 Živá zvířata -375,3 95,9-317,6 83,7-57,7 99,2 A 02 Maso a droby -188,3 96, ,0 106, ,4 109,2 P 03 Ryby, korýši, měkkýši a ost. vodní bezobratlí 178,3 104,6 311,9 105,7-133,6 108,8 P 04 Mléko a mléčné výrobky, vejce 2 481,8 114, ,1 109, ,7 140,1 A 05 Ostatní živočišné produkty 172,1 117,0 58,2 102,9 113,9 88,2 P 06 Živé rostliny a květinářské výrobky 14,4 102,1 63,2 101,4-48,8 101,3 P 07 Zelenina, poživatel. rostliny, kořeny, hlízy -320,0 90,5-161,1 98,9-158,8 101,5 P 08 Ovoce, ořechy -310,3 93,1 684,2 103,8-994,5 107,4 P 09 Káva, čaj, koření ,1 61, ,9 71,9 32,8 98,9 P 10 Obiloviny -267,2 98,4-91,4 97,4-175,8 98,6 A 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. -340,3 91,2 48,8 102,2-389,1 76,6 A 12 Olejnatá semena a plody 425,9 106, ,5 123,9-996,6 7,9 A 13 Rostlinné výtažky a šťávy -81,1 94,6 55,9 105,6-137,1 73,4 A 14 Rostlinné pletací materiály -11,5 87,6-6,8 91,8-4,7 55,1 A 15 Živočišné a rostlinné tuky a oleje ,2 73, ,0 78,5-929,2 32,0 A 16 Přípravky z masa, ryb, korýšů apod. -171,9 97,0 454,9 108,3-626,8-247,7 A P 17 Cukr a cukrovinky -558,1 93,9-123,7 98,0-434,5 85,3 A 18 Kakao a kakaové přípravky ,5 73, ,9 81,2-72,6 102,2 P 19 Přípravky z obilí 353,4 102,5 697,5 105,1-344,1-176,8 A P 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. 88,0 102,4 552,8 106,6-464,8 109,7 P 21 Různé potravinové přípravky 1 347,4 110,0 578,1 103,7 769,3 65,9 P 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet -42,0 99, ,7 108, ,7-138,9 A P 23 Zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo 999,5 107,8 851,0 106,6 148,6-253,5 P A 24 Tabák a tabákové výrobky 739,0 103, ,3 112,0-566,3 94,5 A Celkem ,1 97, ,8 101, ,9 133,2 P Pozn. A aktivní bilance. P pasivní bilance. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty V členění podle kapitol došlo v roce 2017 k nejvýraznějšímu meziročnímu nárůstu hodnoty vývozu u kapitol mléko a mléčné výrobky, vejce, různé potravinové přípravky a zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo. Pokles exportu naopak zaznamenaly především kapitoly živočišné a rostlinné tuky a oleje, káva, čaj, koření a kakao a kakaové přípravky. Na straně dovozu je nejvýraznější meziroční přírůstek hodnoty v roce 2017 u masa a drobů a mléka a mléčných výrobků, vajec (menší než ve vývozu) a dále u olejnatých semen a plodů, nápojů, lihových tekutin a octa a tabáku a tabákových výrobků. Snížení dovozu zaznamenala, stejně jako v případě vývozu, zejména agregace káva, čaj a koření, živočišné a rostlinné tuky a oleje a kakao a kakaové přípravky. Co se týče bilance, k největším meziročním pozitivním změnám patřily v roce 2017 pokles pasiva u kávy, čaje, koření a různé potravinové přípravky, změna pasiva na aktivum u zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo a nárůst aktiva u mléko a mléčné výrobky, vejce. Naproti tomu ke zhoršení bilance došlo u většiny kapitol. Jednalo se zejména o pokles aktivní bilance a to zejména u obilovin, mlýnských výrobků, sladu, škrobů apod., olejnatých semen a plodů, rostlinných výtažků a šťáv, rostlinných pletacích materiálů, živočišných a rostlinných tuků a olejů, cukru a cukrovinek a tabáku a tabákových výrobků. 11

12 Podrobněji je zbožová skladba českého AZO popsána v následujících kapitolách, úroveň kódu HS-4 je doplněna o KN 6 a KN Komoditní skladba českého agrárního vývozu Hlavními exportovanými položkami z ČR byly v roce 2017 cigarety (s již 10,9% podílem), pšenice (5,7 %), přípravky používané k výživě zvířat (5,3 %), pekařské zboží (5,1 %), nezahuštěné mléko a smetana (4,5 %, 72 % tvořilo surové mléko 3 ), potravinové přípravky 4 (4,2 %), řepkový olej, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, pivo, minerální vody a sodovky slazené, živý skot, sýry a tvaroh, cukrovinky (bez kakaa), káva, cukr, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), semena řepky, masné přípravky a konzervy, pokrutiny, uzenky a salámy, slad, zahuštěné mléko a smetana, ječmen, pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod., vepřové maso, drůbež, lihoviny a olej slunečnicový, bavlníkový aj. frakce. Další komodity zaujímaly v českém agrárním vývozu již méně než 1% podíl. V meziročním porovnání v roce 2017 nejvýrazněji vzrostla hodnota vývozu mléka a smetany nezahuštěné, neslazené (o 1,6 mld. Kč, tj. o téměř 24 %, z toho surové mléko narostlo o 1,5 mld. Kč, tj. o 32 %), přípravků používaných k výživě zvířat (o 1,0 mld. Kč, tj. o 11,3 %, z toho výživa pro psy a kočky zvýšení o 680,7 mil. Kč, tj. o 10 %), slunečnicového oleje (o 616,8 mil. Kč, tj. o 75 %) a potravinových přípravků (o 614,8 mil. Kč, tj. o 8,4 %). Co se týče množstevního vývoje vývozu komodit, největší množstevní nárůst byl vykázán u kukuřice, přípravků používaných k výživě zvířat, oleje slunečnicového, bavlníkového, pokrutin a ječmene. Zřetelně odlišný vývoj vývozu v množstevním a finančním vyjádření byl zejména u nezahuštěného mléka a smetany (o 23,7 % vs. o 1,7 %), potravinových přípravků (o 17,2 % vs. o 8,2 %) a piva (pokles o 1,7 % vs. nárůst o 3,6 %). Meziroční snížení zaznamenala naopak hodnota exportu řepkového oleje (o 4,2 mld. Kč, tj. o 38,3 %), kávy (o 3,1 mld. Kč, tj. o 46,1 %), čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 2,2 mld. Kč, tj. o 25,8 %), pšenice (o 897 mil. Kč, tj. o 7,7 %), cukru (o 448,1 mil. Kč, tj. o 10,8 %) a sladu (o 416,4 mil. Kč, tj. o 16,2 %), dále pak masa a drobů, lihovin, citrusových plodů a drůbeže. V množstevním vyjádření byl pokles vývozu u téměř všech výše uvedených komodit méně výrazný, což ukazuje na meziročně nižší jednotkové vývozní ceny. Výjimku tvořily hodnoty u čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 25,8 % vs. 13,5 %), pšenice (o 7,7 % vs. 12,0 %), cukru (o 10,8 % vs. 6,8 %) a sladu (o 16,2 % vs. 11,5 %). 3 Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry. 4 Potravinové přípravky jiné, v celním sazebníku pod kódem HS

13 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v roce 2017 vepřové maso (7,9 %), pekařské zboží (4,1 %), cigarety a doutníčky (4,05 %), sýry a tvaroh (3,91 %), čokoláda a ostatní kakaové přípravky (3,87 %), potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, maso a droby drůbeže, káva, víno, limonády, lihoviny 5, hovězí maso, sójové pokrutiny, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, banány, citrusové plody, ostatní zelenina, sladové výtažky, rajčata. Meziročně se navýšila nejvýrazněji finanční hodnota dovozu semen řepky (o 1,4 mld. Kč, tj. o 120 %), vepřového masa (o 1,3 mld. Kč, tj. o 9,11 %), cigaret (o 1,2 mld. Kč, tj. 15,7 %), sýrů a tvarohu (o 730 mil. Kč, tj. o 9,4 %), másla (o 703,5 mil. Kč, tj. o téměř 40 %), potravinových přípravků ostatních (o 510,8 mil. Kč, tj. o 7,5 %) a vína (o 472,0, tj. o 11 %). Dále došlo k výraznějšímu navýšení dovozu v rámci kapitoly vepřové maso u podkapitol šunky, plece vepřové (o 427,5 mil. Kč, tj. o 24,5 %) a maso vepřové ostatní zmrazené (o 331,7 mil. Kč, tj. o 21,5 %). Také došlo k nárůstu dovozů jablek (o 293,5 mil. Kč, tj. o 34,4 %), slunečnicových semen (o 340,7 mil. Kč, tj. o 26,3 %), margarínů (o 336,0 mil. Kč, tj. o 21,7 %) a limonád (o 322,0 mi. Kč, tj. o 17,22 %). Množstevní vývoj dovozu výše uvedených komodit většinou zhruba odpovídal vývoji hodnoty ve finančním vyjádření. Meziročně se projevil nepatrný pokles množství dovozu u sýrů a tvarohu a másla, hodnota dováženého zboží však vzrostla vzhledem k růstu dovozní ceny. Enormní meziroční pokles ve finančním vyjádření vykázala především hodnota dovozu řepkového oleje (o 3,3 mld. Kč, tj. o 59,3 %), kávy pražené (o 2,6 mld. Kč, tj. o 35,4 %) a čokolády (o 1,8 mld. Kč, tj. o 29,6 %). Dále bylo snížení dovozu zaznamenáno u kávy nepražené (o 438,7 mil. Kč, tj. o 35,5 %), semen sójových bobů (o 370,4 mil. Kč, tj. o 92,3 %), mléko, smetana nezahuštěná, neslazená (o 339,3 mil. Kč, tj. o 49,1 %), dělené maso a droby ze slepic, zmrazené (o 327,7 mil. Kč, tj. o 27,1 %) a citrónů a limetek (o 264,5 mil. Kč, tj. o téměř 21 %). V množstevním vyjádření došlo k poklesu množství všech kapitol. Pokles byl víceméně shodný jak v hodnotovém, tak množstevním vyjádření. Výraznější změna byla u mléka, smetany nezahuštěné, neslazené (pokles množství o 58,6 %) a citrónů a limetek (pokles množství o 1,9 %). 2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO Přehled komodit, u nichž dosáhla ČR v zahraničním obchodě v roce 2017 nejvyšších bilančních pasiv a aktiv, uvádějí tab. 5 a 6. Některé komoditní skupiny jsou zde sledovány podrobněji nežli v případě vývozu a dovozu. Jedná se o ty agregace, v rámci nichž jsou některé komodity a komoditní skupiny významně netto-vývozní a některé současně netto-dovozní. 5 Položka ethylalkohol nedenaturovaný méně než 80%, destiláty, likéry a jiné lihoviny (HS 2208) je v této práci uváděna pod názvem lihoviny. Mimo ně je v celním sazebníku nomenklaturně zvlášť vymezen ještě ethylalkohol nedenaturovaný min. 80% (HS ) a ethylalkohol denaturovaný (HS ). 13

14 Tab. 5 Hlavní české agrární netto-dovozní komodity v roce 2017 (v mil. Kč) Kód Název komodity Rozdíl Index 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlaz. nebo zmrazené) , , ,2 110, Víno z čerstvých hroznů mošt vinný jiný , ,9-449,2 111,6 Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlaz. nebo 0207 zmraz.) , ,8-105,2 102, Sýry a tvaroh , ,3-366,3 110, Sójové pokrutiny , ,2-137,3 104, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlaz. nebo zmrazené) , ,0-516,6 120, Citrusové plody , ,4 247,3 91, Rajčata , ,3-84,1 103, Zelenina ostatní (čerstvá, chlazená) , ,3-158,8 106, Lihoviny méně než 80%, destiláty, likéry , ,1-223,0 110, Máslo a mléčné pomazánky (vč. másel. oleje) , ,2-664,8 141, Banány , ,7 194,5 91, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky , ,0-370,2 122, Vinné hrozny (vč. rozinek) , ,4-186,9 110, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy , ,9-97,6 105, Káva, i pražená, též dekofeinovaná , ,5-294,6 118, Margarin a směsi pokrmových tuků a olejů , ,9-284,0 119, Tabák nezpracovaný , ,0-116,4 107, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka , ,8 44,5 97, Řezané květiny , ,7-41,6 102, Papriky , ,1 22,0 98, Pokojové a venkovní rostliny, řízky a rouby , ,9 1,0 99, Rybí přípravky a konzervy , ,4-152,8 112, Ovoce ostatní (čerstvé) , ,3-202,4 117, Slunečnicová semena , ,9-249,8 123, Ovocné a zeleninové šťávy , ,6-77,9 106, až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy*) , ,7 169,0 88, Rybí filé a jiné rybí maso , ,4-50,4 104, Jablka, hrušky, kdoule -787, ,9-317,2 140, Meruňky, třešně, višně, broskve, švestky -929, ,9-119,8 112,9 Pozn.: *) Pouze cukerné sirupy bez přísad a barviv. Cukerné sirupy aromatizované nebo s barvivy spadají pod kód HS Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů Meziročně došlo k nejvýraznějšímu nárůstu hodnoty bilančního pasiva u vepřového masa (o 1,3 mld. Kč, tj. o 10 %), řepkového oleje (o 906,5 mil. Kč na 4,3 mld. Kč), pšenice (o 884,4 mil. Kč na 10,5 mld. Kč), másla a mléčných pomazánek (o 664,8 mil. Kč na 2,3 mld. Kč), cigaret (o 663,8 mil. Kč na 12,0 mld. Kč), hovězího masa (o 516,6 mil. Kč na 3,0 mld. Kč) a vína (o 449,2 mil. Kč na 4,3 mld. Kč). Zřetelnější nárůst aktivní bilance zaznamenalo mléko (o 1,6 mld. Kč, tj. o 37 %), přípravky používané k výživě zvířat (o 602, 5mil. Kč, tj. o 25,2 %) a slunečnicového oleje (o 473,6 mil. Kč, tj. téměř trojnásobek) a mléka a smetany zahuštěné slazené (o 283,4 mil. Kč, tj. o 18,6 %) 14

15 Tab. 6 Hlavní české agrární netto-vývozní komodity v roce 2017 (v mil. Kč) Kód Název komodity Rozdíl Index Cigarety , ,3-663,8 94, Pšenice , ,9-884,4 92, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 5 313, , ,3 135,6 z toho "mléko, tuk 3-6 %, balení nad 2l 4 345, , ,8 137, Pivo 5 887, ,5-101,2 98, Živý skot 4 629, ,0 49,0 101, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 5 166, ,0-906,5 82, Přípravky používané k výživě zvířat 2 386, ,2 602,5 125, Cukr 2 577, ,8-312,0 87, Slad 2 467, ,5-393,4 84, Cukrovinky bez kakaa 1 988, ,1-90,7 95, Sladké sušenky 2 802, ,9 80,0 102, Mléko smetana zahuštěná slazená 1 525, ,0 283,4 118, Ječmen 1 737, ,2 63,6 103, a 49 Řepkové pokrutiny 1 693, ,2-280,7 83, Živá drůbež 1 480, ,5-145,1 90, Pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod.*) 1 162, ,5 99,4 108, Chmel 845,5 977,9 132,5 115, Ostatní semena, olejnaté plody (i drcené) 843,4 945,0 101,6 112, Mák 864,3 886,0 21,7 102, Pektiny 926,1 864,5-61,7 93, Živé ryby (vč. akvarijních) 762,6 787,4 24,8 103, Slunečnicový olej 244,1 717,6 473,6 294, Živá prasata 727,8 660,4-67,4 90,7 z toho jatečná prasata 248,5 221,0-27,5 88, Syrovátka 476,0 628,3 152,3 132, Masné přípravky a konzervy 773,7 511,3-262,3 66, Kysané mléčné výrobky 566,4 466,9-99,5 82, Uzenky a salámy 704,6 458,8-245,8 65, Limonády 597,0 358,0-239,1 60, Džemy, marmelády apod. 420,7 356,8-63,9 84,8 Pozn.: *) Tj. dle sazebníku výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů V teritoriálním pohledu byly výše uvedené změny způsobeny u: Vepřového masa vlivem vyšších importů z evropských zemí, konkrétně ze Španělska, Německa, Belgie, Nizozemska, Irska a Francie. Řepkového oleje poklesem vývozu do Bulharska, Velké Británie, Německa, Slovenska a Lotyšska. Pšenice snížením vývozu do Německa, Rakouska, Slovenska a Polska. Másla vysokým nárůstem dovozu z Polska, Belgie, Itálie, Německa a Nizozemska. Cigaret zvýšením dovozu z Polska, Rumunska, Litvy a Řecka. Hovězího masa vzrůstem dovozu z Německa, Nizozemska a Polska a poklesem vývozu do Maďarska. 15

16 Vína - nárůstem dovozů z Maďarska, Itálie, Chile, Slovenska a Spojeného království Přípravky používané k výživě zvířat zvýšením vývozu do Nizozemska, Polska, Maďarska, Ruska a zároveň došlo k výraznějšímu poklesu vývozu do Belgie, Itálie a Japonska. Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Podle skupin zemí Většina agrárního zboží je vyvážena a dovážena do/z EU 28. Celá Unie v roce 2017 participovala na českém agrárním vývozu 91,5 %, tj. meziročně se úroveň participace nezměnila, viz tab. 7. V rámci ní vzrostl podíl původních členských zemí (o 1,5 p. b.) na 47,9 % a poklesla participace nových členů (o 1,6 p. b.) na 43,6 %. Podíl EU 13 je od roku 2013 do roku 2017 mírně nižší nežli podíl EU 15. Co se týče třetích zemí, pro agrární zboží z ČR jsou hlavními destinacemi jako skupina RZ (v roce 2017 se stejném podílem jako v roce 2016), OSVTE (s nepatrně klesajícím podílem) a SNS (se stejným podílem jako v roce 2016), viz tab. 8. Hodnota vývozu do všech tří skupin meziročně poklesla (resp. do OSVTE poklesla o 5 %, do RZ o 4 %, do SNS zaznamenala nepatrný pokles o 1 %). Nárůst zaznamenal pouze export do ETE (o 38 mil. Kč, tj. o 5 %). Seznam zemí v rámci jednotlivých teritoriálních uskupení obsahuje Příloha 2. Tab. 7 Teritoriální struktura českého agrárního vývozu v letech 2012 až 2017 (v %) Teritorium EU 28 91,9 91,6 91,6 91,7 91,5 91,5 EU 15 44,4 46,0 47,0 46,9 46,4 47,9 EU 13 47,4 45,6 44,5 44,8 45,2 43,6 z toho: Chorvatsko 0,5 0,7 0,8 0,9 0,8 0,9 ESVO 0,8 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 z toho: Švýcarsko 0,5 0,6 0,6 0,5 0,6 0,6 OSVTE 1,4 1,7 1,8 2,1 2,3 2,2 z toho: USA 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Turecko 0,2 0,2 0,2 0,6 0,7 0,6 ETE 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 RZ bez NRZ a SNS 2,8 2,7 2,4 2,9 2,8 2,8 z toho: Brazílie 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čína 0,3 0,3 0,2 0,3 0,3 0,5 NRZ 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 SNS (a Gruzie) 2,6 2,6 2,7 1,9 1,8 1,9 z toho: Rusko 1,5 1,5 1,6 1,2 1,3 1,4 Ukrajina 0,7 0,7 0,5 0,3 0,3 0,3 Pozn.: Země do tab. 7 až 11 byly vybrány na základě hodnoty obratu s nimi. Skupina ETE uvažována po celou dobu bez Chorvatska, ačkoliv do EU vstoupilo až v roce Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 16

17 Tab. 8 Český agrární vývoz v teritoriálním členění v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,3 EU , , , , , ,5 EU , , , , , ,8 z toho: Chorvatsko 807, , , , , ,4 ESVO 1 211, , , , , ,0 z toho: Švýcarsko 768,0 975, , , , ,3 OSVTE 2 059, , , , , ,5 z toho: USA 550,6 684,5 805,8 776,3 772,7 694,9 Turecko 348,3 305,5 363, , , ,1 ETE 462,1 642,1 730,4 808,2 843,4 881,5 RZ bez NRZ a SNS 4 204, , , , , ,8 z toho: Brazílie 13,9 19,9 15,9 73,1 43,6 15,8 Čína 433,9 406,8 440,9 586,3 660, ,8 NRZ 261,1 223,7 338,3 425,0 429,8 485,9 SNS (a Gruzie) 3 826, , , , , ,9 z toho: Rusko 2 213, , , , , ,2 Ukrajina 1 048, ,4 949,4 645,4 600,5 517,3 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podle zemí V členění na jednotlivé země ČR exportovala agrární zboží v roce 2017, stejně jako v letech předchozích, především na Slovensko (21,9 %), do Německa (19,2 %) a Polska (10,6 %), dále do Itálie (9,1 %), Rakouska (5,8 %) a Maďarska (4,7 %). V rámci třetích zemí zůstaly hlavními destinacemi navzdory přetrvávajícímu embargu Rusko (1,4 %), Turecko (0,6 %), mezi další země patřilo Japonsko (0,6 %), Švýcarsko (0,6 %) a Čína (0,5 %). Podíl se meziročně navýšil u Ruska a Číny, stagnoval u Japonska a Švýcarska, mírně poklesl u Turecka. V meziročním porovnání se v roce 2017 zvýšil český agrární vývoz zejména do Německa (o 690 mil. Kč, tj. o 2 %), Itálie (o 336 mil. Kč, o 2 %), Belgie (o 1,3 mld. Kč, tj. o 34 %), Rumunska (o 679 mil. Kč, tj. o 18 %) a dále do Ruska (o 124 mil. Kč, což však představovalo 5 %), do Japonska (o 107 mil. Kč, tj. o 10 %), do Číny (o 391 mil. Kč, tj. o 59 %). Naproti tomu k poklesu došlo v případě vývozu na Slovensko (o 2,3 mld. Kč, tj. o 5 %), do Polska (o 3,3 mld. Kč, tj. o 13 %), do Spojeného království ( o 1,3 mld. Kč, tj. o 20 %). Z grafu 4, kde je znázorněn vývoz do vybraných zemí od roku 2012, je mj. patrná stagnace v posledních dvou letech místo rostoucího trendu exportu do Německa, Rakouska a Itálie. 17

18 Graf 4 Agrární vývoz ČR do vybraných zemí v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Podle skupin zemí Na českém agrárním dovozu se v roce 2017 celá EU 28 podílela 85,8 %, viz tab. 9. Meziročně tak došlo, na rozdíl od předchozího roku, k mírnému nárůstu (o 0,5 p. b). Zatímco podíl EU 15 vzrostl (o 1,3 p. b.) na 54,9 %, dlouhodobě nižší zastoupení EU 13 se ve stejné době snížilo (o 0,8 p. b.) na 30,9 %. V rámci třetích zemí se dováží do ČR agrární zboží nejvíce z RZ (ačkoli jejich podíl v roce 2017 poklesl o 0,3 p. b.) a dále z OSVTE (výše podílu zůstala na stejné úrovni jako v roce 2016), viz tab. 10. Hodnota importu u skupiny RZ meziročně poklesla o 540 mil. Kč, tj. o 3 % a u skupiny zemí OSVTE vzrostla o 152 mil. Kč, tj. o 2 %. Nárůst zaznamenala hodnota dovozu z ESVO (o 8 %). 18

19 Tab. 9 Teritoriální struktura českého agrárního dovozu v letech 2012 až 2017 (v %) Teritorium EU 28 85,3 86,0 85,2 84,9 85,3 85,8 EU 15 55,5 55,8 55,4 52,9 53,6 54,9 EU 13 29,9 30,2 29,8 32,0 31,7 30,9 z toho: Chorvatsko 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 ESVO 1,2 1,2 1,2 1,1 1,3 1,4 z toho: Švýcarsko 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 OSVTE 3,3 3,2 3,5 3,4 3,1 3,1 z toho: USA 1,0 1,1 1,3 1,2 1,0 1,1 Turecko 1,3 1,2 1,3 1,1 1,1 1,2 ETE 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 RZ bez NRZ a SNS 8,8 8,0 8,1 8,3 7,9 7,6 z toho: Brazílie 2,4 1,8 1,9 1,9 1,1 0,8 Čína 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,3 NRZ 0,3 0,3 0,4 0,7 0,5 43,0 SNS (a Gruzie) 0,5 0,8 1,0 0,9 1,0 1,0 z toho: Rusko 0,1 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Ukrajina 0,2 0,3 0,4 0,3 0,4 0,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 10 Český agrární dovoz v teritoriálním členění v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,3 EU , , , , , ,0 EU , , , , , ,4 z toho: Chorvatsko 263,4 333,1 432,3 406,6 451,0 421,4 ESVO 2 003, , , , , ,9 z toho: Švýcarsko 1 001,3 973,5 953,5 909,5 789, ,5 OSVTE 5 756, , , , , ,5 z toho: USA 1 745, , , , , ,5 Turecko 2 225, , , , , ,3 ETE 628,2 658,8 620,0 629,0 645,5 588,0 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,0 z toho: Brazílie 4 129, , , , , ,2 Čína 2 458, , , , , ,3 NRZ 479,9 597,8 891, , , ,2 SNS (a Gruzie) 879, , , , , ,0 z toho: Rusko 153,9 351,2 469,7 370,3 433,8 470,0 Ukrajina 363,3 507,5 720,6 720,6 848, ,6 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 19

20 Podle zemí Agrární import do ČR pocházel v roce 2017 tradičně zejména z Německa (21,6 %) a Polska (16,7 %), dále již třetím rokem na třetím místě z Nizozemska (7,0 %) a na čtvrtém ze Slovenska (6,4 %). Více než 5% podíl zaujímaly ještě Itálie a Španělsko stejně jako v roce Z mimounijních zemí jsou hlavními dodavateli Čína (1,3 %), Turecko (1,2 %) a Spojené státy (1,1 %) s tím, že meziročně z nich v roce 2017 s výjimkou Číny hodnota dovozu vzrostla. V roce 2017 se nejvýrazněji meziročně zvýšila hodnota dovozu z Německa (o 2,4 mld. Kč, tj. o 5,1 %), Španělska (o 1,1 mld. Kč, tj. o 9,1 %), Maďarska (o 1,6 mld. Kč, tj. o 20,1 %), Rakouska (o 544 mil. Kč, tj. o 6,8 %), Belgie (o 743 mil. Kč, tj. o 12,1 %) a z mimounijních zemí např. z Turecka (o 202 mil. Kč, tj. 8,3 %) a ze Spojených států amerických (o 113 mil. Kč, tj. o 4,9 %). Naproti tomu nejvýraznější meziroční snížení zaznamenal ve stejné době import z Polska (o 4,5 mld. Kč, o 10,7 %), Brazílie (o 773 mil. Kč, tj. o 30,6 %). Vývoj dovozu ze zemí, které patří v českém AZO k nejvýznamnějším partnerům ukazuje graf 5. V roce 2017 tempo růstu hodnoty dovozu stagnovalo nebo pokleslo z Polska, Nizozemska, Slovenska a Itálie. Graf 5 Agrární dovoz ČR z vybraných zemí v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO Podle skupin zemí V teritoriálním členění, viz tab. 11, vykazuje ČR trvale zápornou bilanci agrárního obchodu se skupinou EU 15, zatímco s EU 13 má bilanci (zásluhou Slovenska) stabilně aktivní. V rámci AZO s třetími zeměmi dosahuje bilančního přebytku ve vztahu k SNS a několik let již také ETE (v posledních čtyřech letech vykazuje přebytek mírně rostoucí tendenci). S ostatními uskupeními - RZ, OSVTE, ESVO 20

21 a NRZ - je bilance českého AZO záporná. Schodek bilance AZO s uskupením ESVO se v posledních dvou letech nadále prohlubuje. Co se týče třetích zemí, v meziročním porovnání došlo v roce 2017 k nárůstu bilančního schodku v obchodě s OSVTE (o 404,7 mil. Kč, tj. o 18 %), k nepatrnému nárůstu schodku v obchodě s NRZ (o 15 mil. Kč, tj. o 2 %), k poklesu bilančního schodku v obchodě s RZ (o 337,3 mil. Kč, tj. o 3 %), zatímco vůči ESVO se schodek naopak navýšil (o 327,6 mil. Kč, tj. o 27 %). Snížení aktiva bilance zaznamenal obchod se SNS již třetím rokem (o 129 mil. Kč, tj. o 8 %). Vývoji bilance českého agrárního obchodu s Unií se více věnuje kap Tab. 11 Bilance AZO ČR v teritoriálním členění v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,0 EU , , , , , ,4 EU , , , , , ,4 z toho: Chorvatsko 544,2 710,9 945, , , ,0 ESVO -792,4-787,9-892,1-779, , ,8 z toho: Švýcarsko -233,2 2,3 139,5 137,9 386,7 85,8 OSVTE , , , , , ,0 z toho: USA , , , , , ,6 Turecko , , , , , ,2 ETE -166,1-16,8 110,4 179,2 198,0 293,5 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,3 z toho: Brazílie , , , , , ,4 Čína , , , , , ,5 NRZ -218,8-374,1-553, ,0-710,3-725,3 SNS (a Gruzie) 2 946, , , , , ,9 z toho: Rusko 2 059, , , , , ,2 Ukrajina 684,7 544,9 228,8-75,3-248,0-535,3 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podle zemí Přehled zemí, s nimiž ČR zaznamenala v roce 2017 nejvyšší agrárně obchodní bilanční pasiva a aktiva, je uveden v tab. 12 a 13. Barevně jsou v nich označeny unijní země. 21

22 Tab. 12 Hlavní netto-dodavatelé agrárních výrobků do ČR v roce 2017 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Polsko , , ,7 93,0 Německo , , ,3 117,3 Španělsko , , ,1 111,1 Nizozemsko , ,9 110,0 99,0 Francie , ,5 43,0 98,4 Čína , ,5 353,0 84,4 Brazílie , ,4 744,8 70,0 Spojené státy , ,7-190,9 112,5 Belgie , ,4 576,9 74,0 Norsko , ,5 37,1 97,7 Turecko , ,2-307,6 128,3 Irsko , ,5-36,5 102,8 Kostarika ,8-992,7 63,1 94,0 Vietnam -919,4-986,9-67,5 107,3 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 13 Hlavní netto-odběratelé agrárních výrobků z ČR v roce 2017 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Slovensko , , ,3 92,9 Itálie 4 722, ,2 454,9 109,6 Rakousko 3 675, ,9-727,2 80,2 Ruská federace 2 124, ,2 87,8 104,1 Bulharsko 3 115, , ,0 53,8 Chorvatsko 1 183, ,0 197,0 116,7 Rumunsko 849, ,0 369,8 143,5 Japonsko 1 064, ,8 102,3 109,6 Slovinsko 476, ,5 576,9 221,0 Spojené království 2 263,1 847, ,5 37,5 Finsko 576,9 577,8 0,9 100,2 Libanon 446,0 489,6 43,6 109,8 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 22

23 Graf 6 Bilance AZO ČR s vybranými zeměmi v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty K nejvýraznějšímu meziročnímu zhoršení bilance došlo v roce 2017 v českém agrárním obchodě s Německem, kde schodek vzrostl o 1,7 mld. Kč a se Španělskem (nárůst schodku o 1,1 mld. Kč). Zároveň došlo již třetím rokem k poklesu bilančního schodku s Polskem (o 1,3 mld. Kč). Dále došlo ke změně tříletého bilančního aktiva na pasivum v obchodě s Maďarskem (změna o 388 mil. Kč) a ke změně pětiletého bilančního aktiva na pasivum s Litvou (změna o 1,2 mld. Kč). Vývoz přípravků určených k výživě zvířat významně ovlivnil obchodní bilanci např. s Německem, Litvou i Ruskem. Meziročně vzrostl významně vývoz mléka a smetany do Německa a zároveň stoupal i dovoz mléčných výrobků z Německa. Ke zhoršení bilančního schodku s Německem a Španělskem přispěl rostoucí dovoz vepřového masa. Naopak navýšení zaznamenala kladná bilance obchodu s Itálií (o 454,9 mil. Kč), s Ruskem (o 87,8 mil. Kč), Chorvatskem (o 197 mil. Kč), Rumunskem (o 370 mil. Kč). Bilanční změny byly často určeny jen jednou komoditou (např. v případě Rumunska a Chorvatska cigaretami a tabákovými výrobky ). ČR zvýšila např. vývoz piva ze sladu do Ruska (přestože se vývoz této komodity k tradičním největším odběratelům snížil), vývoz přípravků k výživě zvířat do Německa, Litvy a Ruska. 3.4 Agrární obchod ČR s ostatními členy EU 28 Hodnota českého agrárního exportu do EU 28 se v roce 2017 meziročně téměř nezměnila (pokles o zanedbatelné 0,3 %, tj. o 978 mil. Kč), viz tab. 14. Na straně českého agrárního dovozu z Unie došlo k 1,8% navýšení hodnoty, což představovalo 3,5 mld. Kč. V bilanci se tento vývoj projevil nárůstem schodku o 8 mld. Kč na 15,2 mld. Kč (tj. na více než dvojnásobek oproti roku 2016). Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 vykazuje daleko větší meziroční výkyvy nežli v rámci AZO s třetími zeměmi (kde meziroční změna dosáhla 3,1 %). Stupeň krytí dovozu vývozem, který v posledních letech dosahuje relativně vysokých hodnot, se ve sledovaném období mírně zhoršil, o 4,1 p. b. na 92,2 %. 23

24 Podíl schodku bilance na vývozu se meziročně zvýšil z 3,9 % na 8,4 %, hodnota meziročně vzrostla více než dvojnásobně. V samotném 4. čtvrtletí roku 2017 se agrární obchod ČR s EU 28 v meziročním porovnání vyvíjel odlišně nežli za celý rok. Export z ČR do Unie se snížil o 6,9 % (tj. o 3,3 mld. Kč na 44,4 mld. Kč) a import z ní vzrostl o 1,3 % (o 630 mil. Kč na 49,7 mld. Kč). Stupeň krytí dovozu vývozem se zhoršil o 7,8 p. b. na 89,3 %. V rámci obchodu s Unií vykázala ČR v roce 2017 meziročně pokles hodnoty aktivní bilance s novými členy. Hodnota pasivní bilance obchodu s původními členy se meziročně prohloubila. Tab. 14 Český agrární obchod s EU 28 v letech 2012 až 2017 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,6 Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,3 Bilance , , , , , ,0 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 92,3 92,6 96,9 98,5 96,3 92,2 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 6,6 6,9 6,6 6,8 6,6 6,3 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 5,5 5,7 5,5 5,7 5,6 5,1 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 8,3 8,6 8,0 8,2 8,2 7,9 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 7,7 7,4 3,1 1,5 3,7 7,8 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 8,4 8,0 3,2 1,5 3,9 8,4 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Ke zhoršení bilance agrárního obchodu s Unií přispěl v komoditním pohledu zejména pokles netto-vývozu pšenice (o 918,6 mil. Kč) a oleje řepkového a hořčičného (o 906,1 mil. Kč). Pokles netto-vývozu nezahuštěného mléka a smetany v roce 2016 (o 1,3 mld. Kč) se v roce 2017 změnil na meziroční nárůst netto-vývozu o 1,9 mld. Kč. Dále se prohloubila pasivní bilance v obchodě s vepřovým masem (již pátým rokem), meziročně schodek narostl o 1,3 mld. Kč. Netto-dovoz hovězího masa vzrostl meziročně o 733,3 mil. Kč. Aktivní obchodní bilance s komoditou živý skot se změnila meziročně jen velmi nepatrně (nárůstem o 30 mil. Kč), v roce 2017 dosáhla hodnoty 3,6 mld. Kč. 24

25 Graf 7 Vývoj českého agrárního obchodu s EU 28 podle čtvrtletí (v mld. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Podíl agrárního zboží na celkovém vývozu ČR do EU 28 v roce 2017 činil 5,1 %, což je hodnota odlišná od průměru předchozích pěti let (o 0,4 p. b.). V českém dovozu zaujímalo agrární zboží 7,9 %, což je hodnota nižší o 0,4 p. b. ve srovnání s průměrem předchozích pěti let. Rozdíl mezi nižším podílem na straně exportu a vyšším podílem na straně dovozu je meziročně mírně proměnlivý. Nejvýznamnější položky českého agrárního obchodu s EU 28 v roce 2017 a jejich podíl na celkovém agrárním obchodu ČR s EU 28: Vývoz Kód Název komodity mil. Kč % Cigarety ,6 11, Pšenice ,8 6, Pekařské zboží 9 022,2 5, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 8 357,2 4, Přípravky používané k výživě zvířat 7 942,5 4, Potravinové přípravky jiné 6 934,6 4, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 6 853,8 4, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 6 145,2 3, Pivo 4 768,4 2, Limonády 4 479,3 2, Sýry a tvaroh 4 140,6 2, Cukrovinky bez kakaa 3 808,1 2, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 3 752,2 2, Živý skot 3 688,6 2, Semena řepky 2 732,4 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 2 662,3 1, Cukr 2 483,0 1, Masné přípravky a konzervy 2 339,6 1, Uzenky a salámy 2 185,8 1, Ječmen 1 990,9 1, Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 892,8 1, Řepkové pokrutiny 1 837,3 1, Olej slunečnicový 1 811,9 1,1 25

26 0105 Živá drůbež 1 783,6 1, a 0303 Ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 1 702,6 1, Pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod ,5 1, Slad (i pražený) 1 661,4 1, Lihoviny 1 632,3 1, Kysané mléčné výrobky 1 578,5 0,9 Celkem uvedené komodity ,7 76,4 Dovoz Kód Název komodity mil. Kč % 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) ,8 8, Pekařské zboží 8 766,4 4, Cigarety 8 480,6 4, Sýry a tvaroh 8 455,6 4, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 8 093,5 4, Přípravky používané k výživě zvířat 6 178,5 3, Potravinové přípravky jiné 5 607,0 3, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 5 432,7 2, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 4 354,3 2, Víno 4 030,4 2, Limonády 3 907,7 2, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) 3 682,4 2, Sójové pokrutiny 3 195,2 1, Lihoviny 3 166,1 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi 3 024,9 1, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka (vč. sladového výtažku) 2 865,0 1, Máslo a mléčné pomazánky (vč. máselného oleje) 2 639,7 1, Semena řepky 2 534,1 1, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 2 533,3 1, Citrusové plody 2 247,3 1, Cukrovinky bez kakaa 2 232,9 1, Rajčata 2 099,5 1, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy 1 955,2 1, Omáčky, ochucovadla a hořčice 1 954,2 1, Margarín a směsi pokrmových tuků a olejů 1 878,1 1, Masné přípravky a konzervy 1 745,9 0, Uzenky a salámy 1 730,2 0, Venkovní a pokojové rostliny, rouby a podhoubí 1 706,1 0, Semena slunečnice 1 604,7 0, Papriky 1 488,4 0, Tabák ke kouření 1 471,3 0, a 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy 771,9 0,4 Celkem uvedené komodity ,7 67,5 3.5 Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi Obrat českého AZO s třetími zeměmi se v roce 2017 meziročně mírně snížil (o 509,9 mil. Kč, tj. o 1 %), viz tab. 15. Na straně vývozu došlo k výraznějšímu snížení hodnoty (o 476,8 mil. Kč), nežli představovalo snížení hodnoty na straně dovozu (o 33,2 mil. Kč). V procentickém vyjádření byl pokles 26