INTEGRAČNÍ TEORIE A NESCHOPNOST STUDOVAT AKTÉRSTVÍ: ZMĚNA KONEČNĚ NA OBZORU?
|
|
- Ilona Sedláčková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 5 9 EDITORIAL INTEGRAČNÍ TEORIE A NESCHOPNOST STUDOVAT AKTÉRSTVÍ: ZMĚNA KONEČNĚ NA OBZORU? Evropská studia jsou paradoxně akademickou disciplínou, která až do současnosti nebyla schopna definovat základní předmět svého výzkumu. Problémem přitom není to, že by se definic evropské integrace či konkrétněji Evropských společenství a Evropské unie nedostávalo. Právě naopak, na základní otázku, jak toto integrační uskupení evropských států pojímat, odpovídá každý autor výrazně odlišně. Co ovšem v naprosté většině těchto definic absentuje, je pojetí EU jako aktéra aktéra, který se projevuje vnější aktivitou i kroky zaměřenými dovnitř unie. Místo toho byly tradičně v akademickém prostředí zastoupeny dvě pozice. První z nich můžeme označit jako agregační model. Zde byla Evropská společenství chápána nikoliv jako aktér, ale spíše jako soubor aktérů, kteří se sice pro jednoduchost souhrnně označují zkratkou ES/EU, ale ve skutečnosti jednotným aktérem nejsou. To bylo koneckonců dáno také pluralitou těchto společenství i jejich institucí, jejich odlišným zaměřením i okamžikem vzniku. Jinak řečeno, metodologicky i ontologicky převažoval individualistický přístup, který zdůrazňoval vzájemné interakce mezi aktéry uvnitř integrujícího se společenství. Ať už byly tyto interakce vztaženy k politickým elitám členských států, anebo k jednotlivým nově se rodícím institucím (například Haas 1958), výzkum tohoto typu chápal posuny v integračním procesu výhradně jako výslednici těchto interakcí. Evropská společenství jako taková tedy v tomto pojetí rozhodně nebyla autonomním subjektem, ale spíše tvárnou hmotou, jíž teprve kroky členských států či integračních institucí dávají konkrétní tvar a význam. Typickým příkladem takového pojetí ES je stará debata mezi nadnárodními a mezivládními přístupy (na straně nadnárodní například Haas 1958 nebo Schmitter 1970; na straně mezivládní Hoffmann 1966 a Milward 1992). Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že klíčovou otázkou této debaty je, zda se ES stávají autonomním aktérem, celá debata se ve skutečnosti zabývala otázkou vlivu partikulárních institucí a stejně partikulárních členských států na chod evropské integrace. Ani pro zastánce nadnárodních přístupů nejsou předmětem výzkumu ES jako taková, ale především role Evropské komise, případně Evropského parlamentu apod. Druhou obvyklou pozici vyjadřuje strukturální model. Ten také odmítá považovat ES/EU za specifického aktéra, ačkoliv se paradoxně intenzivně zabývá vlivem integrační organizace na další aktéry. V tomto pojetí se ovšem ES/EU stává spíše strukturální charakteristikou prostředí, v němž se ostatní aktéři pohybují. Těmito aktéry potom mohou být opět členské státy, ale třeba i jejich autonomní regiony, unijní instituce, nebo dokonce instituce či sociální skupiny uvnitř jednotlivých členských států. Typické je takové zaměření pro výzkum europeizace (pro přehlednou analýzu problematiky europeizace viz například Olsen 2002 nebo Featherstone 2003). Studium europeizace obvykle vychází z tvrzení, že existuje určitý soubor unijních norem či upřednostňovaná institucionální forma. Takřka vždy je pozornost věnována vlivu těchto hodnot, norem či institucí na další aktéry, například na politické strany. Fakt, že ES/EU samy za aktéra podobného druhu v tomto typu výzkumu považovány nejsou, lze doložit i tím, jak málo pozornosti se věnuje naopak vzniku těchto unijních norem nebo vlivu členských států na jejich utváření, tj. na ES/EU jako takové. Navzdory nesporným rozdílům tato dvě starší pojetí celou řadu charakteristik sdílejí: Vedle již zmíněné absence uvažování o ES/EU jako o samostatném aktérovi to je také zaměření dovnitř ES/EU. Vnitřní zaměření evropských studií je dáno historicky, protože 5
2 zprvu byla pozornost věnovaná vzájemným interakcím mezi evropskými státy, které nastartovaly integrační proces. Evropská společenství se navenek nijak výrazně mimo ekonomickou oblast neprojevovala a zejména na rovině politických priorit mezi členskými státy přetrvávaly zásadní rozdíly. Ovšem rostoucí význam společenství v ekonomické oblasti (například díky novým kompetencím v rámci společné obchodní politiky) tuto situaci proměnil a spolu s tím i základní teoretické přístupy ke zkoumání EU. Vedle starších pojetí (agregačního a strukturálního) se tak vynořuje pozice třetí. Ta na ES/EU nahlíží jako na politický systém. Počátky úvah o Evropských společenstvích jako uceleném politickém systému však přímo s otázkou aktérství nesouvisely: šlo o to, že debata mezi zastánci nadnárodního a mezivládního přístupu se v osmdesátých letech vyčerpala ani jedna strana nebyla schopna získat jasnou převahu pro svoji pozici (i když devadesátá léta zaznamenala obnovený útok liberálního mezivládního přístupu, srovnej Moravcsik 1998). Tehdy se objevily syntetizující pokusy přenést do analýzy evropské integrace znalosti z politologického studia domácí politiky. I v domácí politice totiž můžeme diskutovat o významu a kompetencích ústřední vlády či samosprávných jednotek, ale přitom bude patrné, že taková diskuse bude mít význam, pouze přijmeme-li základní předpoklad, že tyto kompetence jsou ukotveny v jednotném rámci politického (a ústavního) uspořádání daného státu. Podobně tedy i ES/EU jsou podle tohoto nového pojetí komplexním politickým systémem, který disponuje určitým rozložením pravomocí mezi členské státy a různé unijní orgány (Hix 1998 a 2005). Nicméně primární není otázka, jak konkrétně dochází k politickému rozhodování (například ohledně distribuce statků), ale sám fakt, že entitou, jejíž politické fungování zkoumáme, jsou ES/EU samy, a nikoliv jejich instituce či členské země. To ovšem znamená, že ES/EU zde poprvé vystupují coby aktér. Chápání ES/EU jako politického systému však analýzu aktérství nutně omezuje na jeho vnitřní dimenze, tj. na dimenze, jež souvisejí s vnitřním fungováním a vnitřními vztahy v daném systému. Mimo jiné z tohoto důvodu se proto zejména od devadesátých let rozvíjí studium legitimity ES/EU a s ní spojeného demokratického deficitu. Konkrétním důsledkem převahy politologických přístupů nad dříve dominantními teoriemi mezinárodních vztahů je také nástup modelu víceúrovňového vládnutí (George 2004). Zde jsou ES/EU opět aktérem, jehož vnitřní fungování je rozloženo na několik klíčových rovin, mezi něž patří regiony, členské státy a unijní instituce, ale i nejrůznější politické sítě, lobbystická sdružení apod. Právě kvůli svému vnitřnímu zaměření však zůstává konceptualizace aktérství ES/EU spíše na intuitivní rovině. Jakkoliv se může zdát naprosto zřejmé, že legitimita je přímo spojena s aktérstvím, teoretické úvahy o evropských studiích toto spojení kupodivu dlouho neviděly a legitimitu či demokratický deficit vnímaly jako zcela autonomní výzkumné téma. Aktérství EU se tak explicitně stává objektem akademického zájmu teprve ve chvíli, kdy se pozornost přesouvá do vnějšího prostředí. Proto od devadesátých let (bohužel až do současnosti) platí, že texty věnované ES/EU jako aktérům se takřka výhradně soustředí na vnější dimenze aktérství (srovnej například důrazy u Jørgensena 2009). Typicky jde o uznání EU coby aktéra v určitých oblastech rovnocenného státům (Groenleer van Schaik 2005); nebo také o atraktivitu EU jako inspirativního integračního modelu, který je napodobován v jiných částech světa (viz studii Martiny Jeníčkové v tomto čísle). Dichotomie vnitřní vnější tak bohužel při studiu aktérství EU zůstává až do současnosti zcela dominantní a naprostá většina analýz věnovaných této problematice se vždy zaměřuje buď pouze na vnitřní fungování EU, nebo na její vnější projevy. Je s podivem, že také inovativní přístupy k evropské integraci, které se vynořily v devadesátých letech jako například sociální konstruktivismus (Checkel 2001) a které chápou aktérství mnohem komplexněji než starší modely, navzdory očekáváním u této duality setrvávají. Identita aktéra (ať už státu, či EU) je buď konstituována interakcemi jeho dílčích prvků (například jedinců či sociálních skupin), tj. zevnitř a pak má význam zkoumat legitimitu 6
3 aktéra v rámci daného kolektivu. Anebo se identita aktéra utváří v interakci s ostatními aktéry, tzn. výhradně působením vnějších vlivů (například prostřednictvím uznání státu či EU mezinárodním společenstvím) a pak se konstruktivistická analýza zaměřuje výhradně navenek. Jakkoliv může být zaměření pouze na jednu z výše zmíněných dimenzí aktérství EU heuristicky cenné, je mnohem přínosnější zkoumat nikoliv jednotlivé dimenze, ale především jejich vzájemné vztahy. Praktických příkladů se nabízí nepočítaně. Je možno zkoumat, jak vysoká či nízká míra legitimity EU ovlivňují její uznání ostatními aktéry. Podobně se lze zaměřit na vztah mezi zdroji (ideovými, finančními, vojenskými apod.), které je EU schopna vnitřně generovat a následně použít ve vnějším prostředí, a výsledky vnější politiky EU. Ještě zřejmější je dosud také velmi málo prozkoumaná vazba mezi vnitřním fungováním EU (například institucionálním uspořádáním, efektivitou rozhodování, úspěšností obchodní politiky atd.) a atraktivitou EU pro ostatní aktéry. Těmito aktéry přitom mohou být jak státy, které usilují o členství v EU, tak regionální integrační organizace, které se EU inspirují. Zanedbává-li se poněkud výzkum toho, jak vnitřní dimenze aktérství EU ovlivňují dimenze vnější, ještě méně prostoru se v akademickém prostředí věnuje opačným vlivům, tj. důsledkům silného (či slabého) postavení EU coby aktéra v mezinárodních vztazích na její vnitřní fungování. Lze se například ptát, do jaké míry má ne/úspěch při vysílání vojenských misí nebo třeba unijní rozvojová politika dopad na vnitřní legitimitu EU. Analogicky se lze zaměřit obecně na vztah mezi rostoucím uznáním EU coby mezinárodněpolitického aktéra a vnitřním posilováním kompetencí, které EU její členské státy svěří. Omezení spojená s přílišným oddělováním vnitřních a vnějších dimenzí aktérství se nakonec projevují výrazně také v těch oblastech, jejichž jednoznačné zařazení do vnitřní či vnější oblasti není možné. Sem patří například nově se rozvíjející výzkum europeizace kandidátských zemí či zemí zapojených do evropské politiky sousedství (ENP) (srovnej například Noutcheva 2007 nebo Kratochvíl Tulmets 2010). Podobně otázka vlivu EU na zahraniční politiku členských států (ať už prostřednictvím europeizace jejích institucí a procedur, anebo skrze masmediální rámování zahraničněpolitických debat v jednotlivých zemích) představuje oblast, která jasně ovlivňuje vnitrounijní politiku i vnější vztahy EU. Základní rámec tohoto monotematického čísla Mezinárodních vztahů je tedy dán důrazem na význam Evropské unie jako aktéra, který mnohočetně působí navenek i dovnitř. Ovšem druhý důraz spočívá v analýze vzájemné kombinace různých aspektů aktérství EU. Zatímco jednotlivé aspekty fungování EU jsou totiž v evropských studiích dostatečně a někdy až nadměrně reflektovány (za všechny uveďme již výše zmíněné studium europeizace nebo debaty o ne/existenci unijního dému), jejich vzájemné vazby jsou pohříchu opomíjeny. Z textů, které v tomto čísle naleznete, se cestou vzájemné kombinace několika aspektů aktérství vydává například Petr Kaniok. Ten ve svém textu zkoumá vztah legitimity a euroskepticismu, přičemž obojí vztahuje ke klíčové otázce definice EU, nastavení standardů státnosti unie. Z Kaniokova textu přitom vyplývá důležitý závěr, že odpovědi na normativní otázky po fungování EU jsou přímo závislé na tom, zda EU považujeme za aktéra srovnatelného se státy, anebo zda je její aktérství koncipováno jinak. Odlišný přístup, který také kombinuje několik dimenzí aktérství, volí ve své stati Ondřej Šimon. Zkoumá zde míru uznání EU coby aktéra nezávislého na (členských) státech, který se účastní boje proti pirátům v okolí Somálska. Ačkoliv jde tedy primárně o vnější uznání Unie ostatními účastníky protipirátských aktivit, Šimon neotřele toto uznání propojuje s problematikou vnitřního fungování EU. Zabývá se mimo jiné mírou institucionalizace unijní mise, která EU zajišťuje schopnost autonomně reagovat na měnící se situaci, ale také samotnými vojenskými silami v oblasti, kterými EU disponuje. Zcela 7
4 jednoznačně se ukazuje, že vnější uznání EU nelze správně interpretovat bez pozornosti věnované vývoji uvnitř unie, který vyvrcholil právě vysláním vojenské mise EU do regionu Afrického rohu. Byla by ovšem chyba předpokládat, že výzkum aktérství EU musí vždy dospět k závěru, že EU ve všech ohledech naplňuje představy o plnohodnotném aktérovi mezinárodních vztahů. Této otázky se do určité míry dotýká ve svém textu Petr Kaniok, ale ještě výrazněji je skeptický pohled přítomen v článcích Martiny Jeníčkové a Daniely Chalániové. Jeníčková zkoumá, do jaké míry je EU vnímána jako atraktivní z hlediska latinskoamerických integračních procesů. Jak ve své studii dokládá, politické elity těchto zemí často srovnávají EU s jihoamerickými integračními organizacemi. Zároveň se však ukazuje, že tato představa nerezonuje v diskusích ve veřejném prostoru zemí tohoto regionu. Jeníčková zkoumá zejména mediální diskurz ve dvou latinskoamerických zemích a dochází k závěru, že EU většinou není vnímána jako inspirace. Chalániová zkoumá aktérství EU ze zcela jiného pohledu než ostatní texty tohoto čísla: zaměřuje se na analýzu karikatur EU v týdeníku The Economist. Její závěry jsou také pozoruhodné. EU je zde líčena nikoliv jako srovnatelná se státy, nebo dokonce velmocemi, ale spíše jako nejednotný, stárnoucí a pasivní aktér. V textu Chalániové se ovšem více než kde jinde ukazuje, že rozlišení na vnitřní a vnější dimenze aktérství v některých kontextech jako je právě analýza ikonografické či obecně symbolické reprezentace EU prostě postrádá smysl. Proto je i tento text vítaným potvrzením argumentu ve prospěch holistické analýzy aktérství EU. Konečně zbývá také zmínit pátý text, který bude kvůli technickým problémům bohužel publikován teprve v následujícím čísle, avšak rovněž se zabývá otázkou bytostně spojenou s aktérstvím. Tato stať, jejímž autorem je Tomáš Weiss, zkoumá vztah mezi vnější akceschopností EU a její vnitřní legitimitou. Vychází přitom z klasického rozlišení mezi vstupní a výstupní legitimitou a podobně jako další texty v tomto čísle ukazuje, že vnější a vnitřní dimenze fungování EU (v tomto případě efektivita evropské služby pro vnější činnost a legitimita EU) jsou spojitými nádobami. Petr Kratochvíl, hostující editor monotematického čísla Literatura Featherstone, Kevin (2003): The Politics of Europeanization. USA: Oxford University Press. George, Stephen (2004): Multi-level Governance and the European Union. In: Ian Bache, Matthew Flinders (eds.): Multi-level Governance. New York: Oxford University Press, s Groenleer, Martijn L. P. Van Schaik, Louise G. (2005): The EU as an Intergovernmental Actor in Foreign Affairs Case Studies of the International Criminal Court and the Kyoto Protocol. Centre for European Policy Studies, Working Document No. 228/August Haas, Ernst B. (1958): The Uniting of Europe. Political, Social and Economic Forces, London: Stevens and Sons. Hix, Simon (1998): The Study of the European Union II: The New Governance Agenda and its Rival. Journal of European Public Policy, Vol. 5, No. 1, s Hix, Simon (2005): The Political System of the European Union. New York: Palgrave Macmillan. Hoffman, Stanley (1966): Obstinate or Obsolete? The Fate of the Nation-State and the Case of Western Europe. Daedalus, Vol. 95, No. 3/Summer 1966, s Checkel, Jeffrey T. (2001): From meta- to substantive theory? Social constructivism and the study of Europe. European Union Politics, Vol. 2, No. 2, s Jørgensen, Knud Erik (2009): The European Union and International Organizations. Oxford: Taylor & Francis. Kratochvíl, Petr Tulmets, Elsa (2010): Constructivism and Rationalism in EU External Relations: The Case of the European Neighbourhood Policy. Baden-Baden: Nomos. Moravcsik, Andrew (1998): The Choice for Europe: Social Purpose and State Power from Messina to Maastricht. Ithaca: Cornell University Press. Milward, Alan S. (1992): The European rescue of the nation-state. London: Routledge. Noutcheva, Gergana (2007): Fake, Partial and Imposed Compliance: The Limits of the EU s Normative Power in the Western Balkans. Centre for European Policy Studies, CEPS Working Document No. 274/July
5 Olsen, Johan P. (2002): The Many Faces of Europeanization. JCMS: Journal of Common Market Studies, Vol. 40, No. 5/December 2002, s Schmitter, Philippe C. (1970): A Revised Theory of Regional Integration. International Organization, Vol. 24, No. 4, s Poznámka Tento editorial, stejně jako některé další texty v tomto čísle, je výstupem z výzkumného projektu Interní grantové agentury VŠE pod názvem Evropská unie jako aktér v mezinárodních vztazích: Analýza čtyř typů aktérství, č. F2/6/
EU vybrané otázky evropské integrace I.
EU vybrané otázky evropské integrace I. Vyučující: PhDr. Martin Polášek PhD. Doba a místo konání: akademický rok 2016/17, zimní semestr, UT 15:00-16:30, místnost 2075 Forma atestace: Z Podmínky atestace:
VíceEU vybrané otázky evropské integrace I.
EU vybrané otázky evropské integrace I. Vyučující: PhDr. Martin Polášek PhD. Doba a místo konání: akademický rok 2015/16, zimní semestr, UT 15:00-16:30, místnost 2075 Forma atestace: Z Podmínky atestace:
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE (APO10113)
EVROPSKÁ INTEGRACE (APO10113) Forma atestace: Zk zimní semestr 2018/2019 hodnota: 5 ECTS Daniel Šitera (sitera@iir.cz) VYUČUJÍCÍ Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV) Univerzita Karlova/Universität Leipzig
VíceVybrané publikace katedry
Vybrané publikace katedry Vybrané publikace členů katedry Členové katedry ZES se v posledních letech podíleli na řadě knižních publikací zabývajících se Evropskou unií a jejími členskými státy. Níže uvádíme
VíceEKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU)
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií http://kpes.upol.cz EKONOMICKÁ POLITIKA EU SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2015/2016 (KPE/EPEU) Vyučující: Doc. Dan
VíceVybrané publikace katedry
Vybrané publikace katedry Vybrané publikace členů katedry Členové katedry ZES se v posledních letech podíleli na řadě knižních publikací zabývajících se Evropskou unií a jejími členskými státy. Níže uvádíme
VíceSpor českých parlamentních stran o evropskou integraci
Spor českých parlamentních stran o evropskou integraci Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politická integrace Evropy vyvolává řadu otázek: mezivládní princip / nadnárodní princip? společenství suverénních států
VíceCentralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace
Centralizace a decentralizace centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Budoucnost národních států? národní státy se v novověku staly univerzálními
VíceJAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?
POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často
VíceJe zřejmé, že zvolená struktura má několik omezení. Na prvním místě jde o to, že jednotlivé teorie často nejsou považovány za souměřitelné, třebaže
1 Úvod Tuto knihu jsem napsal ze dvou důvodů. První z nich je pedagogický jak na české, tak i na mezinárodní úrovni je značně pociťována absence kvalitních učebnic teorií evropské integrace. V současnosti
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VíceMezinárodní organizace (ZS 2013/2014)
Mezinárodní organizace (ZS 2013/2014) Čas výuky: čtvrtek 18.20 19.50 (J2075) Vyučující: Jan Bečka, IMS FSV UK Konzultace: středa 17.30 18.30 (J3079) nebo po dohodě emailem Email: jan.becka@gmail.com, becka@fsv.cuni.cz
VícePublic Relations (N_PR) LS 08
Public Relations (N_PR) LS 08 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: volitelný
VíceEvropská unie a Středomoří Role Španělska a Francie. PhDr. Kateřina Bocianová
Evropská unie a Středomoří Role Španělska a Francie PhDr. Kateřina Bocianová Recenzovali: doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. doc. Ing. et Mgr. Petr Kratochvíl, Ph.D. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství
VíceFINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů
FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč
VíceEvropská unie vybrané otázky evropské integrace I.
Evropská unie vybrané otázky evropské integrace I. Vyučující: PhDr. Martin Polášek, konzultační hodiny PÁ 10:00-11:30 (místnost 4008), komunikace mimo konzultační hodiny mailem martin.polasek@ff.cuni.cz
VíceVeřejná správa. Úvod do předmětu
Veřejná správa Úvod do předmětu 2.10.2010 Výstupy předmětu Na konci tohoto předmětu student: zná základní koncepty a instituty veřejné správy; uvědomuje si charakter právní úpravy veřejné správy v kontextu
VíceSOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU
SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU Martin Potůček http://www.martinpotucek.cz Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha http://www.ceses.cuni.cz Dva politické
VíceEU jako aktér: Analýza uznání jako dimenze aktérství Evropské unie *
STUDIE / STUDIES 3 EU jako aktér: Analýza uznání jako dimenze aktérství Evropské unie * PETR KRATOCHVÍL, ONDŘEJ ŠIMON ** Abstract: The EU as an Actor: The Study of Recognition as a Dimension of EU Actorness
VíceVýchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky
Výchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK Komorní Hrádek, 5. října 2005 1. Deficity strategického
VíceKulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích
Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR 1 Systémový přístup Kulturní a institucionální změna / Strukturální
VícePředmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13
Obsah Předmluva 11 Rudolf Jindrák Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13 Vladimír Handl Úvod 13 Metodologický postup - empirická analýza a teorie rolí 15 Přehled rolí 18 Obecné předpoklady
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceÚčast veřejnosti při rozpočtovém procesu a participační rozpočty
Účast veřejnosti při rozpočtovém procesu a participační rozpočty Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. Katedra veřejných financí VŠE v Praze Mgr. Kateřina Vojtíšková, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participativní
Více4. ročník a oktáva. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Politologie Politologie 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera Politologie jako vědní obor Vymezí
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ
Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY
VíceEU vybrané otázky evropské integrace I.
EU vybrané otázky evropské integrace I. Vyučující: PhDr. Martin Polášek, konzultační hodiny ST 15:00-16:30 (místnost 4008), komunikace mimo konzultační hodiny mailem martin.polasek@ff.cuni.cz Doba a místo
VíceDiverzifikace vysokého školství nové výzvy
Diverzifikace vysokého školství nové výzvy Michal Karpíšek Seminář Hodnocení kvality vysokých škol Telč, 28. dubna 2011 Obsah Diverzifikace Postřehy za zahraničních zkušeností Poznámky k diverzifikaci
VíceXLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3
XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 12. prosince 2013 Bod programu: 3 INFORMACE O PŘÍPRAVĚ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A ODBORNÉ ČINNOSTI PRACOVIŠŤ AV ČR ZA LÉTA 2010 2014 1 Principy
VíceSOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT
Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní
VíceEU vybrané otázky evropské integrace I.
EU vybrané otázky evropské integrace I. Vyučující: PhDr. Martin Polášek PhD., konzultační hodiny ST 15:00-16:30 (místnost 4008), komunikace mimo konzultační hodiny mailem martin.polasek@ff.cuni.cz Doba
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
VíceRozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI. Mgr. Veronika Baláková, PhD.
Rozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI Mgr. Veronika Baláková, PhD. Úvod - sport a pohybová aktivita mohou mít pro děti a mládež velmi příznivý přínos rozvoj osobnostních charakteristik
VíceEvropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe
Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Příspěvek na konferenci Sociální vyloučení a sociální politika, FSS MU Brno 26.5. 2006 Martin Potůček, CESES FSV UK Praha http://martinpotucek.cz
VíceEvropská integrace hlavním tématem českého oboru mezinárodních vztahů
56 67 Evropská integrace hlavním tématem českého oboru mezinárodních vztahů MATS BRAUN, JAN KARLAS European Integration as the Main Topic of the Czech Discipline of International Relations Abstract: In
VíceEvropa pro občany Eva Gebauerová Národní kontaktní místo programu
Evropa pro občany 2014-2020 Eva Gebauerová Národní kontaktní místo programu Program Evropa pro občany je hlavním programem Evropské unie pro spolufinancování mezinárodních projektů zaměřených na podporu
VíceObor UROSPRÁVA. doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru
Obor UROSPRÁVA doc. Ing. Lenka Fojtíková, Ph.D. garant oboru Proč se rozhodnout pro obor UROSPRÁVA? Chceš vědět jak funguje EU? Chceš vědět jak EU ovlivňuje hospodářský, sociální a politický život v České
VíceINVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD
INVESTIČNÍ POBÍDKY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V KONTEXTU ROZVOJE REGIONU SEVEROVÝCHOD KRISTÝNA BRZÁKOVÁ KAROLÍNA PŘIDALOVÁ 1 AGENDA Seznámení s cíly článku, metodologie Teoretické přístupy k problematice
VícePomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?
Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační
VíceKoncepty dobrého vládnutí. Good Governance. Osnova
Koncepty dobrého vládnutí Lukáš Wagenknecht Good Osnova Standardy a mezinárodní dobrá praxe Hlavní nástroj Good Koncepty dobrého vládnutí 2 1 Dobré vládnutí a dobrá správa Reakce na špatné vládnutí Koncepty
VíceAleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)
Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Nacionalizmus Ve světových dějinách se od konce 18. století nacionalizmus stal fenoménem,
VíceRegionální samospráva na Slovensku a v České republice: výsledek společenské poptávky, politického konsenzu nebo externího tlaku?
Regionální samospráva na Slovensku a v České republice: výsledek společenské poptávky, politického konsenzu nebo externího tlaku? Česko-slovenská konference Olomouc, 17. 19. 10. 2013 Daniel Klimovský &
VíceAliance a regionální bezpečnostní instituce. Realismus a vznik aliancí
Aliance a regionální bezpečnostní instituce Realismus a vznik aliancí Přínos realismu k vysvětlení vzniku aliancí Debatě o vzniku aliancí dominoval v období studené války realismus. Hlavní realistické
VíceLidský potenciál české společnosti a veřejná politika
a veřejná politika Slavnostní a pracovní zasedání Vědecké rady Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 9.10. 2006 Martin Potůček, Karlova Univerzita v Praze a veřejná politika
VíceEVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost
EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY A INICIATIVY V TEMATICKÉ VÝZKUMNÉ OBLASTI NMP Praha, 13. září 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ OBSAH PREZENTACE kontext rámcových
Více1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
VíceLucia Pastirčíková 1
Kopeček, Lubomír: Politické strany na Slovensku 1989 až 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 628 stran, ISBN 978-80-7325-113-0. Lucia Pastirčíková 1 Docent Lubomír Kopeček, působící
VíceDalší řešitelé: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. FSS MU, katedra MVES Tel: Fax:
Číslo projektu Název 1J 002/04-DP1 Političtí aktéři v procesu evropeizace a internacionalizace politického prostoru ČR Doba řešení 1.7. 2004 30.6. 2009 Řešitel (spoluřešitelé) Řešitel: Prof. PhDr. Petr
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Public Relations 1
Public Relations 1 B_PR_1 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing. Vilém Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Mgr. M. Kykalová (PH) Ing. T. Dvořáková (PH) Ing. P. Klička (KL) Ing. V. Kunz, Ph.D. (MO) Typ studijního
VícePřeji nám všem hodně zdaru. prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., rektor ČVUT v Praze
3 Vážené kolegyně, vážení kolegové, Strategie ČVUT, kterou právě otevíráte, je výsledkem mnoha měsíců práce a diskuse všech, kteří měli povinnost, zájem a chuť podílet se na formulování dlouhodobých cílů
VíceDůsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu
Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a
VíceOsnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu
Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě
VícePERSPEKTIVY VEŘEJNÉ DIPLOMACIE ČESKÉ REPUBLIKY
POLICY PAPER PERSPEKTIVY VEŘEJNÉ DIPLOMACIE ČESKÉ REPUBLIKY Jana Peterková Eliška Tomalová březen 2008 Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. Nerudova 3 118 50 Praha 1 PERSPEKTIVY VEŘEJNÉ DIPLOMACIE ČESKÉ
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.11.2015 COM(2015) 805 final 2015/0271 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o rozhodnutí týkající se rolí a úkolů organizace
VíceOCHRANA INOVACÍ PROSTŘEDNICTVÍM OBCHODNÍCH TAJEMSTVÍ A PATENTŮ: URČUJÍCÍ FAKTORY PRO FIRMY V EVROPSKÉ UNII SHRNUTÍ
OCHRANA INOVACÍ PROSTŘEDNICTVÍM OBCHODNÍCH TAJEMSTVÍ A PATENTŮ: URČUJÍCÍ FAKTORY PRO FIRMY V EVROPSKÉ UNII SHRNUTÍ červenec 2017 OCHRANA INOVACÍ PROSTŘEDNICTVÍM OBCHODNÍCH TAJEMSTVÍ A PATENTŮ: URČUJÍCÍ
VícePETR KRATOCHVÍL, ONDŘEJ ŠIMON EU jako aktér: Analýza uznání jako dimenze aktérství Evropské unie... 3
OBSAH 1/11 Studie PETR KRATOCHVÍL, ONDŘEJ ŠIMON EU jako aktér: Analýza uznání jako dimenze aktérství Evropské unie... 3 Články JAKUB CHARVÁT Mechanismus volebního bonusu a řecká varianta volební reformy
VíceKOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU
KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany 45 160 00 Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz www.ecconsulting.cz
VíceVeřejná politika. webová stránka: Aktuální kursy: kurs Veřejná politika. Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc.
Veřejná politika webová stránka: http://www.martinpotucek.cz/vyuka Aktuální kursy: kurs Veřejná politika Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. Akademický rok 2011/2012 1. Veřejná politika jako sociální
VíceTeorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O
Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O 2 0 1 0 LITERATURA : ZÁKLADNÍ: Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. kapitola 4 DOPORUČENÁ: Musgrave,
VíceKREATIVNÍ EVROPA ( ) Dílčí program Kultura. Výzva k předkládání návrhů:
KREATIVNÍ EVROPA (2014 2020) Dílčí program Kultura Výzva k předkládání návrhů: Výzva k předkládání návrhů EACEA 34/2018: Podpora projektů evropské spolupráce 2019 UPOZORNĚNÍ: Tato výzva k předkládání návrhů
VíceANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika
Víceříjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Garant kurzu: JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., ústavní právník
říjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Cyklus přednášek bude věnovaný otázce veřejné moci a jejího vztahu k jednotlivci, respektive k postavení jednotlivce v rámci společnosti a ve
VíceÚloha měst v politice soudržnosti
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI REGIONÁLNÍ ROZVOJ Úloha měst v politice soudržnosti 2014 2020 Abstrakt Městské oblasti mají velký
VíceMasarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská
Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního
VíceFáze 3: Implementace veřejných politik
Fáze 3: Implementace veřejných politik Osmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Pojem implementace Teoretické modely implementace Aktéři implementace Problémy implementace
Vícea) Veřejná politika jako komplexní děj b) Výběr strukturálních modelů veřejných politik c) Veřejná politika jako proces
4. Veřejná politika jako proces Témata: a) Veřejná politika jako komplexní děj b) Výběr strukturálních modelů veřejných politik c) Veřejná politika jako proces Prameny: Fiala, P. - Schubert, K..: Moderní
VíceVýbor stálých zástupců na zasedání konaném dne 2. května 2018 konstatoval, že nyní panuje ohledně výše uvedených závěrů jednomyslná shoda.
Rada Evropské unie Brusel 4. května 2018 (OR. en) 8301/18 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada JEUN 48 MIGR 51 SOC 213 EDUC 134 7831/1/18
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceKnihovna Eurocentra Liberec
Knihovna Eurocentra Liberec Kompletní seznam knih Voroněžská 144/20 460 01 Liberec 1 - Staré Město (3. patro, dveře č. 309) T.: 485 100 937 E-mail: eurocentrum.liberec@euroskop.cz www.euroskop.cz/eurocentrum.liberec
VícePŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní
Více2.2.2 Sociální ekonomika
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V ZAHRANIČÍ 2.2.2 Sociální ekonomika Termín sociální ekonomika je nejčastěji definován na základě subjektů, které do jeho rámce spadají. V tomto směru existují dva přístupy, jak tyto
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceKde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?
Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní
VíceGenderová rovnost ve vaší výzkumné instituci: JAK NA TO
Genderová rovnost ve vaší výzkumné instituci: JAK NA TO Hana Víznerová Národní kontaktní centrum gender a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 2. 11. 2017 1 ZMĚNA V ČESKÉM AKADEMICKÉM PROSTŘEDÍ Projekty
VícePŘEHLED VEDOUCÍCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ
SMSJM VŠE > PŘEHLED VEDOUCÍCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ Obsah Úvod 3 Mgr. Ing. Petra Cibulková 4 Ing. Tomáš Doležal 5 doc. Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D. 6 Ing. Zbyněk Dubský, Ph.D. 7 doc. PhDr. Jan Eichler,
VíceEtika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE
Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Obsah prezentace 1. Vymezení pojmu etika 2. Důvody hodnotových soudů v ekonomii 3. Amartya Sen a jeho pojetí etické ekonomie 4. AmitaiEtzioni: paradigma JÁ a MY
VíceFáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování
Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování Sedmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Rozhodování: model racionální nebo inkrementální? Možnosti změn veřejné politiky
VícePOZICE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY V RÁMCI JEDNÁNÍ O INSTITUCIONÁLNÍ
POZICE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY V RÁMCI JEDNÁNÍ O INSTITUCIONÁLNÍ REFORMĚ EVROPSKÉ UNIE Schválena vládou ČR dne 25. dubna 2007 I. Úvod Evropská unie je integračním uskupením, existujícím na smluvním základě,
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceTransmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky
Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky
Více- základní rysy a tendence vývoje
VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................
VíceNová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?
Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická
VíceDeinstitucionalizace a život v komunitě:
Deinstitucionalizace a život v komunitě: proč, jak, za kolik? Jan Šiška International Association for Scientific Studies of Intellectual Disabilities Hradec Králové 28:2.2011 Deinstitucionalizace - PROČ
VíceNávrh vystoupení náměstka Jakuba Dürra
Veřejné slyšení v Evropském parlamentu organizováno politickou skupinou PPE-DE Systém Evropských škol: Model pro mobilitu a mnohojazyčnost 19. března 2009 (9:00 12:30) sál A3E-2 Návrh vystoupení náměstka
VícePublic Relations 1 (B_PR_1) ZS 09
Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: povinný
VíceČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17
Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací
VíceQuality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost
Quality of life přístupy studentů, feedback studentů Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Úvod Následující sekce se inspiruje a čerpá ze seminářů inovovaného předmětu Geografické aspekty kvality života,
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 5. volební období 56. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
VíceVZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST
VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu. Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná správa a regionální rozvoj Metodický list číslo 1 Cíl:Seznámení se s charakteristickými rysy soudobé evropské veřejné správy a jejím podílem na
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Vzdělávací programy V této
VíceEtnografie a její specifika. Mgr. Zinaida Shevchuk
Etnografie a její specifika Mgr. Zinaida Shevchuk Etnografie cíle výzkumu Etnografie je metodologii, která má za cíl provádět analýzu sociálních skupin, společnosti a instituci. Původní cíl -- popisování
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení
VícePovinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu
si dovoluje Vás pozvat na speciální praktický konzultační seminář Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu (Prodloužený seminář lze vzít s sebou smlouvy a jiné podklady
VíceAktéři a instituce. Čtvrtá lekce kursu Veřejná politika. Martin Potůček
Aktéři a instituce Čtvrtá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček Aktéři Instituce O čem bude tato přednáška? Vztah aktérů a institucí Stát jako instituce a aktér Teorie institucionalismu zaměřeného
VíceVNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA
VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ORGANIZAČNÍ HMOTNÉ PROCESNÍ TRESTNÍ Správní právo organizační- zakotvuje základní zásady organizace veřejné konkretizuje postaveni organizaci, pravomoc a
VíceDopady Brexitu a reforma EU
14. 7. 2016 Dopady Brexitu a reforma EU Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti Úřad vlády ČR Vývoj po britském referendu 51,9 % leave x 48,1 % remain Den poté - D. Cameron oznámil, že odstoupí
Více