Stereotypy v pedagogické komunikaci

Transkript

1 Stereotypy v pedagogické komunikaci Irena Smetáčková

2 STEREOTYP o zobecňující představa o charakteristikách lidí, kteří na základě jednoho znaku byli přiřazeni do shodné skupiny o spojení jedné pozorované charakteristiky s dalšími předpokládanými charakteristikami, pro které ale nemáme empirickou oporu černoši hudební talent blondýny hloupost ženy neschopnost řídit auto

3 Druhy stereotypů o rasové, etnické, věkové, genderové Pozitivní funkce o usnadnění orientace v sociální realitě o kognitivní ekonomie Negativní funkce o vytváření nepravdivých dojmů o znevýhodnění konkrétních osob o sebesplňující proroctví, Golem efekt

4 Pedagogická komunikace o komunikace mezi vyučujícími a studujícími v rámci pedagogického procesu (výuky a přidružených aktivit) OBSAH o sdělování poznatků o rozvíjení dovedností o motivace o hodnocení FORMA o individuální o skupinová

5 Zákon č. 198/2009 Sb. Antidiskriminační zákon 2 (2) Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. (3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. (4) Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. (5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3. 3 (1) Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. 4 (1) Obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v 2 odst. 3, a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.

6 VÝHRADY PROTI ÚSILÍ O NESTEREOTYPNÍ VÝUKU Vysoké školy o o o kultivované prostředí obsah výuky vyučující bez pedagogické kvalifikace Studující na VŠ o o o o formálně dospělí dokáží říct NE loajalita menší vliv skupiny

7 MOC Mocenská asymetrie ve vzdělávání o důvěra v instituci o poslušnost vůči autoritě o atraktivita Kdy je chování překračující formální pravidla interpretováno jako důkaz osobní výjimečnosti? Mocenská asymetrie podle jiných třídících znaků (gender, etnicita aj.)

8 ŠEDÉ ZÓNY mimo běžné formální rámce VŠ zdroj nedorozumění a konfliktů ošetřované Etickými kodexy o individuální podpora o stýkání mimo výuku o osobní témata o rodina a přátelé o tykání o romantický vztah

9 Genderově motivované a sexuální obtěžování o sexuální obtěžování podle antidiskriminačního zákona: chování, které má sexuální povahu a 1) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo 2) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. o Sexual Experiences Questionnaire (Fitzgerald, 1995): o genderové obtěžování (vyžadování sexuální spolupráce výměnou za protihodnotu vázanou na pracovní prostředí) o nevyžádaná sexuální pozornost (verbální a neverbální chování, které je urážející, nevyžádané a neopětované) o sexuální nátlak (verbální a neverbální chování, jehož cílem není sexuální kontakt, ale které vyjadřuje urážející, nepřátelské či degradující postoje k ženám)

10 Komunikační kontexty učitel/ka student/ka studentská skupina Obsah komunikace: o sociální kategorie o konkrétní student či studentka o skupina studujících o ostatní vyučující

11 Učitel ke studentce Klára právě udělala zkoušku na výbornou. Měla ze známky radost. Když jí učitel zapisoval známku do indexu, prohlížel si její fotku, a zeptal se: Nejste Vy, Kláro, z Kolína? Mám tam jednoho známého, jmenuje se stejně jako Vy, a ten by mohl mít takovou pěknou dceru... Klára se najednou cítila divně. Přestože jí vyučující složil poklonu, odcházela ze zkoušky rozpačitá. Své nepříjemné pocity vysvětlovala:... Jdete na zkoušku se znalostma... a bojíte se, aby si neřekl, ta je blonďatá, ta bude blbá, zkoušku uděláte na výbornou, máte radost, ale nakonec stejně komentuje to, jak vypadáte, místo toho, co umíte...

12 Učitel ke studentce (s dopadem na skupinu) Lenka navštěvovala kurz věnovaný mediální problematice. Při jedné hodině si studující zkoušeli moderování v televizním studiu. Když přišla řada na Lenčinu kolegyni, poznamenal učitel: Jano, vy to snad ani nezkoušejte. Při vašich mírách by vám vaše přednosti ležely až na stole. Lenku výrok vyučujícího zarazil, ale protože nechtěla vypadat jako puritánka, smála se s celou skupinou. Na poznámku ale nemohla zapomenout, a nakonec jí i vlastní chování bylo nepříjemné. Musela si přiznat, že byla vlastně ráda, že si vyučující vzal na mušku Janu a nikoliv ji samotnou...

13 Učitel k ženské/mužské studentské skupině Učitel na přednášce z matematiky, kterou má před několika desítkami studujících, z nichž zhruba 1/3 jsou ženy, vyjmenovává podmínky ke složení zkoušky. Při tom zdůrazní: Jedná se mi skutečně o vaše znalosti. Takže předem upozorňuji dámy, že krátké sukně a výstřihy jim nepomohou. Na moji zkoušku se musíte, dámy, dobře naučit. Na nejmenované pedagogické fakultě během přednášky, kde ze 100 lidí bylo přibližně 10 mužů, učitelka pronesla následující komentář: Pánové nás přišli oblažit svojí přítomností. To je sice příjemné, ale vlastně bychom se bez vás obešly. To, o čem zde mluvíme, je zajímavé jen pro ty, kteří skutečně půjdou učit.

14 Vyučující o mužích/ženách Během výuky ekonomie na nejmenované ekonomické fakultě vyučující pronesl následující komentář: Ty ženské jsou strašné, ty žijí donekonečna, co to stojí stát, sociální a zdravotní pojištění, a v žertu implikoval, že by snad bylo lépe, kdyby stát nějakým způsobem starší ženy likvidoval. V rámci diskuse v hodině sociální práce se probírají možnosti legislativního ošetření prostituce. Jednou z variant je stíhání zákazníků. Od dvou studentek opakovaně a mírně agresivně zaznělo: Všichni chlapi stejně myslí jen na sex. Zaslouží si být potrestaní. Věcnost diskuse to velmi narušovalo. Ostatní studující, ani učitelka se však proti tomu neohradili.

15 Studující mezi sebou Na cvičení v laboratoři přišel jeden ze studentů se zpožděním. Od skupinky spolužáků zaznělo: Není tady najednou nějaké teplo?! Všichni se začali smát. Student se zapojil do práce mimo tuto skupinu. Učitel poznámce přesně nerozuměl, ale bylo mu jasné, že jde zřejmě o nějaké studentské spory. Nijak na to nereagoval. Na semináři z geologie se diskuse stočí na možnou spojitost geologického podkladu určitého území a dominantního osídlení, včetně životního stylu. Jeden ze studentů napůl v humoru komentuje slovenský východ: Čím tmavší žula, tím tmavší Cikáni. Někteří, včetně učitelky se krátce zasmějí. Učitelka výrok nijak nekomentuje.

16 Děkuji za pozornost. Irena Smetáčková Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze Irena.Smetackova@pedf.cuni.cz