Analýza globálních problémů II. pokračování

Transkript

1 Analýza globálních problémů II. pokračování Dej hladovému rybu a bude mít co jíst, ale když jej naučíš rybařit, bude mít co jíst po celý život. čínské přísloví Přednáška č. 04/ UVZ Michael Bartoš, podzim 2015 II. Zabezpečení potravy Potraviny patří společně s vodou, ošacením a přístřeším mezi nejzákladnější potřeby člověka. Lehce pracující člověk potřebuje denně energii v hodnotě kalorií, těžce pracující Při spotřebě 3000 kalorií denně se jedná o trvalý příkon energie 145 Wattů. 1

2 I přes rychlý růst populace se během let zvýšila produkce potravin na hlavu téměř o 25%. Denní dávka kalorií vzrostla z na používání nových odrůd, odolných proti chorobám a škůdcům - používání většího množství pesticidů a hnojiv - rozšířením zavlažovaných oblastí - Okolo 850 milionů lidí je podvyživených 2

3 Využívání umělých hnojiv množství dusíku, fosforu a draslíku v letech (upraveno podle Clarke, King, 2004 in Nováček, 2010) Nárůst zavlažovaných ploch (miliony hektarů) zemědělských plodin v průběhu minulého století (upraveno podle Nátr, 2005) 3

4 Okolo 1 miliardy lidí je podvyživených Okolo 1 miliardy lidí je obézních Dnes, :16 Na starém kontinentě už trpí nedostatkem potravin 43 miliónů občanů. Konstatuje to ve své zprávě Mezinárodní červený kříž s tím, že jde o nejhorší humanitární krizi od konce 2. světové války. 4

5 V současnosti každým rokem zahyne 6 milionů dětí v důsledku podvýživy a Každým dnem tak umírá více než dětí, to je jedno dítě za každých pět vteřin. Hlad ohrožoval lidi po celou historii.teprve ve 2. polovině 20. století se podařilo celosvětově díky tzv. zelené revoluci výrazně zvýšit zemědělskou produkci. V letech předstihla světová produkce obilovin růst populace. Ve Spojených státech má 15 % dětí problémy s nadváhou a jsou zde každoročně vyhozeny potraviny v hodnotě 100 miliard dolarů Poznámka: Termín zelená revoluce byl poprvé použit v roce 1968 ředitelem americké agentury pro rozvojovou pomoc (US AID) Williamem Gaudem. Nicméně otcem zelené revoluce je Norman Borlaug, který za vyšlechtění vysoce výnosných druhů pšenice a další aktivity související se zvyšováním zemědělských výnosů v rozvojových zemích dostal v roce 1970 Nobelovu cenu. Odhaduje se, že díky jeho činnosti nezahynulo hlady asi 250 milionů lidí. 5

6 Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 procent. Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes deset procent; v ČR 16% (2013) Jedním z rozvojových cílů tisíciletí je snížení počtu hladovějících na polovinu. poznámka Nejvyšší měsíční výdaje mají lidé v ČR za potraviny. V průměru za jídlo utratí korun měsíčně. Nejčastěji domácnosti utrácejí mezi 2 a 5 tisíci, více než čtvrtina lidí za měsíc projí sedm až deset tisíc korun. Bydlení je až druhá nejvyšší položka v rodinném rozpočtu. V průměru náklady na bydlení činí korun za měsíc. Průzkum probíhal v listopadu 2012 a účastnilo se ho 500 obyvatelů České republiky starších 18 let. Cílem výzkumu bylo zjistit jaká je na začátku roku současná finanční situace českých domácností a jak lidé vidí svoji finanční gramotnost v porovnání s ostatními znalostními oblastmi. 6

7 Podíl podvyživených podle regionů (Nováček, 2010; Jeníček, Foltýn, 2003) Kdo uživí Čínu? Konec poznámky Lester Brown (1996) Who will feed China? prosperita Číny může způsobit nedostatek potravin v jiných částech světa. Čína má dlouhodobě vysoký růst HDP, a tedy bohatne. Číňané touží mít více masa na svých stolech (nejen rýži a zeleninu). Čína není schopna se sama uživit. Má jen 10% zemědělsky obdělávané plochy. Díky obrovským vývozům průmyslového zboží má dostatek prostředků na tržní nákup obilovin. Prosperita Číny může ohrozit přežití lidí např. v subsaharské Africe. Půda potřebná k produkci potravin (Nováček, 2010; Barney et al.,

8 Zdroj: MA(2005) in Moldan, 2009 Zemědělské plodiny a jejich nepřímé využívání pro lidskou stravu Okolo 35% vypěstovaných obilovin je použito jako krmivo (převážně v rozvinutých státech) Nárůst spotřeby v rozvojových zemích nutnost dovozu 8

9 Hlavní světové plodiny byly vypěstovány v různých oblastech světa, kde dodnes divoce rostou jejich divocí předkové zdroj genetického materiálu pro další šlechtění (Moldan, 1997) Celková spotřeba obilovin ke krmení (miliony tun) Rozvojové země Rozvinuté země (346%) (118%) Čína (461%) Komentář: Ve velké části Asie a subsaharské i severní Africe nejsou vhodné podmínky pro pěstování krmných obilovin nutnost dovozu. 9

10 Otázka: Kolik kg krmiva (sušiny, obilnin) potřebuje hospodářské zvíře k produkci 1kg přírůstku? ,5 kg 2. 2,5 4 kg 3. Ještě víc V současné době uživí rolníci kterých je v rozvinutých státech méně než 5% pracujících celý zbytek populace. (důsledek mechanizace obdělávání půdy, sklizně a pod.) Odhaduje se, že na kalorii v potravě se spotřebuje zhruba 10 kalorií v palivech pro dopravní prostředky, pro výrobu hnojiv, strojů atd. Základ zemědělské výroby orná půdu (vodní a větrná eroze) Půdní úrodnost odhaduje se, že jen 50% průmyslových hnojiv je využito rostlinami, zbytek bez užitku vázán v půdě nebo vyplavovaán do podzemních vod a poté do povrchových vod (eutrofizace vod). 10

11 Dalšího zvýšení zemědělských výnosů (především v rozvojových zemích) může být dosaženo následujícími způsoby: Zvýšením produktivity zemědělské půdy Obděláváním nové půdy Objevením nových, zemědělsky využitelných druhů a/nebo vyšlechtěním nových druhů rostlin Vyvinutím nových zemědělských postupů (organic farming) Nahrazením chovu zvířat pěstováním plodin (regionálně to může být i naopak: v afrických savanách lze chovat původní zvěř, která je lépe přizpůsobena místním podmínkám evoluční vývoj snáší žízeň, odolává nemocem, využije lépe potravu; antilopy, zebry, buvoli) Problematické: GMO, pěstování biopaliv,... Nebezpečné: banán a ekologický terorismus cílené šíření patogenu Nejdůležitější problémy III. Městské problémy Během posledních deseti let se koncentrace škodlivin ve městech EU snížily, stále však překračují hranice WHO Více než 30% městské populace v EU je vystavena nadměrnému hluku z dopravy, přestože došlo k výraznému snížení hladiny hluku u jednotlivých zdrojů 11

12 Více než 30% městské populace v EU je vystavena nadměrnému hluku z dopravy, přestože došlo k výraznému snížení hladiny hluku u jednotlivých zdrojů. Terrible situation nebo-li strašná situace. Takové dojmy údajně měli ze stavu ostravského ovzduší a jeho dopadu na zdraví dětí dva angličtí novináři, kteří zde zhruba půl roku přijížděli točit reportáž pro celoplošnou televizi ITV1. Dokument šel do vysílání včera po desáté hodině večerní, kvůli vysílacím právům ho však mohli vidět pouze lidé v Anglii. ( ) 12

13 Lidé začali vytvářet města již na začátku neolitické revoluce. Například Jericho u mrtvého moře je staré asi let. Velké stěhování do měst bylo jedním z důsledků industrializace a koncentrace výrobních prostředků lidé se stěhovali do měst za vidinou lepšího zaměstnání, později i služeb (kvalita života). Městská populace narůstá asi o 60 mil. ročně Procento světové populace žijící ve městech Dnes 2014 asi ½ obyvatel Země žije ve městech. 13

14 Poznámka - odbočka Řízení biorytmů Endogenní vrozené, dědičné a univerzální, vnější prostředí je pouze synchronizuje Exogenní vyvolané změnami v prostředí Ptáci ve městech Šakal Canis aureus je denní, ale v místech hustě osídlených člověkem je noční 14

15 Problematika nelegální migrace (do měst) - vojenské konflikty - ekonomická migrace - environmentální migrace 15

16 Vývoj počtu obyvatel žijících na venkově a ve městech v USA za posledních 200 let (Nováček, 2010) Podíl obyvatel žijících ve slumech Slumy jsou podle definice OSN chudinské čtvrti z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, které se nacházejí hlavně na předměstích velkoměst v chudých státech. 16

17 Romské osady na Slovensku Nejdůležitější problémy IV. Energie nové možnosti, nové překážky V. Průmysl produkovat více, potřebovat méně VI. Druhy a ekosystémy zdroje pro rozvoj VII.Péče o oceány 17

18 Nejdůležitější problémy VII. Péče o oceány 70,8% povrchu Země je tvořena oceány a moři Průměrná hloubka je 3.800m Oceán přijímá sluneční záření (energii) na ohřev vody, pohyb mořských proudů a výpar vody Znečišťování světových oceánů a ohrožení existence pobřežních ekosystémů 18

19 Enormně intenzivní rybolov v mořích a drastický úbytek některých komerčních druhů ryb 19

20 Nejdůležitější problémy VIII. Antarktida cesta ke spolupráci IX. Vesmír klíč k řízení Země X. Konflikty a ničení životního prostředí XI. Změny v organizacích a právních systémech 20

21 X. Problémy životního prostředí I. Definice environmentálního problému: Přítomnost patogenní nebo jedovaté látky v životním prostředí člověka jako výsledek lidských aktivit, které mohou poškodit lidské zdraví (IHS, Roterdam 1999) Příklady: vysoká úroveň znečištění podzemních a povrchových vod, nedostatečné čištění odpadních vod, nepřiměřené odvodňování a používání agrochemikálií, nevhodné průmyslové technologie... vysoká úroveň znečištění ovzduší (doprava, průmysl, spalování fosilních paliv,... toxické a nebezpečné odpady nevhodně skladované (staré zátěže... vysoká úroveň hlukové zátěže Problémy životního prostředí II. Sociální problémy jako součást životního prostředí člověka Příklady: chudoba kriminalita a násilí diskriminace sociální izolovanost špatné fyzické zdraví špatné duševní zdraví Sociální ekologie Konec přednášky Globální problémy 21