ATRAKTIVITA ČESKÉ REPUBLIKY PRO ZAHRANIČNÍ FILMOVÉ PRODUKCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ATRAKTIVITA ČESKÉ REPUBLIKY PRO ZAHRANIČNÍ FILMOVÉ PRODUKCE"

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Obor divadelní manažerství ATRAKTIVITA ČESKÉ REPUBLIKY PRO ZAHRANIČNÍ FILMOVÉ PRODUKCE Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Oponent práce: Barbora POKORNÁ MgA. Lucie ABOU MgA. Marek HLAVICA, Ph.D. Brno 2012

2 Bibliografický záznam POKORNÁ, Barbora. Atraktivita České republiky pro zahraniční filmové produkce [The Attractiveness (Selling Points) of The Czech Republic for Foreign Film Productions]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, divadelní manažerství, s. Vedoucí diplomové práce MgA. Lucie Abou.

3 Anotace Téma práce: Filmový průmysl v České republice Název práce: Atraktivita České republiky pro zahraniční filmové produkce Vypracovala: Barbora Pokorná Datum: Stručná charakteristika: Bakalářská práce Atraktivita České republiky pro zahraniční filmové produkce pojednává o problematice konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodním poli filmového průmyslu. Řeší důvody propadu objemu zahraničních filmových produkcí natáčejících na našem území a poukazuje na současnou situaci. Propad nastal roku 2004 a znamenal zásadní zásah do celkových objemů filmové produkce v České republice. Mezi lety 2004 a 2009 se jednalo až o 86% úbytek zahraniční produkce na našem území. Práce se vztahuje zejména na současný trend investičních pobídek v tomto sektoru. Na něj Česká republika dokázala zareagovat až v roce 2010 zavedením Programu podpory filmového průmyslu. Program umožňuje kompenzaci 20 % uznatelných nákladů, které byly vynaloženy na našem území. Dle studií vykazují pobídky pro stát zisk a vzhledem k výrazným nepřímým dopadům natáčení je žádoucí tuto oblast podporovat. Cílem práce je ale poukázat na to, že Česká republika stále není konkurenceschopná díky tomu, že Program podpory filmového průmyslu neakceptuje základní principy výroby filmů. Výzkum probíhal formou hloubkových rozhovorů s pracovníky filmového sektoru a studiem dostupných dokumentů. Klíčová slova Kinematografie, film, zahraniční filmová produkce, koprodukce, Program podpory filmového průmyslu, Česká republika

4 Annotation Area of interest of the thesis: The film industry in the Czech Republic Name of the thesis: The Attractiveness (Selling Points) of the Czech Republic for Foreign Film Production Crews Done by: Barbora Pokorná Date: Short summary: The main topic of this thesis are the problems surrounding the competiveness of the Czech Republic in the field of the international film industry. It is concerned with the reasons of a decrease in the number of foreign film production crews making movies, and attracts attention to the current state of the problem. The decrease started in 2004 and it translated itself into a radical change of the volume of film production in the Czech Republic. Between years 2004 and 2009 the diference between the number of film productions in the country was 86 %. The thesis is focusing mainly on the current investment incentives in the sector. The Czech Republic was not able to react to it until 2010, when it established the Film Industry Support Programme. The programme enables a compensation of 20 % of allowable expenses, which were spent in the country. According to various studies the incentives are profitable for the country and it is worth to support this area of business because of distinctive indirect impacts of it. The aim of the work was to demonstrate that the Czech Republic is still not able to compete with other countries due to the fact that the Film Industry Support Programme does not accept the main principles of making movies. The research was conducted as a series of detailed interviews with people working in the film industry and by studying the available documents. Keywords Cinematography, Film, Foreign Film Production, Co-productions, Film Industry Support Programme, Czech Republic

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně dne 25. května 2012 Barbora Pokorná

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce MgA. Lucii Abou za podporu, vedení a cenné rady po celou dobu řešení práce. Velké poděkování také patří odborníkům z filmového průmyslu, Odboru médií a audiovize Ministerstva kultury a poradnímu orgánu, které s ním spolupracuje. Náležité díky jim patří za čas a ochotu, kterou projevili při rozhovorech a vzájemné spolupráci. Poděkování náleží i mé rodině, která mne po čas celého studia podporuje.

7

8 Obsah Úvod Historie a současný stav zahraničních filmových produkcí v ČR Stručná historie a vytvoření filmové tradice Objem filmové produkce v ČR Objemy filmové produkce dle typu Důvody propadů objemu zahraniční filmové produkce Parametry producenta pro výběr místa natáčení Výrobní štáb Lokace Ekonomické aspekty Konkurenceschopnost filmového průmyslu v mezinárodním měřítku Investiční pobídky ve filmovém průmyslu Evropa Státy mimo Evropu Evropská úmluva o filmové koprodukci Institucionální zabezpečení Film Commission Odbor médií a audiovize Ministerstva kultury Program podpory filmového průmyslu Vznik Programu Cíl a účel Programu Rozpočet Programu Návratnost finančních prostředků Podmínky udělení podpory Reálná funkčnost Programu a současná situace Návrh na změnu Programu Výše rozpočtu Programu Pozdní stanovení výše rozpočtu pro daný rok Kalendářní rok, krátkodobé plánování, nevyčerpané finance Rozpočty projektů Administrativa Ponechání Programu mimo zákon... 40

9 3 Přínosy a rizika pro ČR Přínosy Lidské zdroje Propagace ČR v zahraničí, turistický ruch Rozvoj filmových řemesel Směna služeb a zboží Export služeb Technologický spillover efekt Regionální rozvoj Rozvoj filmového odvětví v ČR Udržování kulturní identity země a podpora mezinárodní spolupráce Konkurenceschopnost ČR na filmovém koprodukčním poli v mezinárodním měřítku Rizika Závěr Seznam použitých a současně citovaných zdrojů Seznam použitých zdrojů Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh Přílohy... 55

10 Úvod Kinematografie je součástí umělecké oblasti, která se liší od ostatních zejména ve své duální povaze. Jedná se o propojení uměleckého a zároveň hospodářského odvětví. Česká kinematografie utváří důležité hodnoty kulturní identity státu a je také jednou z nejvýraznějších oblastí kreativního průmyslu s významnými ekonomickými i sociálními přínosy. Filmový průmysl spadá obecně do soukromého sektoru. Vzhledem k výrazným finančním nárokům, které se s výrobou filmu pojí, je ale nutné, aby tato oblast byla podpořena i sektorem veřejným. Klasickým vícezdrojovým financováním, jako je tomu například u divadla (stát, kraj, město), tuto oblast podporovat nelze. Veřejným zdrojem podpory tak zůstává Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a Česká televize, která dle zákona o České televizi, 3 odst. 1 g), podporuje českou filmovou tvorbu. Objevují se i další možnosti veřejných zdrojů, jako je například podpora ze strany města. Zde se ale vždy jedná o značně nestabilní zdroje a producenti s nimi nemohou jednoznačně počítat. Žádným z těchto zdrojů však ze své podstaty nelze podporovat produkce zahraniční. Česká republika byla vždy atraktivní pro zahraniční filmové produkce zejména díky české filmové infrastruktuře a kvalitě štábů dosahující vysoké úrovně. Do roku 2003 se objem zahraniční filmové produkce držel vysoko nad tuzemskou. K této atraktivitě však došlo bez výrazné podpory ze strany vlády, neexistovaly žádné strategie pro lákání zahraničních producentů do České republiky. Zásadním zlomem byl rok 2004, kdy proběhlo zavedení fiskálních stimulů v Maďarsku a dalších státech Evropy. Na to ČR nedokázala zareagovat až do roku 2010, kdy byl zaveden Program podpory filmového průmyslu (dále jen Program ), který umožňuje podporovat tyto zahraniční projekty. Mezitím se zahraniční produkce přesunuly zejména do Anglie, Maďarska a Německa. Zavedením tohoto Programu chtěla Česká republika získat zpět konkurenční postavení na poli filmového průmyslu a navrátit tak rovné ekonomické podmínky. Potenciál filmového průmyslu a jejich přínosů si v současné době uvědomuje stále více států a jejich vlády se různými způsoby snaží tuto oblast podporovat. Ministerstvo kultury České republiky zpracovávalo od roku 2006 různé studie, které dokládaly tyto ekonomické, kulturní či sociální přínosy. První zmínka o zavedení určité podpory stojí v Programovém prohlášení vlády z roku 2007, které se odkazuje na zajištění systému fiskálních stimulů. Vláda si začala uvědomovat, že jiným způsobem nelze tento 1

11 problém vyřešit. V době úřednické vlády Jana Fischera se v těchto tendencích pokračovalo, až se nakonec Program schválil a začal fungovat v roce Tento významný krok ale nelze brát za definitivní vyřešení problému, který nastal. I nadále se musí pokračovat v tendencích navrácení konkurenceschopnosti. Cílem bakalářské práce je poukázat na aktuální situaci atraktivity České republiky pro zahraniční filmové produkce. Zejména se zaměřuje na postavení konkurenceschopnosti České republiky před i po zavedení Programu. I přes zavedení Programu podpory filmového průmyslu totiž nelze v současné chvíli mluvit o tom, že je plně využíván potenciál České republiky. Práce by měla poukázat na to, že na poli filmového průmyslu není Česká republika stále plně konkurenceschopná. Tato bakalářská práce by taktéž mohla odrážet plnění současného Programového prohlášení vlády, ve kterém stojí: Vláda bude usilovat o zlepšení pozice českého filmu ve světě a o zatraktivnění ČR pro domácí a zahraniční producenty. (Programové prohlášení vlády, 2010, s. 29) První část práce je zaměřena na vytvoření filmové tradice a současný stav filmové produkce v České republice. Poukazuje na objemy filmové produkce, parametry producenta pro výběr lokace natáčení, kde práce odráží stav České republiky. Kapitola se dále zaměřuje na konkurenceschopnost ČR na poli filmového průmyslu v mezinárodním měřítku, obsahuje problematiku institucionálního zabezpečení a legislativní kroky pro podporu mezinárodní spolupráce. Po té následuje fungování Programu podpory filmového průmyslu a návrhy na jeho změnu. V poslední kapitole jsou shrnuty přínosy státu, které s sebou natáčení zahraničních filmových produkcí nese a na jejich rizika. V závěru práce je vyhodnocena hypotéza a výsledek výzkumu. Pro výzkum aktuální situace byla stanovena metoda hloubkových rozhovorů a studium dostupných dokumentů. Cílem bylo pokrýt spektrum odborníků, kteří jsou do problematiky zainteresovaní. Rozhovory poskytlo Ministerstvo kultury Odbor médií a audiovize, společnost EEIP, a. s., poradenská společnost, která se zabývá zpracováním finančně-ekonomických analýz a hodnocením dopadů regulace (RIA) 1. Tato společnost vypracovala různé studie a koncepty směrem k filmovému průmyslu pro Ministerstvo kultury a stála u zrodu Programu. Její pracovníci také zpracovali dokument Vyhodnocení Programu podpory filmového průmyslu za rok Jedná se o soustavu metod, která hodnotí pozitivní a negativní dopady legislativních návrhů či legislativních úprav. Dle usnesení vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, musí tímto procesem projít vše, co je předkládáno Vládě ČR. 2

12 Vypracováno je již i Vyhodnocení Programu za rok 2011, které však stále nebylo předloženo vládě. Rozhovor dále poskytlo vedení obchodního oddělení společnosti Barrandov Studios a. s. a vedoucí Film Commission. Tato organizace má na starost propagaci České republiky jako destinaci pro natáčení a zahraničním producentům zde poskytují informační servis. Za producenty poskytli rozhovor zástupci dvou největších produkčních společností v České republice. Jedná se o vedení společnosti Milk & Honey Films a vedení produkční společnosti Stillking Films, kteří spolupracují se zahraničními producenty a mají zkušenosti s novým vládním Programem. 3

13 1 Historie a současný stav zahraničních filmových produkcí v ČR Kinematografie v České republice má velmi bohatou tradici, která vychází z její už téměř stoleté historie. V této kapitole je stručně popsána zejména z pohledu postavení tohoto odvětví na našem území. Současný stav se na tuto historii plně váže. Pro zmapování současného stavu je nutné zhodnotit objemy filmové produkce za posledních deset let. Kapitola dále poukazuje na důvody pro změny těchto objemů, aby byl jasně definován problém, který práce řeší. Důležité je také stanovit parametry producenta pro výběr lokace natáčení, na které se pojí situace na straně konkurence. Tak lze dále hodnotit konkurenceschopnost České republiky. V následujících podkapitolách jsou představeny další aspekty podpory mezinárodní spolupráce. Jedná se o mezinárodní legislativní úpravu koprodukcí a institucionální zabezpečení směrem k zahraničním filmovým produkcím, které chtějí natáčet na území ČR. 1.1 Stručná historie a vytvoření filmové tradice První zmínky o kinematografii na našem území jsou z úplného konce 19. století, kdy probíhala první představení. Zemské úřady začaly vydávat licence, kterými byla představení podmíněna. V roce 1907 se u nás otevřelo první stálé kino. Jeho zakladatelem byl Viktor Ponrepo. Na začátku 20. století se již začaly objevovat snahy o filmové výrobny a samotnou produkci, které stát však nepodporoval. Tyto snahy byly během první světové války utlumeny, ale po jejím skončení se objevily velké tendence o zvýšení kvality českého filmu. Koncem dvacátých let se již objevují významné filmy a prosazují se i umělečtí pracovníci (např. Martin Frič). Ve 30. letech se objevuje nástup zvukového filmu a také podpora ze strany vlády. Ta jasně určovala kvóty pro dovoz filmů 2, které byly po pár letech zrušeny a jejich poplatky 3. Ty zůstaly ve fondu pro podporu tuzemské výroby. Roku 1933 došlo k otevření Barrandovských ateliérů, které se dodnes těší věhlasu u nás i v zahraničí. Patřily k nejmodernějším komplexům v Evropě. Na úkor kvantity však tuto dobu poznamenala úroveň kvality filmů. Do druhé světové války se ale stihlo vyprodukovat velké množství snímků známé v současné době jako filmy pro pamětníky. Na nich 2 Tímto byl jasně určen poměr objemu tuzemské výroby a zahraničního dovozu (nejdříve 1:7, posléze dokonce jen 1:5). 3 Poplatky za povolení dovozu filmů (cca od Kč do Kč) 4

14 se podílela i tehdejší elita českého filmu (např. Vlasta Burian, Karel Lamač, Jiří Voskovec či Jan Werich). V době protektorátu bylo všechno odkoupeno Německou stranou a výroba českého filmu byla plně v jejich kompetenci. Filmový průmysl byl centralizován a plně se do něj začalo investovat. Na začátku druhé světové války ještě stále vznikaly filmy pro české publikum. V této těžké době dokonce vzniklo i pár velmi kvalitních filmů (např. Městečko na dlani). V závěru války byl ale filmový průmysl na pokraji úpadku. Po konci druhé světové války byl celý český filmový průmysl plně znárodněn. Kinematografie sloužila čistě k propagandě, podléhala cenzuře a za významné zde je zde možno považovat pouze animované filmy (např. Cesta do pravěku Karla Zemana). Tato doba znamenala pro filmový průmysl velmi těžké časy. Oživení české kinematografie přišlo s šedesátými lety a tzv. Novou vlnou. Díky dramaturgické decentralizaci a nástupu prvních absolventů FAMU vzniká uvolněnější atmosféra. V této době působilo mnoho významných českých filmařů (např. František Vláčil, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Miloš Forman). Vznikaly hodnotné filmy - některé dokonce získaly i zahraniční ocenění (např. oscarový Obchod na korze). Rokem 1968 však tato slavná éra končí. Znovu nastala centralizace dramaturgie a vše spadalo pod přísnou ideologickou kontrolu. Někteří filmaři kvůli politické situaci emigrovali, dalším bylo z politických důvodů zakázáno tvořit a filmy byly předmětem kruté cenzury či byly zcela zakázány. Film podléhal výhradně vládě a byl státním monopolem. Uvolnění nastává až v 80. letech, a to zejména po revoluci v roce O rok později nastává transformace české kinematografie, kdy se začíná prosazovat privatizace filmového průmyslu, jeho právní ukotvení a další kroky pro uvolnění filmového průmyslu a obchodu. Otázky kinematografie se přesouvají pod Ministerstvo kultury. Zákonem č. 241/1992 Sb. byl zřízen Státní Fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, který měl za úkol podporovat tuzemskou produkci. Ten se však ze začátku potýkal s nedostatkem financí a roku 1992 se natočilo pouhých osm českých filmů. Oproti roku předešlému, kdy se jich natočilo až 28, to byl obrovský propad. Roku 1993 vstoupil v platnost zákon č. 273/1993 Sb. o audiovizuálních dílech, který znamenal faktické zrušení starých dekretů 4, umožnění legální privatizace a dále stanovuje podmínky výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, změny a doplnění 4 Dekret prezidenta republiky Edvarda Beneše - č. 50 ze dne 11. srpna 1945 o opatřeních v oblasti filmu (znárodnění filmového sektoru). 5

15 některých zákonů a některých dalších předpisů. 100 milionů, které byly poskytnuty na začátku 90. let na dokončení projektů (50 % podnikům a 50% soukromé tvorbě), byly vyčerpány a soukromý sektor nedokázal tak rychle vládní zdroje nahradit. Během dalších let se ale trh dočkal oživení a každoročně vznikalo mezi deseti a dvaceti ryze českých filmů. Mezi lety 1989 a 1990 na naše území začaly jezdit také zahraniční filmové produkce a značně vzrostla výroba reklam. Roku 2002 se objem filmové produkce v ČR pohyboval nad 7 miliard korun. 1.2 Objem filmové produkce v ČR Český trh pojme svými kapacitami objem filmové produkce kolem 5 až 8 miliard korun ročně. Roku 2002 to bylo přibližně 7, 2 miliard korun, v roce 2003 dokonce 7, 6 miliard korun. Naplnění těchto kapacit nebylo do roku 2003 problémem. Roku 2004 však zasáhl Českou republiku fatální propad, a to až o 47 %. Celkový objem produkce dosáhl pouze do výše 4 miliard korun. Druhý propad zasáhl filmový průmysl roku 2008 a Nejnižší objem pak vykazoval rok pouhé 3 miliardy korun. Roku 2010 nastal mírný nárůst na 3, 6 miliard, který dosahuje úrovně z roku Svou výší je ho ale možné srovnávat s přesným objemem propadu mezi roky 2003 a Na grafu č. 1 lze tyto přesné objemy sledovat od roku 2002 do roku Částky jsou uvedeny v milionech korun českých. Meziroční propad produkce je od roku 2003 do roku 2010 téměř 53%. Pro jasné definování důvodů pro tyto alarmující propady je nutné celkový objem produkce rozčlenit dle typů, které se do těchto celkových dat započítávají. Graf č. 1: Objem filmové produkce celkem zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi 6

16 1.2.1 Objemy filmové produkce dle typu Celkový objem filmové produkce v České republice tvoří tuzemská filmová produkce, zahraniční filmová produkce a výroba reklam. Na grafu č. 2 lze vidět podíly jednotlivých složek na celkové produkci od roku 2002 do roku Částky jsou uvedeny v milionech korun českých. Graf č. 2: Objemy filmové produkce dle typu zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi Stabilní hodnotu držela tuzemská filmová produkce, která ale zaznamenala roku 2005 nárůst z objemů kolem 300 milionů korun ročně až na objemy, jejichž hodnoty dosahovaly přibližně 700 milionů korun. Významným rokem pro české filmy byl rok 2006, kdy roční objem dosáhl téměř výše 800 milionů korun. Toto navýšení způsobilo zejména natáčení koprodukčního celovečerního snímku Bathory 5. Výše jeho rozpočtu činila přes 330 milionů korun, což na poměry rozpočtů českých filmů není běžné. Výše tuzemské produkce, pohybující se kolem milionů korun, se udržela až do roku 2009 i díky nárůstu financí ve Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Posléze ale opět klesla na 577 milionů korun. Nejvýraznějším rokem byl překvapivě rok 2008, který vykázal až 880 milionů korun. Jako jediný typ tak v tomto roce docílil nárůstu objemu (objemy zahraniční produkce i výroby reklam vykazovaly úbytek). Od roku 2002 do roku 2010 lze jasně pozorovat 5 Premiéra: 2008; režie: Juraj Jakubisko, žánr: historické drama Na natáčení se podílely státy: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Velká Británie). 7

17 tendenci nárůstu objemu tuzemské filmové produkce, což je pro oblast kinematografie v České republice příznivé. Z pohledu celkového objemu to vždy byl ale podíl nejnižší, s výjimkou mezi roky 2008 a Nejvýraznější podíl objemů pro český filmový průmysl má výroba reklam a zejména zahraniční filmová produkce. Z grafu je patrná úroveň produkce reklam, která se po celou dobu drží na stejné hladině okolo 2 miliard korun ročně a nevykazovala žádný výrazný propad. Úbytek a nárůst objemů meziročně nikdy nepřesáhl hranici 500 milionů korun. Důvod propadu celkového objemu filmové produkce v České republice tak jasně souvisí s posledním typem, kterým je natáčení zahraničních filmů na našem území. Objemy zahraniční filmové produkce vykazovaly nejvyšší hodnoty a do roku 2003 se držely kolem 4 až 5 miliard korun ročně. Na grafu č. 3 je patrný podíl zahraničních filmů na celkovém objemu, který činil až 66 %. Reklamy pak tvořily 31 % a české filmy pouze 3 % z celkového objemu. Rokem 2004 ale nastal zásadní propad zahraniční filmové produkce, a to až o 70 %. Z objemu přes 5 miliard korun klesla úroveň na pouhé 1, 5 miliardy, což znamená propad přibližně o 3, 5 miliardy korun. To se významně podepsalo na poklesu celkového objemu filmové produkce v České republice. Téhož roku vykázaly české filmy dokonce nárůst a reklamy poklesly o pouhých 264 milionů korun. To je ale při miliardových objemech zanedbatelná částka. Graf č. 3: Podíly jednotlivých objemů za rok 2003 Graf č. 4: Podíly jednotlivých objemů za rok 2004 zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi Roku 2004 se na celkovém objemu podílely zahraniční filmy pouhými 38 %. Na grafu č. 4 je jasně patrný nejvyšší podíl výroby reklam (52 %), který paradoxně v témže roce vykázal úbytek. Zahraniční filmová produkce nepřesáhla až do roku 2007 ani 2 miliardy korun, což je i pod úrovní produkce reklamy. Když do České republiky v tomto roce přijela 8

18 americko-anglická koprodukce natáčet známé pokračování celovečerního filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian 6, poprvé tuto hranici překonala. Tento film je ale pro své výtvarné pojetí velmi specifický na výrobu. Tvůrci byli velmi dobře informováni o české filmové tradici a dovednostech umělecko-řemeslných pracovníků. Jednalo se proto o výjimku klesajícího trendu, kde dominovala kvalita práce na dekoracích, stavbě, kostýmech a vizuální stránce filmu. Následující dva roky 2008, 2009 však objemy nedosahovaly ani 800 milionů korun, což znamenalo i nižší objem než v České republice vykazovala tuzemská produkce. V roce 2009 se v České republice netočil žádný větší zahraniční film, což vystihuje i vyjádření Jasminy Torbati pro The Wall Street Journal. "No major Hollywood or any other big international production has come here yet this year," said Jasmina Torbati, a producer at Centralscope. (Rousek, 2009) V této době to znamenalo tedy již druhý propad, který v porovnání s rokem 2003 byl až 86 %. Tento alarmující fakt již nadále nebylo možné přehlížet. Po zavedení podpůrného Programu (podrobně v kapitole 2), který byl v roce 2010 definitivně spuštěn až v červnu, dosahoval objem výše 943 milionů korun Důvody propadů objemu zahraniční filmové produkce Důvodů pro propad objemu zahraniční filmové produkce není mnoho. Nejedná se o součet velkých vlivů, ale o jeden hlavní důvod a další, které k tomu mohly pouze přispět. Spekulované zvýšení cen za služby v České republice vyvrací zásadně nekolísající objemy tuzemské produkce a výroby reklam. Jediné místo, kde důvody hledat, jsou zahraniční filmové produkce. Není možné, aby zvýšení cen poznamenalo pouze jeden typ. Tento faktor by se projevil na celé sféře, a proto to tuto teorii popírá. Od roku 2001 se v Evropě po vzoru jiných světadílů začaly rozmáhat tendence podpory zahraničních filmových projektů. Vlády různých států si začaly uvědomovat přínosy, které s sebou projekty nesou, a začaly se různými způsoby snažit přilákat zahraniční producenty právě do jejich státu. V tomto směru je pro Českou republiku největším konkurentem Maďarsko, Německo a také Anglie. Roku 2004 zavedlo podpůrný systém právě Maďarsko. Vzhledem k tomu, že finanční aspekt u filmu hraje významnou roli, jsou tyto finanční kompenzace pro producenty velmi lákavé. Maďarsku se tak podařilo přilákat i ty filmové projekty, které byly plánované v České republice. Z grafu č. 5 je jasně patrné, že z roku 2004 na rok 2005 se v Maďarsku 6 Originální název: The Chronicles of Narnia: Prince Caspian, premiéra: 2008; režie: Andrew Adamson, žánr: fantasy 9

19 dokonce zvedl objem filmové produkce až o 480 %. Reagovat na to dokázaly další země Evropy - například i Francie. Zavádění pobídkových systémů v Evropě znamenalo pro Českou republiku fatální odliv zahraničních produkcí. Tento důvod zásadně potvrzuje fakt, že výrobu reklam propad nezasáhl, a to nejspíše proto, že na reklamy se pobídkové systémy nevztahují. Graf č. 5: Náklady filmových produkcí vynaložené v ČR a Maďarsku mezi lety 2002 a 2006 zdroj: Ministerstvo kultury (zdroj dat: Asociace producentů v audiovizi, Hungarian Motion Picture Public Foundation) Dalšími faktory, které mohly přispět k propadu objemu, jsou změny kurzů, finanční ekonomická krize a stávka v Hollywoodu. Tyto faktory je možné aplikovat na propady v letech 2008 a Finanční ekonomická krize vznikla v Americe roku 2007 a její příčinou byly hypoteční úvěry, které způsobily propad burzovních trhů. Tato událost odstartovala celosvětovou finanční krizi. I filmový průmysl tento fakt vnímal a producenti začali redukovat náklady na filmy. Avšak vzhledem k tomu, že dle diváckých statik do kin stále chodili lidé a film stále značně vydělával, na propadu se to výrazně nepodepsalo. Dalším možným faktorem, který k propadu mohl přispět, byla stávka hollywoodských scénáristů v roce 2008, která pozastavila některé plánované projekty. Tyto propady přímo souvisejí s parametry, díky kterým se producent rozhoduje o místě natáčení. 1.3 Parametry producenta pro výběr místa natáčení Při výběru místa natáčení má producent jasné parametry, kterými se řídí. Aspektů, které bere v potaz je mnoho. Nejdůležitějším ukazatelem je však kreativní složka natáčeného filmu - zejména lokace natáčení. Toto hledisko odráží potřeby filmu. 10

20 Filmy, které se například pojí s určitým místem, na kterém musí být i natočen, nemají možnost mobility a musí se tak přizpůsobit místním podmínkám. Častější forma je však možnost natáčet v prostředí jiném, než je film zasazen. V tomto směru je pak možností více. Velkou roli zde hrají dovednosti a kvalita pracovníků, kteří se na určitém místě nacházejí. Celý zahraniční výrobní štáb se totiž na místo natáčení nepřesouvá. Přijíždí pouze ti, kteří nejsou nahraditelní zejména kreativně. Často se jedná pouze o tzv. Head of Department (Claussová, 2012), kteří stojí za celkovým vizuálním a dramaturgickým vyzněním filmu. Tento přístup je však u každé produkce zcela individuální. Obecně se ale dá říct, že samotný výrobní štáb je najímán místně. Tyto dva aspekty ale může splnit více lokalit v současné době tak svoji výraznou roli hraje ekonomické hledisko, reprezentováno možnostmi podpory ze strany vlády určitého státu. V současnosti se jedná právě o pobídkové systémy. Každý film má svá specifika, která nelze generalizovat. Lze ale říci, že pobídky jsou pro producenty velice výrazným lákadlem a často dokonce i jediným motivačním faktorem. Proto je práce z největší části zaměřena na toto hledisko. Dalšími parametry je místní infrastruktura směrem k technice, pronájmu techniky či postprodukčním možnostem Výrobní štáb Česká republika je velmi známá špičkovou kvalitou štábových profesí. Kvalitu pracovníků odráží místní dlouholetá filmařská tradice. Celé spektrum oborů, které se na výrobě filmu podílejí, je v České republice k dispozici. Jedná se o herecké obsazení, které nemá problém s cizí řečí, o technické zajištění, kameramany, produkční, švadleny atd. Zejména se také jedná o velmi proslavené pracovníky umělecko-řemeslných profesí a stavbu dekorací 7. Z dekorací, co tady české štáby staví, jsou všichni vždycky obrovsky nadšení. (Claussová, 2012) Jediné, co Česká republika nenabízí, jsou velmi specifické profese, které by se na českém trhu neuživily - např. animatronic (Claussová, 2012). Zde se jedná o speciálně vyrobenou masku, která nahrazuje skutečného herce či postavu tam, kde je nelze pro své specifické proporce či vlastnosti použít. Ovládání těchto masek provádí zaučený pracovník. Objevuje i mnoho dalších takto specifických profesí, které jsou ale využívány speciálně. 7 Např.: filmoví truhláři, skláři, umělečtí kováři, malíři pozadí/dekorace/kulis, výtvarníci kostýmů, masek, kostýmové švadleny, štukatéři, zámečníci, kováři, zbrojíři, patinéři, pasíři, krejčí, obuvníci atd. 11

21 Česká republika má velmi talentované pracovníky, kteří utvářejí vizuální stránku filmu. Často si zahraniční produkce přivážejí členy štábu, kteří mají zkušenosti z velkých amerických produkcí, někdy však najmou i české odborníky. Například v současné době se tu točí korejsko-americký větší film a ti si přivezli pár svých lidí, ale production designer, což je filmový architekt, hlavní vizuální tvůrce dekorace, stavby, celá vizuální stránka tak toho si najali tady. (Claussová, 2012) O kvalitě českých odborníků mluví také režisér seriálu Borgia 8. "Fascinuje mě, co čeští umělci a řemeslníci dokázali. V ateliérech vyrostl Řím, mám k dispozici vlastní Sixtinskou kapli. A všechno je jako opravdové." (Hirschbiegel, 2011) České republika má k dispozici množství filmových štábů s velmi profesionálními a kreativními pracovníky. Proto je možné na našem území natáčet i více větších produkcí zároveň Lokace Česká republika má velice rozmanité možnosti lokací. Svojí polohou ve středu Evropy navíc nabízí přidanou hodnotu, kterou je možnost snadných a rychlých přesunů do kteréhokoli místa v Evropě. To je pro zahraniční produkce velice pohodlné. Lokace v České republice jsou velmi dobře dostupné. V zahraničí je navíc rozšířena velmi dobrá pověst, kterou Česká republika směrem k lokační infrastruktuře má. Exteriéry, které Česká republika nabízí, obsahují celé spektrum možností. Svojí polohou a přírodní rozmanitostí nabízí různé typy exteriérů a zároveň i počasí. Najdeme zde různorodé přírodní motivy, architektonické styly a epochy. (Claussová, 2011). Velice výhodné je i počasí, které nabízí všechny čtyři roční období (s ním spojený například sníh atp.) Česká republika je známá také díky svým zachovalým historickým památkám. Například na hradě Pernštejn v současnosti natáčí norská produkce pohádku a lokaci si nemohou vynachválit. Právě lokace a štáb je podle režiséra Nilse Gaupa (2012) hlavní důvod natáčení v České republice. Pro svoji zachovanou historii, atmosféru a filmové zázemí je ale nejčastějším místem natáčení zahraničních produkcí hlavní město Praha. Ta je velmi oblíbeným místem natáčení zahraničních produkcí. Foreign crews like to work in Prague. The Czechs are open, hard working and Prague is a pleasant place to work. Actors especially enjoy woriking in Prague. (Minkowski, 2012) 8 TV seriál, 2011, režie: Oliver Hirschbiegel, Metin Hüseyin, Christoph Schrewe, Dearbhla Walsh žánr: historické drama, spolupracují: Česká republika, Francie, Německo. 9 Závisí ale na velikosti, charakteru a potřeb projektů. 12

22 Česká republika má velice dobré zázemí ateliérů a filmových studií. Jedná se například o Prague Studios, Filmové ateliéry Zlín či Ateliéry v pražských Letňanech. V první řadě jsou to ale Barrandovské ateliéry v Praze. Ty vznikly již v 30. letech 20. století a jsou největším komplexem v České republice. Poskytují kompletní spektrum služeb, které je při natáčení potřeba a v současné době nabízí až 14 ateliérů. Barrandov Studio může nabídnout bezesporu komplexnost poskytovaných služeb - od pronájmu ateliérů, přes stavbu, půjčení kostýmů, rekvizit, zpracování filmového materiálu až po postprodukci. (Randíková, 2012) To je činí také jedním z největších filmových ateliérů Evropy. Pro svoji tradici si v České republice i v celém světě udělaly velice dobrou pověst. Od roku 1990 se zde začaly objevovat i zahraniční filmové produkce, které v současnosti tvoří až 90% podíl celkových zakázek. Tato výše ale úzce souvisí se zavedením pobídkového systému. Bez Programu podpory filmového průmyslu by se zde žádné zahraniční filmy netočily. Před schválením pobídkového systému se na Barrandově točily převážně reklamní zakázky a menší filmové projekty pro ruský trh, který daňové pobídky neřeší. (Randíková, 2012) Ekonomické aspekty Ekonomické aspekty znamenají podmínky pro financování filmu v daném místě. Jedná se o výši kurzu měny dané země, o možnost navrácení DPH 10, které je v České republice pro zahraniční produkce plně vratné (producenti si o navrácení žádají vždy) a ceny za služby. V současné době se ale jedná zejména o možnost pobídek pro zahraniční filmaře. Tyto pobídky zavedla Česká republika až v roce 2010 pod Programem podpory filmového průmyslu (viz. kapitola 2). Jelikož Česká republika má infrastrukturu na velmi vysoké úrovni, tyto pobídky znamenají zásadní parametr konkurenceschopnosti České republiky. 1.4 Konkurenceschopnost filmového průmyslu v mezinárodním měřítku Typicky charakteristickým rysem výroby filmu je její extrémní mobilita. Natáčení je často nutné přesunout do míst, které jsou buď specifické pro téma filmu, či do míst, kde je výroba filmu levnější. Zostřující se tendence států Evropské unie a celého světa o získávání zahraničních zakázek se projevila i ve filmovém průmyslu. To zapříčinilo zavádění různých pobídkových systémů, které jsou v současné době jedním z nejdůležitějších aspektů této mobility i dle George Lucase, jednoho z nejznámějších režisérů a producentů, který má zkušenosti s natáčením v České republice. "As a producer, I will always go to the country that has the best crew 10 Daň z přidané hodnoty, dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 13

23 coupled with the most tax incentives." (Rousek, 2009) Česká republika bez systému finanční podpory zahraničním projektům tak byla jen těžko do roku 2010 konkurenceschopná, a to i přes své lokality a pracovníky na vysoké úrovni. Tato ztráta atraktivity se projevila na výše zmíněných objemech fatálním způsobem Investiční pobídky ve filmovém průmyslu Zásadním aspektem konkurenceschopnosti se staly investiční pobídky. Prvotním cílem zavádění těchto pobídek je podpora filmového průmyslu zejména směrem k přilákání zahraničních produkcí. Systémy ve většině případů podporují i tuzemskou produkci, ale nikde se nevztahují na výrobu reklam. Tyto investiční pobídky mají zejména funkci ekonomickou, nicméně mají i veliký marketingový a psychologický vliv. Zavádění těchto systémů přináší zvýšenou ekonomickou aktivitu, jedná se o nejsilnější nástroj marketingu pro lákání zahraničních producentů v současné době, ale také na producenty působí směrem k zájmu samotné země o jejich činnosti. Když v zemi systém funguje, poukazuje to na to, že si vláda uvědomuje mobilitu natáčení filmů a naznačuje tak, že chce, aby se točil zahraniční film právě u nich. Tento psychologický aspekt hraje při výběru lokací také veliký vliv. Obecně je možné rozdělit pobídky na dva typy, které jsou založeny na: daňových úlevách (tax incentive tax shelter/ rebate/ certificate), kompenzaci x % vynaložených nákladů (cash rebate). Tyto systémy nebo jejich kombinace fungují již v mnoha zemích Evropy a zbytku světa. Pobídky, které jsou založeny na daňových úlevách, znamenají podporu, kde je často do procesu zapojen místní soukromý subjekt, který nespadá do filmového průmyslu. Ten pak poskytuje část peněz ze své daňové povinnosti na kompenzaci nákladů vzniklé na jeho území. Vybraný subjekt si zároveň může tuto částku dát do nákladů, čímž si snižuje daňovou povinnost. Systémy založené na daňových úlevách mohou mít více podob (daňové štíty, certifikáty apod.) Nevýhodou těchto opatření je jejich často těžká kontrola a může zde docházet k daňovým únikům. Další nevýhodou oproti druhému typu, je delší prodleva navrácení financí. Velkou výhodou těchto systémů je uspokojení všech, kteří o podporu zažádají. Pobídky, které jsou založeny na kompenzaci x % vynaložených nákladů, znamenají podporu ze speciálně vytvořeného programu či fondu financovaného státem. Jedná se 14

24 o proplacení místně vynaložených nákladů, které mohou mít v každé zemi jiné procento. O tuto podporu je nutné zažádat u místně určeného subjektu. Jedná se o přímou státní správu, kam není zapojen soukromý subjekt. Výhoda tohoto systému je v jednoduchosti, rychlém vyplacení peněz a bezpečnější kontrole. Nevýhodou je zejména finanční strop, který je pevně stanoven vládou a nemusí se tak dostat na všechny zájemce Evropa V Evropě se různé formy pobídkových systémů po celosvětovém vzoru začaly objevovat od roku Do roku 2011 se jednalo až o 15 evropských zemí. V drtivé většině zemí fungují tyto podpory na základě daňových úlev. Jedná se o devět států: Španělsko, Itálie, Chorvatsko, Francie, Maďarsko, Lucembursko, Belgie, Velká Británie, Irsko. Procento z uznatelných nákladů pak proplácí: Německo, Island, Lotyšsko, Rakousko a od roku 2010 také Česká republika. Na rozdělení názorně poukazuje obrázek č. 1. Obrázek č. 1: Rozdělení států Evropy dle typu pobídek zdroj: Ministerstvo kultury Tyto podpory mohou být v každé zemi zaštítěny různými subjekty. Ve Španělsku, Velké Británii a z části také v Irsku zajišťují tuto pobídku přímo daňové správy. V Belgii, České republice, Islandu, Itálii a částečně také v Irsku je tato podpora zaštítěna 15

25 některým z ministerstev Ministerstvem kultury, Ministerstvem financí, v případě Islandu dokonce Ministerstvo průmyslu. V ostatních případech se jedná o speciální filmová centra či fondy, která jsou specifická pro jejich místní systém. Vzhledem k množství států kolem České republiky s touto podporou je pochopitelné, že konkurenceschopnost ČR by bez zavedení tohoto systému nebyla možná. Státy mají nastavená různá procenta, které vrací filmovým produkcím. V České republice je tomu od roku %. Nový systém fiskálního stimulu ve Velké Británii kompenzuje 20 % a u nízkorozpočtových filmů až 25 % nákladů místně utracených. Dále například v Maďarsku bylo procento navýšeno z 20 % až na 25 %. Na grafu č. 6 lze tyto procenta sledovat v zemích EHP 11. Graf č. 6: Procentuální výše pobídek v zemích EHP zdroj: EEIP, a. s. (zdroj dat: Česká filmová komise) Nejvyšší procento návratnosti má Irsko a Maďarsko, které následuje Velká Británie. Česká republika má stejné procento jako Německo a Francie. V Norsku a na Islandu nedosahuje výše 20 %. Na grafu č. 7 je patrné porovnání výše vrácených peněz filmařům za uznatelné náklady ve Velké Británii, Belgii, Lucembursku a Německu mezi lety 2008 a Pro srovnání je v grafu uvedena i Česká republika po zavedení pobídek. 11 Evropský hospodářský prostor - European Economic Area EEA vznik: 1994, pro volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. 16

26 Graf č. 7: Srovnání výše vyplacených pobídek zdroj: Ministerstvo kultury (zdroj dat: Public Funding for Film and Audiovisual Works in Europe, 2011, European Audiovisual Observatory, www. ffa.de) Velká Británie se výší pobídek pohybuje přes 100 milionů EUR ročně, což je v přepočtu 2, 5 miliardy českých korun. Belgie a Německo vyplácí každoročně přibližně polovinu. Po zavedení Programu v České republice dosahovala výše vyplacených pobídek pouze 177 milionů korun. Česká republika tak v tomto roce zaostává i za zemí, jakou je Lucembursko, které dosáhlo výše v přepočtu okolo 325 milionů korun. V případě České republiky se jedná skoro o polovinu Státy mimo Evropu Pobídkové systémy se začaly objevovat ale již v 90. letech 20. století zejména ve Spojených státech amerických. Do roku 2002 zde fungovaly v různých fázích a podobách v šesti státech v Minnesotě, Novém Mexiku, Montaně, Louisianě, Havaji a v Puerto Ricu. Názorně jsou státy vyznačeny na obrázku č. 2. Po tomto roce nastalo v Americe konkurenční zavádění těchto systémů až nakonec v roce 2009 mělo určitou formu podpory filmového průmyslu až 44 států USA. Tyto státy demonstruje obrázek č. 3. Ve Spojených státech amerických mají pobídky různou formu, nejčastější je však typ daňových úlev. Formu druhou využívá celkem 17 států, ale objevuje se povětšinou v kombinaci s daňovými systémy. Současně mají některé státy zavedenou i podporu, která umožňuje natáčení v lokacích bez poplatku či poskytují výrazné slevy na ubytování. Typickým příkladem je California, Iowa či v Maine. Systém osvobození producentů od poplatků za lokace funguje v 6 státech USA. Slevy na ubytování je možné získat až v 33 státech. 17

27 Obrázek č. 2 Státy USA podporující filmový průmysl formou pobídek v roce 2002 zdroj: Luther, William J., January 2010 Movie Production Incentives: Blockbuster Support for Lackluster Policy (January 1, 2010). Tax Foundation Special Report, No. 173 Obrázek č. 3 Státy USA podporující filmový průmysl formou pobídek v roce 2009 zdroj: Luther, William J., January 2010 Movie Production Incentives: Blockbuster Support for Lackluster Policy (January 1, 2010). Tax Foundation Special Report, No

28 Pobídkové systémy jsou typické také pro Kanadu, Austrálii a Nový Zéland. Kompenzace produkčních nákladů ve výši 12,5 % lokálně vynaložených prostředků, se poskytuje v Austrálii a na Novém Zélandě. 1.5 Evropská úmluva o filmové koprodukci Posílení mezinárodní spolupráce představuje směrem k filmovému průmyslu i Evropská úmluva o filmové koprodukci. Ta byla podepsána ve Štrasburku a vstoupila v České republice v platnost 1. června Vznikla na základě iniciativy Rady Evropy a její myšlenky o uchování, podporu, sdílení a obranu kulturní rozmanitosti evropských států. Jedná se o legislativní úpravu mezinárodních koprodukcí za účelem jejich rozvoje. Smluvní strany této Úmluvy se zavazují podpořit rozvoj evropské filmové koprodukce ( ). (Evropská úmluva o filmové koprodukci, 1992, hlava 1, čl. 1) Na základě této úmluvy se uděluje koprodukční statut, díky kterému mohou producenti žádat o různé koprodukční příspěvky. Tyto evropské koprodukce mohou dosáhnout na evropskou finanční podporu, zejména se jedná o evropský fond EURIMAGES. Vzhledem k tomu, že Česká republika tuto dohodu podepsala a souhlasila tak s jejím obsahem, je možné tvrdit, že si uvědomuje kulturní význam mezinárodní spolupráce a dědictví v oblasti filmového průmyslu. Další dohody jsou z roku Jedná se o Dohodu o filmové spolupráci s Itálií a Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o koprodukci a výměně filmů. 1.6 Institucionální zabezpečení Institucionální zabezpečení představuje systém, který sdružuje instituce, organizace a další subjekty na poli české kinematografie. Ve většině států Evropské unie i ve zbytku světa, kde je kinematografie rozvinutá, fungují zastřešující subjekty, pod které spadá celá tato oblast. To v České republice nefunguje. V současné době neexistuje v ČR instituce, která by zastřešovala veškeré činnosti v oblasti kinematografie. (Ministerstvo kultury, 2010a, s. 53) Tímto vzniká problém nejednotnosti a mohou se lehce objevovat komunikační nesrovnalosti či časové prodlevy. Koncepčním návrhem bylo rozšířit pole působnosti Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Současné institucionální zabezpečení demonstruje obrázek č

29 Obrázek č. 4: Současné institucionální zabezpečení a jejich vztahy zdroj: Ministerstvo kultury Z obrázku je patrná roztříštěnost systému. Vyplývají z něj dva významné orgány: Ministerstvo kultury a Česká filmová komora. Ta funguje od roku 2003 a vznikla z iniciativy Asociace producentů v audiovizi, Unie filmových distributorů a Asociace provozovatelů kin. Jedná se o obecně prospěšnou společnost, která svou činností zajišťuje národní zastoupení v Evropském programu MEDIA, zastřešuje činnost Českého filmového centra a současně vytváří prostor k diskuzím a řešení problémů různých asociací a sdružení působící v oblasti médií a audiovize. Zcela osamoceně zde pak funguje Národní filmový archiv a Institut dokumentárního filmu. Vzhledem k řešenému problému práce se dále autorka zaměří zejména na dva z těchto subjektů: Film Commission a Odbor médií a audiovize Ministerstva kultury. Nevládní organizací, která se věnuje zejména propagaci České republiky jako destinaci pro natáčení a poskytuje zahraničním producentům informační servis, je Česká filmová komise Film Commission. Ta spadá pod České filmové centrum, které je součástí České filmové komory. Zavedený vládní Program podpory filmového průmyslu spadá do činnosti Odboru médií a audiovize Ministerstva kultury. Působí plně pod vládním orgánem. 20

30 1.6.1 Film Commission Jedná se o organizaci, jejíž hlavním účelem je propagovat Českou republiku jako destinaci pro natáčení a poskytovat zahraničním producentům informační servis. Tyto organizace se začaly objevovat v Americe již v 50. letech 20. století a jsou součástí každého státu, kde je filmový průmysl rozšířený. V Evropě i ve světě převládá zakládání těchto organizací samotnou vládou dané země (většinou jsou nazvány Film Commission nebo Film Office, ve Velké Británii Screen Office). Tyto země si uvědomují veškeré přínosy natáčení zahraničních produkcí. V tom se ale Česká republika zásadně liší. Zájem vlády na založení takového subjektu nebyl. Film Commission byla na našem území založena až roku 2004 díky iniciativě Asociace producentů v audiovizi. V současné době je činnost Film Commission finančně podpořena ze strany Ministerstva kultury. Je jedinou organizací svého typu v ČR bez regionálních poboček a čítá dvě pracovní síly. Tento fakt je na evropské i světové poměry zcela ojedinělý. Rozvoj poboček na regionální úrovni by pomohl zejména zahraničním producentům, kterým by tato služba usnadnila organizační záležitosti natáčení (komunikace s místními úřady, dodavateli atd.) Vznik tohoto servisu však stále není v zájmu vlády a samotná Film Commission nemá na rozšiřování finanční ani lidské zdroje. Od roku 2007 je Film Commission součástí evropské asociace filmových komisí European Film Commissions Network (EuFCN), jejichž cílem je propagace Evropy jako destinace pro natáčení. Hlavním úkolem Film Commission je poskytovat informace: rámcové podmínky natáčení v ČR (povolení natáčení, víza, právní regulace zaměstnávání), informace nutné pro výběr a zajištění lokací (vytipování lokací, informace o procesu povolení natáčení, kontakty na odpovědné osoby, informace o lokaci), finanční podmínky (koprodukce, fondy, pobídky na základě v červnu 2010 zavedeného Programu podpory filmového průmyslu), filmová infrastruktura a dostupné služby (technické vybavení, ateliéry, fundusy), další služby jako např. ubytování, stravování, doprava, 21

31 kontakty na potenciální produkční partnery (vytipování lokálních partnerů) a na dodavatele služeb. (Výroční zpráva České filmové komory 2010, 2011, s. 66) Film Commission se také snaží o to, aby se natáčení zahraničních produkcí dostalo i mezi regiony 12, které z nich mohou prosperovat. V současné době jeví zájem o spolupráci například Ostrava, Jeseníky, Východní či Jižní Čechy. Dále tvoří databáze dodavatelů a lokací, zahraničním producentům zajišťují obhlídky těchto lokací a výrobních kapacit. Také organizují tzv. Location tour, kam se zvou zahraniční odborníci do různých lokací a vzájemně představují si možnosti a podmínky natáčení. Pracovníci Film Commission také vyvíjí propagační aktivity. Jedná se zejména o účast na odborných akcích, veletrzích a festivalech. Každoročně se Film Commission účastní těchto mezinárodních akcí, kde propagují Českou republiku jako destinaci pro natáčení: Mezinárodní filmový festival (dále jen MFF) Berlin, European Film Market, Německo, Locations Trade Show Santa Monica, USA, MFF Cannes, Marché International du Film, Francie, MFF Karlovy Vary, Česká republika, další odborné akce. Na těchto odborných akcích poskytuje Film Commission veškeré informace o možnostech natáčení v ČR. Její členi se dále schází se zahraničími producenty velkých studií, s nezávislými producenty a tvůrci, s nezávislými produkčními filmových a televizních společností, lokačními manažery, novináři, zástupci filmových institucí atd. Tuzemské producenty také Film Commission informuje o koprodukčních trzích, kterých se každoročně koná hned několik (např. Berlinale Co-Production Market, Connecting Cottbus, CineMart při MFF Rotterdam, Marché du Clermond-Ferrand, New Cinema Network při MFF v Římě, Paris Project a další). Tyto trhy jsou zaměřené na vyhledávání partnerů a utváření koprodukčních vztahů na mezinárodní úrovni. 12 Většina zahraničních produkcí točí na území hlavního města Prahy a okolí. 22

32 Další činností Film Commission je vydávání různých publikací a průvodců pro producenty. Ty jsou následně distribuovány různými cestami (např. na veletrzích, akcích atd.) Po světovém vzoru jsou nejvýznamnějšími publikacemi tzv. production guide, které obsahují ucelené informace o natáčení v České republice. Film Commission dále navazuje vztahy s tuzemskými i zahraničními médii. Důležitým aspektem aktivit České filmové komise je také vytváření dobrých vztahů s veřejnou správou a soukromým sektorem na poli filmového průmyslu v České republice. Jedná se o subjekty, které by natáčení zahraničních produkcí mohly využít či k jejich zájmu o natáčení v ČR mohly napomoci. Jedná se zejména o Ministerstvo kultury, Magistrát Hlavního města Prahy, Národní památkový ústav, zahraniční zastoupení ČR, CzechTourism či CzechInvest, auditorské společnosti, hotely, regionální sféra atd. V současné době nemá Film Commission žádnou marketingovou strategii pro lákání zahraničních filmových produkcí do České republiky. Z výzkumu vyplynulo, že na vytvoření takové strategie nemá organizace kapacity a také to, že vláda neposkytuje vhodné nástroje pro lákání těchto zahraničních produkcí. Nejvýraznějším marketingovým nástrojem, který na poli filmového průmyslu funguje, jsou právě pobídkové systémy, které jsou zavedeny Ministerstvem kultury pod Programem podpory filmového průmyslu (podrobně v kapitole 2). Dále výzkum poukázal na to, že Česká republika jako destinace natáčení je velmi žádaná i bez výrazné propagace. Poptávka, která se náhle zvýšila díky zavedení pobídkového systému, přesahuje možnosti vládního Programu. Vzhledem k značně limitované finanční nabídce ČR, by byly výrazné propagační aktivity spíše nežádoucí. Není totiž v této době možné uspokojit všechny zájemce z řad producentů. 13 Je proto nutné nejdříve optimalizovat nabídku vládního Programu, až pak je možné tyto propagační aktivity dále rozvíjet Odbor médií a audiovize Ministerstva kultury Odbor médií a audiovize (dále jen Odbor ) je sekcí Ministerstva kultury, která plní jím svěřené aktivity směrem k médiím, kinematografii, audiovizi, rozhlasovému a televiznímu vysílání, tisku atd. Pod Odbor médií a audiovize spadá i zavedený Program podpory filmového průmyslu. 13 Dále v kapitole 2.6 Reálná funkčnost Programu a současná situace. 23

33 Zásadní činnosti Odboru: zajišťuje plnění odborných úkolů Ministerstva při sjednávání a uplatňování mezinárodních smluv v oblasti médií a v oblasti audiovize, a to včetně účasti v orgánech těmito smlouvami zřízených, podílí se na zastupování ministerstva, případně České republiky na činnosti a jednáních národních i mezinárodních, vládních i nevládních organizací zabývajících se problematikou médií a audiovize, je gestorem členství České republiky v Evropské audiovizuální observatoři, je gestorem členství České republiky v mezinárodním fondu Eurimages a v programech Evropských společenství MEDIA, plánuje a zabezpečuje zahraniční přijímané a vysílané výstavy v oblasti hromadných sdělovacích prostředků médií a audiovize, je gesčním útvarem ministerstva k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Radě Českého rozhlasu, Radě České televize, Radě České tiskové kanceláře, Stálé komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky a Stálé komisi Senátu Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky, sleduje stav kultury v oblasti hromadných sdělovacích prostředků médií a audiovize, odpovídá za poskytování prostředků státního rozpočtu zejména formou dotací v oblasti médií a audiovize, vede evidenci vydavatelů periodického tisku a vede archiv povinných výtisků evidovaných periodik, včetně provádění kontroly správnosti uváděných údajů, vede evidenci podle zákona č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č.273/1993sb. o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl,o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů provádí kontroly územních orgánů státní správy, plánuje a zajišťuje propagaci české audiovize na mezinárodních festivalech a na akcích obdobného charakteru v České republice a v zahraničí a organizačně zabezpečuje českou účast na těchto akcích, 24

34 organizačně zabezpečuje prezentace zahraniční kinematografie v České republice. (Ministerstvo kultury, 2007) Program podpory filmového průmyslu tento Odbor spravuje od jeho zavedení v roce O jeho správu se stará jedna pracovní síla a rozhodnutí provádí Rada Programu. Náklady na administraci Programu jsou proto nízké. Na jeho fungování podrobně poukazuje následující kapitola (kapitola 2 Program podpory filmového průmyslu). 25

35 2 Program podpory filmového průmyslu Vzhledem k alarmujícímu stavu filmového průmyslu v ČR bylo nutné podniknout zásadní krok k zastavení propadu českého filmového průmyslu, který významně ovlivňují právě zahraniční produkce. Tímto krokem byl vznik Programu podpory filmového průmyslu, který výrazně ovlivnil financování tuzemských i zahraničních produkcí natáčejících v ČR. Zavedení tohoto Programu působí jak na zvýšení objemu zahraničních filmových produkcí natáčejících na území ČR, které způsobuje výnosy pro veřejné rozpočty ČR a současně zabraňuje odlivu produkcí tuzemských. Tendence českých produkcí natáčet za hranicemi ČR je pro udržení a rozvoj kinematografie u nás značně nebezpečná. Vznik Programu podnítilo zejména zavádění finančních podpor a podobných opatření v okolních zemích, v kterých je toto odvětví kreativního průmyslu rozvinuté. Největšími konkurenty ČR jsou hlavně Maďarsko, Německo a Velká Británie. Pro přilákání zahraniční produkce jsou pak tyto podpory výrazným aspektem pro výběr lokací natáčení. 2.1 Vznik Programu Tomuto Programu předcházelo zpracování materiálů, které měly významný dopad na jeho vznik. V únoru 2010 byla zpracována Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu Odborem médií a audiovize Ministerstva kultury na základě Programového prohlášení vlády ČR z června Dále se jedná o vládou schválenou Koncepci účinnější podpory umění na léta (usnesení ze 31. května 2006 č. 676) a je ovlivněno materiálem Teze zákona o kinematografii, kterou zpracovalo Ministerstvo kultury ve spolupráci s odborníky v březnu Tyto teze se zabývají problematikou legislativy směrem k české kinematografii a navrhují koncepční řešení. Sloužil jako základ pro vytvoření nového zákona o kinematografii a materiálů s ním spojených. Na základě Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu , která byla v únoru 2010 poskytnuta k připomínkování, vznikla v listopadu 2010 koncepce v upravené podobě - Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu (dále jen Koncepce ). Zpracování těchto dokumentů podnítilo také připomínkové řízení k návrhu zákona o kinematografii z roku

36 Cílem Koncepce je: posílit a uchovat hodnoty české filmové kultury, rozvinout český filmový průmysl a učinit jej konkurenceschopným v mezinárodním měřítku, posílit hospodářský potenciál kinematografie a vytváření pracovních míst, vybudovat fungující systém finanční a státní podpory, vytvořit právní zázemí, které by sloužilo k těmto účelům a bylo v souladu s předpisy EU, podpořit roli kinematografie jako nezastupitelné složky našeho kulturního dědictví zasluhující podporu a ochranu. (Ministerstvo kultury, 2010a, s. 4) Hlavním důvodem pro sestavení Koncepce je stav české legislativy, která není v souladu se současným prostředím kinematografie. Zejména pak neakceptuje nové technologie výroby i distribuce děl a konkurenční prostředí v mezinárodním měřítku, ve kterém se pohybuje. Vzhledem k tomu, že kinematografie patří mezi kreativní průmysl s velkým ekonomickým potenciálem, bylo potřeba se tomuto problému věnovat. Koncepce poukazuje na současný stav a nezbytně nutná opatření. Jedním z těchto opatření je Zajistit dlouhodobě udržitelné zdroje financování Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. (Ministerstvo kultury, 2010, s. 29), kde se na Program v jedním z jeho bodů dále odkazuje. Důležitým aspektem je zde odkaz na zpracování hodnocení dopadů regulace RIA k Programu podpory filmového průmyslu z roku 2009 ( ), které zpracovala společnost EEIP a. s. na základě údajů poskytnutých Ministerstvem kultury, Českého filmového centra Film Commission, konzultací s odborníky a odborných dokumentů. Slouží jako příloha ke Koncepci. Jedná se o analýzu k části návrhu zákona o kinematografii, která se vztahuje k úpravě podpory filmového průmyslu. Z tohoto dokumentu vyplývají významné přínosy popsané dále v kapitole 4. Analýza poukazuje na to, že v případě podpory formou vyplacených pobídek (20 % uznatelných nákladů) se z celkové vyplacené podpory vrátí do státního rozpočtu přibližně 120 %, přičemž nejvyšší výnos plyne ze zaplacených daní. 27

37 Dne 19. října 2009 pak vláda ČR projednala a schválila návrh ministra kultury na Program podpory filmového průmyslu (plné znění Programu v příloze G Program podpory filmového průmyslu). Hlasování bylo jednomyslné ze čtrnácti přítomných členů vlády hlasovalo pro čtrnáct. Toto usnesení dále obsahovalo podmínku předložit Program k posouzení Evropské komisi. Notifikace u Evropské komise je standardní administrativní proces, který je nutné splnit při zavádění těchto podpor filmového odvětví, aby byly v souladu s právem EU, které upravuje zákaz poskytování státních podpor z důvodu zachování hospodářské soutěže. Jelikož absolutní zákaz poskytování těchto podpor, samozřejmě již ze své podstaty, není možný, obsahuje výjimky stanovené zákonem, které jsou automatické a další, které splňují alespoň jednu podmínku tímto zákonem stanovenou. Ty automatické nejsou a musí projít schválením. Vzhledem k podpoře filmového průmyslu a audiovizi se odkazuje na podmínku podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví (Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie, část třetí, hlava VII, kapitola 1, oddíl 2). Výjimku úspěšně využilo již několik členských státu EU. Díky tomuto ustanovení však musí každý přihlášený projekt do Programu projít kulturním testem, který stanovila právě Evropská komise. Notifikace byla zaslána začátkem března 2010, ke schválení Evropskou komisí došlo 18. června 2010, kdy byla činnost Programu oficiálně zahájena. Vzhledem k nutnosti schválení EU a znemožnění plného fungování Programu pak v tomto období (tj. ode dne nabytí účinnosti , do dne, kdy byl Program schválen Evropskou komisí), fungoval na základě Dodatku k Programu podpory filmového průmyslu (dále jen Dodatek ). Dodatek neumožňoval automatické právo na udělení podpory, ale poskytl žadateli příležitost k tomu, aby mohl zahrnout do uznatelných nákladů již náklady vzniklé před datem podané žádosti (nejdříve však od 1. ledna 2010). Jednalo se o výjimku pouze pro žádosti podané do 14 dnů od oficiálního schválení Evropskou komisí za předpokladu splnění podmínek Programu a podání žádosti o změnu rozhodného dne vzhledem k zahájení činnosti Programu. Tento krok měl za cíl motivovat potenciální zájemce, aby realizovali své projekty na území ČR ještě před schválením Evropskou komisí. Tohoto Dodatku využila přibližně polovina zájemců. Díky čekání však ČR dále přicházela o větší zahraniční projekty. Při čekání na schválení pobídkového systému, který měl být původně schválen v lednu 2010 (schválení nakonec proběhlo v červnu) ČR přišla o několik velkých amerických projektů. (Randíková, 2012) 28

38 2.2 Cíl a účel Programu Cílem Programu je podpora a motivace tuzemských i zahraničních filmových produkcí realizovat své projekty na území ČR. Zejména posilovat konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, která byla ztracena. Účelem Programu podpory filmového průmyslu je dle článku I, odstavce 2 Programu: Podpora filmové produkce v České republice, zvýšení konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu v evropském a světovém měřítku. Zároveň je Program dodatečným zdrojem financování české národní kinematografie. Nepřímo je Program zaměřen na regionální rozvoj a podporu malých a středních podniků, drobných živnostníků a profesí s vysokou přidanou hodnotou. Přispívá k podpoře rozvoje řemesel, zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a nepřímo i k propagaci České republiky v zahraničí. (Ministerstvo kultury, 2010b, s. 2) Dle odstavce 5 pak tento Program slouží zejména jako podpora do doby přijetí řádné legislativní úpravy, tedy nového zákona o kinematografii. V současném návrhu zákona o kinematografii však Program nefiguruje. Podstata Programu je v proplacení 20 % uznatelných nákladů, které byly vynaloženy na vytvoření díla na území České republiky, tedy zejména kompenzace části nákladů na investice do českých služeb a zboží. Uznatelné náklady jsou jasně definované v Programu, článek 10, odstavec 1 a 2: 10.1 Pro účely tohoto Programu se uznatelnými náklady rozumí úhrada za dodávky zboží a služeb přímo souvisejících s realizací Projektu Žadatelem a zakoupených v České republice od subjektů, které mají sídlo, místo podnikání nebo trvalý pobyt a daňový domicil na území České republiky Pro účely tohoto Programu se uznatelnými náklady rovněž rozumí Žadatelem vyplacené honoráře hercům a členům štábu, kteří jsou cizími státními příslušníky nebo osobami, které nemají trvalý pobyt na území České republiky, a jejichž příjem nebo příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky je z tohoto důvodu zdaněn daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. (Ministerstvo kultury, 2010b, s. 11) Tato podpora je po splnění všech podmínek Programu vyplácena zpětně, což zabraňuje zneužití finančních prostředků. Nejedná se tedy ani o klasickou dotaci, ani o půjčku. Jedná se o vrácení již vynaložených peněz na území ČR. Nastavení Programu vychází z analýz zahraničních úprav těchto systémů podpor. 29

39 2.3 Rozpočet Programu Podpora je realizována formou dotace ze státního rozpočtu. Jedná se ale pouze o formu. Tato dotace představuje navrácení peněz, které již do veřejných rozpočtů natáčením přišly ještě před vyplacením. Nelze je proto srovnávat s nevratnými dotacemi, které je možné získat pro různé formy umění. Poskytovatelem této pobídky je Ministerstvo kultury. Rozpočet je stanoven v závislosti na zákonu o státním rozpočtu České republiky a je pro Program stanoven vždy na příslušný kalendářní rok. Rozhodnutí o výši rozpočtu přichází zpravidla v průběhu prosince. To je pro realizaci všech filmových produkcí velmi nepříjemným faktorem. Pro funkčnost Programu byla navrhována výše rozpočtu nejméně 500 milionů korun. Pro rok 2010 bylo přislíbeno 400 milionů korun s tím, že by se další rok měl rozpočet navyšovat. K tomu ale nikdy nedošlo. V roce 2010 bylo v rozpočtu zmíněných 400 milionů korun. Během roku došlo ale dokonce ke snížení disponibilní částky. Toto snížení bylo nutné na základě Usnesení vlády České republiky z 18. ledna 2010 č. 54, které se vztahuje na výdajové opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu České republiky na rok V Programu bylo vázáno 150 milionů korun. Tato částka byla definitivně odvedena do státního rozpočtu na konci srpna Rozpočet tedy činil pro rok 2010 pouhých 250 milionů korun, ze kterých se vyplatilo 177 milionů korun. Zbytek peněz nelze dle rozpočtových pravidel přesunout do dalšího roku, což je zásadním nedostatkem Programu. Roku 2011 byl rozpočet 300 milionů korun a vyplatilo se 260 milionů. Po prvních problémech, které se v roce 2011 pojily s nedostatkem peněz v rozpočtu, se pro rok 2012 stanovil znovu rozpočet ve výši 300 milionů korun. Žádné navýšení finančních prostředků pro fungování Programu během tří let neproběhlo. To se následně projevilo jako velký problém. Výše rozpočtu představuje tzv. disponibilní částku, která je na začátku roku alokována 14. Z této částky se odečítají schválené výše pobídek pro jednotlivé projekty ještě před jejich dokončením. To vzhledem k takto specifickému oboru, kde jsou časté změny, není vhodné. Pobídka je vyplácena až po dokončení projektu v závislosti na provedeném auditu, který je schválen Ministerstvem kultury. Výhodou tohoto systému je snadnější kontrola vynaložených prostředků a pro producenty rychlé proplacení nákladů. Z výše popsaného plynou významné nedostatky Programu, které jsou konkrétně popsány v kapitole Alokace zde znamená přislíbení finančních zdrojů vládou v určité výši. 30

40 2.4 Návratnost finančních prostředků Pobídky jsou založeny na návratnosti finančních prostředků, důvodem je fakt, že natáčení zahraničních produkcí je pro stát výhodné. Touto pobídkou je do místa nalákán investor, který zde utratí peníze za natáčení. Z uznatelných nákladů mu je pak vráceno určité procento, které je vyplaceno z již získaných peněz od investora. Peníze od něj přicházejí z mnoha zdrojů. Jejich identifikace je velmi složitá a je nesnadné jasně specifikovat výši výnosů, která státu díky natáčení zahraniční produkce vznikla. Z rozpočtů produkčních společností však lze stanovit odhad. Vzhledem k Programu vznikl odhad odvodů, který je založen zejména na dani z přidané hodnoty (dále jen DPH ), povinných odvodech, dani z příjmů, spotřební daně, cla, místních poplatků a zaměstnanosti. Z výše popsaného je jasné, že získat přesná čísla je nesnadný proces. Ten by musel provést pracovník, který má přístup ke všem daňovým dokumentům. I přesto by tento výsledek nebyl zcela přesný. Před zavedením Programu byla dle společnosti EEIP, a. s. odhadována návratnost 120 %. Stát by dle tohoto výpočtu vykazoval 20% zisk. Z dokumentu Vyhodnocení Programu podpory filmového průmyslu za rok 2010 vyplývá, že návratnost je přibližně 18 %. Obrázek č. 5 názorně demonstruje model pro odhad návratnosti finančních prostředků do veřejných rozpočtů státu. Obrázek č. 5: Model odhadu výnosů pro veřejné rozpočty zdroj: Ministerstvo kultury 31

ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. prezentace pro seminář Střed zájmu

ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. prezentace pro seminář Střed zájmu ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI prezentace pro seminář Střed zájmu ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI (APA) spolek (dříve občanské sdružení) založený v roce 1994 členem může být výrobce nebo producent audiovizuálních

Více

Přihláška do soutěže o Film Friendly Region 2014

Přihláška do soutěže o Film Friendly Region 2014 Přihláška do soutěže o Film Friendly Region 2014 vyhlášené Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism, Czech Film Commission a Asociací producentů v audiovizi ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Vybrané pasáže z hodnocení dopadů regulace (velká RIA) k části návrhu zákona o kinematografii vztahující se k úpravě podpory filmovému průmyslu

Vybrané pasáže z hodnocení dopadů regulace (velká RIA) k části návrhu zákona o kinematografii vztahující se k úpravě podpory filmovému průmyslu Příloha Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu 2011-2016 Národní 981/ 17, Praha 1 Staré Město, 110 08, Czech Republic tel.: +420 224 232 754, +420 224 224 242, fax: +420 224 238 738,

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu Statut festivalu Článek 1.: Charakteristika festivalu 1.1. Finále Plzeň je festival českých a slovenských filmů. Jeho posláním je umožnit návštěvníkům festivalu v období jednoho týdne srovnání: současné

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

Představení aktivit oddělení cestovního ruchu Karlovarského kraje

Představení aktivit oddělení cestovního ruchu Karlovarského kraje Představení aktivit oddělení cestovního ruchu Karlovarského kraje Turistický portál Meziroční nárůst uživatelů dle Google Analytisc o 32,66% Nárůst není tak velký jako v předchozím srovnávaném období (2013-2014

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

průmyslů v ČR a zahraničí

průmyslů v ČR a zahraničí Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a zahraničí Odborný seminář Vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Martin Cikánek Ministerstvo kultury 30. 5. 2012 www.kreativniprumysly.cz schéma

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Veškeré informace o Státním fondu kinematografie jsou k dispozici na adrese www.fondkinematografie.cz.

Veškeré informace o Státním fondu kinematografie jsou k dispozici na adrese www.fondkinematografie.cz. Průvodce žadatele Legislativa Vyhlášení výzvy se řídí následujícími právními předpisy: Zákonem o audiovizi http://fondkinematografie.cz/assets/media/files/zakon-o-audiovizi.pdf Statutem Fondu http://fondkinematografie.cz/assets/media/files/statut-statniho-fondu-kinematografie.pdf

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Vedení sekce Marketing 25. Mezinárodního festivalu divadelních škol

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky.

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Praha, 26. července 2013 Tisková zpráva Prodejce nemovitosti v Česku platí nadprůměrné daně Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Jak ukazuje průzkum

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst

Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst Development v České republice: Maloobchod jako klíčový prvek v koncepci moderních center měst Petr Vávra Project Manager / ECE Projektmanagement Praha Nákupní centra ECE 83 center ve správě Celková prodejní

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy PRAHA, 11. března 2015 V České republice funguje na 246 franchisových konceptů a 5272 franchisantů. Obliba podnikání pod zavedenou značkou nadále roste a přináší

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2013

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2013 PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2013 Zpráva je vypracována na základě výsledků hospodaření za rok 2013 před provedením statutárního auditu. Konečné auditované výsledky hospodaření budou zveřejněny

Více

Státní fond kinematografie

Státní fond kinematografie Státní fond kinematografie Dlouhodobá koncepce 2014-2019 Strana 1 Dlouhodobá koncepce 2014-2019 Dlouhodobá koncepce na šestileté období 2014 až 2019 zahrnuje v této verzi a) základní teze dlouhodobé politiky

Více

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury

BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury BUDOUCNOST FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU z pohledu Ministerstva kultury Veřejné slyšení Senát PČR 03. 03. 2014 Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 impuls pro veřejné slyšení RV NNO:

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: Auditor SK s. r. o., člen sítě UHY International Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % Nejrychleji rostoucí země nemají

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

STATUT SDRUŽENÍ CESTOVNÍ RUCH (ZE DNE 3. 12. 2009)

STATUT SDRUŽENÍ CESTOVNÍ RUCH (ZE DNE 3. 12. 2009) STATUT SDRUŽENÍ CESTOVNÍ RUCH (ZE DNE 3. 12. 2009) ZAKLÁDACÍ PREAMBULE Sdružení cestovní ruch (dále jen SCR) bylo založeno sdružením Jižní Čechy pohostinné a sdružením Služby v cestovním ruchu jako společná

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: AUDITOR spol. s r. o., člen sítě UHY Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % HDP Nejrychleji rostoucí země nemají vysoké

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Analýza sociální sítě

Analýza sociální sítě SÍŤ PRO SPOLUPRÁCI V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU Analýza sociální sítě První výsledky ÖAR-Regionalberatung GmbH ve spolupráci s firmou CONVELOP cooperative knowledge design gmbh

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Program kulturní spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Chorvatské republiky na léta 2013, 2014 a 2015

Program kulturní spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Chorvatské republiky na léta 2013, 2014 a 2015 Program kulturní spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Chorvatské republiky na léta 2013, 2014 a 2015 V souladu s článkem 9 Dohody mezi vládou České republiky a

Více

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV Title Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Sub-title PLACE PARTNER S LOGO HERE European Commission Enterprise and Industry 2 Základní

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ Markéta Dubová, ONplan lab, s.r.o. Olomouc, 9. září 2015 CO JSOU KKP? CO JSOU KKP? KULTURNÍ SEKTOR KULTURNÍ ODVĚTVÍ KREATIVNÍ ODVĚTVÍ Scénická umění Výtvarná

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Praha, 16. května 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

AKVIZICE. Doplňování neperiodické literatury

AKVIZICE. Doplňování neperiodické literatury AKVIZICE Doplňování neperiodické literatury Cíl a předmět akvizice Akvizice se zabývá získáváním tištěných a jiných analogových dokumentů (nákupem, výměnou, darem nebo povinným výtiskem) a předplatným

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Program incomingových misí na podporu rozvoje dvoustranných hospodářských vztahů ČR se zahraničím pro rok 2015

Program incomingových misí na podporu rozvoje dvoustranných hospodářských vztahů ČR se zahraničím pro rok 2015 Program incomingových misí na podporu rozvoje dvoustranných hospodářských vztahů ČR se zahraničím pro rok 2015 Obsah 1 Program incomingových misí: zaměření a cíle... 1 1.1 Definice incomingové mise...

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020)

Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014-2020) Programme for the Competitiveness of enterprises and SMEs (COSME) 2014-2020 CIP COSME a H2020 2007-2013 2014-2020

Více

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23)

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23) III. Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016 Strana 1 ( 23) OBSAH 1. ÚVOD 2. SYSTEMIZAČNÍ ÚDAJE 2.1. Služební a pracovní místa 2.2. Místa představených a vedoucích zaměstnanců

Více

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR. Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007 Č. 04/2010 31. března 2010 Vienna Insurance Group v roce 2009 podle IFRS: Koncernové pojistné poprvé přesáhlo 8 mld. EUR Zisk (před zdaněním): 441,25 milionů EUR překonal vynikající výsledek roku 2007

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení INVESTIČNÍ PODPORA PRO TECHNOLOGICKÁ CENTRA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Usnesení vlády ze dne 5.června 2002, č. 573 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

ANALÝZA ČESKÉHO EXPORTÉRA 2014

ANALÝZA ČESKÉHO EXPORTÉRA 2014 ANALÝZA ČESKÉHO EXPORTÉRA 2014 Tato analýza byla zpracována poradenskou společností NSG Morison, která je partnerem a auditorem projektu Exportní cena DHL UniCredit pod záštitou vládní agentury CzechTrade.

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011 1 ÚVOD... 5 2 SBĚR DAT... 7 3 STRUKTURA SOUBORU... 10 3.1 Regionální zastoupení... 10 3.2 Struktura dotazovaných organizací

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 212 25 26 27 28 29 21 211 212 213* 214* Dovolujeme si Vám nabídnout zprávu týkající se stavu na pražském rezidenčním trhu v roce 212.

Více

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus.

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. 1. Úvod: krátké shrnutí šetření Dotazníkové šetření probíhalo prostřednictvím

Více

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 Platí mluvené slovo Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 rád bych vás také přivítal na dnešní bilanční tiskové konferenci. Snímek Hlavní události roku

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více