VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Milan Doležal

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2012 Milan Doležal"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Milan Doležal

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Energetická politika EU a její příspěvek ke stabilitě energetických sítí (bakalářská práce) Autor: Milan Doležal Vedoucí práce: Ing. Josef Bič, Ph.D.

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Energetická politika EU a její příspěvek ke stabilitě energetických sítí vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta iii

4 Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Josefu Bičovi, PhD. za odborné vedení mé bakalářské práce a cenné podněty a připomínky. Zároveň bych chtěl poděkovat mým rodičům, kteří mi umožnili studium na VŠE a poskytli finanční a morální podporu. iv

5 Obsah Seznam použitých zkratek...vi Seznam obrázků, grafů a tabulek...ix Úvod Vymezení podstaty a významu energetické politiky EU Založení ESUO, EURATOM a EHS Formování energetické politiky EU do přijetí Lisabonské smlouvy Energetická politika EU po Lisabonské smlouvě Současné aktivity EU v oblasti energetiky Význam energetické politiky EU Pozice EU na poli energetických zdrojů a jejich přepravy Současný energetický mix EU Ropa a EU Zemní plyn a EU Výroba elektrické energie a EU Zajišťování stabilních dodávek ropy, zemního plynu a elektřiny v EU Od budování vnitřního trhu s energií k TEN-E Zahraničně politická dimenze zajišťování stability dodávek energie Závěr Seznam použité literatury a zdrojů Přílohy v

6 Seznam použitých zkratek ACER Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů Agency for the Cooperation of Energy Regulators BEMIP Plán propojení baltského trhu Baltic Energy Market Interconnection Plan BPS Baltský systém ropovodů Baltic Pipeline System CEF Nástroj pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization CENELEC Evropský výbor pro normalizaci European committee for electrotechnivćal standardization CEPS Systém středoevropských produktovodů Central Europe Pipeline System CO 2 Oxid uhličitý EHS Evropské hospodářské společenství EK Evropská komise ENTSO-E Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav European Network of Transmission System Operators for Electricity ENTSO-G Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav European Network of Transmission System Operators for Gas ER Evropská rada ES Evropská společenství ESUO Evropské sdružení uhlí a oceli ETS Evropský systém obchodování s emisemi Emissions Trading Scheme ETSI Evropský ústav pro telekomunikační normy European Telecommunications Standards Institute EU Evropská unie EU-15 Evropská unie o členské základně před rozšířením v roce 2004 EU-27 Evropská unie s členskou základnou po rozšíření v roce 2007 EUR Euro EURATOM Evropské sdružení pro atomovou energii G20 Skupina dvaceti největších ekonomik světa (19 států + EU) G8 Skupina sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska GW Gigawatt vi

7 HDP HDS IEA IEF ITGI LNG MEG Mtoe NEPS NSCOGI NTUA OPEC OZE RAPL SEER SET SPSE SSSR TAL TAP Hrubý domácí produkt Hrubá domácí spotřeba Mezinárodní energetická agentura International Energy Agency Mezinárodní energetické fórum International Energy Forum Interkonektor Turecko-Řecko-Itálie Interconnector Turkey-Greece-Italy Zkapalněný zemní plyn Liquefied Natural Gas Plynovod Maghreb-Evropa Maghreb-Europe Gas Pipeline Milion tun ropného ekvivalentu Million Tonnes of Oil Equivalent Systém produktovodů v severní Evropě North European Pipeline System Iniciativa pro propojení sítí větrných elektráren v severních mořích North Seas Countries' Offshore Grid Initiative Národní technická univerzita v Aténách National Technical University of Athens Organizace zemí vyvážejících ropu Organization of Petroleum Exporting Countries Obnovitelné zdroje energie Ropovod Rotterdam-Antwerpy Rotterdam-Antwerp Pipeline Strategický energetický a ekonomický přehled Strategic Energy and Economic Research Strategický energetický technologický plán Strategic Energy Technology Plan Jihoevropský ropovod South European Pipeline Svaz sovětských socialistických republik Transalpský ropovod Transalpine Pipeline Transjadranský plynovod Trans Adriatic Pipeline vii

8 TEN TEN-E TRANSMED TSO TWh TYNDP USA USD VB WTO Transevropské sítě Trans-European Networks Transevropské energetické sítě Trans-European Energy Networks Trans-středomořský plynovod Trans-Mediterranean Pipeline Provozovatel přenosové soustavy Transmission System Operator Terawatt-hodina Desetiletý rozvojový plán provozovatelů přenosových/přepravních sítí Ten-Year Network Development Plan Spojené státy americké United States of America Americký dolar US Dollar Velká Británie Světová obchodní organizace World Trade Organization viii

9 Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek č. 1 Ověřené zásoby ropy v Evropě (za rok 2009, v mil. tun) Obrázek č. 2 Ověřené zásoby zemního plynu v Evropě (za rok 2009, biliony m 3 ) Obrázek č. 3 Navrhované prioritní oblasti infrastruktury EU Obrázek č. 4 Plánované trasy plynovodů Nabucco a South Stream Seznam grafů Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů na HDS primární energie EU (v %, 2010) Graf č. 2 Vývoj dovozu ropy do EU, podle země původu (v mil. tun, ) Graf č. 3 Vývoj dovozu zemního plynu do EU, podle země původu (v PJ, ) Seznam tabulek Tabulka č. 1 Předpokládaný vývoj výroby elektřiny z OZE (v GW, roky ) ix

10 Úvod Na dostatku energie závisí život každého z nás. Ať už je to vydatná snídaně připravená na plynovém vařiči, svítící žárovka nebo jedoucí auto, dokáže nám nedostatek, či nefunkčnost výše zmíněných samozřejmostí otrávit život. Primární zdroje energie jako zemní plyn anebo ropa si vydobyly během století a půl velmi významnou pozici ve většině oblastí lidského konání. Pokud by nám ještě před šedesáti či sedmdesáti lety došel v plynovém vařiči plyn, nejspíše bychom si zatopili v domácích kamnech a připravili si snídani na nich. Pokud by tehdy nějakou dobu nebyla ropa, nebylo by to vzhledem k poválečnému období nic zvláštního a museli bychom jet do práce zase vlakem. Dnes když trochu déle nepoteče ropa, tak nejenom že do práce autem nepojedeme, ale pravděpodobně ani nebudeme mít již tak vydatnou snídani a ani se pravděpodobně tak dobře neoblečeme (vzhledem k vazbě cen potravin na ceny ropy a významné roli ropných derivátů na výrobě textilu). Pokud nepoteče plyn, tak nejenom že si neuvaříme na plynovém vařiči, ale je taky dost možné, že už nám ráno nebude svítit žárovka a nebude fungovat elektrické topení. A pokud nám nepůjde elektřina, tak už ani nemusím zmiňovat, jaké všechny komplikace by to mohlo způsobit. V dnešním světě, kde primární zdroje energie ropa a zemní plyn stále více vytlačují ostatní konvenční zdroje jako je uhlí nebo jaderná energie (zejména ve státech, které se zavázaly k plnění Kjótského protokolu a států odmítajících jadernou energii), si vyžaduje zajištění skutečně bezpečných a dostatečných dodávek takovýchto surovin stále více úsilí. Minulý rok se navíc po světě pohybovalo již více než 7 miliard lidí. Každý z těchto jedinců by chtěl (alespoň obrazně) také snídat vydatný pokrm, mít při tom zapnutou televizi a jet do práce autem. I přes stále velmi výrazný podíl obyvatel Země, kteří si o něčem takovém mohou nechat jenom zdát, se stále více obyvatel rozvojových zemí přibližuje tomuto standardu díky tamním rychle rostoucím hospodářstvím. Objem zásob fosilních paliv však není nekonečný a stále klesá. Tyto a mnohé další faktory (např. politické a obchodní) hrají důležitou roli při oceňování takovýchto komodit a jejich výsledném prodeji. V evropském kontextu je ovšem zajištění stabilních dodávek primárních i sekundárních zdrojů energie považováno většinou obyvatel za samozřejmost, o jehož zabezpečení by se měl postarat stát, případně Evropská unie jako celek. O tom, že tyto dodávky nemusí být běžnou samozřejmostí, se přesvědčili obyvatelé především střední a jihovýchodní Evropy v roce 2009, kdy kvůli sporu o cenách plynu mezi Ruskem a Ukrajinou neproudil do Evropy ruský plyn. I když bylo tehdy v Evropě jako takové plynu dost, dostával se ze západní Evropy na východ jen velmi těžko. V souvislosti s rizikovou přepravou surovin přes území Ukrajiny navíc v poslední době i samo Rusko hovoří o omezení dodávek ropy a zemního plynu touto cestou do Evropy. V případě dodávek elektřiny zas postihl rozsáhlý blackout Itálii a Řecko v roce Evropská unie tedy musí v souvislosti s výše zmiňovanými problémy řešit nejen otázky dodávek energetických zdrojů ze zahraničí, ale i přepravu/přenos energie v rámci EU samotné, aby mohla zajistit energetickou stabilitu a bezpečnost 1

11 v Evropě. Ačkoliv otázka vývoje společné energetické politiky EU je v současné době zastíněna dluhovou krizí eurozóny, zůstává problematika koordinované evropské energetiky důležitou oblastí, kterou bude nutné v budoucnu ještě řešit, jelikož bezproblémové a stabilní dodávky primárních i sekundárních zdrojů energie jsou jedním ze základních pilířů prosperující a konkurenceschopné ekonomiky. Ve své bakalářské práci se tedy budu zabývat zhodnocením energetické politiky EU a jejích aktivit k zajištění stability energetických sítí. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce a značné šíři prostředků k zajišťování stability energetických sítí se zaměřím konkrétně na zahraničně politické a ekonomické aspekty této problematiky, nikoliv na aspekty technické. V rámci tohoto vymezení se dále zaměřím na specifické zdroje energie, a to na zemní plyn, ropu a elektrickou energii. Zemní plyn a ropu jsem si zvolil z důvodu jejich zásadního podílu na současném energetickém mixu EU a i jejich do budoucna očekávané významné roli pro evropskou ekonomiku. Elektřinu jsem si vybral také z důvodu jejího zásadního významu pro evropské hospodářství, jelikož je vzhledem ke svým specifickým vlastnostem v současnosti nezastupitelným sekundárním zdrojem energie. V první kapitole své práce nejdříve ukážu, jak se formovala evropská energetická politika. Vymezení zásadních okamžiků jejího vývoje, nejvýznamnějších projednávaných strategií i legislativy od konce druhé světové války až do současnosti by mělo přispět k širšímu pochopení její podstaty. Dále v této kapitole nastíním strukturu a jednotlivé dimenze současné evropské energetické politiky, čímž zároveň vymezím význam této politiky. V druhé části práce se zaměřím na dnešní pozici Evropské unie na poli energetických zdrojů a jejich přepravy. Budu analyzovat současný stav zásob zemního plynu, ropy a výroby elektrické energie, především pak údaje o jejich produkci, hrubé domácí spotřebě a také hodnotu závislosti na jejich dovozu ze zahraničí. Zohledním také vývoj těchto ukazatelů do budoucna. V této části práce také popíši zásadní přepravní sítě pro elektřinu, zemní plyn a ropu směřujících do EU i po EU a také zhodnotím jejich současný stav. Analýza výše zmiňovaných údajů by měla dostatečně vykreslit potřeby dodávek energií a jejich přepravy do/po EU. V poslední kapitole pak zanalyzuji přístupy a nástroje EU k zajišťování stability dodávek výše zmiňovaných zdrojů energie. Zaměřím se především na oblast vnitřního trhu, transevropských energetických sítí a vnější dimenze energetické politiky EU. Jako hlavní zdroj pro analýzu využiji nejvýznamnější dokumenty vydané Evropskou komisí a zásadní unijní legislativu. Analýza všech výše uvedených skutečností by tak měla přispět k naplnění hlavního cíle této práce, a tedy odpovědět na otázku, zda v současnosti Evropská unie může ve výše vymezeném rámci aktivit účinně zajistit stabilní dodávky zemního plynu, elektřiny a ropy. Ve svém zkoumání pak budu vycházet z hypotézy, že Evropská unie v současnosti nemá dostatečné nástroje k tomu, aby ony stabilní dodávky energií zajistila. 2

12 1 Vymezení podstaty a významu energetické politiky EU Důvody pro formování evropské energetické politiky lze vysledovat již v období po druhé světové válce. Těžkými boji zdecimovaná Evropa hledala východiska pro budoucí mírový vývoj. Tehdejší politické elity již nechtěli dopustit, aby se odehrál další konflikt, který by zasáhl evropská území natolik jako obě světové války. A jelikož se v tehdejší době (a koneckonců je tomu i dodnes) považovaly za významnou bezpečnostní hrozbu vydatné zásoby uhlí, které mohly sloužit jako základ pro vybudování silné ekonomiky schopné soběstačně pokrýt výrobu zbraní, obraceli se představitelé vítězných států k několika možnostem řešení tohoto problému. Za prvé se vyskytovaly názory typu jednoznačného potrestání viníka tedy Německa, a to likvidací jeho průmyslu a převodu hospodářství země převážně na zemědělskou výrobu (toto přesvědčení zastával např. tehdejší ministr financí USA Henry Morghenthau). Druhý způsob vyrovnání se s poválečnou krizí přišel ze SSSR, který byl založen na jednoznačné kritice kapitalismu jakožto strůjce všeho špatného na světě a vyzýval k přechodu ke komunismu. Jako poslední převažoval názor, že války byly způsobeny zejména destruktivním nacionalizmem a jako řešení se navrhovala vzájemná integrace evropských národů. Vzhledem ke krátkozrakosti prvního návrhu, jenž byl uplatněn již po první světové válce a který koneckonců vedl i ke druhému světovému konfliktu, se na jeho realizaci naštěstí nepřistoupilo. Myšlenka komunismu však zvítězila (respektive byla vnucena) ve státech střední a východní Evropy. Následný počátek Studené války, všeobecný nedostatek potravin v Evropě, ale i rozpolcenost vlád států západní Evropy přiměly právě tyto státy k prosazení třetí výše zmiňované možnosti Založení ESUO, EURATOM a EHS V roce 1952 došlo k realizaci iniciativy francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana, tedy návrhu na založení nadnárodní organizace, která by dohlížela na těžbu uhlí a výrobu oceli v Německu a Francii. Solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná. Vytvoření této mocné výrobní jednotky, otevřené pro všechny země, které budou chtít se na ní podílet, schopné poskytnout všem zemím, jež bude zahrnovat, základní prvky průmyslové výroby za stejných podmínek, položí reálné základy pro jejich hospodářské sjednocení. 2 Z návrhu je patrné, že v tehdejší době stále přetrvávaly výše zmiňované obavy z nových válečných konfliktů, nicméně Robert Schuman tohoto důvodu využil k prosazení mnohem dalekosáhlejších změn - a to hospodářské integrace západní Evropy. Zástupci jednotlivých členských států totiž mohli skrze Nejvyšší úřad určovat ceny, obchod i samotnou výši produkce uhlí a oceli. 3 Především z těchto důvodů 1 BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s ISBN Schumanova deklarace z 9. května EVROPSKÁ UNIE. Europa [online]. [cit ]. Dostupné z: 3 BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 37. ISBN

13 výslednou tzv. Pařížskou smlouvu ustanovující Evropské sdružení uhlí a oceli podepsaly pouze Francie, Spolková republika Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Itálie. Ostatní státy západní Evropy, jako například Velká Británie nebo Skandinávské státy, se přidat odmítly. 4 Pod vedením Jeana Monneta bylo následně intenzivně prosazováno další prohlubování evropské integrace v hospodářské oblasti. Proto již pět let po vzniku ESUA bylo rozhodnuto o vzniku dalších dvou nadnárodních organizací: Evropského hospodářského společenství - EHS a Evropského společenství pro atomovou energii - EURATOM. Společenství EURATOM mělo za úkol vyřešit tehdejší problém otázky budoucího zabezpečení dodávek elektrické energie a především pak také vytvořit společný trh se štěpným materiálem a z bezpečnostních důvodů zajistit i jeho kontrolu. 5 V případě EHS se jednalo o organizaci, která byla zřízena za účelem vytvoření celní unie a následně i jednotného vnitřního trhu v Evropě. Všechny tři zmiňované instituce se později sloučily do Evropských společenství a staly se tak základem pro vznik dnešní Evropské unie. Ačkoliv vznik EU stojí současně s myšlenkou jednotného vnitřního trhu i na spolupráci členských států v otázkách energetiky, nemůže být o jednotné energetické politice v tehdejší době řeč. Všechny výše zmiňované instituce regulovaly energetiku pouze sektorově, organizace ESUO a EURATOM v podstatě určovaly pouze společné cíle, kterých se mělo dosáhnout. Jednalo se především o: 7 dokončení poválečné rekonstrukce evropského hospodářství podporu industrializace obnovení plynulých dodávek strategických surovin podporu rozvoje jaderné energetiky podporu výzkumu v jaderné energetice (snaha udržet krok s jadernými velmocemi) Nicméně základní myšlenka společného a liberalizovaného trhu, na které byla EU založena, je klíčová pro další rozvoj energetické politiky EU, jak popíšu později. 1.2 Formování energetické politiky EU do přijetí Lisabonské smlouvy V průběhu 50. let se tedy utvořily základy pro evropskou energetickou politiku, ale přesto zásadní pravomoci k volbě energetického mixu nebo dodavatele zůstaly jednotlivým státům ES. Postupem času se navíc většina zemí začala odklánět od tradičního zdroje energie (uhlí) ve prospěch 6 4 BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 36. ISBN Státy jako VB nebo severské státy odmítaly předávat takto významné pravomoci na nadnárodní organizaci, ohledně integrace v Evropě se spíše přikláněli ke spolupráci na mezivládním základě. 5 FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009, s. 69. ISBN ČERNOCH, Filip. Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2010, str Dostupné také online [cit ] z: 7 KUČEROVÁ, Irah. Evropská unie: hospodářské politiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006, s ISBN

14 ropy a zemního plynu. 8 Přesto ale byla v tomto období přijata jedna z prvních směrnic 9 upravujících povinnosti členských států udržovat minimální zásoby ropy. Tato směrnice později posloužila také pro řízení celkových ropných zásob v ES. 10 Státy západní Evropy si posléze nedostatečný přístup k zajištění energetické bezpečnosti v Evropě ověřily během ropných krizí v 70. letech. V důsledku zestátnění ropného průmyslu v zemích OPECu a jom kippurské války došlo k omezení dodávek ropy arabskými státy zhruba o 50 % a k nárůstu ceny ropy o 300 % z 3 USD na 12 USD za barel (během pouhých čtyř měsíců) 11. Ačkoliv těsně před oběma ropnými šoky tehdejší Rada vydala dvě nové směrnice 12, které se zabývaly řešením mimořádných situací v dodávkách ropy, neměla ES žádné adekvátní právní prostředky ke komplexnímu řešení vzniklé krize. Navíc se členské státy ES nebyly schopny dohodnout na společném řešení na summitu Evropské rady v Kodani v prosinci 1973 a při řešení druhého ropného šoku (způsobeném revolucí v Íránu a následnou Irácko-Íránskou válkou) se sice shodly na potřebě efektivní evropské energetické politiky, k její realizaci však nedošlo. K pokroku ve spolupráci v energetice nepřispělo ani zklidnění situace na ropných trzích v druhé polovině 80. let. V období od poloviny 80. let až do války v Perském zálivu se ceny ropy pohybovaly v rozmezí USD za barel. 13 Do konce 80. let se pak i přes občasné snahy ES nepodařilo prosadit přesunutí kompetencí v oblasti energetiky na nadnárodní úroveň. Jednotlivé státy nadále vystupovaly jako samostatné subjekty a přizpůsobily se novým podmínkám. Francie například posílila jadernou energetiku, západní Německo a Španělsko se zaměřily zároveň na nukleární energii a domácí uhlí, Nizozemsko se zaměřilo na větší těžbu zemního plynu a Velká Británie investovala do těžebních zařízení na ropu i zemní plyn v Severním moři. 14 Výrazná proměna ve spotřebě pevných paliv a v závislosti na spotřebě ropy (od první ropné krize až do konce 80. let poklesl v EU podíl ropy na celkové spotřebě energií z 67 % na 45 %) 15 ve výše zmiňovaném období nakonec přeci jen přiměla Rada ministrů k pověření Evropské komise, aby připravila základy pro koordinaci společné energetické politiky. V roce 1986 Komise vydala rezoluci s cíly pro koordinovanou energetiku s platností do roku Jednalo se o spolupráci 8 WAISOVÁ, Šárka. Evropská energetická bezpečnost / Šárka Waisová a kolektiv. Plzeň: A. Čeněk, 2008, s. 69 ISBN COUNCIL DIRECTIVE of 20 December 1968 imposing an obligation on Member States of the EEC to maintain minimum stocks of crude oil and/or petroleum products (68/414/EEC). In: L 308/ Dostupné online [cit ] z: 10 Energetická bezpečnost a mezinárodní politika: konference pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Zdeňka Škromacha 18. října 2011, Senát Parlamentu České republiky. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011, s. 76. ISBN ROPNÉ ŠOKY SEDMDESÁTÝCH LET. OKD, a.s. OKD [online]. [cit ]. Dostupné z: 12 COUNCIL DECISION of 7 November 1977 on the setting of a Community target for a reduction in the consumption of primary sources of energy in the event of difficulties in the supply of crude oil and petroleum products (77/706/EEC). In: L Dostupné online [cit ] z: COUNCIL DIRECTIVE of 24 July 1973 on measures to mitigate the effects of difficulties in the supply of crude oil and petroleum products (73/238/EEC). In: L Dostupné online [cit ] z: 13 PETROLEUM & OTHER LIQUIDS: Europe Brent Spot Price FOB. EIA. U.S. Energy Information Administration [online] [cit ]. Dostupné z: 14 SURREY, John. Energy Policy in the European Community: Conflicts between the Objectives of the Unified Single Market, Supply Security and a Clean Environment. The energy journal / International Association of Energy Economists. 1992, roč. 13, č. 3. s ISSN KUČEROVÁ, Irah. Evropská unie: hospodářské politiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006, s ISBN

15 v oblastech restrukturalizace a racionalizace spotřeby energií v ES, stabilizace podílu zemního plynu na celkové domácí spotřebě a zvýšení zabezpečení jaderných zařízení (reakce na nehodu v jaderné elektrárně Černobyl). 16 Tyto cíle byly ovšem natolik obecné, že k dalšímu prohlubování spolupráce opět nedošlo. Základ pro efektivnější jednání v oblasti energetiky přinesl v roce 1986 Jednotný evropský akt, který rozšířil hlasování klasifikovanou většinou v Radě do více oblastí a představil plán pro vybudování vnitřního trhu, který zahrnoval i problematiku energetiky. Na vývoj v této oblasti zareagovala Komise v roce 1988 vydáním zprávy o vnitřním trhu s energií, která hodnotila stav vytváření vnitřního trhu a která stojí za dnešní liberalizací trhu s elektřinou a zemním plynem. Tato zpráva totiž přispěla k prosazení prvních liberalizačních balíčků (pro elektroenergetiku v roce 1996, pro plynárenství v roce 1998). 17 Konec Studené války a rozpad Sovětského svazu vyvolal otázky zajištění bezpečnosti dodávek plynu a ropy, a proto v roce 1991 Komise navrhla Evropskou energetickou chartu. Tato smlouva se netýkala pouze zemí ES, ale jednalo se o multilaterální dohodu se všemi státy Evropy a bývalého Sovětského svazu. Tento krok měl napomoci sladit energetické soustavy v Evropě, především pomocí investicí do zastaralé infrastruktury zaniklého Sovětského svazu, a závazných pravidel pro obchod a tranzit s energiemi (dle pravidel WTO). Ačkoliv smlouva vstoupila v platnost v roce 1998 a byla již podepsána zástupci 51 zemí (mimo Evropu a SNS například i v Japonsku), tak jedna z nejdůležitějších smluvních stran Rusko odmítlo smlouvu ratifikovat (zajímavé je, že ratifikace zatím neproběhla i v Norsku), čímž si dodnes obě země úspěšně brání vlastní produkci i přepravu energetických surovin před vlivem zahraničních investorů. 18 Úsilí o vytvoření jednotného přístupu k energetice v EU dále pokračovalo v roce 1995 vydáním Bílé knihy Energetické politiky pro Evropskou unii. Tento dokument se zabýval problematikou konkurenceschopnosti EU, rostoucí spotřebou energií v EU, spolehlivostí dodávek energií a nastiňuje již i souvislosti s problematikou ochrany životního prostředí. Poprvé jako hlavní problém neuspokojivé situace v koordinaci evropského přístupu k energetice byla označena absence ošetření energetické politiky na komunitární úrovni tedy v oblasti sdílených politik EU. Nicméně členské státy na mezivládní konferenci v roce 1996, řešící rozšíření primárních smluv o kapitolu věnující se pouze energetice, opět nedošly k žádnému společnému řešení. Podobný osud pak měla i Zelená kniha K evropské strategii bezpečnosti zásobování energií, která doplňovala a rozvíjela výše zmiňovanou Bílou knihu. 19 Letargii v utváření společného přístupu k energetice narušila až krize dodávek zemního plynu z Ruska v lednu 2006 z důvodu rusko-ukrajinského sporu ohledně uzavření nové smlouvy 16 Energy security in Central and Eastern Europe. Prague: Association for International Affairs, 2008, s. 89. ISBN KOVAČOVSKÁ, Lenka. Liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem jako prostředek zajišťování energetické bezpečnosti EU. Současná Evropa. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010, roč. 3, č. 1, str. 67, 76. ISSN VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, s ISBN WAISOVÁ, Šárka. Evropská energetická bezpečnost / Šárka Waisová a kolektiv. Plzeň: A. Čeněk, 2008, s. 72 ISBN

16 o dodávkách zemního plynu. 20 Realita nás postavila do zcela nové situace - nedávné události na evropských energetických trzích a zkušenosti z letošní tuhé zimy vyvolávají mnohem hlubší otázky, jak EU zajistí své budoucí energetické potřeby, než tomu bylo dřív. 21 reagoval na stav energetiky tehdejší komisař pro energetiku Andris Piebalgs. Ačkoliv omezení dodávek výrazněji neochromilo státy EU, rozhodla se Komise zveřejnit novou Zelenou knihu Evropskou strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou strategii. Ta vymezila kromě základních pilířů evropské spolupráce v energetice, které jsou obsaženy v jejím názvu, i šest konkrétních oblastí, které by měli členské státy společně řešit. Jednalo se o: 22 dokončení vnitřního trhu s plynem a elektřinou zabezpečení dodávek diverzifikaci dodávek energií podporu inovací soudržnou vnější energetickou politiku společný boj proti změnám klimatu. Tato strategie obsáhla více méně všechny slabiny energetického sektoru v EU a to na pouhých dvaceti stránkách textu. Zohledněno bylo jak rozšíření EU o 10 států bývalé východní Evropy, které se dodnes vyznačují velmi výraznou závislostí na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska, tak intenzivněji byly již řešeny i otázky ochrany životního prostředí, jelikož se všechny státy EU zavázaly k plnění Kjótského protokolu (definitivně byl Kjótský protokol ratifikován všemi státy EU v roce 2002) 23. Na summitu Evropské rady v březnu 2006 byly zmiňované nedostatky poměrně vážně řešeny, mimo uznání argumentů Komise Radou však k žádnému významnějšímu posunu nedošlo. Nicméně na tomto summitu se zástupci států shodli na vypracování Akčního plánu pro energetickou politiku. 24 Přesně o rok později byl akční plán přijat, a to zejména v souvislosti s omezením dodávek ropy do EU, způsobených konfliktem mezi Ruskem a Běloruskem o ceny dodávané ropy. Tento akční plán stanovil tři nové cíle společné energetické politiky, tedy: 25 zvýšení bezpečnosti dodávek, zajištění konkurenceschopnosti evropských ekonomik a dostupnosti cenově přijatelné energie a podporu udržitelnosti životního prostředí včetně boje proti změně klimatu. V plánu se Komise 20 JONATHAN, Stern. Natural Gas Security Problems in Europe: the Russian-Ukrainian Crisis of Asia-Pacific review / Institute for International Policy Studies. 2006, roč. 13, č. 1. ISSN Dostupné také online [cit ] z: 21 EU: Společně na papíře, v praxi každý zvlášť. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. EUROSKOP.CZ [online] [cit ]. Dostupné z: 22 EVROPSKÁ KOMISE. ZELENÁ KNIHA: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii. In: KOM(2006) Dostupné online [cit ] z: 23 Kjótský protokol o změně klimatu. EVROPSKÁ UNIE. Europa [online] [cit ]. Dostupné z Každý členský stát EU by měl snížit množství vypouštěných emisí o 8% (u členských států, které se připojily k EU po roce 2004, se tento podíl pohybuje v rozmezí 6 8 %) 24 WAISOVÁ, Šárka. Evropská energetická bezpečnost / Šárka Waisová a kolektiv. Plzeň: A. Čeněk, 2008, s , ISBN EVROPSKÁ RADA V BRUSELU 8. a 9. BŘEZNA 2007: ZÁVĚRY PŘEDSEDNICTVÍ. In: 7224/1/07 REV Dostupné z: 7

17 mimo jiné také dovolávala vytvoření mezinárodní energetické politiky, která by aktivně hájila zájmy Evropy. Na druhou stranu dle akčního plánu nemělo být dotčeno právo na kontrolu nad vlastními zdroji energie, ani možnosti stanovit si svůj vlastní energetický mix. I přes veškerou výše zmiňovanou iniciativu orgánů EU opět nebylo dosaženo přesunutí pravomocí členských států v oblasti energetiky na komunitární úroveň. Evropské komisi se nicméně podařilo prosadit a institucionalizovat pravidelné přezkumy pokroku EU v oblasti energetiky. Tyto přezkumy se také nazývají jako tzv. balíčky, protože obsahují soubor zpráv a sdělení EK nebo konkrétní návrhy legislativy. První balíček ze září 2007 se zabýval především zhodnocením budování vnitřního trhu s energií. Druhý strategický přehled z roku 2008 se již obecněji zabýval energetickou bezpečností. Všeobecně známou snahu EU o podporu obnovitelných zdrojů energie a počátek snah EU k přechodu k bezuhlíkaté energetice pak reprezentuje tzv. klimaticko-energetický balíček 26 z ledna Po mnoha kompromisech byl v červnu 2009 přijat také třetí liberalizační balíček, který upravuje podmínky pro obchodování s elektřinou a zemním plynem na vnitřním trhu EU. 27 Fakticky tedy Evropská unie nebyla od svého založení (respektive založení evropských společenství) až do přijetí Lisabonské smlouvy schopna prosadit jednotný přístup k vedení energetické politiky. Energetická politika nebyla jako taková v primárním právu nikde zmíněna a byla ošetřena především na tzv. interdimenzionální úrovni, kdy veškeré aktivity v této oblasti byly řešeny jinými příbuznými politikami např. vnější obchodní politikou, politikou ochrany hospodářské soutěže, realizací vnitřního trhu, TEN atd. 28 Vedle možnosti řešit otázky energetiky pomocí jiných politik pak měla EU od přijetí Smlouvy o Evropské unii zároveň možnost využít pravomoci vyplývající z článku 308 této smlouvy. 29 Tento článek pojednával o možnosti rozšíření unijní legislativy i do oblastí, které nejsou specificky vymezeny, ale je u nich nezbytná činnost Společenství. Tento článek byl dle statistických průzkumů poměrně často využíván, např. pro vytvoření výzkumných programů nebo mezinárodních dohod typu Energetické charty Energetická politika EU po Lisabonské smlouvě Lisabonská smlouva po ratifikaci ve všech členských státech EU po letech snah Evropské komise konečně zařadila energetickou politiku do sdílených pravomocí EU a vyhradila pro ni 26 AKTUALIZACE: Klimaticko-energetický balík. EUROSKOP.CZ [online] [cit ]. Dostupné z: Tento balíček obsahuje cíl , tedy oproti hodnotám z roku 1990 závazně snížit o 20% emise CO 2, o 20% zvýšit energetickou účinnost (nezávazně) a závazně zvýšit podíl OZE na konečné spotřebě energie na 20%. Tento balíček byl na celounijní úrovni přijat v prosinci KOVAČOVSKÁ, Lenka. Liberalizace vnitřního trhu s elektřinoua zemním plynem jako prostředek zajišťování energetické bezpečnosti EU. Současná Evropa. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2010, roč. 3, č. 1, str. 68. ISSN VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, s. 93. ISBN KONSOLIDOVANÁ ZNĚNÍ: SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ. In: C 321 E/ Dostupné online [cit ] z: 30 HAGHIGHI, S.S. Energy Security and the Division of Competences Between the European Community and its Member States. European law journal. 2008, roč. 14, č. 4, s ISSN

18 hlavu XXI. Smlouvy. Ta stanovuje čtyři cíle, které vycházejí z předchozích energetických strategií a tedy s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl: a) zajistit fungování trhu s energií; b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a za d) podporovat propojení energetických sítí. 31 Ačkoliv samotné zanesení energetické politiky do oblasti Sdílených pravomocí vypadá slibně, informuje hned 2. odstavec hlavy XXI o nedotčení práv členských států v možnosti stanovení podmínek pro využívání vlastních energetických zdrojů a volby energetického mixu. 32 Postavení energetické politiky se tedy, jak v obsahu cílů, tak z hlediska pravomocí EU příliš nezměnilo. Velmi obecně stanovené energetické cíle také zůstanou pravděpodobně důvodem pro přetrvání interdimenzionálního charakteru evropské energetické politiky. Jedinou čistě novou úpravu na poli energetiky přináší článek 122, který umožňuje Radě na návrh Komise rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky 33. V zájmu zjednodušení postupu rozhodování o otázkách energetiky přivádí Lisabonská smlouva definitivně do této oblasti hlasování kvalifikovanou většinou, což lze jistě označit za pozitivní krok. O tom, že energetická politika nebude zastřešovat veškeré aktivity EU, které souvisejí s energetikou, se ukázalo již v březnu 2010, tedy čtyři měsíce po konečném přijetí Lisabonské smlouvy. Evropská komise tehdy představila strategii Evropa 2020 ochranou životního prostředí a klimatu. V rámci této strategie jsou opět zdůrazněny cíle, které jsou součástí již výše zmiňovaného klimaticko-energetického balíčku, kdy EU jako celek musí navýšit podíl OZE na hrubé spotřebě energie na minimální výši 20% do roku 2020 a nezávazně navýšit energetickou účinnost o 20%, v obou případech do roku Je tedy více než zřejmé, že se v tomto případě opět mísí otázky energetické politiky s problematikou klimatické politiky a závazku EU snižovat emise. Hlavním podnětem k vydání této strategie byla nicméně celosvětová finanční krize a její dopady na evropské hospodářství, zmiňovaná opatření v oblasti energetiky jsou pouze jedním z dalších kroků, které Komise navrhuje pro úspěšný boj EU s krizí. V současnosti jednu z nejdůležitějších rolí v oblasti energetiky EU hraje koncepce vypracovaná Komisí na konci roku 2010 ENERGIE 2020 strategie pro konkurenceschopnou, 34, která se opět významně zabývá 31 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE. In C 83/ , s Dostupné online [cit ] z: 32 tamtéž, s tamtéž, s SDĚLENÍ KOMISE. EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. In: KOM(2010) 2020, Dostupné online [cit ] z: 9

19 udržitelnou a bezpečnou energetiku. 35 Tento dokument stanovuje několik ambiciózních plánů, na jejichž základě se v současnosti prosazují konkrétní legislativní návrhy. Jedná se tedy o oblasti: 36 zvyšování energetické efektivity obsahuje cíle vycházející z již výše zmiňovaného klimaticko-energetického balíčku. V březnu 2011 byl pak na základě tohoto cíle vydán celounijní Akční plán pro energetickou účinnost, který pojednává o možnostech úspor např. v oblasti ekodesignu, vytápění budov atp. dokončení celoevropského trhu s energiemi zde se do popředí dostává především nutnost propojování evropské energetické infrastruktury 37 definice nástrojů EU pro podporu rozvoje evropské infrastruktury a vymezování prioritních projektů 37 informování občanů EU o jejich možnosti změnit si svého dodavatele elektřiny nebo zemního plynu vychází z třetího liberalizačního balíčku 38 upevnění vedoucí role EU v oblasti obnovitelných a nízkoemisních zdrojů energie Komise shledává budoucnost v inteligentní distribuční soustavě, uchovávání elektřiny, biopalivech, úspoře energií na mikroúrovni a investicích do výzkumu nízkouhlíkové energetiky. mezinárodní dimenze energetické politiky 37 intenzivnější využívání nástrojů pro prosazování evropského přístupu k energetice za hranice EU 37 (technologických standardů i legislativy) 1.4 Současné aktivity EU v oblasti energetiky I přes zjevně malé změny, které Lisabonská smlouva do energetické politiky přinesla, se v současné době projevují snahy Evropské rady i Komise o intenzivnější koordinaci této oblasti. O rostoucím významu energetické politiky v EU svědčí mnohem častější zahrnutí této problematiky na vrcholná jednání ER. Historicky první summit Evropské rady, na kterém měly být projednávány pouze energetické otázky, se uskutečnil v únoru I když právě probíhající dluhová krize v eurozóně zastínila hlavní cíl summitu, shodli se představitelé členských států EU na nutnosti dokončení vnitřního trhu s energiemi (do roku 2014) a podpoře propojování energetických sítí tak, aby do roku 2015 žádný členský stát netrpěl izolací v evropské energetické síti. Tento summit také řešil otázku financování takovýchto projektů (měl by být financován především soukromými investory) a řešila se také 35 COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIALCOMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS: Energy 2020: A strategy for competitive, sustainable and secure energy. In: COM(2010) 639, Dostupné online [cit ] z: 36 ČERNOCH, Filip. Energetická bezpečnost ČR a budoucnost energetické politiky EU. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2010, str Dostupné také online [cit ] z: 37 Tato problematika bude dále přiblížena v dalších částech této práce. 38 Obsah třetího liberalizačního balíčku bude přiblížen v 3. kapitole. 10

20 otázka možností těžby nekonvenčních zdrojů energie jako je břidlicový plyn. Během jednání se také znovu řešily otázky energetické účinnosti, role OZE a zahraničně politické aspekty energetické politiky. 39 Na konci roku 2011 pak proběhl další summit ER, který měl zhodnotit pokrok v naplňování cílů předsevzatých na předchozím summitu. Opět bylo zdůrazněno dobudování vnitřního trhu s energiemi a propojení stávajících elektroenergetických a plynárenských sítí. Do popředí jednání se vyhoupl také nejnovější návrh 40 evropské energetické infrastruktury a opět byla podpořena myšlenka energetických úspor a koordinace vnější dimenze energetické politiky. 41 K nejnovějším aktivitám EU v energetice pak patří sdělení Komise s názvem Energetický plán do roku , který obsahuje velmi sebevědomý cíl ve snižování emisí skleníkových plynů až o 80 % do roku 2050 (dle EU je tento cíl technologicky i ekonomicky proveditelný). V plánu se mimo jiné hovoří také o zajištění většího propojení vnitřního trhu s energiemi, obnově zastaralé evropské energetické infrastruktury a mnohých dalších možností k dosažení výše zmiňovaného cíle. Komise tento plán obhajuje pravděpodobným snížením cen elektřiny v budoucnu (díky výrobě elektřiny prostřednictvím dokonalejších technologií), zvýšením lokální zaměstnanosti a snížením závislosti na dovozu energií do EU. 1.5 Význam energetické politiky EU Jak jsem již uvedl v předchozím textu, evropská energetická politika nepokrývá veškeré aktivity související s touto problematikou, ale zasahuje i do ostatních politik EU (nebo je jinými politikami ovlivňována). Tento stav ovšem není způsoben pouze nejednotným přístupem členských států k vedení energetické politiky EU, ale je částečně ovlivněn i samotnou podstatou zajišťování energetické bezpečnosti. Energetická bezpečnost jako taková je velmi široký pojem, který lze vymezit hned několika způsoby. Například Barry Barton, novozélandský profesor práva v oblasti energetiky, ji považuje za stav, ve kterém stát a všichni, nebo alespoň většina jeho obyvatel a podnikatelských subjektů mají přístup k dostatečným zdrojům energie za rozumnou cenu a v dohledné budoucnosti nehrozí významné riziko přerušení dodávek těchto zdrojů. 43 Energetickou bezpečnost v evropském kontextu nicméně vhodněji popisuje definice Mezinárodní energetické agentury, podle které se jedná o nepřetržitou fyzickou dostupnost energetických zdrojů za dostupnou cenu při současném respektování ochrany životního prostředí Evropská rada v roce Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012, s ISBN Obsah tohoto návrhu bude přiblížen v 3. kapitole. 41 Evropská rada v roce Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012, s. 73. ISBN SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ: Energetický plán do roku In: KOM(2011) 885, Dostupné online [cit ] z: 43 BARTON, Barry. Energy security: managing risk in a dynamic legal and regulatory environment. New York: Oxford University Press, 2004, s. 5 a ISBN Energy Security. OECD/IEA. International Energy Agency [online] [cit ]. Dostupné z: 11

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Jednotný evropský energetický trh Praha, 3. listopadu 2011 Ing. Evžen Tošenovský místopředseda Výboru ITRE Priority evropské energetiky

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Energetická politika ČR a vývoj jednotného trhu proměny role národního státu v procesu integrace energetických trhů EU

Energetická politika ČR a vývoj jednotného trhu proměny role národního státu v procesu integrace energetických trhů EU Energetická politika ČR a vývoj jednotného trhu proměny role národního státu v procesu integrace energetických trhů EU EURO Konference PRIORITY ČESKÉ A EVROPSKÉ ENERGETIKY: JAK DÁL? Praha, 8. března 2011

Více

Státní energetická koncepce ČR

Státní energetická koncepce ČR Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008. o řešení ropné krize (2008/2212(INI))

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008. o řešení ropné krize (2008/2212(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o řešení ropné krize (2008/2212(INI)) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj: Herbert

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce Aktualizace Státní energetické koncepce XXIV. Seminář energetiků Valašské Klobouky, 22. 01. 2014 1 Současný stav energetiky Vysoký podíl průmyslu v HDP + průmyslový potenciál, know how - vysoká energetická

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

EVROPSKÁ UNIE A RUSKO VZTAHY V OBLASTI ENERGETIKY

EVROPSKÁ UNIE A RUSKO VZTAHY V OBLASTI ENERGETIKY EVROPSKÁ UNIE A RUSKO VZTAHY V OBLASTI ENERGETIKY Václav Štěrba Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie č. 3.054 Listopad 2006 2 OBSAH 1. VÝCHODISKA PRO ENERGETICKÉ

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Pražské evropské energetické fórum 2014 MZV ČR Černínský palác Úvod Trh s elektřinou : Aktuální stav trhu s elektřinou Rizika a problémy Možné

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2015/2011(BUD) 5.3.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Rozpočtový výbor k návrhu opravného : Evropský fond

Více

Vývoj na trhu s plynem

Vývoj na trhu s plynem Vývoj na trhu s plynem Ing. Jaromír Fajman ředitel obchodování s plynem 2 Obsah prezentace Fundamentální změny na energetických trzích mýty, které padly Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

SOUČASNOST A BUDOUCNOST ENERGETIKY V ČESKÉ REPUBLICE

SOUČASNOST A BUDOUCNOST ENERGETIKY V ČESKÉ REPUBLICE SOUČASNOST A BUDOUCNOST ENERGETIKY V ČESKÉ REPUBLICE SEMINÁŘ ASOCIACÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČR POSLANECKÁ SNĚMOVNA, 15.9.2011 Martin Bursík, ekolog, konzultant v oblasti obnovitelných zdrojů energie přednáší

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR

Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR 3. etapa liberalizace energetiky a její dopady Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR 6. uživatelské fórum Taures, a. s., 30.9.2003 Praha Josef Fiřt Ministerstvo

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2013 COM(2013) 762 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise {SWD(2013) 445 final} {SWD(2013) 446 final}

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom Konference Nízkouhlíková budoucnost ČR 21. 9. 2015, Praha AGENDA Situace v energetice Hlavní drivery dalšího vývoje Jaká bude energetika v budoucnosti

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Vladimír Štěpán Jiří Gavor Únor 2009 ENA s.r.o. stepan@ena.cz Plynárenské a elektrárenské sítě: - Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných

Více

Plyn - strategická surovina v době krize. Jiří Mlynář

Plyn - strategická surovina v době krize. Jiří Mlynář Plyn - strategická surovina v době krize Jiří Mlynář Zemní plyn a jeho role v energetice zdroj: Efficiency in electric generation report drafted by EURELECTRIC, July 2003 Page 2 Plyn - nejčistší z fosilních

Více

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno

Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké RADA EVROPSKÉ UNIE Praha 14. května 2009 8436/09 (Presse 79) VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké 1. Šesté zasedání Smíšené rady Evropské unie a Mexika se

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Kateřina Haganová MGV_Z_SS_1S2_D03_U_SOCGEO_Mez_organizace1_PL Zeměpis Socioekonomická geografie Světové hospodářství

Více

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetická [r]evoluce pro ČR Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) 4. 11. 2013. Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) 4. 11. 2013. Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 4. 11. 2013 2013/0224(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 1. Nahrazuje Směrnici 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS 2. Nahrazuje Směrnici

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje Změny trhu s plynem Ing. Ladislav Sladký Ředitel prodeje 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR ČR a SR - současný a budoucí stav Vývoj cen plynu 3 Břidlicový plyn Hydraulické

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Chytrá energie vize české energetiky

Chytrá energie vize české energetiky 31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Horizont 2020 (2014 2020) Společenská výzva Zajištěná, čistá a účinná energie Ing. Veronika Korittová, NCP pro energetiku a EURATOM 11. března 2014 E-mail: korittova@tc.cz Tel.: 234 006 115 Technologické

Více

majetku státu s možností využití metody EPC

majetku státu s možností využití metody EPC Seminář Komplexní řešení při renovaci budov v majetku státu s možností využití metody EPC 14. října 2014 MPO SMĚRNICE 2012/27/EU O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Energetická účinnost (EE) v rámci strategie Evropa

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky?

3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky? 3. panel: Jaký vliv budou mít aktivity na zvýšení energetické účinnosti na budoucí povahu evropské energetiky? 2. 4. 2015, Pražské evropské energetické fórum 1 Vliv různých faktorů na celkovou spotřebu

Více

Navrhované změny v legislativě změny klimatu

Navrhované změny v legislativě změny klimatu Navrhované změny v legislativě změny klimatu Ing. Ondřej Boreš, Ministerstvo životního prostředí, odbor změny klimatu 1. Úvod Globální změna klimatu je dnes považována za velkou hrozbu pro celé lidstvo.

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Současné a perspektivní postavení jaderné energetiky v rámci energetické koncepce

Více

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 1. V OBLASTI DODÁVEK ZEMNÍHO PLYNU Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., IES FSV UK 7.3.2013 státní energetická koncepce ČR a zajištění dodávek zemního plynu * těžba, přeprava

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

V. Mezinárodní energetické regulační fórum

V. Mezinárodní energetické regulační fórum V. Mezinárodní energetické regulační fórum Posilování regulačního rámce versus liberalizace trhů s energií 26. března 2009 Praha Josef Fiřt předseda Energetického regulačního úřadu I. Vývoj liberalizace

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více