Ekonomická situace a nástroje a politiky na podporu ICT v EU

Transkript

1 Ekonomická situace a nástroje a politiky na podporu ICT v EU Petr Zahradník EU Office České spořitelny, New York University, EuroTeam při Evropské komisi, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

2 Situace v euro-zóně a ekonomice EU - Deskripce klíčových okolností: - Vývoj reálné ekonomiky: po největší evropské recesi za mnoho minulých dekád v roce 2009 a nadějném oživování v roce 2010 jsou další vyhlídky v průběhu dekády mlhavé, rizikové a nepříliš příznivé - Fiskální situace: dlouhodobá fáze zadlužování již skončila, avšak nahromaděné veřejné dluhy z minulých období a relativně rychlá potřeba je řešit paralyzují krátkodobě ekonomický vývoj; rychlá fiskální restrikce může vyvolat následně i problém zvýšené nezaměstnanosti; navíc, oslabený ekonomický výkon a utlumená poptávka mohou následně fiskální situaci dále zhoršovat a nadměrně zadlužené země uvrhnout do dluhové pasti; v EU navíc nadměrné dluhové zatížení jedné země ovlivňuje výkonnost zemí ostatních - Krize finančního sektoru: v některých zemích právě záchrana finančních institucí z veřejných prostředků představovala zásadní krizový projev; radikální řešení situace v Řecku (případně dalších státech) může finanční krizi opětovně rozpoutat; i proto je tzv. tvrdý bankrot Řecka (oproti měkčímu, v čase déle rozloženému, řešení) také tak rizikový a nebezpečný - Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik: čistí plátci, mnohdy sami též těžce zasažení krizí, budou těmi hlavními určovateli pravidel; chudší, avšak nijak problémové země (například Česká republika či Slovensko) budou muset daleko tvrději nalézat kompromis při získávání prostředků z evropských fondů (též na podporu exportní konkurenceschopnosti) v příštím období - Důvěryhodnost: negativní tržní sentiment, vysoká míra nejistoty a nízká reputace standardních tržních institucí i tvůrců hospodářské politiky; namísto rozvojových scénářů jsou koncipovány krizové a záchranné varianty - Rizika rozpadu euro-zóny: jeden ze scénářů (ne zcela vyloučených) říká, že vystoupením Řecka z euro-zóny dojde k ohrožení fungování Jednotného vnitřního trhu v EU; že toto by se stalo signálem pro posílení národních politik vůči evropským a volné či sjednocené podmínky a principy by mohly být ohroženy (včetně uvalování cel, jiných omezujících opatření, kontroly hranic, omezování pohybu apod.) strana 2

3 Reálná ekonomika v roce 2009, největší recese vyspělého světa za posledních 80 let: EU: v průměru -4,2%; USA: -3,5%; JAP: -6,3%; 2010: EU: +1,8%; USA: +3,0%; JAP: +4,0%; nicméně: 2011 zřetelné zbržďování evropské i americké ekonomiky; ponuré vyhlídky vývoje Německa a jeho exportní schopnosti mimo teritorium EU (Německo spolu s Velkou Británií: dva nejpodstatnější vývozci mimo EU; Británie je již paralyzována několik let, Německo stále představuje jediný viditelný exportní kanál; navíc: vazba českého vývozu, resp. vývoje průmyslové výroby, na německý export mimo euro-zónu je téměř identická ochabnutí německé exportní schopnosti je z tohoto pohledu; svůj podíl na poklesu ekonomické aktivity zajisté má i fiskální restrikce a prasknutí finanční bubliny, prokazující, že řada rozvojových aktivit byla založena na nadměrné míře zadlužení; navíc, soukromý sektor dané okolnosti donutily též k zásadním úsporám, během nichž přílišná růstová expanze též není dost dobře možná strana 3

4 Reálná ekonomika (reálný růst HDP; %, Interim Forecast EC) e 2012f BEL 2,7 2,9 1,0-2,8 2,3 1,9-0,1 GER 3,7 3,3 1,1-5,1 3,7 3,0 0,6 EST 10,1 7,5-3,7-14,3 2,3 7,5 1,2 IRL 5,3 5,2-3,0-7,0-0,4 0,9 0,5 GRE 5,5 3,0-0,2-3,2-3,5-6,8-4,4 SPA 4,1 3,5 0,9-3,7-0,1 0,7-1,0 FRA 2,5 2,3-0,1-2,7 1,5 1,7 0,4 ITA 2,2 1,7-1,2-5,1 1,5 0,2-1, strana 4

5 Reálná ekonomika (reálný růst HDP; %, Interim Forecast EC) e 2012f CYP 4,1 5,1 3,6-1,9 1,1 0,5-0,5 LUX 5,0 6,6 0,8-5,3 2,7 1,1 0,7 MAL 2,8 4,3 4,3-2,6 2,9 2,1 1,0 NET 3,4 3,9 1,8-3,5 1,7 1,2-0,9 AUS 3,7 3,7 1,4-3,8 2,3 3,1 0,7 POR 1,4 2,4 0,0-2,9 1,4-1,5-3,3 SLO 5,8 6,9 3,6-8,0 1,4 0,3-0,1 SVK 8,3 10,5 5,9-4,9 4,2 3,3 1, strana 5

6 Reálná ekonomika (reálný růst HDP; %, Interim Forecast EC) e 2012f FIN 4,4 5,3 0,3-8,4 3,7 2,7 0,8 eurozóna 3,3 3,0 0,4-4,3 1,9 1,4-0, strana 6

7 Reálná ekonomika (reálný růst HDP; %, Interim Forecast EC) e 2012f BUL 6,5 6,4 6,2-5,5 0,2 1,8 1,4 CZE 7,0 5,7 3,1-4,7 2,7 1,7 0,0 DEN 3,4 1,6-0,8-5,8 1,3 1,0 1,1 LAT 11,2 9,6-3,3-17,7-0,3 5,3 2,1 LIT 7,8 9,8 2,9-14,8 1,4 5,8 2,3 HUN 3,9 0,1 0,9-6,8 1,3 1,7-0,1 POL 6,2 6,8 5,1 1,6 3,9 4,3 2,5 ROM 7,9 6,3 7,3-6,6-1,6 2,5 1,6 SWE 4,3 3,3-0,6-5,2 5,6 4,2 0,7 UK 2,6 3,5-1,1-4,4 2,1 0,9 0,6 EU 3,3 3,2 0,3-4,3 2,0 1,5 0, strana 7

8 Reálná ekonomika Průmyslová produkce CZ, % r/r, 6M Německý vývoz do zemí mimo EU27, % r/r, 6M průměr VI.99 VI.00 VI.01 VI.02 VI.03 VI.04 VI.05 VI.06 VI.07 VI.08 VI.09 VI.10 VI strana 8

9 Struktura otevřenosti české ekonomiky strana 9

10 Fiskální situace Riziko dominového efektu přesunutí problémů zadlužené země na ostatní ekonomiky: prostřednictvím vzájemné ekonomické provázanosti reálných sektorů; prostřednictvím angažovanosti finančních trhů, jež mají mezi většinou zemí přeshraniční charakter (zadlužený stát nemusí být nutně zachraňován věřitelem pocházejícím ze stejného státu; v řeckém případě je poměr zahraničních věřitelů vůči domácím přibližně 4:1, dnes možná již i více); prostřednictvím nejrůznějších standardních i ad-hoc evropských politik a iniciativ (rozpočet EU, záchranné mechanismy jako trade-off: oč více bude zaujímat jedna země věřitelské postavení v záchranných mechanismech, o to více budou pravidla formování a využívání rozpočtu EU či koncepty ostatních politik EU přizpůsobena jejím zájmům) strana 10

11 Obnovení fiskální discipliny Krátkodobě patrně nejvážnější rozměr této úvahy; Akutní potřeba obnovení fiskální disciplíny, jinak je silně ohrožen proces následného ekonomického oživování i důvěryhodnost ekonomiky EU jako celku (byť stále dochází k silné diferenciaci mezi problémovými zeměmi a zbytkem EU); Potřeba zpoplatnění černých pasažérů strana 11

12 Obnovení fiskální discipliny (deficit k HDP; %) EU-27-2,4-6,8-6,4 CZ -2,7-5,9-4,7 GR -9,8-15,4-10,5 IRL -7,3-14,3-32,4 EE -2,8-1,7 +0,1 SWE +2,2-0,7 0, strana 12

13 Obnovení fiskální discipliny (dluh k HDP; %) EU-27 62,3 74,4 80,0 CZ 30,0 35,3 38,5 GR 110,7 127,1 142,8 IRL 44,4 65,6 96,2 EE 4,6 7,2 6,6 SWE 38,8 42,8 39, strana 13

14 Krize finančního sektoru týká se především těch zemí, jejichž finanční sektor byl a je intenzivně angažován v problémových zemích (problémové země především GR, PT, SP, IT, ale i BE, UK, IRL /kde však je již problém uspokojivě řešen/; na dluhu angažovaný finanční sektor především FR, poté D, IT, SP, NL, BE); k výčtu takto problémového finančního sektoru nutno přičíst i finanční instituce, které sice nedrží cenné papíry předlužených států, ale masivně úvěrovaly obtížně návratné projekty v zemích s problémovým vývojem reálné ekonomiky; to vše povede k potřebě zpřísnění podmínek ze strany finančních institucí a zejména významného navýšení kapitálu v případě odepsání těchto investic (odhadovaná výše potřeby navýšení kapitálu se pro celý finanční sektor EU pohybuje od minimalistických 50 mld. EUR až po 300 mld. EUR a výše; HDP EU je řádově mld. EUR); Efekt dopadu na nás je opět přes Německo, s obdobnými projevy jako popsáno na předchozím slide k reálné ekonomice strana 14

15 Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik Krizová situace bude posilovat pozici čistých plátců, bohatých zemí především ze západní Evropy, kteří budou usilovat o výrazné podmínění využití evropských fondů ve východní části Evropy a současně o získání významnějšího objemu peněz pro sebe samé (Horizont 2020, Connecting Europe Facility, zastropování výše plateb pro zemědělce na základě velikosti farem, makro-regionální strategie, urbánní dimenze apod.) Na druhé straně bude nepochybně více prostředků na podporu konkurenceschopnosti (potřeba souladu se Strategií Evropa 2020), nebude však k nim tak jednoduchý přístup (pokud budou podmíněny korektními, byť kvalitativně náročnými požadavky v pořádku!!!), včetně konkurenceschopnost exportní Navíc posílení prostředků na rozvoj vztahů s teritorii mimo EU v souladu s novou koncepcí podpory exportu České republiky potřeba mít proveditelnou strategii rozvoje obchodu s třetími zeměmi strana 15

16 Důvěryhodnost Obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým strategiím; Spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí Na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst především Švédsko strana 16

17 Riziko rozpadu euro-zóny Různé scénáře: některé z nich říkají, že případný rozpad euro-zóny by byl očistnou katarzí, po níž by se zdravé jádro semklo a pokračovalo by dál; Jiné (k nimž se spíše přimlouvám) hovoří o destruktivním dopadu a dominovém efektu uzavírání se v národních hranicích, vedoucím až k rozpadu či významné paralýze Jednotného vnitřního trhu EU; Navíc: toto riziko by vedlo k významnému kursovému posílení té měnové oblasti, v níž by bylo Německo a zdravé jádro, tím by se oslabila jeho vnější konkurenceschopnost a důsledky by byly pro nás identické jako na předchozích slides strana 17

18 Možné scénáře řešení - Status-quo; (a) dlouhodobá agónie, kdy bude euro-zóna držena nominálně pohromadě, ale nebude naplňovat očekávané (předpokládané) efekty (b) záchranná a preventivní opatření, včetně European Semester, European Economic Governance, Fiscal Compact atd. přinesou výsledky a ekonomiky problémových zemí se uzdraví nyní méně pravděpodobné řešení, které však za předpokladu posílení zodpovědnosti a koordinace má šanci na prosazení - Různé scénáře rozpadu; (a) odpadnutí trouble-makerů: tvrdé přistání státní bankrot, odepsání veškerých závazků, prohlášení insolvence dlouhodobá ztráta důvěryhodnosti a reputace; uvalení národně izolovaných ekonomických a obchodních politik, znovuvytvoření zbytných překážek a bariér; šok pro finanční trhy (b) odpadnutí trouble-makerů: měkké přistání řízený bankrot rozložení destruktivních důsledků v čase (c) vystoupení šampiónů : Německo a tvrdé jádro ztratí trpělivost a vytvoří spolehlivou a stabilní měnu - Na ruinách euro-zóny: (a) vytvoří se měnová oblast nového eura, po,měrně početná a reprezentativní; (b) vytvoří se tři, čtyři měnové zóny, reflektující míru ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a jejich reálné a nominální konvergence (c) návrat k modelu: co členská země, to samostatná měna celková destrukce EU, návrat ne před Maastricht, ale do poloviny 60. let před zavedení celní unie, Společné obchodní politiky a do zárodečných fází budování Jednotného vnitřního trhu strana 18

19 Oblasti řešení Fiskální: obnova fiskální disciplíny, efektivnosti fungování veřejných financí (Švédsko, Estonsko) Strukturální: realizace nutných strukturálních reforem a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik EU Finanční trhy: stabilita a obezřetnost fungování finančních trhů; přerušení stereotypní automatické trajektorie financování veřejných dluhů soukromým finančním sektorem strana 19

20 Nástroj pro propojení Evropy (CEF) CEF: jedna z nejvýznamnějších navrhovaných inovací v rámci návrhu Evropské komise k Víceleté finanční perspektivě (rámci) /VFP/ na období let ; jedna z uvažovaných prioritních oblastí pro budoucí financování ze zdrojů Rozpočtu EU v nadcházejícím období; Vychází z potřeby EU zlepšit fungování a procesy Jednotného vnitřního trhu a z předpokladu, že bez moderní, vysoce výkonné infrastruktuře propojující Evropu přednostně v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologiích není v nadcházejícím období vysoce konkurenceschopný JVT EU možný; Provedený odhad: rozvojový potenciál k finalizaci a kompletizaci transevropských informačních a komunikačních sítí činí více než 250 mld. EUR (v dopravě asi 540 mld. EUR, v energetice asi 200 mld. EUR); primární objem těchto investic by měl pocházet z národních veřejných a soukromých zdrojů prioritní orientace CEF zejména na odstraňování následků tržních selhání, vyplnění přetrvávající mezer v propojení, odstranění úzkých míst a zajištění adekvátního přeshraničního propojení; Dodatečný smysl CEF: definice dopravní, energetické a ICT prioritní infrastruktury unijního zájmu; prostor pro využívání inovativních finančních nástrojů; CEF dotován celkovou sumou 50 mld. EUR, z nichž více než 9,1 mld. EUR alokovány pro oblast ICT strana 20

21 CEF: Sekce telekomunikační, informační a komunikační technologie Téměř 9,2 mld. EUR na podporu investic do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb; Financování by mělo vést k zajištění dalších peněz ze soukromých a veřejných zdrojů a snížit rizikový profil investic; předpoklad stimulace investic až v objemu 50 mld. EUR; Soulad se strategií Digitální agenda pro Evropu v rámci Strategie Evropa 2020 (do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50% z nich nad 100 Mbps); Využití na granty či finanční nástroje, zaměřené na budování infrastruktury potřebné pro zavedení technologie elektronické totožnosti, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronických záznamů, digitální knihovny Europeana, portálu e- justice a služeb v celní oblasti; efektem využití těchto prostředků by mělo být zajištění interoperability a pokrytí nákladů na provoz této infrastruktury na evropské úrovni, jež bude propojovat infrastruktury jednotlivých členských států strana 21

22 CEF: Sekce telekomunikační, informační a komunikační technologie Vnímáno jako nejinovativnější investice do budoucna v rámci CEF; Zásadní příspěvek pro rozvoj Jednotného digitálního trhu strana 22

23 CEF jako příležitost pro inovativní finanční nástroje Prostor pro využívání inovativních finančních nástrojů, především na návratné bázi projektové dluhopisy, private equity (přímé kapitálové vstupy); Úmysl propojit granty (dotace) s inovativními finančními nástroji (digitální infrastruktura); rozvoj přímých grantových schémat pro veřejnou správy (digitální služby typu egovernment; digitální zdroje evropského dědictví, služby spojené s bezpečností a s chytrou energií strana 23

24 Děkuji Vám za pozornost!!!