Slovo P. Jaroslava. ...úvodník

Transkript

1 Køes anský obèasník FARNOST DAÈICE III ÈERVEN / 2002 náklad 150 ks Vybíráme Slovo P. Jaroslava... str. 1 Èlánek odjind... str. 2 Zemøel P. Vrátil... str. 3 Klášter karmelitek... str. 3 Víra a internet... str. 4 Program - Filmový klb Daèice... str. 4 Slavnost... str. 6 Svatá od plotny... str. 7 Co asi odpoví?... str. 8...úvodník Nejprve mi dovolte, abych pøivítal Vás všechny, kteøí ètete noviny S rezervo poprvé. Je pravdìpodobné, že vìtšina z Vás je zakopila v kostele v Kostelním Vydøí. Jenom krátce Vám chci øíci, že S rezervo jso noviny daèické farnosti a blízkého okolí, alespoò se o to snažíme. Hodnì bratøí a sester, kteøí sem patøí, navštìvje stánek Boží právì v Kostelním Vydøí. Proto jsme se rozhodli, po dohodì s P. Benediktem, nabízet toto skoroperiodikm i zde. Skoroperiodikm øíkám proto, protože tyto noviny vychází s mírnými odchylkami (nìkolik dnù) jedno za dva mìsíce. Vìøím, že nebdete litovat této kopì a že Vás ani pøíštì nezklameme. No a teï nìco o volbách... Tak jsme si odvolili, je to skoro jako bych øíkal, že jsme si oddechli. Jako, že ž to máme za sebo. Pro nìkteré to bylo jenom o tom, že nìkam mseli jít hodit bezcenný papír. Pro ostatní akt beznadìje. Øeknìme si pøímnì. Kdo z nás si myslí, že se nìco výraznì zmìní? Ale nebd špatným prorokem a necháme ty naše borce, a kážo, co mí. Dovolím si zde citovat jednoho z èelních pøedstavitelù èeské církevní obce: V politice èasto platí, že se nevolí vìtší dobro, ale menší zlo. Docela výstižné, že? Ale abych byl zcela korektní, msím Vám øíci, že tatáž osoba také øekla: Každý køes an má volit. Kdyby nevolil, atomaticky dává svùj hlas tìm stranám, které bdo zvoleny, tedy i tìm, které by zcela jistì nevolil. Ovšem je naprosto pochopitelné, že jso mezi námi i jedinci (nevolièi), kteøí by nešli volit ani z doncení, protože by to psychicky nenesli. Nikoho se však nechci dotknot. Jsme pøece jenom svobodní obèané a ne nìjaké ovce. Já jen, aby potom nìkdo nenadával, když sám nìkdo nebyl volit. Kolem voleb je vždycky hrozný hmbk. Proè? Proè se nám média snaží rozjitøit nitro pøedvolebními rozhovory se zástpci té které strany, která zrovna víc rozdává a nebo dìlala vìtší bot? Totéž dìlají i politici. Myslím si, že každý z nás dìlá dennì spost rozhodntí, které m pøímo èi nepøímo ovlivòjí jeho život. Každý den jso volby. To nejdùležitìjší rozhodntí dìláme povìtšino, nebo bychom spíše mìli, každé ráno èi veèer. Rozhodjeme se jít do dalšího dne s Ježíšem. A øeknìme si narovin, není to vždy snadné rozhodntí, nicménì svobodné. Mìli by to zksit i politici. To by se dìly vìci, to Vám garantj. My všichni, co jsme odvolili, však msíme èinit ještì jedn volb. Bez Boha to politici povleèo dál tam, kam to vlekli doposd. Vím, dìlali spost dobrého, ale ta morálka. A protože oni si o rad ani o pomoc prostì neøekno, tak to msíme dìlat my. Modleme se tedy, aby na nì jejich hlopost a arogantnost nedolehla pøíliš tvrdì a aby Pán žehnal jejich práci. Pak totiž zaèno dìlat vìci pro nás a ne proti nám. A ještì jedna poznámka. Kdyby se všichni, kdo nejvíc na politik nadávají, se stejno vášnivostí za politiky modlili. To by se dìly vìci, to Vám garantj. Pøeji Vám klidné ètyøi roky Marian Štmar Slovo P. Jaroslava Papež Jan Pavel II. píše knìžím každý rok List k Zeleném ètvrtk. Letošní pøedvelikonoèní období nebylo výjimko. Všiml jsem si, že loòské i letošní téma bylo stejné - svátost smíøení. Pøed rokem, jak se zpovídáme, letos, jak svátost dìljeme. Nad to nadevšechno po Vánocích Sv. Otec vydal tzv. Mot proprio, tj. list z vlastního popd. Ten se opìt týkal svátosti odpštìní. Z toho vyplývá jednodchá otázka: Proè taková péèe o tto svátost? Je samozøejmé, že tento pohled není lokální (místní), ale celosvìtový. Já naopak chci, abychom smíøení neøešili celosvìtovì, ale v našich podmínkách. A ještì podrobnìji, každý sám sebe. Papežov starostlivost pøenáším do osobního prostor a praxe. Pak myslím i na drhé, kterým dávám pøíklad. Nìkolik citací: Kdo si je vìdom, že se dopstil téžkého høích, msí pøijmot svátost smíøení døíve, než pøistopí ke svatém pøijímání. Pøi opravdovém slavení této svátosti se vìøící živì setkává s tváøí Krista, dobrého Pastýøe. Biblická nápovìda je zcela jasná, oslovje nás setkání marnotratného syna s milosrdným otcem nebo obraz ztracené a znovnalezené oveèky. Ještì jedna myšlenka: Odpštìní dìlené ve svátosti smíøení není nìjakým vnìjším aktem, ale opravdovým a skteèným setkáním kajícníka s Bohem, který znov navazje vztah poršený høíchem. Milí ètenáøi, døíve jsem nìkolikrát napsal, že mé øádky jso ovlivnìné pedagogickým vztahem k dìtem. Je tom tak i teï. U mnohých menších žákù poznávám, že jso bezradní vùèi nárokùm Krista. Mùže to znít èenì, ale nehledejte v tom nic složitého. Dítì by nemìlo zaèínat biblických citací, ale co vidí svých rodièù a pozdìji dalších køes anù. V tom pøípadì se všechno zjednodší a evangelim bde srozmitelnìjší. Svatý Otec si dìlá velké starosti o soèasno Církev, tedy o nás. Takže i my nemùžeme být lhostejní, jak se kolem nás vyvíjí nebo vytrácí svátostný život. Jak ho pøedáváme a drhé, podle možností, èíme. To je náš spoleèný úkol. P. Jaroslav Zprávy ve zkratce w Ocenìní R. Nováka pøevzal na jevišti Národního divadla cen Thálie 2OO1 za celoživotní mistrovství v obor operního zpìv solista Janáèkovy opery Státního divadla v Brnì Richard Novák. Narodil se v Rozseèi N. Øíše a své mládí prožil v K.Vydøí, Daèicích a Telèi. Po stdiích na konzervatoøi a pùsobení v Ostravì zakotvil od r v Brnì. Je pravidelným úèastníkem poti v K. Vydøí a v Daèicích zpíval na koncertì v kostele sv. Antonína Pad. 8.záøí w Umrtí P.Vitly zemøel novoøíšský pøevor P. Metodìj Vladimír Vitla O.Pream. Narodil se v Kamenici Jihlavy. V r vstopil k premonstrátùm a o šest let pozdìji se stal knìzem. Posledního rozloèení v opatském chrámì sv. P+P v N. Øíši se zúèastnilo na sedmdesát knìží a množství vìøících. w Oprava sakristie - V dbn se sakristie farního kostela v Daèicích pøesnla do opravené kaple. Poté byla rozebrána ze 75% strávená prkenná podlaha a vyvezeno asi 20 cm navážky. Zdtá omítka stìn byla otlèena a zbytek kleneb oškrábán. Tím skonèila další etapa zvelebování chrám Pánì. w Vlastivìdná vycházka spoøádal Spolek pøátel mzea v Daèicích poznávací výlet do K.Vydøí. Prohlídky potního kostela, klášterní knihovny a lesního høbitùvk s výkladem se zúèastnilo pøes 120 osob! w Pøíprava tábora - Pìtice mladých lidí z daèické farnosti se zúèastnila ve dnech základního školení vedocích táborù, které pro asi stovk chazeèù poøádalo Diecésní centrm mládeže v Brnì na Petrin. Školení skonèilo závìreèným testem. w Potní výroèí - Pøed dvaceti lety vykonal papež Jan Pavel II. Dìkovno po do Fatimy na podìkování za záchran života pøi atentát o rok døíve. Od fatimských zjevení letos plynlo 85 let. w Zmìna bohoslžeb - Od 13. kvìtna byly ranní bohoslžby v kostele sv. Antonína Padánského v Daèicích pøeloženy na šest hodin veèer. Dùvodem je zapoèetí stavebních prací na výstavbì kaple Matky Boží v klášterní zahradì. w Kardinál sedmdesátníkem - Sedmdesáté narozeniny oslavil 17. kvìtna pražský arcibiskp kardinál Miloslav Vlk. Pøi této pøíležitosti poskytl rozhovor Katolickém týdeník. V Daèicích jsme mohli kardinála Vlka vítat pøi oficiálním založení Kláštera bosých karmelitek. w Pblikace o Židech - Pro zájemce o místní dìjiny vyšla pblikace M.Stehlíka:Židé na Daèick a Slavonick. Brožra je k dostání na bìžných prodejních místech. w 1.sv.pøíjmání - Na Slavnost Tìla a Krve Pánì (Boží Tìlo) pøistopila poprvé ke stol Pánì desítka dìtí z daèické farnosti. w T

2 Èlánek odjind VÌŽNÍK è. 18 (Kompas tøeš ské farnosti) - pøevzato z Neviditelného psa - Poslochejte: Chcete se nìco naèit? že nejlepší èebna života je minlost staršího èlovìka, než jsem já. že staèí, aby jeden èlovìk øekl: Cítím se s Tebo dobøe, abych se cítil dobøe... že mít dítì sínající v nárèí je tím nejkøehèím krásným pocitem na svìtì... že být pøátelský a laskavý je více než mít pravd... že nikdy nemùžeš odmítnot dárek od dítìte... že vždy ještì zbývá možnost pomodlit se za nìkoho, když ž nemám síl m pomoci jiným zpùsobem... že nezáleží, jak váženým jsi v životì. Každý potøebje pøítele, který s ním dokáže dìlat i hloposti... že všichni nìkdy potøebjí držet v dlani nìèí rk a srdce, které jim rozmí... že bychom mìli být rádi, když nám Bùh nedává vše, oè ho žádáme... že peníze nedìlají postavení mezi lidmi... že právì malé, denní dálosti dìlají život velkolepým... že pod tvrdo schránko každé osobnosti se skrývá nìkdo, kdo potøebje být ocenìn a milován... že Pán neèinil vše v jeden den. Což mì ntí k zamyšlení, jestli já bych mìl...? že ignorování skteènosti nemìní skteènost jako takovo... že když plánji jít spoleèno cesto s nìkým, dávám m soèasnì možnost, aby mi bližoval... že láska, ne èas, zhojí všechny rány... že nejlehèí cesta vyrùst jako osobnost je obklopit se lidmi chytøejšími než jsem já... že každý, koho potkáš, si zasloží být pozdraven s úsmìvem... že nikdo není dokonalý, dokd se do nìj nezamilješ... že život je tvrdý... Ale já jsem tvrdší... že šance nejso nikdy ztraceny..., t, ktero propásneš, dostane nìkdo jiný... že jestli jsi naplnìn trpkostí, štìstí zakotví nìkde jinde... že bych si pøál øíci ještì jedno otci, jak ho mám rád, pøedtím než odešel... že každý by mìl svoje slova držovat jemná a nìžná, protože zítra se k nìm moho vrátit... že úsmìv je nejlevnìjší zpùsob jak zlepšit svùj vzhled... že si nemoh vybrat, jak se cítím, ale moh si vybrat, co s tím dìlám... že èím ménì èas msím strávit prací, tím více vìcí dìlám... Pøeètìte si Každé mìní je nápodobo pøírody. Seneca Každý den má své dary.martialis Kdo chce málo dát, nesmí mnoho žádat. Walther Dobøe mlvit mùže jen ten, kdo vìci dùkladnì rozmí. Cicero Bohatý je, kdo je modrý. Horatis Nic není rychlejší než fáma.livis Franz Werfel - Píseò o Bernadettì Tento dokmentární román, který na základì faktù vypravje o životì Bernadetty Sobirosové, chdobného a nedživého dìvèátka z pyrenejského podhùøí, napsal ator krátce poté, co se m podaøilo prchnot pøed hitlerovským nacismem z okpované Francie. O pohntkách, které ho k tom vedly, øíká: V èervenci r jsem ve chvíli velké tísnì slíbil pøed jeskyní v Lrdech, že vyvázn-li z nebezpeèí a bde-li mi dopøáno dospìt k spásném pobøeží Ameriky, zazpívám Píseò o Bernadettì, a to døíve, než se pstím do nìjaké jiné práce Bernadetta vejde do dveøí. Matka se na ni osopí: Cos to vidìla, ty hlopá? Tys to vyzradila Proè jsi to vyzradila?, ptá se Bernadetta a pohlédne dloze na sestr. V jejím hlase však není výèitka, nýbrž jakási úleva. Popojde dvìma krùèky k matce a rozplývá se rozkoší, že mùže mlvit o svém tajemství: Ano, maminko vidìla jsem Massabielle takovo krásno, pøekrásno dám Tato nadšená slova jso poslední kapko, ktero namáhavì držovaný klid týrané ženy pøekypí. Po dni plném beznadìjných poksù a zklamání msí ještì vyslechnot tenhle nesmysl, s kterým se pøihrno její dcery, tlaèky, jimž nevoní žádná práce. Nejvíc však ji pohoršje hlboký rmìnec na Bernadettinì tváøi. To je rozpálená tváø miljící dívky, která je odhodlána obìtovat pro svo lásk všechno. Hlas matky Sobirosové zajeèí tak pronikavì, že Sajoovi ve svém bytì natáhno ši. Cos vidìla? Nic jsi nevidìla! Žádno pøekrásno paní jsi nevidìla, leda nìjaký bílý kámen Vy vidíte krásné, pøekrásné dámy, a já se zatím na vás dø, a nikoho z vás ani nenapadne, aby mi to troch lehèil. Svatá Panno, co to mám za nezvedené dìti! V kostele krado svíèky, padají do bláta, o katechism nemají ponìtí a teï ještì vidí krásné, pøekrásné dámy Jen poèkejte! Sobirosová popadla pržno plácaèk, s ktero pøi stlaní proklepává podšky. První rána zasáhne Bernadett do zad. Marie se pokoší schovat. To rozzøeno matk ještì víc rozdráždí. Honí mladší dcer, dokd i jí jedn nevsolí. Oba hoši taky nìco slízno, rozhodnì ne nezasloženì. Vidíš! Kvùli tobì mì maminka bije, breèí Marie. (Vydalo Nakladatelství Vyšehrad r. 1989) ZASVÌCENÝ ŽIVOT Boh? Slžbì lidem? Proè? Jak vypadá? Mladým køes anùm od 17 let, kteøí se chtìjí blíže seznámit s tím, kdy a proè vznikly køes anské øeholní komnity, co v nich vìøící mži a ženy ž po staletí stále hledají a nacházejí, nìco málo z toho prožít na vlastní kùži a odnést si z toho podnìty pro svùj dchovní život doma, nabízíme TÝDENNÍ POBYT V KLÁŠTEØE V KOSTELNÍM VYDØÍ Zaèátek v nedìli v 18 hodin veèeøí a spoleèno mší svato, konèení v pátek obìdem. Program bdo tvoøit dny prožité ve spoleèenství bratøí a sester: spoleèná modlitba, pøednášky, den ticha, manální práce (pøineste si pracovní obleèení), sdílení... Za spoleèenství bratøí karmelitánù a sester boromejek Vás zvo P. Benedikt, OCarm. a S. M. Thérese, SCB Kostelní Vydøí 58, Daèice, tel.: , kostelni.vydri@karmel.cz Pro více informací sledjte nástìnky v kostelích.

3 Jestliže jsme se v minlém èísle vìnovali pøevážnì sport, dnes se zamìøíme na provádìné opravy. Okapy - Ponìvadž se okapy na spolkovém domì nacházely v havarijním stav a docházelo dokonce k obèasném zamokání do sál, pøistopil spolek k jejich celkové výmìnì. V loòském roce došlo k obnovì podokapních rýn a svodù na stranì do dvora. Práce provedlo Klempíøství Domaninský Daèice za cca kè. S pøíchodem pìkného poèasí se v letošním roce pokraèovalo na boèní a lièní stranì. Vlastní práce zapoèaly 11. KVÌTNA. Po demontáži stávajících okapù se osadily nové nadokapní rýny, došlo k obmìnì øímsového plech i svodù. Èást prací mohla být provedena ze stávajícího lešení a støechy, na zbytek se kázalo nezbytným požití vysokozdvižné plošiny. Okapy jso provedeny z pozinkovaného plech. Práci v celkové hodnotì Kè provedla stejná firma. Dokonèením výmìny veškerých okapù na bdovì spolk bde, jak dofáme, na léta dopøed postaráno o øádný odvod deš ové vody ze støech. Omítky - Dále výbor spolk rozhodl o rekonstrkci omítek ve dvoøe. Nejenže se již delší dob nacházely v sešlém stav, ale bylo tím vyhovìno i požadavk majitele hotel U koníèka, jenž má v úmysl celý dvùr, jež je v jeho majetk, pravit. Po slovech následovaly sktky. Na konci dbna šli èlenové, pøíznivci a výboøi spolk do montérek a kolem bdov zaèalo doslova ze zemì vyrùstat lešení. K tomto úèel bylo vypùjèeno farní lešení a kromì jeho postavení na sebe vzal spolek ještì závazek, že zajistí otlèení. Je slovo,které pochází z francozštiny - volontaire = dobrovolník, v soèasnosti se tohoto termín požívá pro projekt slžby dobrovolníkù v rámci katolické církve. Mladí lidé, kteøí se k volonariát rozhodno, opstí na rok své zamìstnání nebo škol.. omítek. Toto brigádnicko prací vznikla v rozpoèt úspora cca kè. Firma Korint Daèice následnì provede omítky na nádvorní stranì dom èp. 49 (Optika), na nádvorní a boèní stranì dom èp. 295 (kino), na což je rozpoètována èástka zhrba kè. Na tomto místì je tøeba a èiníme tak rádi ocenit úsilí všech, kdo stavìli lešení, vozili trbky èi otlokali omítk. Kdo vìnovali svùj èas a snášeli horko i všdypøítomný prach. Vám všem - DÍKY! Kltra - Spolek však nežije jen prací. 12. kvìtna probìhl v sále kltrní program pøíležitosti Svátk matek, ve kterém tradiènì nechybìlo milé vystopení dìtí z Døevìnky s jejich èitelkami.dále vystopila skpina Triangl a zaznìla kytara a zpìv fortnýøky Kataríny. Prùvodním slovem doplnil M. Tùma. A nechybìlo samozøejmì malé obèerstvení pro maminky. 0 T Zemøel P. Vrátil 19. kvìtna náhle zemøel P. František Vrátil z Deštné. Narodil se v roce 1924 v Tøešti. Na knìze byl vysvìdcen Jako kaplan pùsobil v Praze na Smíchovì, Brnì Øeèkovicích a Prosimìøicích. V r byl stanoven faráøem v Deštné a Nových Sadech. V roce 2000 oslavil zlaté knìžské jbilem (viz foto). Poslední rozloèení se konalo v Deštné. Pohøben byl v Tøešti Kéž milosrdný Bùh pøijme tohoto bodrého mže Božího 01 do své slávy Rozmím tom? VOLONTARIÁT Rozmím tom? Tento èas pak vìnjí zdarma slžbì potøebným a slžbì Boh. Podrobné informace získáte na ŠOTEK - V minlém èísle jsme omylem v pøíspìvk Rozmím tom? nesprávnì vedli, že koncil v Caøihradì se konal v roce 831. Správnì mìlo být vedeno, že se konal v roce 381. Omlováme se za tto chyb a vìøíme, že jich bde co nejménì.. zršení a sestry se chýlily do Pohled H. Brod. O deset let pozdìji se mohly vrátit do Prahy, ne však ke sv. Josef na Malo Tentokrát Stran. Jejich domovem se stal konvent jsme do slopk bosých karmelitek vybrali kostela sv. Benedikta na Hradèanech. Odsd pøíspìvek z redakèního materiál, týkající se historie øád. byly nceny opìt odejít v r Vznik - Jméno karmelitán a potažmo karmelitka se odvozje od Zakládání - Z pùvodní komnity se dožilo hory Karmel v Palestinì, kde se toto øeholní spoleèenství zrodilo. svobody v r pìt sester. Z Jiøetína pod Vzniklo z postevnické tradice na pøelom 12. a 13. stol. Rok Jedlovo se v dbn r vrátily do Prahy, 1209 pro nìj sv. Albert sestavil pravidla spoleèného života (øeholi), kde v listopad zavøely klazr Karmel sv. ktero papež Honoris III. potvrdil r Po vpád Saracénù do Josefa na Hradèanech. Ponìvadž se ale Palestiny pøešli Karmelitáni na britské ostrovy a odtd se øád šíøil komnita rychle rozrùstala, pomýšlely Evropo. Za pøispìní bl. Jana Soretha vznikla v polovinì XV. století sestry na založení nového kláštera. Volba ženská vìtev øád sestry karmelitky. padla na Daèice, kam se v r odebraly Reforma - Jelikož øeholní kázeò opadla, vzniklo ve Španìlsk první ètyøi sestry, aby se úèastnily rekonstrkce obrodné hntí tzv. tereziánská reforma, za níž stáli sv. Jan od b ý v a l é h o františkánského Køíže ( ) a sv. Terezie od Ježíše ( ). Došlo kláštera. O dva roky pozdìji pøišly z Prahy k rozdìlení karmelitánù a karmelitek na obté a bosé. První konvent další sestry a došlo k oficiálním bosých kermelitek vznikl v Avile r založení kláštera. Poèínaje 14. Kostel sv. Josefa na Malé V Èechách - Bosé karmelitky žijí v našich zemích od r. 1556, kdy listopadem byla stranì. zdroj: Encyklopedie èeských novodobý klášter sester zavøena klazra. je do Prahy pozval císaø Ferdinand III. Pøišly z Vídnì pod vedením Vznikl tak drhý Marie Elekty od Ježíše a sadily se kostela sv. Josefa na Malé bosých karmelitek klášterù v našich zemích Stranì. Za josefinských reforem však pøišel jejich klášter ke. Karmel Matky Boží v Daèicích. T

4 Dnes se s Vámi podìlím o èást z pøednášky z mezinárodního setkání animátorù (Rychnov nad Knìžno 1996) od Mons.Jana Grabnera.Celo pøednášk najdete na MODLITBA Lidé, kteøí se mají rádi, na sebe myslí, navštìvjí se, komnikjí. Když jeden odjede na cesty, pošle drhém pozdrav, zavolá m. Kontakt samozøejmì patøí k jejich vztah. Není to nepøíjemná povinnost, nemsí se k tom ntit, ani si psát do kalendáøe, že si má vzpomenot na toho, koho milje. Je to samozøejmost. Myslí na sebe témìø stále, i když vstávají, i když si lehají. Vidí - li jeden nìco krásného, hned to pøeje milovaném. Má-li nìco zaøídit, ptá se, jak by se to líbilo partnerovi, jak by to chtìl on. Když se setkají, sdìljí si všechny zážitky, protože toží mít všechno spoleèné, nemít pøed drhým tajemství. Mlví o své práci èi zájmech, o své rodinì a kamarádech, mlví nejen o vìcech velkých, ale i o malièkostech. Jejich hovor se pak dostane i k dùvìrnostem, vyznání vztah pokraèje beze slov. I ticho je dost výmlvné a každé slovo je slabé. Bdovat vztah lásky k Boh... Jinak to nemùže být ani ve vztah èlovìka k Boh. Nìkteøí køes ané øíkají: Já se nemodlím, protože mi to nic neøíká, Zapomínám, nebo: Nemám èas. Nemají pravd. Pravda je, že jejich vztah k Boh není v poøádk. Kdo má živý vztah lásky, ten si vzpomene nejen ráno, ale i veèer, ten je v dch s milovaným témìø stále. Má m co øíci. Nevadí m, že Bùh všechno ví. Øíká m vše ne proto, aby Boha informoval, ale aby bdoval vztah. Tak jako zamilovaný neodmítá další vyznání lásky s odùvodnìním, že ž to jedno slyšel. Taková vìc se øíká znov ne jako informace, ale pro to, co bdje ve vzájemném vztah. Proto hovoøíme s Bohem dùvìrnì o všem. Nestaèí øíkat naèené modlitby nebo èíst složené texty. Tak jako na rande se nerecitjí milostné verše a nemlví se v citátech. Nìkdy se hodí citát, nìkdy spoleèná èetba. Tak je to i v modlitbì, když požijeme citáty nebo èteme, ale osobní vztah potøebje víc. Èastá modlitba je tedy samozøejmostí pro toho, kdo objevil Boha a žije s ním. Ubývá láska, nastává krize vzah, krize modlitby... Nìkdy se mlví o tìžkostech modlitby, o krizi. Krize modlitby bývá. n Stojí za to! Matka Tereza s Dano Nìmcovo - Dana Nìmcová Matka Tereza se svými sestrami si svobodnì zvolila: vidìt Krista a složit m v jeho chdých. Každý z nás, má-li mít jeho život smysl, stojí pøed svobodno volbo, jako cesto se dát. Jso cesty jedineèné, by by byly inspirovány následováním nìjakého vzor. Od mládí mne dìsily cesty dsané davem, masami, které vypadaly zdánlivì bezpeènì. Vedly totiž pohodlnì a nìkdy i s jásotem pod tribny tyranù, k podpisùm rezolcí odszjících drhé /dokonce až k smrti/, k jisté kariéøe, která byla odmìno za ztrát vlastní tváøe... vázáno, 88 stran, 95,- Kè Prorok vìtr - Stefano Biavaschi Tento pøíbìh se dotýká nejhlbšího smysl života a vrhá svìtlo na skteènosti, které každý den ve svém nitr prožíváme. Co je to Vítr, Samota, Láska, Život, Bolest, Smrt, Zapomnìní, Poznání, Pravda, Svoboda, Dokonalost? Kdo je to Bùh? Dvanáctkrát nalezne Prorok ve svém srdci vnitøní sozvk s hdbo Vìtr, kterém naslochá za tichých Svítání. Prorok, který žije v tvém srdci. brožra, 103 stran, 85,- Kè. nejèastìji krizí vztah, který nebyl dost hlboký, stál jen na cit. Nìkdy je to nezralostí èlovìka, který jedná podle nálad - kdysi mi øeklo jedno dìvèe: Jak moh chtít, když se mi nechce?, nedostatkem vytrvalosti a vìrnosti ve vztah. Nìkdy pøílišným zamìøením se na sebe. Stopá-li nezdravá sebeláska, bývá láska. Sebeláska je kradená láska. Taková sitace bývá provázena spokojeností, když se vše daøí a hrozno samoto a opštìností, když se pøestane daøit - teprve tehdy èlovìk zjistí, jak je sám. SPRÁVNÌ SE MODLIT... O správné modlitbì bylo napsáno mnoho krásných knih. My zùstaneme jen nìkolika postøehù. Zdravá modlitba je pestrá. Nìjako dob ti mùže vyhovovat jeden zpùsob modlitby, ale obyèejnì nevydrží celý život. - Modlitby naèené, ètení krásných modliteb, které vytvoøili dchovnì velcí lidé, slovo Písma, žalmy i rozhovor vlastními slovy patøí do modlitby. - K rozhovor však patøí nejen mlvení, ale i naslochání. Mlvením se vymlvíš, ale nic nepøijmeš. Pøijme ten, kdo se ztiší a naslochá. - K modlitbì patøí i zahledìní se na Boha, sostøedìní se na nìj a ne na sebe. - Dobro modlitbo se rozšiøje srdce, protože mlví s Bohem o drhých, a nejen o blízkých. - K bdování vztah nestaèí modlitba prosebná. Copak jde èlovìk za milovaným partnerem, jen když nìco potøebje? Jistì patøí k modlitbì prosby a dìkování, ale také odprošení, chvála, obdiv a klanìní. - Svùj význam má i prostøedí, místo, kde se cítím dobøe a kam se tìším, kam se rád vracím. Odpovìz si: - Jak vypadá moje modlitba? - Kdy naposled jsem se na ni tìšil? - Co na ní zmìním, aby byla výrazem krásného vztah s Bohem a cesto k jeho prohlobení? V ÈERVENCI NIC - SRPEN - DAÈICKÁ FILMHARMONIE pøehlídka hdebních filmù - zaèátky ve hodin Rok ïábla (2002) režie: Petr ZELENKA (ÈR) Další z režisérových mystifikací, tentokráte mimo jiné s Plíhalem, Nohavico a Èechomorem Na pokraji slávy (2000) režie: Cameron CROWE (USA) Rb a líc trné rockové skpiny pohledem mladého žrnalisty. Ocenìno Zlatým Globem Plastic People Of The Universe (2001) režie: Vìra CHYTILOVÁ (ÈR) Ucelený dokment o živocí legendì ndergrond Rok konì (1997) režie: Jim JARMUSH (USA) Neil Yong & Crazy Horse bez pøíkras v hledáèk znávaného tvùrce a pøíznivce kapely Sametová extáze (1998) režie: Todd HAYNES (Velká Británie/USA) Precizní prùvodce glam-rock pøibližjící atmosfér zaèátk tých let. Cena za mìlecký pøínos z MFF v Cannes Pražákùm, tìm je hej (1990) režie: Karel SMYCZEK (ÈR) Netradièní pohled na tradièní Pražský výbìr Tanec v temnotách (2000) režie: Lars von TRIER (Dánsko, Francie, Švédsko) Björk v hlavní roli fascinjícího mzikál, ovìnèeného hlavními cenami z festival v Cannes (vstpné pro èlena klb: 30,- Kè; vstpné pro ostatní: 50,- Kè) Omlováme se za strohý slopek Stojí za to! a za nepøítomnost slopk Køes an se smìje v tomto vydání. Pøíštì Vám to vynahradíme. maš

5 Krtek Nos vùnì ž do hry nepatøí. Høebenovka Vylšti tajenk! 1. hmyz, který nás v létì èasto bodne 2. skpina pìti hdebníkù 3. prostøedí v divadle na jevišti tvoøí kosky led padající z oblohy 5. nástroj na krácení trávy 6. povrch chleba 7. žena, která dìlá úèesy 8. pøíloha ke svíèkové 9. rce a nohy dohromady 10. vesmír jinak 11. více kvìtin svázaných dohromady 12. železo, hliník, mìï jso koøení (napøíklad v chleb) pobývá v dlohatánských tnelech, které proráží on a jeho kamarádi v kypré pùdì Velkého pole. Tnely se msí èasto procházet a kontrolovat, hlavnì po deštích, kdy je v nich obèas ntné nìco opravit. Ale krtkovy podzemní chodby jso tak temné, že není vidìt ani na špièk nos. Žádný, ani ten nejmenší a nejživìjší paprsek slníèka, sem nepronikne. A z toho dùvod, když Nos nìkoho v tnel potká, msí se oba vzájemnì poznávat podle vùnì. Zkste si zahrát novo hr a zjistìte, jak dobrý máte èich: Každý hráè potøebje šátek nebo prh látky na zavázání oèí. Najdìte doma rùzné vìci, které mají výrazno vùni (cible, lístek máty, voòavé mýdlo, kakao, koøení ). Všem hráèùm se zavážo oèi a na pravo rk každého z nich se rozetøe jedna s vùní, které jso k dispozici. Jedna stejná vùnì je rozetøena dvìma až ètyøem hráèùm. Potom se hráèùm rozvážo oèi a hra mùže zaèít. Na znamení se každý z hráèù snaží rozpoznat vùni na své rce a potom oèicháváním rko ostatních hráèù, najít svého koleg se stejno vùní. Vyhrává dvojice, která se najde jako první. Hr si mùžete ještì jedno zopakovat tak, že se vetøe nová vùnì tentokrát na levo rk a pøedchozí Bldištì Kdo dostane nejvìtší zmrzlin? Pozornost Kolik vidíš ètvercù? A kolik vidíš trojúhelníkù? Šneci Malí vodní šneci se drží témìø všde. Pìknì obrázek vymalj a vidíš, kolik se jich skrývá na dnì rybníka Logika Dopiš chybìjící dvì èísla, která správnì doplní tyto øady: ØEŠENÍ z minlého èísla: Bldištì: ke kytièce vedla cesta èíslo 3 Rozdílovka: chybìl èibk, chybìl stvol rákosí, stvol rákosí navíc, kámen navíc, chybìla vlnka, záhyb na kmen navíc, chybìl záhyb na v kornì, mrak navíc, kopec terén navíc, chybìlo okno domk, mrak posntý dolù, dveøe kostela, záhyb v kornì navíc, jinak dìlená okna domk, chybìl komín Køížovka: VZKØÍŠENÍ

6 Slùvko pro manžele Znovnabytá pamì - No to je krásné, že vás koneènì zase vidím. Tak jsme se na ten èas tìšili. Tolik je toho, co bychom si chtìli øíct. Èím vším jsme to prošli, jak se nám daøilo, co jsme spackali, co ty naše dìcka, a ta tchýnì... Øíká se, že vzpomínání je projevem stáøí. To když se sejdo staøí lidé, tak vzpomínají, jak to bylo tehdy, co všechno prožili, co se to stalo... Èlovìk zaèíná stárnot ve chvíli, kdy se sadí ve své minlosti. Ano, je to pravda, jsme zase o rok starší, máme za sebo další rok spoleèného života a nyní je pøed námi èas, do kterého vstpjeme, abychom v tom všem znov odhalili Zlato Boží ni milosti. Jsme zde proto, ne abychom objevili, že jsme zestárli, ale abychom objevili mladost svého srdce, svého ano, svých r ozhodntí, pøedsevzetí... Znov nabyli pamì, znov se prodrali k tom živém plameni prvotní vzájemné lásky. Zaèali vzpomínat, co všechno nám Pán dal, øekli si, jestli máme nìco, co by nám On nedal, na èem všem se kázalo Jeho milosrdenství, Jeho láska, Jeho dobrota. Obèas se nám vytýká, jak rychle dovedeme zapomínat, možná proto, že nechceme vzpomínat na staré èasy, ale v našem spoleèném životì jde o to vzpomínat na velké Boží sktky, probozet své srdce k pozornosti, vdìènosti, porozmìní a odpštìní. Není to pøivolávání nìjakých pìkných vzpomínek, ale stále vstpování do pøítomného prod Boží milosti. To co se táhne celým Starým zákonem - Nezapomínejte na sktky Boží, hle tvoøím vìci nové, což to nevidíte? Ten náš návrat do stejného moravského mìsta, mezi stejné lidi, nebde nièím jiným než znovnabytím pamìti, toho, že Bùh na nás nezapomnìl, že On je vìrný svým zaslíbením a že my bdeme ti, na kterých se tak Boží zaslíbení mají naplnit. Kdy to bde pøedevším On, který nám bde pøipomínat, èím jsme pro nìj v Jeho oèích, který nám bde probozet pamì, probozet srdce, abychom se rozpomnìli. Ano, vím že se to øíká: To je otrava!... Znám svého mže, mám ho ž plné zby... Proè?... Protože si myslíme, že jsme odhalili svého manžela, že jsme ho vyèerpali, nic neoèekáváme, dokonale jsme ho poznali, dosáhli m až na dno, ž z nìho nic nedostaneme... Nikdy nebdeš konce se svým manželem. Nikdy nedojdeš do konce se svo ženo, se svými dìtmi, se svými rodièi, spolpracovníky. Èlovìk je nevyèerpatelná propast a jestli se mi zdá, že je stejný, pak proto, že jsem nedovedl objevit, jaký je doopravdy. Je tolik zapotøebí obnovovat svo pamì a pohled, jakým se dívám vzájemnì na sebe. Tak vám pøeji, aby každý z vás dokázal znovobjevit miljící pohled, znovobjevit cest, rozpamatovat se, abychom se stali modrými lidmi a Pán nás zdravoval nejen ze sklerózy hlavy, ale pøedevším ze sklerózy srdce. A pro toto bohatství stojí za to pøekonat všechn t nech, starosti s balením, s vypravováním dìtí, hlídáním, vodo nebo schem. P. Petr Glogar (pøevzato z blletin: Manželská setkání, èíslo 3, roèník 2, léto 1998) Léto na vìži Již šestým rokem se návštìvníci moho pokochat pohledem na mìsto Daèice a okolí z renesanèní vìže kostela sv. Vavøince, ktero každoroènì navštíví kolem pøevážnì tristù z celé Èeské repbliky, ale i ze zahranièí. Oproti loòském rok nastaly nìkteré zmìny v provoz vìže týkající se hlavnì úèetnictví. Po dohodì s P. Jaroslavem se finanèních záležitostí jmo manželé M. a P. Trojanovi z Telèe, kteøí mají na starost vìž farního kostela sv. Jakba. Další zmìny, jenž chystáme, si klado za cíl oživit chod na vìži, pøinést nìco nového. V úmysl je vybdovat lapidárim v 1. patøe vìže, kde by byly k vidìní gotické nárožní krakorce (kopie) nacházející se v rozích pod ochozem, a další cenné vìci. Na slavnost sv. Vavøince, jáhna a mèedníka ( a sobota a nedìle) ator: J. Chládek návštìvníci bdo moci vyhrát v sotìži zamìøené na Daèice a památky, ale nejen na nì. A kdy vlastnì bde otevøeno? Bdo to poslední dva víkendy v èervn (22. a , 29. a ) a v èervenci a srpn každý den mimo pondìlí - sledjte plakát na dveøích vìže. Úspìch sklízely i noèní vyhlídky, které bdo každý pátek a sobot od do v dobì prázdnin. Tak neváhejte a pøijïte si znov pøipomenot ten kozelný pohled na zelení okrášlené Daèice ve dne a ten zvláštní tajemný pocit v noci, kdy je ještì vidìt záøivé èervánky. aš Slavnost Milí pøátelé, není to tak dávno, co jsme oslavili Slavnost Seslání Dcha svatého. A tak vám v tomto èísle pøinášíme ještì tento pøevzatý èlánek, který vám mùže odpovìdìt na otázky, které si kolem této slavnosti mùžete klást. Církev slaví Zmrtvýchvstání Kristovo jako jeden velký den, Velko nedìli - celých padesát dní. Latinský název doby velikonoèní je temps Paschalis, nìkdy se ale setkáváme i s oznaèením jako qinqegessima (padesát, resp. padesátá ) latinsky, Pentekosté øecky. (Podobnì latinský misál narozdíl od èeského napø. oznaèje postní dob názvem ètyøicetidenní - qadragessima ). Velké církevní svátky mìly od nejstarších dob svùj oktáv, (lat. octo-osm), týden, do kterého byly zapoèítány oba okrajové dny, první i osmý. V tomto oktáv jakoby doznívala sváteèní dálost. Oktáv následoval po nìkolika velkých svátcích bìhem rok. V dnešní dobì známe poze oktáv vánoèní a velikonoèní. Velikonoèní oktáv zajímá dny od Zmrtvýchvstání Pánì do drhé velikonoèní nedìle ( Bílá nedìle, nedìle v bílém - Domenica in albis ), v nìmž nejen pondìlí velikonoèní, ale i každý všední den je svátkem i v litrgickém slova smysl (i ve všední den v litrgii zpíváme chvalozpìv Sláva, v litrgii hodin se objevje mnoho z nedìlních textù, v tyto dny není dovoleno litrgicky slavit svátky svatých). Církevní otcové však nazývají celé velikonoèní období Velkým oktávem, oktávem oktávù. Do poèt padesáti dnù se vejde 7 x 7 týdnù (49 dní), následjící, padesátý, den - Slavnost Seslání Dcha Svatého, v podstatì osmá velikonoèní nedìle, je završením Velikonoc. Krom prvních osmi oktávových dní a krom jednotlivých velikonoèních nedìlí, kdy každá má své specifikm (první tøi líèí v evangeliích dálosti následjící po Zmrtvýchvstání, ètvrtá nedìle obrací naši mysl ke Krist Dobrém Pastýøi, evangelia páté, šesté a sedmé nedìle se vrací pøed Kristov smrt a Zmrtvýchvstání - øeè na rozloèeno, pøíslib Dcha Utìšitele a Veleknìžská modlitba nás jiš jí, že Pán je s námi po všechny dny až do skonání svìta ), zvláštì vyniká ètyøicátý den, kdy oslavjeme Kristovo Nanebevstopení. Ze Sktkù apoštolských víme, že zmrtvýchvstalý Pán pobýval s èedníky po ètyøicet dní. Ètyøicátý den pøipadne vždy na ètvrtek mezi 6. a 7. velikonoèní nedìlí. Následjících devìt dní ( novéna, z lat. novem - devìt) se církev pøipravje na Slavnost Seslání Dcha Svatého. Slavnost sama má svùj pøedobraz v židovském kalendáøi. Den Letnic, padesátý den od Paschy, o kterém èteme, je starým židovským svátkem díkù. V bìh staletí se Slavnost Seslání Dcha Svatého jakoby osamostatòovala, vznikala jakási doba svatodšní. V dnešní litrgii má opìt své místo jako korna velké velikonoèní slavnosti a bývá považována za jeden z termínù dílení iniciaèních svátostí - zvláštì køt a biømování - po Vigilii Zmrtvýchvstání má i tento den svo Vigilii, èásteènì podobno té velikonoèní, a je dobøe, že se na mnoha místech slavení této Vigilie opìt obnovje. Podobnì jako o Velké noci i pøi této bohoslžbì ète církev ze starozákonních textù, mnohde vrcholí pøíprava na biømování. Èervená litrgická barva tohoto dne køes anùm pøipomíná oheò Dcha svatého. Mnoho staletí køes ané zpívají hymny Veni, Sancte, Spirits (Pøijï, Dch pøesvatý) a Veni Creator Spirits (Pøijï tvùrce Dch). Trofám si øíci, že krásnìjší texty nebyly dosd o Dch Svatém napsány. Døíve mìla tato Slavnost také svùj oktáv, tento však pøesahoval rámec velikonoèní doby a byl proto litrgicko reformo zršen. Dosd je na mnoha místech zvykem po vzor Velikonoèního pondìlí slavit i Pondìlí svatodšní. Nìkteré místní církve, napø. v Nìmeck, mají pro tento den i zvláštní mešní formláø. Jinde jde však ž o bìžný den litrgického mezidobí. Avšak nic nebrání knìzi a církevní obci, aby v tento den slavila napøíklad votivní mši o Dch svatém. Nakonec, øíká se, že Dch svatý vane kdy chce a jak chce. Proto ho jistì nelze vìznit v jednom svátk. S lásko Otce a Syna máme být nestále ve spojení, vzýváním Nejsvìtìjší Trojice má zaèínat každý náš pohled k Boh. Jeden starý knìz nám jako stdentùm øíkávál pøed rùznými zkoškami - bd s vámi škbat Dcha svatého. Èlovìk bez tvé pomoci slábne a je bez moci zpíváme v hymn. A vždycky máme také jistot, že mùže srovnat zkøivené a dát oheò zchladlým srdcím, bdeme-li o to stát. Petr Štìpánek

7 Svatá od plotny Pøed rokem jsme v èervnové Rezervì otiskli Modlitb maminky v kchyni. Snad vás zajala. Její podtext osvìtlje sv. František Saleský slovy: Je omylem, ba bldem chtít vytlaèit zbožný život z vojenské jednotky, z øemeslné dílny, od knížecího dvora i z manželské domácnosti A jsme kdekoliv, všde mùžeme a máme silovat o dokonalý život. A II. Vatikánský koncil jasnì prohlašje: Pán Ježíš hlásal každém stav svatost života: Vy však bïte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec (Mt 5,48). Proto jso všichni v církvi povoláni ke svatosti. (LG 5,39a) Možná jsme troch pøekvapeni, nebo jsme zvyklí nacházet mezi svìtci spíše biskpy a panny, mnichy a øeholnice. My se ale zmíníme o ženì, která k této dokonalosti bez níž nikdo nezøí Boha dosáhla v manželství a rodinném životì. Zdislava z Lemberka. A proè si ji pøipomínat zrovna dnes? Od její smrti se letošního rok poèítá 750 let. ŽIVOT - Zdislava se narodila pøed r Pro její další život se stává rèjícím rodinné prostøedí. Matka Sibyla pocházela ze Støedomoøí a do Èech se dostala v prùvod manželky krále Václava I., Knhty. Otcem byl velmož Pøibyslav sídlící na Køižanovì, králùv dùvìrník. Oba mìli velké pochopení pro dchovní hodnoty, o èemž svìdèí pøedevším fakt, že Pøibyslav došel posledního odpoèink brnìnských minoritù a jeho manželka Knhta ve žïárském klášteøe jako jeho zakladatelka. Dcera Zdislava projevovala sklon k hodnotám dcha od raného mládí, ale narozdíl od sestry krále Václava, Anežky nešla cesto øeholního života. Díky svém otci, který pùsobil jako kastelán na královském hradì v Brnì, se seznámila nejen s novým dominikánským øádem, ale i se svým bdocím manželem Havlem z rod Markvarticù. Odchází s ním na jeho panství do severních Èech. Havel tam zakládá nový hrad Lemberk, o nìmž se pak píše, a nová mìsta Jablonné a Trnov. Pøi vzpoøe Pøemysla Otakara proti králi se staví na stran krále a pøispívá k rozhodntí sitace. Neváhá se chopit ani meèe, když èeské zemì ohrožovaly hordy Tatarù. A samozøejmì bere podíl na podnicích své ženy. O jejich manželství se Žïárská kronika vyslovje, že Zdislava žila se svým mžem bez úhony. Svém mži dala Zdislava ètyøi dìti: Havla, Jaroslava, Markét a Zdislava. Dìti, jak píše L.Smejkal, se osvìdèily v praktickém životì, což byl výsledek dobrého zázemí v rodinì, peèlivé výchovy a sostavného vzdìlávání. Jen nejmladší se již dloho nemohl tìšit matèinì pùsobení. Zdislava se však nezavøela jen do své rodiny. Pro nemocné a chdé bdje v Jablonném špitál a ve váleèných dobách otevírá dokonce brány Lemberk, aby stùj co stùj lehèila strádajícím. Kromì toho se stává terciáøko dominikánù a spol s manželem pro nì zakládá klášter v Jablonném a Trnovì. Svíce, zapálená tak mocným plamenem lásky, se rychle stravje. Proto msí Dalimil napsat: Léta od narození Jez Kristamilostivého 1252 svatého života paní Zdislava se svìta odešla. Z DIÁØE biskpství Po Svatý Hostýn - setkání s trvalými jáhny, beseda, mši svato složí biskp Vojtìch Cikrle Èt Litomìøice - Te Dem, biskp Vojtìch So Brno - katedrála - jáhenské svìcení, biskp Vojtìch So Brno - katedrála - knìžské svìcení, biskp Vojtìch So Brno - Žabovøesky - knìžské svìcení, biskp Karel Herbst, SDB So Brno - katedrála -Slavnost sv. Petra a Pavla,gen. vikáø Rekonstrkce podoby blahoslavené Zdislavy od J. Wintera ÚCTA - Zdislavino tìlo bylo loženo dominikánù v kostele sv. Vavøince v Jablonném. Její hrob byl v úctì stále, i když klášter mnoho trpìl za hsitských válek. V 16. století hrob opravili a Václav Hájek z Liboèan jej zná jako místo, kolem kterého se dìjí zázraky. Už na poèátk 17. století vyvíjí pražský arcibiskp Zbynìk Berka z Dbé úsilí o blahoøeèení Zdislavino. Zatím však dochází poze k barokizaci jejího náhrobk a kolem rok 1660 vzniká cykls 24 obrazù, které znázoròjí milosti obdržené na její pøímlv. Na popd Berkù vyrùstá nad Zdislaviným hrobem nový kostel podle projekt J.L.Hildebranta, k požehnání kterého došlo r Všechno úsilí došlo naplnìní až , kdy papež Pis X. vøadil Zdislav mezi blahoslavené (85. Výroèí). A v tomtéž století se radost dovršila, když bl. Zdislav svatoøeèil papež Jan Pavel II. spol s Janem Sarkandrem. Tím se kytice èeských svìtcù rozrostla o nové kvìty. DNEŠEK - Zdislava sice žila v 1.pol. 13.stol., ale snadno pøeklentelnost vìkù dobøe vystihli naši biskpové, když v r žádali o její svatoøeèení: Tato blahoslavená, plná horlivosti a hlboké køas anské zbožnosti, vzor matek a obdivhodná v pokorných rodinných ctnostech, je nejen slávo minlosti, nýbrž je, jak se domníváme, dobrým pøíkladem i rodinám dnešní doby. Tto myšlenk rozvinl papež Pavel VI. ve svém listì k 750. Výroèí narození bl. Zdislavy v r. 1971: Vynikající ctnosti této ženy, její zpùsob života a pozorhodné divy nejenže odpovídají dnešním potøebám, ale též mocnì vábí všechny køes any k ochotném následování Vybízíme tedy všechny, aby hledìli na tento vynikající vzor svatosti života a važovali o nìm jako matka byla vzorem manželské vìrnosti a slopem lásky a mravní káznì v rodinì, jako dcera církve byla zcela oddána katolické nace a sktkùm podle evangelia, jako obèanka byla dobroditelko stále pohotovo pomoci strádajícím. Boha milovala nade všechno a Jem jediném složila na veøejnosti i doma. DROBNOSTI - Blahoslavené Zdislavì vìnovali atoøi Desetiletí dchovní obnovy národa rok 1991, jehož heslem se stalo Posvìdcování rodiny. V tomto roce navštívil daèicko farnost dominikán P. Ambrož Svatoš, který mìl dlohá desetiletí na starosti proces Zdislavina svatoøeèení složil v kostele sv. Vavøince mši sv. a v odpoledních hodinách byly ctìny ostatky bl. Zdislavy. Po svátostném požehnání mìli farníci možnost shlédnot pøedstavení Dobrá paní Zdislava v podání divadelní skpiny Dominik ze Znojma. O mìsíc pozdìji se potníci z Daèic vydali do Jablonného, kde navštívili její hrob, pramen pod Lemberkem a v È. Lípì shlédli výstav k rok bl. Zdislavy. ZÁVÌREM - Èím je pro nás Zdislava dnes? V Olomoci to nastínil Jan Pavel II.: Život sv. Zdislavy se vyznaèje mimoøádno schopností obìtovat se pro drhé mìla sama sebe èinit darem po vzor Ježíšových slov: Blaženìjší je dávat, než brát. A pøipojil výzv: Rodiny v Èechách a na Moravì, vy jste nedocenitelným pokladem tohoto národa a právì napodobováním svých svìtcù a svìtic se stáváte tím, èím jste ž byli v plán Božím! A ty, Zdislavo z Lemberka, ty dobrá, stateèná, milosrdná a zbožná matko, veï rodiny své vlasti, aby byly hotovy rozdávat se! T Kdo pøijme svìcení jáhenské? 22. èervna: Tomáš Holcner, Petr Hošek, Josef Kbeš 29. èervna: fr. Beda Lbomír Kkla, OSB 13. èervence: Marek Slatinský Kdo pøijme svìcení knìžské? 29. èervna: Mgr. Tomáš Caha, Mgr. Pavel Pacner, Mgr. MUDr. Karel Rozehnal, Mgr. Ing. Pavel Fatìna, Mgr. Michal Poledna, Mgr. Pavel Sobotka, Mgr. Ing. Petr Cvrkal, SDB; Mgr. Maxmilián Døímal, SDB; Mgr. Jaromír Zádrapa, SDB Internet - stránky, které Vám moho posložit: - Èeská biskpská konference - Tiskové støedisko ÈBK - informace všech diecézních center mládeže - Pastoraèní støedisko Arcibiskpství pražského - podklady pro pastoraèní èinnost a dch. život - nezávislý køes. magazín, akt. zprávy, diskse - adresáø èeského katolického internet

8 Katecheze Co asi odpoví? Nejen ta skteènost, že rozšiøjeme noviny S rezervo do farnosti Kostelní Vydøí, mì inspirovala k tom, abych pro nìjako t informaci zavítal právì na Karmel. Na otázky mi odpovídal jeden z knìží, otec Václav. Mùžete se nám strènì pøedstavit? Pocházím z Èerveného Kostelce, což je menší mìsto v Podkrkonoší, kde jsem vyrùstal spol s dvìma staršími a ètyømi mladšími sorozenci (mám tøi bratry a tøi sestry). V nedalekém Trtnovì jsem navštìvoval støední lesnicko škol a po jejím skonèení jsem pracoval celkem pìt let v lese. Jak jste si našel cest sem na Karmel v Kostelním Vydøí a vùbec ke knìžství? Cest jsem našel celkem snadno podle mapy. Pak jsem si vyhledal spoje a vyrazil: vlakem do Malého Pìèína a cesto mezi poli do Kostelního Vydøí. Ale vážnì. Tom všem pøedcházela dlohá doba hledání, tázání a rozlišování, jak odpovìdìt na hlas ozývající se v mém srdci. Nakonec jsem poznal, že ze všech možností, které pøipadaly v úvah, bde Karmel to nejlepší odpovìdí. Kolik bratrù se v soèasnosti v klášteøe nachází? V soèasné dobì žije v klášteøe devìt karmelitánù. Pìt knìží (otcové Metodìj, Benedikt, Melichar, Antonín a já), dva bratøi (Petr a Pavel) a dva novicové (Patrik a Albert). Èím se pøes den zabývají? Páteøí každého dne jso spoleèné modlitby, mše sv. a spoleèné setkání pøi jídle. Mezitím se každý vìnje osobní modlitbì, dchovní èetbì a práci. Bratøi se starají o exercièní dùm, prádeln, topení, zahrad a pozemky okolo kláštera a další práce, kterých je v tak velkém objekt stále dost. Knìží se vìnjí hlavnì pastoraci (ve farnostech, v klášteøe, v rùzných Uèení Církve - v katechetických øádcích se nyní bdeme vìnovat Desater. Jde o starozákonní text. My ho ovšem bdeme prolínat novozákonními, Ježíšovými pohledy. Také i vyjádøeními soèasné Církve. 1. pøikázání - Vìøíme v jednoho Boha Ježíš to shrnl slovy: Milj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, dší, myslí. (Mt 22,37) Další dùležitý výrok, který øekl Ježíš na pošti: Bdeš se klanìt Pán, svém Boh a jen jem složit. (Mt 4,10) První výzva a spravedlivý požadavek Boha je, aby ho èlovìk pøijal a klanìl se m. Tom pøedchází Boží zjevení, nejprve kazje svo sláv Izraeli. První pøikázání zahrnje vír, nadìji a lásk. Víra - náš mravní život nachází svùj pramen ve víøe v Boha,. skpinách) a podle èas také rùzným manálním pracím v klášteøe. Máte z Vašeho života nìjaký zajímavý zážitek? Vzpomen jeden z loòské poti do Svaté zemì. Týká se køížové cesty. V našich krajích bývá køížová cesta bdována na klidných místech, aby se ji lidé mohli hezky sebranì pomodlit. V Jerzalémì jdete ršnými licemi, místy dost úzkými, kde se proplétáte mezi prodavaèi všeho možného, vyhýbáte se lidem, kterým je naprosto lhostejné, co je pro vás v této chvíli tak dùležité a drahé. Ale právì tìmito místy, po podobných licích a mezi podobnými lidmi, kráèel kdysi Ježíš. Kráèel a kráèí. Znov se mi tato dálost vybavila o loòské poti v Rosicích, kdy jsme se modlili køížovo cest Chrám Promìnìní Pánì na hoøe Tábor. který nám zjevje svo lásk. Svatý Pavel mlví o poslšnosti víry jako o první povinnosti. Pøikázání po nás žádá, abychom svo vír rozvážnì a bdìle živili, chránili a odmítali všechno, co je proti ní. Dávat pozor na pochybnosti o víøe, na popírání nìkteré pravdy nebo dokonce na odmítntí køes anské víry. Nadìje - èlovìk nemùže plnì odpovìdìt na Boha vlastními silami. Dùvìrnì oèekáváme Boží pomoc a požehnání a radostné patøení na Boha. Pozor na høíchy zofalství a opovážlivosti (spoléhám jen na své schopnosti nebo pøiliš na Boží všemohocnost a milosrdenství). Láska - milovat Boha nade vše a všechny tvory pro nìho a kvùli nìm. Proti lásce k Boh moh høešit lhostejností, nevdìèností, vlažností nebo nenávistí vùèi Pán, popírám jeho lásk a dobrot, odvažji se ho proklínat za to, že zakazje høíchy a kládá tresty. P. Jaroslav Pezlar. v podobných podmínkách jako v Jerzalémì. Tehdy jsem si vìdomil, jak by mì to jindy rozladilo, vykolejilo a rozèílilo. Po zkšenosti z Jerzaléma mi to ale dokonce pomohlo k hlbším prožití. Kdy jste byl ve Svaté zemi? Minlý rok od 14. do 20. bøezna. Která místa jste navštívili? Svo po ve Svaté zemi jsme zaèali návštìvo míst, která jso nám, karmelitánùm, velmi drahá. Nejdøíve jsme tedy navštívili karmelitánský klášter Stella Maris na Karmel a místo Mkhrakha na drhé stranì karmelského pohoøí, kde prorok Eliáš lid i Baalovým prorokùm dokázal, že Hospodin je jediný Bùh. Dále jsme se zastavili v Nazaretì, na místech Ježíšova veøejného pùsobení v okolí Genezaretského jezera (kostel Zjevení Zmrtvýchvstalého, místo zázrak nasycení, kostel Blahoslavenství, Tiberias) a na hoøe Tábor. Z Galileje jsme ptovali kolem Jordán na jih k Mrtvém moøi a odtd vzhùr do Jerzaléma. V Jerzalémì jsme se zastavili na svatých místech, která jso drahá všem køes anùm (Veèeøadlo, Olivetská hora, kostel sv. Petra in Gallicant, køížová cesta, chrám Božího hrob, kde je v jednom chrám místo køižování i vzkøíšení, bazilika Zesntí Panny Marie, hrob Panny Marie,...). V okolí Jerzaléma jsme navštívili místo navštívení - Ain Karim, kde se také narodil sv. Jana Køtitel, a místo Božího narození - Betlém. Nebáli jste se tam, když je v tìchto místech tolik konfliktù? V dobì, kdy jsme se do Svaté zemì chystali, již byla sitace mezi Židy a Palestinci napjatá. Nìkteré cestovní kanceláøe své zájezdy do této oblasti zršily. Mnozí z našich spolpotníkù slyšeli od svých pøátel slova údiv, že se odváží do tak nebezpeèné oblasti. Místní židovská prùvodkynì však dbala na to, abychom se nedostali do míst nìjakých konfliktù. Jedno jsme kvùli bezpeènosti mseli pravit program a na nìkterá místa nás nepstili. Den poté, co jsme navštívili Betlém, nám naše prùvodkynì øíkala, že ž bychom se tam nedostali, protože se tam pøes noc støílelo. Ale myslím, že nikdo z nás žádný vážnìjší strach nemìl. Chtìl byste nìco popøát našim ètenáøùm? Rád bych všem popøál to, co øíkal lid Nehemiáš (8,10): Radost z Hospodina a je vaší silo! Dìkji Vám za rozhovor. A Bùh žehná nejen Vám, ale i celém Karmel pøi plnìní vùle Boží. INFO PRUH PRO TY, KTEØÍ HLEDAJÍ: FARA Daèice - P. Pezlar, tel.: , mobil: = SPOLEÈENSTVÍ mladých køes anù - o prázdninách bývají poze nárazové akce MŠE SVATÉ v Daèicích: farní kostel sv. Vavøince - Pá 8.00, So 18.00, Ne 9.00; klášterní kostel sv. Antonína - Po - Pá 18.00, So 7.00, Ne výjimky vždy ohlašovány. = = = = = REDAKCE - REALIZACE dìtský kotek: Bára Nežilová víra a internet & rozmím tom: tes - Bc. Lenka Tesaøová pøeètìte si: h - Hanka Nežilová èlánek odjind: køí - Petr Køížek rozmy a vtipy: T - Miloslav Tùma rozhovory: aš - Antonín Štìpánek pøi zájm volejte EXTERNISTÉ: otec Jaroslav Pezlar dotazy a pøipomínky: - tel.: srezervo@c-mail.cz - na lístcích do krabic korektor: Antonín Štìpánek sazba, grafika, tisk: maš - Marian Štmar Vydáno pro vnitøní potøeb farnosti. 11. èíslo vyjde v nìdìli