Dýchací soustava lov

Transkript

1 Dýchací soustava člověka

2 Vnější dýchání výměna plynů mezi krví a okolím (vzduchem) kyslík se dostává dýchacími pohyby vdechovaným vzduchem do plicních alveol (plicní ventilace) a odtud difúzí do krevního oběhu opačným procesem se dostává CO 2 z krevního oběhu do plic, odkud je vydechován

3 Vnitřní dýchání výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi kyslík je transportován krví k cílovým buňkám, přes tenkou stěnu kapilár proniká difúzí do buňky a reaguje v mitochondriích s kyselinou pyrohroznovou za vzniku CO 2, H 2 O a uvolnění energie (ve formě ATP) při extrémní fyzické námaze může dojít ke vzniku tzv. kyslíkového dluhu (O 2 se spotřebovává rychleji než je přijímán) a kys. pyrohroznová se mění na kyselinu mléčnou

4 Výměna a přenos p plynů vdechovaný vzduch: 21% O 2 a 0,03% CO 2, vydechovaný vzduch: 14 % O 2 a 5 % CO 2 přenos plynů funguje na principu difúze a tlakového spádu difúzi plynů mezi alveolami a nitrem erytrocytů způsobují rozdíly parciálních tlaků na základě difúze z míst s vyšším tlakem do míst s nižším tlakem dochází k sycení žilní krve O 2 a k přechodu CO 2 do plic v tepenné krvi je O 2 pod vyšším tlakem - přechod do tkání, CO 2 je ve tkáních nadbytek přechod do krve

5 Transport O 2 krví na hemoglobin (4 podjednotky složené z porfyrinu a Fe +, z nichž každý kationt váže molekulu O 2, tzv. hemy) se naváže O 2, dojde k oxygenaci a vzniku oxyhemoglobinu (O 2 je málo rozpustný, všechen je vázaný) v periferních tkáních je relativně nízké ph a relativně vysoký tlak CO 2, čímž je urychleno předání O 2 tkáním (opačný proces v alveolárních kapilárách vazba O 2 na hemoglobin)

6 Transport CO 2 krví rozpuštěn volně v plazmě (5 %) chemicky vázán (vznik HCO 3- =hydrogenuhličitanu) (85 %) vázán s hemoglobinem =karbaminohemoglobin (10 %)

7 Rozdělen lení dýchací soustavy A) HORNÍ CESTY DÝCHACÍ: nosní dutina, vedlejší dutiny nosní nosohltan B) DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ: hrtan průdušnice 2 průdušky průdušinky, plicní chodbičky a váčky, plicní sklípky

8 Schéma dýchací soustavy nosohltan čípek hrtanová příklopka pravá plíce nosní dutina hrtan průdušnice průduška průdušinka levá plíce bránice

9 Nosní dutina dutina čelní kosti horní nosní skořepa dutina kosti klínové střední nosní skořepa nozdra (choana) spodní nosní skořepa nosohltan nosní dírka

10 Vedlejší dutiny nosní dutiny čelní dutiny čichové dutiny čelistní

11 Hltan nosohltan ústí Eustachova trubice, nosní mandle ústníčást hltanu - křížení cest dýchacích a trávicích hrtanováčást hrtanová příklopka (epiglotis) dýchání polykání nosohltan nosohltan hrtan průdušnice hrtanová příklopka zdvižena jícen hltan hrtanová příklopka skloněna

12 Ústníčást hltanu křížení dýchací a trávicí trubice měkké patro dutina nosní tvrdé patro nosohltan zdvižená hrtanová příklopka ústníčást hltanu hrtanováčást hltanu hrtan jícen

13 Hrtan hrtan štítná chrupavka štítná žláza průdu dušnice

14 Hrtan zepředu zezadu jazylka vazivo chrupavka štítná chrupavky hlasivkové chrupavka prstencová průdu dušnice

15 Hrtan (larynx) hrtanová příklopka- umožňuje polykání dutý trubicovitý orgán (5-6 cm), tvořen chrupavkami - štítná ( ohryzek ) - připojena vazem k jazylce - prstencová- kloubně spojena se štítnou - hlasivková- párová, kloubní spoj s prstencovou mezi štítnou tnou a hlasivkovými chrupavkami jsou napjaty 2 páry p vazů: nepravé a pravé vazy hlasové,, ohraničuj ující hlasivkovou štěrbinu (při i dýchání je otevřen ená,, při p i mluvení se zúžíz a vazy se napnou- proud vzduchu je rozechvívá a vzniká tón)

16 Hlasivky

17 Průdu dušnice

18 Průdu dušnice (trachea) pokračování hrtanu, vazivem připojena na dolní okraj prstencové chrupavky trubice dlouhá asi 12 cm a široká 2 cm ve výši 5.hrudního obratle se dělí na 2 průdušky stěna vystlána víceřadým řasinkovým epitelem, který napomáhá odstranit vdechnuté škodliviny a prach z dýchacích cest stěna vyztužena podkovovitými chrupavkami uložena před jícnem

19 Průdu dušky (bronchi) vznikají rozdělením průdušnice a zanořují se do plic pravá: klasické pokračování průdušnice levá: odbočuje více vlevo (vyhýbá se srdci)

20 Průdu dušinky (bronchioly) větví se do koncových průdušinek a přecházejí v plicní chodbičky, které se zakončují v plicních váčcích, na jejichž stěnu nasedají plicní sklípky (alveoly) jsou bohatě obklopeny krevními cévami ubývá chrupavčitých obloučků, objevuje se více hladkého svalstva a ubývářasinkový epitel

21 Plíce

22 Plíce

23 Plíce (Pulmo) párový dýchací (houbovitý) orgán, hmotnost asi 700 g odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou, nasedají na bránici rozděleny hlubokými zářezy na laloky (větší pravá na 3, levá na 2) povrch plic je kryt vazivovou blánou: poplicnicí, dutina hrudní je kryta pohrudnicí: mezi oběma blanami je dutina pohrudniční, vyplněná vazkou tekutinou, která umožňuje klouzání blan při dýchání

24 Plíce

25 Plicní sklípky (alveoly) plicní sklípky síť krevních vláse sečnic

26 Plicní sklípky (alveoly) zajišťují výměnu plynů v plicích stěny jsou polokulovité o rozměrech asi 0,2 mm a jsou tvořeny jednovrstevným bezřasinkovitým epitelem (pro pronikání plynů) obklopeny sítí krevních vlásečnic, které pojmou v obou plicích ml krve (krev je do plic přiváděna plicními tepnami) počet: více než půl miliardy vzduchové prostory alveolů a červené krvinky musí být v těsném kontaktu- kyslík prochází přes tenkou stěnu a přes membránu červené krvinky (opačně v případě CO 2 ) vnitřní plocha plic je bohatě větvená - dýchací plocha měří zhruba 80 m 2

27 Mechanika dýchání při dýchání jsou změny objemu hrudníku pasivně sledovány plícemi: střídavě v nich klesá a stoupá tlak- vzduch tak proudí do plic a z plic nádech (inspirace): bránice se stáhne a zploští, dojde k protažení hrudního koše, mezižeberní svaly se stáhnou a způsobí roztažení hrudního koše - sníží se tlak vzduchu a vzduch je nasáván tak dlouho, než se vnitřní a vnější tlak vyrovná výdech (exspirace): bránice a mezižeberní svaly se uvolní, hrudní koš se samovolně zužuje a vzduch z plic uniká (bez výdeje energie) v pohrudniční štěrbině je tlak nižší než tlak atmosférický, což způsobuje pružné napětí plic, které mají stálou tendenci smršťovat se

28 Mechanika dýchání

29 Dýchací svaly vnější svaly mezižebern eberní: umožňují vdechový pohyb hrudníku vnitřní svaly mezižebern eberní: způsobují výdech bránice nice: nejdůležitější dýchací sval - odděluje hrudní a břišní dutinu, vyvinut až u savců - střed tvořen plochou šlachou, okraje jsou masité - 3 otvory pro aortu, jícen a dolní dutou žílu - při kontrakci nastává nádech a při uvolnění výdech (bránice je vyklenuta do dutiny hrudní) u mužů převládá při dýcháníčinnost bránice, u žen se více uplatňují mezižeberní svaly

30 Objemy v plicích ch

31 Objemy v plicích ch Dechový objem: 500 ml vzduchu Dechová frekvence: asi 16 dechů/min Minutový dechový objem: asi 7 litrů vzduchu (až 9 l) Vdechový rezervní objem: asi 2,5 l (maximální nádech) Výdechový rezervní objem: asi 1 l (maximální výdech) Vitální kapacita plic: množství vzduchu při maximálním výdechu, před kterým došlo k maximálnímu nádechu - u běžné populace činí asi 3,5-5 litrů Zbytkový (reziduální) objem: množství vzduchu zůstávající v plicích i po maximálním výdechu (asi 1,5 l) Celková kapacita plic: asi 6 litrů (vitální kap. + reziduální objem) Přístroj na měření objemu plic se nazývá spirometr

32 Řízeníčinnosti dýchací soustavy řízení zajišťuje CNS, dýchací centrum se nachází v prodloužené míše a dýchací svaly jsou inervovány vlákny z krční a hrudní míchy řízení hodně ovlivňují plicní baroreceptory na stimulaci tlaku O 2 v tepenné krvi se podílejí periferní chemoreceptory koncový mozek (vědomá regulace)

33 Plíce kuřáka ka nekuřáka ka