Kdo zaplatí konec skládek?

Transkript

1 TO PODSTATNÉ PRO FIRMY A VEŘEJNOU SPRÁVU KVĚTEN ČERVEN Spalovna na severu Moravy je stále ve hře 11 Brno chce zpět protipovodňová opatření Speciál: Doprava ve městě S P I Á E C doprava ve městě L Kdo zaplatí konec skládek? DEFINITIVNĚ SKLÁDKÁM V ČESKÉ REPUBLICE ODZVONÍ V ROCE NEZNAMENÁ TO ALE, ŽE DALŠÍCH DESET LET BUDE VŠECHNO FUNGOVAT JAKO DŘÍV. Jan Pacas V květnu vláda schválila věcné záměry dvou nových zákonů, které nahradí současnou odpadovou legislativu. Do sněmovny se má zákon o výrobcích s ukončenou životností a nový zákon o odpadech dostat v září. Zejména druhý jmenovaný ale už teď sklízí kritiku doslova ze všech stran. Otázka, která visí ve vzduchu zní kolik budou plánované změny stát? Novinek přitom není zrovna málo. Od nových povinností pro města, obce i provozovatele zařízení pro sběr odpadu až po změny v poplatcích za skládky. A Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se netají tím, že záměrem je sklád- novinky v zákonu o odpadech Nová úprava obchodování s odpady Povinnost obcí informovat občany o odpadovém hospodářství Úprava poplatků za komunální odpad, nově v jednom právním předpisu Úprava poplatků za ukládání komunálního odpadu na skládku Pojištění pro provozovatele zařízení ke sběru odpadů kování ekonomicky znevýhodnit. Patříme k zemím s nejnižším poplatkem za skládování v celé EU. Právě skládkování nejvíce zatěžuje životní prostředí, a proto je potřeba v zájmu odklonění od skládkování a již legislativně stanoveného zákazu skládkování od roku 2024 reflektovat toto i v poplatku za tunu skládkovaného odpadu, vyjádřil se ředitel Odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart s tím, že EU Česku doporučila skládkovací poplatek zvýšit už v roce Pokračování na straně 2 Jen na obnovu vodárenského majetku je potřeba až dvacet miliard ročně Letos čeká na české vodárenství pořádná nadílka změn. Končí jedno programovací období EU a začíná druhé, v přípravě jsou úpravy parametrů čištění vod, hovoří se o zdražení poplatků za ty podzemní... a to nejsme ještě ani v polovině. Žádné zemětřesení v oboru ale nečekám, voda poteče pořád stejně, slibuje i přesto předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Do infrastruktury, kterou teče, ale nejde podle Baráka řadu let tolik peněz, kolik by bylo potřeba. Ve velkých aglomeracích a vodárenských společnostech je stav sítí a technologií na velmi dobré úrovni. Zato v menších obcích je majetek často na okraji provozuschopnosti, upozornil. Pokud tam voda nezdraží a do majetku se nezačne investovat, je jen otázkou času, kdy přestane sloužit, míní Barák. Více na straně 10 FOTO: Eugénia Bánovská Nový trend: Obce si elektřinu vyrábí samy Obrovské proměny zažívá energetika v celé Evropě. Růst podílu obnovitelných zdrojů vede k decentralizaci a vytváří nové příležitosti pro města a obce. I když se o tom moc nemluví, podařilo se nám zjistit, že měst a obcí, které vlastní svoje malé elektrárny, je v Čechách a na Moravě celá řada. Jediná obecní větrná elektrárna ve Velké Kraši na Jesenicku začala loni po dvaceti letech konečně vydělávat. Čistý roční příjem do rozpočtu obce činí zhruba 700 tisíc korun, řekla starostka obce Vlasta Kočí. Stavba, která stála malou obec deset milionů korun, jí přinesla i nemalé problémy, protože stát neplnil svoje sliby a výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů navýšil až v roce Na elektrárnu si místní občané zvykli a nijak zásadně jim nevadí. Občané se k naší větrné elektrárně staví vcelku kladně. Hluk není problém, elektrárna se nachází za obcí na odlehlém místě. Silný vítr nadělá více hluku, než je slyšet přímo pod elektrárnou. A že větrník trčí v krásné krajině? Když se vracíme z cest a spatříme ji v dáli, víme, že jsme doma, dodává s úsměvem Kočí. Žďár, město solární energie Kapacity pro výrobu elektřiny ale získávají i středně velká města. Město Žďár nad Sázavou je vlastníkem fotovoltaické elektrárny o výkonu 92 KW, která je umístěna na budově polikliniky. Dále v objektu Zahrada Vysočiny je pro vytápění využíván kotel na biomasu dřevo, uvedl žďárský starosta Zdeněk Navrátil. Většina budov města, tedy mateřské a základní školy, sociální zařízení a podobně, je napojena na systém centrálního zásobování teplem. Jeho zdrojem je teplárna Žďas, kde je kombinovaná výroba elektrické energie a tepla. Jestliže budou finanční prostředky a bude to ekonomicky vycházet, je možné ve výhledu počítat se solárním systémem ohřevu TUV, fotovoltaikou, případně tepelnými čerpadly, odhalil další záměry Navrátil. Naopak sousední Třebíč podle tamního starosty Pavla Janaty nevlastní alternativní zdroje energie a ani do budoucna nemá v této oblasti žádné plány. Pokračování na straně 8 Čtěte na webu: Alternativní pohony Podřezává levná ropa větev alternativním pohonům? Rostou na Moravě CNG plničky jako houby po dešti? A kde jezdí úředníci na elektřinu? Na stránkách Moravského hospodářství jsme pro Vás připravili sérii článků o alternativní automobilové dopravě! Více na Na slovíčko s ministrem Rodí se největší zóna volného obchodu na světě, která by zahrnula Evropskou unii a Spojené státy. Co může úmluva známá jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství přinést České republice? Na to jsme se zeptali ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Více na straně 15 Balancování mezi tragikou a komikou Michal Halva je renesanční osobnost, která se nebojí zavítat i do dosud neprozkoumaných zákoutí uměleckých forem. A i když ho například jeho originální performance zřejmě neproslaví, nemusí zoufat. To se povedlo už jeho obrazům plných nespoutané, až dětské fantazie. Více na straně 16 První krůčky s Park and Ride Moravská města systém parkování z Vídně zatím jen nesměle zkouší. Se záchytnými parkovišti mimo centrum ale neslaví mezi českými řidiči žádné bombastické úspěchy. Do budoucna s ním počítají v Brně a v Ostravě. Ve Zlíně dají přednost rezidenčnímu parkování. Více na straně 19 Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pardubický Královéhradecký

2 2 odpadové hospodářství KVĚTEN ČERVEN 2015 Kdo zaplatí konec skládek? Dokončení ze strany 1 Jaký dopad to bude mít na města a obce a jejich prostřednictvím i na občany platící poplatky za svoz komunálního odpadu nebo na firmy a podnikatele, zatím není jasné. U obecních poplatků bude podle Manharta záležet na politickém rozhodnutí každého ze starostů. Tento poplatek se nemusí vůbec zvýšit. Pokud budou obyvatelé obcí dostatečně třídit odpad, obsah černých popelnic se postupně zmenší, a obce tedy budou moci své občany finančně motivovat, vysvětlil Manhart. Starostové se i přesto obávají, že náklady porostou. Aby občané více třídili, budou muset obce investovat do osvěty a vybavit své systémy odpadového hospodářství dalšími zařízeními. Je logické, že každé nové opatření s sebou minimálně na začátku nese zvýšení nákladů, komentovala to mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová. Alespoň v některých ohledech by však starostům měly pomoci dotace z Operačního programu Životní prostředí. Zdražení ale neočekávají jen starostové. Dopad na živnostníky v některých bodech může představovat až 50procentní navýšení nákladů, tvrdí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle ekonomické analýzy k Plánu odpadového hospodářství ČR, ze které nové zákony do značné míry vychází, by se měli právě živnostníci a podnikatelé více zapojit do odpadových systémů měst a obcí. Podle Dlouhého to ale není reálné. A za pravdu mu dává i výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin Petr Šulc. U obcí chybí proklientský servis a nadstandardní služby,na zavolání, které firmy a živnostníci využívají, uvedl Šulc. Šulc se také obává, že zákony bude třeba brzy měnit kvůli nové odpadové strategii, na které pracuje Evropská komise. To by se mohlo v důsledku prodražit i odpadářským firmám. Investice do odpadového hospodářství se totiž řeší na desítky let dopředu, uzavřel Šulc. Čtěte více na Havelka: Udělejme nový zákon o odpadech jednou, ale pořádně V POLOVINĚ KVĚTNA SCHVÁLILA VLÁDA VĚCNÝ ZÁMĚR NOVÉHO ZÁKONA O ODPADECH. OD TÉ DOBY NA MINISTERSTVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ CIZELUJÍ JEDNOTLIVÉ PARAGRAFY, ABY MOHL V ZÁŘÍ PUTOVAT DO SNĚMOVNY. ODPADY TEĎ ALE NEŘEŠÍ JEN ČEŠTÍ ÚŘEDNÍCI, ALE I TI V BRUSELU. Jan Pacas Evropská komise má do konce roku schválit novou odpadovou strategii a Česká republika bude muset připravovat další,nový zákon o odpadech, varuje výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje nový zákon o odpadech a jedno je jasné - skládkování se značně omezí. Na co by se měli původci odpadů připravit? Česká republika má v této oblasti jednu značnou výhodu, o které se kupodivu mnoho nemluví. Vyhláškou č. 294 z roku 2005 máme zakázáno skládkování recyklovatelných odpadů. Toto omezení jsme měli jako jedni z prvních v Evropě. Z komunálních odpadů jsme v Česku skládkovali v roce 2012 dle dat Eurostatu 174 kilogramů na osobu za rok. Jsme tedy lepší, než například Irsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie a velká většina postkomunistických zemí. Neodborná a plytká klišé o Česku jako skládkové velmoci, jsou ověřitelnou účelovou nepravdou, která zbytečně poškozuje Českou republiku. To, o co by mělo jít nyní, je omezení skládkování energeticky bohaté části odpadů a její ekonomicky smysluplné využití. To je zcela v pořádku a ČAOH toto také doporučuje. Jelikož skládkování bylo doposud tou nejlevnější možností, jak s odpadem nakládat, bude budoucnost logicky spojena s dražšími technologiemi. Původci odpadů, včetně obcí se tak musí připravit na vyšší náklady s tím spojené, ale měli bychom stále hledat nejefektivnější a pokud možno cenově akceptovatelná řešení. Je skutečně potřeba takové navýšení poplatků za skládkování, jaké plánuje MŽP? Několikanásobné zdražení, jak jej navrhuje MŽP, je iracionální a zbytečné. Skládkování je již omezeno zákonem k roku 2024, proto obhajovat násobné zdražení potřebou odklonit odpady od ukládání na skládky nedává smysl. Je obecně známým faktem a recyklační průmysl toto opakovaně sděluje, že pro silnou podporu recyklace a ještě rychlejší omezení skládkování plně stačí finální zdražení na 700 korun. MŽP však ještě před dvěma lety vysvětlovalo potřebu razantního násobného zdražení nutností vytvoření podmínek pro nákladné spalovny odpadů. Ty však již ani EU nechce podporovat a doporučuje Česku zaměřit se na cestu většího třídění, recyklaci a technologie úprav odpadů. MŽP však zatím kupodivu stále drží stará čísla k podpoře spaloven. Odmítají se smířit s realitou, že tu správnou dobu propásli o pět let. MŽP navrhuje zbytečně vysoké zdražení, které pouze odnesou obce a další původci odpadů. Věřím, že v další diskuzi zvítězí rozum a i Česká republika se nakonec vydá levnější cestou úprav odpadů, kterou doporučuje i EU ve svém balíčku k oběhovému hospodářství. Podle ekonomické analýzy MŽP by ale mohly být dopady na obce i při zdražení skládkování v podstatě nulové. Je to podle vás reálné? Myslím, že tomu nevěří ani sami pracovníci MŽP, ale nechtějí to přiznat. Opakovaně zaznělo, že tomu nevěří ani Svaz měst a obcí (SMO ČR), Hospodářská komora, či další svazy a prakticky ani žádná odpadová asociace, včetně té naší - ČAOH. Vypadá to trochu jako perpetuum mobile. Kdy razantní navýšení poplatků a cesta k dražším technologiím má být nakonec pro plátce celého systému levnější. To prostě nedává smysl a MŽP na to upozornil i předseda SMO ČR. MŽP bylo opakovaně vyzváno k přepracování analýzy. Je logické, že bez uvěřitelné dopadové studie bude mít nový zákon velmi složitou cestu k přijetí. Před Českou republikou stojí vysoké recyklační cíle EU. Splníme je s aktuálně připravovanými odpadovými zákony? Ano, souhlasím s tím, že EU bude stále více tlačit na třídění, recyklaci a další úpravy odpadů. V roce 2030 může být cíl recyklace komunálního odpadu až 70 procent. ČAOH vnímá pozitivně evropský balíček k oběhovému hospodářství. Zároveň se potvrzuje to, co již dlouho jako ČAOH říkáme, a sice že není rozumné stavět budoucnost odpadového hospodářství v Česku na nových spalovnách, které jsou prakticky nejnákladnější odpadovou technologií a odklánějí odpadové toky mimo zpracovatelské a recyklační technologie. Jsou zde modernější a levnější technologie, které nám dopomohou ke splnění cílů. Každý sektor se vyvíjí a ten odpadový není výjimkou. A k novému zákonu? I ekologové říkají, že připravovaný zákon z dílny MŽP je stavěn pro podporu spaloven. Postoj MŽP je v tomto směru bohužel neaktuální. Nový zákon bude mít zřejmě krátkou životnost, protože Evropská komise má do konce roku schválit novou odpadovou strategii a ČR bude muset připravovat další nový zákon o odpadech. Dle našeho názoru by bylo vhodnější nový zákon o odpadech udělat jednou, zato pořádně. Petr Havelka výkonný ředitel Česká asociace odpadového hospodářství

3 KVĚTEN ČERVEN 2015 inzerce 3 Český systém třídění odpadů je jeden z nejúspěšnějších v Evropě. Již 72 % z nás třídí odpad TŘÍDĚNÍ ODPADŮ JE JIŽ PRO 72 % OBYVATEL ČR BĚŽNOU SOUČÁSTÍ JEJICH ŽIVOTA. PRŮMĚRNÁ ČESKÁ RODINA, VE KTERÉ SE ODPADY TŘÍDÍ, ZA ROK NAPLNÍ ČTYŘI BAREVNÉ KONTEJNERY PAPÍREM, SKLEM, PLASTY A NÁPOJOVÝMI KARTONY. VYTŘÍDĚNÝ ODPAD NA OBYVATELE Z 12 KG V ROCE 2000 NAROSTL NA CELÝCH 40 KG V ROCE V roce 2014 bylo recyklováno 75 % všech obalů dodaných na trh klienty systému EKO-KOM. Dosažená procenta recyklace obalů jednotlivých materiálů byla následující: plastů bylo recyklováno celých 67 % z vyrobených plastových obalů, papíru 89 %, skla 73 %, kovů 62 % a nápojových kartonů 21 %. Díky zlepšování podmínek pro třídění, aktivní spoluprací s obcemi v České republice a všem podpůrným vzdělávacím aktivitám, které EKO-KOM realizuje, naši občané třídí třikrát více, než když jsme před 14 lety začínali, komentuje příznivé výsledky třídění odpadů generální ředitel společnosti EKO-KOM a. s., Zbyněk Kozel. Pozitivní výsledky třídění odpadů se odrážejí také v rámci evropských výsledků, které pravidelně zveřejňuje Evropský statistický úřad Eurostat. V celkové míře recyklace a využití obalových odpadů se Česká republika umístila na skvělém čtvrtém místě. Nadprůměrní jsme hlavně v třídění a recyklaci plastů. Přes vysokou míru recyklace český systém sběru a třídění obalů vykazuje výrazně nižší náklady oproti například Rakousku nebo Německu (viz níže výsledky studie BIO Intelligence Service pro Evropskou komisi). Při stejné kvalitě, je tak systém EKO-KOM výrazně levnější a tedy i efektivnější. Kvalitní sběrná síť je základ Třídit můžeme do 250 tisíc barevných kontejnerů, které jsou už doslova na každém rohu. FOTO: EKO-KOM Podle posledního průzkumu společnosti Markent 97 % obyvatel ČR, kteří třídí odpad, považuje třídění odpadů právě za to minimum, které mohou pro ochranu životního prostředí udělat. Vhodné podmínky pro třídění jim vytváří dostatečné množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích. Díky jedné z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, na jejímž vytvoření se svými investicemi významně podílela společnost EKO-KOM, mají obyvatelé ČR možnost třídit své odpady do barevných kontejnerů. Na jedno třídící místo tak v průměru připadá pouze 141 obyvatel. Dostupnost barevných kontejnerů v obcích z nás dělá jednu z předních evropských zemí v kvalitě sběrné sítě pro třídění. Díky tomu, že 72 % Čechů třídí, se na skládky ročně uloží o bezmála 700 tisíc tun odpadu méně. To je takové množství odpadu, které by naplnilo vlak dlouhý přes kilometrů, uvádí Šárka Nováková ze společnosti EKO-KOM. V porovnání s Evropou máme nízké náklady na recyklaci Češi berou třídění odpadů jako minimum, které mohou pro ochranu životního prostředí udělat. FOTO: EKO-KOM Struktura nákladů společnosti EKO-KOM na třídění a recyklaci obalového odpadu Společnost EKO-KOM za posledních 15 let vybudovala ve spolupráci s českým průmyslem a obcemi stabilní a efektivní systém, který je v rámci Evropy uznávaný a vysoce efektivní, a to jak z hlediska dosahované výše recyklace obalového odpadu, tak i z hlediska nákladů na třídění a recyklaci v přepočtu na jednoho občana za rok. To jednoznačně potvrzuje studie BIO Intelligence Service, která byla zadána Evropskou komisí, a která mimo jiné srovnává náklady na třídění a recyklaci obalů vynakládaných v zemích EU s dosahovanou vysokou mírou recyklace. V roce 2014, po detailním posouzení, autoři studie došli k závěru, že z hlediska celkových nákladů je český systém sběru a využití obalových odpadů nejefektivnější ze srovnávaných zemí. Aby byly obaly vytříděny a recyklovány, musíme v ČR vynaložit na každého obyvatele kolem 5 euro. V Německu jsou tyto náklady více než dvojnásobné, a to celých 12 euro. Nejvyšší náklady 20 euro na obyvatele vykázalo Rakousko, to je dokonce čtyřnásobně více než v ČR. Naopak srovnatelný systém třídění, jen o málo dražší než u nás, mají v Belgii. Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Díky systematické osvětě třídí stabilně přes 70 % obyvatel a jejich podíl stále ještě narůstá. Právě výchova dětí i dospělých k rozumnému a kvalitnímu třídění odpadu je jednou z činností společnosti EKO-KOM. Povinnosti a struktura nákladů společnosti EKO-KOM Klíčovým prvkem pro zajištění fungování systému třídění a recyklace obalových odpadů je tzv. autorizovaná obalová společnost. Tento pojem, označující účelovou neziskovou společnost určenou pro organizaci recyklace obalů, zavedl Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Společnost EKO-KOM je autorizovanou obalovou společností od roku 2002 (na splnění podmínek autorizace se připravovala již od roku 1999), a jako taková je striktně regulována zákonem o obalech. Ten jí ukládá zajistit řadu činností, které jsou pro organizaci třídění a recyklace obalů klíčové. Na prvním místě je pochopitelně zajištění dostupných kontejnerů a jejich obsluhy, dále dotřídění sebraného odpadu a konečně i jeho recyklace. Náklady na sběr, svoz, recyklaci obalových odpadů tvoří celých 85 % všech nákladů společnosti. Platby obcím (jde o financování zajištění sběrné sítě, její obsluhy, předání odpadů k dalšímu zpracování) a také částečně svozovým firmám (sběr a využití komerčních obalových odpadů) tvoří 68 % nákladů. Dalších 8 % tvoří náklady na třídičky, které občany vytříděné komunálních odpady dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Podporována musí být také samotná recyklace v případě některých obtížně využitelných odpadů, na kterou bylo vynaloženo 6 % ročních nákladů. Kolísání cen na trhu druhotných surovin vyžaduje také udržování finanční rezervy, která musí růst spolu s růstem množství vytříděného odpadu, v minulém roce šlo o 3 % celkových nákladů. Z hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sestavení statistik pro Evropskou komisi. Vzhledem k tomu, že do systému je zapojeno celkem 28 tisíc firem a obcí, představuje evidence, její kontrola a stovky nutných auditů okolo 7 % celkových nákladů společnosti. Zákon také ukládá autorizované společnosti v určeném rozsahu zajistit osvětu, výchovu žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili. Jde o celou škálu aktivit od povinného rozsahu reklamy v médiích, přes detailní informování spotřebitelů o třídění, až po povinnost zajistit každým rokem přímou výuku třídění a recyklace pro více než školních dětí. Aby se udržovala vysoká účinnost třídění v obcích, vynakládá společnost EKO-KOM na tyto komunikační aktivity okolo 4 % celkových nákladů. Zbylá 4 % nákladů tvoří z poloviny vlastní administrativní náklady (2 %) a z poloviny povinné odvody státu (2 %), tedy platby ve prospěch Státního fondu životního prostředí (800 Kč ročně za každého výrobce zapojeného do systému) a ostatní daně. Podrobný výčet povinností společnosti EKO-KOM je dán podmínkami autorizace, kterou společnosti vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR na základě zákona o obalech (k dispozici na

4 4 odpadové hospodářství KVĚTEN ČERVEN 2015 aktuálně Hvězdy recyklace? Pardubický kraj a Vysočina Modrá papír, žlutá plast, zelená a bílá sklo. Tyto kombinace Češi velmi dobře znají. V loňském roce odnesli lidé v tuzemsku do barevných kontejnerů bezmála sedm set tun odpadu, nejvíce v Pardubickém kraji. Před deseti lety činilo množství vytříděného odpadu 26 kilogramů na osobu za rok. Do loňského roku jsme roční výtěžnost téměř zdvojnásobili, pochlubil se krajský radní zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil. Z páté příčky pomyslného žebříčku třídění na druhou poskočila loni Vysočina. Jen o krůček za ní se umístil Královéhradecký kraj, kde umí nejlépe z celé ČR třídit sklo. Těžká hlava z kalů Evropská komise má výhrady k českým zákonům o odpadech. Vytýká jim především to, že nemají definován proces kontroly nakládání s vodami z odpadních jímek. Problematické je dohledání původu kalů. Nakonec mohou skončit na poli smíchány s různými, i nebezpečnými odpady, nebo je zemědělec skladuje třeba několik let. Ohrožuje to životní prostředí a zdraví lidí, řekla Kristýna Husáková z Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Obce a města se obávají, aby se kaly neproměnily v komunálními odpady. Stály by pak před jen těžko řešitelným problémem jak se jich zbavit. (red) Teplo a elektřina z odpadků jsou na severu Moravy stále ve hře I KDYŽ SE NAD PROJEKTEM SPALOVNY V KARVINÉ VZNÁŠÍ NĚKOLIK ŽALOB, KRAJ S ENERGETICKÝM VYUŽÍVÁNÍM ODPADŮ DO BUDOUCNA POČÍTÁ. JEDNO JE ALE JASNÉ. PŮVODNÍ VIZE BUDE TŘEBA PŘEHODNOTIT. Jan Pacas Pod plány na velkou spalovnu v areálu bývalého Dolu Barbora u Karviné se čím dál tím víc houpe zem. V polovině května shodil Nejvyšší správní soud v Brně ze stolu kasační stížnost krajského úřadu na verdikt, podle kterého měl kraj rozhodnout o podjatosti karvinských úředníků v územním řízení o spalovně. Jejich nezávislost podle rozsudku ohrozila investorem přislíbená stomilionová náhrada městu. Je to samozřejmě nesmysl. Stavební úřad musí rozhodovat nezávisle a podle zákonů. Samospráva do tohoto řízení nijak nezasahuje, komentovala to mluvčí Karviné Šárka Swiderová. Se spalovnou se dál počítá klad souhlasným stanoviskem EIA, územním rozhodnutím pro terénní úpravy před vlastní stavbou a má uzavřeny smlouvy o smlouvě budoucí, uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík s tím, že akcionáři, mezi které patří kraj spolu s dalšími pěti statutárními městy a obcí Horní Suchá, se stavbou centra dál počítají. Kdy bude skutečně stát a jak vlastně bude nakonec centrum vypadat, ale není jisté. Původní projekt, podle kterého měla spalovna zpracovat až 200 tisíc tun odpadků ročně a stát čtyři Zamítnutí kasační stížnosti by ale případnou výstavbu spalovny, nebo jak úředníci méně zlověstně říkají Krajského integrovaného centra pro energetické využívání komunálních odpadů (KIC), ohrozit nemělo. Společnost disponuje napřímiliardy korun, bude podle vedoucího Oddělení odpadů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě Michala Rásochy potřeba upravit. Nejdříve se totiž uvažovalo, že se spalovna postaví částečně za dotace z EU. Ta sice deklaruje podporu energetickému využívání odpadů, myslím, že na peníze bychom ale stejně nedosáhli, upřesnil Rásocha. Bez investora nebo zdražování těžko Kraj a města proto uvažují o vstupu strategického partnera. Je to jedna z variant, připustil Havlík. Za současných zákonů se podle něj projekt bez investora jen těžko podaří dokončit, aniž by si občané kraje za odstraňování odpadu pořádně připlatili. Otázkou také je, jestli vůbec dokážou vyprodukovat tolik odpadů, aby spalovnu původně zvažované kapacity zvládli nakrmit. Na to si klade za cíl odpovědět i nově připravovaný Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, doplnil Havlík. Nový krajský odpadový plán, stejně jako ten celorepublikový, přitom s větším energetickým využíváním odpadů počítá. S ohledem na legislativní zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od roku 2024, je nutno hledat alternativy, jak tyto odpady odstranit jiným způsobem, upřesnil Rásocha. Z 670 tisíc tun komunálního odpadu, který ročně v kraji vznikne, končí teď na skládkách více než polovina. Zbytek se zrecykluje, na energetické využití putuje jen jedno procento. To se má ale do budoucna změnit. Podle plánů krajských politiků a úředníků vzroste energetické využívání odpadu o několik desítek procent, elektřina a teplo by mohly vzniknout až z 300 tisíc tun odpadků. O všechny by se však nemusela postarat karvinská spalovna. Některé energetické společnosti chtějí své kotle přestavět na kotle na využívání tuhých alternativních paliv. Je tady předpoklad, že by tak zhruba 150 tisíc tun komunálních odpadů vyprodukovaných v kraji mohly ročně zpracovat. Dalších 150 tisíc tun, které dnes končí na skládkách, by potom mohlo zpracovat KIC, přiblížil Rásocha a dodal, že by centrum nutně nevyužívalo odpady jen energeticky, ale také materiálově. Podle prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Bartoše region spalovnu potřebuje. Realizace projektu by měla přispět nejen k tomu, aby došlo k zásadnímu snižování ukládání komunálních odpadů na skládky v kraji, ale také k tomu, aby se vytvořil prostor ke zvýšení separace a materiálového využívání, předestřel Bartoš s tím, že odpady by také nahradily cenné neobnovitelné suroviny. Brněnský investor se vrhl do energetiky. Příležitost vidí v lokálních zdrojích i odpadech ZKRATKU DRFG ZNÁ VĚTŠINA BRŇANŮ HLAVNĚ Z NOVÉHO JMÉNA JIŽ PONĚKOLIKÁTÉ PŘEKŘTĚNÉ HALY RONDO. VE SVĚTĚ FINANCÍ ALE NENÍ TŘEBA NOVÉHO PODPOROVATELE HOKEJOVÉ KOMETY, INVESTIČNÍ SKUPINU DRFG, NIKOMU PŘEDSTAVOVAT. O vstupu DRFG na energetický trh a mnohém dalším jsme si promluvili s jejím zakladatelem Davidem Rusňákem. Na rozdíl od některých jiných investičních skupin peníze z České republiky nevyvážíte, ale investujete je doma. Proč jste zvolili tento směr? Je to z velké části o pocitu. Pracujeme s českými penězi a přijde nám zcela přirozené investovat je v České republice. Navíc máme díky tomu naše projekty pod mnohem lepší kontrolou. A v neposlední řadě hraje roli i určitý patriotismus. Chceme, aby se v Čechách a na Moravě opravovaly budovy, rostly nové, lidé dostávali více práce, zkrátka aby se peníze našetřené Čechy zhodnotily tam, kde žijí. Je tato vaše filozofie i důvodem, proč DRFG podporuje například brněnskou Kometu nebo tamní festival JazzFest? Vždy, když se objeví nějaký netradiční podnik, který posouvá brněnský život dál, zaujme mě to. Může se jednat o kvalitní obchod nebo restauraci, sportovní tým či hudební festival. Přeji si, aby se těmto skvělým místům a akcím dařilo co nejlépe. Podporujeme projekty, které jsou nám sympatické, které mají určitou popularitu a které dělají lidé s nadšením a dobře. V tom vidím smysl. Bez hokeje nebo úžasných festivalů, jako je JazzFest, si neumím Brno představit. Doufám, že do budoucna bude takových akcí jen přibývat. Logo DRFG na bývalé hale Rondo je ale jen špičkou ledovce. Čemu všemu se věnujete? Portfolio DRFG je poměrně široké. Pokud bych ale měl vypíchnout tři hlavní pilíře, byla by to energetika, nemovitosti a finanční služby. A s největší pravděpodobností se tento trojlístek rozšíří ještě o telekomunikace, kde plánujeme jednu větší akvizici. Zastavme se na chvíli u energetiky. To je oblast, o které se v Česku mluví hlavně ve spojení s jádrem nebo fotovoltaikou. Kde vidíte příležitost vy? DRFG sem plánuje investovat pětinu svého kapitálu. Ve velmi úzkém výseku energetiky, kterému říkáme decentralizované teplárenství nebo lokální energetické zdroje. David Rusňák, zakladatel investiční skupiny DRFG Dokončili jsme projekt teplárny o souhrnném instalovaném výkonu 5,6 MW ve Šternberku, jehož investiční náklad byl přibližně sto milionů korun. Cílem je dodávat teplo do přilehlého průmyslového areálu a lidem bydlícím v okolí, elektřinu do sítě. Právě v takovýchto lokálních zdrojích tepla a elektřiny spatřujeme budoucí trend a chceme v nich být významným hráčem. race a střešní fotovoltaiky, projekty našeho typu budou spíše nakupovat. Pokud jednou zhodnotíme naše peníze vložené do malého teplárenství tak, že svou síť prodáme jednomu z těchto gigantů, rozhodně se tomu nebráníme. Zajímá vás tato oblast i proto, že do ní mají směřovat peníze z evropských dotací? Tento segment je částečně podporovaný a dotovaný. V žádném případě to ale není důvod, proč do něj míříme. Naše projekty jsou koncipovány tak, aby přinesly ekonomický efekt i bez dotací. Potenciál vidíme i v zákazu skládkování od roku Naše vize je v tom, že umíme využít něco, co se v obcích a městech vyprodukuje jako odpad, a vyrobit z toho teplo a elektřinu. V tom vidíme ekonomický potenciál do budoucna, i kdyby žádné dotace nebyly. Jako další z vašich důležitých aktivit jste zmínil nemovitosti. Jsou významnou součástí vašeho portfolia? Zcela určitě. Nemovitosti nás baví a určitě do nich bude směřovat velká část prostředků, se kterými pracujeme. V tuto chvíli se nezabýváme developmentem ani oblastí bydlení, ale zaměřujeme se na akvizice budov a objektů s komerčním využitím. Tedy prodejní a výrobní plochy, sklady nebo kanceláře. DRFG nedávno koupila brněnskou společnost A PLUS. Neznamená to, že do oblasti developmentu přeci jen vstoupíte? Může to nepochybně napovídat určitou změnu trendu. A PLUS je společnost nesmírně zkušená ve všech oblastech Nebojíte se konkurence gigantů, jako je ČEZ nebo RWE? Ti se také chtějí na lokální zdroje zaměřit. Víme, že do tohoto segmentu chtějí směřovat i velké firmy, ale jejich konkurence se nebojíme. Domnívám se, že lokální zdroje, kterými se budou zabývat, spíše nebudou typologicky srovnatelné s naším Šternberkem. Půjde především o plynové kogenerealizace developerského projektu, od vyřízení potřebných povolení přes inženýring až po architektonickou práci. Výsledky její činnosti, například kampus Masarykovy univerzity, CEITEC, Moravský zemský archiv, či areál JMP, jsou všem Brňanům bezesporu dobře známé. V blízké budoucnosti budeme chtít toto know-how využít a je možné, že se staneme iniciátorem a vzápětí i investorem nějakého zajímavého celku nebo komplexu. Zatím je ale předčasné hovořit o detailech, čeká nás ještě spousta práce. Posledním pilířem DRFG, o kterém jsme ještě nemluvili, jsou finance. DRFG pracuje jak s vlastním, tak i cizím kapitálem, což nám umožňuje dělat daleko zajímavější projekty a investorům zhodnotit jejich peníze s mnohem příjemnějším ziskem, než kdyby jim, v uvozovkách, ležely v šuplíku. I v tom, že s penězi pracujeme, vidíme velký přínos pro region. Efektivní investice posouvají ekonomické prostředí v České republice významně dál. Přeci jen mi to nedá se na závěr nezeptat, jste i moravským patriotem? Určitě ano. Důvodů může být celá řada, ale nejpodstatnější asi je, že jsem se na Moravě narodil. Konkrétně kousek od Kyjova. Celá Morava je mi proto velmi blízká, miluji svůj rodný kraj, ale třeba i severní Moravu a Beskydy. Že by to ale DRFG omezovalo v oblasti investic, to si nemůžeme dovolit. Tam jsme patrioti pro celou Českou republiku a částečně řekněme i Slovensko.

5 KVĚTEN ČERVEN 2015 inzerce 5 Energetické zpracování odpadů: Čisté řešení se stoletou tradicí O ENERGETICKÉM VYUŽITÍ ODPADŮ SE V SOUČASNOSTI VEDOU INZENZIVNÍ DISKUZE. ČASTO PLNÉ POMÝLENÝCH ARGUMENTŮ A IRACIONÁLNÍHO STRACHU Z MEGASPALOVEN. PRAVDA JE TAKOVÁ, ŽE V ZEMÍCH S VYSOKOU ÚROVNÍ PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MÁ TERMICKÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ VÍCE NEŽ STOLETOU TRADICI. Přestože brněnská spalovna směsného komunálního odpadu (SKO) byla až do září 1998 jedinou spalovnou svého druhu v ČR, sahá historie spalování odpadů v Brně více než sto let do minulosti. První spalovna SKO zde byla postavena již v roce 1905 a sloužila svému účelu až do roku V posledních dnech druhé světové války však byla při bombardování zcela zničena. První písemný doklad o investičním záměru poválečné stavby spalovny se datuje k roku 1977, kde byla nutnost výstavby zdůvodněna jednoznačně: nevhodností dosavadního způsobu ukládání odpadků na volných skládkách nedostatečnou kapacitou volných skládek stávajících a taktéž vyčerpanými možnostmi zřizování nových skládek energetické využití 79 % materiálové využití 19 % skládka 2 % nebezpečné odpady 0 % (předání oprávněné osobě) Nakládání s KO ve městě Brně v roce 2014 dle způsobu využití nebo odstranění. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že v roce 2014 bylo uloženo na skládky pouze 2 % komunálních odpadů z tun vyprodukovaných, ostatní odpady byly materiálově nebo energeticky využity. ZDROJ: SAKO Brno, a. s. získáním a využitím tepla z odpadků a tím dosažení značné úspory nedostatkového paliva hygienickou nezávadností likvidace pevného domovního odpadu Tyto argumenty jsou platné i téměř po 40 letech. Před ČR dnes navíc stojí nelehký úkol odklonit od skládkování do roku 2024 více jak jeden milion tun SKO. Bez nových zařízení na energetické využívání odpadů to však nebude snadné. Město Brno však tuto podmínku naplňuje již od roku Při budování Integrovaného centra nakládání s odpady ve městě Brně tuto investici podporovaly všechny orgány státní i veřejné správy, získané dotace z EU v rámci fondů ISPA byly schváleny i stoprocentně vyplaceny. Přesto realizace projektu Odpadové hospodářství Brno od podání první žádosti až po kolaudaci trvala téměř 10 let. Projektová příprava, schvalovací procesy i vlastní realizace takovéhoto díla dnes není vůbec jednoduchá. To je jeden z důvodů, proč tato smysluplná a nezbytná zařízení nutná pro naplnění plnohodnotného využívání komunálních odpadů chybí a nové realizace jsou v nedohlednu. Spalovny odpadů byly dlouhodobě u veřejnosti vykreslovány jako významní znečišťovatelé ovzduší a to vyvolalo u řady občanů stereotypní představy o nevhodnosti tohoto typu zařízení. Negativní postoje k energetickému využívání odpadů se odůvodňují následovně: Spalováním SKO se ničí materiálové hodnoty, které by se mohly jinak využít včetně organického uhlíku, který bychom měli vrátit zemi Z odpadů ostatních O se tvoří odpady nebezpečné N Doprovodným jevem spalování je produkce dioxinů karcinogenních látek V produktech spalování se zakoncentrovávají těžké kovy Do ovzduší se vypouští miliony metrů krychlových jedovatých spalin Pojďme se však konkrétně podívat, o jaké podíly se jedná. Při spalování SKO vznikají tyto produkty spaliny tvoří 95,7 %, škvára 3,6 %, produkty čištění spalin end-produkt 0,44 %, železo 0,23 %, kovový hliník 0,01 %. Pevné produkty se z pohledu celkového množství jeví v obrovských objemech spalin jako nevýznamné. Podíl spalin ve vztahu k množství odpadů je proto tak významný, že pro spálení 1 tuny odpadu jsme v roce 2014 potřebovali 6 tun spalovacího vzduchu. Brněnská spalovna je moderní a ekologické zařízení Brněnská spalovna SKO je jednou z divizí akciové společnosti SAKO Brno, a. s., která se komplexně stará o chod odpadového hospodářství města. Byla založena z rozhodnutí města Brna v květnu 1994 a od doby svého vzniku je v jeho stoprocentním vlastnictví. V letech 2009 až 2010 prošla brněnská spalovna rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Hlavním cílem modernizace bylo zajištění nově nastavených technických a environmentálních parametrů, zvýšení energetické účinnosti zařízení na cca 82 %, zajištění energetické nezávislosti a spolehlivosti zařízení včetně zajištění dodávek tepla ve formě páry nebo horké vody a elektrické energie pro smluvní odběratele. Množství dodaných energií je možné regulovat dle aktuálních potřeb odběratelů a výrobních možností zařízení. Původní 4stupňový systém čištění spalin byl nahrazen 5stupňovým systémem, který trvale zajišťuje plnění emisních limitů pro všechny legislativně sledované znečišťující látky s účinností čištění pro nejškodlivější složky na úrovni 99,6 % (dioxiny, těžké kovy). ČHMÚ vybudoval v městské části Brno-Líšeň (v této lokalitě je umístěna spalovna) v roce 2010 další stacionární měřící imisní stanici, která monitoruje ovzduší 24 hodin denně po celý rok. Z výsledků za rok 2010 až 2013 vyplývá, že veškeré koncentrace sledovaných těžkých kovů jsou v této lokalitě dlouhodobě pod dolní mezí pro posuzování, což jsou hodnoty hluboko pod 40 % imisního limitu. Tyto koncentrace jsou považovány za hodnoty, které nemohou mít negativní vliv na lidské zdraví ani vegetaci. Výrobou energie z odpadu je zajišťována úspora primárních neobnovitelných zdrojů surovin, neboť palivo je nahrazováno již materiálově nevyužitelným od- padem. Firma SAKO Brno, a. s. se tak významně podílí na snižování produkce skleníkových plynů, které přispívají k tzv. globálnímu oteplování. Méně skleníkových plynů Při energetickém využívání zbytkového komunálního odpadu se organický uhlík v něm obsažený přeměňuje na CO 2 za uvolnění významného množství tepelné energie. V SKO je v průměru 30 % organického uhlíku. Z tohoto množství tvoří cca 70 % biogenní uhlík a z 30 % fosilní uhlík, který je obsažen především v plastech produktech z ropy. Tento podíl stanovil ve spalinách Ústav jaderného výzkumu v Řeži na základě měření množství radioaktivního uhlíku C14, který se nachází pouze v živých tkáních. Rozkladem nebo spalováním rostlinné a živočišné tkáně se uvolňuje do ovzduší opět CO 2, které je považováno za neutrální ve vztahu k teorii o globálním oteplování. Fosilní uhlík je produkt spalování neobnovitelných zdrojů surovin a energie, např. černé a hnědé uhlí, lignit, zemní plyn, produkty z ropy. Při spalování fosilních paliv se do ovzduší také uvolňují molekuly CO 2, avšak toto CO 2 se dle teorie o globálním oteplování podílí na zesilování skleníkového efektu zadržováním tepla v atmosféře. Na výrobu 1 MWh tep. se spalováním komunálních odpadů vyprodukuje pouze 232,5 kg fosilního CO 2, z uhlí se vyprodukuje kg fosilního CO 2, z ropy 800 kg a ze zemního plynu 290 kg fosilního CO 2. V roce 2014 dodala spalovna odběratelům MWh tepelné a elektrické energie z odpadu a tím se podařilo zajistit úsporu tun nevyprodukovaného fosilního CO 2 z uhlí, tun fosilního CO 2 nevyprodukovaného z ropy či tun fosilního CO 2 ze zemního plynu. V průběhu roku 2011 si naše společnost nechala stanovit složení spalin odcházejících do atmosféry. Jak již bylo uvedeno, podíl spalin ve vztahu k množství odpadů je významný. Vzduch tvoří dusík ze 78 %, kyslík z 21 % a 1 % odpovídá všem ostatním látkám, které se ve vzduchu nacházejí. Dusík je i ve spalinách zastoupen v nejvyšším množství ze 65 %. Rozdíl v obsahu dusíku mezi ovzduším a spalinami je dán významným podílem vody a CO 2 ve spalinách. V případě kyslíku je úbytek ovlivněn i oxidačními procesy při spalování odpadů, především oxidací organických látek v komunálním odpadu za vzniku CO 2 a vody. Účinnost bezmála stoprocentní Celkový obsah sledovaných znečišťujících látek, pro které byl stanoven emisní limit, se podílí na objemu spalin devíti tisícinami procenta, z čehož jasně vyplývá, že instalovaný systém čištění spalin s účinností vyšší než 99 % pro většinu škodlivin, je nepostradatelnou součástí energetického využívání odpadů. Při spalování SKO se potvrzuje, že množství těžkých kovů v produktech po energetickém využití je závislé na složení odpadu, a tedy na obsahu těžkých kovů v SKO. Většina odpadů, které obsahují zvýšené množství těžkých kovů (baterie, zářivky, akumulátory, léčiva apod.), patří mezi odpady nebezpečné a měly by být v rámci separovaného sběru odděleně shromažďovány. Obsah těžkých kovů v SKO z dlouhodobého sledování klesá, což ukazuje, že zásady při nakládání s nebezpečnými odpady se postupně respektují. Organické chemické látky dnes můžeme najít rozšířené prakticky po celé planetě, a to i na místech vzdálených tisíce kilometrů od míst jejich vzniku či upotřebení. Do jednotlivých složek prostředí se dostávají z různých přírodních i antropogenních zdrojů. Díky svým vlastnostem se mohou kumulovat v abiotických i biotických složkách prostředí. Po vstupu do živých organismů se mohou projevit jejich negativní vlastnosti již v malých koncentracích. Dioxiny Pravděpodobně nejproblémovější skupinou organických sloučenin v prostředí jsou látky označované jako semivolatilní, persistentní organické polutanty (POPs). Mezi tyto látky patří především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny. Dioxiny je triviální název pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Tvorbu dioxinů ve spalovnách nelze plně potlačit, takže musí být zařazen další čistící stupeň. Synergický biologický účinek více škodlivin bývá řešen zavedením tzv. faktoru ekvivalentní toxicity TEF, s jehož pomocí můžeme vyjádřit koncentraci PCDD/ PCDF jako koncentraci toxického ekvivalentu TEQ. Takto vyjádřená koncentrace poskytuje hodnotný údaj k odhadu zdravotního rizika vyplývajícího pro člověka ze zkoumaného materiálu. Z výsledků měření emisí za rok 2014 vyplynulo, že se ze spalovny v každém m 3 spalin vypustilo cca 7 pikogramů (7,10-15 kg) dioxinů v přepočtu na toxický ekvivalent (TEQ). Pro upřesnění 1 m 3 spalin váží 1,38 kg tzn., že v 1 kg spalin je cca 5 pg dioxinů. Dle WHO (Světová zdravotnická organizace) je doporučená denní dávka pro člověka na úrovni 10 pg/kg hmotnosti člověka tzn., že 75 kilogramový člověk může přijmout za den v rámci dýchání, pití a příjmu potravin až 750 pg dioxinů. Dioxiny jsou totiž lipofilní a váží se na oleje v rostlinách a tukovou tkáň živočichů. Dle Nařízení komise EU č z roku 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách vyplývá, že 1 kg živočišného tuku může obsahovat až 1000 pg dioxinů, 1 kg mléka a jeho tuky, nebo vejce až 2500 pg dioxinů, volně žijící sladkovodní ryby až 3500 pg dioxinů v 1 kg, potraviny pro kojence a malé děti až 100 pg dioxinů na kg hmotnosti v syrovém stavu. Z toho, co bylo výše popsáno jednoznačně vyplývá, že dioxiny jsou součástí potravin, které běžně používáme, a tudíž jsou i součástí SKO. Toto potvrdila i studie EU/Final Report ze srpna 2005, ze které vyplývá, že obsah dioxinů v 1 kg SKO odpovídá pg dioxinů. V roce 2014 bylo v brněnské spalovně energeticky využito tun SKO, tzn. že současně s tímto odpadem bylo přivezeno i 8,82 g dioxinů. Spalovacím procesem při teplotách 1100 až 1200 C se dá předpokládat, že bylo těchto 8,82 g dioxinů rozloženo na oxid uhličitý (CO 2 ), chlorovodík (HCl) a vodu. Vlastním spalovacím procesem bylo následně vytvořeno 3,78 g PCDD/F. Z celkového pohledu pak lze z těchto údajů vyčíst, že spalovacím procesem se rozložilo 70 % dioxinů, 24,6 % se navázalo na produkty čištění spalin, 5,3 % zůstalo navázáno na škváru a pouze 0,06 % dioxinů bylo vypuštěno se spalinami do ovzduší, což odpovídá rozkladu spolu s účinností čištění spalin vyšší než 99,9 %. Ze zprávy o kvalitě ovzduší ve Velké Británii vyplynulo, že za rok 2010 bylo při ohňostrojích a domácím grilování vyemitováno šestkrát tolik dioxinů, než vyprodukovalo všech 25 spaloven v této zemi. Tyto spalovny se podílely na celkové produkci dioxinů ve Velké Británii v roce ,6 %. Ve zprávě ČHMÚ z roku 2011 se uvádí, že hypotetická obec se 2000 obyvateli, spalující výhradně pevná paliva, spálí v zimním období cca 4000 tun paliv a vyprodukuje 2 60 mg dioxinů (PCDD/F-TEQ), což odpovídá 500 až nanogramů dioxinů z tuny spáleného paliva (1 ng = kg). Brněnská spalovna za rok 2014 vypustila se spalinami pouze 7,3 mg dioxinů, což odpovídá produkci 30,8 ng dioxinů při spálení jedné tuny odpadu. Je prokázáno, že dioxiny jsou součástí životního prostředí již několik tisíc let. Byly zde dříve než spalování odpadů. Je nutné umět žít za jejich přítomnosti v životním prostředí, protože tyto látky zde budou, i kdyby se podařilo zajistit využívání a odstraňování odpadů bez spalování.

6 6 o dpado vé h o s po dář ství KVĚTEN ČER VEN 2015 Kam s bioodpadem? Obce jej třídí, ale často neví, co s ním VE SBĚRNÝCH DVORECH, DO KONTEJNERŮ, PYTLŮ NEBO TŘEBA DOTOVANÝCH DOMÁCÍCH KOMPOSTÉRŮ. MĚSTA A OBCE ŘEŠÍ NOVOU POVINNOST TŘÍDIT BIOODPAD, JAK NEJLÉPE DOVEDOU. Jan Pacas Odděleným sběrem to ale nekončí. Nejzapeklitější otázkou to- tiž není, jak bioodpad třídit, ale co s ním pak dělat. Na obce a města letos čekala v odpadovém hospodářství novinka. Od začátku roku musí nově třídit kovy a od dubna do konce října navíc i rostlinný bioodpad. Zatímco větší města se s bioodpadem často popasovala už s předstihem, pro menší obce to mnohdy byl a stále ještě je problém. Prvním a zásadním je velmi pozdní stanovení této povinnosti a zejména pak vydání prováděcí vyhlášky, která povinnost specifikuje, přiblížila mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová. Ministerstvo životního prostředí ale podalo obcím pomocnou ruku. A ty ji, s trochou nadsázky, téměř utrhly. Úřad totiž nabídl dotace, mimo jiné i na podporu třídění bioodpadu. Celková částka 1,75 miliardy korun, která má posloužit i na využívání obnovitelných zdrojů energie či úpravy vodního režimu v krajině, však nebude stačit na všechny projekty ani náhodou. Jen na nakládání s odpady eviduje Státní fond životního prostředí žádosti za více než tři miliardy korun. Z toho je velká část od obcí a měst. Výsledky dotační výzvy budou ale známy nejdříve v červnu. S potřebnou dobou na vypsání veřejné zakázky na nákup zařízení, mluvíme přibližně o říjnu. Města a obce však musí třídit bioodpady už od dubna. Mnohdy tedy musely najít řešení jen pro letošní rok, které plně uhradí obecní rozpočet, protože při vytváření poplatku za odpady se na tuto skutečnost nemyslelo, doplnila Filipová. Ač se může zdát, že obce mají se zajištěním sběru bioodpadu práce nad hlavu, není to ta největší výzva. Vytřídit odpad je totiž jedna věc, vyřešit otázku co dělat s tím již vytříděným druhá. A často obtížnější. Někde jej schroustá bioplynka. Jinde mají obce, mezi nimi například i Kotvrdovice na Blanensku, zavedený systém komunitního kompostování obecně závaznou vyhláškou. Toto je možné do celkové produkce 150 tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu za rok. Zatím sbíráme zkušenosti, uvedl starosta Kotvrdovic Alois Kunc. Jiné obce zas vozí bioodpad do kompostáren. Mnoho jich ale ve svém okolí žádné takové zařízení nemá, upozornila Filipová. Zemědělci kompost chtějí Jako přirozené řešení se jeví spolupráce se zemědělci, kteří můžou finální kompost použít jako hnojivo. Jde o spojené nádoby, obec má vyřešeno zpracování bioodpadu a ten se plně využije přímo v místě, kde vzniká, řekl Petr Mahr, prezident Společnosti mladých agrárníků. Nic ale není tak jednoduché. Zaprvé, kompost se musí složitě Když nehrozí akutní nebezpečí, je lepší sanaci ekohavárie vymáhat exekucí Stará fabrika nebo černá skládka skrývá ve svých útrobách otevřené plechovky a barely s chemikáliemi. Kdokoliv se k nim může dostat, kdykoliv zaprší, vsakují se toxické látky i s deštěm do země. Takové případy nejsou ani zdaleka tak ojedinělé, jak bychom si přáli. Jak ale postupovat, když se vlastník areálu k odstranění podobné ekohavárie nemá? A co když vyhlásil insolvenci, nebo už dokonce ani právně neexistuje? Jednu věc je nutné říct hned úvodem. Jako ve všech případech, kdy se jedná mimo jiné i o zdraví člověka, je také u ekohavárií nejdůležitější prevence. O tu se u odpadů starají hlavně obce s rozšířenou působností, krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Měla by být zajištěna zejména sledováním činnosti v lokalitách, kde by mohlo docházet k nakládání s látkami, které mohou poškodit životní prostředí, upozornil vedoucí Odboru odpadového hospodářství ČIŽP Lukáš Kůs. I přes veškerou obezřetnost ale může dojít k nejhoršímu. Úředník při kontrole skládky nebo třeba starého skladu zjistí, že něco není v pořádku a špatně zajištěné odpady ohrožují lidské zdraví nebo životní prostředí. Podle zákona o odpadech pak může obec s rozšířenou působností zajistit jejich ochranu na náklady odpovědné osoby. Nevýho- dou takového postupu je fakt, že vynaložené náklady je třeba následně soudně vymáhat na odpovědné osobě, neuhradí-li je dobrovolně na základě výzvy, upozornil Kůs. A to často není jen tak. Záleží hlavně na tom, jestli má například firma, které areál patří, dost peněz. Případy, kdy raději vstoupí do insolvence, přitom zdaleka nejsou ojedinělé. A insolvenční správce? Náklady na sanaci ekohavárie jen málokdy zahrne do uspokojitelných pohledávek. Často ani není jasné, kdo problémovou skládku nebo rozpadající se fabriku vlastní. Bohužel je v Česku stále evidována řada případů starých ekologických zátěží či průmyslových areálů, u nichž jsou majetkové vztahy předmětem dlouholetých sporů, přiznal Kůs. Než se vyřeší, vlastník v mezičase zanikne. Pokud tedy situace nevyžaduje okamžitý zásah, Kůs doporučuje certifikovat. Zadruhé, zemědělec není povinný jej od obce odebírat. Pokud by za něj měl navíc platit, nebude to pro něj ekonomicky výhodné. To si raději koupí umělé hnojivo a neprojezdí po poli desítky či stovky litrů nafty navíc, komentoval situaci Mahr. Umělého hnojiva je totiž potřeba jen asi dvě stě kilogramů na hektar, zatímco kompostu mezi třiceti až padesáti tunami. I přesto ale zemědělci o kompost zájem mají. Je lepší než umělé hnojivo. Raději by si jej ale vyráběli sami a od obcí jen získávali bioodpad. Potřebujeme ale pomoci v technologiích. Přínosem pro nás bude, až budeme moci využít dotace na nákup techniky, vysvětlil Mahr. Takové příspěvky poskytuje Ministerstvo zemědělství. V žádostech o ně ale zemědělci často soupeří s obcemi, které pochopily, že pro ně může kompost znamenat potenciální byznys. Obcím ale chybí ta koncovka. Za draho od nich zemědělec kompost nekoupí a vlastní pole, na která by jej mohly použít, nemají, uzavřel Mahr. ekohavárie a ochrana vod zvolit raději cestu standardního správního řízení a vydání rozhodnutí o opatření k nápravě. Toto rozhodnutí má povahu exekučního titulu, a lze je tedy bez dalšího exekučně vymáhat přímo na odpovědné osobě, předestřel. Pokud ale vše výše zmíněné platí a vyčkávání by znamenalo neomluvitelný hazard s lidským zdravím nebo životním prostředím, měla by obec vyrazit do akce. Nemusí na to být ale nutně sama. Na konci března vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí první výzvu nového programu na odstranění a rekultivace černých skládek a řešení starých ekologických zátěží tam, kde kraje, města a obce nedosáhly jejich odstranění všemi dostupnými legálními prostředky. Její první kolo skončilo v polovině května. Kdo ale tuto příležitost propásl, nemusí ještě zoufat. Po vyhodnocení projektových námětů a posouzení projektů Pokud ten, komu byla opatření k nápravě uložena, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí nápravu vodoprávní úřad nebo ČIŽP na náklady původce Pokud to vyžaduje povaha věci, lze uložit opatření k zajištění náhradního odběru vod Kraj zřizuje ve svém rozpočtu zvláštní účet pro případy, že opatření k nápravě nelze uložit povinnému, jeho právnímu nástupci nebo nabyvateli majetku. Každoročně se jeho stav doplňuje do výše deseti milionů korun ZDROJ: ČIŽP bude na zbytek alokace vyhlášena druhá výzva, přislíbila mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Lenka Brandtová. U úspěšných projektů zaplatí SFŽP 80 procent z celkové částky, zbytek uhradí kraj. Obec musí ale i tak náklady dál vymáhat zpět po majiteli, jakmile to bude právně možné. JAN PACAS POSÍLEJTE DOTAZY DO Starostovy právní poradny Potřebujete vědět, jak postupovat při správě nebo prodeji majetku obce, aby byla vaše rozhodnutí neprůstřelná? Chcete se ujistit, jak podle zákona nastavit parametry veřejné zakázky a výběrového řízení? Máte jinou otázku spojenou se samosprávou? Připravíme vám článek na míru! Své otázky do dalšího čísla Starostovy právní poradny nám zasílejte na adresu: redakce@moravskehospodarstvi.cz Otázky zveřejníme na a vy v anketě rozhodnete, na kterou se podrobně zaměříme v dalším čísle našeho dvouměsíčníku. Tři KANCLY SNŮ se ucházejí o vaše hlasy A jsou tady. Moravské hospodářství vám představuje tři nej kanceláře, které se utkají o hlasy Vás čtenářů a titul Kancl snů! Aby finalisté prošli neúprosným sítem poroty, museli se blýsknout architektonickým řešením, které podtrhuje ducha firmy a je nejen vizuálně působivé, ale také účelné. TECHO v pohybu UNIFER centrum inovativní spolupráce WEBNODE Slovo poroty: TECHO jde ve svých kancelářích doslova s vlastní kůží na trh, a tak to má u firmy vyrábějící kancelářský nábytek být. Celý prostor je chytře rozvržený tak, aby zákazníka při vstupu ohromil a zaměstnancům při pohledu z galerie nad showroomem neustále připomínal výsledky jejich práce. Obvykle kancelářím s nadměrným počtem zasedaček příliš nefandíme, ale u tohoto přístupu nosím, co jsem si ušil, nemůžeme než zvednout palec nahoru. Jednotlivé zasedačky jsou zpracovány s citem pro detail a na úrovni. Slovo poroty: Další kancelář plná zasedaček a další trefa do černého místo výstřelu do prázdna. Proč? Protože UNIFER sdružuje studenty, kteří hlavou společnou a nerozdílnou přichází s kreativními nápady. A protože víc hlav, víc ví, tak zasedačky nevadí. Právě naopak, hodí se na dlouhé, nápadů plné seance! A kavárna v suterénu? To už je hotové labůžo. Oceňujeme teen nádech a atmosféru, pro kterou odpustíme i ne vždy zcela precizní zpracování detailů. Skvělé jsou Chill out a Funzone, není nad to odpočinout si od věčného sezení například vleže s knížkou nebo při intenzivním mači ve fotbálku. Slovo poroty: Location, Location, Location! toto zlaté pravidlo realitního trhu platí u kanceláří společnosti Webnode na 110 procent. Jestli ne role hlavního hrdiny, tak přinejmenším jeho okouzlujícího parťáka se tu zhostily výhledy do zeleně i na funkcionalistický skvost brněnského výstaviště. Prim zde hraje otevřený, vzdušný prostor a jednoduché, ale precizní pojetí, které se odráží například ve sjednoceném osvětlení nebo vysoce kvalitním kancelářském nábytku. Jako softwarová, multinárodnostní firma Webnode dokonale vystihla, co vývojář potřebuje pro svou práci. A terasa? Ta terasa! Hlasujte na do 30. června mh15-06.indd :21

7 KVĚTEN ČERVEN 2015 inzerce 7 Město Brno kompostuje! Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO 2 Za finanční podpory programu LIFE+ Evropské komise J S OU PARTNERY MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU PROJEKT MINIWASTE: spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu PILOTNÍ PROJEKT domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU NÁVRH, REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU, VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO V ČR PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-ŽEBĚTÍN. Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d agglomération Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů ACR+, Serviço Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto LI- POR, Institut national de recherche en sciences et technologies pour l environnement et l ágriculture IRSTEA a statutární město Brno. Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů, a to zejména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování odpadu. V projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v různých municipalitách. Projekt tak přispěje k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu. PROČ KOMPOSTOVAT: bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo kompost v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až 35 % a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca 0,352 tuny emisí CO 2 při domácím nebo komunitním kompostování není nutné odpad nikam přepravovat kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směsného komunálního odpadu a současně se vyrábí organické hnojivo při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická hmota humus při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k takzvané sequestraci, neboli k uložení vázaného uhlíku do půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně 60 % sušinou, která obsahuje až 40 % uhlíku MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU: Odpad z kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo, větve, piliny, papír, kartony. V rámci pilotního projektu byly k nemovitostem v městské části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné. V rámci projektu byla sledována kvalita a množství vzniklého kompostu, složení a množství směsného komunálního odpadu a byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v období 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu 720 litrů k bytovým domům. KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU: Proces kompostování a kvalita kompostu byl v projektu navržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktura ). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol (kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující: Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k odběru kompostu bylo zjištěno: 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak) 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kompost má své využití přímo v místě vzniku. V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunální odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského odpadu, který je produkován celoročně. Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo: konference o prevenci a vzniku bioodpadu (13. září 2011, Brno) 9 osvětových zelených akcí 5 školení zaměřených na správnou praxi kompostování 5 kurzů ekologického vaření aktivity zaměřené proti plýtvání s potravinami (zapojení dvou subjektů, vyškolení 30 osob) UDRŽITELNOST PROJEKTU: Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajištuje postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k rodinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s prodejem je realizováno školení jejich uživatelů v technice kompostování. Školení a prodej jsou realizovány v areálu brněnské spalovny, Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech. Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes čtyři sta občanů. Na internetových stránkách vyplnili webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná školení. Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak mají se svým kompostérem správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo v areálu brněnské spalovny, zaplatili v hotovosti 790 korun za kompostér o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů. Žádat o zbývajících 100 dotovaných kompostérů objemu 400 litrů může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený trvalý pobyt ve měste Brně. A to buďto formou výše zmíněného webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle Obdrženou nádobu pak musí umístit u nemovitosti v Brně. Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje se totiž množství sváženého komunálního odpadu a současně vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do půdy. Statutární město Brno podporuje aktivity domácího kompostování jako způsob předcházení vzniku odpadů a bude pokračovat v prodeji dotovaných kompostérů. Na podzim letošního roku se připravuje zahájení prodeje kompostérů objemu cca 900 litrů, neboť ze strany občanů byl zaznamenán zájem o větší kompostéry. Software MINIWASTE Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení na v sekci novinky. Více informací naleznete na nebo

8 8 e n e rgie pro o bc e a města Žádost o dotaci na zateplení podaly stovky žadatelů Lidé mohou také letos žádat o příspěvek na zateplení domů. Tentokrát rodinných a bytových. Podmínky jsou méně přísné než v minulém roce. Za týden od spuštění příjmu žádostí přišlo na Ministerstvo životního prostředí 459 žádostí, to odpovídá dotacím ve výši třinácti milionů korun. Nově mohou získat dotace i žadatelé, kteří nemají pohromadě více peněz a chtějí rekonstruovat postupně. Státní fond životního prostředí (SFŽP) na úsporná opatření letos vynaloží 1,1 miliardy korun 600 milionů na rodinné domy po celé republice a 500 milionů na pražské bytovky. U rodinných domů máme už přes 430 žádostí. A dalších 1400 je rozpracovaných. U bytových domů jsme přijali tři desítky žádostí. Nejčastěji přicházejí z Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje, informoval ředitel SFŽP Petr Valdman. Je potřeba si pospíšit Ministr životního prostředí Richard Brabec odhaduje, že peníze z fondu budou vyčerpané ještě před termínem, dokdy mohou zájemci posílat žádosti. Ten je stanovený pro bytové i rodinné domy na 31. října, vzkázal ministr. Peníze na zateplení domů mohli majitelé domů čerpat už v minulém roce. Za devět měsíců obdrželo ministerstvo přes šest tisíc žádostí, což znamená dotace ve výši 1,4 miliardy korun. Nejvíce žádostí posílali zájemci pár týdnů před končícím termínem. Majitelé rodinných domů mohou získat na renovaci až několik stovek tisíc korun, u bytovek je to několik milionů. Šanci dosáhnout na peníze mají všichni, kteří se chystají zateplovat fasádu, měnit okna či dveře. Dále také ti, kteří chtějí používat solární panely, měnit kotel za ekologičtější nebo pořizují větrací systém se zpětným využitím tepla. Minulý rok mohli získat peníze jen žadatelé, kteří kombinovali několik úprav najednou. Letos lze získat peníze i na dílčí úpravy. Žadatelé mohou žádat příspěvek dokonce na zpracování dokumentace. I přes možnost čerpání dotací na zlepšení energetické úspornosti domů, žije stále mnoho lidí ve starých nezateplených budovách. Upozornilo na to organizace EPS ČR sdružující výrobce polystyrenu. Tvrdí, že v Česku žije zhruba třináct procent domácností v domech, které byly postaveny před téměř sto lety. Další jedna třetina Čechů obývá domy staré 45 let až 95 let. Podle údajů z rodinných účtů vyplývá, že průměrná česká domácnost dlouhodobě utrácí téměř polovinu svých běžných výdajů za potraviny a bydlení, uvedl za odborníky na zateplování Marek Vomočil. U paneláků lze přitom podle výrobců polystyrenu ušetřit komplexním zateplením na energiích až 65 procent. U starých rodinných domů až 80 procent. (vv) KVĚTEN ČER VEN 2015 Nový trend: Obce si elektřinu vyrábí samy skému hospodářství olomoucký primátor Antonín Staněk. Zajímavou oblastí pro obecní investice jsou bioplynové stanice. Průkopníkem je v tomto smyslu středočeská obec Kněžice. Jednalo se nám o návrat ke kořenům soběstačnosti, která zde historicky byla. Naši dědové si vypěstovali na polích potravu pro koně tažná síla, pro kravku a prasata ta jim dala potravu, bydleli v jedné místnosti a na topení jim stačila trocha dříví z místního lesa a nepotřebovali ani plyn, naftu a byli v podstatě nezávislí. Pokusili jsme se soběstačnost v co největší míře zkusit zasadit do dnešní doby, vyrobíme elektřinu a teplo pro všechny obyvatele v naší obci, vysvětlil starosta Milan Kazda. Dokončení ze strany 1 Ve Svitavách město v loňském roce zbudovalo na čtyřech svých objektech fotovoltaické elektrárny. V budoucnu bychom rádi ještě chtěli využít alternativních zdrojů energie na krytém plaveckém bazénu, předestřel starosta David Šimek. Ve velkých městech pak mohou uvažovat o celé šíři různých zdrojů energie. Do možných alternativ lze zahrnout využití sluneční a vodní energie a především vyšší využití biomasy. Pokud se týká sluneční energie, v současnosti o jejím využití teplárny neuvažují, komentoval to Petr Fajmon, generální ředitel Tepláren Brno. Teplárny jsou stoprocentně vlastněny městem. Ve fázi projektové dokumentace je v současnosti instalace malé vodní elektrárny na jezu Kamenomlýnská. Pro značnou část sídliště Bystrc a Kamechy zajišťujeme nyní po loňské rekon- Obcí a měst, které vlastní svoje malé elektrárny, je celá řada. Větrnou si ale postavili jen ve Velké Kraši na Jesenicku. FOTO: Eugénia Bánovská strukci kotelny Teyschlova výrobu tepla z dřevní štěpky. Projektů na vyšší využití biomasy zpracováváme nyní více, a to jak pro menší, tak velké centrální zdroje. Primárním palivem tepláren zůstává zemní plyn, ale diverzifikace palivové základny se především vzhledem k vývoji na mezinárodní politické scéně jeví jako velmi důležitá, upřesnil Fajmon. Olomouc zatím na budovách ve svém vlast- nictví umístěny alternativní zdroje energie nemá. Možnost získávat energii alternativním způsobem, však vnímáme jako velmi vhodný a moderní trend, který dokáže pomoci se snížením nákladů na provoz a tím i nároků na rozpočet. Aktuálně se problematikou zabývají a záměry využití posuzují například Technické služby města Olomouce i další příspěvkové organizace města, řekl Morav- Návrat ke kořenům soběstačnosti Podle něj je projekt samofinancovatelný. Pokud by o podobném záměru uvažovaly další obce, měly by si ale dát pozor na dostatek surovin. To znamená vybrat lokalitu, kde budou odpady nebo suroviny k dispozici i v dalších letech. Jako alternativu uvádí i společný projekt pro více obcí, které by využívaly odpady z údržby zeleně, čistírenské kaly a další dosažitelné suroviny. (lk) SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY Tunel s obnovitelnými zdroji, nebo snaha zakrýt vlastní lobby? Informační válka mezi Vitáskovou z ERÚ a solárníky pokračuje Soutěž Pro města a obce Vyhlašuje: Partner Soutěže: Nejkrásnější náměstí či náves Představujeme porotu soutěže První přihlášky do soutěže Nejkrásnější náměstí či náves se začínají scházet. Je tedy načase představit si porotce, před kterými stojí nelehký úkol vybrat postupující do druhého kola. V tom rozhodnete o vítězích Vy čtenáři Moravského hospodářství při hlasování na našem webu v září a říjnu. Své aspiranty na stupně vítězů ale zvolí i porota. Petr Gibas, Msc. Sociální antropolog a geograf Petr Gibas působí na Sociologickém ústavu AV ČR, kde se věnuje především výzkumu domova a domáckosti v městském prostředí, vyjednávání přírody ve městě či politice územního rozvoje. Na bakalářský program na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy navázal studiem kulturní geografie na University College London. Na svou domovskou fakultu v Praze ale nezanevřel a dnes na ní dokončuje doktorské studium antropologie. Petr Gibas je autorem odborných knih a statí v českých i zahraničních publikacích. Uspořádal také několik konferencí se společenskovědným zaměřením. Spolu s kolegy se podílel na přípravě knih: 2014 Pražské zahrádkové osady: stíny minulosti, nebo záblesky budoucnosti? 2014 Nonhumans in social science: Ontologies, theories, case studies 2011 Nonhumans in social science: Spaces, animals, things Ing. arch. Robert Sedlák Po studiu na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně se během praxe v architektonických ateliérech soustředil především na problematiku veřejných prostorů jako na jedno z klíčových témat kvality městského života. Možnost spolupráce na zajímavých projektech v ateliéru architekta Petra Hurníka, v Atelieru Walter, v ateliéru Knesl+Kynčl a Nadaci Partnerství, kde působí jako konzultant utváření veřejného prostranství v měřítku místa i města, jej přivedla až k založení vlastního ateliéru mezidomy. Stáže v Project for Public Spaces v New Yorku a v Center for Public Space Research u profesora Jana Gehla v Kodani potvrdily a rozvinuly jeho zájem o urbanismus a veřejná prostranství, který se projevil mimo jiné i při editování českého vydání slavné bilanční Gehlovy knihy Města pro lidi. Koncepce veřejných prostranství: Plzeň, Metodika a standardy pro veřejná prostranství, 2014 Holice, studie revitalizace centra města, 2012 Ústí nad Orlicí, strategie pro veřejná prostranství, 2011 Brno, Zelný trh, 2008 (vedení projektu v týmu Partnerství, o.p.s.) Kodaň-Frederiksberg, Oslo-Akker Brygge, 2006 (spolupráce v týmu Gehl Architects) Ing. akad. arch. Jan Šépka Veřejné prostory, přesah architektury do urbanismu nebo spolupráce s obcemi a městy. To jsou témata, která provází architekta Jana Šépku celou jeho profesní i akademickou kariérou. Po dokončení studia na Fakultě architektury ČVUT v Praze a škole architektury AVU spoluzákládá v roce 1998 dnes již legendární ateliér HŠH architekti, kde působí až do roku Dnes vede vlastní kancelář Šépka Architekti a s kolegyní Mirkou Tůmovou se věnuje i studentům na FA ČVUT a od loňského roku na pražské UMPRUM. Práce Jana Šépky získaly řadu ocenění v České republice i v zahraničí, od Grand prix Obce architektů přes titul Stavba roku až po nominace na evropské ceny Miese van Der Rohe nebo ECOLA. Významné realizace: Úprava veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci Úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě Arcidiecézní muzeum v Olomouci Vila Hermína, Černín Vila v Berouně Pokoj v krajině, Modrava Dipl. Ing. Zdenek Sendler Zdenek Sendler je jedním z nejúspěšnějších českých zahradních a krajinářských architektů. Vztah k zahradnickému řemeslu podědil už po svém otci, který podle jeho slov věděl o přírodě a zahradách víc než barák plnej magistrů, doktorů a všelijakých inženýrů dohromady. Dnes vede Zdenek Sendler brněnský Ateliér zahradní a krajinářské architektury a jeho práce sklidily řadu významných ocenění. Například úprava klášterní zahrady v Litomyšli získává uznání jak návštěvníků města, tak prestižních architektonických publikací. Významné realizace: Valdštejnská zahrada v Praze Klášterní zahrady v Litomyšli Zámecká zahrada v Jičíně Park Lannova v Praze Park Slovanské náměstí v Brně Park Přírodní katedrála v Brně Park Jiráskovy sady v Litoměřicích Park Šelepova v Brně Parky v Dolních Břežanech a další Více na: Pro více informací o soutěži sledujte stránky mh15-06.indd :23

9 KVĚTEN ČERVEN 2015 inzerce 9 KB Corporate image_golem 269x374.indd :18

10 10 vodohospodářství a vodárenství KVĚTEN ČERVEN 2015 Barák: Tam, kde se neinvestovalo do infrastruktury, bude muset voda zdražit KONEC JEDNOHO A ZAČÁTEK NOVÉHO PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ EU, ZMĚNY ZÁKONŮ O OCHRANĚ VODY, ODPADECH NEBO NOVÉ PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK. JE TOHO HODNĚ, NA CO SE LETOS MUSÍ VODÁRENSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSTVÍ PŘIPRAVIT. Jan Pacas Co to oboru přinese a jak se vše promítne do ceny vody? Na to odpoví předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák, se kterým jsme se setkali na největší vodárenské akci v Česku výstavě Vodovody-kanalizace v Praze. Zdá se, že letošek bude pro vodárenství rušný rok. Už máme sice pět měsíců za sebou, ale čekají nás legislativní změny týkající se parametrů čištění, hovoří se o zdražení poplatků za podzemní vody a eventuálně může dojít i ke změnám některých daní, což ale nepředpokládám. To vše může mít na vodárenství vliv. Žádné zemětřesení ale nečekám. Voda poteče pořád stejně. A v jakém stavu je infrastruktura, kterou teče? Podle mne v dobrém, i když do obnovy řadu let nejde tolik finančních zdrojů, kolik by bylo potřeba. Zejména v menších obcích je majetek často na okraji provozuschopnosti, protože se do jeho údržby neinvestovalo. Ve velkých aglomeracích a vodárenských společnostech je ale stav sítí a technologií na velmi dobré úrovni. Jsou to ale právě malá města a obce, které si obnovu vodárenského majetku často nemůžou dovolit. Potřebují dotace. Co čekáte od nového programovacího období? Dotace nehrají ve financování vodárenské infrastruktury v Česku velkou roli, tvrdí předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. V tomto programovém období půjde maximálně o desítky miliard. Jen na obnovu majetku je ale potřeba až 20 miliard korun ročně, přiblížil Barák. Dotace nehrají ve financování vodárenské infrastruktury v Česku významnou roli. Jen do obnovy je třeba investovat 18 až 20 miliard korun ročně. Zdůrazňuji: každý rok. A jestli teď před sebou máme balík nějakých dvanácti miliard korun, které můžeme ve vodárenství jednorázově vyčerpat, tak to z dlouhodobého hlediska neřeší téměř nic. Samozřejmě, řadě projektů to pomůže. Ale pochybuji, že bude-li financování jen do šedesáti procent uznatelných nákladů, že obce dokážou kofinancovat těch zbývajících čtyřicet. Podpora vodárenství tedy bude v novém období ještě slabší než v tom minulém? Podívejte, na to se mě raději neptejte. Minulé programovací období bylo zle nastaveno. Nevyčerpalo se tolik, kolik se vyčerpat mohlo. Takže srovnávat období, které bylo podle mě velmi špatné, s tím už téměř nepodstatným je velmi těžké. Starostové varují i před podmínkami udělování dotací na kanalizace. Nelíbí se jim podpora pouze pro tu oddílnou (pozn. red.: kanalizace, která odvádí srážkovou a odpadní vodu samostatně). Oddílná kanalizace má význam opravdu tam, kde je vybudována po celé obci nebo městě. V řadě případů to tedy nedává smysl. Jestliže je větší část dosud užívané kanalizace jednotná, nemá najednou cenu trvat na tom, aby se na další ulici stavěla oddílná. Z ekologického hlediska je sice žádoucí, aby dešťová voda zbytečně neprotékala čistírnou, ale na druhou stranu dešťovku potřebujete, abyste mohl řádně čistit odpadní vody. Pokud budou městské odpadní vody málo naředěny, budou se čistit hůř a pochopitelně i dráž. V pašalíku evropských dotací pro vodárenství a kanalizace bude tedy peněz méně a bude těžší je získat? Ano, v minulém období bylo prostředků podstatně víc. Dnes půjde maximálně o desítky miliard. Takové peníze vystačí jen na dílčí projekty. Uvažte, že máme vodárenský majetek za přibližně bilion korun. Na každého Čecha tak připadá část v hodnotě asi sto tisíc. Má-li se řádně obnovovat, vyžádají si investice necelá dvě procenta ročně, tedy dva tisíce na člověka, což dává částku 18 až 20 miliard na celou naši zemi ročně. Kde ale ty peníze vzít? Musí se s tím vypořádat především vlastníci. To znamená města a obce, které svůj majetek většinou vložily do vodárenské společnosti. Ty nyní infrastrukturu vlastní a musí zabezpečit její obnovu. Ano, mohou se na to využít dotace, různé formy předplaceného nájemného nebo půjčky z obecních rozpočtů, ale drtivá většina prostředků jde z vodného a stočného, tedy z ceny vody. Dnes, vycházíme-li z průměrné spotřeby vody, která je šestatřicet kubíků na člověka a rok, zaplatí každý za vodu v průměru asi tři a půl tisíce korun. Pokud by dva tisíce měly jít jen na obnovu, jak jsme se bavili, vidíte, že je to málo. To znamená zdražit vodu? Samozřejmě nejde jen o to zvýšit cenu na úkor spotřebitele. Jistě se dá leccos dělat efektivněji a úsporněji, takže nárůst nemusí být všude tak velký. Tam, kde dvacet třicet let k obnově nedocházelo, to ale může být najednou citelná rána a vodné a stočné bude nutné zdražit výrazněji. Nechybí k tomu ale politická odvaha? Někde ano, jinde to už politici pochopili a z ceny vodného a stočného zbývá dostatek prostředků na rekonstrukce a obnovu. Možná jste si všiml, že především u větších vodárenských společností došlo v minulých letech někdy i ke skokovému zdražení. Jiný starosta ale řekne: Dokud tu budu já, bude vodné dvacet korun za kubík. Nemáme už dnes vodu v Česku poměrně drahou? Rozhodně není voda v České republice nejdražší. Můžeme její cenu srovnat s některými regiony v Německu, dražší voda je rozhodně v Dánsku, v Izraeli nebo některých regionech Francie. Je ale třeba si uvědomit, že ve většině zemí západní Evropy je DPH na vodu, a to surovou i pitnou, na té nejnižší úrovni. My máme spočítáno, že ze sedmadvaceti miliard, které se vyberou na vodném a stočném za rok, odvedeme třetinu státu na poplatcích a daních. A stát se chová tak, aby tlak spotřebitele byl na vodárenskou společnost, protože ta lidem vystavuje faktury. Přinese další náklady i zvažované zpřísnění limitů pro vypouštění odpadních vod? Zcela určitě. Jestliže máme najednou čistit městské odpadní vody podle přísnějších limitů než doposud, vyžádá si to nové technologie, postupy i chemikálie a zřejmě i více energie. V podstatě za peníze v Praze dům. Není ale přeci důvod, abychom byli opět chytřejší než Evropa a nasazovali si zbytečně přísnější parametry. Nakonec to vždy odnese spotřebitel. Vodárenství čeká i nový systém regulace. Evropská komise (EK) původně chtěla jednoho nezávislého regulátora. Dnes to ale vypadá, že mantinely bude oboru nastavovat zvláštní orgán Ministerstva zemědělství. Co na to říkáte? Neřekl bych, že se jednalo o požadavek EK. Šlo o snahu českých orgánů zdůvodnit požadavek vytvoření nějakého kamenného regulátora ve vodárenství. České vodárenství je ale už dnes přeregulováno. Tuzemské společnosti musí plnit při výrobě a dodávkách pitné vody, odkanalizování i čištění řadu požadavků. Prvním z nich je pochopitelně kvalita. Nároky na reporting s tím spojený jsou velmi přísné a v řadě případů přesahují i evropské standardy. Dřív se dokonce uvažovalo, že by regulaci vodárenství mohl převzít Energetický regulační úřad (ERÚ). ERÚ umí energetiku, to je ale úplně jiný charakter činnosti, kde se o největší část regulace postaraly evropské normy a kde se pohybuje několik desítek subjektů. Ve vodárenství je jich několik tisíc. Máme vodárenské společnosti, které obsluhují milion obyvatel, a máme vodárenské společnosti, které jich obsluhují několik set. To je ale velmi nepřehledné prostředí. Bohužel ano. Vodárenství se v Česku roztříštilo z několika krajských společností na řekněme desítky velkých a stovky malých podniků. Došlo tak ke ztrátě efektivity. I geografické uspořádání je v řadě případů velmi nevýhodné. Ideálně by mělo respektovat povodí a rozvodí. Ale dnes je například hlavní zdroj vody pro Brno v Pardubickém kraji v Březové. To přeci nedává smysl. Jaký by tedy byl optimální počet vodárenských společností? Měl by zhruba odpovídat počtu krajů, ale to je dnes už jen zbožné a nerealizovatelné přání. Vlastnické vztahy jsou už nějak nastaveny a budou se jen obtížně měnit. Samozřejmě dojde k postupnému slučování a za několik desítek let bude subjektů ve vodárenství méně. Kéž by. Oboru by to prospělo. kdo je... František Barák předseda představenstva SOVAK ČR a společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století působil František Barák na hydrogeologických projektech na Středním východě, v západní a východní Africe. Od roku 1977 pracoval v manažerských pozicích pro vodárenské společnosti Suez a Vivendi. Od roku 2006 je ředitelem společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. V roce 2007 se stal předsedou představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. business snídaně Protipovodňová opatření Organizátor: 1. ročník Mediální partner: Právě pro Vás připravujeme další výjimečnou diskuzi na palčivá témata. Společně budeme hledat cesty, jak zvítězit nad nebezpečným přírodním živlem VODOU. 22. září 2015, hotel AVANTI, Střední 549/61, Brno-Ponava Hlavní témata diskuze: Jak předcházet dopadům povodní? Jak minimalizovat povodňové riziko? Jsou protipovodňová opatření účinná a v jakých situacích? Existuje absolutní ochrana před povodněmi? Kdo je odpovědný za ochranu před povodněmi? Dotační programy k přípravě a realizaci protipovodňových opatření Co aktuálního připravuje Povodí Moravy? Nejčastější chyby v projektech protipovodňových opatření Jak s povodněmi žít? Určeno pro zástupce z Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, SFŽP, Povodí Moravy, Lesů ČR, VUT Brno, ČVUT Praha a představitele měst a obcí. V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo

11 K VĚ T E N Č E R V E N v o do h o s po dářs tví a v o dárenství Brno chce vrátit do územního plánu protipovodňová opatření ZRUŠENÍ AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA VYMAZALO Z JEHO MAPY I PLÁNOVANÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ. BRNĚNSKÝ MAGISTRÁT SE JE V SOUČASNOSTI SNAŽÍ VRÁTIT ZPĚT. FOTO: Eugénia Bánovská Tereza Hašková Krajský soud letos v lednu zrušil aktualizaci brněnského územního plánu. Kromě kontroverzních návrhů změn územního plánu tak ovšem zmizela z dlouhodobého výhledu pro Brno i protipovodňová opatření. Současné vedení magistrátu se snaží co nejdříve konkrétní stavby a terénní úpravy dostat do územního plánu zpátky. Nejvyšší prioritou je ochrana hustě obydlených oblastí, které jsou v záplavové zóně řek. Jde o části Starého Brna, Poříčí, ulice Hybešovu, Václavskou či Leitnerovu, kam by se při stoleté vodě vylila řeka Svratka. V případě Svi- tavy jde hlavně o Zábrdovice a Židenice, uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Martin Ander. Umožnit rozliv Celý systém protipovodňové ochrany Brna může fungovat jedině tehdy, když se řekám dovolí rozliv ve vhodných lokalitách. Tvrdí to už Generel odvodnění, který pro Brno vypracovali experti mezi lety 2007 a Je třeba v územním plánu pamatovat i na retenční prostory typu,povodňových parků. Ty jsou plánovány na- příklad na Žabovřeských loukách. Podél řeky by byl vybudován odsazený protipovodňový val. Rozlivový prostor by běžně sloužil jako hřiště či park s lavičkami, ovšem počítalo by se s tím, že v případě velké vody se tato část území zalije vodou, vysvětlil Ander. Povodňový park by mohl vzniknout také podél řeky Svitavy v oblasti Komárova a Černovic, poblíž Černovického hájku. Zabránilo by se tak záplavě jižních částí města i skrze zpětné vzdutí řeky, což je při povodních často větší problém, než samotná povodňová vlna, objasnil Ander. Brňané by se tak do budoucna spoléhali na daleko větší počet lo- kálních opatření, než nyní. Prozatím plní tuto roli zčásti i Brněnská přehrada. Ta však dokáže povodeň pouze zpomalit. Vodní dílo Brno na Svratce nezajistí takový transformační účinek, aby byla ochráněna zástavba v Brně. Transformační účinek spočívá v mírném zpomalení nástupu povodňové situace na toku pod vodním dílem. To umožňuje zajistit operativní protipovodňová opatření a evakuaci obyvatel, vysvětlila Tomíčková z Povodí Moravy. Protipovodňová opatření se netýkají pouze nejhustěji obydlených městských částí, kterými protéká řeka Svratka či Svitava. Výhledově je třeba dělat protipovodňová opatření i v rozvojových oblastech, například v jižním centru anebo v areálu bývalé Zbrojovky, doplnil náměstek Ander. Tam mají vzniknout odsunuté protipovodňové valy či rozšířené hráze řek. Všechna tato a mnohá další opatření jsou známá již ze studie Generel odvodnění z roku Přesto v současnosti čekají na zapsání do územního plánu. Jde o obrovský projekt, který se bude stavět na etapy. Konkrétní úpravy je nutno překlopit do územního plánu co nejdříve. Odhaduji, že se tato protipovodňová opatření podaří zanést do územního plánu za rok až rok a půl, předestřel brněnský náměstek pro rozvoj. To se však povede, jen pokud změny územního plánu nenaruší spory o umístění hrází. Vlastníci pozemků často využívají práva ohradit se proti výstavbě protipovodňových opatření už při přípravě územního plánu, kdy ještě nemůžeme poskytnout jasnou představu, jak proběhne směna pozemků anebo kolik město zaplatí za výkup konkrétního pozemku, upozornil Ander. 11 Splašky už nebudou znečišťovat Moravský kras Deset let už v Rudici na Blanensku pracují na projektu, který má vyřešit přetékající splašky z místní čistírny odpadních vod. Odtékají totiž do chráněného Moravského krasu, jehož součástí je i známá Býčí skála. Tento rok se obec i správci CHKO konečně dočkají. Práce na novém vodovodním systému mají být hotové v prosinci. Na tuto rozsáhlou akci finančně přispějí obce, velkou část pokryjí evropské peníze. Moravský kras patří k nejvzácnějším chráněným územím České republiky. Znečištěná voda do něho teče už roky. Důvodem je zastaralá čistírna odpadních vod v Rudici. Svazek vodovodů a kanalizací ji nechá přestavět na přečerpávací stanici, která bude pohánět splašky do vedlejších Jedovnic. Obě obce pak propojí nová kanalizace. O tomto projektu pod názvem: Jedovnicko intenzifikace čistírny odpadních vod a kanalizace v obcích Jedovnice, Krasová, Rudice a Senetářov informoval svazek už více než před dvěma lety. Problémy s čistírnou v Rudici totiž přetrvávají delší dobu. Zařízení je zastaralé a nejede na plný výkony. Splašky tečou do CHKO, kde dělají problémy také v zimě, když zamrzají. Právě správa Moravského krasu netrpělivě očekává, kdy se tento problém dořeší. Je to důležité pro zlepšení ochrany Moravského krasu, upozornil již několikrát správce CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Součástí Moravského krasu je totiž i proslulá Býčí skála. První zmínka o ní přitom pochází už ze sedmnáctého století. S Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes třináct kilometrů. Práce na projektu mají být dokončené do konce letošního roku. Projekt bude stát 138 milionů korun, z toho 98 milionů zaplatíme z evropských peněz, informoval tajemník Svazku vodovodů a kanalizací Blanenska a Boskovicka Petr Tioka. Také obec Rudice se bude na projektu finančně podílet. Přispějeme deset milionů korun, uvedl starosta Rudice Roman Šebela. Na Blanensku Celkem letos svazek počítá s rekonstrukcí páteřních přivaděčů vody za bezmála tři sta milionů korun. Některé potrubí pochází ještě z třicátých let minulého století. Svazek získal na rozsáhlou a letos největší investiční akci dotaci z evropských fondů ve výši 238 milionů korun. Dále také počítá s rozšířením kapacity čistírny v Jedovnici, kam se kromě Rudice napojí ještě obce Krasová a Senetářov. Rozpočet této etapy je 303 milionů korun. VERONIKA VINDIŠOVÁ mh15-06.indd :24

12 12 egovernment KVĚTEN ČERVEN 2015 ISSS ROČNÍK KONFERENCE JE MINULOSTÍ V kongresovém centru Aldis v Hradci Králové v úterý 14. dubna úspěšně skončil 18. ročník konference ISSS. Tuto prestižní akci, na níž se každoročně scházejí politické špičky, šéfové a výkonní úředníci státních i samosprávných orgánů, odborníci na informatizaci veřejné správy i vrcholní manažeři renomovaných rem, již podvanácté doprovodila mezinárodní konference V4DIS. Program začal již v neděli odpoledne diskusním setkáním v královéhradeckém planetáriu a pokračoval tradičním VIP večerem v Klicperově divadle. Během dvou dnů konference se uskutečnilo přes dvě stě přednášek, diskusí a jednání, ve výstavní části se představilo více než 100 dodavatelských rem a organizací a registrační listiny zaznamenaly 2365 účastníků. Záštitu konferenci letos poskytlo několik členů vlády včetně pre miéra Bohuslava Sobotky, místopředsedy Pavla Bělobrádka, ministra vnitra Milana Cho vance, ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a ministra zemědělství Mariana Jurečky, místopředsedové obou komor Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu, který již řadu let zaštiťuje visegrádské setkání V4DIS, a Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny. Další záštity poskytli hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc a Asociace krajů ČR. Řada ze jmenovaných politiků se konference osobně zúčastnila, stejně jako desítky dalších zástupců státních institucí, po slanců a senátorů či zahraničních hostů. Přednášky a diskuse, které se během dvoudenního programu odehrály, se za měřily nejen na hodnocení současného stavu e-governmentu a plánů do budoucnosti, ale i na veřejné investování v oblasti ICT, kybernetickou bezpečnost, rozšiřování internetové infrastruktury, elektronizaci zdravotnictví a řadu dalších oblastí. Důležitou součástí programu byly doprovodné akce, jako například zasedání Rady vlády pro informační společnost, setkání poslaneckých klubů, zasedání komisí Asociace krajů ČR, jednání zástupců akademické obce, poslanecké sněmovny, Technologické agentury ČR, Svazu průmyslu a odborníků zaměřené na podporu technického vzdělávání či setkání Sdružení tajemníků obecních a městských úřadů. V programu konference jako obvykle nechybělo populární vy hlašování výsledků ocenění Český zavináč, soutěže JuniorErb, Eurocrest, Zlatý erb, Biblioweb a Ceny ministra vnitra za přínos k rozvoji informační společnosti. Více informací včetně kompletního archivu minulých ročníků, aktualit, audio- a videozáznamů z konference ISSS/V4DIS 2015 je k dispozici na stránkách: Weby moravských měst zabodovaly ve Zlatém erbu KTERÉ OBCE A MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE MAJÍ NEJLEPŠÍ INTERNETOVÉ STRÁNKY? Jan Pacas To je otázka, na kterou si tradičně vyslechnou odpověď účastníci konference ISSS při vyhlašování výsledků soutěže Zlatý Erb. V letošním ročníku si šáhlo po medaili i několik moravských měst a obcí. Nejlepší byl Bruntál, třetí se umístila Jihlava. Dvakrát bronz a jednou stříbro z celorepublikového kola soutěže městských a obecních webů již Bruntál ve své sbírce měl. Zlato mu ale ještě chybělo. Letos však tamní internetový portál oslovil šestnáctičlennou porotu Zlatého erbu natolik, že severomoravskému městu udělila první příčku. Na nynější podobě městského webu pečlivě pracujeme posledních pět let, kdy jsme tehdejší novou podobu webu odstartovali. To, že jsme se vydali správnou cestou, potvrzuje nejen vysoký nárůst zájmu občanů o městský web, ale potvrzují to právě i takováto ocenění, uvedl bruntálský webmaster Jan Motal. A ocenění si Bruntál letos odnesl ze Zlatého Erbu hned několik. Město získalo také cenu za podporu nových technologií a uhájilo i cenu Ministerstva vnitra za nejlepší bezbariérový web. Její obhajoba je nesmírně složitá, ale naše hodnocení bylo vysoké, pochlubila se tajemnice Městského úřadu Bruntál Alena Skácelová. Bruntálské webové stránky si pohodlně prohlédnou například i lidé trpící částečnou slepotou či šeroslepostí. Využít můžou různé pomůcky, které jim umožní web číst a pohybovat se po něm. Nejlepší web má Bruntál FOTO: ISSS Skácelová si cení také toho, že náklady na web jsou nesrovnatelně nižší v porovnání s komerčně pořizovanými a provozovanými weby. Naopak úspěch přinesl městu i konkrétní finanční profit v podobě šeku na nákup informační techniky v hodnotě 15 tisíc korun od jednoho z vyhlašovatelů soutěže. V kategorii obcí měla Morava svého zástupce na druhé příčce. Hned za nejlepším Chuderovem se umístil městys Okříšky z Kraje Vysočina. Do celorepublikového finále se Okříšky jako vítěz krajského kola probojovaly již poosmé. Do ohromujícího skóre vítězství dvacetinásobných mistrů světa v kolové bratrů Pospíšilových máme ještě daleko, ale co není dnes, může být zítra, zažertoval starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý, který vyzkoušel na webu městyse například i chatovat s občany. ISSS2015_inz_MH_132x185.indd :43:49 Města a obce oceněné v soutěži Zlatý erb Nejlepší webová stránka města 1. místo: Bruntál 2. místo: Broumov 3. místo: Jihlava Nejlepší webová stránka obce 1. místo: Chuderov 2. místo: Okříšky 3. místo: Lovčice Nejlepší elektronická služba 1. místo: Příbor Rodinný web 2. místo: Praha 2 Oficiální mapový portál městské části Praha 2 3. místo: Jičín GIS města Jičína Cena Jana Savického za nejlépe zvládnuté kritérium Povinné informace v rámci soutěže Zlatý erb 2015, garantovaná Otevřenou společností, o. p. s. Praha-Dubeč Cena veřejnosti udělená AK ČR při soutěži Zlatý erb Obec Nerestce, okres Písek Zvláštní cena ministryně pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách při soutěži Zlatý erb Kategorie regiony: Orlické hory a Podorlicko Kategorie města/obce: Turistický portál města Mariánské Lázně Zvláštní cena ministra vnitra za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky při soutěži Zlatý erb Kategorie obce: Nučice Kategorie města: Bruntál Zdroj: sdružení Zlatý erb Kybernetická bezpečnost: Bez zabezpečených systémů to nepůjde DOSTÁT POŽADAVKŮM ZÁKONA Č. 181/2014 SB. O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI A JEHO PROVÁDĚCÍCH VYHLÁŠEK VYŽADUJE DŮKLADNĚ POROZUMĚT ARCHITEKTUŘE SYSTÉMŮ, POVAZE SPRAVOVANÝCH AKTIV A NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ PRO ELIMINACI RIZIK A ZAJIŠTĚNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ DŮVĚRNOSTI, INTEGRITY A DOSTUPNOSTI INFORMACÍ. V komplexně pojatém řešení kybernetické bezpečnosti mají aplikační komponenty svou nezastupitelnou roli. Funkcionalita, kterou poskytují, je předpokladem nebo významnou pomocí při implementaci efektivních bezpečnostních opatření. Zákon o kybernetické bezpečnosti přímo uvádí aplikační bezpečnost ( 6, odst. 3, písm. i)) jako jedno z technických opatření pro zajištění kybernetické bezpečnosti. V odpovědně a komplexně pojatém řešení kybernetické bezpečnosti proto nelze vnitřní zabezpečení vlastního informačního systému opomíjet. Ohrožení bezpečnosti informací, definované zákonem jako ohrožení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací ( 2 odst. d) zákona) může zásadním způsobem ohrozit fungování organizace i dalších navázaných institucí a způsobit škody materiální i nemateriální povahy. V pojetí společnosti GORDIC je jádrem řešení kybernetické bezpečnosti tzv. bezpečný produkt GI- NIS. Aktuální verze GINIS obsahuje řadu volitelných komponent, které umožňují zvýšit zabezpečení existujících instalací GINIS i aplikačních systémů třetích stran. Tyto komponenty se označují jako moduly CSG: Cyber Security GINIS a jejich funkcionalita podporuje implementaci komplexních bezpečnostních opatření v souladu s požadavky kybernetické bezpečnosti napříč organizací. Umožňují kromě jiného bezpečnou správu identit, zabezpečenou komunikaci se systémy třetích stran, monitoring chybových hlášení, bezpečnou správu elektronických dokumentů, atd. Identity Management (IDM) Zajišťuje centralizované řízení přístupových práv uživatelů. Nástroj by měl být nezávislý vůči aplikačnímu systému, pro který je třeba detailním způsobem ošetřit přístup k citlivým datům. IDM poskytuje funkce, jako jsou definice a správa rolí, jejich přidělování a odebírání v čase, atd. Garantované dlouhodobé úložiště Řešení ocení zejména organizace, které chtějí zodpovědně vyřešit otázku důvěryhodného uložení digitálních dokumentů, ať už provozují jakýkoliv systém pro správu dokumentů. Důvěryhodný archiv Důvěryhodné archivy zajišťují dlouhodobou ochranu, čitelnost a integritu dat v čase. Architektura jejich řešení by měla být vystavěna na modelu OAIS, což zaručí, že uživatel nepřijde o svá data ani v případě migrace na jiný systém. GINIS AIB Aplikační internetová brána Přináší přehlednou, jednotnou a bezpečnou komunikaci všech vašich aplikací s externími systémy. Bezpečně odděluje interní informační systémy od prostředí internetu, zajišťuje centrálně řízenou správu certifikátů pro autentizaci vůči základním registrům, státní pokladně, datovým schránkám, certifikačním autoritám atd. GINIS DKS Dokumentový konverzní server Umožňuje konvertovat dokumenty do archivního formátu PD- F/A-1b. Výsledné dokumenty po konverzi je možné opatřit uznávaným elektronickým podpisem a časovým razítkem garantujícím integritu dokumentu pro dlouhodobé uložení. GINIS GSP GORDIC Support Portál Přináší zákazníkům možnost komunikovat s aplikační, systémovou a bezpečnostní podporou prostřednictvím jednotného kanálu. Umožňuje zadávat požadavky na řešení problémů, tyto požadavky identifikovat a řešit definovaným procesem a sledovat historii transakcí a aktivit. Administrativní audit (DAA) Analyzuje data z reálného provozu organizace a poskytuje přehled o toku dokumentů v organizaci. Statisticky vyhodnocuje toky dokumentů přes jednotlivé osoby a organizační jednotky, dokáže identifikovat anomálie a potenciální bezpečnostní rizika ve zpracování dokumentů. Security monitor GINIS Poskytuje přehledné zobrazení stavu dostupnosti systému GINIS, sleduje jeho funkčnost a reaguje na případné nestandardní stavy. Modul kontroluje stav jednotlivých komponent architektury GINIS, sleduje dostupnost externích systémů potřebných pro provoz IS, poskytuje přehled přihlášených uživatelů a dalších parametrů. GINIS DSG Dohledový systém GINIS Zajišťuje dohled se zaměřením na konkrétní služby, jejichž provádění přímo souvisí s výkonem působnosti dané organizace. Je primárně zaměřen na kontrolu dodržování termínů a kvality různých procesních postupů.

13 KVĚTEN ČERVEN 2015 inzerce 13 Chytré telefony na pracovišti Jsou obavy zaměstnavatelů z z bezpečnostních rizik opodstatněny? Mobilita, nezávislost a a nepřeberná škála škála služeb služeb přímo přímo předurčují chytré chytré mobilní telefony a a tablety k tomu, k tomu, aby aby se staly se staly se se doplňkem a stále a stále častěji častěji i i náhradou osobních počítačů na na pracovišti. Jejich Jejich průniku do do pracovních aktivit aktivit se se ubránit nelze nelze a a nejmodernější trendy, například BYOD, BYOD, mu mu ještě ještě více více napomáhají. Do Do informačních systémů podniků a a organizací však však přinášejí nové nové hrozby a a výrazná bezpečnostní rizika. rizika. Mobilní Mobilní zařízení zařízení dnes dnes mohou mohou obsahovat informace minimálně stejné stejné důležitosti jako jako třeba třeba notebook a jejich a jejich ztráta ztráta nebo nebo zneužití zneužití může může pro pro podnik podnik i úřad i úřad znamenat nemalé nemalé riziko. riziko. Problémy mohou mohou vzniknout třeba třeba instalací instalací škodlivých aplikací, aplikací, které které hrozí hrozí sledováním obsahu obsahu telefonu telefonu či únikem či únikem citlivýclivých údajů. údajů. Chytré Chytré telefony telefony dnes dnes rovněž rovněž běžně běžně umožňují získávat získávat informace o své o své poloze poloze a třetí a třetí cit- strana strana tak tak může může celkem celkem bez bez problémů sledovat sledovat pohyb pohyb jejich jejich uživatele. uživatele. Největším rizikem rizikem je ale je sám ale sám uživatel. uživatel. Nejrůznější možnosti možnosti využití využití chytrých chytrých mobilnícbilních zařízení, zařízení, například hry hry nebo nebo sociální sociální sítě, sítě, mo- jej mohou jej mohou nejenom nejenom rozptylovat v práci, v práci, ale ale jsou jsou často často otevřenou vstupní vstupní branou branou pro pro hackery hackery nebo nebo nejrůznější škodlivý škodlivý software. O krádeži O krádeži či zneužití či zneužití mobilního telefonu telefonu nemluvě. nemluvě. Ať Ať zaměstnavatelé chtějí chtějí nebo nebo nechtějí nechtějí Mobilní Mobilní telefony telefony jsou jsou dnes dnes již již neodmyslitelnou součástčástí každodenního života. života. Poskytovat je zaměst- je zaměst- sounancůnancům v rámci v rámci pracovního poměru poměru a umožnit a umožnit jim využívat jim využívat je alespoň je alespoň zčásti zčásti pro pro soukromé účely účely mnohde mnohde patří patří k k firemnímu standardu. Mobilní Mobilní telefonlefony však však neslouží neslouží jen jen k k telefonování. Vyjadřují Vyjadřují osobnost, jsou jsou doplňkem člověka člověka i jeho i jeho vizitkou. vizitkou. te- Nestačí, Nestačí, že jsou že jsou jen funkční. jen funkční. Jejich Jejich používání musí musí přinášet přinášet radost, radost, musí musí uživateli uživateli vyhovovat, musí musí se se mu mu líbit, líbit, musí musí jej jej reprezentovat. A A nedosahují-li firemní firemní mobily mobily podobných kvalit, kvalit, lidé lidé raději raději používajžívají i v práci i v práci svoje svoje vlastní. pou- vlastní. Používání soukromých zařízení zařízení v v zaměstnání, BYOD, BYOD, zkratka zkratka pochází pochází z z anglického slovního slovního spojení spojení bring bring your your own own device, device, tedy tedy přines přines si si do práce do práce své své vlastní vlastní zařízení, není není však však žádnou žádnou novinkou ani ani převratnou strategií. strategií. Nájemní Nájemní dřevorubcrubci chodí chodí již po již staletí po staletí do lesa do lesa se svými se svými vlastními vlastními sekyrami, každý každý kuchař kuchař má své má vlastní své vlastní nože, nože, kadeř- kadeř- dřevonicnice nůžky nůžky a sekáč a sekáč kosu. kosu. Zaměstnanci s tím, s tím, co jim co jim vyhovuje vyhovuje a co a mají co mají přizpůsobeno svým svým zvyklostem a a potřebám, pracují pracují obvykle obvykle rychleji, rychleji, lépe lépe a tudíž a tudíž efektivněji. Mají Mají k dispozici k dispozici současně oba oba světy, světy, Naše Naše cíle cíle splnil splnil projekt projekt nad nad očekávání. Systém Systém je stabilní je stabilní a máme a máme s ním s ním spojené minimální náklady na na správu. správu. Navíc Navíc jsme jsme uspokojili zvýšený zájem zájem o BYOD o BYOD a a poskytli zejména mladým zaměstnancům jeho jeho řešení. Ing. Ing. Jiří Nácovský, Jiří Nácovský, ředitel ředitel odboru odboru projektové projektové řízení řízení a IT provozní a IT provozní služby, služby, Komerční Komerční pojišťovna pojišťovna pracovní pracovní i i soukromý, a to a jim to jim umožňuje jednoduše prolínat prolínat pracovní pracovní a osobní a osobní aktivity. aktivity. A byť A byť se někteří se někteří zaměstnavatelé dosud dosud snaží snaží zakazovakazovat nebo nebo alespoň alespoň omezovat používání chyt- chyt- zarýcrých zařízení, zařízení, zejména zejména soukromých, pro pro pracovní pracovní činnosti, činnosti, ne vždy ne vždy se jim se jim to daří. to daří. Lidé Lidé jsou jsou velmi velmi vynalézaví a chtějí-li a chtějí-li používat používat nástroje, nástroje, které které jim jim usnadňují práci, práci, na zákazy na zákazy či příkazy či příkazy obvykle obvykle příliš příliš nedbají. nedbají. Jednodušší je proto je proto zajistit, zajistit, aby aby využívání využívání mobilních zařízení zařízení bylo bylo stejně stejně bezpečné jako jako využívánužívání pracovních počítačů, a přitom a přitom těžit těžit z vý- z vý- vyhodhod, které které nabízí. nabízí. Osobní Osobní výběr výběr a pořízení a pořízení nemusí nemusí navíc navíc znamenat, že že zaměstnavatel nemůže nemůže na ná- na ná- kup kup zařízení zařízení finančně finančně přispět přispět určitou určitou částkou. částkou. Důležitležité je, že je, uživatel že uživatel si může si může sám sám vybrat vybrat zařízení, zařízení, Dů- které které mu mu vyhovuje, a může a může je využívat je využívat stejně stejně dobře k ře k soukromým i k i k pracovním účelům. účelům. dob- Jak Jak uchopit uchopit bezpečnost chytrých zařízení? Pro Pro počítače počítače a a notebooky mají mají podniky podniky a organizacganizace ve svých ve svých informačních systémech de- de- a orfinovánfinována a a zavedena nezbytná a mnohdy a mnohdy velmi velmi přísná přísná bezpečnostní pravidla, pravidla, politiky politiky a postupy. a postupy. Ve většině Ve většině případů případů jim však jim však chybí chybí nástroj, nástroj, který který by by umožňoval systematicky uchopit uchopit a zajistit a zajistit i bezpečnospečnost používání chytrých chytrých mobilních zařízení. zařízení. i bez- Důvod Důvod je prostý. je prostý. V oblasti V oblasti počítačů počítačů a a notebooků jednoznačně převažuje operační operační systém systém Microsoft Windows. Jde Jde o známé o známé prostředí, s nímž s nímž jsou jsou rozsáhlsáhlé zkušenosti a pro a pro něž něž jsou jsou připraveny aplikace aplikace roz- a a bezpečnostní systémy. systémy. U U mobilních platforem je prostředí je prostředí na první na první pohled pohled nesourodé. Používá Používá se několik se několik typů typů operačních systémů systémů s celou s celou řadou řadou verzí verzí a podverzí a podverzí a každý a každý výrobce výrobce si ještě si ještě operační systém ní systém upravuje upravuje sám. sám. A neustále A neustále vznikají vznikají další. další. operač- Celou Celou oblast oblast je velmi je velmi složité složité pojmout pojmout a sjednotit. a sjednotit. Stejná Stejná bezpečnost mobilů mobilů i i počítačů Služba Služba O 2 Mobile O 2 Mobile Device Device Management, O 2 MDM, O 2 MDM, pojímá pojímá zabezpečení mobilních zařízení zařízení ky a ky dává a dává mu mu skutečný skutečný řád. řád. Dokáže, Dokáže, zjednoduše- systematicně řečeno, ně řečeno, bezpečnostní politiky politiky definované pro pro počítače počítače a a notebooky vyžadovat obdobně také také u chytrých u chytrých telefonů telefonů a tabletů a tabletů bez bez ohledu ohledu na to, na zda to, zda jde jde o zařízení o zařízení firemní firemní či či soukromá. Běžné Běžné funkce funkce zabezpečení přístupu přístupu k k mobilnímu zařízení zařízení známmé z počítačů z počítačů a a notebooků, zákazu zákazu nebo nebo naopak naopak zná- povolení povolení používat používat určité určité aplikace, aplikace, možnosti uzamknutmknutí ztraceného či či ukradeného přístroje přístroje či do- či do- uzakonckonce vymazání citlivých citlivých informací na dálku, na dálku, jsou jsou doplněny propracovanými službami službami umožňujícími bezpečně pracovat pracovat s s dokumenty a y. a y. Pro Pro kteroukolroukoli mobilní mobilní platformu umožňuje O 2 MDM O 2 MDM určit určit kte- a a předepsat, co, jak, co, jak, kdy kdy a za a jakých za jakých podmínek lze lze na na přístrojích vykonávat a co a nikoli, co nikoli, které které aplikace aplikace je možné je možné instalovat nebo nebo jak nakládat jak nakládat s pracovní s pracovní elektronickou poštou poštou a s jejími a s jejími přílohami. Účinně Účinně chrání chrání před před únikem únikem citlivých citlivých informací. Při krádeži Při krádeži nebo nebo ztrátě ztrátě přístroje přístroje dokonce je dokonce možné možné na dálku na dálku ho ho zablokovat, případně případně data data spojená spojená s s pracovními aktivitami úplně úplně vymazat. vymazat. Jednoduše a a spolehlivě dokáže dokáže oddělit oddělit v v mobilním zařízení zařízení pracovní pracovní a privátnvátní světy. světy. Zařízení Zařízení dokonce dokonce nemusí nemusí být být spravo- spravo- a privánváno jako jako celek, celek, může může v něm v něm být být vytvořen vytvořen pouze pouze samostatně spravovaný pracovní pracovní prostor, prostor, vyhrazený pro ný pro činnosti činnosti spojené spojené se se zaměstnáním. Privátní Privátní vyhraze- a pracovní a pracovní prostředí prostředí jsou jsou tak tak vzájemně zcela zcela oddělenlena a a soukromí majitele majitele zůstává zůstává nedotčeno. oddě- BYOD BYOD od Ood 2 O 2 O 2 v OČeské 2 v České republice republice jako jako jediný jediný operátor operátor rovněž rovněž podporuje a a usnadňuje nasazování BYOD. BYOD. Nákupepem poukázek umožňuje firmám firmám a a organizacím jednoduše poskytnout svým svým zaměstnancům fi- fi- Nákunančnnanční příspěvek na pořízení na pořízení nového nového mobilního telefonu telefonu nebo nebo tabletu. tabletu. Poukázky lze přímo lze přímo koupit koupit a zaplatit a zaplatit fakturou. fakturou. Firmy, Firmy, které které využívají využívají tzv. tzv. hardwarovowarovou banku, banku, mohou mohou na své na své zaměstnance také také hard- převést převést část část objemu objemu do ní do ní přidělených prostředků. Je více Je více než než zřejmé, zřejmé, a růst a růst oblastí oblastí využití využití i pokles i pokles cen cen tomu tomu jednoznačně nasvědčují, že nástup že nástup chytrýcrých telefonů telefonů a tabletů a tabletů jako jako pracovních nástrojů nástrojů chyt- je je nevyhnutelný. Je proto Je proto velmi velmi důležité důležité zvážit zvážit co co nejrychleji nasazení nasazení dostatečně silného silného nástroje, nástroje, který který dokáže dokáže jejich jejich bezpečné a hlavně a hlavně řízené řízené používánužívání zajistit. zajistit. Podrobnosti lze nalézt lze nalézt na po-

14 14 eko n o m ika a e xport KVĚTEN ČER VEN 2015 Neopouštějme ruský trh, volají strojaři a energetici AČKOLIV ČESKÝ EXPORT ČELÍ NEJEDNÉ VÝZVĚ, OD KRIZE NA UKRAJINĚ PŘES SANKCE PROTI RUSKU AŽ PO MĚNOVOU NESTABILITU, KRÁČÍ KUPŘEDU DYNAMICKÝM TEMPEM. JEDNA VĚC ALE BRZDÍ TUZEMSKÉ FIRMY V ROZLETU, SHODLI SE ÚČASTNÍCI BUSINESS SNÍDANĚ PODPORA EXPORTU VE STROJÍRENSTVÍ A ENERGETICE. STAGNUJÍCÍ EXPORTNÍ FINANCOVÁNÍ. Jan Pacas Už pátý rok po sobě se může Česká republika pochlubit kladnou obchodní bilancí. Vývoz vloni přesáhl tři a půl bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 7,5 procenta. I do budoucna mají firmy zakázek poměrně dost. Zajímavé je, že kvůli volatilitě kurzů náš export v dolarech ve srovnání s předloňským rokem poklesl o 13 procent, poznamenal poradce Sekce zahraničního obchodu na Minister- čování klíčových zemí, doplnil Juklova slova Šperl. Diverzifikace? Záležitost na pět až sedm let Na business snídani společnosti Magnus Regio se sešli představitelé z řad nejvýznamnějších exportérů ve strojírenství a energetice. FOTO: Attila Racek Generální partner Partner stvu průmyslu a obchodu (MPO) Petr Adrián. Ne ve všech teritoriích se ale českým firmám daří jako dřív. Vývoz do Ruska zaznamenal v prvním letošním kvartále značný útlum. Loňský rok ještě nebyl tak dramatický. Dojížděly staré smlouvy a na již uzavřené kontrakty se nevztahovaly sankce, takže vývoz klesl jen o 2,7 procenta. První čtvrtletí 2015 už ale přineslo pokles o 35 procent, upozornil ředitel Odboru řízení exportní strategie a služeb na MPO Martin Šperl. Na Ukrajině se přitom pro tuzemské firmy rýsuje ještě horší situace. Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a průmyslu a obchodu se snaží českým exportérům útlum vývozu na východ od našich hranic vynahradit a pomoci jim s diverzifikací. Sloučila síť ekonomických diplomatů a expandují se svými službami do nových oblastí. Zmínil bych Rangún, Nairobi, Kazachstán nebo třeba Kuvajt. Za CzechTrade určitě Šanghaj, Singapur či Bangalore, vyjmenoval zástupce náměstka ministra zahraničních věcí Ivan Jukl. Připomenul také, že vzniká mapa oborových příležitostí. Teritoriální přístup chceme nahradit oborovým, což nám do budoucna pomůže v ur- Společnostem, které budují své obchodní vztahy v Rusku často i desítky let, se však výzvy k diverzifikaci neposlouchají úplně snadno. Opuštění pozic na ruském trhu v devadesátých letech se už totiž českým firmám jednou nevyplatilo. Jejich pozice zaujali Němci a Francouzi, připomněli exportéři. Pokud se opět stáhneme, budou to tentokrát Turci a Číňané, podotkl předseda představenstva společnosti Enkom Richard Benda s tím, že přeorientovat se na jiný trh je pro dodavatele investičních celků záležitostí i na pět až sedm let. Hlad Ruska po dovozu navíc pravděpodobně jen tak neutichne. Rusko potřebuje restrukturalizovat svůj zastaralý průmysl, odněkud ty stroje brát musí, podotkl technický ředitel firmy KOVOSVIT MAS Petr Váradi. Ani krize na Ukrajině nebo sankce proti Ruské federaci však neleží exportérům v žaludku tak, jako státní podpora exportního financování. V době krize potřebujeme podpořit. K čemu ale došlo ze strany České exportní banky (ČEB) a pojišťovny EGAP? Co udělaly pro to, aby pozvedly exportní byznys? Nic, zhoršily se podmínky a zvedla spoluúčast, předestřel Benda. Podle předsedy představenstva společnosti Alta Vladimíra Plašila se Česko v podpoře exportního financování ocitlo v situaci, ve které bylo před dvaceti lety. Závěr je pro nás jasný. Naučíme se znovu dělat malé obchody do 200 milionů korun. U větších se nemůžene na ČEB a EGAP spolehnout, tvrdí Plašil. Bez podpory ČEB a EGAP se přitom české podniky v mnoha případech prostě neobejdou, shodli se exportéři. V České republice nejsou snad kromě Škodovky firmy, které by svými zkušenostmi v zahraničí někoho oslnily. Jen těžko můžeme konkurovat mezinárodním matadorům s desítkami a stovkami referencí, pokud nepřineseme konkurenční výhodu dobrého exportního financování, upozornil člen představenstva a ředitel Úseku realizace v ČEZ ESCO Peter Suchý. Rýsuje se tedy na obzoru změna? Jednoznačně bude muset nějaká nastat, zavěštil Šperl. Rozetnout začarovaný trojúhelník Ministerstva financí, MPO a České národní banky, který exportní banku i pojišťovnu úkoluje, ale nebude nic jedno- duchého. Priority jednotlivých institucí totiž není lehké skloubit. Přesto se možná blýská na lepší časy už teď. Máme obměněnou a velmi kvalitní dozorčí radu a pracujeme na zlepšení, přislíbil ředitel Odboru exportní financování v ČEB Igor Ovčáčík. U menších projektů začíná ČEB například spolupracovat s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Vůči konkrétním obchodním transakcím je ČEB schopná se zaručit i u komerčníc bank. I ty jsou ale do značné míry závislé na EGAPu, stejně jako ČEB. Bez něj nejsme schopni financovat větší zakázky do zahraničí. Snažili jsme se hledat jiné cesty, například přes komerční pojišťovny. Vždy to ale budou pouze doplňky, potvrdil manažer strukturovaného exportního financování UniCredit Bank Jiří Flégl. Klíčová je pro komerční banky hlavně výše pojistného krytí. Minulý týden jsme slavnostně odsouhlasili rekordní transakci do Ruské federace. Vzápětí jsme ale obdrželi informaci, že se bude snižovat pojistné krytí. Realizace zakázky pro nás najednou bude dvakrát rizikovější, posteskl si Flégl a dodal, že se s EGAPem a ČEB rádi podělí o své zkušenosti s tím, jak podpora exportního financování funguje v zahraničí. VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně Květnový 7. ročník GOLF CUPu Moravského hospodářství tentokrát turnaj se španělskou jiskrou Ačkoliv příslovečného španělského slunce si přátelé a partneři Moravského hospodářství při turnaji na Kaskádě v Jinačovicích u Brna příliš neužili, krev v žilách jim rozproudil nejen zápal pro hru, ale například i latinskoamerické rytmy při vystoupení mistrů Evropy v tanci Tary Brohak a Davida Odstrčila. A kdo se chtěl opravdu zapotit, vyzkoušel si na trenažéru, jaké to je zkrotit si divokého býka. Večerní posezení u skleničky vína ale potvrdilo starou pravdu, že nejlépe stejně zahřeje společnost dobrých přátel. FOTO: Ivana Nyitrayová Obchodní ředitel společnosti ABB Bedřich Koukal při prvním odpalu Část organizačního týmu Magnus Regia, vždy s úsměvem Štěpánka Motlíčková a Jarek Přichystal Bílí krasavci RENOCARU BMW Ukázky latinskoamerických tanců mistrů Evropy Tary Brohak a Davida Odstrčila Jeden z partnerských flightů pod vedením Pavla Kocoura mh15-06.indd 14 Jeden z mála okamžiků dne se sluníčkem Nejlepší hráči turnaje Krocení zlého býka :26

15 KVĚTEN ČERVEN 2015 ekonomika a export 15 Padnou poslední obchodní bariéry mezi Evropou a USA? Vzájemný obchod bude jednodušší a těžit z něj budou jak podnikatelé, tak i spotřebitelé širší nabídkou zboží a služeb. Takové výhody může ve zkratce přinést úmluva mezi Evropou a USA, známá hlavně pod zkratkou TTIP. Politici se ale obávají i přílivu nekvalitního zboží a snižování standardů. NEJVĚTŠÍ ZÓNA VOLNÉHO OBCHODU NA SVĚTĚ, KTERÁ BY ZAHRNULA EVROPSKOU UNII A USA, SE STANE SKUTEČNOSTÍ V PŘÍPADĚ SCHVÁLENÍ OBCHODNÍ DOHODY MEZI TĚMITO MOCNOSTMI. Ladislav Koubek Česká republika úmluvu známou jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) podporuje. Zásadním přínosem této dohody je odbourání hlavních tarifních a netarifních překážek pro transatlantický obchod, řekl Moravskému hospodářství ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Souhlasí s ním i europoslankyně Olga Sehnalová. Možné přínosy jsou ve zjednodušení vzájemného obchodu, ze kterého by mohli těžit nejen podnikatelé, ale i spotřebitelé lepší nabídkou zboží a služeb a také zaměstnanci, pokud povede k navýšení počtu pracovních příležitostí, vysvětlila. Cílem dohody má být uvolnění dnes už relativně malých obchodních bariér mezi USA a Evropskou unií. Ve zkratce a velmi zjednodušeně o ní můžeme také říci, že se jedná o hospodářskou hráz vůči vzrůstajícímu hospodářskému vlivu Číny, doplnil zajímavý aspekt poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. Obchodní smlouva mezi EU a USA je nejen ekonomickým, ale také strategickým a politickým projektem. Bývalý guvernér České národní banky a europoslanec Luděk Niedermayer upozorňuje na její potřebnost zejména v současné době, kdy Světová obchodní organizace (WTO) nefunguje a pokrok v liberalizaci obchodu uvázl. Zároveň poukazuje na to, že některé hlasy proti smlouvě souvisejí s náladou ve společnosti, která je často antiamerická. Příliv nekvalitního zboží Jsem přesvědčen, že dobrou, vyváženou a rychle přijatou smlouvu potřebujeme. TTIP by mohl mít velký význam právě pro EU, protože EU je daleko více exportně zaměřena než USA. Jsem potěšen, že TTIP je podporován českými podnikateli, vládou i většinou českých europoslanců, říká Niedermayer. Vůči smlouvě panují ale i výhrady. Ty se týkají například arbitrážního řešení sporů mezi státem a investory. Největší obavy jsou z posílení moci korporací na úkor států a nekontrolovaného přílivu nekvalitního zboží. Vyjednávací mandát Unie je ale takový, že nesmí dojít k žádnému snížení nároků na standardy zboží. Ve skutečnosti ale změny v praxi nebudou příliš veliké kvůli už tak nízkým ob- chodním bariérám mezi oběma břehy Atlantiku a Evropskou unií. Navíc se v současnosti dě- lá vše pro to, aby jednání probíhala víc transparentně, a předcházelo se tím šíření různých kon- spiračních teorií, popsal možné komplikace Zdechovský. Podle něj schválení smlouvy nelze očekávat dříve než v roce 2016 a už samotné vyjednání TTIP bude důležitým okamžikem v transatlantických ekonomických vztazích. Smlouva tedy stále ještě není vyjednána. Finální dokument bude muset být kompromisem mezi oběma stranami. Bude záležet na jednotlivých sektorech, jak příležitosti, které TTIP přinese, využijí. Je, ale už nyní jasné, že v některých odvětvích to bude komplikovanější. Má největší obava je, že se vyjednávání a následná ratifikace smlouvy protáhne, ne-li dokonce zadrhne, což bude pro EU a Českou republiku nevýhodné. Dále mám obavu, aby se TTIP nezúžil na oblasti, na kterých se jednoduše shodneme. To by mělo na celkovou podobu smlouvy negativní dopad, uzavřel Niedermayer. Jan Mládek: Nepodpoříme dohodu, která by vedla ke snižování standardů Na to, co přinese zóna volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jsme se zeptali ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Jak vnímáte přínosy připravované obchodní dohody mezi EU a USA? Zásadním přínosem této dohody je odbourání hlavních tarifních a netarifních překážek pro transatlantický obchod. Jednoduše řečeno: obchod s USA výrazně zlevní a zjednoduší měla by být odbourána většina cel, měla by zmizet zbytečná administrativní zátěž tím, že tam, kde jsou standardy stejné, by mělo docházet k uznávání certifikací, homologací, inspekcí a podobně. Jaké jsou hlavní výhrady proti TTIP? Mezi hlavní výhrady patří, že by dohoda mohla snížit stávající evropské standardy nebo se často objevují kritické hlasy vůči systému arbitráží (systém řešení sporů investor-stát, takzvaný ISDS). Pozice České republiky je v tomto jasná: nepodpoří dohodu, která by vedla ke snižování standardů, ať už jde o ochranu spotřebitele, životního prostředí, u ochrany investic předpokládáme, že se zásadním způsobem bude modernizovat naše stávající bilaterální úprava. Rozhodně systém ISDS nesmí omezovat právo států regulovat. O kolik by podle vás po vstupu dohody v platnost mohla stoupnout obchodní výměna mezi našimi zeměmi? Existují různé odhady podle scénářů, jak bude dohoda ambiciózní. Nejméně optimistický scénář, založený na dohodě o odstranění celních bariér, by se na hospodářském růstu ČR promítl nárůstem HDP o 0,17 procenta. Optimistický scénář, založený na plné liberalizaci, respektive odstranění hlavních netarifních bariér, by mohl vést k růstu HDP až o 2,58 procenta. Pro Evropskou komisi by uzavření dohody mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 procenta (a o 0,4 procenta HDP USA), což by v případě EU znamenalo mezi 68 až 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 až 95 miliard euro ročně. Jaké další kroky by podle vás mohly přispět podpoře obchodu se Spojenými státy? Samozřejmě že stát podporuje české firmy v jejich expanzi na americký trh stejně jako v jiných teritoriích (asistence zastupitelských úřadů a služby agentur ministerstva CzechTrade, CzechInvest, podpora účasti na veletrzích a výstavách). Já sám jsem například tento měsíc vedl podnikatelskou delegaci zaměřenou na letecký průmysl do Spojených států. USA jsou také zásadním trhem z hlediska technologické vyspělosti a řada českých firma dostala díky programům státu (CzechAccelerator) možnost převést své projekty do USA. LADISLAV KOUBEK Čtvrt století lásky k jedné značce TOLIK VOZŮ BMW POHROMADĚ JAKO V BRNĚNSKÉM RENOCARU NEUVIDÍTE ANI VE FABRICE ZNAČKY V DINGOLFINGU. NENÍ TO ALE JEN OHROMUJÍCÍ ŠÍŘE NABÍDKY NA PĚTAČTYŘICETI TISÍCÍCH METRECH ČTVEREČNÍCH AREÁLU VE SLATINĚ, ŠPIČKOVÝ SERVIS NEBO MODERNÍ LAKOVNA, CO DĚLÁ Z RENOCARU JEDNOHO Z NEJLEPŠÍCH PRODEJCŮ AUT V ČESKU. Když se Miloš Vránek mladší, obchodní ředitel Renocaru rozpovídá v příjemném prostředí kavárny brněnského autosalonu o BMW, je jasné, že za úspěchem firmy, která letos slaví pětadvacáté výročí, stojí mnohem víc. Nekompromisní důraz na spokojenost zákazníka, ale také hluboce osobní pouto k vozům mnichovské automobilky. Vzděláním jste lékař, to je poněkud neobvyklá průprava na obchodního ředitele dealera BMW. To ano, ale vztah ke značce si vytvářím doslova celý život. První auto, které si tatínek v osmašedesátém koupil, bylo BMW. A já jsem se v něm před šestačtyřiceti roky narodil. V roce 1990 pak založil táta s mým bratrem Renocar. A když měla firma našlápnuto stát se jedničkou na českém trhu, bylo dobré přiložit ruku k dílu. Jako synové jsme chtěli dopřát tatínkovi klidný důchod, aby si mohl užít toho, co celý život budoval. Prozraďte, co bylo klíčem k onomu pětadvacetiletému success story, kterým Renocar je? BMW známe a baví nás, místo této značky tu jednoduše nemůže stát žádná jiná. A to, co děláme, děláme rádi a na plno. Denně jsme v kontaktu s našimi zákazníky. Právě oni jsou pro nás největší inspirací. Neustále se ptáme, co jim u nás vyhovuje a co naopak postrádají. Díky tomu se učíme, kterým směrem jít. Miloš Vránek se syny Milošem a Pavlem v nové servisní hale Co si slibují zákazníci od BMW jako od značky? Pro některé je to splnění dětského snu. Pro jiné představuje BMW tradiční, kvalitní, špičkovou německou značku. A jsou zákazníci, kteří si BMW kupují proto, že chtějí mít radost z jízdy. Když vystoupíte z Bavoráku, nikdy se nebudete mračit. A co očekává zákazník od špičkového prodejce? Od BMW očekáváte více než dynamiku, bezpečné a pohodlné cestování. Očekáváte po všech stánkách dokonalý a spolehlivý vůz. A BMW Vám navíc přidá již zmiňovanou radost. A stejně tak v Renocaru sázíme na solidnost a porozumění potřebám zákazníka. Ani jednou zde nepadlo slovo luxus. Takový pojem do našeho slovníku nepatří. My nevnímáme BMW prvoplánově jako luxusní auta. BMW je značka komfortní, ale zároveň svěží a dynamická. A to nejenom ve výkonnostních parametrech, ale i co se týče technologií. Často je o krok před ostatními. Je takový i Renocar? Půjdeme si prohlédnout náš servis, kde odbavíme až padesát aut denně. Nebo moderní lakovnu, která udržuje absolutně nejvyšší standard evropského formátu. Posoudit to ale musí hlavně naši zákazníci. BMW je značka se stoletou tradicí. Prodáváte ale i MINI Coopery. To je takový zázrak rebrandingu poslední doby. To říkáte úplně přesně. MINI Cooper už dnes není tou motokárou jako před čtyřiceti lety. Nyní jde o moderní, trendy auto, napěchované nejnovějšími komunikačními technologiemi. Není nejlevnější a víte proč? V ceně za značku MINI platíte za jedinečnost, ale i za technologickou důslednost, kvalitu a bezpečnost. Auto jako MINI nemá k sobě konkurenta. Kolik takové autíčko stojí? Řekl bych, že zrovna teď je perfektní příležitost si jej pořídit. Chceme dostat MINI na české silnice, a proto jsme k našemu výročí připravili limitovanou edici pětadvaceti vozů, které nabízíme ne za půl milionu, což je běžná cena, ale za 399 tisíc korun. A kdybych chtěl jezdit v BMW, kolik si mám připravit peněz? Možná vás to překvapí, ale nemusíte mít nutně na kontě milion. Ani se nemusíte upsat na tři nebo čtyři roky. U konkrétních modelů nabízíme nově operativní pronájem. Takže komfortní, městské BMW 2 Active Tourer vás stojí korun měsíčně bez daně. Včetně všech servisních služeb, pojistek i zimního obutí. A pokud se vaše poměry změní, máte svobodnou možnost se rozhodnout, jestli si pořídíte model větší, nebo jestli nám auto jednoduše vrátíte. Jaké BMW řídíte vy? S trochou nadsázky mohu říct, že takové, které na mě zbude. Pro nás je opravdu zákazník na prvním místě. Takže pokud mi asistentka zavolá, že by si zákazník rád vyzkoušel třeba BMW X5 M50 diesel, dám jí své klíčky a přesednu do jiného vozu. Díky tomu já i můj bratr dokonale známe celý vozový park naší automobilky.

16 16 malíři na Moravě KVĚTEN ČERVEN 2015 MICHAL HALVA: Rád balancuji na hranici mezi tragikou a komikou Pokud někdy narazíte na Michala Halvu samotného v lese, vězte, že jste mu dost možná pokazili svérázný happening, při kterém ho hlavně nikdo neměl vidět. Že jste o takové věci ještě neslyšeli? Nebojte, nejste kulturní barbaři. Slyšet jste o ní totiž ani neměli. I když ho tyto odvážné výpravy do hájemství dosud neprozkoumaných uměleckých forem zřejmě neproslaví, nemusí litovat. O to už se postaraly jeho obrazy. Dopředu vás upozorňuji, já o umění moc mluvit neumím. Kdybych byl řečníkem, tak nestojím tady, ale někde v Parlamentu, varuje Michal Halva, zatímco mě úzkou uličkou mezi štosy obrazů vede ke křeslu. Už jen vstoupit do jeho ateliéru je hotový zážitek. Pokud jste mohutnější postavy, jako autor tohoto článku, nevyhnutelně se cítíte jako slon v porcelánu. Jeden špatný krok a už škobrtáte o rám. Masochista: Stažen z kůže a posypán solí utíkám a křičím: Au to bolí! (Autor básní: Michal Halva) V relativním bezpečí křesla spouštím diktafon a zeptám se na první věc, která mě při pohledu na hravé a pestrobarevné obrazy kolem napadne. Připadá mi, že se všemi si Michal Halva užil kopec legrace. Práce je pro mě rozhodně zábava, potvrzuje malíř. Nicméně v tom kumštu, který dělám, mám více poloh. Některé jsou vážnější. Inspirují mě například místa, kudy prošly dějiny vykopávky a archeologická naleziště. Jindy se zas snažím do obrazu propašovat nějaký vtip, pokračuje. Rád používám humor, dokonce mám někdy pocit, že vůbec nejsem schopný mluvit vážně. Pevná víra: Klidně budu katolík! za kolik? To mě zaujme. Zeptám se na konkrétní příklad a pan Halva se najednou zdá být ve svém živlu. Víte co namaloval František Tichý, když měl ztvárnit bídu? Holej zadek a přes něj pavučinu, usměje se výtvarník. Takový humor mě oslovuje. Vtip, ale přitom vystihuje podstatu, dodává. Když chci vědět, jak v tvorbě žertuje on, odpoví: Baví mě balancovat na hranici mezi komikou a tragikou. Tento obrázek se například jmenuje,jogín, který si umí dát nohu za krk, ale už ji neumí vrátit zpět. Pousměji se, ale výtvarník ještě nekončí. Většina lidí si řekne, že je to dobrý fór. Ale když si představíte chudáka chlapa, který celý zbytek života stráví s nohou za krkem, jde spíš o tragédii, zapřemýšlí. Nezbývá mi než souhlasit a pořádně si Jogína prohlédnu. Potlačím touhu přejet rukou po výrazné struktuře obrazu nebo blíž prozkoumat záhadné nápisy a raději se zeptám, kdy se Michal Halva k malování dostal poprvé. Myslíte, jestli jsem se nenarodil se štětcem v ruce? nadzvedne obočí. Ne ptám se spíše proto, že v jeho obrazech cítím hodně z dětské fantazie, kterou neomezují žádné zábrany. To je ono, pookřeje umělec. Přesně to mě nutí ke stylizaci do dětského projevu, dodá a vzpomene na Picassa, který řekl, že v patnácti maloval jako Velasquez, ale celý život mu trvalo naučit se malovat jako dítě. Jde o to pracovat s uměleckou svobodou, kterou dnes máme, a rozložit formu obrazu. A nebojí se ani šílenějších experimentů. Protože mě baví navštěvovat stará místa, vymyslel jsem si takovou techniku, říkám jí autentická kresba. Mám skicák, ale nevozím si s sebou tužky. Maluji přímo tím, co najdu na místě. Třeba když na hřbitově rostou muškáty, jeden si utrhnu a namaluji si jím takovou poznámku. Nebo například mrtvým hadem přejetým na silnici. Kozím bobkem. Materiálu je všude spousta, tvrdí malíř, který si ze svých cest po Japonsku, kde jeho obrazy sklízí veliký úspěch, přivezl jako vzpomínku papír zašpiněný o Tokijskou dlažbu. Michal Halva ale nezůstává jen u malby, stejně odvážně přistupuje i k dalším oblastem umění. Píše vtipné básničky a nevyhýbá se originálně pojatému happeningu či performanci. Jen pro připomenutí happening je netradiční umělecká forma se záměrem šokovat nebo provokovat diváka a vtáhnout ho do akce. Čím více se sejde lidí a čím více se je podaří zaujmout, tím je pro umělce zajímavější. Performance je potom událost, při které se umělec chová pro určitou skupinu lidí určitým způsobem. Vše se samozřejmě natáčí a fotí. Moje světové prvenství je v tom, že oba druhy těchto akcí rád dělám, ale podstatné pro mě je, aby u toho nikdo nebyl a nikdo to nedokumentoval, přibližuje Michal Halva. Jednou například stál zcela sám hodinu v lese tak, aby jej nikdo neviděl. Myslím, že tohle se skutečně podařilo, mrkne malíř. Jindy zas uspořádal performanci na cyklistické stezce, která spočívala ve snaze strávit na místě celé odpoledne a nenechat se porazit. Což je na křižovatce cyklistických stezek u Olympie opravdu veliké umění, upozorňuje malíř. Představení v Národním divadle: Ve Zlaté kapličce dnes bude drama Já ve sklepení přikrčen hraju si se sirkama I když by se mohlo zdát, že na jednoho člověka je to aktivit a zájmů až až, Michal Halva u nich ani zdaleka nekončí. Je například i vášnivým entomologem a v řadě jeho obrazů můžeme zaznamenat inspiraci světem hmyzu. Že bych se ale za brouky pachtil někde v deštných pralesech Amazonie, to nehrozí. Vystačím si s Jeseníky nebo Chřiby. Zrovna ve Chřibech se mi nedávno podařilo chytit slušně velké klíště, uzavírá autor. Čtenáři pozor, jednou z oblíbených forem humoru Michala Halvy je mystifikace. Něvěřte proto nutně všemu, o čem se v tomto článku dočtete. Většině ale můžete. Možná... JAN PACAS 1 Ostrov s tajemným diskem 2 Tygr ve výskoku 3 Jogín, který si umí dát nohu za krk, ale už ji neumí vrátit zpátky 4 Bělostný koráb 5 Dvě holky, co spolu rády tancujou 6 Nikdy dosti zdvořilosti (vše kombinovaná technika) GALERISTÉ: V Halvových obrazech se spojuje poetická hravost s až dětskou fantazií Ať už se Michal Halva vrhne na jakékoliv téma, jeho dílo zaujme na první pohled. I vážné náměty maluje hravě, vytříbenou technikou s nezaměnitelným rukopisem. V každém obraze racionálně a zároveň s poetickou hravostí uchopuje prostor a čas, aniž by se těmito veličinami nechal jakkoliv omezovat, a v nich pak úsměvně propojuje realitu světa dospělých s dětskou fantazií, přiblížila Marcela Vraspírová z Galerie Vysočina. Halva se nebojí pohrát si s písmem, jeho obrazy se zdají tajuplné, jakoby zašifrované. Jsou plné symbolů a uměleckých zkratek, divákovi umožní rozvinout svou vlastní fantazii. Svou barevnou kompozicí, strukturou a originální kombinovanou technikou jsou na současné výtvarné scéně zcela jedinečné a nezaměnitelné, popsala Pavla Kincová ze stejnojmenné galerie. Nezřídka propašuje autor do svého obrazu vtípek, názvy jeho děl překvapí a pobaví. Třeba jeho obraz Brouk zasažený kapkou deště mi visí v ložnici naproti posteli a hned po ránu dodává radost do nového dne, nebo Anděl surfující na měsíci či Nautilus pronásleduje velkou rybu a tak dále a tak podobně, ilustrovala na příkladě Petra Kunešová z Galerie Aviatik. S podobným smyslem pro humor přistupuje například i k psaní velmi výstižné poezie. Dílo Michala Halvy zaujme hlavně citlivé a vnímavé milovníky umění. Do jeho obrazů je nutno se ponořit, naladit se na stejnou,frekvenci jako autor, který poctivě do každého obrazu vkládá své představy a vidění světa, řekla Kincová. Není ostatně náhodou, že velmi úspěšně vystavuje v Japonsku, v tradiční zemi kaligrafie a obdivu k jednoduchosti a čistotě tvaru. Zajímavé však je, že i když používá často ostré linie, obrazy nás pustí do jiného světa plného klidu a veselosti, shodli se Juro Dovičín a Libuše Vyskočilová z galerie v Malhostovicích.

17 KVĚTEN ČERVEN 2015 bezpečné město 17 Do Brna se sjeli strážníci a policisté z celé republiky S TROCHOU NADSÁZKY LZE ŘÍCT, ŽE SE 21. DUBNA BRNĚNSKÝ HOTEL VORONĚŽ STAL NA NĚKOLIK HODIN JEDNÍM Z NEJBEZPEČNĚJŠÍCH MÍST V ČESKU. SEŠLO SE V NĚM NA 150 ZÁSTUPCŮ MĚSTSKÝCH A OBECNÍCH POLICIÍ I POLICIE ČR NA KONFERENCI, KTEROU ZORGANIZOVAL VYDAVATEL MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ, SPOLEČNOST MAGNUS REGIO. Jan Pacas Hned na úvod se účastníci konference dozvěděli o změnách plánovaných v novele zákona o obecní policii. Přísněji se například bude posuzovat bezúhonnost lidí, kteří obecní policii řídí, tedy většinou starostů nebo zastupitelů, i samotných strážníků. U těch nebude stačit jen čistý trestní rejstřík, ale půjde se až na opis z evidence. To znamená, že se nepřihlíží k zahlazení odsouzení ani k amnestii či milosti prezidenta, přiblížila vedoucí Oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství na Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Milena Bačkovská. Strážníci by podle úpravy zákona mohli také vstupovat do restaurací, heren a kasin i mimo otevírací dobu, aby mohli zkontrolovat, že se tam nepodává alkohol lidem mladším 18 let nebo jestli se nezletilí neúčastní hazardu. Širší pravomoci by mohli strážníci dostat i při přepravě zadržených lidí. Novela se má dotknout i spolupráce obecních policií s tou státní. Ta sice podle vedoucího Odboru služby pořádkové policie na Krajském ředitelství policie Jihomoravského kraje Pavla Novotného funguje dobře, přesto se ale upraví například praxe uzavírání koordinačních dohod. Přijímaly by se na čtyři roky a připravovala by se Přednášky sahající od novely zákona o obecní policii až po moderní technologie pro boj s piráty silnic si v Brně vyslechli strážníci a policisté z celé České republiky. FOTO: Attila Racek zpráva o jejich plnění, kterou bychom zveřejnili na internetu, aby bylo vidět, co dohoda přinesla, doplnila Bačkovská. Osud novely je ale zatím nejistý. Čeká ji ještě složitý proces schvalování v Parlamentu, při kterém můžou přijít poslanci a senátoři s řadou pozměňovacích návrhů. Minulý pokus o změnu zákona v roce 2013 se kvůli nim rozhodl tehdejší ministr vnitra Jan Kubice stáhnout. Pokud by ale šlo vše podle plánu, mohla by novela začít platit na začátku roku Novinkou je také vznik Unie obecních a městských policií České republiky. Ta funguje od května loňského roku. Původně s ideou přišla Městská policie Ostrava, postupně se ale přidávají další a dnes funguje například i na Jihlavsku. Sdílí zkušenosti a společně řeší problémy Naše profesionální zkušenosti záruka Vašeho úspěchu Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání. Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny. Generální partner Hlavní partneři Partner Sdružuje pod sebe menší městské policie, jejichž ředitelé se pravidelně scházejí a řeší problémy aplikační praxe, vysvětlil člen prezídia Unie v postavení kontrolora Radek Ondruš. Cílem projektu je odstranit chybějící článek mezi velkými a malými městskými policiemi a vytvořit informační systém pro předávání poznatků a zkušeností. Je jen málo věcí, které už někde někdo neřešil, doplnil Ondruš. Se spoustou problémů může strážníkům a policistům pomoci technika. Informační systémy dnes například umožňují policii v reálném čase zobrazovat na digitální mapě, kde má síly, co zrovna strážníci dělají, jak rychle a jakým způsobem se pohybují a řadu dalších informací. Pomocí mobilních aplikací zase strážníci přímo v terénu pořídí a prolustrují veškeré potřebné údaje v reálném čase. Informační systém musí hlavně zvýšit efektivitu práce, uvedl Daniel Bednařík, předseda představenstva společnosti FT Technologies, která dodala informační OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47, Brno tel.: info@voronez.cz systémy třeba pro městské policie v Pardubicích nebo ve Zlíně. Takové systémy přitom nemusí policie za drahé peníze kupovat jako celek. Můžou si je pořídit i ve formě služby, předestřel manažer obchodního oddělení firmy inqool, která dodala informační systém například pro Městskou policii Litvínov. Strážnici dnes totiž jen nekontrolují marginální přestupky, ale zpracovávají ohromné množství dat, což nebývá jednoduché. S každou novelou přibývají další a další dokumenty. Strážník během pěti minut něco zjistí a půl hodiny k tomu něco sepisuje, komentoval vývoj Vít Cvrček ze společnosti VERA. Jednou z takových změn má být podle něj i novela zákona o přestupcích, která zřídí evidenci přestupků, se kterou budou muset strážníci komunikovat. VERA pracuje na tom, abychom všechnu tu administrativu zautomatizovali, dodal Cvrček. Obecním a městským policiím ale nepomáhá v jejich každodenní práci jen nový software, ale také hardware. Nové typy pistolí P07 a P09 představila Česká zbrojovka. Zachovali jsme ergonomii, zvýšili odolnost a například zaoblili hrany, aby zbraně netrhaly oděv při skrytém nošení. Navýšili jsme také kapacitu zásobníku, představil modely Product OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49, Brno tel.: voronez2@voronez.cz manager České zbrojovky Jakub Sondel. Pozadu s inovacemi nezůstal ani výrobce radarů pro měření rychlosti společnost RAMET, která prezentovala moderní radarové měřiče RAMER 10 v kompaktním modulárním provedení, které lze použít mnoha způsoby, od umístění na trojnožku až po zabudování do auta. Pro některé typy vozidel jsme schopni zajistit skrytou zástavbu. Řidiči měřených vozidel vůbec neuvidí, že jsou měření, řekl technický ředitel RAMET Vladimír Vencel. S novými technologiemi pomůžou i dotace Všechny nové technologie nemusí platit městské policie ze svých rozpočtů. Někdy pomůžou i dotace. Největší díl dotací proudí do městských kamerových dohlížecích systémů, podotkl odborný pracovník Odboru prevence kriminality na Ministerstvu vnitra Tomáš Koníček s tím, že prvním cílem kamerových systémů je právě prevence a vytváření bezpečných zón. Upozornil, že je důležité také pečlivě nastavit, kdo všechno má k záznamům z kamer přístup a zajistit zkušeného pracovníka, který je bude sledovat a vyhodnocovat zachycené situace. Zatímco dotace na kamerové systémy fungují už od roku 1996, novinkou je projekt Bezpečnostní dobrovolník. Cílem je podpora dobrovolnické činnosti obcí a zapojení laické veřejnosti do udržování veřejného pořádku, sdělila referentka Oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Jitka Kuřátková. Dobrovolníci přitom nemají speciální oprávnění a nenahrazují strážníky, pomoci mohou například s hlídáním přechodů před školami nebo při pátrání po ztracených osobách. Dotace slouží na pokrytí nákladů, například na školení nebo pojištění dobrovolníků. Pilotní projekty se rozjely už v Dobroslavicích nebo Strakonicích. VIDEOREPORTÁŽ z odborné konference odborná konference Bezpečné město Vaše město 23. června 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Organizátor: 3. ročník Mediální partner: Rostoucí hustota dopravy zvyšuje zatížení dopravní sítě na její maximum. Mohou inteligentní systémy přispět ke zklidnění dopravy? Které další aspekty zvyšují bezpečnost v dopravě? Jak v rámci dotačních titulů proměnit sociálně vyloučené oblasti Vašeho města či obce v místa, kam je radost chodit? Tyto a další otázky Vám pomohou zodpovědět pozvaní odborníci na dopravní infrastrukturu, prevenci kriminality a řadu dalších oborů. Hlavní témata konference: Nové technologie a trendy pro zvýšení bezpečnosti na silnici a železnici Problematika bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích z pohledu policie Spolupráce policie, veřejnosti, samosprávy a místních organizací a institucí Kamerové systémy Dotační tituly Sociální začleňování a systém prevence kriminality Boj proti hazardu Rizikové faktory sociálního vyloučení Registrovat se můžete přes formulář na stránkách: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo

18 18 speciál doprava ve městě KVĚTEN ČERVEN 2015 ve zkratce Evropské peníze poputují i na MHD Evropská komise schválila v květnu nový Operační program Doprava. Na využití v něm do roku 2020 čeká přibližně 125 miliard korun. Ačkoliv většinu z nich spolykají velké infrastrukturní projekty jako modernizace D1 nebo výstavba dalších úseků dálnic a rychlostních silnic, část prostředků zamíří i do městské hromadné dopravy. Tedy do infrastruktury pro tramvaje, metro a trolejbusy, doplnil ministr dopravy Dan Ťok. Mezi tyto priority patří například i protáhnutí tramvajových kolejí k univerzitnímu kampusu v Brně Bohunicích. V Olomouci se chtějí zbavit kamionů Olomoučtí radní připravili balíček opatření, které mají ochránit město a jeho obyvatele před zahlcením silnic kamiony. Brali jsme v potaz stanoviska různých stran, zajímal nás pohled dopravní policie, zástupce autodopravců i odborníků. Nakonec při našem rozhodování převážil ohled na zájmy rezidentů, kteří průjezdem tonážní dopravy trpí, tento druh dopravy má navíc negativní vliv i na kvalitu ovzduší, vysvětlil závěr městské rady primátor Olomouce Antonín Staněk. Podle návrhu v řadě ulic v centru města přibude nové dopravní značení. To zamezí ve dvou různě přísných zónách průjezdu vozidel nad 6, respektive 12 tun. (red) Metro v Brně zatím nebude. Stavbu brzdí finance i přestavba nádraží O STAVBĚ METRA V BRNĚ SE HOVOŘÍ UŽ ROKY. TENTO PROJEKT UŽ U MNOHÝCH SPÍŠE BUDÍ ÚSMĚV NA TVÁŘI. A PŘÍVĚTIVĚ SE NA NĚJ NETVÁŘÍ ANI MINISTERSTVO DOPRAVY. Veronika Vindišová Vedení města ale i přesto nedávno požádalo stát, aby mezi dopravní stavby zařadil takzvaný severojižní diametr, o kterém se hovoří také jako o brněnské podzemní dráze či brněnském metru. V podstatě je to tunelová trasa pod centrem Brna v severojižním směru. Jezdit po ní mají příměstské vlaky. Původně měly být zapojeny všechny vlaky, které projíždí brněnským železničním uzlem. Jihomoravský kraj ale v minulosti upřednostnil variantu, která počítá se zaústěním tratě 250 ze směru Kuřim na severním konci, a tratě 300 ze směru Sokolnice Telnice, případně i tratě 250 ze směru Hrušovany u Brna na jižním konci. Vlak o v é linky by měla doplnit městská hromadná doprava. Existuje ale také varianta, která místo vlaků preferuje tramvaje. Tento návrh visí na webových stránkách města Brna. Co zamíří pod zem? Zvažují se tramvaje i vlaky Uskutečnění projektu by ale stálo dvaadvacet miliard korun, a to v obou případech. I kdyby místo vlaků jezdily v podzemí Brna tramvaje. Kdo by stavbu zaplatil, není ani po letech jasné. Navíc je podzemní doprava přímo závislá na přestavbě železničního uzlu v Brně, o kterém se hovoří přes sto let. Zatím se ale ani nezačalo. Důležité je, aby se k projektu severojižního diametru někdo přihlásil. Mělo by to být primárně Ministerstvo dopravy. Žádost o zařazení m e z i dopravní stavby jsme odevzdali vládě, informoval náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ). Podle staré studie ditelnosti lze projekt uskutečnit prove- v letech 2015 až Stavět se má na několik etap. V letech 2015 až 2017 by se měl budovat tubus v místě, kde má být nový železniční uzel. V letech 2021 až 2025 pak spojení z Moravského náměstí na jih. Roční provoz má podle studie stát 400 milionů korun. Rok 2015 v souvislosti se začátkem stavebních prací skloňoval ještě před čtyř- mi lety tehdejší krajský radní pro územní plánování David Macek (KDU-ČSL). Tvrdil, že by se mohlo začít s dolováním šestimetrového tubusu. Nyní už je však jasné, že letos práce nezačnou. Nijak významně se totiž dopředu nepohnula ani přestavba železničního uzlu. A Ministerstvo dopravy se navíc do stavby brněnského metra taky nehrne. V souvislosti s přestavbou železničního uzlu se naskýtá otázka, zda Brno projekt severojižního diametru vůbec potřebuje. Z hlediska financování S P I Á E C doprava ve městě L rozhodně patří tento projekt městu Brnu, uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Ať si diametr zaplatí město, vzkázalo ministerstvo Jihomoravský hejtman Michal Hašek také preferuje, aby se začalo hlavně s přestavbou železničního uzlu. Stavba vysokorychlostní železnice a propojení Brna s Evro- pou je klíčové. Pokud nezačneme včas, přijdeme o postavení dopravně významného regionu. Potom bychom diametr už nepotřebovali, upozornil hejtman. Za diametr ale lobbuje náměstek Ander. Tvrdí, že bez něho nebude možné zajistit dopravní obslužnost nového vlakového nádraží. Navíc ho nebudou využívat jen Brňané, ale také lidé z okolí, poznamenal. festival iberoamerických kultur festival de culturas iberoamericanas PATRICIA GUERRERO & Arcángel 3O O15 Brno Praha Boskovice Brno závěrečný koncert Špilberk Dani de Morón Los Mellis Koncert se koná ve spolupráci s Muzeem města Brna Prodej vstupenek na v prodejní síti Ticketportal a v běžných předprodejích. Zdarma jezdí MHD ve Frýdku-Místku nebo Třeboni. Chtějí se zbavit aut a zabezpečit školáky Pokud se nechcete zaseknout na půl hodiny v zácpě, rozhodně nevyjíždějte autem do města kolem osmé ráno nebo čtvrté hodiny odpoledne. Taková je rada pro většinu obyvatel velkých měst, která se potýkají s každodenními dopravními problémy. A nejde jen o nervující jízdu krokem a troubení řidičů, trpí i čistota ovzduší a životní prostředí. Nadměrné využívání aut při cestách kamkoli přitom k pravidelnému překračování limitů škodlivých látek v ovzduší velmi přispívá. Jedním z možných řešení je zatraktivnění veřejné dopravy, která přepraví stejně velké množství lidí efektivněji a s mnohem menším dopadem na životní prostředí. Kromě posilování nejvíce vytížených spojů a modernizace vozového parku některá města sázejí i na razantní snížení, či dokonce úplné zrušení poplatku za jízdné v MHD. Jedním z mála měst v Česku, která se rozhodla zrušit jízdenky úplně, je i moravskoslezský Frýdek-Místek. Už od roku 2011 tam lidé mohou po pořízení čipové karty za 300 korun využívat MHD zdarma. Další podmínkou pro využívání této výhody je nemít u města žádný dluh. Platit navíc nemusí ani lidé z okolních vesnic. V minulosti jezdily autobusy pouze na území města, spoje měly nižší frekvenci a jízdné cestující platili, nyní autobusy MHD zajíždí do 17 okolních obcí, vysvětlila Jana Matějíková z tiskového oddělení magistrátu Frýdku-Místku. Vozit lidi zdarma přidává samozřejmě další významnou položku do městského rozpočtu, pro politiky i obyvatele jsou ale plusy tohoto systému mnohem výraznější než mínusy. Hlavním cílem pro zavedení cestování zdarma totiž nebyla v roce 2011 ani tak snaha omezit zplodiny ve vzduchu nebo podpořit zájem obyvatel o MHD, jako spíš bojovat s každodenním přílivem aut. Město totiž nemá obchvat a dvě rychlostní silnice a několik dalších frekventovaných komunikací do něj denně přivádí desítky tisíc aut. Dvakrát víc cestujících Podle sčítání dopravy na území města v roce 2012 mělo opatření viditelný vliv, dalším ukazatelem úspěšnosti je i fakt, že v centru města u větších podniků přibylo neobsazených parkovacích míst. Samotný počet cestujících se od spuštění projektu téměř zdvojnásobil, na některých linkách je přitom nárůst až o 70 procent. Navíc auta, která nechali lidé doma, byla většinou druhá auta v rodině, čili starší vozidla s vyššími emisemi, upozornila na další plus Matějíková. Zavedení MHD zdarma tak zlepšilo další problém, se kterým se potýká obecně celý region, a to čistotu ovzduší. Bezplatné cestování hromadnou dopravou si budou moci obyvatelé užívat až do vybudování obchvatu města. Na druhém konci republiky, v Třeboni, jezdí zdarma nejen obyvatelé města, ale také lázeňští hosté a turisté. Cestující obdrží jízdenku dle platného ceníku dopravce, cenu jízdného však nehradí, vysvětlila mluvčí města Jitka Bednářová. Linka, která oficiálně nemá status městské dopravy, propojuje místní části s důležitými místy, jako je železniční stanice, centrum města nebo lázně. Poprvé fungovala čtyři roky od roku 2002, nové vedení města ji ale zrušilo. Původní iniciátoři bezplatné dopravy se ale na radnici znovu dostali v roce 2010 a tuto výhodu opět obnovili. V Třeboni nebyla hlavní motivací nepříznivá smogová situace ani přebytek aut, ale bezpečnější přesun školáků a důchodců, a také nabídnutí alternativy pro cyklisty, kteří kola využívali i v pro tento způsob dopravy nepříznivých zimních měsících. V posledních dvou letech fungoval program celoročně, podle mluvčí Jitky Bednářové nyní město přehodnotí využití linky během prázdninových měsíců. S možností snížení jízdného koketovala i další města. Například v Brně politici slibovali snížení jízdného pro místní na polovinu, to se ale zatím nestalo. Plánované snížení cen předplatních jízdenek je podle nás nutné podložit analýzou, zdůvodnila mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Hailichová a dodala, že vypracování této analýzy má město v plánu. LUCIE SITAROVÁ

19 KVĚTEN ČERVEN 2015 speciál doprava ve městě 19 Park and Ride? Moravská města systém parkování z Vídně zatím jen nesměle zkouší S P I Á E C doprava ve městě L UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, Brno telefon: info@magnusregio.cz DOPRAVA V CENTRECH VELKÝCH MĚST JE ČASTO PROBLEMATICKÁ A NEJINAK JE TO S PARKOVÁNÍM. Tereza Hašková Řidič přijíždí do města po jedné z hlavních dopravních tepen, má schůzku v centru. Sjíždí již na okraji města na záchytné parkoviště, které je dobře značené a má levné či bezplatné stání. Přesedá během minuty na tramvaj nebo trolejbus a do deseti minut vystupuje v centru. Takto by měl fungovat systém Park and Ride (P+R), který úspěšně odklání osobní dopravu od centra Vídně. Velká města na Moravě zatím s různými úspěchy systém záchytných parkovišť zkouší anebo teprve připravují. Tento systém se v Olomouci týká pouze velkého podzemního parkoviště před hlavním vlakovým nádražím. Parkovací lístek z garáží lze použít jako jízdenku v MHD, a to 60 minut od vydání, uvedl Michal Folta z olomouckého magistrátu. Zkušenost s nezájmem řidičů o Park and Ride mají za sebou v Ostravě. Pilotní projekt systému P+R byl zkoušen v roce Za celou dobu, tedy přibližně devět měsíců, kdy bylo parkoviště v provozu, nevyužil této služby ani jeden zájemce. Parkovné činilo dvě stě korun za měsíc, podmínkou byla zónová jízdenka na zónu číslo jedna, řekl Petr Havránek z Magistrátu města Ostravy. Přesto magistrát záchytná parkoviště do budoucna nezatratil. V současnosti se připravuje projekt parkoviště P+R u ulice Českobratrské. Systém parkování P+R bude také zahrnut v projektu,plán udržitelné FOTO: Eugénia Bánovská městské mobility Ostrava, který se v současné době zpracovává, dodal Havránek. Řidiči v Ostravě neměli před sedmi lety o P+R zájem Řešit parkování systematicky se rozhodli i v jihomoravské metropoli. Město Brno si v současnosti zadalo technickou studii na prověření konkrétních míst pro parkoviště P+R, jsou vytipována místa s dojezdovou vzdáleností MHD do centra do 10 minut. Přeprava hromadnou dopravou do centra nesmí zabrat příliš mnoho času, jinak nebude systém nikdy pro řidiče dost atraktivní, upozornil náměstek primátora pro oblast rozvoje Martin Ander. První vlaštovkou má být nové P+R parkoviště u Ústředního hřbitova. Jde o pilotní realizaci v rámci mezinárodního projektu CIVITAS, který je podpořen penězi z EU. Park and Ride parkoviště by tam mělo být hotovo už letos. Půjde o lehké montované stavby, abychom dle potřeby dokázali navyšovat kapacitu, upřesnil Ander. Další parkoviště by mohla přibýt v horizontu dvou let. Pokrýt mají dopravu z dálnice D1 i od Olomouce. Plánujeme Park and Ride parkoviště u výstaviště tak, aby mohlo být napojeno na linku tramvaje číslo jedna. V oblasti výstaviště dnes existuje Expoparking. Chybí mu však napojení na frekventovanou linku MHD tramvaj či trolejbus. Funguje zde pouze okružní autobus, který jezdí jednou za 15 minut, což je málo, vysvětlil brněnský náměstek. Pro řidiče přijíždějící směrem od Olomouce je možnou lokalitou i parkoviště na ulici Ostravská v místě stávající benzinové stanice OMW. To je blízko zastávky tramvaje číslo osm. Samotná výstavba P+R parkovišť často řidiče nepřesvědčí, že nemusí parkovat v centru. Proto se i Brno chystá zavést systém rezidenčního parkování. Obyvatelé městských částí díky němu získají přednost parkovat v lokalitách blízko svého bydliště v určitých denních hodinách. Mohl by tak posílit zájem dojíždějících o parkoviště P+R. Systém by měl začít fungovat v horizontu roku a půl. Jednají o něm Brněnské komunikace. Začne se na Brnu-střed, v Novém Lískovci a pravděpodobně i v Králově Poli, předestřel Ander. Ve Zlíně si plánují vystačit pouze se zavedením rezidenčního parkování bez výstavby Park and Ride parkovišť. Systém P+R není pro město Zlín vhodný s ohledem na velikost a členitost města. Nicméně město Zlín zvažuje různé formy omezení dopravy v centru města. Jako podklad pro rozhodování o formách regulace dopravy bude sloužit zpracovávaný Generel dopravy. Jedním ze zvažovaných opatření je zavedení rezidenčních zón po vzoru Prahy, uvedl Karel Říha z Odboru dopravních staveb. patří do Brno TOP 100 JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Ing. Radka Novotná tel.: , GSM: r.novotna@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas GSM: j.pacas@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Tereza Hašková, Kristián Chalupa, Lucie Sitarová foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek, Ivana Nyitrayová OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: , GSM: m.syslova@magnusregio.cz PRODUKCE: Mgr. Milena Vrbková tel.: , GSM: m.vrbkova@magnusregio.cz Ivana Procházková tel: , GSM: i.prochazkova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, Brno REGISTRACE: MK ČR E REJSTŘÍK FIREM Alta 14 AŽD Praha 20 Brněnské komunikace 19, 20 CzechInvest 15 CzechTrade 14, 15 Česká exportní banka 14 Česká národní banka 14, 15 Česká zbrojovka 17 Českomoravská záruční a rozvojová banka 14 ČEZ ESCO 14 Dopravní podnik města Brna 18, 20 EGAP 14 Enkom 14 FT Technologies 17 Galerie Aviatik 16 Galerie Kincová 16 Galerie Libuše 16 Galerie Vysočina 16 inqool 17 KORDIS 20 KOVOSVIT MAS 14 Povodí Moravy 11 RAMET 17 Správa železniční a dopravní cesty 20 Svazek vodovodů a kanalizací Blanenska a Boskovicka 11 Technické služby města Olomouce 8 Teplárny Brno 8 UniCredit Bank 14 VERA 17 Vodovody a kanalizace Hradec Králové 10 ŽĎAS 1 SEZNAM INZERENTŮ DRFG a. s. 4 EKO-KOM, a. s. 3 GOLF BRNO a. s. 2 GORDIC spol. s r. o. 12 Komerční banka, a. s. 9, 11 Magistrát města Brna Odbor životního prostředí 7 Národní divadlo Brno 20 O2 Czech Republic a. s. 13 OREA HOTELS s. r. o. 17 RENOCAR a. s. 15 SAKO Brno, a. s. 5 Triada, spol. s r. o. 12 TWENTYFOURSEVEN Promotions, s. r. o. 18 V příštím čísle Moravského hospodářství: Příští rok končí smlouva s firmou Kapsch na dodávku mýtného systému. Jak bude vypadat jeho nástupce? Opravy D1 časově kolidují s opravami objízdných tras. Co dělat, aby člověk neztratil nervy v kolonách? Soutěží kraje na železnici? Za své peníze mohou dostat mnohem více služeb Speciál: Strojírenství Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 6. srpna Na dálnicích kolem měst se možná platit nebude, zvažuje ministr dopravy Někde supluje dálnice neexistující obchvaty a okruhy měst, jinde po ní obyvatelé jezdí třeba jen nakupovat do obchodních center. Musí za to ale zaplatit dálniční známku. Některá města lobbují, aby byly poplatky na obchvatech zrušeny. Ministr dopravy Dan Ťok chce vyjít řidičům vstříc. V nejbližších týdnech přinese na jednání vlády návrh, který by na pěti úsecích dálnic a rychlostních komunikací kolem měst zrušil poplatky. Tvrdí, že přínos pro řidiče bude větší než případná ztráta na výběru mýtného. Vůči řidičům není fér, že je nutíme kupovat dálniční známku i tam, kde dálnici de facto jen křižují, ale musí ji na své cestě kolem města použít. Chci proto od příštího roku těchto několik dálničních úseků vyjmout ze zpoplatnění tak, aby na nich řidiči mohli jet i bez známky. Budeme tím také předcházet tomu, že se místní řidiči dálnici kvůli Kolik řidičů si sjede po dálnici jen nakoupit do blízkého obchodního centra? FOTO: Eugénia Bánovská poplatku vyhýbají a jezdí pak skrze město po silnicích nižších tříd, uvedl ministr Ťok. Podle Zdeňka Neusara z tiskového oddělení Ministerstva dopravy chce resort poplatek odstranit tam, kde dálnice slouží i jako silnice první třídy a řidič se jí nemůže vyhnout. Dodal, že o rozsahu zpoplatnění je Ministerstvo dopravy dále připraveno debatovat s jednotlivými kraji i městy. Jedná se o aktuální návrh Ministerstva dopravy. Dosud proto k žádnému oficiálnímu jednání s kraji ani městy nedošlo, konstatoval Neusar. S návrhem na zrušení poplatků pro řidiče, kteří jezdí jen krátké cesty kolem velkých měst, přišel již někdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS. Jeho tehdejší návrh se týkal například dálnice kolem Brna, kolem Berouna, napříč Ostravou či Pražského okruhu. A také rychlostních silnic kolem Mladé Boleslavi a Olomouce. Chalupa přitom argumentoval znečištěním ovzduší ve velkých městech. Hlavním cílem Ministerstva životního prostředí je snížit emise ve městech, a zlepšit tak kvalitu životního prostředí a zdraví obyvatel, uvedl již v roce 2011 ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Jeho kolega bývalý ministr dopravy Vít Bárta ale s výjimkami nesouhlasil. A důvod? Nespravedlnost. Některá města by je měla a některá ne. A která o to stojí? Například Kroměříž, Olomouc, Otrokovice, Tábor nebo Brno patří k městům, která by se ráda zbavila poplatků za průjezd po dálnici. Toto je v kompetenci Ministerstva dopravy, respektive Ředitelství silnic a dálnic. Obecně lze říci, že město Brno by bylo rádo, pokud by dálniční poplatky byly zrušeny v nejbližším okolí města, uvedl mluvčí brněnské radnice Pavel Žára. Dodal, že je to z toho důvodu, aby automobily zbytečně nejezdily městem a využívaly dálničních obchvatů. Kamionům možná přitvrdí bez poplatku Vytipované úseky, kde se nebude platit V blízkosti některých měst dnes existují placené úseky dálnic, které ale propojují na sebe navazující silnice I. třídy (souběh dálnice a silnice I. třídy). Motoristé tedy musí platit za dálnici i tam, kde po ní jedou jen krátký úsek a nemohou se jí vyhnout, pokud chtějí pokračovat ve své trase po silnici I. třídy. Aktuálně je definováno pět úseků, kde by mělo dojít k vyjmutí ze zpoplatnění: D1+I/23 Kývalka Brno (8 km) D1+I/50 Brno Holubice (7 km), D3+I/19 Čekanice Měšice (3 km) R6+I/21 Jesenice Cheb-sever (7 km) R10+I/16 Bezděčín Mladá Boleslav (5 km) Ministr Ťok v nedávné době hovořil i o možnosti zvýšit mýtné pro nákladní dopravu. V této souvislosti připomněl, že v sousedním Rakousku je dvojnásobné a vyšší je také na Slovensku. Výše mýta je vždy otázkou rovnováhy. Chceme, aby tu kamiony přeci jenom jezdily, protože platí mýtné a z mýtného financujeme výstavbu infrastruktury, uvedl s tím, že pokud bychom zavedli nejvyšší mýto v Evropě, tak nás řidiči prostě objedou. KRISTIÁN CHALUPA

20 20 speciál doprava ve městě KVĚTEN ČERVEN 2015 Mýto pro silnice druhé a třetí třídy jen tak nebude ŘIDIČI KAMIONŮ BY PLATILI MÝTO I NA SILNICÍCH DRUHÉ A TŘETÍ TŘÍDY A STÁT BY MĚL JASNO V TOM, JESTLI PROTĚŽOVAT ŽELEZNIČNÍ NEBO SILNIČNÍ DOPRAVU. Jan Pacas Tak by to zřejmě vypadalo, kdyby na Ministerstvu dopravy veleli zástupci Královéhradeckého a Pardubického kraje, kteří se sešli na business snídani Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích. Že v druhém bodě může realita odrážet jejich zbožné přání, potvrdil náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Železnice by měla tvořit páteř infrastruktury a reflektuje to i současné rozdělení prostředků zhruba 45 ku 55 procentům v její prospěch. Co si ale vybere soukromý subjekt, záleží vždy na ceně, rychlosti a komfortu, upozornil. A například na trati mezi Opatovicemi a Stéblovou bude právě rychlost platit za bernou minci. Ještě letos zde dokončí Správa Rozvoj infrastruktury, mýto na silnicích a kamiony v obcích. Právě tato témata rozproudila diskuzi na business snídani Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích Královéhradeckého a Pardubického kraje. FOTO: Attila Racek Generální partner železniční dopravní cesty (SŽDC) zdvojkolejnění, díky kterému budou vlaky v příměstské dopravě jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu, řekl šéf oblastního ředitelství SŽDC v Hradci Králové Vladimír Filip. A následovat budou další akce za miliardy. Třeba modernizace železničního uzlu v Ústí nad Orlicí, tratí na ose Hradec Králové-Pardubice- -Chrudim nebo Ústí nad Orlicí- -Choceň a řady dalších. Přibudou Partner zastávky a mnoho starých dostane nový kabát. Rychlost a komfort ale nemusí být jediným argumentem pro železnici. Na přepravce nákladů by mohl mít stát i jiné páky, aby je přiměl přesunout se z kamionů na vlaky. Podle zástupců Královéhradeckého a Pardubického kraje by dokonce stačilo, kdyby kamiony alespoň nezahlcovaly krajské komunikace a města a obce. Pro ty jsou totiž opravy po přetížených náklaďácích noční můrou. Dokud mě navigace navede na nejkratší cestu a stát mi po ní dovolí zadarmo jet, tak tam pojedu a budu ty cesty ničit, věří náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek. A souhlasí s ním i jeho kolega z Královéhradecka. Tady nám musí pomoci legislativa, potvrdil náměstek tamního hejtmana Karel Janeček. Uhlídat před kamiony například kilometrů dlouhou silniční síť Královéhradeckého kraje je totiž nadlidský úkol. Pomoci v tom mohou například elektronické telematické systémy, navrhl ředitel Sekce silniční telematiky ve společnosti AŽD Praha Vladimír Ketner. Schůdnou cestu by podle představitelů krajů mohlo představovat i zavedení mýta na silnicích II. a III. třídy. To ale Ministerstvo dopravy v dohledné době neplánuje. Zpoplatnění dvojek a trojek nedává ekonomický smysl. Bod zlomu je přibližně u tisíce kilometrů silnic I. třídy, tvrdí Rudolecký. Zároveň však náměstek ministra dopravy potvrdil, že do budoucna má mýtný systém zpoplatnění těchto silnic technicky umožnit. Do té doby dostanou kraje alespoň peníze navíc na jejich opravy. Historicky poprvé jsme na to S P I Á E C doprava ve městě uvolnili 4,4 miliardy korun, připomněl Tomáš Blecha ze Státního fondu dopravní infrastruktury. A tím by neměl přísun prostředků na rekonstrukce skončit. Zdrojem nebude zpoplatnění, ale spíše rozpočtové určení daní, předestřel Rudolecký. Před touto variantou ale varuje poslanec a starosta Trutnova Ivan Adamec. Podobně jednoduchá řešení jdou vždy na úkor těch nejslabších, podotknul. Peníze na infrastrukturu jsou Nehrozí ani, že by se nedostávalo peněz na budování nové infrastruktury. Mluvím za oblast pohraničí a Krkonoše a pro nás jsou klíčové silnice a dálnice. Stojíme na tazích R10, R35 a D11, a ty jsou pro nás nesmírně důležité i z hlediska přepravy materiálů. Vždyť jen do vrchlabské Škodovky míří po restrukturalizaci přes 60 kamionů denně, upozornil starosta Vrchlabí Jan Sobotka. D11 a navazující R11 jsou prioritou i pro vládu. U R11 upřednostňujeme dokončení úseku od L Trutnova ke státní hranici, abychom se mohli napojit na Poláky. Práce začnou v roce 2019, hotovo by mohlo být v roce 2021, představil plány Rudolecký. Ještě dál jsou práce na D11. Některé chybějící úseky můžou být podle Rudoleckého zprovozněny do konce srpna 2017, na části mezi Směřicemi a Jaroměří dělníci poprvé kopnou do země v druhé polovině roku 2016 a první řidiči by na ni mohli vyrazit o tři roky později. Dostat tranzitní dopravu z Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a řady dalších měst a obcí má R35, která spojí sever a východ Čech s Moravou. Zbývá asi 80 kilometrů nedostavěných úseků. Práce doposud vázly hlavně na tahanicích o pozemky. Jsem rád, že to novela zákona o urychlení výstavby napravila. Trvalo to ale rok, za který jsme vykoupili pozemky jen od třiceti vlastníků. Ti nám navíc už do budoucna nemusí důvěřovat, řekl ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic Bohumil Vebr. Dostavbu R35 teď podle něj zkomplikuje novela zákona EIA. Otázkou zůstává i počet sjezdů, které dřív starostové požadovali a dnes je kvůli kamionům nechtějí. VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně Moravská města jsou v dopravě skutečně smart Systémy inteligentního řízení dopravy umožňují sledovat technický stav silnice, předcházet vážným dopravním nehodám a mohou pomoci odhalovat i závažnou trestnou činnost v dopravě. V blízké budoucnosti se dočkáme i vzájemné komunikace mezi vozidly. Důležitým prvkem bezpečnosti na silnicích se stanou také autonomní vozy. Zní to jako sci-fi? Inteligentní doprava v některých moravských městech od něj není daleko už dnes. Vhodnou ukázkou sofistikovaného řešení je například město Zlín, které vybudovalo inteligentní dopravní systém, který umožňuje plošné řízení světelných křižovatek i s velice propracovanou preferencí vozidel veřejné dopravy, uvedl Marek Ščerba z Centra dopravního výzkumu. Nebo společnost KORDIS v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje vybudovala precizní dispečerský systém pro řízení vozidel veřejné dopravy s řízením návazností a poskytování aktuálních informací cestujícím se vzájemným propojením na brněnský dopravní podnik. Ten může směle konkurovat systémům v západní Evropě, dodal Ščerba. Dobrým příkladem je i město Brno. To systematicky rozvíjí systémy ITS, jako je například monitorování a řízení silničního provozu systémy ITS prostřednictvím světelné signalizace, proměnných dopravních značek a mobilních aplikací, přidal mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. V Brně chtějí nyní telematická zařízení a aplikace zásadním způsobem rozšířit. Mimo dat z vozidel MHD budou dopravní data sbírána různými druhy telematických zařízení. V Brně vznikne sedm nových světelných křižovatek s preferencí MHD. Autobusy, trolejbusy a tramvaje by tak díky novému systému měly mít jednodušší průjezd městem. Další fáze projektu za bez mála 132 miliony korun také počítá s nainstalováním čtyřiceti osmi dopravních detektorů, které budou sbírat data, uvedla Vladimíra Navrátilová z Brněnských komunikací. V Brně budou ještě chytřejší Pozadu není ani Olomouc. Tam pro sledování provozu světelného signalizačního zařízení využívají dvě dohledové ústředny, na které je připojena převážná část řadičů světelné signalizace. Tyto ústředny jsou potom schopny zasílat zprávy o poruchách a stavu napájení, zaznamenávají historii provozu a podobně. Jedna z těchto ústředen umožňuje i dálkovou správu semaforů. Je tedy možné křižovatky dálkově vypnout i zapnout. Město Olomouc má na polovině křižovatek osazeny v současné době nejmodernější řadiče světelné signalizace, které mohou vzájemně komunikovat mezi sebou a v závislosti na momentálních dopravních intenzitách dokážou tuto situaci vyhodnotit a nastavit takzvaný koordinovaný průjezd křižovatkami, které jsou umístěny za sebou, řekl olomoucký primátor Antonín Staněk. Tyto řadiče dokážou pomocí detektorů umístěných ve vozovce sčítat dopravu, řídit křižovatku dynamicky v závislosti na provozu vozidel, dokážou přijímat signály vysílané tramvajemi a autobusy a zajistit jim preferenci při průjezdech křižovatkou. I v menších městech se prosazuje inteligentní doprava. Například v Třebíči jsou jednotlivé křižovatky vybaveny indukčními smyčkami ve vozovce, které s ohledem na aktuální dopravní zátěž zkracují či prodlužují časové intervaly signálů. Řadiče světelné signalizace na silnici I/23 jsou navíc propojeny signálním kabelem, s jehož pomocí je řízena,zelená vlna na průtahu městem. Navíc jsou všechny řadiče vybaveny GSM hlásiči, které v případě poruchy hlásí správci a servisní organizaci výpadek, přiblížil třebíčský starosta Pavel Janata. Ani ve Žďáru nad Sázavou na inteligentní dopravu nezapomněli. Na ulici Bezručova je instalován zpomalovací semafor. Na světelné řízené křižovatce v blízkosti centra jsou snímací smyčky, které pouze prodlužují interval zelené na určeném hlavním směru. Na další nově řízené křižovatce se dynamika vyhodnocuje ze snímání kamer, uzavřel tamní starosta Zdeněk Navrátil. LADISLAV KOUBEK FESTIVAL PROGRESIVNÍHO DIVADLA DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2015 DER KIRSCHGARTEN Theater Bremen (Německo) Národní divadlo Brno Městské divadlo Brno Divadlo Radost Centrum experimentálního divadla MACBETH Teatr Biuro Podróży (Polsko) Za finanční podpory Hlavní mediální partneři NdB děkuje Českému rozhlasu Brno za celoroční spolupráci