VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Juřeníková, PhD. Autorka: Bc. Veronika Klimešová obor: Ošetřovatelská péče v gerontologii Brno, duben 2012

2 BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Jméno a příjmení autora: Bc. Veronika Klimešová Název diplomové práce česky: Volnočasové aktivity seniorů Název diplomové práce anglicky: Freetime s activities of seniors Pracoviště: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Katedra ošetřovatelství Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petra Juřeníková, PhD. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Počet stran: 136 Počet příloh: 4 Souhrn: Ve své závěrečné diplomové práci se zabývám problematikou volnočasových aktivit seniorů. Diplomová práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám stárnutím, stářím a jednotlivými změnami ve stáří, zařízením pro seniory, sdružením pro seniory a nabídkou sociálních služeb. Zaměřuji se zde na volný čas a volnočasové aktivity seniorů, na vzdělávání seniorů a Univerzity třetího věku. Praktickou část tvoří analýza dotazníkového šetření a statistické ověření testovaných hypotéz. Dotazníkové šetření jsem prováděla u seniorů žijících v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem bylo zjistit, jakým volnočasovým aktivitám se senioři věnují, zda jsou spokojeni s nabídkou aktivit v místě bydliště, zda jsou senioři omezováni finančními prostředky a zda se zajímají nebo zajímali o možnosti studia na Univerzitách třetího věku. Výsledky šetření jsou zpracovány do tabulek a grafů.

3 Klíčová slova: senior, volný čas, volnočasové aktivity, domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou, domácí prostředí, Univerzita třetího věku. Summary: I deal in my diploma work with issues of freetime s activities of seniors. Diploma work consists of two parts - teoretical and practical. In teoretical part I am solving aging, age and changes by getting old, facililies for seniors, assotiations for seniors and offers of social services. I centre on free time and freetime s activities of seniors, aducations of seniors and "universities of the third age". The practical part consists of an analysis of a questionnaire inquiry and a statistic certification of tested hypothesis. I have carried out the questionnaire inquiry with seniors living in houses for seniors, living in rest homes and living in their own household. I wanted to know what kind of freetime s activities are doing by seniors, if seniors are satisfied with offers of activities in their domicile, if seniors are limited by their finance and if seniors are interested in an aducation at the "university of the third age". The results of inquiry are arranged into tables and gfaphs. Key words: senior, free time, freetime s activities, hous for seniors, rest home, own household, university of the third age.

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Juřeníkové, PhD. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne.... Bc. Veronika Klimešová

5 Srdečně děkuji Mgr. Petře Juřeníkové, PhD. za vedení mé diplomové práce, za cenné informace, připomínky, rady a nápady. Dále bych chtěla poděkovat svoji rodině za podporu a trpělivost. V Brně dne..... Bc. Veronika Klimešová

6 OBSAH ÚVOD STÁRNUTÍ, STÁŘÍ A ZMĚNY VE STÁŘÍ STÁRNUTÍ A STÁŘÍ STÁRNUTÍ ORGANISMU ZVLÁŠTNOSTI CHOROB VE STÁŘÍ GERIATRICKÉ SYNDROMY ZAŘÍZENÍ PRO SENIORY A SOCIÁLNÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ SENIORŮM ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZÁKON Č. 108/2006 SB., O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH DOMOV PRO SENIORY SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZE ZÁKONA KLIENTŮM V DOMOVECH PRO SENIORY DOMOVY S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU (DPS) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VOLNÝ ČAS A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY VOLNÝ ČAS DRUHY VOLNÉHO ČASU FUNKCE VOLNÉHO ČASU OBLASTI VOLNÉHO ČASU ASPEKTY OVLIVŇUJÍCÍ PROŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU VOLNOČASOVÉ AKTIVITY... 25

7 3.2.1 POHYBOVÁ AKTIVITA VE VYŠŠÍM VĚKU MUZIKOTERAPIE ARTETERAPIE DRAMATERAPIE AKUPRESURA MEDITACE MASÁŽ SPÁNEK CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ A UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH A SENIORŮ EDUKACE SENIORŮ MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ SDRUŽENÍ PRO SENIORY INTERNETOVÉ ODKAZY PRO SENIORY KLUBY PRO SENIORY (KLUBY DŮCHODCŮ) NÁPLŇ PRÁCE KLUBU PRO SENIORY KONTAKTY NA KLUBY DŮCHODCŮ NA BLANENSKÉM A BRNĚNSKÉM OKRESE CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY METODIKA METODOLOGIE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 48

8 8.1.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ STATISTICKÉ OVĚŘENÍ HYPOTÉZ HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č HYPOTÉZA Č DISKUZE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH

9 ÚVOD Stárnutí je přirozeným procesem v životě každého živého organismu, včetně lidí. Celosvětově se posunuje věk, kterého se lidé dožívají. Na druhou stanu se ovšem snižuje počet narozených dětí. Do budoucna se má zvýšit počet seniorů. Již od narození probíhají tělesné i psychické změny, které ovlivňují život lidí. Lidé by se měli se stářím vyrovnat. Záleží na okolnostech a typu osobnosti, jak se dokáží přizpůsobit stárnutí. Někteří senioři, kteří se špatně vyrovnávají se změnami, mohou ztrácet zájem o sebe i o své okolí a ve stáří se u nich může měnit jejich využití volného času. Využití volného času ovlivňuje mnoho okolností, mezi které patří převážně to, kde senioři bydlí, s kým senioři bydlí a jak jsou soběstační při vykonávání běžných denních aktivit. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala, jestli se liší využití a trávení volného času u seniorů bydlících v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a v domácím prostředí. Dotazníkové šetření jsem prováděla jak ve městech, tak i na vesnicích. Myslím si, že i pro seniory je trávení a efektivní využití volného času velmi důležité. Volnočasové aktivity se u lidí mohou během života různě měnit, od některých aktivit lidé upouští a některé aktivity nacházejí zcela nově. Hodně lidí se nechce vzdát svých aktivit ani ve stáří. Nechtějí měnit svoje aktivity a zvyklosti jenom kvůli tomu, že změnili svoje bydliště, nebo u nich došlo ke zhoršení soběstačnosti. Naše společnost by se měla nad tímto problémem zamyslet a snažit se seniorům nabídnout co nejvíc možností a variant pro trávení volného času. Domnívám se že, města a obce by měla pro seniory pořádat různé společenské akce, umožňovat jim sdružovat se třeba v klubech důchodců. Představitelé měst a obcí by se měli zajímat, zda nabídka volnočasových aktivit jejich starším občanům vyhovuje nebo jim některé aktivity chybí. Proto mě v mojí diplomové práci zajímalo, jakým volnočasovým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik hodin týdně se aktivitám věnují. Zjišťovala jsem, zda volnočasové aktivity ovlivňuje pohlaví respondentů, věk respondentů, velikost města nebo vesnice, ve kterém bydlí, a to, s kým respondenti bydlí. Dále jsem se zajímala o to, zda seniorům vyhovuje struktura volnočasových aktivit, které jim nabízí domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou nebo město/obec, ve kterém bydlí. Také mne zajímalo, jestli seniorům některé aktivity chybí. Zjišťovala jsem, jestli respondenti již někdy slyšeli 9

10 o Univerzitách třetího věku, kde se o Univerzitě třetího věku dozvěděli a jestli by o studium na této univerzitě měli zájem. 10

11 1 STÁRNUTÍ, STÁŘÍ A ZMĚNY VE STÁŘÍ 1.1 Stárnutí a stáří Stáří je označováno jako pozdní fáze ontogeneze. Patří do přirozeného průběhu života. Hlavní podíl na stáří mají involuční procesy a další faktory (např. životní způsob, podmínky). Stárnutí může probíhat fyziologicky nebo patologicky. [11] [13] Máme různé definice a dělení stáří. Mezi nejčastější dělení se používá dělení dle WHO nebo dělení dle Mühlpachra, převzato Kalvachem. a) Dělení stáří dle WHO: senescence, časné stáří kmetství, sénium, vlastní stáří - 90 a více patriarchium, dlouhověkost [13] b) Dělení dle Mühlpachra, převzato Kalvachem: mladí senioři staří senioři - 85 a více velmi staří senioři [13] 1.2 Stárnutí organismu a) Biologické stárnutí - Kardiovaskulární systém dochází ke zvyšování krevního tlaku, hlavně systolického, snižuje se srdeční výkonnost, elasticita cév. - Respirační systém snižuje se schopnost samočištění průdušek, proto vznikají častěji zápaly dýchacích cest, častěji vzniká emfyzém plic. - Trávicí systém dochází k vypadávání zubů, snížené produkci trávicích šťáv, slin, dále dochází ke zpomalení hladké svaloviny a ochabnutí svěračů, které vedou k inkontinenci. - Urogenitální systém snižuje se koncentrační schopnost ledvin, ochabují svěrače, u mužů se zvětšuje prostata. - Pohybový systém snižuje se svalová síla, dochází k řídnutí kostí (osteoporóza) a ztuhnutí kloubů (artróza). - Imunitní systém snižuje se obranyschopnost organismu. 11

12 - Centrální nervový systém dochází ke změně mozkových buněk. - Smyslové orgány dochází k poklesu zrakové ostrosti, sluchu, zhoršuje se regulace tepla. [14] b) Psychické stárnutí Dochází ke snížení poznávacích schopností, pozornosti, zhoršení paměti, stará paměť zůstává zachována a zhoršuje se paměť novodobá, zpomaluje se psychomotorické tempo. Dochází ke snížení řečových funkcí, snížení výkonnosti intelektových funkcí, projevuje se pokles zájmů seniorů. Mění se i povahové vlastnosti seniorů. V tomto období se projevuje snížená sebedůvěra, nedůvěřivost, emoční labilita a zhoršení úsudku. [11] [14] c) Sociální stárnutí Často dochází ke změně životního stylu, hlavně při odchodu seniora do důchodu. Právě v důchodovém věku se senior stává více finančně závislý. V tomto období nastávají i změny životního stylu, omezení sociální integrace ve společnosti. Problémy a změny spojené se stěhováním, ztráty blízkých lidí a z toho pramenící osamělost. Je zde větší omezení kontaktu jak s rodinou, tak i s přáteli a proto může být větší sociální izolace. Dalším projevem může být strach ze stáří, samoty a nesoběstačnosti. [11] [14] 1.3 Zvláštnosti chorob ve stáří Choroby ve stáří neprobíhají stejně jako u mladých lidí. Ve stáří je typické: příznaky chorob jsou nevýrazné (mikrosymptomatologie), při onemocnění se projeví pouze některé příznaky (fenomén ledovce), atypické příznaky, příznaky v jiných orgánech (vzdálené příznaky), dlouhodobý a chronický průběh, sklon ke komplikacím. [14] [17] 1.4 Geriatrické syndromy a) Somatické - porucha chůze, hybnosti, závratě, nestabilita, pády a úrazy inkontinence moči a stolice, poruchy termoregulace, poruchy příjmu potravy a tekutin, dekubity. b) Psychické - demence, deprese, delirium, poruchy chování, poruchy adaptace. c) Sociální - ztráta soběstačnosti, závislost na pomoci druhých, sociální izolace, týrání a zneužívání, dysfunkce rodiny. [23] 12

13 2 ZAŘÍZENÍ PRO SENIORY A SOCIÁLNÍ SLUŽBY V dnešní době došlo v oblasti sociálních služeb k výrazné změně k lepšímu. Dříve byla situace jiná, lidé kteří byli staří, nemocní, zdravotně postižení nebo umírající byli hospitalizováni v ústavech a existence těchto skupin byla tabuizována. Společnost se snažila udržet zdání, že tady žijí pouze lidé zdraví, silní a před lidmi v ústavech zavírala oči. Pokud dříve senioři měli sníženou soběstačnost, nebo byli zcela nesoběstační byli umístěni do jediného druhu sociálního zařízení a to do státních domovů důchodců. Často zde byli umísťováni i lidé, kteří neměli domov. Tuto péči financoval stát. V těchto sociálních zařízeních byli vícelůžkové pokoje, aby se zde vešlo co nejvíce seniorů, sociální zařízení bylo společné na chodbě. Senioři se na péči nikterak nemohli podílet, bylo rozhodováno za ně a bez nich. Směli se zde používat omezovací prostředky, tak jak uvážil pečující pracovník. O seniory pečovali zdravotní sestry a sanitárky. Zařazení seniorů do sociálních zařízeních bylo podle spádové oblasti, takže senioři neměli možnost volby. Tento systém péče přetrvával až do roku Změna nastala v roce 1989, ale výraznější změna přišla až s platností zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon se dotkl všech uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. Odpovědnost za sociální služby přešli z odpovědnosti státu na odpovědnost jednotlivců, obcí/komunit, krajů, občanské společnosti. Hlavním posláním sociálních služeb je pomoc lidem aby si udrželi nebo znovu získali místo v komunitě, společnosti, nebo ve svém přirozeném společenství. Další významnou změnou je komunitní plánování v poskytování sociálních služeb, kdy každá obec/kraj má zjištěné sociální potřeby a na jejím základě vytváří plán. Podstatou plánu je komunikace mezi zadavateli, poskytovateli a udržovateli sociálních služeb - tím se vytvoří tzv. triáda. V neposlední řadě patří do významných změn i způsob financování poskytovaných sociálních služeb. Základ financování tvoří příspěvek na péči, který je nesoběstačných osobám přiznáván. Tento příspěvek je rozdělen do čtyř stupňů. V České republice je nyní více než 85% pobytových sociálních zařízeních zřizováno kraji nebo obcemi. Pobytové služby dnes poskytují i nestátní neziskové organizace, mezi které patří občanská sdružení, nebo církev. Všechny sociální služby mohou poskytovat pouze 13

14 registrovaní poskytovatelé sociálních služeb. Kdy registraci je možné získat pouze při splnění zákonných podmínek. Sociální služby mohou poskytovat pouze taková zařízení, která mají schválenou registraci. Poskytovatelem sociálních služeb může být subjekt zřizovaný obcí a krajem, nestátní neziskové organizace a ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby jsou financovány z více zdrojů. Zdroje mohou být: státní dotace a granty, dotace ze strukturálních fondů, příspěvky zřizovatelů, příjmy od uživatelů, příspěvky na péči, příjmy z veřejného zdravotního pojištění, příspěvky samosprávných celků, dary, vedlejší hospodářská a mimořádná činnost. Pobytové sociální služby jsou nejčastěji financovány: z plateb uživatelů sociálních služeb, z příspěvku na péči, ze státních dotací, z příjmů veřejného zdravotního pojištění. Terénní a ambulantní sociální služby jsou nejčastěji financovány: z plateb uživatelů sociálních služeb, z příspěvků na péči, ze státní dotace. [11] Sociální služby se dělí: a) Sociální poradenství je to nedílná součást všech sociálních služeb. b) Služby sociální péče mají za úkol zabezpečit základní životní potřeby, v případě že tyto potřeby nemohou být zajištěny bez péče jiné osoby. c) Služby sociální prevence slouží k předcházení a zabraňování sociálnímu vyloučení lidí ohrožených sociálně negativními jevy. Podle místa poskytování se sociální služby dělí: a) Terénní služby jsou služby, které jsou poskytovány v místě bydliště jedince (pečovatelská služba) b) Ambulantní služby jsou služby, za kterými jedinec sám dochází, nebo je dovážen do specializovaného zařízení c) Pobytové služby jsou služby, které jsou poskytovány v zařízeních kde jedinec po určitou dobu celodenně nebo celoročně pobývá (domov pro seniory). [11] 2.1 Sociální služby poskytované seniorům V součastné době je snaha o to, aby byli sociální služby poskytovány seniorům nejlépe v jejich přirozeném prostředí. Proto je velmi rozvinutá široká nabídka terénních a ambulantních služeb. 14

15 V pobytových zařízeních jsou seniorovi poskytovány sociální služby na základě individuálního plánu. Je potřeba empatického přístupu a dodržování Evropské charty pacientů seniorů. Cílem služeb není něco vykonávat za klienta, ale hlavním cílem je klientovi pomáhat a podporovat ho aby byl co nejméně závislí a co nejvíce činností zvládl vykonat sám. Mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb patří: - pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; - pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; - poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy; - poskytnutí ubytování, případně přenocování; - pomoc při zajištění chodu domácnosti; - výchovné, vzdělávací a aktivizační činnost; - sociální poradenství; - zprostředkování kontaktu se sociálním prostředím; - sociálně terapeutické činnosti; - pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí; - telefonická krizová pomoc; - nácvik dovedností pro zvládnutí péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění; - podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. [11] 2.2 Zařízení sociálních služeb Mezi zařízení sociálních služeb patří: a) Centra denních služeb dřívější název byl domovinky, je zde poskytována ambulantní služba pro osoby se sníženou soběstačností. Jsou zde poskytovány různé služby (při osobní hygiena, při vyřizování osobních záležitostí). [11] b) Denní stacionáře je zde poskytována ambulantní služba, do stacionáře pravidelně chodí osoby se sníženou soběstačností. V denních stacionářích jsou prováděny aktivizační a sociálně terapeutické činnosti, je zde poskytována komplexní péče. [11] 15

16 c) Týdenní stacionáře je zde poskytována pobytová služba pro osoby se sníženou soběstačností. Provoz je zajištěn v pracovní dny, jsou zde prováděny aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. [11] d) Domovy pro osoby se zdravotním postižením je zde poskytována pobytová služba s celoročním provozem. Tato péče je určená seniorům se sníženou soběstačností a seniorům, kteří potřebují pravidelnou komplexní péči. [11] e) Domovy pro seniory je zde poskytována pobytová služba pro seniory, kteří mají sníženou soběstačnost. Tito senioři vyžadují pomoc v komplexní péči. [11] f) Domovy se zvláštním režimem je zde poskytována pobytová služba s celoročním provozem. V těchto domovech jsou vytvořeny speciální podmínky pro jedince s duševními nemocemi a pro jedince, kteří jsou závislý na návykových látkách. [11] g) Chráněné bydlení je zde poskytována pobytová služba pro osoby se zdravotním postižením, které potřebují pomoc jiné osoby. Jedinci žijí skoro ve stejných podmínkách jak kdyby žili v bytě. Pracovníci chráněného bydlení kontrolují, zda jedinci vše zvládají a zajišťují pomoc při jednotlivých běžných i méně obvyklých činnostech. [11] h) Azylové domy je zde poskytována pobytová služba, která je určena pro jednice, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a došlo u nich ke ztrátě bydlení. Jednotlivé azylové domy jsou zaměřeny na různé skupiny osob (matky s dětmi, osoby mladší osmnácti let). Je zde poskytováno ubytování a služby základního sociálního poradenství. [11] i) Domy na půli cesty je zde poskytována pobytová služba pro osoby do 26 let, které žily dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy nebo jiných zařízeních pro děti a mládež, nebo pro osoby propuštěné z výkonu trestu. Cílem těchto domů je vytvořit těmto kategoriím lidí dobrý start do běžného života. [11] j) Zařízení pro krizovou pomoc je zde poskytována služba jednak terénní, ambulantní i pobytová. Tyto služby jsou pro osoby, které jsou v situaci ohrožení zdraví a života, které nejsou schopny toto ohrožení sami vyřešit. Tato služba nabízí stravu, ubytování, základní sociální poradenství. [11] k) Nízkoprahová denní centra je zde poskytována služba osobám bez přístřeší, pomáhá zajistit osobní hygienu a stravu. [11] 16

17 l) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež je zde poskytována ambulantní služba dětem a mládeži od 6 do 26 let, pokud tyto děti jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy. Hlavním cílem je vhodné využití volného času a nasměrování dětí správným směrem. [11] m) Noclehárny je zde poskytována služba osobám bez přístřeší, zde osoby mohou přenocovat a mají zde podmínky pro provedení osobní hygieny. [11] n) Terapeutické komunity je zde poskytována služba osobám závislým na návykových látkách a osobám s duševním onemocněním. Hlavním cílem je pomoci těmto osobám zbavit se závislosti. [11] o) Sociální poradny zabývají se činnostmi sociálního poradenství a to jednak základního pro člověka v nepříznivé sociální situaci, kdy jsou mu poskytnuty důležité informace, jak danou situaci řešit. Odborné sociální poradenství je zaměřeno na specificky jednotlivé sociální skupiny. Patří sem manželské poradny i půjčování kompenzačních pomůcek. [11] p) Sociálně terapeutické dílny je zde poskytována služba pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Hlavním cílem je sociálně pracovní terapie a díky ní zdokonalování pracovních návyků jedinců. [11] q) Centra sociálně rehabilitačních služeb je zde poskytována služba pro osoby se zdravotním postižením a služba osobám ohroženým sociálním vyloučením. Hlavní cíl je dosáhnout jejich samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. [11] r) Pracoviště rané péče je zde poskytována terénní i ambulantní služba pro děti se zdravotním postižením do věku 7 let, služba je i pro jejich rodiče. Pomáhá rodičům zvládat specifické potřeby dítěte. [11] 2.3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon popisuje podmínky a možnosti jak poskytovat péči fyzickým osobám, které jsou v nepříznivé sociální situaci. Pomáhá jim pomocí příspěvku na péči a pomocí sociálních služeb. Dále tento zákon upravuje předpoklady pro výkon sociálního pracovníka. 17

18 49 Domovy pro seniory 49 (1) V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. 49 (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování; b) poskytnutí stravy; c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; f) sociálně terapeutické činnosti; g) aktivizační činnosti; h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [43] 40 Pečovatelská služba 40 (1) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. 40 (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy; d) pomoc při zajištění chodu domácnosti; e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. (Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb.) [43] 18

19 2.4 Domov pro seniory Podmínky pro přijetí žadatele do domova pro seniory se řídí ( 49 zákona o sociálních službách) kdy: žadatel je osoba se sníženou soběstačností a odpovídajícím věkem, jejíž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. [11] Žadatel o přijetí musí předložit vyplněnou žádost o přijetí do zařízení a další potřebné dokumenty. Žádost se podává na příslušný spádový sociální obor, nebo přímo v nestátním pobytovém zařízení. Po projednání žádosti je žadatel vyrozuměn o přijetí či nepřijetí. Při každém přijetí nového seniora by se tohoto přijetí měl účastnit sociální pracovník, vedoucí zařízení, vrchní sestra, všeobecná sestra, pracovník v sociálních službách, fyzioterapeut a pracovník pro volnočasové aktivity. Senior předá všechny potřebné dokumenty sociálnímu pracovníkovi, je stanoven individuální plán se všemi sociálními službami. Senior podepíše příslušné smlouvy a založí se dokumentace o seniorovi, která obsahuje části zdravotní, ošetřovatelskou, sociální, ekonomickou a ostatní. Sociální pracovník seniorovi určí klíčového pracovníka. Poté je senior proveden po zařízení je mu ukázán jeho pokoj. Je prohlídnut praktickým lékařem pro domov. Dle ordinace lékaře se fyzioterapeut seznámí s jeho doporučeními a se seniorem naplánuje individuální rehabilitační plán. Pracovník pro volnočasové aktivity seznámí seniora s nabídkou možností aktivit a dohodne se, o které aktivity by měl senior zájem. Pracovník pověřený duchovní službou informuje seniora o možnosti bohoslužeb. Senioři platí měsíčně tři základní částky: úhradu za bydlení, stravu a nezbytné služby. Ke každému seniorovi je přistupováno individuálně a dle zdravotního stavu. [8] [11] Klientovi jsou v průběhu dne poskytovány běžné ošetřovatelské činnosti. Dopoledne mají senioři na programu ergoterapii, která probíhá pod vedením ergoterapeuta nebo pracovníka pro volnočasové aktivity. Společně s klientem provádí vhodné aktivizační metody. Odpoledne se většinou pro klienty konají kulturní, zábavné nebo poslechové akce. Fyzioterapeut provádí s klienty během dopoledních nebo odpoledních hodiny pasivní, nebo aktivní cvičení. Toto cvičení může probíhat jednak ve skupinách a jednak individuálně. V průběhu dne mohou senioři využívat služby kadeřnictví, pedikúry a dalších služeb, které se v domově nacházejí. 19

20 V předem určené dny vykonává lékař lékařskou vizitu, sestry poté plní ordinace lékaře, zajistí odběry biologického materiálu i plánovaná vyšetření. Pokud dojde k náhlé změně zdravotního stavu seniora, je podle závažnosti přivolán praktický lékař, nebo zdravotnická záchranná služba a klient je převezen do nemocnice. [11] Služby poskytované ze zákona klientům v Domovech pro seniory Poskytovatelé sociálních služeb musí dodržovat zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Mezi základní služby patří tyto: a) Poskytnutí ubytování - klienti mají většinou v pokojích polohovací lůžko, noční stolek, šatní skříň, jídelní stůl, židle, signalizační zařízení. V dnešní době bývá většinou součástí pokoje i WC a sprcha. WC a prostorná koupelna musí být na každém patře, pro hygienu imobilních pacientů. Pokud si klienti přejí ubytování v jednolůžkovém pokoji, který není momentálně k dispozici, většinou se to řeší ubytováním klienta do pokoje dvoulůžkového a jakmile se uvolní místo, klient se přestěhuje. Každý nově příchozí klient musí být seznámen s návody jak obsluhovat veškeré vybavení na pokojích, musí být informován o bezpečnostních opatřeních, protipožárním režimu a seznámeni s obsluhou výtahů. [11] b) Poskytnutí stravy - klientům je strava podávána 5x a diabetikům 6x denně. Mobilní klienti dochází na jídlo do společné jídelny, klienti imobilní mohou být na invalidních vozících dopravováni do jídelny, nebo dostávají stravu na pokoj. Pokud senioři nejsou schopni se sami najíst, ošetřovatelský personál klientům pomáhá. Druh diety klientovi doporučuje praktický lékař a klient s navrženou dietou musí souhlasit. Skladbu jídelního lístku navrhuje nutriční terapeut a schvaluje praktický lékař. Vždy by se měli brát ohledy na stravovací návyky klienta. Důležitou součástí je i pitný režim. [11] c) Pomoc při osobní hygieně - mobilní klienti si zajišťují osobní hygienu sami. Klientům se sníženou soběstačností, je s osobní hygienou pomáháno. Vždy je ale důležité zapojit klienty co nejvíce do péče o sebe sama a pamatovat na respektování jejich soukromí a studu. Je důležité zjistit, jaké měl klient hygienické návyky a podle toho se mu snažit přizpůsobit celou hygienickou péčí. Dle požadavků a možností klienta hygienickou péči provádíme na pokojích, v koupelně nebo ve společné koupelně. Klientům by měla být poskytována hygienická péče 2x denně, 20

21 při ranní a večerní hygieně. Minimálně jednou týdně se u imobilních klientů provádí celková koupel s mytím vlasů, péči o nehty na rukou i nohou. [11] d) Pomoc při zvládnutí běžných úkonů v péči o vlastní osobu - ošetřovatelský personál dopomáhá klientovi při jeho běžných denních úkonech, nebo přebírá péči za klienta. [11] e) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - je důležité, aby byli senioři ve společenském kontaktu s prostředím, proto ošetřovatelský personál dopravuje i imobilní klienty do společných prostor, nebo na zahradu za ostatními klienty. Zde jsou většinou pořádány společné akce, mezi které patří významná životní jubilea, oslavování svátků, společná posezení, promítání filmů i poslech hudby. Pro menší skupiny mobilních klientů jsou organizovány výlety, procházky a návštěva kulturních akcí. [11] f) Sociálně terapeutické činnosti - prostřednictvím metod socioterapie, se snaží sociální pracovníci o rozvoj nebo udržení sociálních schopností a dovedností. Tyto činnosti podporují seberealizaci klienta a pocit vlastní užitečnosti. [11] g) Aktivizační činnosti - velmi úzce souvisí a navazují na socioterapeutické činnosti. Jejich hlavním smyslem je nalezení vhodných stimulačních a aktivizačních podnětů. Tyto podměty mají za úkol probudit zájem o sebe a uvědomit si svoje potřeby a aktivně se zapojit do sebepéče. [11] h) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí - tato pomoc se zabývá především komunikací, která vede k uplatňování práv a zájmů klienta. [11] i) Další služby mezi další služby patří rehabilitační ošetřování klientů, ergoterapie, duchovní péče. [11] 2.5 Domovy s pečovatelskou službou (DPS) Domovy s pečovatelskou službou nepatří mezi ústavní zařízení sociální péče, ale představují individuální bydlení. Jejich zřizovateli jsou městské úřady. Tento způsob bydlení je mezi seniory velmi oblíbený a vyhledávaný. Senioři uzavírají klasickou nájemní smlouvu, díky ní obdrží byty pro jednotlivce nebo pro dvojice a platí nájem obvyklým způsobem. Hlavním smyslem domů s pečovatelskou službou je poskytování klientům vhodných a usnadněných sociálních služeb při zachování plné autonomie klientů. 21

22 Součástí tohoto zařízení bývají střediska osobní hygieny, prádelna, ordinace lékaře, jídelna, klub důchodců. V těchto zařízeních je klientům poskytována pečovatelská služba. Každý senior pečovatelskou službu využívá individuálně dle potřeby. [8] Pečovatelská služba Žadatelem o zřízení pečovatelské služby je sám občan. Podmět k zavedení služby může kromě občana navrhnou i jeho rodina, sociální pracovnice, zdravotníci. Ošetřující lékař posuzuje míru soběstačnosti žadatele a vyjadřuje se k jeho zdravotnímu stavu. Odbor sociálních věcí vydává rozhodnutí o pečovatelské službě, uvádí i jak bude pečovatelská služba hrazena. Pečovatelská služba je poskytována ve všechny pracovní dny od 7 do 17 hodin. Pečovatelka dochází do domácnosti klientů jedenkrát až dvakrát denně dle potřeby klientů. K zařízením pečovatelské služby také patří prádelny, doprava obědů, doprava nákupu, doprava osob, rozvoz prádla a střediska osobní hygieny. Ve středisku osobní hygieny je poskytováno sprchování, očistné koupele, mytí vlasů, manikúra, pedikúra. Pečovatelskou službu zajišťují příslušné obecní úřady. Od roku 1990 ji mohou poskytovat i nestátní a charitativní organizace. [8] 22

23 3 VOLNÝ ČAS A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY 3.1 Volný čas V celé historii se objevuje potřeba střídání práce a volného času. Dříve tuto možnost měli převážně bohatí a zámožní lidé. Zásadní přeměnu přinesla mechanizace práce a s tím spojené další změny. Dříve dělníci pracovali hodin denně. V dnešní době jsou stále jiné a nové možnosti, např. možnost práce z domu. V dřívějších dobách se lidé ve volném čase věnovali pouze odpočinku, regeneraci sil a zábavě. Teprve v pozdější době se významně rozvíjeli i jiné aktivity cestování, rekreace, sport, vzdělávání. Volný čas lze popsat jako čas, který jedinec věnuje pouze sám sobě. Jak tento čas vyplní záleží jen na něm. Je to doba, kdy je oproštěn od každodenních povinností a každodenního tlaku. Dalším důležitým faktorem je dobrovolnost a svobodná vůle zvolit si, kterým aktivitám se jedinec chce věnovat. Lidské aktivity lze rozdělit do čtyř základních kategorií: práce, rodinné závazky, sociální závazky, aktivity zaměřené na sebeuspokojení a sebevyjádření. Ve vyspělých zemích vynakládají lidé v průměru 1/3 svých příjmů na činnosti ve volném čase. [19] V dnešní době je uváděno mnoho definic volného času. Libovolná doba, která zbývá po ukončení pracovní činnosti a naplnění všech požadavků nutných k zajištění běžného života. [19] Opak doby nutné práce a povinností doby nutné k regeneraci sil. [17] Na volný čas můžeme nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu. Z pohledu vědy, ekonomiky, sociálně-psychologického, politického, zdravotně hygienického. a) Z hlediska vědy - na volný čas lze nazírat z různých úhlů pohledu, kdy každá věda nazírá na něco jiného. Sociologie pohlíží na volný čas jako na symbol věku, sociální poezie, vzdělání, profese a společenského úspěchu. Psychologie pohlíží na volný čas, jako na jeden z různých způsobů vnímání reality, kdy předmětem zájmu je vztah k lidem, nebo také motivace k určité činnosti. Pedagogika a andragogika pohlíží na volný čas jako na vzdělávání ve volném čase. [15] b) Z ekonomického hlediska - z volného času se stalo odvětví, které je využíváno jednak pro výchovně-vzdělávací činnost a jednak pro činnost komerční. Je důležité kolik prostředků společnost investuje do volného času. [15] 23

24 c) Z hlediska sociologického a sociálně-psychologického - tyto hlediska pomáhají jednak utvářet mezilidské vztahy, vytvářet formální i neformální skupiny a přispívají k socializaci jedince. [15] d) Z politického hlediska - jednotlivé nabídky aktivit pro volný čas by ve městech a obcích měli tvořit funkční systém, nemělo by dojít k preferování institucí nebo organizací. [15] e) Ze zdravotně-hygienického pohledu - zabývá se podporováním tělesného, duševního vývoje člověka, uspořádáním režimu dne, hygienou prostředí. [15] Druhy volného času a) Čas pracovní vyplněn nějakou pracovní činností. b) Čas vázaný či polovolný zaměření na objektivní povinnosti, péče o vlastní osobu, stravování, hygienu, spánek, péče o domácnost, děti. c) Čas volný d) Čas odpočinkový vyplněn nenáročnými a psychicky klidnými činnostmi. e) Čas rekreační vyplněn rekreační aktivitou. f) Čas zájmový vyplněn aktivitami, které jsou zaměřeny na rozvíjení individuálních potřeb. [19] Funkce volného času a) Rekreace patří sem: psychické uvolnění, shromažďování sil. b) Kompenzace patří sem: potěšení, bezstarostnost. c) Edukace patří sem: potřeba se dále vzdělávat, potřeba po zážitcích. d) Kontemplace patří sem: potřeba klidu, čas pro sebe sama. e) Komunikace patří sem: potřeba sociálních vztahů, empatie, láska. f) Integrace patří sem: potřeba emocionální jistoty, vztahů. g) Enkulturace patří sem: potřeba kreativního rozvoje. h) Participace patří sem: potřeba angažovanosti, spoluodpovědnost. [19] Oblasti volného času Základními oblastmi volného času jsou odpočinek, zábava, rekreace, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolně prospěšná činnost. [5] 24

25 3.1.4 Aspekty ovlivňující prožívání volného času a) Věk - vrcholem volnočasových aktivit je věk kolem 17 let. V této době se utváří i specifické kulturně-společenské zaměření člověka a celkový jeho životní styl. Postupem času s přibýváním pracovních a rodinných povinností četnost volnočasových aktivit klesá. [19] b) Pohlaví - ženy se častěji věnují rodinným povinnostem, rády navštěvují kulturní akce, divadla, galerie, více se věnují četbě. Oproti tomu muži se více věnují sportovním činnostem a sebevzdělávání. [19] c) Sociální skupina - každá sociální skupina do které jsou lidi zainteresováni, např. rodina, kamarádi, spolupracovníci má svoje hodnoty a normy. [19] d) Bydliště - ještě stále výrazný rozdíl, je rozdíl mezi bydlením ve městě a na vesnici. Tento rozdíl už je ale na ústupu. Ve městě se lidé ve svém volném čase věnují různým aktivitám. Na vesnici více přetrvává práce kolem domu, práce na zahradě. Ve městě je všeobecně více možností a nabídek než na vesnici. [19] e) Profese - s rostoucím průmyslem dochází k oddělení domova a pracoviště, často se musí za prací dojíždět. [19] f) Vzdělání - bylo prokázáno, že s vyšším vzděláním dochází k většímu zájmu o sport, četbu, návštěvu kulturních zařízení, výlety. Negativem u vysokoškolsky vzdělaných lidí je neschopnost se oprostit od práce a věnování se pouze rodině. [19] 3.2 Volnočasové aktivity Pohybová aktivita ve vyšším věku Postupně ve vyšším věku dochází k úbytku energie. Tento úbytek začíná již od 30 let, do 75 let a dosáhne u žen 37 % a u mužů 35 %. Před každým cvičením je důležité rozcvičení, snižuje se tím riziko úrazu a poškození. Jeho cílem je připravit pohybový i oběhový systém na zátěž. U seniorů je vhodné, aby byla nižší intenzita cvičení, ale aby toto cvičení trvalo delší dobu. Za základní dobu cvičení na den se počítá 30 minut. Tento úsek se může rozdělit během dne do tří časových úseků. Cvičení by mělo být pravidelné, nejlépe každý den. Nejlevnějším, nejdostupnějším a nejméně rizikovým typem cvičení je chůze. Dále je vhodná jízda na kole, nebo na domácím ergometru, plavání a cvičení ve vodě. 25

26 Cvičení by mělo být po sériích, provádějí se 2 až 3 série. Mezi jednotlivými cvičeními se vkládají přestávky. [9] Význam tělesné zátěže pro seniory je v tom, že pomáhá seniorům zvládnout každodenní pohybovou zátěž bez obtíží a únavy, pomáhá zvyšovat odolnost proti tělesné námaze, pomáhá zvyšovat svalovou sílu, snižuje u seniorů riziko pádu, snižuje riziko vzniku onemocnění, udržuje psychickou rovnováhu, pomáhá zvyšovat sílu, flexibilitu, kardiorespirační zdatnost. [9] Muzikoterapie Hudba se váže ve svých počátcích z hlediska antropologického, sociálního a teologického na kult, na smyslovou a magicko-rituální funkci hudby. Hudba dříve byla náboženským a léčitelským rituálem. Při léčitelských rituálech uvolňovali lidé při hudbě svoje emoce. Léčitelské rituály se skládají ze tří fází. Do těchto fází patří fáze přípravná obsahuje koncentraci, očistu a zvnitřnění. Druhá fáze je fáze realizace rituál doprovází zapálení ohně, přinesení obětí, přeříkávání modliteb a zaklínadel. Doprovodné prvky jsou zpěv a tanec. Třetí fází je fáze vyhodnocení a reflexe kdy proběhne vzájemné hodnocení jednotlivými účastníky rituálu. Z historie muzikoterapie dnes vychází i moderní muzikoterapie. Muzikoterapie se začala rozvíjet po druhé světové válce do dnešní podoby. Dnešní muzikoterapie má podobu léčebně, speciálně, sociálně-pedagogické a psychoterapeutické muzikoterapie. Významnými osobnostmi jsou Christoph Schwabe a Julietty Alvin. Muzikoterapie je vhodná pro všechny věkové kategorie. Muzikoterapie má formu individuální a skupinovou. Individuální forma je založena na samostatné práci s terapeutem, klient si přináší svá životní témata, která jsou zpracovaná pomocí zvukové projekce. Skupinová forma je skupinové dění je přímo zařazeno do hudebního děje. Ve skupině je maximálně dvanáct lidí, terapeut se přímo s klientem rozhodne, která forma je pro něj nejvhodnější. [25] Definice muzikoterapie zní: Muzikoterapie jako pragmaticky a empiricky orientovaná vědecká disciplína stojí v systému hudebních věd na hranici s hudební psychologií, pedagogikou, sociologií, etnologií, hudební akustikou a hudební teorií, filozofií a estetikou. [25] Mezi hlavní cíle muzikoterapie lze zahrnout, že slouží ke zmírnění psychických a fyzických problémů, pomáhá klientovi dosáhnout souladu se sebou samotným a se svým 26

27 okolím, slouží k lepšímu poznání sebe sama, pomáhá ke zvýšení sebehodnoty jedince, umožňuje lepší sebevyjádření, pomáhá zlepšit motorickou a sociální koncentraci. [25] Mezi koncepty muzikoterapie patří koncept pedagogický, medicínský, psychoterapeutický. Pedagogický se zaměřuje na procesy učení, sociální integrace a komunikace. Slouží k zlepšení koncentrace, paměti a vnímání. Cílovou skupinou jsou většinou lidé s tělesným nebo mentálním postižením. Medicínský, z tohoto konceptu hudba slouží jako audioanalgetikum nebo sedativum. Vede ke snížení reakce na stres, slouží k odvrácení pozornosti, ovlivňuje prožívání bolesti. Slouží k posílení vztahů klient-rodinafyzioterapeut. Psychoterapeutický má podobné nasměrování jako verbální psychoterapie. [25] Mezi základní druhy muzikoterapie patří: a) Receptivní muzikoterapie zaměřuje se na poslech hudby, zvuků, šumu, ticha. b) Aktivní muzikoterapie využívá pohybu, tance, výtvarného projevu a další. c) Strukturovaná muzikoterapie klienti hrají podle předem stanovených pravidel. [25] Arteterapie Definice arteterapie zní: Arteterapie v širším slova smyslu znamená léčbu uměním, včetně hudby, poezie, prózy, divadla, tance, výtvarného umění. Arteterapie v užším slova smyslu znamená léčbu výtvarným uměním. [20] Z historického hlediska lze arteterapii zařadit již do doby pravěké, kde nacházíme různé jeskynní malby na stěnách. Hlavní význam sloužil pro komunikaci s Bohem. Historické kořeny arteterapie vychází z umění jako tvořivá činnost a z umění jako terapie. Z hlediska umění je vnímána jako odpočinková činnost, která obohacuje náš život. Umělci arteterapii využívali ve zdravotních nebo výchovných zařízeních a zaznamenali jejich léčebné účinky. [3] Hlavní význam spontánní arteterapie zlepšuje tvořivost lidí, podporuje sebeuzdravující procesy, vyžaduje aktivní zapojení, umožní ochotu riskovat, umožňuje jedinečný způsob sebevyjádření, poskytuje neverbálnost. [3] Mezi hlavní cíle arteterapie patří individuální a sociální cíle. Individuální cíle pomáhají k uvolnění, lepšímu sebeprožívání a sebevnímání, poznání vlastních možností, uspořádání svých zážitků, růstu osobní svobody a motivace, rozvoji osobnosti, rozvoji fantazie. Sociální cíle pomáhají k přijetí a uznání druhých lidí, pomoc k navázání kontaktů, 27

28 pro lepší komunikaci, pomoc k společnému řešení problémů, získání zkušeností, pochopení, že i ostatní mají stejné problémy jako já. [20] Arteterapie se dělí na receptivní, produktivní, individuální, skupinovou. a) Arteterapie receptivní - hlavním cílem je poznání nitra a pocitů jiných lidí. Vyžaduje potřebu vcítění do díla, díky kterému může objevit duchovnost, životní sílu vlastní emoce, smutek a naději. [20] b) Arteterapie produktivní - použití konkrétních tvůrčích činností, kam patří modelování, kresba, malba. [20] c) Arteterapie individuální - klient má arteterapeuta pouze pro sebe, navazuje s ním úzký kontakt, díky tomu vzniká hlubší emocionální zážitek. Nejčastěji se tento typ arteterapie používá u lidí, kteří nemohou být pohromadě s jinými klienty. Jsou agresivní, nebo mají psychopatologické jevy. [20] d) Arteterapie skupinová mezi výhody patří: sociální učení probíhá rychleji a intenzivněji, slouží k podpoře lidí, kteří mají stejné problémy, je demokratičtější, je více ekonomická, za stejný čas se pomůže více lidem. Mezi nevýhody patří: hůře se dosahuje diskrétnosti, u individuální se diskrétnost dosáhne lépe, skupina se hůře organizačně dá zvládnout, je důležitá lepší pozornost a obratnost terapeuta, každému jednotlivci se v rámci celé skupiny věnuje méně času. [20] Dramaterapie Definice dramaterapie zní: Dramaterapie je léčebně-výchovná disciplína, v níž převažují skupinové aktivity využívající ve skupinové dynamice divadelních a dramatických prostředků k dosažení symptomatické úlevy, ke zmírnění důsledku psychických poruch i sociálních problémů a k dosažení personálně sociálního růstu a integrace osobnosti. [24] Nejčastější skupinu lidí, u kterým se dramaterapie používá jsou lidé s mentálním postižením, psychiatrickou diagnózou, lidé s poruchami učení a chování, jedinci sociálně vyloučení, jedinci ve výkonu trestu a gerontologičtí klienti. Individuální dramaterapie se většinou používá u pacientů s autismem, nebo u pacientů trpících posttraumatickým stresovým syndromem. Do skupinové terapie patří rodinná a partnerská dramaterapie. [24] 28

29 Mezi hlavní cíle arteterapie patří zvyšování sociální inteligence a interakce, pomáhá klientům naučit se schopnosti uvolnit se, pomáhá klientům zvládnout svoje emoce, pomáhá změnit nekonstruktivní chování, pomáhá rozvíjet spontánní chování, pomáhá s rozvojem koncentrace a představivosti, pomáhá s posílením sebedůvěry a sebeúcty, pomáhá k procvičení paměti a pomáhá klientům si uvědomit, co v životě dokázali. [24] Mezi základní formy dramaterapie patří: a) Ambulantní forma je záležitostí občanských sdružení, speciálních škol, neziskového sektoru. b) Klinická forma je záležitostí léčeben, psychiatrických oddělení, klinik. c) Forma vedená v denních sanatoriích a stacionářích. [24] Akupresura Akupresura je tradiční čínská masáž, je založena na tlaku prstů. Z historického hlediska existuje již tisíc let. Staří Číňané vytvořili systém, který umožňoval léčení i prevenci. Je při ní velmi důležitá spolupráce s nemocným. Podle Číňanů se energie veškerého tvorstva neustále pohybuje mezi dvěma extrémy. Tyto extrémy se navzájem střídají. V jin vždy převládá něco z jang a naopak. K principu jang patří: slunce, oheň, teplo, léto, aktivita, mužnost. K principu jin patří: měsíc, tma, voda, noc, klid, zima, ženskost, pasivita, koncentrace. Při akupresuře a akupunktuře dochází ke stimulaci určitých důležitých bodů. Většina těchto bodů se nachází ve tkáni pod kůží. Při akupunktuře se používají velmi jemné jehly z oceli a v akupresuře se používají techniky masáže a tlaku prstů. Toto léčení provádí pouze dobře vyškolený odborník. Body se mají stlačovat kolmo k povrchu kůže bříškem prstů a pak lehce kroužit ve směru hodinových ručiček. Je potřeba tlak stupňovat při každém výdechu. Mezi další techniky patří lehká vibrace nebo rytmické poklepávání špičkami prstů. Akupresura se může aplikovat 3x denně, pokud to nečiní žádné obtíže a bolesti. Silný tlak by se měl aplikovat méně než slabší, můžeme jej aplikovat 3x až 5x po sobě po kratší dobu. Akupresura se používá pro zlepšení vitalizace a aktivizace, pro zmírnění jednoduchých zdravotních obtíží a dalších lehčích onemocnění, u velmi oslabených lidí, u dětí, pro podporu tradiční léčby. 29

30 Akupresuru není vhodné používat při lokálních změnách na kůži, hnisání, zánětech, po požití alkoholu, před jídlem nebo po jídle, pokud se potíže zhoršují nebo vracejí. [12] [21] Meditace Vždy při meditaci je potřeba mít klidné prostředí, nejlepší je se zavřenýma očima. Měl by se předříkávat text písně např. modlitba sv. Františka. Slova by se měla předříkávat pomalu a poklidně. Tyto poklidná slova umožňují lepší procvičení koncentrace. Nejlepší doba pro meditaci je ráno. Je dobré, aby meditace probíhala vždy ve stejnou dobu a pravidelně. Meditace je vhodné se věnovat tak 30 minut denně. Nejlepší pro meditaci by byla speciální místnost, nebo alespoň kout. Místnost pro meditaci by měla být klidná, tichá, mělo by tam být chladno. Neměla by to být přeplácaná místnost, spíš méně zařízena. Dobré je meditovat v kolektivu. Při meditaci se doporučuje vzpřímená podoba. Vyrovnaná záda, páteř, krk a hlava, vše v jedné linii. Pokud sedíme na židli, tak židle by měla mít opěradlo a opěrky pro ruce. Další možností je posadit se na zem na polštář se zkříženýma nohama. [4] Masáž Definice masáže zní: Masáž je ručně prováděné mechanické ovlivňování kůže a svalstva s objektivními účinky pro léčebné účely. [18] První historická zmínka o masáží pochází již z Číny a Egypta. Masáž se již používá celá tisíciletí. Používá se k předcházení nemocem a léčení, pomáhá udržovat tělo a ducha ve formě. Základ slova pochází ze slova massé, massa což znamená tvarovati, hnísti. V Evropě pochází první zmínka o masáži od evropského lékaře Hippokrata. V době středověku masáž upadla, protože se hledělo pouze na duševní stránku člověka, nikoliv však tělesnou. V 19. století dochází k rozvoji masáže převážně ve Švédsku, Německu, Francii. [6] [22] Masáž slouží pro lepší zharmonizování nervového systému a dechu, slouží k doplnění energie pro imunitní systém, slouží k lepší stimulaci krevního a lymfatického oběhu, podporuje lepší obranyschopnost těla, slouží k uvolnění svalů po namáhavém sportu, zvyšuje svalové napětí, připravuje svaly k činnosti, podporují prokrvení kůže a odplavování nečistot, slouží ke zmírnění bolesti, zlepšuje kloubní pohyblivost, snižuje psychické napětí. [6] [22] 30

31 Základem jsou ruce maséra. Další možné pomůcky mohou být polštáře, ručníky, masážní rukavice, popruhy, kartáč, masážní míček ježek, masážní olej, mýdla, pudry, oleje, masti, krémy, emulzní prostředky. [6] [22] Celkové účinky masáže jsou: a) Mechanické projevuje se jako výsledek působení tlaku a pohybu na lidský organismus. Slouží k podpoře mízní a žilní drenáže. b) Fyziologické vede ke zvýšení metabolismu a krevního oběhu, ve svalech vede k odstranění kyseliny mléčné. c) Reflexní jsou vedeny ke konkrétnímu orgánu aferentními vlákny a zpět naopak eferentními vlákny, snižují svalové napětí a bolest. d) Psychologický účinek vede ke zvýšení relaxace a snížení úzkosti [6] Mezi masážní techniky patří tření, hnětení, roztírání, tepání, chvění, pohyby v kloubech. a) Tření používá se nejčastěji, vede se od vzdáleného místa směrem ke středu, směrem k trupu. Třením se masáž zahajuje i končí. b) Hnětení slouží k uvolnění měkkých tkání, používá se pro masáž dlouhých a bříškatých svalů. c) Roztírání tato technika ovlivňuje podkožní tkáně, vazivo a svaly. Vhodné využití je pro ztuhlé partie, využívá se v okolí kloubů. d) Tepání tato technika se provádí v rychlém a neměněném tempu, účinek závisí na hloubce a frekvenci provedení. Používá se před sportovním výkonem. e) Chvění je potřeba, aby masírovaná oblast byla naprosto uvolněná, masírovaná část se uchopí prsty a rozechvívá se rychlými pohyby do stran. f) Pohyby v kloubech rozeznáváme tři druhy pohybů: pasivní, aktivní, a smíšený. Nejdříve se provádí pasivní pohyb, který je poté následován pohybem aktivním přímo masírovaným. Pohyb může být v jednom nebo více kloubech. [6] Základem jsou ruce maséra. Další možné pomůcky mohou být polštáře, ručníky, masážní rukavice, popruhy, kartáč, masážní míček ježek, masážní olej, mýdla, pudry, oleje, masti, krémy, emulzní prostředky. [6] [22] V místnosti má být dostatečné teplo, ale nemá zde být průvan. Měla by být dostatečně velká, aby se masér mohl volně pohybovat kolem masážního lůžka. Měli by zde být věšáky a skříně na odložení oblečení. Místnost by měla být čistá. 31

32 Masážní stůl je nejlepší elektrický, který je i výškově nastavitelný, dlouhý cm. [6] Před masáží by se vždy měl masér informovat, zda klient byl již někdy masírován. Je potřeba mu vhodně vysvětlit postup masáže i jak moc musí být odhalen. Při masáží vždy odhalujeme pouze tu část, kterou právě masírujeme. Při masáži šíje se oděv vysvleče až po lopatky. Při masáži zad se masírovaný vysvleče do půl těla. [6] Mezi celkové kontraindikace patří to, že seniora nemasírujeme při vyčerpání a nadměrné tělesné zátěži, při akutním zranění pohybového aparátu, při svalovém zánětu, při poruše krevního oběhu, při onemocnění kůže bakteriální nebo virovou infekcí, při horečkách, při nádorových onemocněních, ihned po jídle. [6] Mezi částečné kontraindikace patří nemasírovat místa, kde se trny nachází přímo pod kůží, podpaží, podkolení, oblast třísel, podkolení jamky, prsní bradavky u mužů, u žen celá prsa, pohlavní orgány, břicho při bolestech a menstruaci, plísně, bradavice, kožní poranění, oblasti, kde se nachází více zvětšených žil. [6] Spánek Abychom měli kvalitní a dostatečný spánek tak bychom se před spánkem měli vyhýbat pití kávy a náročnému cvičení. Často přemýšlíme večer v posteli nad událostmi minulého dne. Je potřeba se oprostit od všech negativních myšlenek. Místo ke spánku by mělo být klidné, uklidňující. Postel by neměla být mezi dveřmi a oknem. K dobrému spaní přispívá i kvalitní matrace. Nejlepší poloha pro spaní je naboku, pomáhá k hlubokému dýchání nosem. Pod hlavou by nemělo být moc polštářů, je dobré zachovat správnou a plynulou linii krku a páteře. Pokud si chceme jen krátce odpočinout je vhodné si lehnout na břicho a otočit hlavu na jednu stranu. Nohy mírně od sebe a ruce podél boků. Boční relaxační poloha je vhodná pro celonoční spánek, kdy hlava a páteř je v jedné linii. Modifikovaná poloha mrtvoly je vhodná také pro celonoční spaní. Položíme se na záda, nohy od sebe, ruce od těla a obrácené dlaně vzhůru. [10] 32

33 4 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ A UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU 4.1 Vzdělávání dospělých a seniorů Andragogika je vědní a studijní obor zaměřený na veškeré aspekty vzdělávání a učení se dospělých. [2] Pojem pochází z přeneseného významu slova doprovázení mužů. Neboli doprovázení člověka při jeho cestě za vzděláním. Poprvé byl tento pojem použit vysokoškolským německým učitelem Kappem. [2] Edukace seniorů Od poloviny 20. století se začíná uplatňovat samostatná věda gerontagogika. Tato věda byla původně zamýšlená jako teorie výchovy a vzdělávání pro stáří a ve stáří. V dnešní době se na ní pohlíží jako na edukaci seniorů, preseniorskou edukaci a proseniorskou edukaci. Podle dělaných výzkumných pozorování se prokázalo, že i starší lidé mají dostatečný kapitál pro učení. Fyzická výkonnost u lidí postupně klesá a ubývá, ale psychická výkonnost je naopak při správné stimulaci stále na vrcholu. Mozek se chová jako sval a pokud je pravidelně trénován tak podává vyšší výkon. [19] a) Proseniorská edukace - v dnešní době je problém vzájemného soužití generací. Dříve staří lidé patřili do rodin, byli jejich součástí a každému to připadalo naprosto přirozené. Špatné vztahy mezi generacemi způsobují nedostatek osobní zkušenosti, rozpad tradičního i celkového rodinného klimatu. Proto je důležitá oblast proseniorské edukace, která zahrnuje přípravu na stáří. [19] b) Preseniorská edukace - celkové zvládnutí stáří vychází z toho, jak lidé zvládají jednotlivé vývojové etapy. Každou následující etapu zvládne jedinec tím lépe, čím kvalitněji se mu podařilo prožít etapu předcházející. Proto je potřeba již v produktivním věku se seznamovat se všemi okolnostmi a důsledky, které následující období přináší. A dobře se připravit na odchod do důchodu. Celoživotní příprava zahrnuje přípravu zdravotní, sociální a ekonomickou. Zdravotní příprava zahrnuje seznámení se s jednotlivými důsledky stáří a osvojení si správného životního stylu. Sociální příprava zahrnuje naleznutí jak správně vyplnit volný čas, navázání 33

34 mimopracovních kontaktů. Ekonomická příprava znamená vyřešení budoucí finanční situace. [19] c) Seniorská edukace - i ve stáří mají senioři potřeby být aktivní a užiteční. Potřebu něco vytvářet, mít nějaké uznání a nebýt pouze závislým. Mezi hlavní potřeby patří: - Nezávislost především v oblasti použití služeb a možnosti vzdělání. - Participace zahrnuje možnost předávat dál své zkušenosti a podílet se na vlastních rozhodnutích. - Seberealizace mít možnost se realizovat v oblasti vzdělávací, kulturní, duchovní a rekreační. - Důstojnost zahrnuje potřebu slušného zacházení a úcty. - Dostupnost péče zahrnuje přístup ke zdravotnickým, sociálním a právním službám. [19] Možnosti vzdělávání seniorů Motivy seniorů pro další vzdělávání mohou být velmi různorodé. Nejčastěji mezi ně patří: udržení psychické a sociální aktivity, snížení pocitu osamocení, podpora a udržení soběstačnosti, naplnění svých osobních zájmů, doplnění si vzdělání, pokud mu jeho dřívější život neumožnil studovat. [19] Senioři mají možnosti si doplnit další vzdělání různými formami studia, přednášek a kurzů mezi které patří: a) Univerzity třetího věku U3V - Původní zmínky o organizovaném vzdělávání seniorů pocházejí z Francie. První instituci tohoto typu založil profesor Pierre Vellas v roce 1973 v Toulouse. V České republice začali tyto univerzity vznikat v letech 1986 až 1987 a to při Univerzitě Palackého v Olomouci a při Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Postupně se rozšířily i na ostatní vysoké školy, v současnosti se tento typ studia uskutečňuje na více než 45 vysokých školách. Univerzity třetího věku jsou specifickou součástí celoživotního vzdělání. Univerzity třetího věku zahrnují veškerou nabídku vzdělávacích akcí, které pořádají vysoké školy a jejich fakulty, vzdělání je jednoleté až tříleté. Jejich základní charakteristikou je to, že poskytují vysokoškolské vzdělání, na rozdíl od jiných institucí. Univerzity třetího věku poskytují osobám ve vyšším věku zájmové, všeobecné a neprofesní vzdělání. Univerzity třetího věku jsou určeny seniorům 34

35 s maturitou, některé fakulty na této podmínce netrvají. Jednotlivé kurzy trvají od jednoho do šesti semestrů. Poslání univerzit zahrnuje umožnit občanům ve starším věku právo na vzdělání. Toto vzdělání realizovat na značně vědecké úrovni. Udržovat a podporovat jejich fyzickou a psychickou kondici. Podle nejnovějších výzkumů se senioři zajímají nejvíce o kurzy zaměřené na medicínské otázky, psychologii, dějiny umění nebo práci s výpočetní technikou. Nejčastěji Univerzity třetího věku navštěvují lidé od 60 do 70 let. Více studentů tvoří ženy. Mezi hlavní cíle univerzit třetího věku patří: seznámit seniory s různými vědeckými poznatky, rozvíjet bio-psycho-sociální osobnost člověka, umožnit seniorům prohloubit jejich sebepoznání, umožnit seniorům získat náhled a tím umožnit lepší orientaci a přizpůsobení měnící se společnosti, umožnit seniorům vzájemné setkávání generací. Na Univerzitách třetího věku se dají studovat různé obory, záleží na zaměření zájemců o studium. Mezi nabízené obory patří: ekonomika, lesnicko-krajinářský obor, agronomie, zemědělství, člověk a zdraví, člověk a příroda, člověk a umění, člověk a společnost, ekonomické změny společnosti, kvalita potravin a zdraví, výživa Přednáškové cykly jsou většinou naplánovány na dva roky, členěny do čtyř semestrů. Na Univerzitě Palackého v Olomouci nabízejí i studium na tři roky. Každý semestr obsahuje 10 až 13 přednášek. Přednášky bývají doplněny exkurzemi. Po absolvování programů senioři vypracovávají závěrečné testy. Po úspěšném absolvování testů a splnění všech dalších podmínek obdrží certifikát o absolvování Univerzity třetího věku. Poté jsou slavnostně promováni. Vzdělání je pro seniory bezplatné, na některých univerzitách se hradí zápisné. Masarykova univerzita v Brně si za zápisné účtuje 700 Kč. Univerzita Karlova v Praze požaduje poplatek od 100 Kč do 500 Kč, podle druhu kurzu. Poplatek určuje pořádající fakulta, kde rektor stanoví výši poplatku. Podmínkou přijetí seniora na Univerzitu třetího věku je maturitní vysvědčení, důchodový věk a zaslaná přihláška ke studiu. Seznam Univerzit třetího věku v České republice uvádím (viz příloha IV). [13] [19] [28] [30] [37] [38] [54] [55] [57] [58] b) Akademie třetího věku A3V v České republice začali fungovat již v 80 letech. Začali vznikat z iniciativy gerontologických pracovišť. Jsou zakládány v místech, kde není úplná nabídka vysokých škol. Tyto akademie nejsou upravovány žádnými 35

36 legislativami, proto mohou být založené kdykoliv a kýmkoliv. Jsou organizovány pod záštitou různých institucí, např. Červeného kříže, středních škol. Výuka zde probíhá formou přednášek, seminářů, diskuzí. Účastníci neskládají v průběhu studia, ani po něm žádné zkoušky ani atestace, po ukončení dostávají potvrzení o absolvování kurzu. [19] c) Rozhlasová akademie třetího věku vysílá se od roku 1997 na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha. Posluchači této stanice mají možnost absolvovat různé vzdělávací cykly. Tyto cykly jsou zaměřené na historii, literaturu, psychologii, botaniku, sociální komunikaci V rámci každého cyklu zpracovávají písemné práce. Absolventi obdrží na závěr diplom. S tímto cyklem je rovněž spojeno i mnoho dalších aktivit, mezi které patří např. zájezdy ke dni seniorů, studijně rehabilitační pobyty. [19] d) Kluby aktivního stáří, kluby seniorů, kluby dříve narozených, kluby důchodců nabízejí pro účastníky různé besedy, výlety, exkurze, vycházky, kulturní akce, sportovní programy, ruční práce, společenské hry. Vyznačují se větším důsledkem na rozvoj osobních zájmů klientů, edukace je zde ve formě jednorázové, cyklické formy edukace jsou výjimečné. Zřizovateli jsou orgány místní správy, domovy pro seniory, charitativní organizace Tato forma je nejčastější formou sdružování seniorů u nás. [19] e) Sdružení život 90 tato organizace vznikla v roce 1990, je to nestátní a nezisková a dobrovolná organizace. Hlavním cílem je prohlubování kvality života starších občanů. Její činnost je založena na aktivním zapojení seniorů dobrovolníků, kteří jsou ochotni organizovat různé činnosti pro svoje vrstevníky a vystupují v roli lektorů. [19] f) Univerzity volného času UVČ většinou fungují pod záštitou kulturních domů, knihoven, domovu pro seniory První univerzita volného času byla v České republice založena v roce 1993 v Praze. Toto studium je pro všechny, není zde žádná omezená hranice dřívějšího dosaženého vzdělání, jedinou podmínkou je dovršení 18 let. Zájemci o studium nemusejí skládat žádné přijímací zkoušky. Neskládají žádné zkoušky v průběhu, ani v závěru kurzu, ale neobdrží ani žádné osvědčení. Účastníci si kurz platí. [19] g) Centrum celoživotního vzdělávání toto centrum sídlí od roku 2005 v kulturním domě Vltavská v Praze. Žádný program není zakončen zkouškou a studenti neobdrží po jeho absolvování žádný certifikát. Centrum sdružuje různé typy institucí, patří sem: 36

37 - Univerzita volného času množství nabízených oborů doplňuje a rozšiřuje nabídky univerzit třetího věku. [19] - Nabídkový kurz oborů univerzit třetího věku je to nultý ročník univerzit třetího věku. Každý obor se studuje ve dvouhodinové přednášce. [19] - Centrum zdravého stárnutí jsou zde pořádány přednášky se zaměřením na problematiku ochrany zdraví, udržení psychické a fyzické kondice a na udržení celkové nezávislosti ve stáří. Jsou zde nabízeny tři obory: psychika a tělesné zdraví, zdraví životní styl a psychologie. [19] h) Klub vzájemného porozumění je zajišťován studenty Centra celoživotního vzdělání. Mezi nabídku Klubu vzájemného porozumění patří třeba malování, cvičení, ruční práce. [19] i) Rada seniorů České republiky je to občanské sdružení, které bylo založeno v roce Zakladatelem bylo dvanáct členských organizací sjednoceného důchodcovského hnutí. Má registrováno členů. Poskytuje poradenské služby, edukační služby a nabízí i mnohé volnočasové aktivity. [19] j) Český svaz žen nabízí svým členkám pestrou škálu vzdělávání, ve formě přednášek, nebo diskuzí. Hlavními tématy jsou politické problémy, rodina, historie, kultura. [19] 37

38 5 SDRUŽENÍ PRO SENIORY 5.1 Internetové odkazy pro seniory a) Seniorcentrum Elpida Nabízí seniorům informace o seniorcentumu Elpidě. Poskytuje linku důvěry, nabízí školičku internetu a časopis Vital plus. Více informací na internetové adrese [29]. b) Centrum ISenior Informuje seniory o možnostech využití volného času. Více informací na internetové adrese [35]. c) LEDAX Nabízí seniorům informace o nabídce pečovatelské služby a domácí péče. Více informací na internetové adrese [36]. d) Senior tip Internetový magazín nejen pro seniory. Více informací na internetové adrese [51]. e) Seniorclub Poskytuje seniorům cenné rady a informace, informuje o univerzitách třetího věku, nabízí diskusní fórum a seznamku pro seniory. Více informací na internetové adrese [48]. f) Šedesátka Web pro seniory. Informuje seniory o tom jak být aktivní, poskytuje informace o sociálních a zdravotních službách a mnohém jiném. Více informací na internetové adrese [50]. 38

39 g) Třetí věk Web pro seniory. Informuje seniory o zdraví, kráse, cestování, zábavě a dalších. Více informací na internetové adrese [52]. h) Veselý senior Veselý senior je nadační fond, který byl založen na podporu seniorů v roce Získané peníze chce nadační fond použít na podporu seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech pro seniory. Mezi jeho hlavní cíle patří pomáhat seniorům, aby mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Mezi další její cíle patří působení na mladou generaci, aby uchovávala k seniorům princip solidarity a aby na ně nazírala jako na zkušené lidi, od kterých se má co učit. Více informací na internetové adrese [56]. i) Život 90 Život 90 je občanské sdružení, které bylo založeno v roce 1990 na podporu seniorů. Hlavním posláním sdružení je pomáhat seniorům s jejich specifickými problémy. Hlavní snaha je umožnit seniorům žít ve svém přirozeném prostředí, tak dlouho, jak jen to bude možné. Dalším posláním je zajistit seniorům důstojné stáří. Hlavními formami činnostmi tohoto sdružení jsou: zdravotní a sociální služby, charita, služby zdravotní péče, materiální pomoci, konzultační, společenská a poradenská činnost. Pořádají výstavy a galerie, semináře a kampaně, zabývají se publikační činností. Více informací na internetové adrese [59]. j) Gerontologie Gerontologie je informační servis o službách pro seniory. Tyto internetové stránky poskytují informace pro seniory. Informují je o lékařích, o lůžkových zdravotnických zařízeních, denních stacionářích, domovech pro seniory, hospicích. Nabízejí cenné informace o Alzheimerové chorobě a o tom, jak pečovat o pacienty s demencí. Více informací na internetové adrese [34]. 39

40 k) Pečující Tyto internetové stránky jsou určeny osobám, které pečují a starají se o své blízké. Informace zde naleznou převážně rodinní příslušníci, kteří pečují o dlouhodobě nemocnou osobu. Více informací na internetové adrese [45]. l) Rada seniorů české republiky Tento internetový portál nabízí cenné informace pro seniory. Na těchto stránkách se senioři mohou dozvědět o: doplatcích za léky, novém nájemném, příspěvku na bydlení. Informuje o různých sdruženích pro seniory. Více informací na internetové adrese [45]. m) Umírání Internetový portál, který poskytuje informace pro pacienty i jejich rodinné příslušníky. Informuje je o kontaktech na hospice. Pomáhá poskytovat péči umírajícím i rady pozůstalým. Více informací na internetové adrese [53]. n) Gerontologické centrum v Praze Gerontologické centrum se nachází v Praze, je příspěvkovou organizací městské části Praha 8. Centrum vzniklo v roce 1992 a ředitelkou je MUDr. Iva Holmerová, PhD. Gerontologické centrum spolupracuje s jinými institucemi a organizacemi, jeho hlavním cílem je poskytnou občanům v Praze 8 sociální a zdravotní služby. Více informací na internetové adrese [33]. 5.2 Kluby pro seniory (kluby důchodců) Náplň práce klubu pro seniory Kluby pro seniory sdružují seniory a nabízejí jim přátelské posezení. Senioři se věnují hudbě, tanci, zpěvu, hraní společenských her, oslavují zde společná jubilea, jezdí společně na zájezdy, navštěvují společně kulturní akce. [40] 40

41 5.3 Kontakty na kluby důchodců na blanenském a brněnském okrese - Městský klub důchodců, Dvorská 2, Blansko - Klub seniorů obec Březina - Klub důchodců Rudice - Klub důchodců Křtiny - Klub důchodců Adamov - Klub seniorů, Václavská 3, Brno - Klub seniorů, Křenová 39, Brno - Klub důchodců, Farní 316/21, Brno - Klub seniorů Kohoutovice - Klub důchodců, Čeňka Růžičky 28, Brno-město - Klub seniorů Komárov - Klub seniorů Heršpice - Senior klub Bystrc, Pálkova 6, Brno - Klub seniorů, Náměstí 9. května, Boskovice [26] [27] [31] [32] [39] [40] [41] [43] [46] [47] [49] 41

42 6 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů, kterým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik času při nich stráví. 1 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. 1 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. 2 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. 2 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. 3 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 3 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 4 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. 4 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. Cíl č. 2: Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabídkou a množstvím volnočasových aktivit, nebo zda jim některé volnočasové aktivity chybí. 42

43 5 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. 5 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. 6 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami. 6 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a jejich spokojeností s volnočasovými aktivitami. Cíl č. 3: Zjistit, zda seniory v závislosti na jejich pohlaví a nejvyšším dosaženém vzdělání omezují finanční prostředky v provozování volnočasových aktivit. 7 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů. 7 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a pohlavím seniorů. 8 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů. 8 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi uváděným omezením finančními prostředky na volnočasové aktivity a nejvyšším dosaženým vzděláním seniorů. Cíl č. 4: Zjistit informovanost seniorů o studium na Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. 43

44 9 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. 9 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi místem bydliště seniorů a informovaností o Univerzitách třetího věku, patřících do programu celoživotního vzdělávání. 44

45 7 METODIKA 7.1 Metodologie výzkumného šetření Výzkumná studie byla zaměřená na zjištění toho, jak senioři tráví svůj volný čas. Pro sběr dat jsem využila metodu dotazníkového šetření. Metodu jsem si vybrala z důvodu možnosti získání rychlého sběru dat od velkého počtu respondentů. Dotazníky byly distribuovány v období od května do června Dotazníky byly určené pro seniorskou populaci nad 65 let (dle Neugartenové). Seniorskou populaci jsem si rozdělila na tři skupiny. Na skupinu seniorů, kteří bydlí v domovech pro seniory, na seniory, kteří žijí v domech s pečovatelskou službou a na seniory žijící v domácím prostředí. Celkem jsem rozdala 450 dotazníků, z toho 150 dotazníků do domovů pro seniory, 150 dotazníků do domů s pečovatelskou službou a 150 dotazníků do domácího prostředí. Dotazníky jsem seniorům distribuovala osobně, výběr respondentů byl účelový. Před vlastním rozdáním dotazníků jsem si udělala pilotní studii u 10 respondentů. Na základě pilotní studie jsem tři otázky v dotazníku jinak formulovala, aby byly pro seniory lépe pochopitelné. Dotazník byl složen ze tří částí. První částí dotazníkového šetření byl test MMSE (Mini Mental State Examination) (viz příloha III). Druhou části byl test ADL (Základních všedních činností dle Barthelové (viz příloha II). Třetí část dotazníků sloužila ke zjištění charakteristiky respondentů a jejich volnočasových aktivit (viz příloha I). Test MMSE (Mini Mental State Examination) v českém překladu Kritická škála mentálního stavu. Je to nejpoužívanější test pro hodnocení kognitivních funkcí starších osob. Test je sestaven ze třiceti otázek, správná odpověď se hodnotí jedním bodem. Tento test je vhodný pro screening kognitivních funkcí. Obsahuje oblasti: orientace, registrace, pozornost a počty, paměť, jazyk a praktickou část. Vyhodnocení testu: bez poruchy kognitivních funkcí, lehká demence, 9-17 středně těžká demence, méně než 9 bodů těžká demence. Test základních všedních činností podle Barthelové - ADL. Zkratka ADL je z anglického slova activities of daily living, v českém překladu to znamená běžné denní činnosti. Tento test je jeden z nejpoužívanějších testů u nás, v Evropě i v USA. Má zjistit závislost seniorů a hodnotí jejich samostatnost v provedení jednotlivých činností. Obsahuje deset položek: najezení a napití, oblékání, koupání, osobní hygiena, kontinence moči, 45

46 kontinence stolice, požití WC, přesun lůžko - židle, chůze po rovinně, chůze po schodech. Respondenti zde odpovídají, zda jednotlivé položky zvládnou sami, s pomocí nebo nezvládnou vůbec. Tento test se hodně využívá při přijetí seniorů do nemocnice nebo do sociálního zařízení. Vyhodnocení testu: bodů nezávislost, bodů lehká závislost, bodů závislost středního stupně, 0 40 bodů vysoká závislost. Třetí část otazníku byla složena z 19 položek. Položka č. 1-6 zjišťovala demografické údaje o respondentech. Položka č se zabývala problematikou volnočasových aktivit. Položky č. 4 a 8 sloužili k ověření vztahu mezi bydlením a aktivitami, kterým se respondenti věnují (viz hypotéza č. 1). Položky č. 2 a 8 sloužili k ověření vztahu mezi věkem a aktivitami, kterým se respondenti věnují (viz hypotéza č. 2). Položky č. 1 a 7 sloužili k ověření vztahu mezi pohlavím a časem, který je věnován volnočasovým aktivitám (viz hypotéza č. 3). Položka č. 7 a test ADL sloužil k ověření vztahu mezi časem, který je věnován volnočasovým aktivitám a soběstačností respondentů (viz hypotéza č. 4). Položky č. 13 a 4 sloužili k ověření vztahu mezi spokojeností a místem bydliště (viz hypotéza č. 5). Položky č. 9 a test ADL sloužili k ověření vztahu mezi spokojeností a soběstačností (viz hypotéza č. 6). Položky č. 10 a 1 sloužili k ověření vztahu mezi financemi a pohlavím (viz hypotéza č. 7). Položky č. 10 a 3 sloužili k ověření vztahu mezi financemi a vzděláním (viz hypotéza č. 8). Položky č. 4 a 15 sloužili k ověření vztahu mezi místem bydliště a informovanosti o U3V (viz hypotéza č. 9). Ke zpracování výsledku mojí diplomové práce jsem použila program Microsoft Office Excel a školní program Masarykovy univerzity STATISTICA Cz. V první části mého dotazníkového šetření jsem výsledky zpracovala pomocí výpočtu absolutní a relativní četnosti. Absolutní četnost vyjadřuje počet respondentů, kteří odpověděli na danou možnost odpovědi a relativní četnost vyjadřuje toto množství respondentů v procentech. Dále jsem u některých položek znázornila absolutní a relativní četnosti pomocí grafů a tabulek. V položkách č. 2 a 7 jsem vypočítala i směrodatnou odchylku a arytmetrický průměr. Ve druhé části mojí diplomové práce jsem prováděla výzkumnou studii problematiky volnočasových aktivit. Stanovila jsem si několik cílů a na základě těchto cílů i jednotlivé hypotézy. Pro statistické ověření byl použit test dobré schody Chí-kvadrát, pro hladinu významnosti p 0,05. Pro uplatnění Testu dobré schody Chí-kvadrát je zapotřebí si stanovit nulovou a alternativní hypotézu. Obecně platí, že nulová hypotéza (H0) je předpoklad, že mezi 46

47 sledovanými jevy není vztah (souvislost, rozdíl). Alternativní hypotéza (HA) je předpoklad, že mezi sledovanými jevy vztah (souvislost, rozdíl) je. Přijmutí nebo vyloučení těchto hypotéz se rozhodne na základě testování nulové hypotézy, kdy se pro tento účel vypočítává testové kritérium (x 2 ). Dle vzorce (P-O) 2 x 2 = Σ O Kdy x 2 je testové kritérium chí-kvadrát, P je pozorovaná četnost, O je očekávaná četnost. Očekávaná četnost je taková četnost, která odpovídá nulové hypotéze. Testové kritérium je rozdíl mezi pozorovanou četností a očekávanou četností. Abychom mohli potvrdit nulovou hypotézu, porovnává se výsledek testovaného kritéria s tzv. kritickou hodnotou, která se nachází ve statistických tabulkách. Kritická hodnota se určuje podle hladiny významnosti a stupňů volnosti. Hladina významnosti je pravděpodobnost, že nesprávně je odmítaná nulová hypotéza. Nejčastěji se používají hodnoty pro hladinu významnosti 0,05 (5%) nebo 0,01 (1%). Stupně volnosti závisí na počtu řádků, u kterých byla hladina významnosti počítaná. Stupně volnosti se počítají počet řádků -1. Pokud bude hodnota testovaného kritéria menší než kritická hodnota, přijímáme nulovou hypotézu. Pokud bude hodnota testového kritéria větší nebo alespoň stejně velká jako kritická hodnota, přijímáme alternativní hypotézu. [1] [7] 47

48 8 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA 8.1 Výsledky dotazníkového šetření Celkem jsem rozdala 450 (100 %) dotazníků, z toho 150 (33,33 %) dotazníků v domovech pro seniory, 150 (33,33 %) dotazníků v domech s pečovatelskou službou, 150 (33,33 %) dotazníků v domácím prostředí. Celková návratnost byla ze 450 (100 %) dotazníků 338 (75 %) dotazníků, ze 150 (100 %) dotazníků z domovů pro seniory byla návratnost 124 (83 %) dotazníků. Ze 150 (100 %) dotazníků z domu s pečovatelskou službou byla návratnost 106 (71 %) dotazníků. Ze 150 (100 %) dotazníků z domácího prostředí byla návratnost 108 (72 %) dotazníků. V úvodu dotazníku jsem zjišťovala test MMSE a test ADL. Na základě výsledku testu MMSE (Mini Mental State Examination) jsem musela 8 (2 %) respondentů vyřadit z dotazníkového šetření, protože po kognitivní stránce nedosáhli v testu dostatečného množství bodů. Dotazníky jsem zpracovávala u zbylých 330 (100 %) respondentů Charakteristika respondentů Respondenti odpovídali na test základních všedních činností podle Bárthelové ADL. Celkový počet respondentů byl 330 (100 %). Po sečtení bodů z jednotlivých položek jsem zjistila, že nejvíce respondentů bylo v plnění základních všedních činností nezávislých. 144 (44 %) respondentů bylo nezávislých, 125 (38 %) respondentů mělo lehkou závislost, 21 (6 %) respondentů mělo závislost středního stupně a 40 (12 %) respondentů bylo vysoce závislých (viz Tab. 1 a Obr. 1). Tab. 1 Stupeň závislosti podle testu Bárthelové Závislost Absolutní četnost Relativní četnost Nezávislý % Lehká závislost % Závislost středního stupně 21 6 % Vysoce závislý % CELKEM % 48

49 44% 45% 38% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 6% 12% Nezávislý Lehká závislost Závislost středního stupně Vysoce závislý 10% 5% 0% Obr. 1 Stupeň závislosti podle testu Bárthelové V položce dotazníku č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Celkem na tuto položku odpovídalo 330 (100 %) respondentů. Více respondentů bylo ženského pohlaví. Žen bylo 223 (68 %) a mužů bylo 107 (32 %) (viz Tab. 2 a Obr. 2). Tab. 2 Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost Muž % Žena % CELKEM % 68% 80% 60% 40% 20% 0% 32% Muž Žena Obr. 2 Pohlaví respondentů 49

50 V položce dotazníku č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Z celkového množství 330 (100 %) respondentů, kteří na dotazníkové šetření odpovídali, byl průměrný věk 82,62 let. (SD - 61,35). Nejmladšímu seniorovi, který na dotazník odpovídal bylo 65 let a nejstaršímu bylo 99 let. Pro lepší statistické vyhodnocení jsem si věk kategorizovala dle Neugartenové, převzato Kalvachem. Neugartenová charakterizuje věk jako mladé seniory, jako staré seniory, 85 a více jako velmi staré seniory. Na dotazník odpovídalo 124 (37 %) seniorů ve věku 65-74, 141 (43 %) seniorů ve věku a 65 (20 %) seniorů ve věku 85 a více (viz Tab. 3 a Obr. 3) Tab. 3 Věk respondentů Věk Absolutní četnost Relativní četnost % % 85 a více % CELKEM % 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 37% 43% 20% a více Obr. 3 Věk respondentů 50

51 V položce dotazníku č. 3 jsem zjišťovala vzdělání respondentů. Z 330 (100 %) vyplněných dotazníků jsem se dozvěděla, že 99 (30 %) respondentů mělo základní vzdělání, 107 (32 %) respondentů mělo středoškolské vzdělání bez maturity, 86 (26 %) respondentů mělo středoškolské vzdělání s maturitou, 15 (5 %) respondentů dokončilo vyšší odborné vzdělání a 23 (7 %) respondentů vystudovalo vysokou školu (viz Tab. 4 a Obr. 4). Tab. 4 Vzdělání respondentů Vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost Základní vzdělání % Středoškolské vzdělání bez maturity % Středoškolské vzdělání s maturitou % Vyšší odborné vzdělání 15 5 % Vysokoškolské vzdělání 23 7 % CELKEM % 35% 30% 30% 32% 26% Základní vzdělání Středoškolské vzdělání bez maturity 25% 20% 15% 10% 5% 0% Obr. 4 Vzdělání respondentů 5% 7% Středoškolské vzdělání s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání 51

52 V položce dotazníku č. 4 jsem zjišťovala bydliště respondentů. Na dotazníkové šetření odpovídali respondenti, kteří bydleli v domově pro seniory, v domě s pečovatelskou službou i v domácím prostředí. Celkem bylo 330 (100 %) respondentů. Seniorů, kteří bydleli v domově pro seniory, bylo 120 (36 %). V domě s pečovatelskou službou bydlelo 105 (32 %) respondentů a v domácím prostředí 105 (32 %) respondentů (viz Tab. 5). Tab. 5 Bydliště respondentů Bydliště Absolutní četnost Relativní četnost Domov pro seniory % Dům s pečovat. službou % Domácí prostředí % CELKEM % V položce dotazníku č. 5 jsem zjišťovala, kolik obyvatel má obec nebo město, ve kterém senioři bydlí. Z průzkumu jsem zjistila, že nejvíce oslovených seniorů bydlelo ve městě nad obyvatel, a to 114 (35 %) respondentů, dále senioři bydleli ve městě, které má obyvatel, zde bydlelo 70 (21 %) respondentů, a v obci, která má obyvatel, zde bydlelo 63 (19 %) respondentů. Méně seniorů bydlelo v obci která, má méně než 2000 obyvatel, zde bydlelo 26 (8 %) respondentů a ve městě s obyvateli bydlelo 41 (12 %) respondentů. Nejméně seniorů bydlelo v obci s obyvateli, zde bydlelo 5 (2 %) respondentů a ve městě s obyvateli, zde bydlelo 11 (3 %) respondentů (viz Tab. 6 a Obr. 5). Tab. 6 Velikost bydliště respondentů Město/obec Absolutní četnost Relativní četnost Méně než 2000 obyvatel 26 8 % obyvatel % obyvatel 5 2 % obyvatel % obyvatel % obyvatel 11 3 % Nad obyvatel % CELKEM % 52

53 35% 35% 30% 25% 19% 21% Méně než 2000 obyvatel obyvatel obyvatel 20% obyvatel 15% 10% 5% 8% 2% 12% 3% obyvatel obyvatel Nad obyvatel 0% Obr. 5 Velikost bydliště respondentů V položce dotazníku č. 6 jsem zjišťovala, s kým respondenti bydlí. Z dotazníku, na který odpovědělo 330 (100 %) respondentů, jsem zjistila, že 103 (31 %) respondentů bydlelo samo, 72 (22 %) respondentů bydlelo s manželem nebo manželkou, 22 (7 %) respondentů bydlelo s druhem nebo družkou, 31 (9 %) respondentů bydlelo s dětmi, pouze 5 (2 %) respondentů bydlelo dohromady s přáteli. V dotazníku se hodně objevovala i odpověď, že respondenti bydleli s jinými klienty v domově pro seniory nebo v domě s pečovatelskou službou. Uvedlo ji 97 (29 %) respondentů (viz Tab. 7 a Obr. 6). Tab. 7 Soužití respondentů S kým bydlí Absolutní četnost Relativní četnost Sám/sama % S manželem/manželkou % S druhem/družkou 22 7 % S dětmi, rodinou 31 9 % S přáteli 5 2 % S jinými klienty % CELKEM % 53

54 35% 31% 29% 30% 25% 22% Sám/sama S manželem/manželkou 20% 15% 10% 7% 9% S druhem/družkou S dětmi, rodinou S přáteli S jinými klienty 5% 2% 0% Obr. 6 Soužití respondentů Volnočasové aktivity seniorů V položce dotazníku č. 7 jsem zjišťovala, jak často se senioři věnují zájmovým aktivitám ve svém volném čase. Jelikož na dotazníkové šetření odpovídalo 330 (100 %) respondentů, jednotlivé odpovědi se značně lišily. Hodiny jsem rozdělila do 5 různých kategorií. První kategorie 1 10 hodin týdně, druhá kategorii hodin, třetí kategorie hodin, čtvrtá kategorie 31 a více hodin a pátá kategorie nevěnuji se volnočasovým aktivitám. Nejvíce respondentů v dotazníku uvedlo, že se volnočasovým aktivitám věnovalo od 1 do 10 hodin za týden. Tuto odpověď uvedlo 136 (41 %) respondentů. 88 (27 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo od 11 do 20 hodin za týden. 57 (17 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo 21 až 30 hodin za týden. 36 (11 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo 31 a více hodin za týden. V dotazníku se objevily odpovědi, že se respondenti vůbec nevěnují volnočasovým aktivitám. Tuto odpověď zvolilo 13 (4 %) respondentů. Průměrně se respondenti věnovali volnočasovým aktivitám 16,0 hodin za týden. (SD - 14,71) (viz Obr. 7). 54

55 17% 11% 27% 4% 41% 1-10 hodin hodin hodin 31 a více hodin Nevěnuji se vůbec Obr. 7 Věnování se volnočasovým aktivitám v hodinách za týden V položce dotazníku č. 8 jsem zjišťovala, jakým volnočasovým aktivitám se respondenti věnují. Celkem na dotazníkové šetření odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 120 (100 %) respondentů z domova pro seniory, 105 (100 %) respondentů z domu s pečovatelskou službou, 105 (100 %) respondentů z domácího prostředí. Aby se mi volnočasové aktivity lépe hodnotily, určila jsem si 9 základních kategorií: pohybové aktivity, kultura-společnost, vzdělávání, manuální činnost, relaxace, mediální komunikace, pozorovací činnosti, duchovní potřeby, jiné. Do těchto kategorií jsem pak zařadila jednotlivé aktivity. V těchto kategoriích respondenti mohli vybrat více odpovědí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 72 (60 %) věnovalo pohybovým aktivitám a 39 (32 %) respondentů se nevěnovalo pohybovým aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se pohybovým aktivitám věnovali, zvolilo 105 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 105 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost procházek v 57 (50 %) odpovědí, možnost jiné v 37 (35 %) odpovědí, zahrádku zvolili senioři v 5 (5 %) odpovědích, sport ve 4 (4 %) odpovědí, tanec ve 4 (4%), turistiku ve 3 (2 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli cvičení, cvičení na lůžku s fyzioterapeuty, dílny, jeden uvedl i jízdu na koni. 55

56 Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 79 (75 %) respondentů věnovalo pohybovým aktivitám a 23 (22 %) respondentů se nevěnovalo pohybovým aktivitám. 3 (3 %) respondenti se nevěnovali vůbec volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se pohybovým aktivitám věnovali, zvolili 145 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 145 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost procházek v 72 (50 %) odpovědích, zahrádku ve 42 (29 %) odpovědích, turistiku ve 12 (9 %) odpovědích, jiné v 8 (5 %) odpovědí, tanec v 8 (5 %) odpovědích, sport v 3 (2 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli cvičení, rotoped. Ze 105 respondentů, žijících v domácím prostředí se 79 (75 %) respondentů věnovalo pohybovým aktivitám a 25 (24 %) respondentů se těmto aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se pohybovým aktivitám věnovali, zvolili 175 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 175 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost zahrádky v 68 (39 %) odpovědích, procházek v 51 (29 %) odpovědích, turistiky ve 23 (13 %) odpovědích, sport ve 21 (12 %) odpovědích, jiné v 8 (5 %) odpovědích, tanec ve 4 (2 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli cičení, rybolov (viz Tab. 8 a Obr. 8). Tab. 8 Druhy pohybových aktivit respondentů podle místa bydliště Pohybové Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí aktivity službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Sport 4 4 % 3 2 % % Tanec 4 4 % 8 5 % 4 2 % Procházky % % % Turistika 3 2 % 12 9 % % Zahrádka 5 5 % % % Jiné % 8 5 % 8 5 % CELKEM % % % 56

57 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 50% 50% 39% 35% 29% 29% 13% 12% 9% 5% 4% 4% 2% 2% 2% 5% 5% 5% Sport Tanec Procházky Turistika Zahrádka Jiné Domov pro seniory DPS Dom.prostředí Obr. 8 Druhy pohybových aktivit respondentů podle místa bydliště Z výzkumného šetření vyplynulo, že ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 49 (41 %) věnovalo kulturně společenským aktivitám a 62 (51 %) respondentů se nevěnovalo kulturně společenským aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se kulturně společenským aktivitám věnovali, zvolilo 77 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 77 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hraní společenských her v 37 ( 48 %) odpovědích, možnosti koncertů zvolili respondenti v 18 ( 24 %) odpovědích, kino v 11 (14 %) odpovědích, jiné v 8 (10 %) odpovědích, divadlo ve 2 (3 %) odpovědích, zájmové organizace vybral 1 (1 %) respondent. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 53 (50 %) respondentů věnovalo kulturně společenským aktivitám a 49 (47 %) respondentů se nevěnovalo kulturně společenským aktivitám. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se kulturně společenským aktivitám věnovali, zvolili 80 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 80 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost návštěva divadla ve 20 (25 %) odpovědích, návštěva zájmových organizací v 16 (20 %) odpovědích, koncerty v 16 (20 %) odpovědích, hraní společenských her ve 14 (17 %) odpovědích, kino v 10 (13 %) odpovědích, odpovědi jiných aktivit ve 4 (5 %) odpovědích. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli výlety, společenské akce. 57

58 Ze 105 respondentů, žijících v domácím prostředí se 55 (52 %) respondentů věnovalo kulturně společenským aktivitám a 49 (47 %) respondentů se těmto aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se kulturně společenským aktivitám věnovali, zvolili 82 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 82 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost koncertů ve 26 (32 %) odpovědí, navštěvu divadla ve 24 (30 %) odpovědí, kino v 11 (13 %) odpovědí, návštěvu zájmových organizací v 11 (13 %) odpovědích, hraní společenských her v 9 (11 %) odpovědích, možnost jiné zvolil 1 (1 %) respondent. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli výlety (viz Tab. 9 a Obr. 9). Tab. 9 Druhy kulturně společenských aktivit respondentů podle místa bydliště Kultura - Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí společnost službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Divadlo 2 3 % % % Kino % % % Koncerty % % % Zájm.org. 1 1 % % % Spol.hry % % 9 11 % Jiné 8 10 % 4 5 % 1 1 % CELKEM % % % 50% 40% 30% 20% 10% 0% 30% 25% 48% 32% 24% 20% 20% 17% 13% 14% 13% 13% 11% 10% 5% 3% 1% 1% Divadlo Kino Koncerty Zájm.org. Spol.hry Jiné Domov pro seniory DPS Dom.prostředí Obr. 9 Druhy kulturně-společenských aktivit respondentů podle místa bydliště 58

59 Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 63 (52 %) věnovalo vzdělávacím aktivitám a 48 (40 %) respondentů se nevěnovalo vzdělávacím aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se vzdělávacím aktivitám věnují, zvolilo 83 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 83 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost křížovek a luštění ve 42 (51 %) odpovědí, jinou odpověď zvolili respondenti ve 31 (37 %) odpovědích, možnosti přednášek zvolili ve 4 (5 %) odpovědích, besedy ve 4 (5 %) odpovědích, možnosti studia ve 2 (2 %) odpovědích. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 77 (73 %) respondentů věnovalo vzdělávacím aktivitám a 25 (24 %) respondentů se nevěnovalo vzdělávacím aktivitám. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se vzdělávacím aktivitám věnovali, zvolili 128 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 128 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost křížovek a luštění v 60 (47 %) odpovědích, možnost jiných odpovědí zvolili respondenti ve 25 (19 %) odpovědích, možnost přednášky zvolili respondenti ve 20 (16 %) odpovědích, besedy zvolili respondenti ve 20 (16 %) odpovědích, možnost studia zvolili respondenti ve 3 (2 %) odpovědích. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 78 (74 %) respondentů věnovalo vzdělávacím aktivitám a 26 (25 %) respondentů se těmto aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se vzdělávacím aktivitám věnovali, zvolili 102 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 102 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost křížovek a luštění v 56 (55 %) odpovědích, možnosti jiných odpovědí zvolili respondenti v 16 (16 %) odpovědích, besedy zvolili respondenti v 15 (14 %) odpovědích, přednášky zvolili ve 12 (12 %) odpovědích, možnost studia zvolili respondenti ve 3 (3 %) odpovědích. Z jiných respondenti nejčastěji zvolili četbu, tuto odpověď uvedlo nejvíce respondentů z domova pro seniory, domu s pečovatelskou službou, domácího prostředí (viz Tab. 10 a Obr. 10). 59

60 Tab. 10 Druhy vzdělávacích aktivit respondentů podle místa bydliště Vzdělávání Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Studium 2 2 % 3 2 % 3 3 % Přednášky 4 5 % % % Besedy 4 5 % % % Křížovky/luštění % % % Jiné % % % CELKEM % % % 60% 51% 47% 55% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2% 2% 3% 16% 16% 12% 14% 5% 5% 37% 19% 16% Domov pro seniory DPS Domácí prost. Obr. 10 Druhy vzdělávacích aktivit respondentů podle místa bydliště Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 44 (36 %) věnovalo manuálním činnostem a 67 (56 %) respondentů se nevěnovalo manuálním činnostech. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se manuálním činnotem věnovali, zvolili 54 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 54 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost kreslení ve 24 (45 %) odpovědích, možnost jiné v 19 (35 %) odpovědích, možnost pletení/vyšívání zvolili 60

61 respondenti v 11 (20 %) odpovědích. Z jiných odpovědí respondenti nejčastěji uvedli puzzle, keramika, ruční práce, hraní karet. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 25 (24 %) respondentů věnovalo manuálním činnostem a 77 (73 %) respondentů se nevěnovalo manuálním činnostem. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se manuálním činnostem věnovali, zvolili 31 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 31 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost pletení/vyšívání ve 23 (74 %) odpovědích, možnost kreslení v 8 (26 %) odpovědích. Nikdo neuvedl možnost jiné. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 23 (22 %) respondentů věnovalo manuálním činnostem a 81 (77 %) se manuálním činnostem nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se manuálním činnostem věnovali, zvolili 32 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 32 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost pletení/vyšívání ve 22 (69 %) odpovědí, možnost jiné v 7 (22 %) odpovědí, možnost kreslení ve 3 (9 %) odpovědí. Z jiných odpovědí respondenti nejčastěji uvedli práce na rodinném domu, vaření, šití (viz Tab. 11 a Obr. 11). Tab. 11 Druhy aktivit patřící do manuálních činností podle místa bydliště respondentů Manuální Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí činnosti službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Kreslení % 8 26 % 3 9 % Pletení/vyšívání % % % Jiné % 0 0 % 7 22 % CELKEM % % % 61

62 80% 70% 74% 69% 60% 50% 40% 30% 20% 45% 26% 9% 20% 35% 22% Domov pro seniory DPS Domácí prostředí 10% 0% 0% Kreslení Pletení/vyšívání Jiné Obr. 11 Druhy aktivit patřících do manuálních činností podle místa bydliště respondentů Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 60 (50 %) věnovalo relaxačním aktivitám a 51 (42 %) respondentů se nevěnovalo relaxačním aktivitám. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se relaxačním aktivitám věnovali, zvolili 73 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 73 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hudby a hry na nástroj v 51 (70 %) odpovědí, možnost jiné zvolili respondenti ve 12 (16 %) odpovědích, možnost masáže v 7 (10 %) odpovědích, možnost meditace ve 2 (3 %) odpovědí, zájem o jógu uvedli respondenti v 1 (1%) odpovědi. Nikdo neuvedl zájem o akupunkturu a akupresuru. Z jiných odpovědí uvedli respondenti spánek, odpočinek, zpívání. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 57 (54 %) respondentů věnovalo relaxačním aktivitám a 45 (43 %) respondentů se nevěnovalo relaxačním aktivitám. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se relaxačním aktivitám věnovali, zvolili 66 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 66 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hudby a hry na nástroj ve 37 (56 %) odpovědích, možnost masáže zvolili ve 14 (21 %) odpovědích, možnost meditace zvolili v 8 (12 %) odpovědích, jógu zvolili v 5 (8 %) odpovědích, možnost akupunktury a akupresury zvolili ve 2 (3 %) odpovědích. Nikdo nezvolil odpověď jiné. 62

63 Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 44 (38 %) respondentů věnovalo relaxačním aktivitám a 60 (51%) se relaxačním aktivitám nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se relaxačním činnostem věnovali, zvolili 53 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 53 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost hudby a hry na nástroj ve 36 (68 %) odpovědích, možnost masáže zvolili respondenti v 10 (19 %) odpovědí, možnost jógy ve 4 (7 %) odpovědích, možnosti meditace ve 3 (6 %) odpovědích. Nikdo se nevěnuje akupresuře ani akupunktuře, ani ničemu jinému (viz Tab. 12 a Obr. 12). Tab. 12 Druhy relaxačních aktivit podle místa bydliště respondentů Relaxace Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Hudba/nástroj % % % Masáž 7 10 % % % Jóga 1 1 % 5 8 % 4 7 % Meditace 2 3 % 8 12 % 3 6 % Akupunktura 0 0 % 2 3 % 0 0 % Akupresura Jiné % 0 0 % 0 0 % CELKEM % % % 80% 70% 56% 68% 60% 40% 20% 0% 21% 19% 16% 10% 8% 7% 12% 1% 3% 6% 0% 3% 0% 0% 0% Domov pro seniory DPS Domácí prostředí Obr. 12 Druhy relaxačních aktivit podle místa bydliště respondentů 63

64 Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 85 (70 %) věnovalo aktivitám, patřící do mediální komunikace a 26 (22 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám patřícím do mediální komunikace. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z mediální komunikace věnovali, zvolili 128 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 128 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost dívání na televizi v 75 (58 %) odpovědích, možnost poslouchání rádia v 51 (40 %) odpovědích, možnost fotografování v 1 (1 %) odpovědi, možnost jiné v 1 (1 %) odpovědi. Nikdo neuvedl internet a počítač. Z jiných uvedli nejčastěji filmy. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 100 (95 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřící do mediální komunikace a 2 (2 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám, patřící do mediální komunikace. 3 (3 %) respondentů se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z mediální komunikace věnovali, zvolili 179 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 179 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost dívání na televizi v 89 (50 %) odpovědích, poslouchání rádia zvolili respondenti v 67 (37 %) odpovědích, možnosti internetu a počítače zvolili respondenti ve 12 (7 %) odpovědích, fotografování zvolili respondenti v 8 (4 %) odpovědích, možnost jiné uvedli respondenti ve 3 (2 %) odpovědích. Z jiných uvedli respondenti noviny. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 99 (94 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do mediální komunikace a 5 (5 %) se aktivitám, patřícím do mediální komunikace nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z mediální komunikce věnovali, zvolili 178 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 178 (100 %) odpovědí, respondenti zvolili možnost dívání na televizi v 79 (44 %) odpovědích, možnost poslouchání rádia v 68 (38 %) odpovědích, možnost internetu a počítače v 19 (11 %) odpovědích, možnost fotografování zvolili respondenti v 9 (5 %) odpovědích, možnosti jiné ve 3 (2 %) odpovědích. Z jiných uvedli respondenti noviny (viz Tab. 13 a Obr. 13). 64

65 Tab. 13 Druhy aktivit patřící do mediální komunikace podle místa bydliště respondentů Mediální Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí komunikace službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Internet/počítač 0 0 % 12 7 % % Rádio % % % Televize % % % Fotografování 1 1 % 8 4 % 9 5 % Jiné 1 1 % 3 2 % 3 2 % CELKEM % % % 60% 58% 50% 50% 40% 40% 38% 37% 44% 30% Domov pro seniory 20% 10% 0% 0% 7% 11% 5% 4% 1% 1% 2% 2% DPS Domácí prostřdí Obr. 13 Druhy aktivit patřící do mediální komunikace podle místa bydliště respondentů Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 41 (34 %) věnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností a 70 (58 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám patřícím do poznávacích činností. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se věnovali aktivitám z poznávacích činnotí, zvolili 49 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 49 (100 %) odpovědí, zvolili 65

66 respondenti možnost zájmu o zvířata ve 34 (69 %) odpovědích, možnost nakupování zvolili respondenti v 10 (21 %) odpovědích, možnost cestování zvolili respondenti v 5 (10 %) odpovědích, nikdo neuvedl možnost jiné. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 65 (62 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností a 37 (35 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností. 3 (3 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z poznávacích činností věnují, zvolili 95 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 95 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost nakupování ve 38 (40 %) odpovědí, možnosti cestování uvedli ve 35 (37 %) odpovědích, možnosti zájmu o zvířata uvedli respondenti ve 20 (21 %) odpovědích, možnost jiné zvolili respondenti ve 2 (2 %) odpovědích. Z jiných respondenti uvedli sraz ze spolužáky. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 68 (65 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do poznávacích činností a 36 ( 34 %) se aktivitám, patřícím do poznávacích činností nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z poznávacích činností věnovali, zvolili 86 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Z 86 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti cestování ve 34 (40 %) odpovědích, možnost zájmu o zvířata zvolili respondenti ve 31 (36 %) odpovědích, možnost nakupování zvolili ve 21 (24 %) odpovědích, možnost jiné nikdo neuvedl (viz Tab. 14 a Obr. 14). Tab. 14 Druhy aktivit patřící do poznávacích činností podle místa bydliště respondentů Poznávací Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí činnosti službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Cestování 5 10 % % % Zvířata % % % Nakupování % % % Jiné 0 0 % 2 2 % 0 0 % CELKEM % % % 66

67 70% 69% 60% 50% 40% 37% 40% 36% 40% Domov pro seniory 30% 20% 10% 10% 21% 21% 24% 0% 2% 0% DPS Domácí prostředí 0% Cestování Zvířata Nakupování Jiné Obr. 14 Druhy aktivit patřící do poznávacích činností podle místa bydliště respondentů Ze 120 (100 %) seniorů, žijících v domově pro seniory se jich 55 (45 %) věnovalo aktivitám, patřím do duchovních potřeb a 56 (47 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám patřícím do duchovních potřeb. 9 (8 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se věnovali aktivitám patřícím do duchovních potřeb zvolili 77 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 77 (100 %) odpovědí, zvolili respondenti možnost rodina/vnoučata ve 41 (53 %) odpovědích, možnost víra/náboženství zvolili respondenti ve 30 (39 %) odpovědích, možnost jiné zvolili v 6 (8 %) odpovědí. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli sraz s přáteli a kroužky v domově. Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domě s pečovatelskou službou se 85 (81%) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do duchovních potřeb a 17 (16 %) respondentů se nevěnovalo aktivitám, patřícím do duchovních potřeb. 3 (3 %) respondenti se nevěnovali vůbec volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se věnovali aktivitám z duchovních potřeb, zvolili 105 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 105 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost rodina/vnoučata v 79 (75 %) odpovědí, možnost víra/náboženství zvolili respondenti ve 26 (25 %) odpovědí. Nikdo nezvolil odpověď jiné. 67

68 Ze 105 (100 %) respondentů, žijících v domácím prostředí se 97 (92 %) respondentů věnovalo aktivitám, patřícím do duchovních potřeb a 7 (7 %) se aktivitám, patřícím do duchovních potřeb nevěnovalo. 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. Respondenti, kteří uvedli, že se aktivitám z duchovních potřeb věnovali, zvolili 131 (100 %) možností odpovědí v těchto aktivitách. Ze 131 (100 %) odpovědí zvolili respondenti možnost rodina/vnoučata v 87 (67 %) odpovědí, možnost víra/náboženství zvolili respondenti v 37 (28 %) odpovědí, možnost jiné zvolili respondenti v 7 (5 %) odpovědí. Mezi jiné respondenti nejčastěji uvedli sraz s přáteli (viz Tab. 15 a Obr. 15). Tab. 15 Druhy aktivit patřících do duchovních potřeb podle místa bydliště respondentů Duchovní Domov pro seniory Dům s pečovatel. Domácí prostředí potřeby službou A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost A.četnost R.četnost Rodina/vnoučata % % % Víra/náboženství % % % Jiné 6 8 % 0 0 % 7 5 % CELKEM % % % 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 53% 75% 67% 39% 25% 28% 8% 0% 5% Domov pro seniory DPS Domácí prostředí 0% Rodina/vnoučata Víra/náboženství Jiné Obr. 15 Druhy aktivit patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště respondentů Jinou možnost zájmových aktivit nikdo nezvolil. 68

69 V položce dotazníku č. 9 jsem zjišťovala spokojenost respondentů s množstvím jejich zájmových aktivit, kterým se věnují ve svém volném čase. Zjistila jsem, že z celkového množství 330 (100 %) respondentů bylo spokojených 252 (76 %) respondentů, nespokojených bylo 28 (9 %) respondentů a odpověď nevím uvedlo 50 (15 %) respondentů (viz Tab. 16). Tab. 16 Spokojenost s množstvím zájmových aktivit Spokojenost Absolutní četnost Relativní četnost Spokojen/a % Nespokojen/a 28 9 % Nevím % CELKEM % V položce dotazníku č. 10 jsem zjišťovala, zda respondenty omezují finanční prostředky vzhledem k trávení jejich volného času. Ze zjištěných odpovědí vyplynulo, že nejvíce seniorů jejich finanční prostředky neomezují. Tuto odpověď zvolilo 201 (61 %) respondentů. Finanční prostředky omezují 86 (26 %) respondentů. 43 (13 %) respondentů odpovědělo, že neví. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů (viz Obr. 16). 70% 61% 60% 50% 40% 30% 26% 13% Ano omezují Ne neomezují Nevím 20% 10% 0% Obr. 16 Finanční prostředky 69

70 V položce č. 11 jsem zjišťovala, zda mají respondenti v místě bydliště nějaké organizace, které se zabývají jejich volným časem. Ze 330 (100 %) zodpovězených dotazníků vyplynulo, že nejvíce respondentů nemá v místě bydliště organizace, které nabízejí aktivity pro trávení volného času seniorů. Tuto odpověď zvolilo 186 (56 %) respondentů. 118 (36 %) respondentů ví o organizacích v místě bydliště. 26 (8 %) respondentů neví, zda jsou nebo nejsou v místě jejich bydliště nějaké organizace (viz Tab. 17). Mezi nejčastěji uváděné organizace, které se nachází v místě bydliště respondentů, patří: klub dobré pohody, klub důchodců. Tab. 17 Organizace v místě bydliště respondentů Organizace Absolutní četnost Relativní četnost Ano jsou % Ne nejsou % Nevím 26 8 % CELKEM % V položce dotazníku č. 12 jsem zjišťovala, zda nabízí domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou nebo město/obec, ve kterém senioři bydlí, nějaké možnosti zájmových aktivit pro jejich volný čas. Z 330 (100 %) zodpovězených dotazníků jsem zjistila, že 179 (54 %) respondentům jsou zájmové aktivity nabízeny, 35 (11 %) respondentům aktivity nabízeny nejsou a 116 (35 %) respondentů neví o nabídce zájmových aktivit (viz Tab. 18 a Obr. 17). Domovy pro seniory nabízejí svým klientům různorodé aktivity. Nejčastěji respondenti uvedli tyto aktivity: ergoterapie (17 respondentů), rehabilitace a cvičení (32 respondentů), zahrada (11 respondentů), společenské akce (15 respondentů), společenské hry (8 respondentů), dílny (17 respondentů), zájezdy a výlety (11 respondentů), přednášky (32 respondentů). Respondenti z domů s pečovatelskou službou uvedli nejčastěji, že využívají tyto aktivity: přednášky (7 respondentů), zájezdy (4 respondenti), pěvecký kroužek (10 respondentů), ruční práce (14 respondentů), kulturní akce (3 respondenti), výtvarný kroužek (5 respondentů), besídky (7 respondentů). 70

71 Respondenti z domácího prostředí uvedli nejčastěji, že využívají tyto aktivity: cvičení (3 respondenti), přednášky (5 respondentů), zájezdy (9 respondentů), klub důchodců (13 respondentů). Z nabízených aktivit vyplývá, že jsou seniorům nabízeny podobné aktivity bez ohledu na to, kde senioři bydlí. Tab. 18 Nabídka zájmových aktivit v místě bydliště Nabídka zájmových aktivit Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % Nevím % CELKEM % 60% 54% 50% 40% 30% 20% 11% 35% Ano Ne Nevím 10% 0% Obr. 17 Nabídka zájmových aktivit v místě bydliště V položce dotazníku č. 13 jsem zjišťovala spokojenost respondentů s nabídkou aktivit, které mají v místě bydliště. Z celkového množství 330 (100 %) respondentů, kteří tuto otázku zodpověděli, bylo nejvíce respondentů spokojených s nabídkou aktivit, které měli. Tuto možnost odpovědi vybralo 199 (60 %) respondentů. 115 (35 %) respondentů neví, zda jsou nebo nejsou spokojení, a pouze 16 (5 %) respondentů spokojených není (viz Tab.19 a Obr. 18). 71

72 Tab. 19 Spokojenost s nabídkou aktivit v místě bydliště Spokojenost s aktivitami Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne 16 5 % Nevím % CELKEM % 35% 5% 60% Ano Ne Nevím Obr. 18 Spokojenost s nabídkou aktivit v místě bydliště V položce dotazníku č. 14 jsem zjišťovala, zda respondentům v místě bydliště chybí některé nabídky aktivit pro volný čas, a pokud ano, tak jaké. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. Odpovědi zde byly celkem podobné, nejvíce respondentů uvedlo, že jim žádné aktivity nechybí. Tuto odvěď zvolilo 164 (50 %) respondentů. Téměř stejné množství respondentů zvolilo, že neví, zda jim některé aktivity chybí; tuto odpověď zvolilo 158 (48 %) respondentů. Pouze 8 (2 %) respondentů uvedlo, že jim nějaké aktivity chybí. Respondenti, kteří uvedli, že jim chybí nějaké volnočasové aktivity, uvedli tyto aktivity: taneční odpoledne a večery pro seniory, zájezdy pro špatně chodící, zvířata, plavání, fotbal, míčové hry. (viz Obr. 19). 72

73 50% 50% 48% 40% 30% 20% Ano chybí Žadné nechybí Nevím 10% 2% 0% Obr. 19 Absence aktivit v místě bydliště V položce dotazníku č. 15 jsem zjišťovala, zda respondenti již někdy slyšeli o Univerzitě třetího věku. Zjistila jsem, že z celkového počtu 330 (100 %) dotázaných 108 respondentů (33 %) o Univerzitě již někdy slyšelo a 222 (67 %) respondentů neslyšelo (viz Tab. 20 a Obr. 20). Tab. 20 Univerzita třetího věku U3V Absolutní četnost Relativní četnost Slyšel/a % Neslyšel/a % CELKEM % 100% 80% 60% 40% 20% 33% 67% Ano slyšel/a Ne neslyšel/a 0% Obr. 20 Univerzita třetího věku 73

74 Pro ověření správnosti položky č. 15 byla v položce č. 16 použita kontrolní otázka, kdy jsem zjišťovala, zda respondenti vědí, čím se zabývají Univerzity třetího věku. Na kontrolní položku ze 108 ( 100 %) respondentů, kteří na danou položku odpověděli, 105 (97 %) respondentů odpovědělo správně a 3 (3 %) respondentů špatně. Položkou č. 15 končil dotazník pro respondenty, kteří nikdy neslyšeli o Univerzitách třetího věku (viz Obr. 21). Mezi nejčastější odpovědi respondentů na otázku, čím se Univerzity třetího věku zabývají, patří tyto odpovědi: vzděláváním seniorů (36 odpovědí), vzděláváním starších lidí (16 odpovědí), studiem starých lidí (12 odpovědí), studiem seniorů (32 odpovědí), vzděláváním lidí ve vyšším věku (5 odpovědí), vzděláváním v pokročilém věku (2 odpovědi), vzděláváním pro seniory (2 odpovědi). 32% 67% Správná odpověď Nesprávná odpověď Nezodpovězeno 1% Obr. 21 Čím se zabývají Univerzity třetího věku V položce dotazníku č. 17 jsem zjišťovala, kde se respondenti o Univerzitách třetího věku dozvěděli. Tuto položku jsem hodnotila pouze u respondentů, kteří věděli, čím se Univerzity třetího věku zabývají. Celkem jsem hodnotila odpovědi u 105 (100 %) respondentů. Tyto odpovědi jsem si rozdělila do tří kategorií. 60 (57 %) respondentů se o Univerzitách dozvědělo z novin, ze zpráv nebo z internetu. 21 (20 %) respondentů se o Univerzitách dozvědělo od rodiny, od přátel, z domova pro seniory nebo z domu s pečovatelskou službou. 24 (23 %) respondentů se o Univerzitách dozvědělo jak ze zpráv, z novin, z internetu, tak i od rodiny a jiných klientů z domova (viz Obr. 22). 74

75 57% 60% 50% 40% 30% 20% 20% 23% Noviny, zprávy, internet Rodina, přátele, jiní klienti Obojí 10% 0% Obr. 22 Informovanost o Univerzitách třetího věku V položce dotazníku č. 18 jsem zjišťovala, zda by respondenti měli zájem o studium na Univerzitách třetího věku. Tuto položku jsem hodnotila pouze u respondentů, kteří věděli, čím se Univerzity třetího věku zabývají. Celkem jsem hodnotila odpovědi u 105 (100 %) respondentů. Nejvíce respondentů odpovědělo, že o studium na Univerzitě třetího věku určitě nemá zájem. Tuto možnost zvolilo 55 (52 %) respondentů. 40 (38 %) respondentů odpovědělo, že zájem o studium spíše nemá. Pouze 5 (5 %) respondentů odpovědělo, že uvažují o studiu na Univerzitě třetího věku a 5 (5 %) respondentů uvedlo, že Univerzitu studuje nebo studovalo. Respondenti uvedli tyto obory studia: cestovní ruch, jazyky, historie, technika, psychologie (viz Tab. 21 a Obr. 23). Tab. 21 Zájem o studium na Univerzitě třetího věku Zájem o studiu U3V Absolutní četnost Relativní četnost Ano studuji, studoval/a jsem 5 5 % Ano uvažuji o studiu 5 5 % Spíš ne % Určitě ne % CELKEM % 75

76 60% 52% 50% 40% 30% 20% 10% 5% 5% 38% Ano studuji, studoval/a jsem Ano uvažuji o studiu Spíš ne Určitě ne 0% Obr. 23 Zájem o studium na Univerzitě třetího věku V položce dotazníku č. 19 jsem zjišťovala, pokud respondenti uvedli, že Univerzitu studují nebo studovali, proč mají o studium zájem. Tato položka navazuje na předchozí položku č. 18. Z celkového počtu 105 (100 %) respondentů uvedlo v předchozí položce pouze 10 (9 %) respondentů, že univerzitu studuje, studovalo nebo by o studium mělo zájem, 95 (91 %) respondentů uvedlo, že o studium zájem nemá. Z celkového počtu 10 (100 %) respondentů, kteří mají o studium na univerzitě zájem, 5 respondentů (50 %) uvedlo jako hlavní důvod, že by se chtěli dozvědět něco nového, 1 respondent (10 %) uvedl jako hlavní důvod, že si chce procvičit paměť a myšlení, 1 respondent (10 %) uvedl, že chce poznat nové lidi a 3 respondenti (30 %) uvedli všechny tyto důvody dohromady. Chtějí se dozvědět něco nového, procvičit paměť a myšlení a poznat nové lidi (viz Tab. 22) Tab. 22 Důvod zájmu o studium na Univerzitě třetího věku Proč studium na U3V Absolutní četnost Relativní četnost Dozvědět se něco nového 5 50 % Procvičit paměť a myšlení 1 10 % Poznat nové lidi 1 10 % Všechny důvody dohromady 3 30 % CELKEM % 76

77 8.2 Statistické ověření hypotéz Cíl č. 1: Zjistit, jaké jsou rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů, kterým aktivitám se senioři nejčastěji věnují a kolik času při nich stráví Hypotéza č. 1 1 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. 1 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. V první hypotéze jsem zjišťovala, zda jsou nějaké rozdíly ve volnočasových aktivitách u seniorů podle místa jejich bydliště. Zde mohli respondenti zvolit více odpovědí (viz Obr. 24 až Obr. 32). Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 330 (100 %) respondentů. Ze 120 (100 %) respondentů z domova pro seniory se jich 111 (92 %) věnovalo volnočasovým aktivitám a 9 (8 %) se volnočasovým aktivitám nevěnovalo. Z domu s pečovatelskou službou bylo 105 (100 %) respondentů, z toho se 102 (97 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám a 3 (3 %) respondenti se nevěnovali volnočasovým aktivitám. Z domácího prostředí bylo 105 (100 %) respondentů, z toho se 104 (99 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám 1 (1 %) respondent se volnočasovým aktivitám nevěnoval. Nikdo z respondentů bydlících v domově pro seniory, domě s pečovatelskou službou a domácím prostředí nezvolil v kategorii jiné aktivity žádnou možnost odpovědi. Pohybové aktivity Domov pro seniory 60% 40% Pohybové aktivity Dům s peč.služ. 75% 25% Ano věnuji Pohybové aktivity Dom.prost. 75% 25% Ne nevěnuji 0% 50% 100% Obr. 24 Pohybové aktivity podle místa bydliště 77

78 Kulturně společ.akt. Dom.prost. 52% 48% Kulturně společ.akt. Dům s peč.služ. 41% 49% Ano věnuji Ne nevěnuji Kulturně společ.akt. Domov pro sen. 41% 59% 0% 50% 100% Obr. 25 Kulturně společenské aktivity podle místa bydliště Vzdělávací akt. Dom.prost. 74% 26% Vzdělávací akt. Dům s peč.služ. 73% 27% Ano věnuji Ne nevěnuji Vzdělávací akt. Domov pro sen. 52% 48% 0% 50% 100% Obr. 26 Vzdělávací aktivity podle místa bydliště Akt.mediální činnosti Domov pro sen. 36% 64% Akt.mediální činnosti Dům s peč.služ. 24% 76% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt.mediální činnosti Dom.prost. 22% 78% 0% 50% 100% Obr. 27 Aktivity patřící do mediální činnosti podle místa bydliště 78

79 Relaxační akt. Dom.prost. 42% 58% Relaxační akt. Dům s peč.služ. 54% 46% Ano věnuji Ne nevěnuji Relaxační akt. Domov pro sen. 50% 50% 0% 50% 100% Obr. 28 Relaxační aktivity podle místa bydliště Akt. mediální komunikace Dom.prost. 94% 6% Akt. mediální komunikace Dům s peč.služ. 95% 5% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt. mediální komunikace Domov pro sen. 70% 30% 0% 50% 100% Obr. 29 Aktivity patřící do mediální komunikace podle místa bydliště Akt. Poznávací činnosti Domov pro sen. 34% 66% Akt.poznávací činnosti Dům s peč.služ 62% 38% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt.poznávací činnosti Dom.prost. 65% 35% 0% 50% 100% Obr. 30 Aktivity patřící do poznávacích činností podle místa bydliště 79

80 Akt. duchovní potřeby Dom.prost. 92% 8% Akt. duchovní potřeby Dům s peč.služ. 81% 19% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt. duchovní potřeby Domov pro sen. 45% 55% 0% 50% 100% Obr. 31 Aktivity patřící do duchovních potřeb podle místa bydliště Jiné aktivity Dom.prost. 100% Jiné aktivity Dům s peč.služ. Jiné aktivity Domov pro sen. 100% 100% Ano věnuji Ne nevěnuji 0% 50% 100% Obr. 32 Jiné aktivity podle místa bydliště Tab. 23 Statistické zpracování první hypotézy 1. Pohybové aktivity p = 0, Kultura a společnost p = 0, Vzdělávání p = 0, Manuální činnost p = 0, Relaxace p = 0, Mediální komunikace p = 0, Poznávací činnost p = 0, Duchovní potřeby p = 0, Jiné p = nelze spočítat 80

81 Po statistickém zpracování výsledku pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát jsem zjistila statisticky významnou závislost mezi místem bydliště seniorů a aktivitami patřící do: pohybových aktivit, vzdělávání, manuální činnosti, mediální komunikace, poznávací činnosti, duchovních potřeb. Statisticky významná závislost se nepotvrdila mezi místem bydliště seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do: kultury a společnosti, relaxace. Pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát nelze vypočítat statickou významnost mezi místem bydliště seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do skupiny jiné. Zjistila jsem, že byly v první hypotéze statisticky významné rozdíly mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují (viz Tab. 23). Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (1 HA) : existuje statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují Hypotéza č. 2 2 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. 2 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují. Ve druhé hypotéze jsem zjišťovala, zda existují rozdíly mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se senioři věnují. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 124 (100 %) respondentů bylo ve věku let. 123 (99 %) respondentů, patřících do tohoto věkového období se věnuje různým volnočasovým aktivitám a 1 (1 %) respondent se nevěnuje volnočasovým aktivitám. 141 (100 %) respondentů bylo ve věku let. 137 (97 %) respondentů, patřících do tohoto věkového období se věnuje různým volnočasovým aktivitám a 4 (3 %) respondenti se nevěnují volnočasovým aktivitám. 65 (100 %) respondentů bylo ve věku 85 a více let. 57 (88 %) respondentů, patřících do tohoto věkového období se věnuje různým volnočasovým aktivitám a 8 (12 %) respondentů se nevěnuje volnočasovým aktivitám (viz Obr. 33 až Obr. 41). 81

82 Nikdo z respondentů bydlících v domově pro seniory, domě s pečovatelskou službou a domácím prostředí nezvolil v kategorii jiné aktivity žádnou možnost odpovědi. Pohybové aktivity - věk % 18% Pohybové aktivity - věk % 33% Ano věnuji Ne nevěnuji Pohybové aktivity - věk 85 a více 52% 48% 0% 50% 100% Obr. 33 Pohybové aktivity podle věku respondentů Kulturně společ.aktivity - věk 85 a více 39% 61% Kulturně společ.aktivity - věk % 56% Ano věnuji Ne nevěnuji Kulturně společ.aktivity - věk % 44% 0% 50% 100% 150% Obr. 34 Kulturně společenské aktivity podle věku respondentů Vzdělávací aktivity - věk 85 a více 49% 51% Vzdělávací aktivity - věk % 56% Ano věnuji Vzdělávací aktivity - věk % 28% Ne nevěnuji 0% 50% 100% Obr. 35 Vzdělávací aktivity podle věku respondentů 82

83 Akt. Manuální činnosti - věk 85 a víc 28% 72% Akt. Manuální činnosti - věk % 43% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt. Manuální činnosti - věk % 32% 0% 50% 100% Obr. 36 Aktivity manuální činnosti podle věku respondentů Relaxační aktivity - věk 85 a více 45% 55% Relaxační aktivity - věk % 52% Ano věnuji Ne nevěnuji Relaxační aktivity - věk % 42% 0% 50% 100% Obr. 37 Relaxační aktivity podle věku respondentů Akt. Med.komunikace - věk % 9% Akt. Med.komunikace - věk % 14% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt. Med.komunikace - věk 85 a více 76% 24% 0% 50% 100% Obr. 38 Aktivity mediální komunikace podle věku respondentů 83

84 Akt. Poznávacích činností - věk % 36% Akt. Poznávacích činností - věk % 47% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt. Poznávacích činností - věk 85 a víc 29% 71% 0% 50% 100% Obr. 39 Aktivity poznávacích činností podle věku respondentů Akt. Duchovních potřeb - věk 85 a více 56% 44% Akt. Duchovních potřeb - věk % 28% Ano věnuji Ne nevěnuji Akt. Duchovních potřeb - věk % 20% 0% 50% 100% Obr. 40 Aktivity duchovních potřeb podle věku respondentů Jiné aktivity - věk 85 a více 100% Jiné aktivity - věk Jiné aktivity - věk % 100% Ano věnuji Ne nevěnuji 0% 50% 100% Obr. 41 Jiné aktivity podle věku respondentů 84

85 Tab. 24 Statistické zpracování druhé hypotézy 1. Pohybové aktivity p = 0, Kultura a společnost p = 0, Vzdělávání p = 0, Manuální činnost p = 0, Relaxace p = 0, Mediální komunikace p = 0, Poznávací činnost p = 0, Duchovní potřeby p = 0, Jiné p = nelze spočítat Po statistickém zpracování výsledku pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát jsem zjistila statisticky významnou závislost mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do: pohybových aktivit, kultury a společnosti, vzdělávání, manuální činnosti, mediální komunikace, poznávacích činností, duchovních potřeb. Statisticky významná závislost se nepotvrdila mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do relaxace. Pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát nelze vypočítat statickou významnost mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami patřícími do skupiny jiné. Zjistila jsem, že byly ve druhé hypotéze statisticky významné rozdíly mezi věkem seniorů a volnočasovými aktivitami, kterým se věnují. (viz Tab. 24). Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (2 HA): existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniorů a druhem volnočasových aktivit, kterým se nejčastěji věnují Hypotéza č. 3 3 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 3 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. 85

86 Ve třetí hypotéze jsem zjišťovala, zda pohlaví respondentů ovlivňuje čas, který senioři věnují volnočasovým aktivitám. Pro lepší statistické zpracování jsem si rozdělila odpovědi respondentů na 6 kategorií. Do 1. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 1-10 hodin za týden. Do 2. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám hodin za týden. Do 3. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám hodin za týden. Do 4. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám hodin za týden. Do 5. kategorie jsem zařadila odpovědi respondentů, kteří se věnovali volnočasovým aktivitám 41 a více hodin. Do 6. kategorie jsem zařadila respondenty, kteří se volnočasovým aktivitám vůbec nevěnovali. Z celkového počtu 330 (100 %) respondentů bylo 107 (32 %) mužů a 223 (68 %) žen. Ze 107 (100 %) respondentů mužského pohlaví se 46 (43 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám 1-10 hodin týdně. 25 (23 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám hodin týdně. 12 (11 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám hodin týdně. 18 (17 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám 31 a více hodin týdně. 6 (6 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám. Z 223 (100 %) respondentů ženského pohlaví se 90 (41 %) respondentů věnovalo volnočasovým aktivitám 1-10 hodin týdně, 63 (28 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám hodin týdně, 45 (20 %) respondentů se věnovalo volnočasovým aktivitám hodin týdně. 18 (8 %) respondentů se volnočasovým aktivitám věnovalo 31 a více hodin týdně. 7 (3 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám (viz Obr. 42) 86

87 45% 43% 41% 40% 35% 28% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 23% 11% 20% 17% 8% 6% 3% Muž Žena 0% 1-10 hodin hodin hodin 31 a více hodin Nevěnuji se - 0 hodin Obr. 42 Počet hodin volného času za týden podle pohlaví Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,050. Zjistila jsem, statisticky významné rozdíly mezi pohlavím respondentů a počtem hodin, kteří respondenti věnují týdně volnočasovým aktivitám. Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (3 HA): existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a časem, který senioři věnují volnočasovým aktivitám Hypotéza č. 4 4 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. 4 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. Ve čtvrté hypotéze jsem zjišťovala, zda čas, který respondenti věnují volnočasovým aktivitám, ovlivňuje jejich soběstačnost. Celkem odpovídalo 330 (100 %) respondentů. 144 (100 %) respondentů bylo nezávislých. Z tohoto množství 61 (42 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1-10 hodin týdně, 37 (26 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 25 (17 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 87

88 20 (14 %) respondentů se věnovalo aktivitám 31 a více hodin týdně a 1 (1 %) respondent se vůbec nevěnoval volnočasovým aktivitám. 125 (100 %) respondentů mělo lehkou závislost. Z tohoto množství 54 (43 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1-10 hodin týdně, 34 (27 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 25 (20 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 10 (8 %) respondentů se věnovalo aktivitám 31 a více hodin týdně, 2 (2 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. 21 (100 %) respondentů mělo závislost středního stupně. Z toho 9 (43 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1-10 hodin týdně, 5 (24 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 1 (5 %) respondent se věnoval aktivitám hodin týdně, 3 (14 %) respondenti se věnovali aktivitám 31 a více hodin týdně, 3 (14 %) respondenti se vůbec nevěnovali volnočasovým aktivitám. 40 (100 %) respondentů bylo vysoce závislých, 12 (30 %) respondentů se věnovalo aktivitám 1-10 hodin týdně, 12 (30 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 6 (15 %) respondentů se věnovalo aktivitám hodin týdně, 3 (7 %) respondenti se věnovali aktivitám 31 a více hodin týdně, 7 (17 %) respondentů se vůbec nevěnovalo volnočasovým aktivitám (viz Tab. 25 a Obr. 43). Tab. 25 Soběstačnost a čas věnovaný volnočasovým aktivitám Počet Nezávislý Lehká závislost Závislost Vysoce závislý hodin za středního stupně týden Absol.č Relat.č Absol.č Relat.č Absol.č Relat.č Absol.č Relat.č Nevěnuji 1 1 % 2 2 % 3 14 % 7 17 % se 0 hod % % 9 43 % % % % 5 24 % % % % 1 5% 6 15 % 31 a více % 10 8 % 3 14 % 3 7 % CELKEM % % % % 88

89 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 42% 26% 27% 43% 43% 17% 20% 14% 8% 1% 2% 24% Nezávislý Lehká závislost Závislost středního stupně 30% 30% 14% 17% 14% 15% 5% 7% Vysoce závislý 1-10 hodin hodin hodin 31 a více Nevěnuji se - 0 hod. Obr. 43 Soběstačnost a čas věnovaný volnočasovým aktivitám Po statistickém zpracování výsledků pomocí metody Pearsonova testu chí-kvadrát byla vypočítána hodnota p = 0,0002. Zjistila jsem, že je statisticky významný rozdíl mezi soběstačností respondentů a časem, který respondenti věnují volnočasovým aktivitám. Na základě výsledku testování můžeme přijmout alternativní hypotézu (4 HA): existuje statisticky významná závislost mezi soběstačností seniorů a časem, kteří senioři věnují volnočasovým aktivitám. Cíl č. 2: Zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabídkou a množstvím volnočasových aktivit, nebo zda jim některé volnočasové aktivity chybí Hypotéza č. 5 5 H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. 5 HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností seniorů s nabídkou volnočasových aktivit a místem bydliště seniorů. 89