ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2006 a předpokládaný vývoj v roce Úřady práce Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Úřady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce a předpokládaný vývoj v roce 2007 Bruntál Opava Ostrava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek březen 2007 ÚP Ostrava CH, ved. odboru TP,

2 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 1 Spolupráce a podklady: - Česká správa sociálního zabezpečení Ostrava, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava, - Úřady práce Moravskoslezského kraje Zpracovalo oddělení analýz a prognóz Úřadu práce v Ostravě

3 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 2 OBSAH strana I. Celková charakteristika Moravskoslezského kraje 3 II. Zaměstnanost 7 III. Nezaměstnanost 19 IV. Zahraniční zaměstnanost 26 V. Kontrolní činnost 30 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 31 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 32 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v roce IX. Státní sociální podpora 47 X. Přílohy 49 Seznam použitých zkratek 61

4 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především metalurgie, těžkého strojírenství a uhelného hornictví. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhala v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě měnila jeho tvář a několik let byla provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku 2004 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob. Od roku 2004 se ale situace na trhu práce v MSK začala pomalu obracet k lepšímu, a to i přesto, že zde stále ještě vliv restrukturalizace doznívá. Od února 2004, kdy byl stav evidovaných UoZ ( ) nejvyšší v celé historii ÚP MSK, se jejich počet do konce roku snížil o (22,9 %) osob. Dále také dochází k mírnému zlepšení celkové zaměstnanosti u moravskoslezských firem všech velikostních kategorií, která během posledních dvou let vzrostla o osob. K současné postupně se zlepšující situaci na trhu práce v MSK napomáhá nejen příznivý hospodářský vývoj v naší zemi, ale i zvýšený investiční rozvoj stávajících průmyslových zón, podporován vládními finančními pobídkami. 2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek- Místek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 6,9 % její rozlohy žije 12,2 % jejích obyvatel. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci 2005 zde žilo celkem trvale bydlících obyvatel, což je o (-0,5 %) méně než před rokem a o (-2,7 %) méně než v roce Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. Od roku 1991 se jejich počet v MSK snížil o , tj. o 31,7 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 39,4 roku.

5 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 4 Graf I/1 Věková struktura obyvatel Moravskoslezského kraje k ) počet věk muži ženy Tabulka I/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ukazatel 1) (celkový počet) z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 38,8 40,3 39,1 40,6 39,4 40,9 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. 3. Silné stránky Moravskoslezského kraje Region MSK byl a zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve srovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investiční záměry i starých průmyslových areálů vybavených infrastrukturou, tzv. brownfields, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit.

6 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 5 Fungující a další nově připravované průmyslové zóny; příchod nových investorů a rozšiřování aktivit některých zahraničních firem, které již v těchto zónách působí. Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si potřebné vzdělání, v budoucnu i v rámci systému celoživotního vzdělávání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). 4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a těžké strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického, strojírenského a těžebního průmyslu procházejících v posledních letech rozsáhlou restrukturalizací, která již doznívá. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí, popřípadě i jejího útlumu. Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť zpoždění výstavby dálnice D 47. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, snižující se hustota hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobených obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin).

7 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 6 Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, velký problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě převyšuje celorepublikový průměr, značný podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. I přes značné zlepšení situace přetrvává nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje. Dlouhodobý strukturální nesoulad mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce v MSK.

8 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 7 II. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost V roce celková zaměstnanost u moravskoslezských zaměstnavatelů již potřetí od počátku ekonomické transformace meziročně vzrostla. Na tomto zvýšení se kromě karvinského, opavského a bruntálského podílely ostatní okresy MSK, nejvíce frýdecko-místecký ( osob), novojičínský ( osob) a ostravský (+205 osob). Nejvyšší pokles zaměstnanosti v okrese Karviná (-925 osob) ovlivnil především útlum těžby nerostných surovin a organizační přesun složek u některých karvinských dolů. Ke zlepšení situace na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce velmi významně přispěl přetrvávající příznivý hospodářský vývoj v naší zemi a růst české ekonomiky, který byl podle nejnovějších statistických a ekonomických informací v roce velmi dynamický a představoval 6,1 %. Velmi příznivě zapůsobily miliardové investice velkých podniků, zejména zahraničních. Aktivity těchto firem se stále více projevují i v MSK a do vystavěných a rozšiřujících se průmyslových zón tito investoři přicházejí častěji, přičemž vytvářejí nová pracovní místa. Někteří z nich sice teprve připravují výrobu, jiní již své podnikání dále rozšiřují a zvyšují počty zaměstnanců. Mimořádně pozitivní vliv lze očekávat i v souvislosti se zapojováním domácích firem jako subdodavatelů především v souvislosti s investicí jihokorejské automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. Zaměstnavatelé MSK všech velikostních kategorií zaměstnávali k celkem osob, což je o (+0,5 %) více než před rokem. Na meziročním nárůstu se podílely malé nemonitorované firmy s počtem do 25 zaměstnanců (+1.093), ale i velké monitorované firmy s počtem nad 26 zaměstnanců, u nichž přibylo pracovníků. Graf II/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií od roku zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců

9 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 8 Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných 12/ - 12/2005 ukazatel (celkový počet) absolutně % zaměstnavatelé všech velikostních kategorií ,5 z toho - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob ,4 - zaměstnavatelé se stavem do 25 osob ,3 zaměstnanci u firem všech velikostních kategorií ,5 z toho - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob ,4 - zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob ,0 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,3 z toho - hlavní činnost ,3 Počet osob samostatně výdělečně činných v MSK již třetí rok postupně klesá, za sledovaných dvanáct měsíců jich ubylo 280, takže koncem prosince aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatně výdělečnou činnost a jsou podnikateli. OSVČ zabývajících se podnikáním jako hlavní činností bylo (o méně než na konci roku 2005), tj. 68,6 %. Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku zvýšil celkem o 115; koncem prosince jich na trhu práce MSK působilo Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka II/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k 2005 k k 12/ - 12/2005 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,3 50 až , , , ,5 250 a více 217 0, , , ,6 celkem , , , ,5 Celkový meziroční přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících v MSK o 0,5 % nejvíce ovlivnily firmy s 1-49 zaměstnanci (+77), které jsou také v celkovém počtu moravskoslezských podniků zastoupeny nejvýrazněji (jejich podíl na konci roku byl 94,8 %) a firmy s zaměstnanci (+48).

10 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 9 Tabulka II/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci kategorie k 2005 k k 12/ - 12/2005 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,1 50 až , , , ,3 250 a více , , , ,1 celkem , , , ,5 Ke zvýšení zaměstnanosti o 0,5 % za uplynulý rok přispěly z jednotlivých velikostních skupin celkově zejména firmy s pracovníky ( osob) a také podniky s 1-49 zaměstnanci ( osob). Naopak pokles personálních stavů zaznamenali zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci ( osob). 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že v průběhu roku se zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově zvýšila o (+0,4 %) pracovníků. Kromě karvinského ( osob), bruntálského (-369 osob) a opavského (-8 osob) vzrostly stavy zaměstnanců u větších podniků ve všech ostatních okresech MSK, nejvíce v novojičínském ( osob) a frýdecko-místeckém ( osob). Graf II/2 - Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem MSK se stavem 26 a více zaměstnanců od roku

11 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 10 Tabulka II/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví absolutně % absolutně % absolutně % 12/ - 12/2005 zemědělství, myslivost, lesnictví , , ,1-397 těžba nerostných surovin , , , zpracovatelský průmysl , , , z toho - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků , , , , , , výroba usní a výrobků z usní 69 0,1 42 0,1 43 0, zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , výroba a opravy strojů a zařízení , , , výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba dopravních prostředků a zařízení - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený , , , , , , , , ,6-96 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,0-847 stavebnictví , , ,1-47 obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , , ubytování a stravování , , ,8-5 doprava, skladování a spoje , , ,5-983 finanční zprostředkování , , , činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti , , , veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , ,0 +56 vzdělávání , , , zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti , , ,8-140 činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , , celkem , , ,

12 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce Zemědělství, myslivost, lesnictví Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 397 (-5,9 %) osob. S výjimkou karvinského okresu se zimní odliv sezónních pracovníků z důvodu ukončování sezónních prací projevil ve všech okresech MSK, nejvíce v novojičínském (-210 osob), kde bylo hlavním důvodem omezení živočišné a rostlinné výroby u podniku GT 92 s.r.o., Velké Albrechtice. Další výraznější pokles byl zaznamenán v bruntálském okrese (-122 osob), přispěla k němu zejména s.r.o. HORYMAS, Rýmařov, která byla po rozdělení na 3 nové společnosti (malé organizace) vyřazena z registru monitorovaných firem, a a.s. KATR, Stará Ves snížením stavů o sezónní dělníky. Těžba nerostných surovin Za rok se počet zaměstnanců v odvětví těžby nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil o (-7,4 %). K poklesu přispěl především okres Karviná ( osob) útlumem těžby nerostných surovin a organizačními přesuny z ekonomických důvodů u některých dolů. Nejvíce se na něm podílel Důl Paskov, který ke dni 1.2. převzal útlumový závod Dukla v Havířově, u něhož došlo k meziročnímu snížení stavů o 646 zaměstnanců (více než tři čtvrtiny těchto osob odešlo ve 2. pololetí ). Další výrazný úbytek zaměstnanců zaznamenal Důl ČSA, VOKD, a.s., Důl Darkov, Důl ČSM a THK Čechpol. Ve sledovaném období došlo rovněž k administrativnímu převodu karvinské dodavatelské firmy CZ Bastav s.r.o. včetně zaměstnanců do odvětví stavebnictví. Naopak nejvyšší nárůst zaměstnanosti v tomto odvětví zaznamenal frýdecko-místecký okres (+435 osob), ke kterému došlo zařazením 4 nových zaměstnavatelů do registru sledovaných firem, které zaměstnávají především osoby z EU a třetích zemí. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (38,7 %), přibylo meziročně (+2,2 %) zaměstnanců. Na tomto nárůstu se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou dopravních prostředků a zařízení ( osob), produkcí elektrických a optických přístrojů a zařízení ( osob) a výrobou a opravami strojů a zařízení (+615 zaměstnanců). Největší pokles naopak nastal u firem zaměřených na výrobu základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (-719 zaměstnanců) a u výrobců textilií, textilních a oděvních výrobků (-406 osob). Výroba dopravních prostředků a zařízení K celkovému meziročnímu nárůstu zaměstnanosti v odvětví o osob přispělo zejména zvýšení stavů v okrese Ostrava ( osob). Rozvoj zaměstnanosti je výrazně ovlivněn vstupem korejského investora firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. do podnikatelské zóny v Nošovicích v okrese Frýdek-Místek. Řada dodavatelských firem, u kterých je vysoký předpoklad obchodní vazby na tohoto výrobce automobilů realizuje výstavbu nových výrobních hal a k tomu využívá i průmyslovou zónu v Ostravě-Hrabové a Mošnově. V současnosti výrazně pozitivně ovlivňuje ostravský trh práce rovněž firma Sungwoo Hitech, s.r.o., výrobce automobilových karosérií. K meziročnímu nárůstu počtu zaměstnaných osob v tomto odvětví přispěl také karvinský okres (+218), zejména s.r.o. Shimano Czech Republik, sídlící v Průmyslové zóně Nové Pole Karviná-Staré Město, Visteon - Autopal, s.r.o. z důvodu převedení výroby kovových klimatizačních hadic z okresu Nový Jičín a Bonatrans Group, a.s. vlivem navýšení objemu zakázek.

13 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 12 Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Ke zvýšení stavů v tomto odvětví za uplynulých dvanáct měsíců o zaměstnanců přispěl především okres Nový Jičín (+552 osob), a to u větších i středních firem např. Siemens Automobilové systémy s.r.o., Primus CE s.r.o., Bang & Olufsen, s.r.o., Kopřivnice a Siemens Elektromotory s.r.o., dále okres Frýdek-Místek (+546 osob) převodem firmy KES - kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. z pododvětví výroby pryžových a plastových výrobků. K nárůstu zaměstnanosti v okrese Ostrava (+315 osob) významnou měrou přispěl rozvoj zahraničního investora s.r.o. ASUS Czech, jež vystavěl novou halu na výrobu a opravy výpočetní techniky v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová a vytvořil tak cca 300 nových pracovních míst. Výroba a opravy strojů a zařízení V průběhu roku se počet zaměstnanců u monitorovaných firem tohoto odvětví zvýšil o 615, nejvíce v ostravském okrese (+270 osob), a to především příchodem společnosti Briggs & Stratton (Czech) Power Products, s.r.o., která v lokalitě průmyslové zóny Ostrava-Hrabová postavila výrobní halu zajišťující produkci motorů pro venkovní techniku a dále navýšením objemu výroby u akciové společnosti VÍTKOVICE GEARWORKS. Také opavský trh práce zaznamenal zvýšení celkové zaměstnanosti v tomto odvětví (+170 osob), který ovlivnily společnosti ARMATURY Group a.s., Kravaře přesunem části zaměstnanců z a.s. Armatury Servis Kravaře, dále pak a.s. MSA, Dolní Benešov vlivem nárůstu exportu kulových kohoutů téměř do všech částí světa a podnik a.s. Ostroj, Opava, u níž se pozitivně projevil příznivý vývoj zakázek. Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Na celkovém meziročním poklesu zaměstnanosti v odvětví o 719 osob se největší měrou podílel ostravský okres ( osob) snížením počtu zaměstnanců v akciové společnosti Mittal Steel Ostrava, která koncem června sledovaného roku dospěla k dohodě o fúzi se západoevropskou ocelářskou skupinou Arcelor. Tímto aktem došlo k výraznějšímu tlaku na produktivitu práce, který se ve firmě projevil právě zmíněným snižováním počtu zaměstnanců. Dalším ostravským zaměstnavatelem, jež negativně ovlivnil trh práce byla a.s. Vysoké pece Ostrava. Tento úbytek v odvětví byl kompenzován zvýšením zaměstnaných osob v okrese Nový Jičín (+417) - přírůstek stavu se projevil u většího množství firem, např. ROMOTOP spol. s r.o., Suchdol nad Odrou, PAMET, spol. s r.o., Suchdol nad Odrou, VVM - IPSO s.r.o. a VVM plus s.r.o., Fulnek. K nárůstu zaměstnanosti došlo také v okrese Frýdek-Místek (+344 osob), např. u s.r.o. KOVO Třinec, s.r.o. PV-Czech, s.r.o. TRIALFA, spol. s r.o. Motor Lučina a s.r.o. STEELTEC CZ. A také v okrese Bruntál (+101 osob) z důvodu rozšíření výroby a navýšení plánu zakázek u firem BBT Thermotechnology CZ s.r.o. Praha (bývalý Dakon s.r.o.), BENEKOVterm s.r.o. Horní Benešov a Krnovské opravny a strojírny s.r.o. Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Za uplynulý rok došlo v odvětví k celkovému poklesu o 406 zaměstnanců, a to nejvíce v okrese Opava (-203 osob), u společnosti Opavlen Opava, a.s., která začala realizovat avizované hromadné propouštění a po zrušení výroby jich ve firmě ze 162 zaměstnanců k 2005 zůstalo pouze 10. Další větší pokles pracovníků byl zaznamenán u opavského výrobního družstva Slezská tvorba. Také ostravská zaměstnanost se snížila (-102 osob), především ukončením činnosti firmy CRESS Sportwear, s.r.o. a přirozenými odchody u a.s. OP Prostějov.

14 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 13 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Snížení zaměstnanosti u výrobců a distributorů síťových energií a vody v roce o 847 (-12,1 %) osob se projevilo ve všech okresech MSK. Na tomto úbytku se převážně podílela transformace a.s. Severomoravská energetika do Skupiny ČEZ, nejvíce pak na ostravských pracovištích, kde ubylo 347 osob tohoto velkého podniku. Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost V uplynulém dvanáctiměsíčním období došlo k nárůstu zaměstnaných osob u tohoto odvětví o (+6,8 %), na kterém se kromě bruntálského (-17 osob) a novojičínského (-76 osob) okresu podílely všechny okresy MSK. Největší zvýšení zaznamenal frýdecko-místecký okres (+446 zaměstnanců), především z důvodu uvedení do provozu nového hypermarketu firmy TESCO Stores ČR a.s. v Třinci a supermarketu ve Frýdku-Místku. Zaměstnanost u monitorovaných organizací odvětví také vzrostla v ostravském okrese (+410 zaměstnanců) vlivem rozvoje podnikatelských aktivit firem HRUŠKA, spol. s r.o., CANIS SAFETY a.s., Kutil k.s., IKEA Česká republika, s.r.o. a SPAR Česká obchodní společnost s.r.o., dále v karvinském okrese (+301 osob) otevřením nového obchodního střediska Kaufland v.o.s. v Českém Těšíně a z důvodu nárůstu zakázek u s.r.o. Okna-Doležal, a v opavském okrese (+125 osob) rozšířením registru monitorovaných organizací o tři nové firmy, a to Kutil k.s., KLIA cz s.r.o. se sídlem v Bohuslavicích a CENTROGEL-BOHEMIA s.r.o. Doprava, skladování a spoje V roce došlo u monitorovaných firem podnikajících v oblasti dopravy a spojů, k celkovému poklesu o 983 (-4,2 %) osob. Největší úbytek nastal v okrese Ostrava (-519 osob) a výrazný podíl na něm měly jednotlivé složky Českých drah a akciové společnosti OKD, Doprava a Dopravní podnik Ostrava, u něhož došlo ke snížení stavu v rámci Projektu racionalizace údržby prostředků MHD. V okrese Karviná stavy klesly o 204 zaměstnanců, především u společnosti Kvadro, s.r.o., zabývající se silniční dopravou, která přesunula své pracoviště mimo okres. Dále se snížila zaměstnanost u akciových společností OKD, Doprava a OKD, Zásobování, a to v důsledku racionalizace činností v a.s. OKD. Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Na meziročním zvýšení stavů zaměstnanců u firem zabývajících se těmito činnostmi v roce o 915 (+8,0 %) osob se kromě karvinského podílely všechny okresy MSK. Tento nárůst ovlivnil frýdecko-místecký okres (+462 osob) formálním přeřazením 4 firem z odvětví zahrnujícího veřejnou správu a obranu; povinné sociální zabezpečení (cca 220 zaměstnanců) a dále 2 firem Třinecký inženýring, a.s. a HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s. z odvětví stavebnictví. V okrese Ostrava se zaměstnanost zvýšila o 256 osob, zejména vlivem pokračujícího rozšiřování činností zahraniční společnosti TietoEnator Czech s.r.o. do ostravské oblasti a dále v novojičínském okrese (+254 osob) z důvodů administrativního přesunu s.r.o. ZRŮST, Frenštát pod Radhoštěm (zprostředkovává pracovní síly pro Siemens) z odvětví obchodu; oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a s.r.o. MEKO navýšením stavu pracovníků. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu uplynulých dvanácti měsíců celkový počet zaměstnanců u malých nemonitorovaných podniků vzrostl o (+1,0 %), a jejich počet osob k byl nejvyšší od roku Na tomto nárůstu se podílely okresy Frýdek-Místek (+680 osob), Bruntál (+245 osob), Ostrava (+178 osob), Nový Jičín (+151 osob) a Karviná (+92 osob). Pouze v opavském okrese se zaměstnanost u firem se stavem do 25 zaměstnanců snížila (-253 osob).

15 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 14 Situace v drobném podnikání v MSK se již třetím rokem zlepšuje a podíl počtu zaměstnaných osob u těchto malých nemonitorovaných firem na celkové zaměstnanosti MSK dosáhl v závěru uplynulého roku 26,2 %. Podle tohoto ukazatele se drobnému podnikání daří nejvíce v okrese Opava (30,9 %) i přes loňské snížení stavů. Pod hranicí průměrného podílu v MSK se pohybují karvinský (22,1 %), novojičínský (24,4 %) a ostravský (25,3 %) okres. Rozvoj drobného podnikání ale nemá stále takové tempo, jaké MSK nezbytně potřebuje. Počet nových pracovních příležitostí u této kategorie zaměstnavatelů je stále nedostatečný - na malé podniky stále negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, i když se situace postupně zlepšuje, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. K vykonávalo v MSK samostatně výdělečnou činnost celkem osob. Jejich počet se už druhým rokem po sobě postupně snižuje, za posledních dvanáct měsíců klesl o 280 (-0,3 %) osob, tj. nejnižší meziroční pokles ke konci roku od Od prosince 2004 ubylo OSVČ ve všech okresech kraje o 3.682, nejvíce v novojičínském (-1.064). K tomuto poklesu došlo vlivem legislativních změn týkajících se odvodů pojistného, platných od ledna Do té doby OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely. Od začátku roku 2004 mají OSVČ povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku Z uvedených důvodů proto živnostníci v posledních třech letech výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali. Z hlediska následujícího vývoje stavu OSVČ lze očekávat jisté ochlazení negativního trendu z důvodu rozsáhlé novelizace živnostenského zákona v polovině roku. To z části dokazuje již zmíněný loňský nejnižší meziroční pokles stavu OSVČ v celém MSK (-280). Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost se u z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u z nich o vedlejší.

16 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 15 Graf II/3 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od roku Volná pracovní místa Situace na poptávkové straně trhu práce v MSK se během roku vyvíjela více než příznivě, neboť v meziročním srovnání počty VPM několikanásobně převyšovaly hodnoty z roku V 10 měsících sledovaného roku jsme zaznamenali meziměsíční růst, pouze v listopadu a v prosinci došlo k mírnému poklesu počtu VPM. V průběhu celého roku nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem VPM, což je v meziročním srovnání o (+70,2 %) více. Na celkovém počtu VPM nově zaregistrovaných ve všech okresech republiky v průběhu roku se zaměstnavatelé našeho kraje podíleli 10,5 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během celého uplynulého roku k dispozici pracovních příležitostí (meziročně o , tj. o 65,0 % více), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Průměrný počet VPM (6.623), z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti úřadů práce našeho kraje vybrat, se v meziročním srovnání o (+111,0 %) zvýšil, přičemž vývoj tohoto ukazatele byl v jednotlivých okresech MSK velmi rozdílný. K největšímu meziročnímu nárůstu průměrného měsíčního počtu VPM došlo v okresech Ostrava (+1.611), Nový Jičín (+655) a Frýdek-Místek (+483). K evidovaly ÚP MSK celkem VPM, což je o (+138,8 %) více než před rokem a o více než před dvěma lety. Meziroční nárůst volných pracovních příležitostí se projevil ve všech okresech MSK, nejvíce ale v Ostravě, kde meziročně ke konci prosince přibylo VPM, což je více než dvojnásobek stavu VPM v prosinci V závěru roku se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách podíleli jen 8,5 %, což je však v meziročním srovnání o 2,2 procentního bodu více.

17 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 16 Graf II/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa V souvislosti s podstatným zvýšením počtu nabízených volných pracovních míst a s poklesem počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se výrazně snížil i průměrný počet uchazečů, kteří se v uplynulém roce mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Jak je patrné z grafu, počet uchazečů na jedno VPM se v roce prudce snížil, a to z lednových 27,2 na 10,8 v prosinci. V říjnu a listopadu hodnota tohoto ukazatele klesla dokonce až na 10,1. Tímto pozitivním vývojem se MSK výrazně přiblížil celorepublikovému průměru, který v prosinci činil 4,8. V pomyslném žebříčku tohoto ukazatele všech okresů ČR se koncem roku v první desítce umístily čtyři z šesti okresů MSK - nejvíce uchazečů se o 1 VPM ucházelo v karvinském (34,2 - absolutně nejhorší poměr v celé republice) a bruntálském okrese (20,6 - druhý nejhorší poměr v republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Nový Jičín (5,1), který už téměř dosáhl republikového průměru. Tabulka II/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM podle vzdělání stupeň vzdělání UoZ/ UoZ/ UoZ/ UoZ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM bez vzdělání , , ,7 základní vzdělání , , ,7 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,4 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,0 střední všeobecné , , ,5 vysokoškolské , , ,4 celkem , , ,8

18 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 17 Graf II/5 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM v ČR a v MSK v roce 30,0 27,2 25,0 23,4 20,0 19,6 17,8 15,6 15,0 10,0 8,9 7,9 7,3 6,6 13,2 12,3 10,7 10,4 10,1 10,1 10,8 5,7 5,2 5,2 4,9 4,7 4,3 4,4 4,8 5,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR MSK 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Přestože VPM je v porovnání s počtem nezaměstnaných osob podstatně méně, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. Tabulka II/6 - DE VPM podle KZAM k 2005 k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,7 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,1 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,1 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,1 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,5 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) , , ,6 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,3 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,8 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,7 celkem , , ,9

19 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 18 K evidovaly ÚP MSK celkem DE VPM, tj. 27,9 % z celkového stavu VPM. Jejich počet se meziročně sice zvýšil o 967, podílové zastoupení však kleslo o 9,4 procentního bodu. Téměř ve všech okresech MSK došlo ke zvýšení počtu DE VPM. V meziročním srovnání přibylo nejvíce DE VPM v okrese Nový Jičín (+517) a karvinském okrese (+176). Jedině v okrese Frýdek-Místek došlo ke snížení počtu DE VPM, a to pouze o 2. V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku opět nejvíce DE VPM do 7. třídy (1.159 míst - nejvíce v profesi zámečník, horník a zedník) a do 8. třídy (364 míst nejvíce pro řidiče). Meziroční nárůst DE VPM byl zaznamenán ve všech třídách KZAM, největší ale v 7. třídě, a to o 475 DE VPM. Tabulka II/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k 2005 k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,3 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,4 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,2 střední všeobecné (gymnázia) 4 0 0, , ,2 vysokoškolské , , ,6 celkem , , ,9 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: (17,0 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči a poštovní doručovatelé, - u (64,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena horníkům, zámečníkům a zedníkům, (12,2 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - nejvíce pro techniky, (6,4 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - především lékařům. Důvodem existence DE VPM je neustále zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

20 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 19 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Evidovaná nezaměstnanost v MSK se vyvíjela až nečekaně dobře celkově nejpříznivěji od roku U řady jejích základních sledovaných ukazatelů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚP MSK. Za srpen až listopad se počet UoZ celkově snížil o (-6,0 %). Takovýto souvislý úbytek v druhé polovině roku byl v MSK naposled zaznamenán v roce 2000, i když tehdy nebyl zdaleka tak silný. V roce se třetí rok po sobě zastavily dlouhodobé negativní růstové trendy. V devíti měsících roku se projevil meziměsíční pokles evidenčního stavu UoZ (v roce 2005 to bylo v osmi měsících a v roce 2004 jen v šesti měsících), meziroční úbytek počtu nezaměstnaných nastal ve všech měsících roku. K evidovaly ÚP MSK celkem osob, což je o (-11,5 %) méně než na konci roku Ve srovnání s dosavadním rekordem z února 2004, kdy ÚP MSK registrovaly celkem uchazečů o zaměstnání, jsme jich k měli v evidenci o (-22,9 %) méně. Na loňském meziročním poklesu se podílely všechny okresy kraje, nejvíce ostravský (-3.151), a karvinský (-1.992), nejmenší úbytek uchazečů o zaměstnání zaznamenal Úřad práce v Opavě (-889). Největší procentuální snížení evidenčního stavu nezaměstnaných osob vykázaly úřady práce v Novém Jičíně (-19,1 %) a v Bruntále (-14,1 %). I přes loňský velmi pozitivní vývoj patří většina okresů MSK v rámci republiky stále k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Probíhající vzestup národního hospodářství příznivě ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem kraji, což je patrné z jejich zvýšeného zájmu o nové pracovníky. Přesto však bude trvat ještě několik let, než se situace na trhu práce v MSK stane normální. Jestliže se občané MSK podíleli v prosinci na celkovém stavu obyvatel České republiky 12,2 %, v nezaměstnanosti byli zastoupeni 19,0 %. Znamená to, že téměř každý pátý nezaměstnaný v České republice byl z MSK. Graf III/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti () v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 18,0 16,0 14,0 14,5 14,4 14,2 13,7 13,2 13,0 13,2 13,2 13,0 12,5 12,2 12,6 12,0 10,0 8,0 9,2 9,1 8,8 8,3 7,9 7,7 7,9 7,9 7,8 7,4 7,3 7,7 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec MSK ČR

21 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 20 Míra registrované nezaměstnanosti koncem prosince činila 12,6 %, což je o 1,6 procentního bodu méně než před dvanácti měsíci. Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu celého roku byla o více než polovinu vyšší. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celý uplynulý rok všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první třetině a tři okresy (Bruntál, Karviná a Ostrava) dokonce v první desítce. Třináctiprocentní a větší míru nezaměstnanosti zaznamenaly koncem roku okresy Karviná (16,9 % - 2. místo v republice), Bruntál (13,4 % - 7. místo v republice) a Ostrava (13,3 % místo v republice). V celkovém počtu UoZ zaujímaly okresy MSK v rámci všech okresů ČR během celého minulého roku místa v první dvacítce a okresy Karviná a Ostrava dokonce po celý rok obsazovaly první dvě příčky. Tabulka III/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce v porovnání s rokem 2005 ukazatel (celkový počet) 12/ - 12/ /2005 6/ 12/ absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,5 z toho dosažitelní ,8 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,9 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,3 volná pracovní místa ,8 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 29,2 13,2 10,8-18,4-63,0 míra nezaměstnanosti 14,2 13,0 12,6 Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti ( osob), se již v únoru začala situace zlepšovat a počet evidovaných uchazečů začal klesat. Příznivý vývoj pokračoval rovněž v následujících čtyřech měsících, kdy kromě pozitivního sezónního efektu se zvýšeným zájmem o nové zaměstnance především z obchodních organizací, stavebních firem a podniků z odvětví služeb postupně narůstala poptávka také v průmyslu. Nezaměstnanost se v tomto období vždy snížila, přičemž tempo jejího poklesu bylo nejvýraznější v dubnu a květnu (celkově o osob) a úbytek UoZ nastal rovněž v červnu. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady UoZ znovu rozšířily, ale ve srovnání se stejným obdobím v minulých letech byl tento nárůst mnohem menší. Od srpna do listopadu stav evidovaných uchazečů o zaměstnání opět klesal. I když s příchodem zimního období nezaměstnanost opět vzrostla, byl tento nárůst, způsobený zejména vlivem mimořádně teplého počasí, nejmenší za posledních deset let. Počet evidovaných UoZ se vyvíjel lépe než byl předpoklad z konce roku Stav UoZ k předčil očekávání z lepší varianty prognózy (87.400) o (-2,3 %). Průměrně měsíčně evidovaly ÚP MSK v uplynulém roce celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o ( 8,2 %) osob méně. 2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK je téměř od počátku ekonomické transformace charakteristický obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku se zde do evidencí úřadů práce přihlásilo celkem uchazečů o zaměstnání meziročně o méně (průměrně měsíčně 7.116), což představovalo 14,0 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo osob meziročně o 989 více, z nichž (63,0 %) nalezlo uplatnění na trhu práce.

22 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 21 O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo bývalých živnostníků (meziročně o 848 méně), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatně výdělečnou činnost. Tabulka III/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem 1) nově evidovaní vyřazení umístění celkem vyřazení podle 30, odst. 2 ZoZ ostatní prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ) koncový stav měsíce K výrazným pohybům v zaměstnanosti dochází každoročně v souvislosti se sezónním efektem na jaře a s příchodem zimy, a to především ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, obchodě a ve službách, což následně významně ovlivňuje úroveň evidované nezaměstnanosti. 3. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období příliš nezměnila, v podílovém zastoupení se jednalo o odchylku menší než jeden procentní bod. Jen ve věkové kategorii let došlo k nárůstu o 1,5 procentního bodu. Tabulka III/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věk absolutně % absolutně % absolutně % do 19 let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,2 nad 65let 32 0,0 34 0,0 39 0,0 celkem , , ,0

23 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 22 Již čtyři roky s drobnými výkyvy klesá podíl i počet mladých lidí do 25 let věku. V meziročním porovnání jich ubylo (-18,0 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 1,4 procentního bodu. Od roku 1999 se počet mladých lidí vedených v evidencích ÚP MSK snížil o , tj. téměř o polovinu a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 11,5 procentního bodu. Přestože se počet UoZ starších 50 let věku meziročně snížil o 746 (-3,1 %), došlo ke zvýšení jejich podílového zastoupení o 2,3 procentního bodu, tzn., že v závěru roku bylo v evidenci 27,7 % UoZ starších 50 let věku. Počet uchazečů této věkové kategorie se za posledních sedm let zvýšil o (+80,2 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 13,7 procentního bodu, takže se jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v MSK už rok pohybuje nad hranicí 25 procent a stále stoupá. Průměrný věk UoZ se koncem roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 0,8 roku a činil 39,8 let, od roku 1999 průměrný věk vzrostl o 5 roků. 3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku došlo k meziročnímu absolutnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech vzdělanostních skupinách. Nejvíce se meziročně snížil stav nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity (-5.759, tj. o 12,8 %). Přesto je tato vzdělanostní kategorie dlouhodobě nejpočetnější a na nezaměstnanosti v MSK se stabilně podílí více než 45 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním. I když se jejich počet v průběhu roku snížil o 2.659, jejich podílové zastoupení na celkovém počtu UoZ v MSK stouplo o 0,9 procentního bodu. Tabulka III/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 336 0, , ,4 základní vzdělání , , ,7 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,0 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,3 střední všeobecné , , ,8 vysokoškolské , , ,7 celkem , , ,0 3.3 Délka evidované nezaměstnanosti Výrazně negativním rysem a velice vážným problémem nezaměstnanosti v MSK je délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli z registrů ÚP MSK vyřazeni ve čtvrtém čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence) představovala 388 dní, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo 385 dní a koncem prosince 2004 jen 379 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidencích ÚP MSK meziročně stoupla ze 790 na 846 dní, což je o 198 dní více než činil celostátní průměr (649 dní).