AMY HILL. DATUM VYDÁNÍ: 20. ledna 2005

Transkript

1 BEATAE MEMORIAE EP: 1.09 Scénář AMY HILL DATUM VYDÁNÍ: 20. ledna 2005 ČESKY: 28. října HORIZON PRODUCTIONS Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA Double Secret Productons, Gekko Film Corp., Showtime Viacom, Acme Shark a USA Networks Inc. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Ale Stargate: Horizon je vlastnictvím Horizont Productions. Tento scénář, postavy a situace v něm nemohou být znovu zveřejněny bez povolení autorů. Překlad Arana. Překlad vznikl se souhlasem a vědomím autora. Korekce Jelča.

2 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 2 HVĚZDNA BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE PRODUKCE # H HORIZON PRODUCTIONS PLUKOVNÍK JOHN GRANT VELITELKA SIVEA VE NAL MAJOR CHASE REYNOLDS KAPITÁN DAVID CONNOR CHRISTINE SUMMERSOVÁ DOKTOR THOMAS GALLOWAY a DOKTOR LENORI OBSAZENÍ (v oficiálním pořadí) HOSTUJÍCÍ HERCI: ELEK KEIRAN OBYVATELÉ OSADY (ROLE BEZ MLUVENÍ) VÝSLOVNOST (ANGLICKY) BEATAE MEMORIAE BEE-ah-tie meh-more-ee-eye (latinské úsloví v překladu blahé paměti ) CEL MAI kel-may ENOLY ie-noh-lie ELEK EL-ek KEIRAN KEER-an KO VAHLI ko-vah-lie SIVEA se-via VORIANS voh-ryans

3 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 3 Production credits: Music by MAGNUS RINGBLOM Graphic Designer KEVIN KIMBALL Script Supervisor MARE PHILLIPS Co-Producer STEVEN CAMERON Consulting Producer JOE HODKISS Consulting Producer JORDAN MOUNTEER Producer KELLY HAVLIK Producer AMY HILL Supervising Producer SAM JONES Executive Producer ALEX RUBIT Written by AMY HILL

4 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 4 FADE IN: TEASER EXT. VESMÍR VESMÍRNÁ BRÁNA Vidíme velkou osmiúhelníkovou hvězdnou bránu volně se vznášející ve vesmíru. Zrovna se vytáčí; symboly se jeden po druhém zeleně rozsvěcují. Zapadne poslední symbol a vesmírná brána se otevírá. Po krátké pauze jí proletí Kluzák jedna. UPRAVENÍ ÚHLU KAMERY, když kluzák prolétá kolem, zjišťujeme, že tato vesmírná brána je na oběžné dráze planety. Planeta vypadá podobně jako Země, ale je zakryta nějakými mraky, její atmosféra je proto našedlá. INT. KLUZÁK JEDNA PŘEDNÍ ČÁST STŘIH NA: Je tu celý horizontský tým; GRANT u stanoviště pilota, řídí. SIVEA a CHASE jsou u dvou stanovišť za ním. CHRISTINE, DAVID a TOM stojí za nimi. Členové týmu mají na sobě svou obvyklou mimostaniční výzbroj; rozhlížejí se čelním oknem. NOVÝ ÚHEL My teď také vidíme planetu předním oknem kluzáku. TOM: Ty mraky by vysvětlovaly, proč jsme ztratili kontakt se sondou. ZÁBĚR ZNOVA NA postavy v kluzáku. CHRISTINE: Nějaká anomálie počasí? TOM: To jsem měl na mysli. Vypadá to, že zakrývají polovinu planety. Náhle Chase ukáže na něco před nimi; ať už je to cokoli, očividně ho to pobavilo. CHASE: Hele, když se pořádně podíváte, tamten připomíná vobličej. Ukáže na to místo... Christine se chvíli dívá, pak: CHRISTINE (nadšeně): Vidím ho! (ukáže jinam) A tamten to je slon. TOM: Cože? Ne, to je rozhodně židle. Sivea a Grant si vymění pohledy. Sivea nechápe, o čem to sakra mluví. Grant to chápe, pobavilo ho to.

5 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 5 CHASE (o slonovi/židli): Mě to připadá spíš jako kachna. SIVEA: Kachna? CHASE: Jo... takovej pták. SIVEA (věcně): Je nepravděpodobné, že by v těch mracích byli nějací ptáci. CHASE (vysvětluje): Je to taková hra. Když se dost dlouho a upřeně díváte, začnou vám ty mraky něco připomínat. Podle Siveina obličeje poznáváme, že to pořád nechápe; nebo pokud to pochopila, tak aspoň neví, jaký to má smysl. TOM (k Sivei): Víte... jako abstraktní umění. DAVID (zavrtí hlavou): Abstraktní umění se mi nikdy nelíbilo. CHASE: Jasně že ne... David se na něj podívá; tak úplně nechápe, co tím myslel. Chase pokrčí rameny, pak se znovu podívá na Siveu. CHASE: Neříkejte mi, že na Vorianě jste se na mraky nikdy nedívala. Sivea na něj pohlédne. SIVEA (prostě): Nedívala. CHRISTINE: My ano, v Minnesotě, kde jsem vyrostla. TOM: Věřte nebo ne, vzpomínám, že jsem to dělával na Chulaku. (usměje se) Určitě by se našlo pár Jaffů, kteří si mysleli, že jsem se zbláznil... CHASE (k Sivei): Tak je to jasný. Hned jak přijedete na Zem, půjdem ven a budem se dívat na mraky. Sivea se lehce usměje. SIVEA: To zní dost zajímavě. Grant, očividně ho tento rozhovor pobavil, promluví o mracích pod nimi. GRANT: No, máme ještě hledat zvířata, nebo bychom spíš měli přistát a prohlédnout si povrch planety? David vypadá trochu znepokojeně. DAVID: Měli bychom být opatrní, pane. Ztratili jsme kontakt se sondou. Není třeba říkat, co by tyhle mraky mohly udělat s kluzákem.

6 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 6 Chase se na něj podívá. CHASE: Prosím vás... jsou to jenom mraky. DAVID: Jsme v jiné galaxii, pane. Tom zavrtí hlavou, dívá se z okna. TOM: Nedělal bych si starosti... Signál sondy asi prostě nepronikl skrz. Naše skeny nehlásí nic neobvyklého. Grant se rozhodl, usměje se... GRANT: No, existuje jenom jeden způsob jak to zjistit, ne? Po tomhle prohlášení stiskne na panelu před sebou několik tlačítek a EXT. VESMÍR KLUZÁK JEDNA STŘIH NA: Kluzák zahájí sestup do atmosféry. INT. KLUZÁK JEDNA PŘEDNÍ ČÁST STŘIH NA: GRANT (od panelu): Připravte se na sestup do atmosféry. Čelním oknem vidíme, jak se mraky přibližují; samozřejmě víme, že ve skutečnosti prostě kluzák klesá. Vstoupí do atmosféry. Teď vidíme jen šedou mlhu. Pak UPRAVENÍ ÚHLU KAMERY zpátky dovnitř kluzáku. Všichni si už chystají vydechnout úlevou, že jsou v pořádku, když se náhle kluzák začne TŘÁST. Tom se chytí Siveiny židle, aby nespadl. Christine padá na Davida, který ji obejme jednou svou rukou, zatímco druhou se zachytí zdi. Kamera se zaměří CHRISTINE: Co se děje? NA GRANTOVO OVLÁDÁNÍ Blikají na něm světla, nabíhají čísla. Nevíme, co to znamená, ale rozhodně to nemůže být nic dobrého. NA GRANTA, který horečnatě tiskne tlačítka, ať už se pokazilo cokoliv, snaží se to spravit. GRANT: To jsou ty nejdivnější mraky, jaké jsem kdy viděl...

7 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 7 Náhle otřesy zesílí. GRANT (pokr.) (křičí): Rychle ztrácíme výšku! Sivea stiskne několik tlačítek na svém počítačovém stanovišti. SIVEA: Nemohu znovu převzít ovládání. Ztratili jsme veškerou manévrovací schopnost. CHASE (od panelu; vrtí hlavou): To je k ničemu! Čelním oknem vidíme, jak se povrch planety čím dál tím víc přibližuje. Velký les, několik stromů rozesetých po krajině; v pozadí hory. Grant zavrtí hlavou, promluví ke všem přítomným... GRANT: Radši byste se měli všichni připravit. Tohle bude tvrdé přistání. Christine se zachytí jednoho z panelů, stejně tak Tom. David se zachytí přepážky ve stěně. CHASE (tiskne nějaká tlačítka): Nastavuju štíty a tlumiče na maximum. To by mělo pohltit většinu nárazu. Téměř to nestihl; skoro okamžitě narazí na zem. Všechno se silně otřese. David padá, strhne sebou i Christine. Z tohoto okamžiku KONEC TEASERU FADE OUT

8 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 8 FADE IN: AKT 1 (POZNÁMKA: Během zahajovacích scén běží titulky.) EXT. POVRCH PLANETY KLUZÁK DEN Uvádějící záběr. První věc, které si všimneme je skutečnost, že je tu na den neobvyklá TMA to kvůli šedým mrakům. Dodává to planetě stísněný vzhled; je to místo, o kterém by se dalo předpokládat, že se tu bude dít něco zvláštního. Přiblížíme se ke kluzáku, který ZTROSKOTAL na kraji lesa. Kolem něj a pod ním jsou zlámané větve. Pauza; pak se otevřou dveře. Christine vyjde jako první; očividně je trochu otřesená. Ostatní ji následují. Nikdo není zraněný, rozhlížejí se kolem. Chase se nemůže zdržet poznámky: CHASE (sarkasticky): No... to šlo dobře. David se na něj podívá. DAVID: To vy jste říkal, že jsou to jenom mraky. CHASE (o Tomovi): Ale von taky! Tom se na mraky zadívá, zmíní se o nedostatku světla. TOM: No, tyhle... mraky nebo co to vlastně je... zdá se, že zadržují většinu slunečního světla. Grant zavrtí hlavou. GRANT: Rozkošné. Chase přejde k přední části kluzáku, kde zhodnotí škodu. Spadne mu čelist. CHASE: Oh, sakra! Grant a Sivea k němu přistoupí, zjišťujeme, že kluzák je dost rozmlácený. GRANT (k Chasovi): Dokážete to opravit? CHASE: Jo, kdybych vůbec věděl, co se pokazilo. SIVEA: Jinými slovy, uvízli jsme tu. CHASE (suše): Oh, bože, dneska nebudem optimisti? Mezitím Christine stojí na opačné straně kluzáku, prohlíží si okolí. Když se rozhlíží, vidíme záběr širokého okolí, vypadá to na pastviny. V dálce vidíme stoupat sloup kouře, asi vychází z komína. Christine se obrátí ke Grantovi. CHRISTINE: Plukovníku.

9 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 9 Grant a Sivea k ní přistoupí; stejně tak Tom a David, zatímco Chase zůstává u přední části kluzáku. Všichni to vidí. CHRISTINE (ukáže): Tímto směrem leží osada. TOM: Možná by nám místní obyvatelé mohli vysvětlit, co ty mraky s naším kluzákem provedly. CHRISTINE: Přesně to mě napadlo. Grant chvíli přemýšlí... pak se obrátí k Chasovi. GRANT: Chasi. (o kluzáku): Myslím, že tenhle si už nezalítá... Chase se usměje; mluví teď ke Grantovi spíše jako k příteli než k velícímu důstojníkovi. CHASE: Zrovna jsme sem dorazili... a ty už chceš pryč? Grant se na něj podívá, jako by říkal víš, co si myslím. Chase jeho pohled potvrdí profesionálnější odpovědí. Získáváme náznak toho, jak jejich vztah kolísá mezi vztahem starých přátel a odlišným vojenským postavením. CHASE (pokr.): Jsem si jistej, že ho dokážu včas zprovoznit, pane... Naštěstí se nepoškodily žádný systémy motorů. Grant přemýšlí, pak se znovu podívá směrem k osadě. Z jejich reakcí GRANT: Dobrá... Máme to tu prozkoumat; potkávat nové lidi. Zdá se mi, že noví lidé jsou právě tam. Tak se tam pojďme podívat. EXT. OSADA DEN POZDĚJI DISSOLVE INTO: Horizontský tým vstupuje na předměstí malé osady. Vypadá téměř jako pionýrské městečko: dřevěné chatky, špinavé cesty, vozy na ulicích. Za osadou leží zemědělská půda. Z komínů několika chatek stoupá kouř. Na ulicích je pár lidí, jako první horizontský tým spatří KEIRAN. Je to mladá žena, má takových dvacet pět let, kudrnaté blond vlasy sepnuté do ohonu. Má na sobě jednoduché a skromné modré šaty. Vyjde ven, aby si návštěvníky lépe prohlédla. Zdá se být trochu plachá a opatrná, ale převážila u ní zvědavost. Když k nim Keiran přistoupí, členové týmu se zastaví. Několik dalších obyvatel osady ustane ve své činnosti, když si uvědomí, že mají návštěvu. Krátká pauza, pak Grant postoupí vpřed. GRANT (usměje se): Ahoj.

10 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 10 KEIRAN (nejistě): Zdravím vás. Jste tu cizí. CHASE: Jo, to asi jo... noví sousedi. Naše loď ztroskotala, když jsme vstoupili do vaší atmosféry. Mysleli jsme, že byste nám možná mohli pomoct. Keiranin výraz teď značí údiv a respekt. KEIRAN: Nikdy jsme se nesetkali s návštěvníky z jiného světa. Pauza... chvíle ticha... pak: KEIRAN (pokr.): Zavedu vás ke kancléři. Bude s vámi chtít mluvit... Prosím, následujte mě. Keiran kráčí zpět k osadě. Horizontský tým jde za ní. Sledujeme je. KEIRAN (pokr.): Jmenuji se Keiran. GRANT: Rád vás poznávám... Já jsem John. Když představuje ostatní, ukazuje na ně. GRANT (pokr.): Chase, Tom, Sivea, Chris a David. KEIRAN: Velmi mě těší, že se s vámi setkávám... Určitě máte hodně co vyprávět. Když jdou k osadě, kamera je následuje. Procházejí jí, vidíme trochu ohromené, ale přesto nenápadné reakce dalších vesničanů. Všichni si cizince prohlížejí; rozhodně tu nikdy podobné návštěvníky neměli. Zdá se, že vesničané jsou velmi mírumilovní lidé, kteří žijí skromným životem. Najdeme tu muže a ženy všeho věku; od dvaceti až po šedesát. Keiran se zastaví před jednou z dřevěných chatek. Znovu se obrátí k týmu, pořád mluví stejně přátelsky a obdivně jako předtím. KEIRAN: Počkejte tady. Promluvím s kancléřem a řeknu mu o vašem příjezdu. Grant s úsměvem přikývne. Keiran vstoupí do chatky, zanechává horizontský tým venku. Vesničané se teď vrací ke své předchozí činnosti; přesto, když někdo tým na ulici míjí, neobvykle si je prohlíží, ale nic neříkají. Zdá se, že Siveu to všechno obtěžuje. Dívá se na procházející lidi, zneklidňují ji. Chase si toho všimne. Podívá se na něj. CHASE (k Sivei): Takže... SIVEA: Co je? CHASE: Takže... co se děje? Sivea to nejdříve nechce říct... Zavrtí hlavou.

11 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 11 SIVEA (o Keiran): To ona... Pořád mám takový divný pocit. Tým se semkne dohromady, ujišťují se, že je nikdo nemůže slyšet. GRANT: Co tím myslíte? SIVEA (váhavě): Něco není v pořádku... Nevím... Nevím, co přesně. DAVID: No, říkali, že... Odmlčí se, když kolem projdou další dva místní; muž a žena, asi padesátiletí. Pár se na návštěvníky zvědavě podívá; neskrývají svůj zájem o ně. Legrační okamžik, kdy na ně tým prostě kývne. Pár kývnutí oplatí a pak jde dál. Tento výjev připomíná návštěvníky prohlížející si zvířata v zoo. Když odejdou, David pokračuje... DAVID (pokr.): Řekli, že tu ještě neměli žádné mimozemšťany. Christine se zmíní o všech těch lidech, kteří si je prohlíží. CHRISTINE: To bych teda nikdy neřekla. SIVEA: To není ono... Grant si uvědomí, že ji něco opravdu znepokojuje. GRANT: Tak co? Sivea se na něj podívá; rozhodne se to říct prostě. SIVEA: Nevím, jestli jí mohu věřit. CHASE (neomaleně): Nevím, jestli můžete věřit vůbec někomu. (kvůli jejímu pohledu; gestikuluje): Chci říct... kromě nás, samozřejmě. Nám věříte... že jo? Sivea na tyhle poznámky neodpovídá. SIVEA: Zvláštně reagovala... Nevypadala jako někdo, kdo se s mimozemšťany setkal poprvé. CHASE (zavrtí hlavou): To, že tu nepobíhala kolem a nekřičela nebe nám padá na hlavu, ještě neznamená, že jí nemůžem věřit. Sivea se na něj zmateně podívá. SIVEA: Nebe nám padá na hlavu? CHASE: Vždyť víte, co tím myslím. Pauza, Grant se rozhlíží, uvažuje o tom, co právě řekla. SIVEA: Navrhuji jen,... abychom byli opatrní.

12 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 12 Grant se na ni podívá, bere její radu v úvahu. GRANT: My jsme vždycky opatrní. Jejich rozhovor přeruší Keiran, která se vrátila z chatky. KEIRAN: Kancléř se s vámi chce setkat. Členové našeho týmu si vymění nenápadné pohledy, pak ji následují do chatky. Sivea jde jako poslední, zdá se být zneklidněna. INT. DŘEVĚNÁ CHATKA DEN V chatce nejsou žádná okna. Jediné světlo vychází z petrolejové lampy na stole. U stolu naproti Keiran a horizontskému týmu sedí ELEK. Je to starý muž, je mu více než šedesát let. Jeho vlasy už zbělely. Přestože je starý, jeho věk mu dává spíše nádech důstojnosti než křehkosti. KEIRAN (ukazuje směrem k Elekovi): Toto je kancléř Elek. (obrátí se k Elekovi): Kancléři, (dramatická pauza) toto jsou naši návštěvníci. Elek skloní hlavu. Grant, Chase, David, Christine a Tom toto gesto napodobí. Po chvíli se přidá i Sivea. ELEK (zvedne hlavu): Vítejte. GRANT: Děkujeme vám. Elek se podívá na Keiran, když začíná hovořit o něčem, co mu řekla. Jeho hlas zní silně; je to hlas vůdce. ELEK (k týmu): Říkáte, že jste z jiného světa? GRANT: Ano... Jsme průzkumníci, kteří cestují hvězdnými branami. Přišli jsme bránou na oběžné dráze vaší planety. Když jsme vstoupili do vaší atmosféry, ztratili jsme kontrolu nad naší lodí. Nejsme si tak úplně jistí, co se stalo... Doufali jsme, že byste nám mohli pomoct. TOM: Mysleli jsme si, že by to mohlo mít něco společného s těmi mraky. Eleka to nepřekvapilo. ELEK: V tomto kraji lodě nefungují... Stíny se ujistily o tom, že tuto planetu nikdy neopustíme. Pauza, členové našeho týmu reagují na tento pojem... GRANT: Stíny? ELEK (přikývne): Beztvaré bytosti existující mimo náš čas. Nikdo z našich lidí je nikdy neviděl... ale o jejich existenci víme.

13 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 13 Naši lidé ví přesně, o kom mluví. CHASE: Taky vám to zní povědomě? KEIRAN (překvapeně): Už jste se s nimi setkali? GRANT: Už... už jsme o nich slyšeli. KEIRAN: Ale neviděli jste je? GRANT: Ne, ale viděli jsme jejich... sluhy. DAVID: Naneštěstí... KEIRAN: Draque. Další pauza... Nikdo z našich lidí neočekával, že to jméno na této planetě uslyší. ELEK (vysvětluje): Draqové Stínům slouží... To oni nás přinutili zůstat na této planetě. Už velmi dávno. Všichni členové našeho týmu překvapeně reagují... TOM: Proč vás tu přinutili zůstat? ELEK: Když zaútočili, naši předkové se bránili. Bojovali za svou svobodu, za naši svobodu... naši lidé se nechtěli stát otroky Impéria Vládců, které se v této galaxii rozšířilo... Musíte vědět, že technologie Ko vahli byla kdysi... (pauza; smutně) Teď nemáme nic. Zničili celou ko vahlijskou civilizaci, zanechali na této planetě několik přeživších a sestrojili energetické pole, aby se ujistili, že nikdy neodejdeme. TOM (uvědomuje si): Takže to není anomálie počasí... je to energetické pole! ELEK: A lodě ho nemohou odhalit... podle všech senzorů vypadá jako přírodní jev... anomálie počasí, jak jste řekli. TOM: Jak velkou plochu pokrývá? ELEK: Pět set Cel mai na každou stranu... Nevím, jestli vám to něco říká. GRANT (uvažuje): Seshora to vypadalo, že se táhne alespoň tisíce kilometrů všemi směry. CHASE: To ale musí být dost drsný pole... TOM: Postavili ho Vládcové... z toho, co víme, byla jejich technologie srovnatelná s antickou. SIVEA (k Elekovi a Keiran): Jsou tu i jiné osady?

14 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 14 KEIRAN (smutně): Ne... Zbylo nás málo. Všichni jsme zůstali tady. Elek chvíli mlčí, když si něco uvědomuje. ELEK: Očividně jste měli při střetu s Vládci větší štěstí než my. Grant se na něj podívá; nemůže popřít, že má Elek pravdu. GRANT: Jo... myslím, že jo. CHRISTINE (přemýšlí o něčem): Jak je možné, že vás tu Draque nechali? Vždyť Impérium Vládců zotročilo celé světy... možná jste v pasti, ale na druhou stranu... ELEK: Impérium zmizelo už velmi dávno... V těch dobách tu byli mí předci zanecháni, aby očekávali jeho návrat. Slyšel jsem pověsti, že padlo. Nikdy jsme nezjistili, jestli je to pravda. Ale to, že jste se setkali s Draqy... dokazuje, že návrat impéria už začal. Bylo řečeno, že pokud impérium padne... vrátí se a bude tisíckrát silnější než bylo. SIVEA: Jak si můžete být tak jistý? ELEK: Naši předkové našli a přeložili dávné nápisy... proroctví o tom, že se Stíny, i když poražené,... vrátí. A zmocní se vlády nad vším, co známe. Grant se s obavami podívá na Chase. GRANT: Thor nám říkal něco dost podobného... Další pauza. Náhle přichází uvědomění; možná hrozí nebezpečí větší, než jsme si mysleli. TOM (k Elekovi): Jak dlouho už jste tu drženi? Elen o tom zapřemýšlí. ELEK: Musí to být... více než patnáct generací od doby, kdy tu byli naši předkové uvězněni. SIVEA: A nerozšířili jste se mimo tuto osadu? KEIRAN: Nebyli jsme technicky schopní... rozšířit se. Stíny se ujistily, že jsme ztratili veškerou možnost technologické vyspělosti, kterou jsme se tolik pyšnili. SIVEA (zavrtí hlavou): Je nepravděpodobné, že by silové pole mohlo zůstat nedotčené tak dlouho.

15 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 15 CHRISTINE: Ne nezbytně. (kvůli pohledům ostatních): No, antická technologie a technologie Vládců musely být schopny zůstat aktivní déle, než cokoli, co bychom dokázali sestrojit my... jako to zařízení, které jsme před měsíci našli na té mimozemské lodi. Nedokážeme poznat, jak dlouho bylo aktivní, než jsme ho našli. Chase zavrtí hlavou. CHASE: No, to silový pole se přece musí dát nějak vypnout. ELEK: Naneštěstí se k zařízení, které ho vytváří, nemůžeme přiblížit. (vysvětluje): Když se k němu přiblížíme, zařízení rozpozná naši DNA... Několik už našich lidí bylo bezpečnostními systémy tohoto zařízení zabito. Keiran se rozzáří oči, když dostane nápad. KEIRAN (k horizontskému týmu): Ale možná byste se k němu mohli dostat vy. Elek o tom uvažuje. GRANT (přikývne): Nenapadá mě žádná jiná možnost, než zkusit to. Zdá se, že je to naše jediná možnost, jak znovu zprovoznit naši loď. Elek se na něj podívá. Pak přikývne. ELEK: Ukážu vám, kde generátor najdete... Naneštěstí se k němu nedokázal přiblížit žádný z našich mimozemských návštěvníků. Struktura jejich DNA byla příliš podobná struktuře Ko vahliů. Záběr na Siveu, která na to, co právě řekl, trochu zmateně reaguje. SIVEA (zavrtí hlavou): Počkejte chvíli... Keiran řekla, že jsme první návštěvníci. Keiran a Elek se na sebe podívají. Eleka to očividně překvapilo. Tichá pauza... Keiran se podívá na horizontský tým, lehce zavrtí hlavou... pak: CHRISTINE (k Sivei): O čem to mluvíte? SIVEA: Vy si to nepamatujete? Christine zmateně zavrtí hlavou. CHRISTINE: Keiran nám o jiných návštěvnících řekla... hned, když jsme sem do osady dorazili. Další okamžik ticha... Sivea se podívá na Granta. SIVEA: Plukovníku...? Grant zavrtí hlavou.

16 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 16 GRANT (usměje se): Zdá se, že jste nedávala pozor. Další pauza... ticho... zdá se, že nikdo kromě Sivei si to nepamatuje. Odmlčí se, o všem přemýšlí. Elek a Keiran si vymění nenápadný pohled... pak se oba postaví. Horizontský tým tak učiní také. ELEK: Kdykoli budete připraveni... Ukážu vám, kde to zařízení je. TOM (dychtivě): Mohli bychom se na něj podívat hned. Elek s potěšeným úsměvem přikývne. Pak ukáže k východu. ELEK: Prosím... Horizontský tým následuje Eleka a Keiran ven z místnosti. Sivea a Grant vyjdou jako poslední. Ostatní jsou už venku, Sivea se zastaví... SIVEA: Plukovníku... něco je špatně. GRANT (napůl vtipkuje): Možná s vaší pamětí... SIVEA (vážně): Nebo s vaší. Grant se na ni podívá. SIVEA: Vím, že tato žena prohlásila, že se nikdy nesetkali s návštěvníky z jiného světa... Musíte si to pamatovat. GRANT: No tak... nikdo, kromě vás, si nic takového nepamatuje. SIVEA: A to vás neznepokojuje? GRANT: Teď mě hlavně znepokojuje to, že jestli nedokážeme vypnout to silové pole... zůstaneme na téhle planetě hodně dlouho. SIVEA: Toho jsem si vědoma. Což je další důvod pro to, abyste přemýšlel o tom, co říkám. Nemluvila bych o tom, kdybych nebyla přesvědčená, že je to pravda. Grant se na ni podívá. Nevěří tomu, že by zdejší lidé byli nebezpeční nebo že by lhali, ale ví, že zná Siveu dost dobře na to, aby její rady bral vážně. Po chvíli ticha přikývne... GRANT: Budeme se mít na pozoru. Naznačí jí, aby pokračovala, protože ostatní už na ně musí čekat. Když Sivea vystoupí z místnosti, držíme chvíli záběr na Granta. Zdá se být trochu znepokojený... pak také vyjde ven. Z tohoto okamžiku: KONEC AKTU 1 FADE OUT.

17 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 17 FADE IN: AKT 2 EXT. GENERÁTOR POLE SOUMRAK Čtvercová kamenná plošina se čtyřmi sloupy, každý v jednom rohu. Jsou pokryty mimozemské nápisy. Uprostřed plošiny je kruhová vyvýšenina, na které leží GENERÁTOR POLE. Je válcovitého tvaru, asi dvě stopy na výšku a jednu v průměru. Na plošině je nějaké mimozemsky vypadající ovládání. Tato lokace je uprostřed lesa, poblíž osady. Protože je soumrak, je tu ještě větší tma než dříve. Horizontský tým pomalu přistupuje k zařízení. CHRISTINE: Keiran říkala, že se k zařízení nedokázali přiblížit na padesát stop. Sivea opatrně kontroluje svůj skener, hledá něco, co by je mohlo zastavit. Když zavrtí hlavou, tým pomalu pokračuje. GRANT: Zdá se, že my můžeme. Opatrně postupují přímo k hučícímu generátoru pole. Chase přistoupí přímo k jeho hlavní části. Pozorně si ho prohlédne. DAVID: Víte, jak to vypnout? CHASE: Tohle je vysoce vyvinutá technologie. Nemůžete prostě zmáčknout nějaký tlačítko a vypnout to. Nezáleží na tom, jak... skvělý by to bylo. Ne, bude to mnohem složitější. Bude to chtít čas. (k Tomovi): Nechcete mi třeba pomoct? Tom přikývne a přejde k němu, podívá se na zařízení. Zatím Christine přejde ke sloupům a prozkoumá mimozemské nápisy. CHRISTINE: Mohl by tu někde být návod. Je to dost podobné nápisům Vládců, které jsme viděli na té mimozemské lodi. GRANT: Myslíte, že to dokážete přeložit? Christine vytáhne z kapsy malý antický překladač. CHRISTINE (o překladači): Tady jsou nějaká data o tomhle jazyku... Myslím, že to zabere nějaký čas, ale... nakonec to přece rozluštit musím. Grant přesvědčeně přikývne. GRANT: Dobře. Pak se obrátí k Sivei, která zařízení skenuje. GRANT (pokr.): Máte něco?

18 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 18 SIVEA (zavrtí hlavou): Nic moc... Ale očividně vytváří ohromné energetické pole. Nějaká radiace... ale jsem si jistá, že neškodná. Generátor sám se zdá být chráněn proti všem podrobnějším skenům. DAVID: Jo, myslím, že ti, co ho postavili, nechtěli, aby se dal moc snadno vypnout. TOM (sebevědomě): Miluju výzvy. Grant se podívá na tmavou oblohu. GRANT: No, začíná se stmívat. Elek nám nabídl jídlo a ubytování na noc a já navrhuji, abychom přijali. Ráno můžeme začít. TOM (očividně se nemůže dočkat, až začnou): Ale Grant zvedne prst, aby ho utišil. GRANT: Už je tu dost dlouho. Do rána počká. CHASE (pokrčí rameny): To je asi pravda... Tom by radši zařízení prozkoumal hned, ale po chvíli mladý vědec přikývne... EXT. OSADA ELEKŮV DŮM NOC STŘIH NA: Uvádějící záběr domu. Osada je v noci velmi tichá. Jen jeden nebo dva obyvatelé procházejí kolem; vypadá to tu teď téměř jako město duchů. INT. ELEKŮV DŮM NOC Pohodlné místo k životu. Všude kolem je starý, ale hezký dřevěný nábytek; světlo je teplé a přátelské. Elek, Keiran a horizontský tým sedí kolem stolu. Právě dojedli večeři. GRANT (k Elekovi): Znovu vám děkuji za to, že jste nám dovolili zůstat. ELEK: To je to nejmenší, co můžeme udělat... Doufám, že vám chutnalo. GRANT: Jídlo bylo vynikající. Děkujeme vám. Elek přátelský přikývne, pak vstane a začne uklízet nádobí. Sivea, která si s ním chce promluvit, vstane také. SIVEA: Pomohu vám. ELEK (skromně): To je v pořádku, opravdu... SIVEA (přátelsky): Ne, trvám na tom. Elek se na chvíli zarazí, pak se usměje. Sivea sebere zbytek nádobí a následuje ho do kuchyně. Po chvíli vstává i Grant. Přesně ví, proč chce Sivea být s Elekem sama a nemá z toho dobrý pocit.

19 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 19 GRANT: Měl bych také pomoci... Jde do kuchyně, my vidíme záběr na Chase, Davida, Toma a Christine, kteří sedí u stolu s Keiran. Trapné ticho. Pak se David obrátí ke Keiran. DAVID (zvědavě): Takže, Elek řekl, že jste byli vyspělí... Co nám můžete říct o svých lodích? Keiran se nejdříve zarazí; slyšela jen příběhy. Ona sama v těch časech očividně nežila; ale přesto se její oči rozzáří, když o nich mluví. KEIRAN: Naše společnost byla v těch časech úžasná. Měli jsme flotilu velkých válečných lodí. Většinu z nich jsme ztratili během války proti impériu. Naše zbraně nemohly obstát síle Draqů, kterou ještě zvyšovaly Stíny. CHASE: Ale pár bitev ste vyhrát museli? KEIRAN (usměje se): Ty úplně první. Porazili jsme je díky momentu překvapení. Mnohokrát jsem slyšela, jak slavné dny to pro ko vahlisjkou civilizaci byly. Byli jsme si jistí, že budeme volní. (pauza; její tvář zesmutní) Teď jsme navěky uvězněni. Tom se ji snaží povzbudit. TOM: Ne, jestli budeme schopni pomoci. Keiran se na něj otevřeně podívá. KEIRAN: Opravdu věříte, že silové pole dokážete prostě vypnout? TOM (optimisticky): Mám docela velké sebevědomí... jinak bychom tu zůstali trčet taky. A to rozhodně v plánu nemám. KEIRAN: Možná tu možnost teď musíte zvážit. Chase, David, Tom a Christine se na ni trochu překvapeně podívají... DAVID: Proč to říkáte? Myslím... možná bychom měli být trochu optimističtější. Ale Keiran zavrtí hlavou. KEIRAN: Když se Enolyové rozhodli zanechat tu naše lidi... věděli, že jednoho dne by nás někdo mohl najít a pokusit se nám pomoci a museli proto štít ochránit před narušením. Věřte mi, chci tento svět opustit stejně jako vy... ale nechci se oddávat falešné naději. Naši lidé reagují na to, že se zmínila o někom jménem Enolyové... nikdy o nich neslyšeli.

20 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 20 CHRISTINE: Kdože vás to sem přivedl? Pauza, Keiran se na něj podívá. KEIRAN: Nikdy jste se s Enoly nesetkali? (pauza; zavrtí hlavami) Možná máte větší štěstí než já... Enolyové kdysi mívali v Impériu Vládců vyšší postavení než Draqové. Enolyové ovládali několik oblastí v Impériu... Kromě Stínů byli jediní, kteří dávali Draqům rozkazy. Každému světu pod nadvládou Impéria vládl regent Enolyů. Každý regent měl svou vlastní armádu draqských vojáků. CHASE (napůl vtipkuje): Takže to byli takoví guvernéři tohohle impéria? DAVID: Vlastně spíše něco jako goa uldští vládcové soustavy... ovládali určitou oblast vesmíru. Keiran dále vysvětluje. Okamžik ticha. KEIRAN: Enolyové byli velmi krutí a nebezpeční... Nařídili popravu celého našeho vojenského personálu... Jen civilisté měli to štěstí žít pod jejich nadvládou... nakonec se rozhodli náš svět opustit. CHASE: Zdá se, že vaši předci toho dost zažili. KEIRAN: Pokud jste se s Enoly nesetkali... nevíte, jak nebezpečné Impérium vládců doopravdy je. Chase, David, Tom a Christine na to reagují INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ NOC STŘIH NA: Vidíme hrnec s vařící se vodou. Do záběru vklouzne ruka a sundá hrnec z ohně. Kamera couvne a odhaluje, že ruka patří Elekovi. Grant a Sivea s ním stojí ve stísněné a jednoduše zařízené kuchyni. Design a atmosféra hodně připomínají spoustu kuchyní na Zemi. V průběhu celé této scény Elek hadrem umývá nádobí, pak ho předává Grantovi a Sivei, aby ho utřeli. Jsou uprostřed rozhovoru. SIVEA: Co nám o nich můžete říci? O těch návštěvnících, kteří tu byli před námi. Elek se usměje, zavrtí hlavou.

21 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 21 ELEK: Moc ne... Jejich loď ztroskotala, stejně jako ta vaše. Snažili se pole vypnout, ale nepodařilo se jim to. (zabraný do vzpomínek, zdá se, že přemýšlí o určité události) Takže se... smířili s tím, že už nikdy neuvidí své domovy... a dožili své životy zde. To jsem byl ještě chlapec. Sivea si něco uvědomí. SIVEA: Říkáte, že tu vaši lidé jsou patnáct generací... Proč tu nejsou žádné děti? Grant na to reaguje; teď, když se o tom zmínila, taky mu to připadá neobvyklé. ELEK (ostře): Cože? SIVEA: Děti. Kde jsou? Elekův výraz roztaje, vypadá posmutněle. ELEK: Keiran je součástí poslední generace. Protože už brzy očekáváme návrat Stínů a jejich služebníků, rozhodli jsme se, že bude lepší raději děti nemít, než aby z nich byli otroci. Grant o tom uvažuje; přikývne. GRANT: To je pochopitelné... ELEK: Bylo těžké to přijmout... ale všichni tady ví, že jsme poslední generace celého druhu. Sivea se na chvíli zarazí... pak se prostě obrátí ke Grantovi. SIVEA: Musím s vámi mluvit. GRANT: Jsem přímo tady... SIVEA: O samotě. Elek je trochu překvapený tím, jak neomaleně vyjádřila to, že nemá slyšet, co chce říct. Grant sám je také překvapený... není zvyklý na to, že se Sivea takhle chová. Obrátí se k Elekovi... GRANT (přátelsky): Omluvil byste nás, prosím? Zdá se, že... musíme něco probrat... Elek není uražený; přátelsky se usměje. ELEK: Samozřejmě, plukovníku. Když Grant a Sivea kuchyni opustí, držíme záběr na Elekovi; jeho úsměv najednou zmizí. V jeho pohledu náhle vidíme podezření, možná i slabý záchvěv hněvu. Najednou vypadá jako někdo, kdo něco skrývá. Tohle je první náznak toho, že se tu děje mnohem víc, než by se zdálo. Z jeho pohledu

22 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 22 EXT. ELEKŮV DŮM VERANDA NOC Grant a Sivea vyjdou ven, zůstanou na verandě. Je tu velké ticho; nikde kolem nevidíme žádné obyvatele. Je tma, ale na Grantově a Siveině tváři se odráží bledá, mléčná tvář měsíce v úplňku. Grant se na Siveu zmateně podívá. GRANT: Co to s vámi je? Než Sivea odpoví, ujistí se, že je nikdo nemůže slyšet... zdá se, že má velké starosti. SIVEA: Snažím se odložit své podezření... Ale nejde to. GRANT: Vím, že je pro vás těžké uvěřit novým lidem... Pauza, její reakce nám potvrzuje to, co právě řekl. Ale Grant ji zná dost dobře na to, aby si něco uvědomil... podívá se na ni... GRANT (pokr.): Ale tady jde ještě o něco jiného. O co? Sivea začne přecházet sem a tam; zavrtí hlavou, je trochu zmatená. SIVEA: Nevím... S těmi lidmi něco je... s touto osadou... něco je špatně. (pauza; zmateně) Nevím; nikdy jsem nic takového necítila. Ale vím, že... vám to teď nemůžu nijak vysvětlit. Prostě vím, že... je něco špatně. Další okamžik ticha... pak Grant přistoupí blíž. GRANT: Kdybyste mi mohla říct aspoň nějaký důvod... SIVEA: Nemohu. (pauza; pak spíš sama k sobě) Nemohu. Podívá se na něj, snaží se nedat své zmatení najevo. SIVEA (pokr.): Ale hodlám to zjistit. Je mezi nimi okamžik, kdy si Grant uvědomí, že má opravdu starosti; laskavě jí položí ruku na rameno, znovu tiše promluví; starostlivě. GRANT: Byl to dlouhý den. Všichni bychom si měli odpočinout. (Sivea se na něj podívá; Grant se usměje) Já vím... Voriané potřebují méně spánku než my... Ale stejně. Chvíli se na sebe dívají; pak Sivea lehce přikývne, oceňuje jeho snahu utěšit ji. Chvíli mezi nimi tento krásný okamžik udržujeme.

23 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 23 SIVEA: Za chvíli za vámi přijdu. Grant přikývne, pak jde zpátky ke dveřím, zatímco Sivea pořád stojí na verandě, zamyšleně hledí do noci. Než Grant vejde do domu, znovu se k ní otočí... chvíli se na ni dívá. Vypadá znepokojeně; získáváme dojem, že mu na ní dost záleží... pak vstoupí dovnitř. Záběr na Siveu... Náhle se zdá být trochu oslabená. Téměř ztratí rovnováhu, zachytí se plotu verandy. Uvědomujeme si, že s ní něco není v pořádku... Ale dá se dohromady. Z tohoto okamžiku INT. ELEKŮV DŮM MÍSTNOST PRO HOSTY NOC DISSOLVE TO: Kamera projede kolem spícího horizontského týmu zabaleného v pokrývkách. Jsou tu jen dvě postele, v nich spí Christine a Sivea; ostatní spí na podlaze. EXT. OSADA NOC STŘIH NA: Vidíme prázdnou osadu; předtím tu kolem byli aspoň nějací lidé, teď je tu úplně prázdno. K tomuto záběru hraje trochu strašidelná hudba; podtrhuje záhadnou atmosféru tohoto města; města, které skrývá tajemství. Vane slabý vánek; znovu máme pocit, že jsme v nějakém městě duchů. Když procházíme touto lokací, dorazíme k místu mezi dřevěnými chatkami. Hoří tu malý ohýnek; vítr stále fouká, jen tak tak že oheň neuhasí. Uvědomujeme si, že kolem ohniště někdo sedí. Kamera pomalu stoupne a ukáže tvář této osoby. Zjišťujeme, že je to Keiran. Je zabalená v pokrývce; zahřívá se. Zírá do hořícího ohně, vypadá to, že přemýšlí; skoro by něco plánovala a přemýšlela, jestli je to správné. Náhle k ní zezadu někdo přistoupí. Osoba stojící ve tmě. Nejdříve si myslíme, že o ní Keiran neví, ale pak promluví, nezvedá oči od hořících plamenů: KEIRAN: Nemusíme podniknout žádné další kroky. Náš plán uspěje. Nepatrné upravení úhlu kamery ukáže, že osobou stojící za Keiran není nikdo jiný než Elek. Jeho tvář je zahalená temnotou; jen hořící plameny odhalují jeho rysy. ELEK: Nikdo z nich nic netuší. Jestli ta žena dokáže přesvědčit ostatní, nebudou nám ochotni pomoci. Už si nejsem jistý, jestli je to dobrý nápad. Keiran stále zírá do plamenů... Její výraz se změní, je téměř výhružný. KEIRAN (prostě): Pak tedy musíme najít jiný způsob. Elek postoupí vpřed, podívají se na sebe. Ví, o čem Keiran mluví a nelíbí se mu to.

24 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 24 ELEK: To by bylo příliš nebezpečné. Keiran o jeho názoru uvažuje... pak zase obrátí oči do plamenů. Elek nesouhlasí. KEIRAN: Nemáme jinou možnost. ELEK: Nechci, aby se jim něco stalo. Keiran tlumeně promluví. KEIRAN: Nemějte starosti. Nestane. Postarám se o to... Dnes v noci. Elekovi se tento obrat událostí moc nelíbí, ale po chvíli přikývne; ví, že nemají na výběr. Odchází, záběr znovu na Keiran. Tito zdánlivě mírumilovní lidé jsou ve skutečnosti z nějakého důvodu hrozbou. Po chvíli uvažování Keiran vstane. Když odchází, záběr kamery sklouzne na hořící oheň. Chvíli udržujeme obraz plamenů plápolajících ve tmě, pak: KONEC AKTU 2 FADE OUT.

25 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 25 FADE IN: AKT 3 EXT. OSADA NÁSLEDUJÍCÍ RÁNO Vidíme osadu za východu slunce. Ale přesto je tu pořád neobvyklá tma, dodává to tomuto místu strašidelnou atmosféru. Na ulicích je jen několik málo obyvatel. INT. ELEKŮV DŮM RÁNO STŘIH NA: První záběr je na okno, skrz které do místnosti proniká sluneční světlo tak slabé, že jen tak tak stačí na to, aby lidi v místnosti věděli, že je den. Kamera pomalu projede kolem a ukáže v posteli spící Siveu. Je nám jasné, že má noční můru, vypadá ustaraně. Náhle se polekaně probudí... rozhlédne se po místnosti. Po krátkém okamžiku dezorientace k ní přichází překvapení. Uvědomuje si, že je v místnosti sama; vítá ji jen ticho. Vypadá trochu zmateně, když vidí, že ti, kteří s ní uléhali, už tu nejsou. Vstane, popadne svou vestu a zamíří ke dřevěným dveřím této místnosti. Otevře je, projde prostou chodbou a vstoupí do: INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ PLYNULÉ NAVÁZÁNÍ Keiran míchá něco ve velkém hrnci na ohni. Vzhlédne a spatří Siveu. Usměje se. KEIRAN (vesele): Dobré ráno! Sivea se rozhlédne; nikdo jiný tu není. SIVEA: Kde jsou všichni? KEIRAN: Už dojedli. Šli ke generátoru pole. SIVEA (podezřívavě): Kdyby vstali a odešli, určitě bych si toho všimla. Keiran si není jistá, co na to říct. KEIRAN: Očividně jste si toho opravdu nevšimla. Sivea se zarazí; položí svou vestu na jednu ze židlí. KEIRAN (pokr.): Rozhodli se nechat vás vyspat se, protože jste se včera v noci necítila dobře. Nevezmete si něco k jídlu? Sivea se zamračí. Nepamatuje si, že by někomu řekla, že jí nebylo dobře; my jsme si toho všimli jen tehdy na verandě. Ale rozhodne se hrát dál. SIVEA: No, už... se cítím mnohem lépe. KEIRAN: To ráda slyším.

26 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 26 Keiran naservírují mísu něčeho, co vypadá jako ovesná kaše. Podá ji Sivei, která si ji vezme a podezřívavě si jídlo přeměří. Sednou si ke stolu. Keiran už se nechová jako včera v noci u ohně. Zdá se být úplně jinou osobou. SIVEA (začíná rozhovor): Jste tady docela brzy ráno. KEIRAN: V domě kancléře Eleka trávím spoustu času. Zatímco Keiran mluví, Sivea si nabere plnou lžíci jídla a dlouho čeká, téměř jako kdyby předpokládala, že bude otrávené. Ale pak se to rozhodne risknout a trošku ochutná. Její výraz vyjadřuje příjemné překvapení. Pauza. KEIRAN (pokr.): Už když můj otec zemřel, nějak jsme se sblížili. SIVEA: Aha. KEIRAN: Vy mě nemáte moc ráda, že ne? Sivea se zarazí, je trochu zaskočená. SIVEA: To jsem nikdy neřekla. KEIRAN: Ale já to poznám. Myslím, že se v mé... nebo v Elekově přítomnosti cítíte trochu nesvá. SIVEA: To není tím... že bych vás neměla ráda. Neznám vás. A... nejsem si jistá, jestli všechno, co jste nám řekli, byla pravda. Není to osobní. KEIRAN: Také jste velmi neomalená. Ale chápu vás. Může být těžké věřit někomu, jehož pravým záměrům nerozumíte. SIVEA (zvedne obočí): A vaše záměry...? KEIRAN: Dostat se z této planety. Být znovu... součástí velké společnosti. (pauza; tišeji) Možná i jednou mít děti. SIVEA: Elek řekl, že patříte k poslední generaci. KEIRAN (smutně): Mysleli jsme, že to tak bude lepší. SIVEA (všimne si tónu jejího hlasu): A vy nesouhlasíte? KEIRAN: Jen... si přeji, aby to mohlo být jinak. Další tichá pauza... Sivea chápavě přikývne.

27 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 27 KEIRAN (pokr.): Víte... Elek si to nechce přiznat, ale myslím, že vám také úplně nevěří. SIVEA: To má být kompliment? KEIRAN: Jen jsem chtěla, abyste si uvědomila, že nejsme tak odlišní, jak si myslíte. Okamžik, kdy si Sivea uvědomuje, že Keiran může mít pravdu a na jiném místě v jiný čas možná dokonce mohly být přítelkyně. Ale přesto něco Siveu odrazuje od toho, aby této mladé ženě a ostatním v osadě věřila. Okamžik je přerušen, když se ze Siveina sluchátka ozve Chasův hlas. CHASŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Siveo... slyšíte mě? Sivea se postaví a přejde ke své vestě, kde stiskne tlačítko na vysílačce. SIVEA: Majore, co se děje? CHASŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Mám nějaký novinky vohledně toho generátoru pole. Nebudou se vám líbit. SIVEA: Hned tam budu. Navlékne si vestu a vysílačku do ní vrátí. Zrovna se chystá vyrazit, když se podívá na Keiran, která pořád sedí u stolu a zdá se, že o něčem přemýšlí. SIVEA (ke Keiran): Děkuji... za snídani. Keiran se na ni podívá; lehce přikývne. KEIRAN: Doufám, že jste pochopila to, co jsem řekla... A doufám, že toho nesdílíme více. Sivea přikývne; úplně pochopila. Chvíli tento okamžik udržujeme, pak Sivea odchází. EXT. GENERÁTOR POLE DEN STŘIH NA: Chase, Christine a Tom jsou u generátoru. Zatímco Chase a Tom pracují na ovládacích krystalech uvnitř zařízení, Christine pracuje s překladačem a se svými poznámkami a je zabraná do překládání dalších nápisů. Když k nim Sivea přistoupí, nejdříve se rozhlédne, uvědomí si, že Grant a David tu nejsou... pak se obrátí k ostatním: SIVEA: Co je za problém? TOM (nemá radost): No, zaprvé... přišli jsme na to, jak to vypnout. SIVEA (překvapeně): To jsou dobré zprávy. Chase, Tom a Christine si vymění pohledy; mají ještě něco a Sivei to dojde...

28 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 28 SIVEA (pokr.): Ale ještě je tu ta část, která se mi nebude líbit... Chase postoupí vpřed. CHASE: Přišli jsme na to, jak vypnout ten generátor, díky tomu, co Chris přeložila... Ale ještě jsme nezjistili, jak vypnout záložní energetický systémy. TOM: Kdokoliv tuhle věc postavil, postavil ji tak, aby fungovala navěky. Sivea o této informaci uvažuje. SIVEA: Pokud dokážete vypnout vlastní generátor, zjistit, jak vypnout i záložní systémy je jen otázkou času. CHASE: Jo... ale kolik času... CHRISTINE (zavrtí hlavou): Podle toho, co jsem zatím přeložila, je to pole trvalé. Sivea může z tónu Christinina hlasu poznat, že to vůbec není dobrá zpráva. SIVEA: Co tím myslíte? TOM: Když se pokusíme vypnout hlavní generátor, nahodí se záložní systém, který bude pole udržovat... A když vypneme záložní systémy, znovu se zapne generátor nebo jiný záložní systém. Je to postavené tak, že ať už vypnete kteroukoli část, vždy se nahodí záložní systém. CHASE: A ty části, který jsou zrovna vypnutý, se dobíjej... CHRISTINE: A jestli jsem ty nápisy dobře pochopila... silové pole se možná nedá vypnout vůbec. Pauza, Sivea tyto informace přijímá... nehodlá to jen tak nechat. Podívá se na něj, odhodlaně promluví: SIVEA: Zjistěte, jak na to. Já na téhle planetě totiž nehodlám strávit zbytek života. Christine se snaží být optimistická. CHRISTINE: No, jestli se nevrátíme bránou podle plánu... Horizont určitě vyšle někoho, aby nás našel. Tom zavrtí hlavou. TOM: Doufám, že ne. Protože by ztroskotali a taky tu uvízli, stejně jako my. Je jen jeden způsob, jak se dostat z této planety... přijít na to, jak to silové pole vypnout.

29 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 29 Všichni to potvrdí... nikdo se ještě nehodlá vzdát. SIVEA (ke Christine, Chasovi a Tomovi): Pracujte na tom... Já dám vědět plukovníku a kapitánu Connorovi. Proč tu nejsou? Pauza, Chase, Tom a Christine si vymění zmatené pohledy. TOM: Proč by tu měli být? Sivea se na něj podívá. Jestli to byl vtip, očividně ji nepobavil. SIVEA: Cože? Další pauza... Chase, Tom a Christine ví něco, co Sivea a my ještě ne... Chase přistoupí blíž... CHASE: Plukovník Grant a David jsou na Horizontu. Sivea zmateně reaguje. SIVEA: O čem to mluvíte? CHRISTINE (k Sivei): Téhle misi velíte vy... Nevzpomínáte si? Sivea se na něj podívá... opravdu věří tomu, co říkají. CHASE: No, musíte si to přece pamatovat... Plukovník na tuhle misi jít chtěl, ale musel dohnat papírování za posledních nejmíň pár týdnů... Dokážete si představit, jakou z toho měl radost. SIVEA: Ne... ne, to není pravda... to se nikdy nestalo... Náhle se znovu cítí být slabá. Téměř ztratí rovnováhu. Chase, Tom a Christine reagují... CHASE: Jste v pořádku? Sivea se dá dohromady... znepokojeně se na ně podívá. Pak na otázku odpoví. SIVEA (znepokojeně): Ne... nikdo z nás není. Pracujte na tom dál. Čím dříve se odsud dostaneme, tím lépe. Otočí se a zamíří zpátky k osadě. Chase nechápe, co s ní je. CHASE: Hej, počkat... Kam jdete? Ale Sivea nereaguje. Záběr na Chase, Toma a Christine, kteří si vymění ustarané a velmi zmatené pohledy. Z jejich výrazů

30 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 30 INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ DEN STŘIH NA: Keiran umývá nádobí od snídaně. Sivea rozčileně vrazí dovnitř. SIVEA (dožaduje se): Co se děje s mými lidmi? Keiran odloží nádobí, které umývala. Nevzrušeně se na Siveu podívá. KEIRAN: O čem to mluvíte? Sivea zavrtí hlavou; přistoupí blíž. Nezvyšuje hlas, ale přesto je jasné, že požaduje vysvětlení. SIVEA: To vám nespolknu. Chci odpovědi a chci je hned. Dva členové mého týmu jsou pryč, až na to, že si nikdo nepamatuje, že tu vůbec byli. (kvůli Keiraninu překvapenému pohledu): Zrovna tak, jako si nikdo nepamatuje, že jste nám řekla, že jste tu nikdy neměli mimozemské návštěvníky. Co jim děláte? Keiranina reakce je velmi klidná. Zavrtí hlavou. KEIRAN: Nic... Nedělám jim nic. Sivein pohled říká, že jí nevěří. Náhle si Keiran něco uvědomí... KEIRAN (vlídně): Vy jste jediná, která si takové věci pamatuje? SIVEA: Ano. Keiran se na ni podívá; pořád mluví vlídně. KEIRAN: Pak musíte zvážit možnost,... že to můžete být vy, kdo se plete? Pauza, Sivea náhle nepatrně zaváhá. Ale snaží se to nedat najevo. SIVEA: Já se nepletu. KEIRAN: Ale jak si tím můžete být jistá? Pauza... Sivea pomalu ztrácí trpělivost. Nehodlá už hrát dál. SIVEA: Nebudu se vás ptát podruhé. Chvíle ticha, kdy na sebe prostě zírají... Keiran nepatrně zavrtí hlavou; vypadá věrohodně, že neví, o čem Sivea mluví. NÁHLE... se Sivea cítí znovu slabá. Musí se přidržet jedné ze židlí kolem kuchyňského stolu. Keiran se na ni znepokojeně podívá. KEIRAN: Znovu se necítíte dobře... Sivea se cítí zmatená... ví, že s ní něco je, ale neví co.

31 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 31 KEIRAN (pokr.): Nevzpomínáte si? Včera v noci... myslíme si, že za to může radiace, kterou vyzařuje to energetické pole; musí vás nějak ovlivňovat... řekla jste to sama... proto se pořád cítíte slabá; tohle ovlivňuje vaše vzpomínky. Sivea se na ni podívá; náhle si není jistá... začíná mít pocit, že Keiran může mluvit pravdu. SIVEA (tiše): Ne... KEIRAN (jemně): Měla byste si lehnout... trochu si odpočinout. Záběr na Siveu, Keiranin hlas pomalu odeznívá... zní to, jako by se vzdalovala. Sivea si začíná vzpomínat na to, co se opravdu stalo, když záběr padne na její tvář... KEIRAN (pokr.): Včera večer vám bylo hodně špatně... měli jsme obavy... měla jste noční můry... Vy sama jste si myslela, že vás ovlivňuje radiace vyzařovaná energetickým polem. Neovlivňuje nikoho jiného. SIVEA (zmateně): Já... vzpomínám si... Protože Voriané mají jiné chemické vlastnosti mozku než lidé... naše evoluce probíhala jinak než ta jejich. KEIRAN: Ano... musíte se přinutit zapamatovat si to. V záběru vidíme jen Siveino oko STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: INT. HORIZONT ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST VZPOMÍNKA Osvětlení je neobvykle temné; záběr naplňuje modré světlo, vypadá to téměř jako sen. V pozadí vidíme členy posádky, provádějí své obvyklé povinnosti. Sivea a Grant stojí u ovládání brány. Sivea má na sobě mimostaniční výzbroj, Grant svou obvyklou uniformu. GRANT (usmívá se): No, velitelko... Kluzák jedna je připraven a čeká, až vyrazíte. Přál bych si jít s vámi. SIVEA: Pořád ještě můžete. GRANT: A jak bych chtěl... Ale naneštěstí na mě nahoře čeká papírování aspoň za poslední dva týdny. (napůl vtipkuje): Neměl jsem přijímat úkol, při kterém mi nabízeli, že budu mít svůj vlastní stůl. SIVEA (usměje se): Všichni s vámi soucítíme. GRANT: Díky... No, a David právě provádí další svá pověstná vylepšení taktických systémů... Víte, jak při tom nesnáší vyrušování. (pauza; pak s úsměvem): Bavte se! SIVEA (úsměv oplatí): To určitě budeme.

32 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 32 INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ DEN STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: Keiran si uvědomuje, že si Sivea začíná vzpomínat... Bylo všechno to, co jsme zatím viděli, jen Siveiny falešné vzpomínky ovlivněném radiací vyzařovanou energetickým polem? KEIRAN: Už si vzpomínáte... Sivea se na ni podívá; tentokrát už má hodně velké pochybnosti, není si jistá, co se doopravdy stalo. KEIRAN (vlídně se usměje): To je dobře. Znovu zblízka na Siveino oko... INT. KLUZÁK JEDNA PŘEDNÍ ČÁST VZPOMÍNKA STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: Stejná scéna jako na začátku epizody; ale tentokrát je v kluzáku také to modré snové světlo. Dalším rozdílem je, že tu nejsou Grant a David. Chase teď sedí u pilotního stanoviště, řídí kluzák. Sivea je u stejného panelu, u kterého jsme ji viděli na začátku, ale Tom teď sedí vedle ní. Za nimi stojí Christine. CHASE (od panelu): Připravte se na sestup do atmosféry. Skrz okno vidíme, jak vstupují do atmosféry planety. Náhle se loď začne otřásat. CHRISTINE: Co se děje? NA CHASE, který horečnatě tiskne tlačítka, ať už se pokazilo cokoliv, snaží se to spravit. V této scéně úplně převzal Grantovo místo. CHASE: To jsou ty nejdivnější mraky, jaký jsem kdy viděl... Náhle otřesy zesílí. CHASE (pokr.) (křičí): Rychle ztrácíme výšku! Sivea stiskne několik tlačítek na svém stanovišti. SIVEA: Nemohu znovu převzít ovládání. Ztratili jsme veškerou manévrovací schopnost. ZBLÍZKA NA SIVEINO OKO STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: mrká, vzpomíná si na další a další věci. INT. KLUZÁK JEDNA PŘEDNÍ ČÁST - VZPOMÍNKA STŘIH SE ZÁBLESKEM NA:

33 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 33 Chase zavrtí hlavou, promluví ke všem přítomným... CHASE: Radši byste se měli všichni připravit. Tohle bude tvrdý přistání. Christine se zachytí jednoho z panelů. TOM (tiskne nějaká tlačítka): Nastavuji štíty a tlumiče na maximum. To by mělo pohltit většinu nárazu. Téměř to nestihl; skoro okamžitě narazí na zem. Všechno se silně otřese. ZBLÍZKA NA SIVEINO OKO STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: A téměř okamžitě... STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: EXT. POVRCH PLANETY KLUZÁK DEN VZPOMÍNKA Sivea, Chase, Tom a Christine právě vystoupili ze ztroskotaného kluzáku. Jediný rozdíl v této scéně je znovu ten, že tu nejsou Grant a David. CHASE (sarkasticky): No... to šlo dobře. EXT. OSADA DEN VZPOMÍNKA STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: Tým mluví s Keiran. SIVEA: Jsme průzkumníci z daleka... STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: INT. DŘEVĚNÁ CHATKA DEN VZPOMÍNKA KEIRAN: Možná byste to silové pole dokázali vypnout? SIVEA (přikývne): Za pokus nic nedáme. STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ NOC VZPOMÍNKA Sivea mluví s Elekem; Grant tu není. ELEK (usměje se): Jsme rádi, že jste sem přišli... Jinak bychom na této planetě zůstali jako poslední generace našeho druhu. SIVEA (necítí se dobře): Omluvte mě na chvíli. ELEK: Zase se necítíte dobře? STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: EXT. ELEKŮV DŮM VERANDA NOC VZPOMÍNKA Sivea stojí na verandě sama, necítí se moc dobře. Grant tu nikdy nebyl.

34 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT BEATAE MEMORIAE 34 INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ DEN STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: Sivea si uvědomí, co se děje. Je očividně, že měla falešné vzpomínky a že jsme byli svědky těchto vzpomínek z jejího pohledu. Zdá se teď být více oslabenější než kdy dřív. SIVEA: Šla... šla jsem na verandu, protože jsem potřebovala být sama, já... Keiran ji znepokojeně sleduje, když Sivea najednou spadne na podlahu. Keiran k ní přispěchá. KEIRAN: Jste v pořádku? Neměla jste dnes opouštět dům... Jste pořád příliš slabá. Sivea se pomalu posadí. SIVEA: Ne, jsem... jsem v pořádku... Okamžik, kdy se Sivea dívá na Keiran a uvědomuje si, že dívka nakonec opravdu nelhala. Tento okamžik je přerušen, když se ze Siveina sluchátka ozve Chasův vzrušený hlas. CHASŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Siveo, máme tu menší problém. Budem potřebovat pomoc. Slyšíte? Sivea, stále ještě trochu omámená, stiskne tlačítko na své vysílačce. SIVEA: Co se stalo? EXT. GENERÁTOR POLE DEN STŘIH NA: Zjišťujeme, že Tom leží na zemi. Je v bezvědomí; na rukou má spáleniny. Christine a Chase vypadají znepokojeně. CHASE (do vysílačky): Objevili jsme další záložní systém. Jenomže tenhle byl tak trochu chráněněj proti narušení... Toma zasáhl elektrickej výbojem. Je v bezvědomí. INT. ELEKŮV DŮM KUCHYNĚ DEN Záběr na Siveu, která na to reaguje; zdá se, že všechno jde od desíti k pěti. Z jejího výrazu: KONEC AKTU 3 FADE OUT.