OPTIMALIZACE POJISTNÉHO KRYTÍ VYBRANÉHO SUBJEKTU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání OPTIMALIZACE POJISTNÉHO KRYTÍ VYBRANÉHO SUBJEKTU Optimization of Insurance Cover of a Selected Subject Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk NEČAS Autorka: Bc. Soňa JAROŠOVÁ Brno, duben 2009

2 Jméno a příjmení autorky: Bc. Soňa JAROŠOVÁ Název diplomové práce: Optimalizace pojistného krytí vybraného subjektu Název práce v angličtině: Optimization of Insurance Cover of a Selected Subject Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk NEČAS Rok obhajoby: 2009 Anotace Předmětem diplomové práce je analýza rizik spjatých s podnikáním vybrané společnosti a návrh portfolia pojistných produktů umožňujících tato rizika pokrýt. Teoretická část práce se zaměřuje na východiska analýzy a řízení rizik a její druhá část pak na pojišťovnictví, jeho legislativní úpravu, klasifikaci a souvislost s podnikáním firmy. Přechod do praktické části je tvořen charakteristikou společnosti vybrané pro optimalizaci pojistného portfolia, zhodnocením nebezpečí ohrožujících její činnost a výběrem produktů nabízených na českém pojistném trhu. Třetí a čtvrtá kapitola práce postupně popisují a srovnávají nabídky oslovených komerčních pojišťoven. V závěrečné kapitole je vytvořen návrh optimalizace pojistného krytí společnosti. Annotation The purpose of this diploma thesis is to analyse business risks of a selected company and to propose a portfolio of insurance products enabling to cover those risks. First chapter of the thesis concentrates on theory of risk analysis and risk management in its first half and on insurance business, law and regulations valid in this area, classification of insurance and connection of the business and insurance in the second half of the chapter. Next chapter includes the company s profile, risks threatening the business and selection of insurance products suitable for covering the risks. In the third chapter insurance products of four insurers are described in the areas of motor third party liability insurance (MTPL), casco insurance and business risks insurance (BRI). Last chapter deals with the optimization of the insurance portfolio of the selected company. Klíčová slova riziko, řízení rizik, pojištění, analýza pojistných produktů, optimalizace pojistného krytí Keywords risk, risk management, insurance, insurance products analysis, insurance cover optimization

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Optimalizace pojistného krytí vybraného subjektu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. dubna 2009

4

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Svatopluku Nečasovi za cenné rady, názory a připomínky při zpracovávání mé diplomové práce, zaměstnancům firmy ABC s.r.o. za spolupráci při získávání informací a zaměstnancům oslovených pojišťoven a makléřských společností za jejich čas věnovaný zpracování nabídek pojištění. Poděkování patří rovněž mým nejbližším za trpělivost, kterou prokázali v době příprav na ukončení mého studia.

6

7 Obsah ÚVOD 7 1 RIZIKA A POJIŠTĚNÍ JAKO MOŽNOST JEJICH KRYTÍ KLASIFIKACE RIZIK Riziko fyzické a morální Riziko čisté a spekulativní Riziko pojistitelné a nepojistitelné ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIK Analýza rizik Řízení a metody snižování rizika FORMY KRYTÍ RIZIK Samopojištění Dohoda o vzájemné pomoci mezi podniky Vytváření společných fondů Komerční pojištění POJIŠTĚNÍ Historie pojištění Legislativní úprava pojišťovnictví Pojištění jako právní kategorie Pojištění jako ekonomická kategorie Klasifikace pojištění Pojištění podnikatelů 22 2 VYBRANÝ SUBJEKT, JEHO ČINNOST, RIZIKA A JEJICH KRYTÍ CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI RIZIKA V ČINNOSTI SPOLEČNOSTI SOUČASNÝ STAV POJISTNÉHO KRYTÍ Pojištění motorových vozidel Pojištění podnikatelských rizik KRITÉRIA SPOLEČNOSTI PŘI VÝBĚRU POJIŠŤOVNY 31 3 CHARAKTERISTIKA POJISTNÝCH PRODUKTŮ UMOŽŇUJÍCÍCH KRYTÍ RIZIK SPOLEČNOSTI POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA Allianz pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB Pojišťovna Kooperativa HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ Allianz pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB Pojišťovna Kooperativa POJIŠTĚNÍ PODNIKATELSKÝCH RIZIK Allianz pojišťovna Česká pojišťovna 55

8 3.3.3 Generali Kooperativa 58 4 NÁVRH POJISTNÉHO KRYTÍ PRO SPOLEČNOST ABC S.R.O POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA A HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ NABÍDKY FLOTILOVÉHO POJIŠTĚNÍ Allianz Česká pojišťovna ČSOB Pojišťovna Kooperativa POJIŠTĚNÍ PODNIKATELSKÝCH RIZIK NABÍDKY POJIŠTĚNÍ Česká pojišťovna ČSOB Pojišťovna Generali Kooperativa SCORING MODELY Flotilové pojištění vozidel Pojištění podnikatelských rizik VÝSLEDEK OPTIMALIZACE POJISTNÉHO PORTFOLIA 67 ZÁVĚR 69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 73 SEZNAM GRAFICKÝCH VYOBRAZENÍ 75 SEZNAM PŘÍLOH 76

9 Úvod V životě každého člověka se vyskytují nebezpečí, jimž není schopen se vyhnout. Pokud tato nebezpečí mohou způsobit situaci, kterou nelze předem předvídat, nazýváme je rizikem. Výsledkem rizikové situace je odchýlení se od předpokládaného vývoje, přičemž tato odchylka může být jak kladná, tak záporná. Existuje více forem krytí rizik a záleží na rozhodnutí managementu společnosti, pro jakou možnost, příp. kombinaci se rozhodne. S rozvojem společnosti přibývá rizik ohrožujících nejen náš život, ale i podnikání firem na trhu. Proto se řízením rizik neboli risk managementem v současných organizacích zabývají specialisté. Moje diplomová práce se zaměří zejména na jednu z forem krytí rizik, kterou je pojištění. Smyslem pojištění je ochrana před negativními následky působení rizik. V diplomové práci se budu zabývat optimalizací pojistného krytí společnosti s ručením omezeným a v této souvislosti budu brát na zřetel pojištění jejích rizik v podnikání a pojištění automobilů využívaných v podnikatelské činnosti. Cílem diplomové práce je charakterizovat činnost vybraného subjektu, zhodnotit rizika této činnosti a jejich současné pojistné krytí v rámci subjektu a analyzovat pojistné produkty umožňující krytí těchto rizik u vybraných pojišťoven. Následně bude cílem práce provést doporučení pro pojištění a sestavit návrh optimálního pojistného krytí pro vybraný subjekt. První, teoretická kapitola diplomové práce, se zaměří na rizika a možnosti jejich řízení pomocí různých nástrojů, zejména pak pojištění. Kromě definice a nejčastějších přístupů ke klasifikaci rizik bude obsahovat i metody analýzy a řízení rizik. Zaměřím se také na kritéria pojistitelnosti rizik a přehled možných forem krytí rizik nepojistitelných. V úvodní kapitole rovněž nastíním historický vývoj pojišťovnictví v českých zemích, počátky moderního pojišťovnictví, zlomové okamžiky v dějinách, které zasáhly do rozvoje tohoto odvětví i význam a působení některých konkrétních pojišťoven v naší zemi. Důležitým aspektem jakéhokoli rozvíjejícího se odvětví ekonomiky, pojišťovnictví nevyjímaje, je postupné ustavování zákonných norem a jiných, pro subjekty v oboru závazných, nařízení, která upravují činnost v dané oblasti a stanovují práva a povinnosti účastníků právních vztahů, jež při těchto různých aktivitách vznikají. Budu se tedy zabývat i legislativní úpravou pojišťovnictví, a to jak v České republice samostatně, tak normami upravujícími tuto oblast v rámci Evropské unie. Pojištění není jen způsobem ochrany před možnou realizací rizik ve smyslu ekonomickém, tedy institutem, který umožňuje hladké zachování chodu firmy i při výskytu nepříznivých okolností, ale je také právním vztahem mezi pojistníkem či pojištěným a pojistitelem (pojišťovnou). Takřka všechny druhy pojištění jsou v dnešní době sjednávány na smluvní bázi, která určuje práva a povinnosti v tomto smluvním vztahu oběma stranám. I o nich bude - 7 -

10 řeč v teoretické kapitole o pojištění. Kromě toho uvedu základní klasifikaci pojistných odvětví podle různých kritérií a tak, jak ji uvádí příloha zákona o pojišťovnictví. Přechod do praktické části diplomové práce bude tvořen charakteristikou společnosti, kterou jsem si vybrala pro optimalizaci jejího pojistného krytí. Kromě základních údajů o firmě, jejím založení, oboru podnikání, počtu zaměstnanců a stavu majetku bude jedním z důležitých aspektů současný stav pojištění firmy. Pomocí dotazníku bude zjištěna úroveň spokojenosti společnosti se stávajícím pojistným krytím, analyzovány potřeby společnosti a vyhodnocena kritéria, kterými se firma nechá při výběru svého pojistitele ovlivnit. Těmto kritériím pak podle vyjádření společnosti přidělím váhy, které budou vstupovat do optimalizačního modelu. Rovněž na základě tohoto dotazníku budu vybírat pojišťovny pro jednotlivé druhy pojištění firmy. Ty druhy pojištění, které jsou relevantní pro mnou vybranou společnost, podrobněji popíšu ve třetí kapitole. Důraz bude kladen na majetková pojištění (pojištění budov, automobilů, strojů na živelní nebezpečí, nebezpečí krádeže či vandalismu apod.) a na pojištění odpovědnosti za škodu (pojištění obecné odpovědnosti za škodu, pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla, tzv. povinné ručení, i další možné druhy odpovědnostních pojištění). Tato kapitola bude zaměřena na deskripci pojistných produktů, jejich různé varianty nabízené na českém pojistném trhu, možná připojištění a výhody spojené s uzavřením pojištění u konkrétních pojistitelů. Závěrečná kapitola diplomové práce bude věnována již konkrétním nabídkám pojistných produktů zpracovaným oslovenými komerčními pojišťovnami. Pomocí scoring modelů, v nichž budou zohledněna kritéria a jejich důležitost z hlediska společnosti, navrhnu optimální pojistné portfolio pro vybranou firmu. Scoring modely slouží pro názorné srovnání pojistných produktů na základě co nejobjektivnějších ukazatelů, které vychází z potřeb a preferencí subjektu, pro nějž se optimalizace provádí. Diplomová práce bude zpracována za použití metod deskripce, analýzy a komparace. Výstupem z ní budou doporučení vybrané firmě, které druhy pojištění u kterých pojistitelů jsou pro ni na základě jejích preferencí nejvhodnější

11 1 Rizika a pojištění jako možnost jejich krytí Pojem riziko lze vysvětlit jako možnost vzniku odchylky od předpokládaného vývoje, a to jak příznivé, tak nepříznivé. Často jsou za rizika označovány okolnosti jako povodeň, vichřice nebo požár, tento výklad je však mylný, protože jde o události lidskými silami neovlivnitelné a správně mají být označovány jako nebezpečí. Riziko je možno popsat různými způsoby, původ slova je v arabském risk, které původně označovalo jak příznivou, tak nepříznivou událost v lidském životě. Dnes tento pojem používáme pro označení situace nepříznivé. Můžeme vysledovat různou pravděpodobnost výskytu různých rizik. Riziko znamená nejistotu ohledně vývoje do budoucna a ohledně toho, zda výsledek tohoto vývoje pro nás bude příznivý či ne. (Čapková; 2000) Můžeme se setkat i s definicí rizika, která umožňuje matematicky odhadnout jeho hodnotu: Riziko je pravděpodobná hodnota ztráty vzniklé nositeli, popř. příjemci rizika realizací scénáře nebezpečí, vyjádřená v peněžních nebo jiných jednotkách. (Tichý; 2006) 1.1 Klasifikace rizik Rizika můžeme klasifikovat do různých kategorií, např. riziko fyzické a morální, čisté a spekulativní nebo pojistitelné a nepojistitelné Riziko fyzické a morální Fyzické riziko je determinováno objektivními fyzickými vlastnostmi předmětu, na který se vztahuje, např. přítomností domu v zátopové oblasti. Oproti tomu morální riziko je závislé na lidských vlastnostech, na zodpovědnosti člověka v přístupu k předcházení vzniku škod Riziko čisté a spekulativní Čisté, nebo také skutečné riziko znamená situaci, kdy možná odchylka od předpokládaného vývoje s sebou přinese zhoršení nebo přinejmenším setrvání stavu, ve kterém se subjekt nacházel před tím, než situace nastala. U spekulativního rizika je možné předpokládat zhoršení, setrvání, ale i zlepšení situace subjektu. Taková rizika bývají nepojistitelná. 1 Zpracováno podle ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojišťovnictví; Brno: MU, Str

12 1.1.3 Riziko pojistitelné a nepojistitelné Aby bylo možné sjednat na konkrétní riziko pojistnou smlouvu s komerční pojišťovnou, musí toto riziko splňovat následující podmínky: 2 identifikovatelnost příčiny vzniku škody musí být jasně vymezeny vyčíslitelnost realizovanou škodu musí být možné finančně vyčíslit. Nejlépe a nejobjektivněji vyčíslitelné jsou přímé věcné škody, hůře ztráty následné. Pokud jde o škodu objektivně nekvantifikovatelnou (na zdraví, na životě, dobrém jménu apod.), určuje se v pojistné smlouvě částka, do jejíž výše bude taková škoda kryta a pro určení výše případného pojistného plnění se v pojišťovnách používají specifická oceňovací pravidla. ekonomická přijatelnost komerční pojišťovny budou ochotny pojistit jen taková rizika, která jsou statisticky příznivě časově a plošně rozložená, aby byly schopny v každém okamžiku dostát svým závazkům. Díky tomu dosáhnou ekonomické vyrovnanosti pojištění v rámci pojistného kmene. nahodilost projevu rizika existuje nejistota ohledně toho, zda a kdy se riziko realizuje. Pokud by bylo jisté, že dojde ke škodě, lze riziko pokrýt jinak než pojištěním (spořením, resp. tvorbou rezerv). Tato podmínka neplatí v plné míře u životního pojištění, kdy k pojistné události dojde vždy, není však jisté, kdy. Rizika, která nesplňují výše uvedené podmínky, jsou riziky nepojistitelnými. 1.2 Analýza a řízení rizik Protože jsou podnikatelé a firmy vystaveny různým rizikům a nebezpečím, která by mohla ohrozit budoucí vývoj jejich činnosti, musí umět s těmito riziky aktivně nakládat. Základem k úspěchu je identifikace potenciálních rizik ohrožujících jak celé odvětví podnikání, tak konkrétního podnikatele či firmu. Poté, co už víme, z jakých směrů a s jakými nebezpečími se můžeme střetnout, můžeme přistoupit k analýze a následnému řízení rizik, známému také jako risk management. Jak už jsme zmínili v předchozím textu, pojem riziko znamená pravděpodobnost odchylky události, která v budoucnosti nastane, od očekávaného vývoje. Riziko je tedy vždy spojeno s nejistotou výsledku, musí existovat alespoň dvě alternativy možného výsledku, přičemž alespoň jedna z nich musí být nepříznivá Analýza rizik Při analýze rizik nejprve identifikujeme a popíšeme hrozící rizika, pravděpodobnost, s jakou by mohlo dojít k jejich realizaci a rozsah ztrát, které by nepříznivý výsledek mohl způsobit. 2 Podle ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojišťovnictví; Brno: MU, Str

13 Analýza rizik zpravidla sestává z: 3 identifikace aktiv popis toho, co potenciálně ohrožený subjekt vlastní, stanovení hodnoty aktiv a jejich významu pro podnikatele, identifikace hrozeb a slabin co může způsobit ztráty na aktivech podnikatele a vlastnosti podnikatele, které by mohly umožnit způsobení těchto ztrát, stanovení závažnosti hrozeb a míry zranitelnosti s jakou pravděpodobností a s jak velkým dopadem se mohou hrozby projevit a jak závažný by tento dopad byl na podnikatele. Aktivem rozumíme všechno, co představuje pro podnikatele hodnoty ve vztahu k jeho činnosti. Aktiva mohou být hmotná (budovy, stroje, automobily, peníze, ) i nehmotná (informace, know-how, autorská práva, ). Hodnotu aktiva můžeme stanovit objektivně (např. jeho pořizovací cenou) nebo subjektivně z hlediska toho, za jak důležité podnikatel dané aktivum považuje. 4 Hrozba je událost nebo subjekt, který může způsobit ztrátu. Mezi hrozby vztahující se k podnikání patří jak obecná nebezpečí (požár, povodeň, krádež, ), tak i jiné události či subjekty jako konkurence, vývoj měnových kurzů apod. Úroveň hrozby se hodnotí podle několika faktorů, kterými jsou (Smejkal, Rais; 2003): nebezpečnost schopnost způsobit škodu přístup schopnost ohrozit aktivum, pravděpodobnost nebo četnost výskytu hrozby motivace zájem ohrozit aktiva podnikatele Zranitelnost je vlastnost aktiva nebo podnikatele, která umožní realizaci hrozby. Podle toho, jak náchylné je aktivum nebo podnikatel na působení hrozby a jak důležité je ohrožované aktivum pro podnikatele důležité, stanovujeme úroveň zranitelnosti. 5 Existuje několik různých metod analýzy rizik, kterými se v této práci nebudu podrobněji zabývat. Pro praktickou část diplomové práce bude použit dotazník na vybraného podnikatele, který bude mít za cíl co nejlépe specifikovat rizika, kterými se podnikatel cítí být ohrožen Řízení a metody snižování rizika Risk management, neboli řízení rizik, je proces, při kterém se podnikatel snaží naložit s riziky ohrožujícími jeho činnost, zmírnit jejich negativní projevy nebo přenést některá rizika nebo jejich části na jiné subjekty. Nejvýznamnější fází v procesu řízení rizik je nalezení 3 Podle SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik; Praha: Grada, Str Tamtéž, str Tamtéž, str

14 optimálního řešení, správného poměru mezi náklady na řízení rizika a pozitivními dopady tohoto řízení. Ve fázi analýzy rizika došlo k jeho identifikaci a zjištění velikosti potenciální ztráty, ve fázi řízení rizika musí dojít k rozhodnutí, která rizika jsou důležitější a bude jim tedy věnována vetší pozornost, a která jsou naopak co do výskytu méně pravděpodobná a ztráty jimi způsobené ne tak velké. Podle toho pak můžeme rozlišit rizika kritická, důležitá a méně důležitá. Kritická rizika jsou taková, při jejichž realizaci dojde ke krachu firmy. Ztráta způsobená důležitými riziky je značná, nezpůsobí ale bankrot. Bez větších problémů se podnikatel dokáže vyrovnat se ztrátami způsobenými riziky méně důležitými. Následující graf znázorňuje vztah mezi pravděpodobností realizace rizika a jím způsobenou ztrátou. Schéma 1-1: Rizikové pozice pro rozhodování podnikatele Pramen: vlastní konstrukce podle Smejkal V., Rais K.: Řízení rizik; Praha: Grada, Str. 95 Pro různé typy rizik můžeme použít různé formy ochrany proti nim. Pro rizika vyskytující se s vysokou pravděpodobností a mající co do způsobených ztrát tvrdý dopad na firmu, je vhodné snažit se rizikům vyhnout. Naopak pro sice velké ztráty způsobující rizika, ale s nízkou pravděpodobností výskytu volíme jako vhodnou ochranu pojištění. Mezi nejpoužívanější metody snižování rizik v podnikání patří: 6 ofenzivní řízení firmy zaměření se na silné stránky firmy a schopnost rychle reagovat na změny vnějších podmínek 6 Podle SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik; Praha: Grada, Str

15 retence (zadržení) rizika proti některým rizikům podnikatelé a firmy nepodnikají žádné ochranné kroky, buď proto, že ztráta, kterou by mohla způsobit, je menší než náklady na snížení rizik, nebo proto, že rizika nejsou vůbec rozpoznána. Ve druhém případě dochází k tzv. nevědomé nedobrovolné retenci rizik redukce rizika podnikatel se může snažit snižovat pravděpodobnost realizace rizika nebo četnost výskytu rizikových situací, například sdílením rizika nebo jeho přesunem. Redukce se může zaměřovat i na snižování nepříznivých výsledků realizace rizika, tedy jím způsobených ztrát. V tomto případě může být vhodnou metodou pojištění. transfer (přesun) rizika snižování rizika jeho přenesením na jiný subjekt je zpravidla řešením pro menší podnikatele, kteří tak využijí možností silnějších subjektů na trhu, které dokáží rizikům lépe čelit. Možností přesunu rizik je celá řada, mezi ty nejčastější patří faktoring, termínové obchody, leasing, akreditiv, bankovní záruky nebo různé individuální smlouvy. Zabývat se podrobněji způsoby přesunu rizika není obsahem této práce, protože pojištění mezi tyto způsoby nepatří. diverzifikace způsob řízení rizik, při němž dochází k rozložení rizika mezi co největší základnu sdílení rizika podnikatelé nebo firmy se mohou dohodnout, že budou sdílet všechna nebo vybraná rizika své činnosti. Tato metoda se často používá u velkých investičních záměrů s nejistým výsledkem a hrozbou velké ztráty při neúspěchu. vytváření rezerv podnikatel si může sám odkládat finanční prostředky potřebné na pokrytí ztrát, které by mu v budoucnosti mohly vzniknout. Je však třeba správně předpokládat pravděpodobnost vzniku a výši ztrát. pojištění o pojištění jako způsobu ochrany před nepříznivými projevy rizik je základní myšlenka této práce. Komerční pojišťovny nabízí účastníkům pojištění ochranu v podobě pokrytí ztrát v případě vzniku pojistné události a pojistníci za tuto službu platí pojistné. Na rozdíl od tvorby vlastních fondů pro krytí případných ztrát pojistníkům nevzniká právo dostat zaplacené pojistné zpět, pokud pojistná událost nenastane, avšak velikost škod, která je pojištěním pokryta, může mnohonásobně přesahovat pojistníkem zaplacené pojistné. Tyto základní principy pojištění jsou dále definovány v kapitole Formy krytí rizik Pojištění není jedinou možností, jak lze pokrýt ztrátu způsobenou nepříznivým vývojem událostí. Dalšími alternativami jsou samopojištění, dohoda o vzájemné pomoci mezi podniky nebo tvorba fondů

16 1.3.1 Samopojištění 7 Princip samopojištění spočívá v pokrytí každé vzniklé ztráty z vlastních zdrojů, případně pomocí úvěru. První možnost předpokládá pravidelné odkládání peněžních prostředků nutných k pokrytí škody, která by mohla vzniknout. Mezi výhody takového krytí rizik patří přímá zainteresovanost na kontrole rizika, výnos z odkládaných peněžních prostředků je příjmem podnikatele (firmy), při vzniku škody lze peníze čerpat ihned, zatímco v případě komerčního pojištění nastává prodleva od nahlášení do zlikvidování pojistné události a výplaty pojistného plnění. Naopak nevýhodou je, že ke ztrátě může dojít kdykoli a podnikatel (firma) nemusí mít ještě naspořeny dostatečné zdroje k jejímu pokrytí, může dojít k několika následným škodám, které nebude možné pokrýt z vlastních zdrojů, nebo v případě krytí ztrát úvěrem, kdy je úvěr čerpán až při vzniku škody, nemusí dojít k jeho poskytnutí Dohoda o vzájemné pomoci mezi podniky 8 Jedná se o dohodu zpravidla mezi obchodními partnery, že se budou společně podílet na jakékoli škodě, kterou kterýkoli z nich utrpí a pomáhat si při jejím odstraňování. Tato forma krytí rizik je založena na důvěře mezi zúčastněnými stranami a je vhodná zejména pro malá a střední rizika Vytváření společných fondů 9 Tento způsob krytí rizik je kombinací předešlých dvou, kdy se více podnikatelů (firem) podílí na vytváření společných finančních zdrojů. Zpravidla jsou tyto prostředky použity jen na předem definované ztráty do předem určené výše pro každého zúčastněného. Tato forma je opět vhodná pro malá a střední rizika, u nichž se nepočítá s opakovaným výskytem, protože objem naspořených prostředků je omezený Komerční pojištění Komerční pojištění je způsob krytí rizik, při kterém se z příspěvků účastníků pojištění tvoří rezervy na vzniklé škody a tyto rezervy jsou pak přerozdělovány těm, kterým vznikne ztráta. Od tohoto místa dále se bude v textu práce krytím rizik rozumět právě komerční pojištění. 1.4 Pojištění Každý člověk se během svého života setkává s nejrůznějšími riziky a nebezpečími, která mohou nepříznivě ovlivnit jeho průběh. Nakládat s rizikem se musí naučit nejen běžní občané, ale také podnikatelé a firmy, které navíc mohou mít zákonem uloženou povinnost některá rizika pojištěním krýt. 7 Zpracováno podle ČAPKOVÁ, D.: Jak pojistit firmu; Computer Press, Praha Str Tamtéž, str Tamtéž, str

17 1.4.1 Historie pojištění Moderní pojišťovnictví 10, tak jak ho známe a představujeme si ho dnes, se na území České republiky začalo rozvíjet v první polovině 19. století a brzy se dostalo na úroveň srovnatelnou s vyspělými zeměmi, na které zůstalo až do konce 40. let 20. století, kdy bylo znárodněno (podrobněji na konci této kapitoly). Obecně je historie pojišťovnictví doložena od konce 17. století, když v roce 1699 Jan Kryštof Bořek vystoupil s návrhem na první požární pojištění budov, které spočívalo na principu, kde by každé město mělo protipožární fond, do kterého by přispívali všichni vlastníci, nájemníci a uživatelé domů. Ke zřízení těchto fondů však nakonec nedošlo. O necelé století později, v roce 1777 založilo císařsko-královské kamerální panství v Brandýse nad Labem pro své poddané pojišťovnu proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. I tato pojišťovna však neměla dlouhého trvání a brzy přestala působit. První česká vzájemná pojišťovna v Praze byla založena roku 1827 s původním názvem Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav. Ve stejné době, v roce 1829, vznikl i na Moravě Císařsko-královský privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko (později Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna). Obě pojišťovny poskytovaly zpočátku jen požární pojištění nemovitostí, k rozšíření krytí o další nebezpečí došlo teprve počátkem 20. století. Od druhé poloviny 19. století dochází k hromadnému zakládání pojišťoven v českých zemích, z nichž k nejvýznamnějším patřily: 1862 Asekurační spolek cukrovarníků 1865 Pražská městská pojišťovna 1868 Pojišťovací požární spolek sv. Florian v Chebu 1869 Praha, vzájemná pojišťovna 1869 Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze 1869 Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha 1871 Plaňanská vzájemná pojišťovna v Plaňanech 1872 První česká zajišťovací banka v Praze 1900 Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně 1902 Moravská zemská dobytčí pojišťovna v Brně 10 Zpracováno podle ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojišťovnictví; Brno: MU, Str

18 Roku 1882 dochází ke vstupu prvních dvou zahraničních pojišťoven na český trh. Byly to: C. k. priv. Azienda Assecuratrice (Terst) C. k. priv. první rakouská pojišťovací společnost (Vídeň) Pojišťovnictví v Čechách bylo stabilním odvětvím, pojišťovny byly silné a solventní, schopné krýt i ztráty z velkých škod a katastrof. Po první světové válce byly zakládány další pojišťovny a nástupnické státy Rakouska- Uherska měly povinnost vydat povolení k činnosti na svém území rakouským pojišťovnám na dobu dalších 10 let (k pojišťovnám působícím v Čechách na základě takového povolení patřily např. Anglo-Elementar či Kotva, akciové pojišťovny ve Vídni nebo Dunaj, všeobecná pojišťovna ve Vídni). Ve 30. letech 20. století došlo ke krachu životní pojišťovny Fénix, akciové společnosti ve Vídni, po smrti jejího generálního ředitele. Tato pojišťovna doplatila na spekulace s cennými papíry, poskytování politických úvěrů, velkých slev na pojistném i na bezplatná připojištění, která svým klientům dopřávala. Jen v Čechách činil její deficit 700 milionů korun, který byl vládním nařízením rozdělen na pojištěné této pojišťovny, stát a ostatní komerční pojišťovny. Teprve v roce 1934 byl přijat zákon o smlouvě pojistné č. 145 Sb. Jednalo se o přepracovanou a zdokonalenou verzi rakouského zákona č. 501/1917 Sb. Počátkem 20. století se pojišťovny začaly sdružovat do různých spolků a svazů, jmenujme např.: 1915 Pražské sdružení pojišťoven 1919 Svaz československých pojišťoven Československý svaz dopravních pojišťovatelů Jednota pro vědy pojistné v Praze Spolek československých pojistných techniků Zajišťovací svaz pro rizika průmyslová S životem v Protektorátu Čechy a Morava souvisel kromě ztráty území a mnoha obyvatel i útlum v pojišťovnictví vlivem odlivu pojistníků, pojišťovny byly nuceny předat některé své pojistné kmeny pojišťovnám německým, maďarským či slovenským. Do roku 1945 působilo v Československu více než 700 pojišťoven, které byly v tomto roce znárodněny zestátněním. Vzniklo pět nových pojišťoven jako národních podniků, z nichž byla pak s účinností od vytvořena pojišťovna jedna jediná, monopolní Československá pojišťovna, národní podnik se sídlem v Praze a ředitelstvím pro Slovensko v Bratislavě. Vytvořila se jednotná organizační struktura, která umožnila zjednodušení provozu a úsporu

19 režijních nákladů. Rozšířil se pojistný kmen i nabízená pojistná ochrana. Od se Československá pojišťovna rozdělila na dva ústavy: Česká státní pojišťovna Slovenská štátná poisťovňa Obě měly nadále monopol na území každého státu. Po sametové revoluci trvalo zhruba dva roky než se pojistný trh pozvolna uvolnil a monopol začal být oslabován vznikem nových pojišťoven. V současnosti má v České republice sídlo 36 pojišťoven (z nichž jedna je v likvidaci). Zahraniční pojišťovny ze států Evropské unie mohou v naší zemi působit na základě Jednotné licence, nemusí tedy žádat o vydání pojišťovací licence Českou národní banku, pokud už mají tuto licenci udělenou orgánem dohledu nad pojišťovnictvím ve svém domovském státě. Svou pobočku si v České republice zřídilo 18 pojišťoven ze států EU a jedna pojišťovna ze Švýcarska. 11 Funkci orgánu dohledu nad pojišťovnictvím vykonává od Česká národní banka, která tímto datem převzala roli Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Legislativní úprava pojišťovnictví Základními právními předpisy upravujícími pojištění v České republice jsou: zákon č. 349/2006 Sb., úplné znění zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví; zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění. Některé předpisy upravující pojišťovnictví v Evropské unii: směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (první směrnice o neživotním pojištění); směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění (druhá směrnice o neživotním pojištění); směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění). 11 Zdroj: Cit

20 1.4.3 Pojištění jako právní kategorie Jak už bylo zmíněno výše, vzniká mezi účastníky pojištění právní vztah, ať už ze zákona nebo na základě pojistné smlouvy. Pojištění se zpravidla účastní více subjektů, jejichž postavení bude popsáno v následujícím textu. Pojistitel je právnická osoba, která je oprávněna vykonávat pojišťovací činnost (definice podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě). Pojistitelem je tedy např. komerční pojišťovna. Pojistník je osoba, která uzavírá s pojistitelem pojistnou smlouvu. Povinností pojistníka je platit pojistné. Pojištěným se rozumí osoba, které vzniká nárok na pojistné plnění při výskytu pojistné události. Zpravidla jsou pojistník a pojištěný jedna a táž osoba, ale např. u odpovědnostního pojištění tomu tak být nemusí. Právě u pojištění odpovědnosti se stává, že osobou oprávněnou převzít pojistné plnění v okamžiku pojistné události je někdo, kdo není v době sjednání pojistné smlouvy znám. U životního pojištění se zase setkáváme s pojmem obmyšlený, což je osoba, které bude vyplaceno pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Následující schéma zobrazuje vztahy mezi subjekty pojištění. Schéma 1-2: Vztahy subjektů pojištění Pojistník (pojištěný) POJISTNÉ (Kč) POJISTNÁ OCHRANA Pojistitel POJISTNÉ PLNĚNÍ (Kč) Pojištěný Poškozený Oprávněná osoba Obmyšlený Pramen: vlastní konstrukce na základě Čejková, Nečas: Pojišťovnictví; Brno: MU, Str