OPTIMALIZACE POJISTNÉ OCHRANY VYBRANÉHO SUBJEKTU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance OPTIMALIZACE POJISTNÉ OCHRANY VYBRANÉHO SUBJEKTU Optimization of Insurance Protection of a Selected Entity Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk NEČAS, Ph.D. Autor: Bc. Soňa BARTÁKOVÁ Brno, 2012

2

3

4

5 Jméno a příjmení autora: Soňa Bartáková Název diplomové práce: Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu Název práce v angličtině: Optimization of Insurance Protection of a Selected Entity Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Předmětem diplomové práce Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu je analýza podnikatelských rizik, vyplývající z činnosti vybrané společnosti, a vytvoření návrhu portfolia pojistných produktů k pokrytí těchto rizik. Práce se nejprve teoreticky zaměřuje na charakteristiku rizik, jejich klasifikaci a možnosti řízení rizik. Další část je tvořena teoretickými poznatky z oblasti pojišťovnictví, jeho legislativní úpravou, klasifikací a seznámením se s pojistnými produkty v pojištění průmyslových a podnikatelských rizik. Následující kapitola je tvořena charakteristikou společnosti vybrané pro vytvoření návrhu optimalizace pojištění, zhodnocením nebezpečí ohrožujících její činnost a popisem současného stavu jejího pojištění. Na základě provedené analýzy rizik jsou vybrány pojistné produkty, které jsou následně poptány u oslovených komerčních pojišťoven. V poslední kapitole jsou získané nabídky komerčních pojišťoven postupně popsány a srovnány. V závěrečné části práce je poté vytvořen návrh optimalizace pojistného krytí společnosti. Annotation Theme of thesis "Optimization of Insurance Protection of a Selected Entity" is an analysis of business risks arising from the performance of the selected company and creation of a design portfolio of insurance products to cover these risks. As a first the work is theoretically focused on the characteristics of risks, their classification and risk management options. Another part consists of theoretical knowledges in the field of insurance, legal standards of insurance, classification and becoming familiar with insurance products of the insurance of industry and business risks. The following chapter is made up by characteristic of selected company to create a design optimization of insurance, risk assessment threatening her activities and description of the current state of insurance. According to executed risk analysis are selected insurance products, which are subsequently inquired by commercial insurers. In the last chapter are the offers obtained from commercial insurance successively described and compared. In the final part of the work is then created the proposal of insurance coverage optimization of company. Klíčová slova Pojištění, pojistná ochrana, pojištění podnikatelských rizik, riziko, analýza rizik, řízení rizik, analýza pojistných produktů, optimalizace pojistného portfolia Keywords Insurance, insurance coverage, insurance of business risk, risk, risk analysis, risk management, analysis of insurance products, optimization of insurance portfolio

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlast no ruč ní p o d p is aut o ra

8

9 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Svatopluku Nečasovi, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady a konzultace, které mi během zpracování této diplomové práce poskytl. Dále bych také ráda poděkovala jednateli společnosti, který mi poskytl informace, na jejichž základě byl vytvořen praktický příklad v rámci diplomové práce. V neposlední řadě také děkuji zaměstnancům oslovených pojišťoven a makléřské společnosti za čas věnovaný zpracování nabídek poptávaného pojištění. Velké díky patří mým prarodičům, kteří mi byli po dobu mých studií velkou oporou. Děkuji také mým rodičům za jejich trpělivost, kterou prokázali v době příprav na ukončení mého studia.

10

11 OBSAH ÚVOD RIZIKA A POJIŠTĚNÍ JAKO MOŽNOST JEJICH KRYTÍ KLASIFIKACE RIZIK Riziko interní a externí Klasifikace rizik podle jejich velikosti Riziko pojistitelné a nepojistitelné Riziko čisté a spekulativní Riziko systematické a riziko nesystematické Riziko subjektivní, objektivní a kombinované Riziko statické a dynamické Věcná klasifikace rizik podnikatelských subjektů Riziko komplexní a elementární Riziko tržně zajistitelné a riziko tržně nezajistitelné ANALÝZA A ŘÍZENÍ RIZIK Řízení rizika Analýza rizika ZPŮSOBY KRYTÍ PODNIKATELSKÝCH RIZIK Samopojištění Dohoda o vzájemné pomoci mezi podniky Vytváření společných finančních fondů Komerční pojištění METODY SNIŽOVÁNÍ RIZIKA Ofenzivní řízení firmy Retence rizik Redukce rizika Transfer rizika na jiné podnikatelské subjekty Diverzifikace Sdílení rizika Pojištění Vytváření rezerv PRAKTICKÉ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ RIZIKA VE FIRMĚ POJIŠTĚNÍ VZNIK A VÝVOJ POJIŠTĚNÍ... 32

12 2.1.1 Současný stav pojišťovnictví v českých zemích PRÁVNÍ ÚPRAVA OBLASTI POJIŠŤOVNICTVÍ KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ Pojištění podle formy pojistně-právního vztahu Pojištění podle pojistných odvětví Pojištění podle předmětu pojištění Pojištění podle délky trvání pojištění Pojištění podle osoby pojištěného Pojištění podle zákona o pojistné smlouvě POJISTNÁ OCHRANA A JEJÍ OCENĚNÍ POJIŠTĚNÍ PRŮMYSLOVÝCH A PODNIKATELSKÝCH RIZIK Pojištění majetku Pojištění pro případ poškození věci živelní událostí (tzv. živelní pojištění) Pojištění budov Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění pro případ odcizení věci Dopravní pojištění Pojištění pro případ škod způsobených atmosférickými srážkami Pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodních zařízení Pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění finančních ztrát a záruk Pojištění ztrát způsobených přerušením provozu (tzv. šomážní pojištění) Pojištění úvěrů VYBRANÝ PODNIKATELSKÝ SUBJEKT A JEHO ČINNOST CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI RIZIKA V ČINNOSTI SPOLEČNOSTI SOUČASNÝ STAV POJISTNÉHO KRYTÍ SPOLEČNOSTI Pojištění motorových vozidel Pojištění majetku společnosti Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností a vadou výrobku Kritéria společnosti při výběru pojišťovny CHARAKTERISTIKA POJISTNÝCH PRODUKTŮ VYBRANÝCH KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN A OPTIMALIZACE POJIŠTĚNÍ SPOLEČNOSTI POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA Allianz pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB Pojišťovna... 64

13 4.1.4 Kooperativa Triglav pojišťovna Uniqa pojišťovna Zhodnocení jednotlivých nabídek povinného ručení POJIŠTĚNÍ PODNIKATELSKÝCH RIZIK Allianz pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB pojišťovna Kooperativa pojišťovna Triglav pojišťovna Uniqa pojišťovna Zhodnocení jednotlivých nabídek pojištění podnikatelských a průmyslových rizik CELKOVÉ ZHODNOCENÍ POJISTNÝCH NABÍDEK A NÁVRH OPTIMALIZACE POJISTNÉHO KRYTÍ SPOLEČNOSTI ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 93

14

15 ÚVOD V každodenním životě jsme obklopováni řadou nepředvídatelných událostí, jejichž negativní důsledky představují různá nebezpečí jak pro nás, tak pro náš majetek. Nepříznivé dopady působení přírodních sil, stejně tak jako nežádoucího lidského chování, neustále ohrožují lidskou společnost. Vznik takových událostí je sice možné predikovat, není však možné určit, v jakém čase, popř. jestli vůbec nastanou. Jejich společným rysem je jejich nahodilost v čase a v rozsahu způsobených následků. Pro většinu lidí představuje riziko určitý druh nejistoty výsledku v konkrétní situaci, případně obavu z budoucnosti a také skutečnost, že výsledek nás může dostat do horší situace, než v jaké se momentálně nacházíme. 1 Jedná se tedy o situaci, v níž dojde k odchýlení skutečných výsledků od těch očekávaných, a to jak v pozitivním smyslu, tak v negativním. Z hlediska pojištění je pak možné na riziko nahlížet také jako na zápornou odchylku od normálu, jako nepříznivou událost v lidském životě. 2 S postupným vývojem společnosti však dochází ke stále většímu důrazu na zajištění takových rizik, aby byl člověk, jeho zdraví či majetek, ohrožen co možná nejméně. Řešením je pak eliminace jednotlivých rizik či jejich krytí moderními způsoby, jakožto například využitím pojištění. V současné době plné moderních technologií tak přichází na pomoc pojišťovny, které svými poskytovanými službami a nastavenými parametry pojistných produktů mohou poskytnout lidem ochranu před riziky, jejichž případné důsledky nejsou lidé schopni nést. Stejně jako člověk samotný, také podnikatelské subjekty podstupují řadu rizik. Podnikatelské subjekty však na rozdíl od jednotlivce hospodaří s rozsáhlejším majetkem, a proto je důraz na zabezpečení některých rizik kladen právě do oblasti podnikání či průmyslu, jelikož případné škody zde mohou dosáhnout nedozírných rozměrů. Tato diplomová práce se zaměří na analýzu takových rizik, které mohou běžně ohrožovat podnikatelskou činnost subjektů, načež se seznámíme s řadou způsobů, jak je možné tato jednotlivá rizika zvládnout či zabezpečit na přijatelnou úroveň. Postupně se seznámíme s možnostmi řízení rizik a metodami jejich snižování. Cílem diplomové práce bude charakterizovat činnost vybraného subjektu, zhodnotit rizika této činnosti a v současnosti realizovanou pojistnou ochranu v rámci subjektu. Následně bude cílem zjistit v součinnosti s tímto subjektem jeho preference ve vztahu k pojištění a analyzovat pojistné produkty vybraných pojišťoven umožňující realizaci těchto preferencí. Na základě toho bude moci být naplněn poslední cíl práce, kterým je doporučení pojištění a sestavení návrhu optimální pojistné ochrany krytí pro vybraný subjekt. Text práce je členěn do několika kapitol. V prvních dvou kapitolách se seznámíme s teoretickými poznatky z oblasti rizik, jejich klasifikací, dále bude charakterizován proces řízení rizik a v neposlední řadě se zaměříme na různé formy umožňující pokrytí daných rizik. Jednou z těchto forem je pojištění, které bude následně rozvedeno v kapitole druhé. Nejvýznamnější částí této kapitoly bude samotná klasifikace pojištění v závislosti na posuzovaných faktorech, načež budou popsány nejčastěji využívané pojistné produkty pro oblast krytí podnikatelských a průmyslových rizik. Tyto teoretické poznatky budou později využity při hodnocení některých druhů pojištění, které budou relevantní pro vybranou společnost. Ve třetí kapitole charakterizujeme vybranou společnost, která byla oslovena k možnosti získání informací o jejích potřebách a požadavcích na pojistnou ochranu firemního majetku. Seznámíme se s její podnikatelskou činností a ekonomickou situací nastíněnou pomocí zhodnocení výsledků 1 Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str Tamtéž, str

16 hospodaření za posledních několik let. Dále bude popsán současný stav pojistné ochrany majetku společnosti a její postoj vůči takto nastavenému pojištění. V poslední kapitole pak budou charakterizovány vybrané pojistné produkty, vztahující se k podnikatelské činnosti společnosti. Mezi hodnocenými pojištěními bude zejména pojištění nemovitostí, pojištění souboru movitých věcí a zásob, nacházejících se v prostorách kanceláří, skladů, dílen, garáží a podnikové prodejny, a také pojištění flotily vozidel, jimiž společnost disponuje. Budou osloveny některé komerční pojišťovny s poptávkou těchto pojištění, které budou následně srovnány a zhodnoceny v závislosti na požadovaných kritériích. Rozsah a požadované kritéria při výběru pojistitele budou zjištěny prostřednictvím dotazníku, který bude předložen vedení společnosti k vyplnění a jehož cílem bude analýza podstupovaných rizik včetně zjištění současného stavu pojištění společnosti. Tak bude možné vytvořit určitou preferenční stupnici k možnosti srovnávání pojistných produktů jednotlivých oslovených pojišťoven. V závěru poslední kapitoly pak budou vytvořeny v jednotlivých částech posuzovaných pojistných produktů tzv. scoring modely, které zohlední jednotlivé preference pro výběr nového pojistitele, a jejichž cílem bude navrhnout společnosti optimální volbu pojistných produktů pro zabezpečení jejího majetku. Bude provedeno komplexní zhodnocení, jehož výsledkem bude doporučení společnosti s návrhem optimálního řešení pojistného krytí v závislosti na posouzených podstupovaných rizicích. Diplomová práce bude zpracována za použití metod analýzy (s využitím dotazníku a následně metody řízeného rozhovoru), deskripce a komparace (s využitím scoring modelů). 16

17 1 RIZIKA A POJIŠTĚNÍ JAKO MOŽNOST JEJICH KRYTÍ Riziko představuje situaci, při jejíž realizaci dochází k odchýlení skutečného stavu od stavu očekávaného, a to bez ohledu na to, zda se bude jednat o odchylku pozitivní či negativní. Riziko ohrožuje naši společnost, jak jednotlivce tak také podnikatelské subjekty již od nepaměti, snahou tak zůstává možnost jeho eliminace či využití co nejlepšího způsobu, jak se s podstupovanými riziky vypořádat. Obecně není tato nejistota, týkající se možného negativního dopadu rizik, přijímána, proto je snahou každého z nás tyto rizika pokrýt tak, abychom případné nepředvídatelné události dokázali ustát s co možná nejnižšími ztrátami či škodami, ať už na zdraví, životě či v neposlední řadě také na našem majetku. Existuje řada definic rizika, např. Tichý (2006) definuje riziko jako: pravděpodobnou hodnotu ztráty vzniklé nositeli, popř. příjemci rizika realizací scénáře nebezpečí, vyjádřená v peněžních nebo jiných jednotkách 3. I přes různorodost jednotlivých pojetí rizika provází všechny společná myšlenka nejistoty a nahodilosti budoucího vývoje dané situace. Původně slovo převzaté z arabského slova risk, které označovalo jak nepříznivou, tak i příznivou událost v lidském životě. Postupně se začal využívat pouze pro označení nepříznivých výsledků sledovaných situací. Pojem riziko bývá často chybně zaměňován s pojmem nebezpečí. V podstatě je však význam pojmu nebezpečí pro účely pojišťovnictví a zákona definován jako možná příčina vzniku pojistné události. 4 Nebezpečí je tak prvotní příčinou ke vzniku škody, zatímco činitele, které mohou ovlivnit výsledek, označujeme jako rizika. Mezi nebezpečí řadíme např. vichřice, požár, krádež, havárie vozidla či výbuch apod. Rizika nejsou tedy samy o sobě příčinou škody, nicméně mohou způsobit ovlivnění míry následků, pokud by k danému nebezpečí došlo. Jestliže začneme uvažovat o riziku a jeho výši, musíme vzít v úvahu také jeho četnost a závažnost. Kombinací těchto pojmů získáme dva převažující vztahy, a sice 5 : velký počet různých rizikových situací, ve kterých existuje vysoká četnost a současně nízká závažnost rizika, anebo naopak: Obrázek 1: Vysoká četnost výskytu rizika a nízká závažnost rizika Pramen: Páleník, V. a kol., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str. 19 malý počet různých rizikových situací, při kterých je nízká četnost výskytu rizika doprovázena jeho případnou vysokou závažností. 3 Tichý, M, Ovládání rizika, 2006, str Páleník, V. a kol., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str

18 Obrázek 2: Nízká četnost výskytu rizika a vysoká závažnost rizika Pramen: Páleník, V. a kol., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str. 19 Často je tedy pojem riziko chápán v souvislosti s eventualitou, která je příčinou nějaké škody a okolností, jež může ovlivnit výsledek takové škody. V případě realizace rizika dochází ke vzniku ztráty, která může být buď majetková, zdravotní, finanční či případně morální újmou, přičemž může ale i nemusí být peněžně vyčíslitelná. Jestliže dochází k záměrnému opomíjení rizika, mluvíme o tzv. hazardu. Ten představuje snahu zvládnout co nejrychleji a co možná s nejnižšími náklady daný úkol a dostát tak požadovaného cíle. Tímto jednáním však dochází ke zvyšování rizika vzniku škody Klasifikace rizik Rizika je možné dělit podle řady různých kritérií, přičemž zařazení do určité skupiny poskytuje jisté představy o bližší charakteristice rizika, jeho významu pro vznik, velikosti nebo dynamice rizikových činitelů či jejich případné prevenci a v neposlední řadě také možnosti jejich následných opatření. Zásady pro třídění rizik nejsou jednoznačné, dochází tedy v řadě případů k jejich prolínání do jiných klasifikací. Nejčastěji používané klasifikace rizik budou dále charakterizovány v jednotlivých oddílech této podkapitoly Riziko interní a externí Jednou ze základních klasifikací rizik je jejich rozlišení v závislosti na místě působení rizikových činitelů, a to zda jsou součástí podnikatelského prostředí, nebo se vyskytují pouze v podnikovém okolí. Na základě tohoto určení se odvíjí také míra jejich ovlivnitelnosti ze strany podniku a případná míra eliminace daných hrozeb. Vnitřní neboli interní rizika se projevují uvnitř podnikové struktury, přičemž můžeme rozlišovat mezi rizikovými faktory technickými (např. zastaralé technologie, výrobní zařízení, havárie anebo nutnost údržby či oprav atd.), ekonomickými (např. způsob marketingové činnosti, likvidita podniku, řízení finančních zdrojů apod.) či socio-politickými (např. organizační struktura, odbornost managementu, systém řízení, systém kvalifikace zaměstnanců atd.). Zhodnocením jednotlivých vnitřních rizikových činitelů a míry jejich ovlivnitelnosti je možné určit celkové potenciální riziko podnikatelského subjektu v rámci vnitřního prostředí. 7 Naopak externí, tj. vnější rizika představují faktory prostředí, jehož je podnik součástí. Můžeme sem tedy zařadit veškeré hrozby, které mohou negativně ovlivnit hospodaření podniku v důsledku možného vzniku škody. Nicméně je nutné si uvědomit, že tyto rizika ohrožují nejen podnik samotný, ale veškeré další konkurenční firmy působící na daném území, v daném oboru podnikání. Z tohoto 6 Čapková, D., Jak pojistit firmu, 2000, str. 5 7 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str

19 důvodu je důležité samostatně a podrobně analyzovat případné ohrožující rizika, jelikož v důsledku vzájemné interakce těchto rizik může dojít k určité synergii s případným nárůstem potenciálních škod Klasifikace rizik podle jejich velikosti Další členění rizik je možné v závislosti na jejich velikosti, a to jak z pohledu závažnosti, tak také jejich četnosti. V tomto případě je možné sestavit jistou preferenční matici dle míry jednotlivých rizik, a to např. pětistupňový systém, který obsahuje zanedbatelné riziko, malé, střední či velké riziko až riziko katastrofické. Zanedbatelné riziko představuje zanedbatelný náklad, který je potřeba k překonání vzniklých škod. Nízké náklady je naopak zapotřebí pro uhrazení malých rizik. Již ovšem střední riziko může pro podnik znamenat citelné náklady, které bude potřeba vydat k pokrytí případných škod vzniklých v závislosti na středním riziku. Zásahem nejen do majetku, ale také finančních rezerv, můžeme definovat pokrytí další míry případných škod, a to v případě rizika velkého. V extrémním případě poté můžeme hovořit také o katastrofickém riziku, při kterém dochází již k mimořádně rozsáhlým škodám na majetku či jiných hodnotách podniku. Často dochází v případě katastrofického rizika k nutnosti uhrazení vzniklých škod za pomoci jiných forem financování. 9 Nejedná se však o striktní rozdělení rizik podle velikosti. Můžeme se setkat s řadou dalších klasifikací založených na posuzování velikosti rizika, které vycházejí z různých kombinací jejich míry závažnosti a četnosti Riziko pojistitelné a nepojistitelné Pro potřeby peněžního krytí rizika prostřednictvím komerční pojišťovny rozlišujeme mezi riziky pojistitelnými a nepojistitelnými. Obecně je možné říci, že pojistitelné je všechno 10. Z pohledu komerční pojišťovny je však pojistitelné pouze takové riziko, které je pro ni přijatelné. V podstatě platí skutečnost, že pojišťovna je ochotna pokrýt taková rizika, u kterých existuje možnost stanovení jisté pravděpodobnosti škody a současně je u nich možné stanovit ocenění rizikového vyrovnání na základě dostatečně velkého pojistného kmene. 11 Pojistitelná rizika musí splňovat čtyři kritéria: 12 Riziko musí být identifikovatelné. Příčina události, jejímž výsledkem byla ztráta, jež byla krytá pojištěním, musí být jednoznačně určitelná. Především při následně vyvolaných škodách je takové určení mnohdy často problematické. Z tohoto důvodu musí být součástí pojistných smluv vždy jednoznačně charakterizované každé riziko a pojistná událost. Ztráty musí být vyčíslitelné. Podmínka vyčíslitelnosti je stejně důležitá, jako možnost identifikovat příčinu události. Jestliže by nebylo možné vyčíslit ztráty, potom by vlastní pojištění nemohlo být po ekonomické stránce realizováno, resp. nemělo by v tomto ohledu žádný smysl. Samotná vyčíslitelnost by měla být založena na objektivních pravidlech, aby případně nedocházelo k výrazným ovlivněním ze strany subjektivního pohledu jedince. Mezi nejlépe vyčíslitelné patří především přímé věcné ztráty, hůře je tomu pak při ztrátách následných, při kterých je nutné náročné prokazování. Prakticky nevyčíslitelné jsou ztráty morální, které jsou závislé pouze na subjektivním pohledu posuzovatele. Riziko musí být ekonomicky přijatelné z pohledu komerční pojišťovny. Pojišťovny přijmou do pojištění jen taková rizika, jež jsou vhodně časově a plošně rozložená a při kterých je 8 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str

20 možné dosáhnout ekonomické vyrovnanosti pojištění v rámci dostatečně velkého pojistného kmene. Jedná se tedy o taková pojištění, která nepřinesou komerčním pojišťovnám ztráty. Projev rizika musí být nahodilý. Nahodilost projevu rizika je jednou z rozhodujících podmínek pojistitelnosti rizika. Nahodilý jev je takový, u kterého nevíme, zda se riziko projeví, a jestliže ano, tak zda dojde k negativnímu projevu a způsobí tak škodu či nikoliv. V případě, že by bylo možné s jistotou určit, že tato negativní událost nastane, potom je možné krytí ztrát jiným způsobem než pomocí pojištění. 13 Jestliže existuje riziko, které tyto čtyři kritéria nesplňuje, mluvíme o riziku nepojistitelném Riziko čisté a spekulativní Klasifikaci rizik podle pojistitelnosti vhodně doplňuje také klasifikace na rizika skutečná neboli čistá a rizika spekulativní. Čisté riziko představuje takový stav po události, kdy výsledek pro nás může být pouze nepříznivý anebo se nejvýše ocitneme ve stejné situaci jako před vznikem dané události. 14 Podnikatelský subjekt se tak při realizaci rizika buďto ocitne ve stejné, nezměněné situaci, v jaké byl před uskutečněním rizika, anebo dojde ke zhoršení jeho situace. Neexistuje zde možnost realizace jakéhokoliv zisku. 15 Naopak riziko spekulativní již svým názvem napovídá, že se bude jednat o situace s předem danou možností dostát pozitivního výsledku, resp. docílit zisku, ale stejně tak možností podstoupení ztráty. Jedná se však o pouhou spekulaci, jejíž výsledek není nikomu dopředu znám. Mezi typické příklady spekulativního rizika je v literatuře popisováno například podnikání, kde společně s nadějí na úspěch existuje také reálné nebezpečí případného neúspěchu. 16 S ohledem na předchozí klasifikaci rizik můžeme obecně říct, že skutečná rizika jsou obyčejně pojistitelná, zatímco spekulativní rizika představují rizika nepojistitelná Riziko systematické a riziko nesystematické S ohledem na možnost snižování rizik podnikatelských subjektů můžeme na riziko pohlížet jako na riziko systematické či riziko nesystematické. Systematická, neboli tržní rizika, závisí na vývoji ekonomického prostředí, resp. na celkovém tržním vývoji. Mezi základní systematická rizika můžeme řadit např. vývoj v oblasti peněžnictví, rozpočtové politiky, změny v oblasti daňové legislativy, vývoj hospodářských cyklů atd. Na rozdíl od systematických rizik, která ohrožují vždy celý ekonomický systém, resp. všechny podnikatelské subjekty, existuje řada nesystematických rizik, která jsou hrozbou pouze pro konkrétní jednotlivé podniky v závislosti na jejich podnikatelských aktivitách. Nesystematickým rizikem tak může být např. příchod nového konkurenčního subjektu na trh, inovativní technologický pokrok nebo např. změna v řízení managementu Riziko subjektivní, objektivní a kombinované Pokud se zaměříme na zjištění příčiny vzniku rizika, získáme možnost klasifikovat rizika na subjektivní, objektivní či rizika kombinovaná. Jestliže je riziko nezávislé na vůli a schopnostech podnikatele či manažera, mluvíme o riziku objektivním. Mezi taková rizika řadíme zejména rizika živelní. 13 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Čejková, V., Nečas, S., Pojistná ekonomika I., 2004, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str

21 Naopak riziko subjektivní je vázáno rozsahem zkušeností a dovedností každého jedince. Důležitou roli zde hrají charakterové dispozice či případně okamžitý stav mysli. V případě posuzování subjektivních rizik podnikatele vezmeme v úvahu jeho charakterové vlastnosti, míru fyzické a psychické odolnosti vůči vnějším podnětům, úroveň dosavadních zkušeností nebo také názorovou orientaci podnikatele. Kombinací subjektivních a objektivních prvků můžeme získat rizika kombinovaná, mezi které řadíme např. rizika sociální (nezaměstnanost, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, atd.) a rizika odpovědnostní (vyplývající z pracovní činnosti podnikatele či jeho podřízených, jejich fyzického a psychického stavu, zastaralé úrovně technologií či výrobních strojů a zařízení apod.) Riziko statické a dynamické S ohledem na příčinu změn v okolí firmy či ekonomice můžeme rozlišit riziko statické a riziko dynamické. Faktory vnějšího prostředí, jakými jsou například politická situace v zemi, změny a vývojové tendence v ekonomice, změny lidských potřeb, inovace technologií či konkurenční prostředí není možné z pohledu firmy řídit či jakkoliv významně ovlivnit. Změny v tomto prostředí pak představují příčinu vzniku dynamických rizik, které mohou v závislosti na daném vývoji pro společnost představovat výrazné finanční či jiné ztráty. Naopak rizika, jejichž příčiny nejsou způsobeny změnami v ekonomice, představují rizika statická. Mezi statická rizika je pak možné zařadit zejména ztráty, ke kterým došlo poškozením či zničením majetku nebo jejich odcizením. Statická rizika jsou tak důsledkem nepoctivého jednání nebo mohou vzniknout v závislosti na selhání lidského faktoru. 19 Statická rizika jsou mnohem lépe předvídatelná, je tedy možné je snadněji pojistit než v případě rizik dynamických Věcná klasifikace rizik podnikatelských subjektů Pro analytické účely je z pohledu podnikatele vhodné využívat klasifikaci rizik podle jejich věcného obsahu, tedy podle určité oblasti fungování podniku. Úzkým vymezením této klasifikace může být rozčlenění na rizika ekonomická (související s ekonomickou situací podniku, stavem aktiv a pasiv podniku, vývojem jednotlivých toků a přeměn majetku apod.), finanční (finanční stránka hospodaření podniku, míra zadluženosti či platební morálka), technologická (týkající se vhodného nastavení výrobních postupů) či rizika výrobní (vznikající z chyb ve výrobních postupech, poruchami výrobních strojů a zařízení atd.). 20 V širším pojetí se pak v rámci podnikatelské činnosti lze setkat s riziky obchodními, nákupními, informačními, rizika spojená s výzkumem a vývojem, dále např. rizika mezinárodní a inflační, jako jsou třeba rizika vývozní, měnové či politické, dále rizika likvidity, rizika související s finančními produkty akciové, úrokové atd. Jejich využitelnost v konkrétním podniku je plně závislá na podnikatelské činnosti daného podnikatelského subjektu Riziko komplexní a elementární Kombinací několika různých rizik podnikatelských subjektů, zmíněných v rámci věcné klasifikace, vzniká tzv. komplexní riziko. Jeho jednotlivé rizikové faktory pak nazýváme rizika elementární. Ta se však obecně mohou objevovat i jako rizika nezávislá na ostatních Riziko tržně zajistitelné a riziko tržně nezajistitelné Jedním z posledních významných členění rizik v souvislosti s podnikatelským subjektem je rozlišení rizik v závislosti na možnostech jejich tržního zajištění 22. Jak již sám název vypovídá, tržně zajistitelná 18 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str

22 rizika je možné pokrýt prostřednictvím tržního zajištění. Naopak pro tržně nezajistitelná rizika není možné nalézt zajištění prostřednictvím mezinárodních zajistitelů. Takovými riziky mohou být např. politické nepokoje v zemi, občanské války, stávky a povstání, vyhlášení platební neschopnosti zahraničních zemí apod Analýza a řízení rizik Riziko představuje určitou možnost vzniku negativní odchylky od požadovaného stavu. Přirozenou snahou člověka bylo, je a vždy bude těmto nežádoucím stavům předcházet anebo je alespoň minimalizovat jak jen je to možné. Stejně tak je snížení pravděpodobnosti výskytu rizika významné i pro podnikatelské subjekty. Obecně můžeme říct, že podnikatel může být averzní k riziku, může mít sklon k riziku anebo naopak být neutrální v postoji proti riziku. Daný postoj je závislý především na povaze podnikatele jako jednotlivce, jeho charakterových vlastností, životních či pracovních zkušeností apod. Dalšími významnými faktory při rozhodování podnikatelského subjektu je také jeho kapitálová síla či velikost. Zatímco pro malý či začínající podnik může být jistý podnikatelský projekt vysoce rizikovým, pro kapitálově silný podnik může být stejné riziko přijatelné až zanedbatelné. 24 Pod pojmem řízení rozumíme cílevědomé a efektivní podnikání s cílem dosáhnout prosperity firmy (zisku) s minimálními náklady. Všeobecně se pod pojmem řízení rozumí racionální a cílevědomé usměrňování hospodářského procesu s cílem zvládnout stanovené úkoly. 25 Snahou každého racionálně uvažujícího jedince či firmy je tak především odhalení všech nebezpečí, která by mohla nepříznivě ovlivnit jeho život či majetek, v případě společnosti její podnikatelskou činnost, s cílem odvrácení škod, případně snížení jejich rozsahu. Snaha lidí vedoucí ke zvládnutí rizika tak vedla ke vzniku speciálního vědního oboru, tj. risk managementu Řízení rizika Řízení rizika neboli risk management, přestavuje proces, při kterém se podnikatelský subjekt snaží ochránit svá stávající aktiva a zamezit působení jak existujících, tak budoucích rizikových faktorů, na jejichž základě se snaží navrhnout řešení, jejichž cílem je eliminace účinků nežádoucích vlivů a naopak taková řešení, jež umožňují využít příležitosti působení vlivů pozitivních. 26 V rámci řízení rizik je nutná snaha podnikatele o eliminaci negativních dopadů sledovaných rizik nebo přenesení těchto rizik nebo jejich částí na jiné subjekty, jakožto komerční pojišťovny. Cílem risk managementu je poskytnout podnikateli a jeho majetku takový stupeň krytí rizik, jež neohrozí jeho podnikatelskou činnost. Součástí risk managementu je tak i snaha o vytvoření dostatečných prostředků (tj. rezerv), které bude možné v případě vzniku nahodilých negativních událostí využít pro pokrytí vzniklých škod či ztrát. V rámci tohoto procesu se tedy podnikatelé snaží dosáhnout jisté úrovně zabezpečení jak podnikatelské činnosti, tak veškerých svých aktiv, a to za předpokladu využití co možná nejnižších nákladů na její zajištění. Systém řízení rizika je možné podle jednotlivých druhů činností rozdělit na několik etap. První fáze spočívá v plánování managementu rizika, ve kterém dochází ke stanovení cílů analýzy rizika. Dochází zde k rozhodování o nastavení, hloubce a propracovanosti postupů, které budou k posouzení daných rizik využity Zajištění představuje převod rizika nebo jeho části, které pojistitel převzal formou přímého pojištění, na jiný pojišťovací subjekt, tzv. zajistitele, která není v žádném smluvním vztahu s pojištěným. 23 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Martinovičová D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizika ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Tichý, M., Ovládání rizika, 2006, str

23 Další částí řízení rizika je poté identifikace nebezpečí, ve které dochází k bližší identifikaci rizika, jehož součástí je analýza rizikového prostředí a posouzení všech hrozeb, které mohou při svém výskytu negativně ovlivnit hospodaření podniku. Je nutné vždy analyzovat všechna rizika, tedy rizika zřetelná, potenciální i rizika skrytá. Kromě toho je nutné zhodnotit také zdroje těchto nebezpečí. 28 V závislosti na identifikaci nebezpečí je poté nutné provést jeho kvalifikaci, tedy odhad závažnosti analyzovaných rizik. Následným krokem v řízení rizik je poté kvantifikace rizik, kdy dochází k odhadům k výpočtům rizika pro sledovaná nebezpečí, pravděpodobností odhady apod. 29 Je zapotřebí rizika ocenit a zjistit jejich váhu a míru možných dopadů na hospodaření a finanční situaci podniku, jestliže dojde k jejich realizaci. V rámci kvantifikace rizik můžeme využít vztah, kdy váhu jednotlivých rizik a jejich případný dopad na finanční stránku podniku můžeme zhodnotit pomocí rovnice: ohodnocení rizika = četnost (pravděpodobnost) * důsledek (velikost ztráty). 30 Díky zjištěným informacím z provedené analýzy rizik má podnikatel možnost posoudit jednotlivá rizika, pravděpodobnost vzniku škody a také velikosti negativních důsledků v případě, dojde-li k jejich realizaci. Čím je menší výška ztráty, tím je větší frekvence událostí. Čím jsou větší ztráty, tím je jejich frekvence nižší. 31 Součástí analýzy rizika je dále také rozhodování o jednotlivých formách a způsobech krytí podnikatelských rizik. Je zapotřebí stanovit nejvhodnější strategii pro snižování rizika a provést její následnou implementaci do podmínek konkrétní firmy. 32 Poslední etapa řízení rizika spočívá v kontrole a možnostech financování jednotlivých rizik. Podnikatel musí v konečné fázi přijmout rozhodnutí o opatřeních, kterými bude možné předcházet vzniku škod a eliminovat výši negativních důsledků nahodilých událostí, vzniklých na základě realizace jednotlivých rizik. V podstatě tedy musí podnikatelský subjekt rozhodnout o přesunu, případně rozložení rizika na vlastní zdroje, využitím cizích zdrojů, jako jsou úvěry či půjčky, nebo prostřednictvím pojištění, uzavřeného na základě pojistných smluv s jedním či více pojistiteli. 33 V konečném důsledku je pak nutné zhodnotit provedené kroky k eliminaci sledovaných rizik, včetně analýzy událostí, ke kterým v průběhu řízení rizik došlo a kterým se naopak zabránilo, ačkoliv bezprostředně ohrožovali podnikatelskou činnost firmy. Celkovým zhodnocením je pak nutné posoudit také účinnost managementu rizik, a zda jeho prostřednictvím došlo k naplnění prvotního cíle, tedy zabezpečení či minimalizaci sledovaných rizik. Řízení rizik přitom může být buďto spontánní, kdy rozhodovatel 34 nemá žádný definovaný postup pro řízení a rozhodování o sledovaném riziku anebo řízení organizované, kde je o jednotlivých rizicích rozhodováno systematicky, za využití předem stanoveného programu Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Tichý, M., Ovládání rizika, 2006, str Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, 2009, str Čapková, D., Jak pojistit firmu, 2000, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, Čejková, V., Řezáč, F., Zuzaňák, A., Pojištění pro podnikatele, 1998, str Rozhodovatelem může být jakákoliv osoba, která je příjemcem, nositelem či zdrojem rizika. 35 Tichý, M., Ovládání rizika, 2006, str

24 Obrázek 3: Systém řízení rizika Pramen: Čejková, V., Řezáč, F., Zuzaňák, A., Pojištění pro podnikatele, str Analýza rizika Základním procesem v řízení rizik a současně také nutnou podmínkou pro rozhodování o riziku je jednoznačně možnost analýzy jednotlivých rizik. Při této analýze dochází nejprve k identifikaci jednotlivých hrozeb, jejich definování, určení míry pravděpodobnosti jejich výskytu a případné stanovení negativních dopadů a rozsahu škod, ke kterým by mohlo při jejich realizaci dojít. Obvykle se analýza rizik skládá z těchto kroků: 36 Identifikace aktiv souhrn a popis aktiv, které vlastní sledovaný, potenciálně ohrožený podnikatelský subjekt. Stanovení hodnoty aktiv určení hodnoty jednotlivých aktiv a jejich významu pro daný podnik. Je nutné stanovit také míru možného dopadu na samotnou existenci či fungování podniku v případě, dojde-li k poškození či ztrátě těchto aktiv. Identifikace hrozeb a slabin podnikatelského subjektu určení situací, které mohou vést k negativnímu dopadu na hodnoty aktiv podnikatele, stejně tak jako určení jeho slabin, jež mohou umožnit působení hrozeb, a tak způsobit ztráty na podnikových aktivech. Stanovení závažnosti hrozeb a míry zranitelnosti určení míry pravděpodobnosti výskytu hrozby a s jak velkým dopadem by tyto hrozby ovlivnily podnikatelský subjekt a jeho hospodaření. 37 V rámci analýzy rizik je nutné si nejprve stanovit, na jakou míru chceme rizika eliminovat. Toto určení je závislé také na posouzení velikosti nákladů, které bude nutné na eliminaci daných rizik zapotřebí. Ne všechna rizika je možné pokrýt, a to zejména s ohledem na výši nákladů na realizaci příslušných opatření. Musí být tedy posouzena jednotlivá rizika, jejich vymezení ve vztahu 36 Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Pojmy analýzy rizik, jakožto hrozba, aktivum, nebezpečí atd. jsou blíže vysvětleny v příloze č. 1 této práce. 24

25 k potenciálním hrozbám, míra zranitelnosti, či poskytnut návrh protiopatření, vedoucích k eliminaci sledovaných rizik. Na základě tohoto vymezení je pak možné zvolit konkrétní způsoby či jednotlivé metody k provedení analýzy daných rizik. 1.3 Způsoby krytí podnikatelských rizik Ke snižování rizik v podniku je v podstatě možné využít dva postupy. V případě prvního způsobu je možné zaměřit se na prevenci a omezení rizika s cílem snížit pravděpodobnost výskytu rizikových situací s negativními dopady na hospodaření podniku či podniková aktiva. Druhý postup spočívá v jistých nápravních opatřeních tak, aby bylo dosaženo určité míry eliminace negativních dopadů výskytu rizikových situací. 38 Ať se podnikatel rozhodne pro minimalizaci rizik anebo snížení potenciálních nepříznivých dopadů výskytu rizikových situací, vždy je předpokladem k úspěšnému rozhodnutí a přijetí daných kroků znalost nákladů, které s sebou dané opatření přinese. Ne vždy je však reálně možné získat veškeré podklady s vypovídající hodnotou pro dané rozhodnutí. Většinou se tak setkáváme s vytvářením kvalifikovaných odhadů, na jejichž základě potom stojí rozhodnutí podniku, zda daná opatření přijme či nikoliv. Na základě předpokladu nebo zjištění výše škody je možné odhadnout výši nákladů, které bude nutné vynaložit na nápravu těchto škod a opravy poškozeného majetku společnosti. Podnik může při financování takových opatření využít buďto zdroje vlastní, nebo zdroje cizí. Vlastní zdroje mohou využít zejména podniky, které dosahují pozitivních výsledků hospodaření a mají možnost vytvářet si určité rezervy. Ze zákona je každý podnik povinen odvádět část zisku do tzv. zákonného rezervního fondu. Tyto rezervní prostředky mají za cíl pokrýt nahodilé, mimořádně se vyskytující náklady, jež mohou pokrýt příkladně právě negativní dopady vzniklé v důsledku realizace rizika. Kromě zákonného rezervního fondu je vytváření jiných speciálních rezerv plně v režii podniku. Takové rezervy mohou vznikat díky nepravidelnostem v peněžních tocích podniku. 39 Cizí zdroje jsou podnikateli k dispozici po splnění určitých podmínek, nicméně obecně můžeme říci, že se jedná o zdroje financování, které je možné získat v požadovaný čas a v objemu, který bude dostačující na úhradu vzniklých škod či provedení nápravných opatření, vedoucích k návratu stavu aktiv do původního stavu před vznikem škody. Cizími zdroji rozumíme zejména půjčky a úvěry, dále zahrnují také náhrady ze společně vytvářených fondů podnikatelů, jež mají zájem na společném pokrytí konkrétních škod nebo vzniklých ztrát. V neposlední řadě jsou cizími zdroji také pojistná plnění, vyplývající z pojistného vztahu mezi komerční pojišťovnou a podnikatelským subjektem Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Tamtéž, str Tamtéž, str

26 Obrázek 4: Zdroje financování opatření pro minimalizaci následků rizika Pramen: Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, str. 36 Krytí podnikatelských rizik je tedy možné několika způsoby, které si nyní blíže nastíníme. Kromě samotného pojištění v komerčních pojišťovnách bude popsána také forma samopojištění, dohoda o vzájemné pomoci podnikatelů a možnost tvorby společných finančních fondů Samopojištění Samopojištění představuje způsob krytí rizik a úhrady případných ztrát za použití vlastních finančních zdrojů, načež se může jednat o vlastní prostředky (jak peněžní, tak materiální), úvěr nebo jejich kombinaci. 41 Krytí rizika pomocí využití úvěru nevyžaduje vytváření rezerv v průběhu podnikatelské činnosti subjektu. Je realizována až v případě vzniku ztráty. I když je finanční krytí rizika prostřednictvím úvěru dražší než v případě pokrytí rizik vlastními zdroji, je nutné si uvědomit, že se nejedná jen o úhradu samotné vzniklé škody, ale také o úhradu úroků za poskytnutý úvěr. Mezi výhody samopojištění řadíme 42 : existuje přímý zájem na eliminaci rizika a potenciálního vzniku ztráty, využitelné především v rámci velkých organizací se schopnými kvalifikovanými pracovníky, kteří jsou schopni fond spravovat, pravidelně odkládané peněžní částky by měly být nižší než hodnota případného pojistného, jelikož nevznikají náklady na provize za zprostředkování či správu pojištění úrok z investic je plně k dispozici podniku, nedochází k případným sporům s pojistitelem ohledně vzniklých škod a míře poskytnutého pojistného plnění. 41 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Čapková, D., Jak pojistit firmu, 2000, str

27 1.3.2 Dohoda o vzájemné pomoci mezi podniky Dohoda je založena na principu solidárnosti a důvěře, kdy se určitá skupina obchodních partnerů nebo přátel domluví, že se budou společně podílet na jakékoliv škodě, který jeden či více z nich utrpí. Jedná se tedy o vzájemnou pomoc při řešení finančního rizika nebo může jít také o vzájemnou pomoc např. při odstraňování vzniklých škod, pomoc s dodávkami materiálu nebo při obnovení výroby apod. Dohoda o vzájemné pomoci je do jisté míry jednou z nejefektivnějších forem krytí finančního rizika, ovšem pouze za předpokladu vzniku malých či středních rizik Vytváření společných finančních fondů Dalším způsobem, jak je možné krýt malá a střední rizika, je vytváření společných fondů. Stejně jako v případě dohody o vzájemné pomoci se jedná o sdružení skupinky podnikatelů či přátel s cílem pokrýt případné negativní dopady podstupovaných rizik. Rozdílem je však ukládání společných prostředků do speciálně vytvořených fondů, ze kterých jsou v případě realizace škody vybrané prostředky přerozdělovány mezi poškozené podnikatele. 44 Ačkoliv může být fond vytvořen pro krytí jakékoliv ztráty, většinou jsou předem definovány jak ztráty, tak určeny maximální výše výpomoci, které je prostřednictvím prostředků z fondu možné pokrýt. Problémem těchto fondů je ovšem omezenost sdružených finančních prostředků, jejichž výše nemusí být dostatečná v případě vzniku mimořádných ztrát Komerční pojištění Poslední z forem krytí podnikatelského rizika je využití komerčního pojištění. Jedná se o organizovanou, efektivní formu vytváření finančních rezerv prostřednictvím příspěvků od jednotlivých účastníků pojištění. Dojde-li ke vzniku události, na níž je uzavřená pojistná smlouva, nahradí komerční pojišťovna takovou škodu v rozsahu sjednaném v pojistné smlouvě. Komerční pojišťovna se tak stává jistou zárukou pro podnikatelský subjekt, že v případě vzniku neočekávané událost, budou jeho nároky uplatněny a ztráty pokryty díky uzavřenému pojištění. 45 Komerční pojištění se v závislosti na tématu této diplomové práce stane jedinou formou krytí podnikatelských rizik, se kterou bude v textu práce dále pracováno. Poté budou takto získané teoretické poznatky využity při reálném stanovení návrhu optimalizace pojistného krytí vybraného podnikatelského subjektu. 1.4 Metody snižování rizika Rozšířením obecně uvedených způsobů ke snižování rizika, jsou jednotlivé metody, které je možné k tomuto účelu využití. Správné zvolení některé z metod je dalším krokem pro úspěšné řízení rizik ve společnosti. Některá rizika je možné, v závislosti na jejich povaze, buďto redukovat, zadržet (tzv. retence), dále existuje možnost riziko nebo alespoň jeho část přesunout anebo má podnikatel možnost riziku se cíleně vyhnout. Vhodnost či použitelnost jednotlivých opatření je závislá na charakteru podstupovaného rizika a měly by být použity v situacích, kdy se jeví jako nejvýhodnější nástroj, a za vynaložení co možná nejnižších nutných nákladů na přijetí daných opatření. 46 Doporučené metody můžeme shrnout do následující tabulky, a to na základě posouzení jejich poměru míry pravděpodobnosti a úrovně tvrdosti, jež představuje dopady ztráty v případě, dojde-li k výskytu nepříznivé situace Čapková, D., Jak pojistit firmu, str Tamtéž. 45 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Tamtéž. 27

28 Tabulka 1: Doporučené metody pro obecné řešení problému rizika ve firmě vysoká pravděpodobnost nízká tvrdost vysoká tvrdost vyhnutí se riziku, redukce pojištění nízká tvrdost retence a redukce retence Pramen: Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, str. 130 Je možné tedy prakticky využít čtyři techniky v závislosti na porovnání velikosti tvrdosti a míry pravděpodobnosti při sledovaných rizicích. V této souvislosti je vhodné zmínit, že každá z vybraných technik s sebou nese požadavek určité výše vložených nákladů na zavedení daného opatření. Významnou součástí procesu rozhodování v rámci řízení rizik se tak stává také posouzení nákladů na snížení rizika. Obecně můžeme říct, že do opatření na eliminaci či odstranění rizika je vhodné vkládat pouze tolik finančních prostředků, aby vynaložené náklady byly úměrně vysoké s ohledem na potenciální výši hrozících škod. Existuje mnoho nástrojů pro snižování podnikatelského rizika. V této práci budou dále stručně nastíněny alespoň ty nejčastěji používané Ofenzivní řízení firmy Jedním z nejlepších způsobů preventivní obrany podniku před podstupovanými podnikatelskými riziky je ofenzivní řízení, které se vyznačuje správnou volbou managementu podniku v rozhodování o rozvojové strategii společnosti. S tímto souvisí nutnost stanovení preferencí a zaměření se na rozvoj silných stránek podniku. Součástí ofenzivního řízení firmy je také míra pružnosti reakcí podniku či jeho vedení na změny jak vnitřního, tak i vnějšího podnikového prostředí Retence rizik Každý podnik čelí při své každodenní činnosti neomezenému počtu rizik. Je plně na rozhodnutí vedení společnosti, která rizika pro ně mají význam a která jsou naopak zanedbatelná. Podnikatelé a firmy musí tedy rozhodnout, která rizika mají být zadržena, která redukována a kterým je vhodné se úplně vyhnout, a to opět v závislosti na posouzení případných vložených nákladů na dané opatření. Rozlišujeme mezi dobrovolným a nedobrovolným zadržením rizika. O dobrovolném hovoříme tehdy, dojde-li k rozpoznání rizika, ale nejsou podniknuty žádné kroky k jeho eliminaci či odstranění. Nedobrovolná retence vzniká v případě, kdy podnikatel či společnost nevědomky zadržuje důsledky možné ztráty anebo když dochází k situaci, kdy nemůže být riziko převedeno, redukováno, nebo není možné se mu vyhnout Redukce rizika Snižování rizika je možné také snahou o minimalizaci příčin vzniku jednotlivých rizik nebo zmírněním negativních důsledků rizika v případě jeho realizace. Podnikatelský subjekt má tak možnost snížit pravděpodobnost realizace rizika nebo četnost výskytu rizikových situací, a to formou přesunu rizika, jeho sdílením anebo pomocí pojištění Transfer rizika na jiné podnikatelské subjekty Převod neboli transfer rizika je charakteristický pro defenzivní přístup k riziku. Tento nástroj je využíván zejména malými a středními podniky, které využívají existence ekonomicky silnějších obchodních partnerů či společností na trhu, kteří mají lepší postavení a jistou stabilitu. Prostřednictvím 48 Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str

29 těchto společností může docházet k přebírání rizik od společností slabších. Mezi základní nástroje využívané pro transfer rizika patří faktoring, forfaiting, akreditiv či dokumentární akreditiv, využití bankovních záruk apod Diverzifikace Diverzifikace představuje další z nástrojů, jak účinně ovlivnit negativní důsledky rizika. Základním cílem diverzifikace je snaha o rozložení rizika mezi co možná největší základnu. Diverzifikaci můžeme spatřovat např. u výrobních firem, a to prostřednictvím rozšiřování výrobního programu buďto inovací stávajících výrobků nebo rozšířením produktového portfolia společnosti o výrobky nové. Využití této metody je vhodné především u kapitálově silných společností, malé anebo střední podniky by si měly před případnou volbou diverzifikace stanovit, zda je pro ně potenciální riziko neúspěchu této metody vůbec přijatelné. Nepříznivé a nepromyšlené použití diverzifikační metody může zejména u malých a středních firem vést až k jejich bankrotu Sdílení rizika Dalším nástrojem snížení rizika je jeho rozdělení mezi několik obchodních partnerů, podnikatelů a společností, jež se mohou dohodnout, že se budou společně podílet na rizicích své podnikatelské činnosti. Formou takové spolupráce může být vznik volného sdružení těchto podnikatelských subjektů nebo založení nového seskupení, ať už nové společnosti či vytvoření holdingové struktury. V případě malého počtu obchodních partnerů a podnikatelů je možné využít také instituce tichého společenství Pojištění Pojištění představuje další možnost, jak je možné diverzifikovat riziko, resp. případné ztráty. Jedná se tak o právní vztah, kdy komerční pojišťovny na sebe za úplatu (tzv. pojistné) přebírají závazek, že pojištěným poskytnou pojistné plnění v případě, dojde-li k realizaci nahodilých události a z nich vyplývající výši ztrát, na níž byla uzavřena pojistná smlouva. 52 Pojištění představuje alternativu k vytváření vlastních rezerv pro krytí nahodilých nečekaných událostí. Jeho výhodou je možnost snížení objemu vázaného kapitálu, který může podnik dále využít k investování. Naopak nevýhodou je zřejmá snaha komerčních pojišťoven o snížení výše pojistného plnění formou spoluúčasti pojistitele nebo vyloučení rizika z pojištění v případě, dojde-li k pojistné události vysokých dopadů. 53 Pojištění samo o sobě nezabrání žádnému riziku, ale může přispět k zabezpečení určité náhrady, jím způsobené ztráty Vytváření rezerv Základní metodou snižování rizika v podniku je tvorba vlastních finančních či materiálových rezerv pro případ realizace nahodilých mimořádných okolností, které by mohly negativně ovlivnit aktiva či samotné fungování podnikatelského subjektu. Legislativně je některým typům společností stanovena povinnost vytvářet tzv. zákonný rezervní fond. Nicméně, je plně v režii společnosti, zda bude své volné prostředky dále investovat anebo je může vázat na účet rezerv pro případ nepříznivého vývoje podnikání či vzniku nepříznivých mimořádných událostí Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Tamtéž, str Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str

30 Dalšími používanými nástroji jsou také prostředky operačního výzkumu, jako jsou různé analýzy, postoptimalizační analýza, metody síťové analýzy atd. Ačkoliv existuje celá řada nástrojů pro snižování rizika, v této práci nebudou dále zmiňovány. Využita bude pouze forma pojištění, kterou se bude zabývat samostatná kapitola této práce. 1.5 Praktické přístupy k řízení rizika ve firmě V rámci praktického řízení rizik v podniku je možné k eliminaci či dokonce odstranění některých rizik využít tři základní pravidla, kterými jsou 56 : Neriskuj více, než kolik si můžeš dovolit ztratit. Vždy je nutné si uvědomit velikost rizika a současně případný rozměr potenciálních ztrát v případě, že by došlo k realizaci takového rizika. Důsledky některých rizik mohou být zanedbatelné, zatímco existuje řada jiných rizik, které mohou hospodaření podniku přivést až ke krachu. Z tohoto důvodu je tedy důležitá identifikace rizik, na základě kterých dojde k volbě strategie přístupu ke sledovanému riziku. Podnikatel má tak před sebou vždy volbu, zda je pro něj riziko zanedbatelné, a tudíž není zapotřebí žádná zvláštní opatření, nebo zda je nutno riziko zadržet. V extrémním případě se můžeme setkat s rizikem, které nelze redukovat ani transferovat. Takovému riziku je pak zapotřebí se vyhnout. Uvažuj o pravděpodobnostech. Při rozhodování o podstupovaných rizicích a stanovování jejich opatření se management podniku většinou zaměřuje pouze na ztráty, ke kterým může dojít v případě výskytu sledovaného rizika. Často je opomíjena skutečnost, že pro rozhodování o řízení rizik je důležité také posouzení reálných možností, zda k naplnění dané hrozby skutečně dojde. Znalost pravděpodobnosti možného ohrožení tak může výrazně přispět ke stanovení optimálního řešení řízení sledovaného rizika. Pro rizika, u nichž je pravděpodobnost výskytu ztráty vysoká, není vhodné používat pojištění jakožto nástroj pro řešení sledovaných ohrožení. Neriskuj mnoho pro málo. Toto doporučení vyplývá ze srovnání výše nákladů, které je nutné vynaložit na transfer rizika a hodnotou, která připadne převodci rizika. Jestliže existuje riziko, při němž je možné realizovat vysoké ztráty, zatímco pojistné je relativně malé, je nevhodné takové riziko dále zadržovat. Stejně tak není vhodné podstupovat nepřiměřeně vysoké pojistné vůči zanedbatelnému riziku. 56 Smejkal, V., Rais, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2010, str

31 2 POJIŠTĚNÍ Základním účelem pojištění je tedy zmírnění nebo odstranění nepříznivých důsledků vyplývajících z těchto nahodilých událostí. Snaha zmírnit důsledky takových událostí vedla nejprve ke spojování jednotlivců a skupin do společenství založených na principu solidarity. Každý člen byl povinen přispívat na vytváření finanční rezervy pro budoucí krytí úhrady případných vzniklých škod na majetku či zdraví některého z členů. Historickým výsledkem přeměny takovýchto společenství je vznik pojišťoven a pojišťovnictví. 57 Podstatou pojištění je diverzifikace rizika na více pojištěných, představujících efektivní tvorbu a přerozdělování peněžních rezerv prostřednictvím specializované instituce, tj. pojišťovny. Jedná se tedy o právní vztah, kdy na sebe pojišťovna přebírá závazek pojištěnému poskytnout pojistné plnění za událost, která podléhá dohodnutým pojistným podmínkám. 58 Cenou takového závazku je pojistné, na jehož základě si pojišťovna vytváří pojistné rezervy na vyplácení případných pojistných událostí. Pojistit se mohou fyzické i právnické osoby, a to pro případ různých nahodilých událostí ohrožujících jejich život, zdraví či majetek. 59 V rámci právnických osob je vhodné zmínit také skutečnost, že i samotná pojišťovna pracuje v rizikových podmínkách a i ona může být ohrožena různými nahodilými událostmi. Pro tento případ se i samotná pojišťovna chrání prostřednictvím svého pojištění, tzv. zajištěním. Pojištění je založeno na principech 60 : solidárnosti kdy jednotliví pojistníci společně přispívají pojistným do pojistných rezerv pojišťovny, přičemž je respektována skutečnost, že v případě vzniku pojistné události jsou pojistné náhrady či pojistná plnění poskytovány pouze těmto členům, tj. pojištěným, podmíněné návratnosti vložených prostředků znamená, že pojistná náhrada či pojistné plnění budou uhrazeny pojištěnému pouze v případě, pokud nastane pojistná událost, jež byla předem dohodnutá v pojistné smlouvě a vyhovuje pojistným podmínkám, neekvivalentnosti kdy výše pojistných náhrad nebo pojistných plnění není závislá na výši zaplaceného pojistného. Může dojít tedy k situaci, kdy pojistné plnění bude menší nebo naopak větší, než částky pojistného, které byly doposud uhrazeny. Kromě těchto obecných principů pojištění můžeme zmínit další zásady, které má pojištění shodné s odvětvím zajištění, a sice 61 : princip dobré víry založen na vyšších etických a morálních nárocích, které jsou kladeny na účastníky pojištění. Při uzavírání pojistné smlouvy je pojistitel v dobré víře, že ze strany pojistníka nedošlo k záměrnému klamání či nesdělení závažných informací, které by měly vliv na poskytnutí pojistného produktu. V rámci principu dobré víry se tedy předpokládá, že byly sděleny veškeré pravdivé a relevantní informace o předmětu pojištění, a to jak před vznikem pojistného vztahu, tak v jeho průběhu. princip pojistného zájmu tj. princip materiální zainteresovanosti - stanovuje nutnost skutečné zainteresovanosti pojištěného na případné finanční újmě či škodě, dojde-li ke vzniku pojistné události. Pojištění nepodložené pojistným zájmem ze strany pojištěného není možné považovat za právně vynutitelné v řadě právních systémů. 57 Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Chovan, P., Čejková, V., Malá encyklopédia poistenia a poisťovníctva;1995, str Tamtéž. 60 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Cipra, Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví, str

32 princip maximálního odškodnění tedy pojištění nemůže představovat výdělečnou činnost, tj. po vzniku pojistné události nesmí být pojištěnému vyplaceno více, než je hodnota vzniklé škody. Pro životní pojištění existuje však řada výjimek, čímž se fakticky vymyká tomuto principu. S ohledem na pojištění pak můžeme definovat také pojistné riziko, které vytváří možnost vzniku pojistné události. Je to riziko, na které může pojišťovna uzavřít pojistnou smlouvu na základě pojistnětechnických podmínek. 62 Pojistitelná rizika pak musí splňovat několik podmínek, a sice podmínky nahodilosti, identifikovatelnosti (tedy možnosti jednoznačného určení příčiny dané pojistné události, která zapříčinila vznik škody či ztráty kryté pojištěním), dále podmínku objektivní vyčíslitelnosti a také ekonomické přijatelnosti pro pojišťovnu (závisí s pojistným kmenem daných pojištění, časovým a plošným rozložením rizik s cílem dosažení ekonomické vyrovnanosti pojištění) Vznik a vývoj pojištění Vývoj pojištění lze rozdělit do zhruba tří vývojových etap. Ta první sahá až do doby kolem roku 2000 před n. l. až do konce 18. století. Základními charakteristikami pojištění tohoto období bylo především soustředění pojištění v rámci uzavřené skupiny osob, pojištění zejména pro řemeslníky, kupce, zemědělce apod., dále nejednoznačné oddělení pojistitele a pojistníka a v neposlední řadě také převážně vzájemnostní charakter pojištění s obecně formulovanými okruhy pojistných událostí. V druhé polovině 18. století pak došlo k institucionalizaci pojišťoven, a to zejména formou vzájemných pojišťoven. Dochází již ke konkrétnímu vymezování pojistných událostí. Mezi stěžejní pojistná odvětví této doby patřilo pojištění požární, námořní a pojištění životní. 64 Historie pojišťovnictví na území České republiky je možné datovat od konce 17. století, kdy došlo fakticky k prvnímu podání návrhu na zřízení povinného společného protipožárního fondu ke krytí případných škod. Historickým mezníkem se poté stalo založení První české vzájemné pojišťovny v Praze, která se zabývala náhradou škod ohněm svedené, k jehož založení došlo v roce V další vývojové etapě, kterou můžeme datovat v rámci 19. století, začíná být pojištění chápáno jako jistý druh obchodní činnosti a stává se tak předmětem častého podnikání, jsou zakládány pojišťovny jakožto akciové společnosti. S postupným vývojem pojištění dochází také k jeho rozšiřování mezi širší veřejnost. Současně dochází i k rozšiřování vědeckých poznatků o pojištění, rozvoji pojistné matematiky či uplatňování zajištění. 66 Od druhé poloviny 19. století dochází také na území České republiky k postupnému rozšiřování pojistného trhu o další komerční pojišťovny, čímž postupně dochází k jeho zkvalitňování, ale především také ke zvýšení stability celého pojistného systému, jeho solventnosti a především bezpečnosti. Poslední etapu vývoje pojištění pak můžeme vymezit obdobím od konce 19. století do současnosti. Charakteristickými znaky tohoto období jsou regulatorní státní zásahy do komerčního pojištění (udělování licencí) a posilování státního dozoru, který má na starosti sledování tvorby povinných rezerv, solventnost jednotlivých komerčních pojišťoven, dohlíží na hospodaření pojišťoven atd. V tomto období dochází ke specializaci již existujících druhů pojištění a pojistných produktů, dále se začínají využívat sdružené pojistné produkty (kombinace již existujících druhů pojištění) a v neposlední řadě dochází také k nárůstu nových druhů pojištění Chovan, P., Čejková, V., Malá encyklopédia poistenia a poisťovníctva, 1995, str. 148, vlastní překlad 63 Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, 2009, str Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, 2009, str

33 Významným rokem ve vývoji pojišťovnictví v České republice byl pak rok 1991, kdy došlo k rozpadu monopolního postavení státní pojišťovny. Dochází tedy k postupnému zakládání nových pojišťoven s rozšiřováním nabídky pojistných produktů. Dále došlo také k úpravě legislativního rámce pojišťovnictví o zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Byly vytvořeny podmínky pro samostatný vývoj českého pojišťovacího systému, zohledňujícího přirozený tržní vývoj a ekonomickou situaci v zemi. 68 Legislativní rámec byl postupně upraven o nový zákon o pojišťovnictví. Byla přijata řada dalších nových zákonů a novelizací zákonů, týkajících se oblasti pojišťovnictví, jako byly např. zákon o pojistné smlouvě a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, ad. Významným krokem ve vývoji pojišťovnictví představovala také změna zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, u níž byla zákonná forma změněna na formu pojištění povinně smluvního, a to s platností od 1. ledna V posledních deseti letech byl pak posledním výrazným historickým milníkem v oblasti pojištění nepochybně také vstup České republiky do Evropské unie, který s sebou přinesl nepochybně řadu různých změn či pravidel, které bylo zapotřebí implementovat do českého pojistného systému. Výrazný vliv na oblast pojištění měla zejména liberalizace trhu. Po vstupu České republiky do EU začala platit pravidla týkající se volného pohybu osob a zboží, ale také služeb a kapitálu. České pojišťovny tak mohou působit i v ostatních členských zemích, ale stejně tak můžou zahraniční pojišťovny působit na území České republiky. Dochází tak k otevření nových tržních příležitostí v rámci pojistného trhu. Nicméně, s ohledem na již působící zahraničního pobočky pojišťoven na našem území se v důsledku vstupu do EU očekává spíše rozšíření nabídky některých pojistných produktů, a to především v oblasti životního pojištění. Dále došlo ke stanovení závazné tříměsíční lhůty pro vyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny, a to ode dne, kdy jim byla pojistná událost nahlášena. Vstup do EU s sebou přinesl také lepší informovanost klientů při sjednávání nových pojistných smluv, ale také větší jistotu, která se projevila zejména v důsledku zpřísnění pravidel pro tvorbu technických rezerv či rozšířením pravomocí regulatorních orgánů. Také v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla došlo k výrazné změně, a to k navýšení limitů pojistných plnění pro případ škody jak na zdraví či životě, tak pro případ škod na majetku, a to až do výše 35 mil. Kč Současný stav pojišťovnictví v českých zemích Český pojišťovací systém se v tržním prostředí vyvíjí v souladu s normami Evropské unie. Oblastmi, které byly výrazně ovlivněny vstupem a následně požadavky EU na pojišťovnictví, byla především oblast účetnictví, technických rezerv a problematika solventnosti. Došlo k harmonizaci části legislativních předpisů tak, aby se systém pojišťovnictví v rámci celé unie stal transparentním a z pohledu klientů byly poskytovány služby stejné kvality a stejných parametrů bez ohledu na územní působnost jednotlivých pojišťoven. Obecně je nutné zmínit také rozšíření mezinárodní spolupráce, a to jak na úrovni samotného českého státu, tak v rámci spolupráce České asociace pojišťoven. V současné době je odvětví pojišťovnictví stejně jako další odvětví finančních služeb vystavena následkům světové finanční krize z roku Ačkoliv se odvětví pojišťovnictví jevilo až do současnosti jako osvědčená konzervativní instituce, umožňující společnosti efektivně finančně eliminovat důsledky nahodilosti, byla finanční krizí podstatně oslabena i oblast pojišťovnictví. Došlo k poklesu výsledků hospodaření pojišťoven, což je možné spatřit zejména v poklesu investiční 68 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dostupné z: 33

34 činnosti, dalším doprovodným jevem byl také pokles úrokových sazeb, což se negativně promítlo i do poklesu příjmů. 70 Za posledních pár let je možné sledovat také narůstající trend zvyšujícího se výskytu přírodních katastrof, a to jak z již tradičních pojišťovacích rizik, tak z rizik nových nebo modifikovaných. Se vznikem nových rizik tak úzce souvisí také nutnost úpravy stávajících nebo vytvoření nových právních předpisů a také pojistných produktů, upravujících tuto problematiku a poskytující pojistnou ochranu pro případ hrozby takových rizik. Nová a netradiční rizika s sebou přináší také možnost nekontrolovatelné výše možných výplat škod, což může negativně zasáhnout do hospodaření pojišťoven, případně vést k jejich ztrátám či dokonce úpadku. Pro případ takových nadměrných škod je proto nutné, aby pojišťovny dbaly na ekvivalenci svých příjmů a výdajů, což je dosaženo nejčastěji prostřednictvím stanovení horní hranice svých plnění, tj. limit maximálního pojistného plnění z konkrétních pojistných událostí. Tímto krokem mohou pojišťovny výrazně snížit svoje riziko nesolventnosti a docílit jistoty stability i v případě, že taková pojistná událost skutečně nastane. Finanční eliminace škod je v tomto případě nejvýznamnějším krokem k udržení společenské stability. Další možností, jak riziko nadměrných škod eliminovat, je používání různých výluk z pojištění. Po řadě přírodních katastrof a důsledků finanční krize se projevila snaha reagovat na období vysoké volatility finančních trhů pomocí zvýšení jejich stability, zvýšením klientské bezpečnosti a stejně tak snížením asymetrie informací mezi jednotlivými účastníky finančních interakcí. Tyto požadavky měly být zajištěny prostřednictvím regulatorních projektů, kterými jsou Solvency, Basel (pro oblast bankovnictví), EEV, MiFiD, IFRS apod. Postupnou implementací těchto regulatorních pravidel mělo být dosaženo harmonizace regulace a zajištění komplexního postoje, založeného přístupem na riziku, tak, aby byl vývoj finančních trhů kopírující vývoj tržního prostředí. 71 Je nutné podotknout, že i přes snahy zavedení regulatorních opatření, nedokázaly jednotlivé programy, jakožto Solvency I. pro oblast pojišťovnictví ani Basel II. v bankovní sféře, problémy vzniklé v důsledku finanční krize ani identifikovat, natož pak oslabit jejich důsledky. 72 Vývoj a počet pojišťoven na území České republiky od roku 2009 je možné vidět v následující tabulce: Tabulka 2: Počet komerčních pojišťoven na území České republiky od roku 2009 do současnosti Skupina Pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven Pojišťovací zprostředkovatelé Pojišťovací zprostředkovatelé, jejichž domovský členský stát není ČR Pramen: vlastní zpracování na základě informací dostupných z Z pohledu typu pojištění působí na území České republiky aktuálně 32 neživotních pojišťoven. V případě dalších 15 pojišťoven se jedná o formu smíšenou, přičemž zbývajících 6 pojišťoven představuje pojišťovny, zaměřující se pouze na pojištění životní. 70 Daňhel, J., Ducháčková, E., Radová, J., Český finanční a účetní časopis. Finanční krize modifikuje úlohu a postavení odvětví pojišťovnictví Dostupné z: 71 Daňhel, J., Ducháčková, E., Politická ekonomie: Přinesou regulační projekty vyšší stabilitu finančních, zejména pojistných trhů? Dostupné z: 72 Tamtéž. 34

35 2.2 Právní úprava oblasti pojišťovnictví Pojištění představuje právní vztah, ve kterém na sebe pojistitel (pojišťovna) přebírá závazek, že pojištěnému poskytne pojistné plnění za pojistnou událost, která bude splňovat pojistné podmínky. 73 Pojišťovna přebírá tento právní závazek za úplatu, tzv. pojistné. Pojistná smlouva může být uzavřena na základě dobrovolného rozhodnutí subjektu, případně na základě zákonné povinnosti takový vztah uzavřít. Pojištění můžeme obecně rozlišit na veřejné a soukromé, dalším obecným členěním je chápání pojištění v užším a širším pojetí. V širším pojetí jsou stanoveny právní normy, upravující oblast pojišťovnictví komplexně. V užším pojetí jsou pak blíže rozpracována specifika jednotlivých konkrétních pojištění a oblasti pojišťovnictví. Legislativní rámec pojišťovnictví je v České republice vymezen zákony: 74 zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo následně k implementaci některých právních předpisů do oblasti pojišťovnictví 75 : směrnice Rady ministrů 2004/113/ES, která zavádí zásadu rovného zacházení s muži a ženami a jejich rovnému přístupu k poskytování zboží a služeb. Ve všech nově vzniklých pojistných smlouvách, a to nejpozději po 21. prosinci 2007, nesmí být využito pohlaví jakožto faktoru pro výpočet výše pojistného plnění a stanovení výše pojistného. rozhodnutí Rady ministrů (22. Prosince 2004) o úrovni spolupráce mezi členskými státy v boji proti přeshraniční trestné činnosti související s vozidly. Dochází k úpravě ve vydávání oznámení o odcizení vozidel a také v možnostech udělování osvědčení o jejich registraci. směrnice Evropského parlamentu a Rady ministrů 2005/14/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Směrnice byla vydaná v květnu roku 2005 a jejím cílem je zajistit shodné nastavení minimálních výší limitů pojistných plnění, a to do pěti let od jejího vydání. 2.3 Klasifikace pojištění V současné době existuje řada rizik, které je možno pojistit. K tomu je však zapotřebí zájem o pojištění, který je dán nejen existencí nějakého rizika, kterým jsou subjekty vystavovány, ale také cenou pojistné ochrany. Pojišťovny pokrývají řadu rizikových oblastí, které představují nebezpečí ztrát, s cílem tyto vlivy a případně jejich důsledky minimalizovat. S postupným vývojem společnosti a důrazem na zkvalitňování pojišťovacích produktů byla vytvořena obsáhlá portfolia pojistných produktů. Pojišťovny tak nabízí množství pojištění, které je pro lepší přehlednost a orientaci vhodné klasifikovat podle různých kritérií. Mezi základní klasifikaci pojištění patří dělení podle 76 : formy jeho vzniku, pojistných odvětví, délky doby trvání pojištění. 73 Chovan,P., Čejková, V., Malá encyklopédia poistenia a poisťovníctva, 1995, str. 121, vlastní překlad 74 Zpracováno na základě informací dostupných z: zakladna/pojistovny_zajistovny_poj_zprostredkovatele/pravni_predpisy.html 75 Výroční zpráva České asociace pojišťoven z roku 2004, dostupná z 76 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str

36 Současný stav pojistného trhu podléhá legislativním krokům Evropské unie (dále jen EU), která již vydala řadu směrnic v oblasti pojištění s cílem sjednotit a zpřehlednit jednotlivé pojistné trhy tak, aby byly transparentní a aby ve všech členských státech EU byly vytvořeny rovnocenné podmínky pro pojišťování. Jak již bylo nastíněno výše, cílem klasifikace pojistných produktů je především zvýšení transparentnosti a zjednodušení výběru optimálního pojistného produktu pro krytí daného potencionálního rizika. Existuje řada možností, jak jednotlivá pojištění klasifikovat, čímž dochází k různým analogiím a prolínání se v rámci jednotlivých skupin pojištění Pojištění podle formy pojistně-právního vztahu Pojištění je možno klasifikovat z pohledu jeho vzniku, a to v závislosti na vůli a právních povinnostech daného subjektu mezi pojištění smluvní či zákonné. V rámci smluvního pojištění lze ještě klasifikovat pojištění jako dobrovolné či povinné. 77 smluvní dobrovolné pojištění představuje pojistný vztah, který je založen v závislosti na vlastním uvážení a dobrovolné vůli subjektu, který má zájem o zabezpečení pomocí pojištění. Součástí tohoto typu pojištění je i možnost získat určité modifikace ve vztahu ke škodnému průběhu sjednaného pojištění, tzv. malus či bonus. 78 smluvní povinné pojištění z důvodu existence rizik s možností vzniku i vyšších škod, je zájmem zákonodárců stanovit tzv. povinná pojištění, kterými se chrání subjekty, jež nemají na vznik takového rizika, resp. jeho následků, běžně žádný vliv. Smluvní povinné pojištění je tedy vymezeno právním předpisem, který striktně vymezuje činnosti, na které je nutné uzavřít pojistnou smlouvu s pojišťovnou. Pokud není pojištění uzavřeno, státní orgány nedovolí výkon takové činnosti. Pojištění se zaměřuje především na pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu dané činnosti, vymezené legislativou. Opět je možné dostát bonusu či malusu. 79 zákonné pojištění na rozdíl od předchozích typů pojištění je zákonné pojištění založeno na právním předpisu a nedochází při něm k uzavírání pojistné smlouvy. Legislativně jsou vymezeny veškeré náležitosti pojistného vztahu, včetně výše pojistného, pojistných podmínek apod. Zákonné pojištění vzniká v případě, dojde-li ke skutečnosti, která je definována v zákoně. Takové pojištění trvá od vzniku této skutečnosti, a to bez pojistné smlouvy a bez ohledu na dobrovolnou vůli jednotlivých pojištěných. Mezi takové pojištění patří zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Nicméně, od této formy pojištění je postupně ustupováno, jelikož jde o příkazovou formu, která omezuje rozhodování jak pojištěného, tak pojistitele Pojištění podle pojistných odvětví Další významnou klasifikací pojištění představuje rozlišení pojistných odvětví v závislosti na způsobu tvorby rezerv pro zabezpečení budoucích závazků pojišťovny: rizikové pojištění jedná se o pojištění, kdy není předem známo, zda nastane pojistná událost a zda bude nutné poskytnout pojistné plnění, případně v jaké výši. Nedochází tedy k tvorbě rezervy na krytí budoucích nároků, dochází k postupnému spotřebování pojistného v průběhu stanovené pojistné doby. Mezi riziková pojištění můžeme zařadit zejména pojištění neživotní, jako jsou pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu či případně pojištění úrazová Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Tamtéž, str Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str

37 rezervotvorné pojištění - pojištění, při kterém dochází k vytváření technických rezerv na jednotlivé pojistné události, přičemž je známo, že k takovým událostem v budoucnu dojde. Takovým pojištěním může být pojištění pro případ dožití či pro případ smrti, tedy zejména pojištění životní Pojištění podle předmětu pojištění Pojištění podle předmětu pojištění představuje další formu klasifikace, která upravuje konkrétní smluvní vztah mezi klientem a pojišťovnou. Tyto vztahy zohledňuje občanský zákoník, na jehož základě lze pojištění klasifikovat: pojištění majetku pokrývající riziko pro případ vzniku škody a ztráty na majetku, vyplývající z poškození, zničení, ztráty či odcizení pojištěného majetku. Majetkem se pro tyto účely rozumí jakákoliv samostatná věc, případně soubor věcí, které jsou ve vlastnictví pojistníka. Občanský zákoník ( 118) navíc definuje věc jako ovladatelný hmotný předmět či ovladatelnou přírodní sílu (myšleno energie), které jsou využívány lidmi a slouží k uspokojení potřeb lidí. Majetkem mohou být jak movité, tak nemovité věci. Mezi základní produkty majetkového pojištění patří např. pojištění budov (staveb), pojištění domácností, pojištění strojů a strojních zařízení, dopravní pojištění, havarijní pojištění motorových vozidel, pojištění zemědělských rizik apod. 83 Pojištění majetku tedy spadá do oblasti neživotního pojištění. V rámci této skupiny je vhodné zmínit, že existuje řada pojištění, která není teoreticky možné zařadit do pojištění majetku ani do zbylých dvou skupin, tj. pojištění osob a pojištění odpovědnosti za škodu. Mezi taková pojištění můžeme zahrnout především úrazové pojištění, pojištění léčebných výloh či pojištění důsledků vyplývajících z přerušení provozu, tzv. šomážní pojištění. pojištění odpovědnosti za škodu zahrnuje pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví fyzických osob, majetku či zájmech třetích osob. Hlavním smyslem tohoto pojištění je tedy zajištění finančního krytí pojištěného v případě, způsobí-li pojištěný újmu na zdraví či majetku jiné, tzv. třetí osoby. Při škodě na zdraví vzniká právo na bolestné, na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, na úhradu ušlého zisku nebo na náhradu léčebných výdajů. 84 Mezi základní pojištění v této skupině patří pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tj. smluvní povinné pojištění, tzv. povinné ručení), dále pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku atd. Některé pojistné produkty se pak mohou prolínat s oblastí pojištění majetku (např. pojištění domácností). Pojištění odpovědnosti za škodu je možné ze zákona rozdělit na pojištění dobrovolné smluvní, pojištění povinné smluvní nebo pojištění odpovědnosti zákonné. U pojištění dobrovolného smluvního je předpokladem jeho uzavření dobrovolný přístup obou smluvních stran. V případě povinného smluvního pojištění je předpokladem pro uzavření tohoto pojištění ustanovení platného zákona, který ukládá vybraným fyzickým či právnickým osobám povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti. Mezi tato pojištění patří zejména pojištění činností, jako jsou provoz motorových vozidel, provoz letadel, provoz vnitrozemských plavidel atd. Poslední skupinu pojištění odpovědnosti zákonné pak představuje pojištění, kdy je na základě platných zákonů stanovena povinnost uzavřít dané pojištění, avšak bez nutnosti uzavření pojistné smlouvy. Takovým pojištěním může být například pojištění odpovědnosti organizaci 82 Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str

38 za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (stanoveno vyhláškou č. 125/1993 Sb.) nebo pojištění na základě ustanovení zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. 85 Základní klasifikace odvětví pojištění odpovědnosti za škodu v zásadě odráží strukturu a vymezení jednotlivých pojistných druhů a odpovědností, vyplývajících z legislativních pramenů, a to především z občanského zákoníku a zákoníku práce (pracovněprávní odpovědnost). pojištění osob pojištění související s životem fyzických osob, tedy pro případ jejich poškození, úmrtí či dožití určitého věku. Pojišťovna je tedy povinna vyplatit pojistné plnění v případě, dožije-li se pojištěný data konce pojištění, resp. data sjednaného v pojistné smlouvě, nebo v případě předčasné smrti. Kategoricky tedy odpovídá odvětví životního pojištění. Charakteristickým znakem tohoto pojištění je jistota vyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny. Uzavření pojistné smlouvy je závislé na zdravotním stavu pojišťovaného. Výše pojistných částek a pojistného plnění se odvíjí od délky pojistné doby, doby placení pojistného, věku pojištěného a konkrétního druhu pojistné události. Mezi základní druhy životního pojištění řadíme pojištění pro případ dožití nebo smrti (buď dočasné anebo trvalé), kapitálové a investiční životní pojištění a v neposlední řadě také pojištění důchodové. 86 V rámci pojištění osob dále členíme pojištění na pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití a v neposlední řadě také pojištění zdravotního stavu, jež zahrnuje pojištění pro případ úrazu, vážných zdravotních potíží, onemocnění, případné invalidity či pracovní neschopnosti atd. Z hlediska výplaty pojistného pak můžeme doplnit ještě tuto klasifikaci pojištění osob také o pojištění důchodová Pojištění podle délky trvání pojištění V závislosti na délce pojištění rozlišujeme pojištění: krátkodobá sjednána pouze na období do jednoho roku. Taková pojištění mohou být nazývána jako pojištění področní. dlouhodobá sjednána na období delší než jeden rok, případně pojištění na dobu neurčitou. Dále se můžeme setkat s členěním pojištění podle způsobu poskytnutí pojistného plnění, předmětu pojištění a také podle typu pojištěného Pojištění podle osoby pojištěného Další zdroje uvádí členění odvíjející se od osoby pojištěného, a sice 88 : pojištění fyzických osob - nepodnikatelů, tj. občanů do této skupiny můžeme zařadit pojištění především životní (pro případ smrti nebo dožití, důchodové pojištění), zatímco v rámci neživotního pojištění pak zejména pojištění majetku, pojištění vozidel, pojištění odpovědnosti apod. pojištění právnických osob, tj. průmyslu a firem pojištění právnických osob a činností souvisejících s jejich podnikáním. Nicméně, je nutno zmínit, že mezi tuto oblast spadá také část fyzických osob, podnikajících na základě živnostenského oprávnění, koncesní listiny nebo jiného oprávnění. 85 Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str

39 2.3.6 Pojištění podle zákona o pojistné smlouvě Další členění je možné s ohledem na zákon o pojistné smlouvě na pojištění škodové a obnosové 89 : škodové jehož smyslem je náhrada škody, která vznikla v důsledku pojistné události. Pojistná částka stanovená v rámci těchto pojištění má vždy určitý vztah k hodnotě pojištěného majetku. Mezi škodové pojištění tak můžeme zařadit především pojištění neživotního rázu. 90 obnosové jak již napovídá samotný název, smyslem obnosového pojištění je získání jistého obnosu, tedy předem dohodnuté částky v důsledku vzniku pojistné události a to v takové výši, která je nezávislá na vzniku či rozsahu vzniklé škody. Touto charakteristikou je tedy možné obnosové pojištění spatřovat zejména v odvětví životního pojištění, protože není možné vůbec nebo jen velmi obtížně, ohodnotit výsledek dopadu nahodilosti v případech, kdy dochází k poškození zdraví osob či jejich usmrcení Pojistná ochrana a její ocenění Pojištění se jako každé zboží či služba prodává za určitou cenu, a to také v závislosti na tržních podmínkách. Cenou za poskytnutou pojistnou ochranu je tzv. pojistné, které je stanovováno zejména v závislosti na velikosti podstupovaného rizika a také z velikosti potenciální škody, dojde-li ke vzniku nahodilé pojistné události. Pro pojišťovny má správné stanovení ceny velký význam z pohledu možného ovlivnění jejich hospodaření. Jestliže stanoví pojišťovny pojistné nízké, existuje možnost, že v případě realizace pojistných událostí a nutnosti vyplacení škod může dojít k negativnímu ovlivnění hospodářství pojišťovny, a to v extrémní formě může vést k jejímu následnému krachu. V opačném případě, stanoví-li pojišťovna vysoké pojistné, bude se oproti první variantě hůře prodávat, i přestože bude pro pojišťovnu znamenat z krátkodobého hlediska možnost vysokého zisku. Je tedy nutné najít vhodný kompromis mezi výší pojistného a podstupovanou mírou rizika tak, aby nebyla negativně ohrožena prosperita pojišťovny a její výsledky hospodaření. 92 Při stanovení výše pojistného se vychází hodnoty pojištěné věci v průběhu trvání pojištění, kterou je možné vyjádřit pomocí tzv. pojistné hodnoty. Jde o hodnotu pojištěné věci v čase pojišťování a předpokládanou nejvyšší ztrátu, které může dané riziko způsobit. 93 V rámci pojistných smluv je pak možné využít určenou pojistnou hodnotu také pro stanovení limitu maximální výše pojistného plnění. Pojistná hodnota může být stanovena jakožto nová cena (tedy cena reprodukční, která je stanovena výší nákladů, které by bylo zapotřebí vynaložit na pořízení stejné věci či majetku a to stejného typu, rozsahu, a to jak v daném čase, tak místě), jako cena časová (se započtením míry opotřebení dané věci či majetku) anebo prostřednictvím stanovení pojistné částky (kdy je pro stanovení pojistné hodnoty využito odborného odhadu) anebo může být stanovena jakožto hodnota pojistného zájmu (téměř výhradně v případech šomážního pojištění). 94 V rámci pojištění podnikatelských a průmyslových rizik, kterými se budeme dále zabývat, je využíváno zejména nové a časové ceny (pro pojištění majetku včetně pojištění motorových vozidel). Pro pojištění odpovědnosti je pak ke stanovení pojistné hodnoty využíváno zejména pojistné částky. 95 Cenou za poskytnuté pojistné ochrany je potom tzv. pojistné, jehož výši můžeme vyjádřit pomocí obecného vzorce: 96 Pb = Pn + Nv + Z + Př, 89 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Daňhel, J. a kol., Pojistná teorie, 2005, str Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str Chovan, P., Čejková, V., Malá encyklopédia poistenia a poisťovníctva, 1995, str Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str

40 kde: Pb tvoří pojistné brutto, Pn je netto pojistné, Nv představují vlastní náklady, Z - zisková přirážka, Př jsou přirážky ostatní, případně různé slevy. Pojistné by se však mělo určovat také na základě provedené analýzy rizika, za použitý pojistné matematiky. V tom případě by bylo možné výši pojistného určit prostřednictvím vztahu 97 : Pm = Rs clt + Rs ins + Oh + Re + Pf, kde: Rs clt představuje riziko pojištěného, případně pojistníka, Rs ins představuje riziko pojistitele, tzv. pojistně-technické riziko, Oh režie pojistitele včetně zdanění, Re tj. zajistné, Pf zisk pojistitele, opět po započtení zdanění. V případě, dochází-li k ohrožení věci či majetku klienta pouze v částečném rozsahu a klient je tak vystaven pouze riziku částečné škody, je možné využít možnosti pojištění na první riziko 98 nebo pojištění na tzv. zlomkovou hodnotu. Na rozdíl od pojištění na první riziko je možné vhodným využitím pojištění na zlomkovou hodnotu podstupované riziko výrazně minimalizovat a současně také dosáhnout jisté míry optimalizace pojistných sazeb. 99 Mezi druhy pojištění na zlomkové hodnoty řadíme 100 : limit pojistného plnění který představuje horní hranici pojistného plnění v případě vzniku pojistné události. Tento limit pojistného plnění je stanoven pro jednu pojistnou událost, horní hranicí pojistného plnění za všechny pojistné události, ke kterým v průběhu pojistného období došlo, je pojistná částka. roční limit pojistného plnění v případě, známe-li pojistnou částku, může být sjednána výše maximálního ročního pojistného plnění, které představuje horní hranici pojistného plnění z jedné a ze všech pojistných událostí, ke kterým v průběhu sledovaného pojistného období došlo. Tento typ pojištění na zlomkové hodnoty se využívá zejména u pojištění ostatních živelních nebezpečí, jakož jsou pojištění pro případ vichřice, krupobití, sesuv půdy, tíha sněhu, námraza atd. Snížení nákladů na pojištění je pak možné zejména pomocí stanovení míry spoluúčasti, která představuje dohodnutou výši škody vyjádřenou v peněžní formě, kterou v případě vzniku pojistné události bude hradit sám pojištěný. Škoda, která bude přesahovat rámec takto stanovené míry spoluúčasti, pak bude uhrazena ze strany pojistitele, a to s ohledem na uzavřenou pojistnou smlouvu a tolerancí všeobecných, případně doplňkových pojistných podmínek pro daný druh pojištění. 101 Druhým způsobem využívaným ke snížení nákladů na pojištění je využití franšízy, kdy dochází ke stanovení určité peněžní částky, a to buď pevnou částkou, procentem či jejich kombinací, do jejíž výše neposkytuje pojišťovna žádné pojistné plnění Tichý, M., Ovládání rizika, 2006, str Pojištění na první riziko viz příloha č. 1 základní pojmy analýzy rizik 99 Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Pojistná ekonomika I., 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Řezáč, F., Pojistná ekonomika I., 2004, str

41 V neposlední řadě je zapotřebí zmínit také možnosti snížení výše pojistného, které mají pojišťovny k dispozici. Mezi nejčastěji poskytované slevy patří především 103 : sleva za příznivý škodní průběh sleva poskytnutá v závislosti na dlouhodobém bezeškodném průběhu pojištění, a to zejména v pojištění majetku či pojištění odpovědnosti za škodu sleva za komplexnost pojištění v případě, využije-li pojištěný více pojistných produktů v rámci jednoho pojistitele, obchodní sleva v závislosti na nastavených stupnicích a hodnocení jednotlivých klientů za využívané pojistné služby a rozsah pojistných produktů. Jednotlivé slevy využívají komerční pojišťovny zejména s cílem zvýšení své konkurenceschopnosti a přilákání nových, případně oslovení stávajících klientů. 2.5 Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik Diplomová práce se zaměřuje na možnost optimalizace pojistného krytí vybrané společnosti, proto je důležité zmínit také možnosti pojištění průmyslových a podnikatelských rizik, která mohou vzniknout při podnikatelských aktivitách. Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik je specifickou oblastí pojištění. Týká se zejména pojištění větších výrobních podniků, a to především v oblastech jako jsou např. strojírenství, stavebnictví, těžební, chemický či textilní průmysl, ale i řady dalších podniků z jiných oborů a odvětví. 104 Všechna tato rizika můžeme nalézt v zákoně o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. 105 Pojistné programy v rámci průmyslových a podnikatelských rizik se sestavují na základě individuálních potřeb podnikatelů či firem. Rozdílné oblasti podnikání, struktura a systémy výroby či obchodu, dávají možnost vzniku řady rozlišných struktur rizik s různými pravděpodobnostmi jejich naplnění. Je tedy na každém podnikatelském subjektu, aby se rozhodl, která rizika jsou pro nepřijatelná a které naopak dokáže zvládnout vlastními prostředky. Většinou se tak klienti pojišťují proti živelním pohromám či průmyslovým haváriím. Pro účely diplomové práce se dále seznámíme s nejčetněji využívaným pojištěním v oblasti průmyslových a podnikatelských rizik, mezi které patří majetková pojištění, pojištění motorových vozidel a související pojištění odpovědnosti z provozu vozidel a pojištění odpovědnosti za škodu. Teoretické poznatky některých z níže popsaných pojištění (zejména pojištění majetku, povinné ručení či pojištění odpovědnosti za škodu) pak budou využity při zpracování návrhu optimalizace pojištění společnosti, která byla vybrána jako praktický příklad pro tuto práci Pojištění majetku Pojištění majetku patří mezi neživotní pojištění, přičemž zahrnuje krytí rizik, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku společnosti, ať už movitém či nemovitém, nebo k finančním ztrátám. Vychází se z ustanovení občanského zákoníku, jež určuje předmětem občanskoprávních vztahů věci a v případě, že to jejich povaha připouští, tak také práva nebo jiné majetkové hodnoty. 106 Do pojištění majetku je tak možné zahrnout i jiné majetkové hodnoty, na nichž může dojít k majetkové újmě. Jednotlivé druhy majetkového pojištění vznikaly v důsledku neustálého rozšiřování a vývoje potřeb lidí. Postupně tak došlo k vývoji pojištění v závislosti na pojistných nebezpečích (např. požární) 103 Čejková, V., Nečas, S., Pojistná ekonomika I., 2004, str Zpracováno na základě informací dostupných z: Viz příloha č. 3 této práce. 106 Martinovičová, D., Pojištění podnikatelských subjektů, 2007, str

42 nebo podle zájmů či majetkových předmětů, jakožto pojištění strojů a zařízení, skel, zemědělských rizik, zvířat, atd. 107 V pojištění majetku lze sledovat dvě základní tendence, a sice maximální specializaci pojišťovaných rizik, která se uplatňuje zejména při oceňování škod a stanovování výše jejich náhrad, nebo formou slučování rizik do jedné pojistné smlouvy, týkající se kombinovaných či sdružených pojištění. Tento způsob umožňuje zahrnout více pojistných rizik v rámci jedné pojistné smlouvy, čímž dochází ke snížení režijních nákladů komerčních pojišťoven. Způsob slučování rizik je tak pro pojistníky atraktivnější, jednodušší a zároveň levnější formou pojištění. V souvislosti s pojištěním majetku je vhodné zmínit základní pojmy, jakožto 108 : Movité a nemovité věci. Nemovité věci představují pozemky či stavby spojené pevným základem se zemí. Ostatní věci pak představují věci movité. Součástí věci pak rozumíme vše, co svojí povahou k věci náleží a co není možné od ní oddělit, aniž by nedošlo k jejímu znehodnocení. Příslušenství věci naopak zahrnuje věci samostatné, se kterými je možné manipulovat nezávisle na věci hlavní. Příslušenství věci jsou určeny k trvalému užívání společně s věcí hlavní. V dalších pododdílech této práce budou nastíněny nejčastěji využívané druhy pojištění majetku, spadající do pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Pojištění pro případ poškození věci živelní událostí (tzv. živelní pojištění) Jedná se o pojištění movitého i nemovitého majetku pro případ živelních nebezpečí. Základní živelní rizika, proti kterým je možné se pojistit, jsou souhrnně označována jako sdružené riziko, obvykle označováno jako FLEXA 109, pokrývající nejčastější rizika požáru, úderu blesku, výbuchu či pádu letadla 110. Rozsah pojištění na sdružený živel může být mnohdy nedostatečný, je tedy možné rozšířit pojistnou ochranu o doplňková rizika pro případ poškození či zničení věcí elementárními riziky, mezi která patří např. povodeň či záplava, krupobití, vichřice, sesuv půdy, zřícení skal nebo zeminy, tíha sněhu nebo námraza, zemětřesení. Do skupiny tzv. sdruženého živlu můžeme zařadit také vodovodní nebezpečí, jež představuje poškození či zničení majetku v důsledku havárie vodovodního potrubí. Kromě sdruženého živlu je možné pojišťovat rizika i jednotlivě Pojištění budov Pojištění budov (staveb, nemovitostí) může být sjednáno jako pojištění živelních nebezpečí nebo jako sdružené, obsahující další nebezpečí ohrožující pojištěnou nemovitost. Pojištění budov je závislé na určení a využití dané stavby a jejího vybavení. Takové pojištění pokrývá pouze škody způsobené pojistnými nebezpečími na vlastní budově a jejích součástech. Existuje proto možnost kombinace pojištění budov např. s pojištěním domácností, které představuje pojistnou ochranu pro soubor věcí, jež se v dané domácnosti nachází. Pojištění domácnosti dělíme na pojištění domácností trvale obývaných anebo pojištění domácností, které jsou obývané jen příležitostně, tj. rekreačně. Mezi nebezpečí, které je možné pokrýt tímto pojištěním, patří především nebezpečí živelní, dále zahrnuje pojistnou ochranu pro poškození či zničení věcí atmosférickými srážkami, vodou z vodovodních a teplovodních zařízení, krádeží nebo vloupáním nebo např. odpovědností za škodu způsobenou členy domácnosti. 111 Je možné připojistit také řadu dalších doplňkových pojištění, mezi která patří např. pojištění skel, pojištění elektronických zařízení, pojištění obsahu chladících zařízení atd. 107 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Čejková, V., Řezáč, F., Zuzaňák, A., Pojištění pro podnikatele, 1998, str FLEXA z anglického fire, lightening, explosion, airplane. 110 Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str

43 V souvislosti s pojištěním movitého a nemovitého majetku je často jako doplňkové pojištění používání doplňkové pojištění skel proti jejich poškození či zničení. Toto pojištění se vztahuje obecně na veškeré zasazené či osazené skla, u něhož došlo k jeho poškození či rozbití v takové míře, že je zapotřebí jeho výměna. Některá pojištění skel mohou být rozšířeny, a to v závislosti na jednotlivých pojistných produktech komerčních pojišťoven. Takovým rozšířením pak může být například pojištění reklamních ploch, markýz, rolet apod Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění strojů a zařízení, nazývané taktéž lom strojů, představuje pojištění průmyslových strojů a strojních zařízení, která mají vysokou hodnotu a jejichž případné poškození by způsobilo podniku významnou majetkovou újmu. Zahrnuje v sobě jakékoliv poškození nebo zničení strojů a strojních zařízení, způsobené nejčastěji jejich provozem, chybnou konstrukcí nebo technologií výroby, vadou materiálu, neodbornou obsluhou, údržbou či opravou, přepravou, montáží či nesprávnou manipulací. Dalšími pojistnými nebezpečími může být také působení elektrického proudu při zkratu, přepětí nebo indukcí, náraz nebo vniknutí cizího předmětu, selháním zabezpečovacích či jiných zařízení. Výlukou z tohoto pojištění jsou však poškození vzniklá přirozeným opotřebením, korozí atd. Pojištění strojů a zařízení může být sjednáno jako tzv. allriskové pojištění, které zahrnuje živelní pojištění, flexa pojištění a pojištění proti odcizení a vandalismu Pojištění pro případ odcizení věci Pojištění pro případ odcizení věcí v důsledku násilného vniknutí pachatele do provozovny a jiných prostor společnosti. Pojištění se tak vztahuje pouze na krádeže věcí způsobem, při kterém musel pachatel překonat nějaké překážky nebo zabezpečovací prvky, sloužící k uchránění majetku společnosti. Základní formu tohoto pojištění je možné rozšířit také o pojištění pro případ loupežného přepadení. 114 Při stanovování výše pojistného je nutné posoudit, o jakou věc se jedná, její hodnotu, umístění a také bezpečnostní opatření, které společnost k uchránění daného majetku podstoupila. Pojistná smlouva definuje také výluky z pojištění, přičemž tou nejvýznamnější je zajisté tajné dorozumění pojištěného s třetí osobou, pachatelem Dopravní pojištění Mezi dopravní pojištění řadíme pojištění škod, které mohou vzniknout na dopravním prostředku nebo na přepravovaném zboží. Souhrnně nazývaná dopravní pojištění můžeme rozdělit podle několika hledisek, a sice 115 : pojištění podle druhu pojistné potřeby: kasko pojištění pojištění dopravního prostředku, kargo pojištění pojištění přepravovaného zboží, pojištění ostatních potřeb ušlý zisk, nájemné, dopravné apod. pojištění podle způsobu přepravy: pojištění námořní a říční dopravy, pojištění vnitrostátní dopravy, pojištění letecké dopravy, pojištění kombinované dopravy v případě, že je zapotřebí při přepravě zboží využít více na sebe navazujících způsobů dopravy. pojištění podle doby jeho trvání: 112 Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str

44 pojištění jedné cesty nebo pojištění sjednané na určitou dobu, která může být odlišná od doby - trvání dané cesty, běžné pojištění. Jedním z typů dopravního pojištění je i havarijní pojištění motorových vozidel. Pojištění, jehož cílem je poskytnout pojistnou ochranu majiteli či držiteli vozidla v případě, dojde-li k pojistné události, tj. poškození, zničení či odcizení motorového vozidla. Havarijní pojištění poskytuje krytí škod způsobených v důsledku živelních událostí, havárie, odcizení, vandalismu anebo neoprávněného užití vozidla. Dochází tak k zabezpečení vlastníka vozidla prakticky proti všem rizikům, které mohou vzniknout v souvislosti s jeho vlastnictvím a provozem. Pokud jsou všechna nebezpečí pokryta, jedná se o sdružené pojištění. Samozřejmostí je možnost stanovení výluk v rámci pojistné smlouvy, na které se v případě pojistné události dané pojištění nebude vztahovat. Mezi rizika, která mohou být z pojistného krytí havarijního pojištění vyňata, patří např. poškození motoru (přehřátí motoru, nedostatek pohonných hmot k provozu) či pneumatik. Dále se havarijní pojištění nevztahuje na škody, ke kterým došlo v důsledku trvalého vlivu provozu (přirozeným opotřebením či korozí), únavou materiálu či vlivem chybné konstrukce, výrobní vady, nebo také v případě, bylo-li vozidlo řízeno osobou pod vlivem návykových látek či osobou, která není držitelem platného řidičského oprávnění atd. 116 Havarijní pojištění motorových vozidel představuje smluvní pojištění, je tedy plně na rozhodnutí majitele vozidla, zda toto pojištění uzavře či nikoliv. Tento typ pojištění je určen všem vlastníkům motorových vozidel, nicméně je zapotřebí zmínit, že je vhodný zejména pro nová vozidla, případně i starší vozidla dražších značek (pokud jsou v případě oprav dosahovány vysoké náklady na uvedení vozidla do původního stavu). Využití najde ale také u řidičů, kteří tráví na cestách hodně času anebo u těch, kteří jsou často účastníky dopravních nehod. Předmětem pojištění je vozidlo, uvedené v pojistné smlouvě, stejně tak jeho části a příslušenství v daném vozidle přepravované nebo na něm připevněné. Všechny tyto věci, na které se pojištění vztahuje, musí být jasně a jednoznačně vymezeny v rámci sjednané pojistné smlouvy. Základní rozsah havarijního pojištění je poté možné rozšířit o různá připojištění, jako jsou například pojištění skel vozidla, pojištění střetu se zvěří, úrazové pojištění, pojištění zavazadel apod. Z pohledu podniků je nutné zmínit také možnost tzv. flotilového pojištění motorových vozidel, kdy dochází k souhrnnému pojištění více vozidel jednoho majitele. V případě, jedná-li se o malý počet do cca dvaceti vozidel, může pojistitel stanovit výši pojistného prostřednictvím tarifikace jednotlivých vozidel individuálně. S ohledem však na větší počet pojištěných vozidel dochází k poskytování různých množstevních slev, které v konečném důsledku snižují cenu pojistného pod úroveň pojistného v případě soukromých vozidel. 117 Mezi další dopravní pojištění bychom mohli zařadit také pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. S ohledem na skutečnost, že od roku 2000 se v České republice řadí toto pojištění jako povinně smluvní, bude blíže specifikováno v následující části, pojednávající o pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění pro případ škod způsobených atmosférickými srážkami Představuje pojištění pro případ poškození či zničení věci v důsledku atmosférických srážek, nejčastěji zatečením. Obvykle je toto pojištění součástí některého z jiných pojištění, nicméně je možné jej uzavřít i samostatně. 116 Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Páleník, V., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str

45 Pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodních zařízení Jedná se o další živelní nebezpečí, kterému může být majetek společnosti vystaven. Pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodních zařízení tak pokrývá veškeré škody na majetku, které byly způsobené v důsledku poškození potrubí (vodovodního, odváděcího potrubí či topných těles, ústředního, etážového nebo dálkového topení), dále došlo-li k úniku či přetlaku páry nebo kapaliny, případně škody způsobené zamrznutím vody v potrubí. Toto pojištění se využívá v rámci pojištění budov či domácností. V podnikatelské oblasti bývá využíváno zejména pro pojištění skladů nebo podnikových prodejen Pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění odpovědnosti za škodu představuje vztah, kdy pojištěný odpovídá jinému za vzniklé škody na majetku, zdraví, životě či jiných zájmech třetí osoby (poškozeného) a je povinen tyto škody v případě jejich vzniku uhradit. Předmětem pojištění odpovědnosti za škodu je tedy jistý právní vztah, kdy je za pojistnou událost považován vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu za způsobenou újmu na majetku, zdraví či životě poškozeného. O této povinnosti je často rozhodováno na základě rozhodnutí soudního nebo jiného orgánu. Pojistné plnění je pak vyplaceno až na základě a v rozsahu, který stanoví rozhodnutí daného správního orgánu. Toto pojistné plnění je uhrazeno poškozenému, přičemž škoda může být hrazena až do rozsahu odpovědnosti pojištěného. Náhrada škody pak může zahrnovat nejen samotné náklady na uvedení majetku do původního stavu, případně léčebné výlohy na uzdravení poškozeného, ale také náklady na obhajobu pojištěného v souvislosti se škodou, která má být ze strany pojišťovny poškozenému vyplacena či náklady na soudní řízení, jestliže je této instituce zapotřebí k důslednému zjištění odpovědnosti pojištěného a stanovení výše náhrady poškozenému ze strany pojišťovny. 118 Pojištění odpovědnosti za škodu využívá formy pojištění na první riziko, tj. v rámci pojistné smlouvy je stanovena pojistná částka, která představuje horní limit pro velikost pojistného plnění v případě realizace škody. Obecně je pojištění odpovědnosti za škodu založeno na objektivní odpovědnosti, což znamená, že ke škodě může dojít bez ohledu na zavinění nebo nezavinění. Mluvíme pak tedy o odpovědnosti za výsledek. Jestliže by ovšem byla škoda zaviněna úmyslně, jednalo by se o pojištění za zavinění, tzv. odpovědnost subjektivní. Pojištění odpovědnosti za škodu je jedním ze základních druhů pojištění, upravených přímo legislativou. Ze zákona také vyplývá jeho rozdělení na pojištění dobrovolné smluvní, při kterém se využívá dobrovolného přístupu obou smluvních stran, nebo na pojištění povinné smluvní nebo pojištění zákonné. V případě dobrovolného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu je možné pojistit jakýkoliv druh odpovědnosti v případě, že je splněna podmínka nahodilosti. Smluvní povinné pojištění je sjednáváno na základě ustanovení platného zákona, jenž ukládá podnikatelům povinnost takové pojištění uzavřít. Tato povinnost je stanovena zejména v případech, kdy v rámci podnikatelské či průmyslové činnosti subjektu dochází k činnosti se zvýšeným rizikem, že by v případě realizace škody nebyl daný subjekt schopen poskytnout poškozeným osobám odškodnění. Mezi povinná smluvní pojištění patří především činnosti spojené s provozem motorových vozidel, letadel či vnitrozemských plavidel, dále např. s výkonem činnosti pojišťovacího makléře, auditora, notáře, výkon práva myslivosti atd. Posledním typem pojištění odpovědnosti za škodu je pojištění zákonné, jehož povinnost uzavření je ustanovena zákonem, avšak bez nutnosti uzavření pojistné smlouvy. Příkladem takového pojištění 118 Ducháčková, E, Principy pojištění a pojišťovnictví, 2009, str

46 jmenujme zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, upravené vyhláškou č. 125/1993 Sb. 119 Mezi základní principy pojištění odpovědnosti patří situace, kdy rozhodnou okolností pro vznik práva na pojistné plnění je příčina vzniku škodní události. 120 Jedná se tedy o předpoklad, že ke vzniku příčiny škodní události došlo v průběhu trvání pojištění. Dalším principem využívaným v oblasti pojištění odpovědnosti je tzv. princip loss occurrence neboli princip škodní události. Rozhodnou okolností pro vznik práva na pojistném plnění je potom v rámci tohoto principu okamžik vzniku škody. Z uzavřeného pojištění odpovědnosti jsou poté tedy kryty veškeré škody, ke kterým došlo v průběhu platnosti dané pojistné smlouvy. V opačném případě, kdy nezáleží na tom, kdy ke vzniku škody došlo, mluvíme o tzv. principu claims made. Jedná se o princip vznesení nároku poškozeného vůči pojištěnému, v němž je rozhodnou okolností pro vznik práva na pojistném plnění právě okamžik vznesení tohoto nároku a jeho oznámení pojistiteli v době platnosti pojistné smlouvy. Pojistná ochrana se pak v tomto případě vztahuje k veškerým škodným událostem, které byly uplatněny v průběhu platnosti pojistné smlouvy, a to bez ohledu na okamžik jejich vzniku. Tento princip je nejčastěji využíván právě u profesních pojištění odpovědnosti. Pojištění odpovědnosti za škodu je možné uzavřít v rámci celé řady konkrétních pojistných produktů, které můžeme obecně rozdělit 121 : odpovědnostní pojištění vozidel, odpovědnostní pojištění při pracovních úrazech a nemocech z povolání, profesní odpovědnostní pojištění, obecné odpovědnostní pojištění. Mezi nejčastěji využívané pojištění odpovědnosti za škodu můžeme pak uvést např.: 122 pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Jedná se o zákonné pojištění, kterým jsou pojištěni všichni zaměstnavatelé, jestliže mají alespoň jednoho zaměstnance. Z tohoto pojištění bývá poskytováno pojistné plnění v případě, dojde-li ke zranění nebo onemocnění zaměstnance, vyplývající z výkonu jeho zaměstnání. Účelem tohoto pojištění je právo zaměstnavatele na náhradu škody od pojišťovny, která vznikla zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Sazby tohoto pojištění se stanovují obvykle podle výše celkových výdělků pracovníků v různých kategoriích (např. administrativní pracovníci, vedoucí pracovníci, techničtí pracovníci, řidiči motorových vozidel, stavební dělníci, skladoví pracovníci atd.). Podmínky a sazby pro odvod pojistného jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V České republice je toto pojištění poskytováno pouze dvěma komerčními pojišťovnami, a sice Českou pojišťovnou a pojišťovnou Kooperativa. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tzv. povinné ručení, patří mezi pojištění povinně smluvní. Je legislativně stanoveno, že každý vlastník motorového vozidla musí mít své vozidlo pojištěno a to pro případ, že by jeho provozem zapříčinil vznik škody na majetku či zdraví jiné osoby. Pro pojištěného, resp. viníka dopravní nehody, pak z povinného ručení vyplývá pojistná ochrana a možnost náhrady škody poškozenému prostřednictvím pojišťovny. 119 Páleník, V. a kol., Základy pojišťování především podnikatelských a průmyslových rizik, 2007, str Páleník, V. a kol., Základy pojišťování především podnikatelských a průmyslových rizik, 2007, str Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, 2009, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str

47 Zákon č. 168/1999 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla definuje také rozsah pojistného plnění. Pojištěný má tak nárok, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému uplatněné a přiznané nároky na náhradu 123 : škody na zdraví nebo usmrcením, škody vzniklé poškozením, zničením, ztrátou věci, jakožto i škodu vzniklou odcizením dané věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost tuto věc opatrovat, škody, jež představují ušlý zisk pro poškozeného, účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení při řešení nároků poškozeného na náhradu vzniklé škody. Výše náhrady škody, ke které došlo v souvislosti s provozem motorového vozidla, je potom možné uhradit do maximální výše limitu pojistného plnění, který musí být stanoven v pojistné smlouvě. Minimální výše tohoto pojistného plnění jsou pak opět zakotveny v ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů, a to v minimální výši částek: 35 mil. Kč pro škodu na zdraví či životě, a to na každého zraněného či usmrceného, 35 mil. Kč pro škodu na majetku bez ohledu na počtu poškozených 124. Tyto limity představují dolní hranici pojistného plnění, nicméně je plně v kompetenci komerčních pojišťoven, zda nabízí povinné ručení s těmito zákonem stanovenými limity anebo s limity vyššími. Zákon 125 dále také definuje případy, ve kterých není pojistitel povinen uhradit vzniklou škodu. Jedná se o výluky z pojištění, které chrání pojistitele před možnými pojistnými podvody nebo v případech, kdy užívání vozidla představuje nadměrně rizikovou činnost. Mezi tyto výluky, definované v 7 výše uvedeného zákona 126, patří zejména: škody, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, škody, za které pojištěný odpovídá svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti (s výjimkou škody na zdraví či usmrcením), škody na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech, které byly přepravovány tímto vozidlem (s výjimkou věcí, které měla přepravovaná osoba v době škodné události na sobě, případně u sebe), škody vzniklé mezi vozidly jízdní soupravy, která byla tvořena motorovým vozidlem a přípojným vozidlem, včetně škod vzniklých na přepravovaných věcech těmito vozidly, škody vzniklé v souvislosti s manipulací s nákladem stojícího vozidla, náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění či důchodů z důchodového pojištění, a to v případě, došlo-li ke škodě na zdraví či usmrcení řidiče vozidla, který škodní událost způsobil, zákon č. 168/1999 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dostupné z: a, zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů, dostupné z: zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů, dostupné z: Tamtéž. 47

48 škody způsobené v souvislosti s provozem vozidla při účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži (s výjimkou účasti na závodech či soutěžích, kdy je soutěžící povinen dodržovat pravidla silničního provozu), škody vzniklé provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, pokud byl tento provoz v přímé souvislosti s tímto činem nebo událostí. Jestliže dojde k porušení základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích, má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu pojistného plnění, které mu bylo ze strany pojistitele poskytnuto. Jedná se o tzv. regresní nárok, na jehož základě vzniká regresní vztah mezi pojistitelem a pojištěným. Tento nárok vzniká pojistiteli v případě, prokáže-li, že pojištěný 127 : způsobil škodu úmyslně, porušil základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně. V souvislosti s poskytováním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vznikla v České republice Česká kancelář pojistitelů, která sdružuje veškeré komerční pojišťovny (pojistitele), které poskytují možnost uzavření povinného ručení. Některá další pojištění odpovědnosti: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností, představuje další z řady dobrovolného smluvního odpovědnostního pojištění podnikatelů a jiných organizací. Předmětem pojištění jsou škody, které mohou být způsobeny třetím osobám v příčinné souvislosti s porušením právních povinností nebo provozní činnosti pojištěného. 128 Mezi rizika, která je možné pokrýt tímto pojištěním, patří zejména škody vzniklé na zdraví či životě, dále škody vzniklé poškozením či zničením věci, škody na věcech převzatých nebo užívaných, finanční škody a další. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání se realizuje jako dobrovolné smluvní pojištění a vztahuje se obecně na škody, které způsobí zaměstnanec svému zaměstnavateli svojí činností při plnění úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu (vyplývající z ustanovení zákoníku práce). Jedná se zejména o neúmyslné poškození majetku zaměstnavatele či způsobení jiné majetkové, případně finanční újmy, vyplývající z činnosti zaměstnance. 129 Z tohoto pojištění jsou ovšem vyloučeny škody, které byly zaměstnancem způsobeny úmyslně, dále škody na životním prostředí, škody přímo či nepřímo způsobené v důsledku válečných konfliktů, stávek atd. Případná náhrada vzniklé škody může být ze strany zaměstnavatele vymáhána po zaměstnanci až do výše 4,5 násobku jeho hrubé mzdy, což je upraveno Zákoníkem práce. Limit případného pojistného plnění je vždy sjednán v rámci uzavření pojistné smlouvy. 130 pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku je upraveno zákonem č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku a představuje opět jedno z dobrovolných smluvních odpovědnostních pojištění nabízených na českém pojistném trhu zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů, dostupné z: Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Tamtéž. 130 Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, hlava osmá, oddíl druhý, 179 odst. 2, rozsah náhrady škody. Dostupný z: 48

49 Toto pojištění usnadňuje spotřebiteli postup v případě uplatnění nároku na náhrady škody způsobené vadným výrobkem a to tak, že mu poskytuje možnost uplatnit nárok náhrady této škody přímo u výrobce, případně dodavateli či dovozci daného výrobku. 131 Na výrobce vadného výrobku či zboží může být podána žaloba, a to v případě, způsobí-li použití daného vadného výrobku zranění či jinou újmu na zdraví či majetku. 132 pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí a řada dalších Pojištění finančních ztrát a záruk Mezi další neživotní pojištění, která je možné využít v rámci pojištění podnikatelských a průmyslových rizik, patří také pojištění pro případ přerušení provozu, tzv. šomážní pojištění, nebo také pojištění úvěrů Pojištění ztrát způsobených přerušením provozu (tzv. šomážní pojištění) Šomážní pojištění slouží k pokrytí škod, které mohou vzniknout v důsledku úplného nebo částečného přerušení provozu nebo výroby a to v důsledku živelních událostí, havárií, výpadků dodávek energií či dodávek materiálu, poškození strojů nebo strojních zařízení apod. Toto pojištění tak může úzce navazovat na pojištění strojů a strojních zařízení. Na rozdíl od pojištění strojů a strojních zařízení, které zabezpečují náhradu přímých věcných škod, prostřednictvím šomážního pojištění je možné pokrýt tzv. následné škody. Dochází tak k pokrytí finanční újmy, která byla podniku způsobena v důsledku negativních dopadů škodných událostí. Velikost případné škody v rámci tohoto pojištění poté závisí především na velikosti podniku, míry jeho rentability, na velikosti přímých majetkových či materiálových škod a v neposlední řadě také na době, která je zapotřebí k uvedení poškozených nebo zničených věcí do původního stavu popřípadě době nutné k urychlení obnovy provozu či výroby 133. Velikost stanovené pojistné částky je pak závislá na posouzení míry ušlého zisku a také vynaložených fixních nákladů, jako jsou nájemné, finanční náklady, náklady na mzdy zaměstnanců apod. 134 Pojištění pro případ přerušení provozu má za cíl v souladu s principem odškodnění, pojištěné po vzniku škody do stejné finanční situace, ve které by se nacházel v případě, kdy by k přerušení provozu nedošlo. Smyslem tohoto pojištění je tedy úhrada výdajů, které byly způsobeny bez ohledu na pokles obratu společnosti, ke kterému tímto přerušením došlo Pojištění úvěrů Pojištění úvěrů pokrývá ztráty, ke kterým může dojít v rámci obchodního styku společnosti. Rizika škod vyplývající z možnosti nesplacení úvěru společnosti dlužníkem v důsledku jeho platební neschopnosti, špatné platební morálky nebo v důsledku negativních vnějších podmínek pro zaplacení, jakým mohou být např. uvalená embarga či kurzová rizika, je možné zabezpečit prostřednictvím pojištění úvěrů. 136 Ke vzniku finančních ztrát může dojít také z důvodu politických rizik, mezi která řadíme zejména platební potíže vyvolané politickými událostmi, válečnými konflikty či občanskými nepokoji, administrativními či politickými opatřeními v zemích zahraničních obchodních partnerů atd. Pro krytí finančních ztrát je možné využívat ještě celou řadu dalších produktů, jakož jsou různé formy ručení, bankovní záruky, zástavy, využití forfaitingu, faktoringu a další Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str Páleník, V., a kol., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str. 46, 134 Ducháčková, E., Principy pojištění a pojišťovnictví, 2009, str Páleník, V., a kol., Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik, 2007, str Hora, J., Šulcová, J., Zuzaňák, A., Příručka pro zprostředkovatele pojištění, 2004, str Čejková, V., Nečas, S., Pojišťovnictví, 2006, str

50 50

51 3 VYBRANÝ PODNIKATELSKÝ SUBJEKT A JEHO ČINNOST V následující části práce si představíme společnost ABC s. r. o. 138, která bude využita pro praktický příklad návrhu optimalizace pojistného portfolia. Nejprve si společnost charakterizujeme a provedeme analýzu rizik, které při své podnikatelské činnosti podstupuje. Na základě získaných informací o současném stavu pojistného krytí a zjištění potřeb podniku budou vytvořeny poptávkové listy, kterými budou osloveny některé komerční pojišťovny, které nabízí na českém pojistném trhu pojištění v oblasti podnikatelských rizik. Takto získané nabídky od pojišťoven pak budou v rámci další kapitoly práce zhodnoceny a srovnány, s cílem navrhnout společnosti co nejvhodnější pojistné krytí. 3.1 Charakteristika společnosti Společnost ABC s. r. o. (dále jen firma, společnost ) byla založena v roce 1991, přičemž vlastní činnost přitom zahájila na jaře roku Jedná se o stavební společnost, která se zabývá výstavbou inženýrských sítí a od roku 1998 také výstavbou plynovodů a ostatních plynových a tepelných rozvodů. V dalších letech své působnosti rozšířila svoji činnost také o výstavbu kanalizací, čističek odpadních vod a nových kanalizací a vodovodů, které v jejím podnikatelském spektru od roku 1998 převažují. Postupně se společnost rozvíjí a zaměřuje na další obory inženýrského, pozemního a technického vybavení staveb a pozemků. V současné době sídlí společnost v Olomouckém kraji, přičemž její pobočka se nachází v Brně. Společnost zaměstnává za posledních pět let průměrně 80 zaměstnanců různých profesí, mezi které patří zejména technici, svářeči, potrubáři, instalatéři, dlaždiči, zámečníci, elektrikáři, plynaři, strojníci, zedníci a ostatní. Jelikož se jedná o stavební firmu, počet těchto pracovníků se odvíjí v závislosti na ročním období, kdy v letních měsících dochází k najímání brigádníků pro výpomoc na stavbách a při realizacích dodávek pro zákazníky společnosti. Společnost si klade za cíl neustálé zvyšování kvalifikace a odbornosti svých zaměstnanců. Graf 1: Počet zaměstnanců společnosti ABC s. r. o. v letech Pramen: Přílohy k účetním závěrkám společnosti ABC s. r. o. za období , vlastní zpracování 138 Nejedná se o oficiální název, nicméně s ohledem na některé citlivé údaje, které budou dále v práci využity, nebude společnost blíže specifikována, aby nebylo možné ji identifikovat. V rámci práce tak bude používán název ABC s. r. o.. 51

52 Tabulka 3: Vývoj počtu zaměstnanců spol. ABC s. r. o. v letech období počet zaměstnanců meziroční změna Pramen: Přílohy k účetním závěrkám společnosti ABC s. r. o. za období , vlastní zpracování Výsledek hospodaření za období od roku 1999 do roku 2011 uvádí následující tabulka. Aktuální výsledek hospodaření za rok 2011 činil 251 tisíc Kč. 139 Graf 2: Výsledek hospodaření společnosti ABC s. r. o. v letech v tis. Kč Pramen: Výkaz zisku a ztráty společnosti ABC s. r. o. za období , vlastní zpracování Tabulka 4: Výsledek hospodaření společnosti ABC s. r. o. v letech v tis. Kč rok výsledek hospodaření (v tis. Kč) meziroční změna Pramen: Výkaz zisku a ztráty společnosti ABC s. r. o. za období , vlastní zpracování Od roku 2000 podniká společnost s rostoucím výsledkem hospodaření. Kromě let 2003 a 2007, kdy došlo k výraznému poklesu výsledku hospodaření (zejména v roce 2007), dosahuje podnik kladných rostoucích hodnot výsledku hospodaření. Po roce 2008 se postupně začal projevovat vliv hospodářské krize, která výrazně ovlivnila počet zakázek společnosti. V roce 2011 již můžeme vidět pomalý nárůst výsledku hospodaření oproti roku předchozímu. V majetku společnosti jsou dvě nemovitosti, přičemž v první budově se nachází vedení společnosti, načež druhou budovu využívá společnost jako své sklady. Společnost má dále v pronájmu prostory v Brně, které využívá jako svoji pobočkovou kancelář. Dále firma vlastní několik automobilů, 139 V době odevzdání této práce ještě nebyl uzavřen účetní rok a nebylo tedy možné získat informace o výsledku hospodaření za rok Účetní výkazy pro dané období jsou vytvářeny v průběhu prvního pololetí roku následujícího. 52

53 a sice 13 osobních, 2 nákladní a 7 užitkových automobilů. Mezi technické vybavení firmy patří obzvláště kolová rypadla, nákladní vozidla, montážní vozidla, kompresory, vrtací kladiva a další. 3.2 Rizika v činnosti společnosti V rámci práce byl sestaven dotazník, na jehož základě byla díky informacím od jednatele společnosti zjištěna rizika, se kterými se podnik při svých podnikatelských aktivitách setkává, dále byl posouzen současný stav pojistného krytí těchto rizik, pojistné potřeby podniku a také preference pro výběr konkrétního pojištění u daných komerčních pojišťoven. Mezi nejvýznamnějšími riziky, ohrožující podnikatelské aktivity firmy, byla prostřednictvím dotazníku 140, o jehož vyplnění jsem požádala jednatele společnosti ABC s. r. o., stanovena především tato rizika: škody vzniklé v závislosti na odpovědnosti společnosti při výkonu povolání jejich zaměstnanců, jakožto nekvalitně odvedená práce, zranění či škody na zdraví, životech či majetku třetích osob způsobené činností pracovníků, odcizení a vandalství, tj. především krádeže technického vybavení společnosti, živelní nebezpečí, a to nejčastěji povodeň či požár, strojní, v souvislosti s havárií či poruchou technického vybavení, vodovodní. S ohledem na výčet podstupovaných rizik bude společnosti navržena optimalizace pojistného krytí, a to v oblasti pojištění: odpovědnosti za škodu obecné odpovědnosti za škodu, stejně tak za škodu vzniklou v důsledku nekvalitně odvedené práce zaměstnanci, vozidel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení), případně využití některých připojištění, především pojištění skel. majetku, a to zejména budovy a technického zázemí společnosti. Na základě těchto informací se nyní blíže seznámíme se současným stavem pojistného krytí společnosti, a sice pojištění majetku společnosti a pojištění vozidel za škodu způsobenou jejich provozem a v neposlední řadě také pojištění odpovědnosti za škodu. 3.3 Současný stav pojistného krytí společnosti V současné době má společnost uzavřeno pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu u pojišťovny Generali. Veškeré osobní, nákladní i užitkové automobily potom pokrývá pojištěním od České podnikatelské pojišťovny. Výběr těchto pojišťoven byl plně v kompetenci jednatele společnosti a to v závislosti na získaných nabídkách od jednotlivých komerčních pojišťoven, které před několika lety oslovil s žádostí o nabídku pojištění. Díky získaným nabídkám potom byly zvoleny nejlevnější pojistné produkty, a proto není pojistné krytí veškerého majetku společnosti zajištěno pouze jednou komerční pojišťovnou Pojištění motorových vozidel Společnost využívá pro svoji podnikatelskou činnost 13 osobních, 2 nákladní a 7 užitkových automobilů, jejichž přehled je zobrazen v tabulce č Viz příloha č. 4 této práce. 53

54 Tabulka 5: Přehled motorových vozidel společnosti ABC s. r. o. druh vozidla tovární značka palivo objem motoru (ccm) výkon (kw) hmotnost (kg) rok výroby osobní Mercedes Sprinter NM osobní Peugeot Partner BA osobní Škoda Octavia NM osobní Peugeot Partner BA osobní Škoda Fabia BA osobní Peugeot Partner NM osobní Peugeot 206 BA osobní Peugeot 206 BA osobní Škoda Octavia Combi NM osobní Citröen Berlingo NM osobní Škoda Octavia Combi NM osobní Audi A3 BA osobní Škoda Octavia NM nákladní Liaz NM nákladní Iveco Cargo NM pracovní stroj Locust L 752 nakladač NM pracovní stroj Terex Fermec NM užitkové Peugeot Boxer NM užitkové Peugeot Boxer NM užitkové Peugeot 307 Break BA užitkové Fiat Ducato NM užitkové Volkswagen LT 35 NM užitkové Mercedes Vito NM užitkové Daewoo Avia NM Pramen: Vlastní zpracování na základě informací poskytnutých společností ABC s. r. o. Pojištění odpovědnosti souboru vozidel je tedy pojištěno prostřednictvím České podnikatelské pojišťovny. Pojišťovna nabízí dvě varianty rozsahu pojištění odpovědnosti jednotlivých vozidel, a sice: Speciál plus s pojistnými limity Kč pro věcné škody a ušlý zisk, Kč pro škody na zdraví nebo usmrcením, nebo: Super plus s limity: Kč pro věcné škody a ušlý zisk, Kč pro škody na zdraví nebo usmrcením. Jednotlivé limity pojistného plnění představují horní hranici plnění pojistitele pro jednu a všechny pojistné události, které nastanou v průběhu jednoho pojistného roku na vozidle. Společnost využívá v současné době pojistný produkt varianty Speciál plus. V rámci uzavřené pojistné smlouvy je dále možné sjednat také připojištění čelních skel pro jednotlivá vozidla. Výše spoluúčasti má společnost v současné době nastavenu na hodnotu 500 Kč z každé pojistné události. 54

55 V rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je v rámci uzavřené pojistné smlouvy ujednáno, že nebude uplatňován systém bonus/malus 141. Společnosti byla poskytnuta flotilová sleva ve výši 50 %. Předpis ročního pojistného tvoří v současné době za pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla včetně připojištění čelních skel Kč. Jednotlivé pojistné částky pro jednotlivé druhy vozidel jsou uvedeny v tabulce sazebníku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla České podnikatelské pojišťovny, a. s., který je uveden v příloze této práce Pojištění majetku společnosti Pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu má společnost od roku 2009 uzavřené formou pojištění podnikání TopGEN od pojišťovny Generali. Co se týče pojištění majetku, je jeho součástí pojištění administrativní budovy v Olomouckém kraji a pojištění druhé budovy, využívané jakožto sklady a podniková prodejna, situované tamtéž. Pojistná smlouva pokrývá pojistná nebezpečí v rozsahu souhrnně nazývaných flexa, voda z potrubí, přírodní nebezpečí a odcizení. Přehled jednotlivých nebezpečí, která tyto souhrnné názvy pokrývají, jsou uvedeny v tabulce č. 6. Tabulka 6: Současný stav pojistného krytí společnosti ABC s. r. o. v rámci pojistného produktu TopGEN od pojišťovny Generali pojistné nebezpečí FLEXA voda z potrubí přírodní nebezpečí odcizení rozsah požár, přímý úder blesku, výbuch, kouř, pád letadla, náraz vozidla, aerodynamický třesk voda z potrubí, lom trubky vichřice, krupobití, tíha sněhu, pád stromu krádež vloupáním, odcizení věci loupeží, násilné odcizení stavebních součástí nebo věcí umístěných na vnější straně budovy Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů získaných z pojistných podmínek pro pojištění podnikání TopGEN U první budovy jsou navíc připojištěny uložené cennosti či peníze v trezoru, a to na pojistná nebezpečí flexa, voda, přírodní nebezpečí a odcizení. Na nebezpečí odcizení jsou dále připojištěny také stavební součásti, a to se standardním limitem 10 tis. Kč. Současně je navíc připojištěno také nebezpečí souhrnně nazývané sklo v rozsahu standard, které zahrnuje zasklení budov až po náhradu zničení skleněných částí movitých věcí společnosti. V rámci kancelářské budovy jsou připojištěna také elektronická rizika, tedy elektronické zabezpečovací systémy a elektrické požární systémy. U druhé budovy skladů a podnikové prodejny jsou navíc připojištěny pouze stavební součásti proti odcizení, opět se standardním limitem Kč. Společnost se podílí na úhradě vzniklé škody částkou Kč, která je stanovena jako míra spoluúčasti pro všechna nebezpečí od živelních až po odcizení u obou nemovitostí. Současná podoba pojištění movitých a nemovitých věcí, včetně výše pojistné částky, míry spoluúčasti a výše ročního pojistného jsou uvedeny v tabulce, která tvoří přílohu této práce. 143 Základní přehled současné výše ročního pojistného, s ohledem na výčet jednotlivých pojistných nebezpečí, je uveden v následující tabulce č Viz příloha č. 2 základní pojmy pojištění 142 Viz příloha č. 5 sazebník pojištění odpovědnosti z provozu vozidla České podnikatelské pojišťovny, a. s. 143 Viz příloha č. 6 této práce 55

56 Tabulka 7: Celkové roční pojistné za pojištění majetku společnosti ABC s. r. o. v rámci pojistného produktu TopGEN pojistná nebezpečí celkové roční pojistné budova č. 1 budova č. 2 pojištění souhrnně nazývané FLEXA Kč Kč pojištění souhrnně nazývaná voda z potrubí Kč Kč pojištění souhrnně nazývaná přírodní nebezpečí Kč Kč pojištění souhrnně nazývaná odcizení 560 Kč Kč připojištění předmětu pojištění 880 Kč připojištění dalších pojistných nebezpečí Kč elektronická rizika Kč celkové roční pojistné Kč Kč Pramen: vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv společnosti ABC s. r. o. Celkové roční pojistné za movité a nemovité věci činí tedy Kč pro pojištění budovy kanceláří, dílny a garáží. Roční pojistné budovy skladů a podnikové prodejny je stanoveno ve výši Kč. Celkové roční pojistné obou nemovitostí včetně jejich příslušenství a vybavení činí tedy v základní variantě Kč. Po započtení obchodní slevy, která byla společnosti poskytnuta, bylo pojistné tohoto majetku stanoveno ve výši Kč ročně Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností a vadou výrobku Součástí pojištění podnikání TopGEN od Generali je také pojištění odpovědnosti za škodu. Toto pojištění je sjednáno pro případ odpovědnosti za škodu, kterou by pojištěný mohl způsobit na životě, zdraví nebo věci jiného. Přičemž škodou na životě se rozumí usmrcení, případně finanční škoda, vyplývající z usmrcení. Škodou na zdraví se rozumí tělesné poškození či poškození zdraví a škodou na věci její poškození nebo zničení. Ve všech případech je nutno zvážit také finanční škody vyplývající z dané škodné události. Tato skutečnost vyplývá z existence a provozu provozovny, za kterou pojištěný odpovídá. Společnost využila možnosti rozšíření základního pojištění odpovědnosti za škodu na pojištění věcí třetích osob, které pokrývají také případné škody na movitých věcech třetích osob, způsobené v důsledku jejich údržby, úschovy, používání, manipulace s nimi, jejich zpracování nebo jiné činnosti prováděné s těmito movitými věcmi či na těchto věcech. V základním rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu je pojistnou smlouvou stanoven limit pojistného plnění ve výši 30 mil. Kč. Společnost se na každé pojistné události podílí částkou Kč. Pojistné bylo stanoveno na základě předpokládaného ročního obratu společnosti z pojištěné činnosti, a to ve výši 100 mil. Kč. Rozšíření základního rozsahu pojištění o připojištění odpovědnosti za škodu na věcech třetích osob bylo sjednáno s limitem pojistného plnění ve výši 3 mil. Kč. Spoluúčast byla stanovena procentuálně na 10 %, ovšem minimálně ve výši Kč. Pojistné v základním rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu činí Kč, doplňkové připojištění odpovědnosti za škodu na movitých věcech třetích osob bylo stanoveno ve výši Kč. Po započtení slevy byla konečná výše pojištění odpovědnosti sjednána na částku Kč, viz tabulka č

57 Tabulka 8: Současný stav pojištění odpovědnosti za škodu společnosti ABC s. r. o. v rámci pojistného produktu TopGEN Pojištění odpovědnosti pojistná nebezpečí limit pojistného plnění roční pojistné provozní odpovědnost Kč Kč věci třetích osob Kč Kč celkové roční pojistné celkové roční pojistné po započtení slevy Kč Kč Pramen: vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv společnosti ABC s. r. o. V následující tabulce je uveden souhrnný přehled pojištění podnikání TopGEN včetně uvedení celkové částky pojistného za rok, která činí Kč. Tabulka 9: Rekapitulace stávajícího stavu pojištění podnikání společnosti ABC s. r. o. v rámci pojistného produktu TopGEN pojištění budova č. 1 budova č. 2 odpovědnost za škodu celkové roční pojistné pojištění movitých a nemovitých věcí celkové roční pojistné Kč Kč Kč Kč sleva 30% celkové roční pojistné Pramen: vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv společnosti ABC s. r. o Kč Takto nastavená úroveň krytí podnikatelských rizik byla prostřednictvím dotazníku posouzena panem jednatelem jako vyhovující. Z pohledu společnosti tedy není zapotřebí měnit rozsah ani jednotlivé parametry daných pojištění. Jelikož tento stav sjednaného pojištění podnikání byl zhodnocen jako dostačující, stal se podkladem pro vytvoření pojistné poptávky, která bude zaslána konkurenčním komerčním pojišťovnám s žádostí o návrh vytvoření nabídek pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu v daném rozsahu. Z dotazníku dále také vyplynulo, že společnost dostatečně nevyužívá pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škody způsobené zaměstnavateli, známou také pod označením hmotná odpovědnost pracovníků. Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání poskytuje zaměstnancům ochranu v případě, dojde-li k neúmyslným škodám na majetku zaměstnavatele při plnění pracovních úkolů. Zaměstnavatel má totiž v takovém případě ze zákona nárok na případnou náhradu škody, a to až do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního platu zaměstnance. Pojišťovny proto nabízí pojištění odpovědnosti zaměstnanci při výkonu povolání pro případ krytí škod vzniklých na zdraví či usmrcením, škody způsobené poškozením nebo zničením věci, případně krytí finančních škod. Podmínkou vyplacení náhrady vzniklé škody pojišťovnou je však nutné dodržení neúmyslnosti tohoto činu, který poškodil majetek společnosti. S ohledem na podnikatelskou činnost společnosti by tedy bylo vhodné, aby měli zaměstnanci toto pojištění uzavřené. V rámci stavebních či montážních činností může dojít k řadě škod, a to jak na strojích a zařízeních, tak i na zdraví třetích osob. Jelikož se však jedná o pojištění, které je pro zaměstnance dobrovolné a záleží tedy plně na jejich rozhodnutí, zda si dané pojištění sjednají či nikoliv, nebude toto pojištění v rámci návrhu optimalizace pojistného 57

58 krytí společnosti posuzováno. Při návrhu pojištění společnosti tak budou brány v úvahu jen pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Kritéria společnosti při výběru pojišťovny Vyhodnocením dotazníku, který byl vedení společnosti předložen k vyplnění, byly stanoveny nejdůležitější faktory, které jsou pro společnost relevantní při výběru pojišťovny pro získání pojistné ochrany podnikových aktiv. Podle preferencí byly posuzované faktory seřazeny v tomto pořadí: 1. Možnost nahlášení pojistné události formou on-line formuláře nebo telefonicky. Dostupnost systému dané komerční pojišťovny díky webovým stránkám anebo prostřednictvím telefonního systému pojišťovny. 2. Celková výše pojistného včetně započtení veškerých dostupných slev či bonusů. Významné je také posouzení veškerých pojistných limitů v rámci jednotlivých druhů pojištění a také výše spoluúčasti v případě škodných událostí. 3. Rychlost vyřízení pojistné události, včetně její likvidace a výplaty pojistného plnění. 4. Rozsah poskytovaných asistenčních služeb včetně posouzení komplexní nabídky pojištění. Z preferencí společnosti tedy vyplývá, že mezi jedním z nejdůležitějších faktorů je především možnost nahlášení pojistné události, a to buď formou zákaznických linek nebo prostřednictvím webových stránek pojišťoven, případně jejich webových on-line formulářů. Jelikož v současné době jsou ale tyto distribuční kanály využívány téměř všemi pojišťovnami, je velmi těžké je hodnotit bez bližších zkušeností či referencí na dané komerční pojišťovny. Když zvážíme tedy reálnou skutečnost, že k nahlášení pojistné události je zapotřebí pouze telefonu či počítače s připojením k internetu, bude vhodnější zaměřit se především na čas, s jakým jsou konkrétní pojišťovny schopné nahlášenou škodní událost vyřešit. Významným faktorem je tak tedy i rychlost, s jakou je pojišťovna schopna vyhodnotit vzniklou škodu a vyplatit pojistné plnění. Tento čas, za který je likvidace škody vyřízena a vyplacena je však možné zjistit pouze z dostupných informací či statistik jednotlivých pojišťoven. Uváděné časové rozmezí však není nikde zaručeno a není tedy možné jej považovat za směrodatný či stěžejní faktor při rozhodování o volbě pojistitele. Požádala jsem tedy pana jednatele o možnost osobní schůzky, abychom nastavení faktorů upravili tak, aby z odborného hlediska měly vypovídací hodnotu a byly schopné poskytnout důležité informace o vhodnosti daných pojistných produktů, které byly oslovenými pojišťovnami nabídnuty. Na základě vyplněného dotazníku bylo tedy zapotřebí upřesnit některé odpovědi a zvolené parametry na pojištění, k čemuž byl použit řízený rozhovor s jednatelem společnosti. Jednotlivá kritéria tak byla upravena, načež mezi nejvýznamnější faktory při výběru pojistitele byly stanoveny zejména výše pojistného, nastavené výše pojistných limitů u hodnocených druhů pojištění a v neposlední řadě také míra případné spoluúčasti. Dalším hodnoceným faktorem pak bude také rozmanitost poskytovaných asistenčních služeb, resp. komplexnost nabízených pojistných produktů jednotlivých komerčních pojišťoven. 58

59 4 CHARAKTERISTIKA POJISTNÝCH PRODUKTŮ VYBRANÝCH KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN A OPTIMALIZACE POJIŠTĚNÍ SPOLEČNOSTI Podle výše uvedených faktorů budou v následující části práce posouzeny nabídky od některých komerčních pojišťoven, které poskytují pojištění podnikatelských a průmyslových rizik. Podle dostupných informací ze statistik České asociace pojišťoven byl vytvořen následující graf, který ukazuje podíl jednotlivých druhů pojištění podle předepsaného pojistného v rámci neživotního pojištění v České republice, a to za 3. čtvrtletí Mezi nejvýznamnější položky patří právě zmíněné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla, která zaujímá 26%. Jen o 2 % méně má poté pojištění podnikatelských a průmyslových rizik a pomyslná třetí příčka ve využitelnosti pojistných produktů je tvořena havarijním pojištěním, které dosahuje 19 % trhu v rámci neživotního pojištění. Tabulka 10: Podíl vybraných položek NŽP podle předepsaného pojistného za 3. čtvrtletí 2012 Pramen: vlastní zpracování na základě informací dostupných z: V následujících kapitolách se zaměřím na zhodnocení nabídek pojištění z oblasti podnikatelských a průmyslových rizik a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jako první budou zhodnoceny možnosti pojištění povinného ručení. 4.1 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pro něž je zažitý již neaktuální název povinné ručení, představuje v České republice povinně smluvní pojištění od roku Do konce roku 1999 bylo provozováno pouze prostřednictvím České pojišťovny jako zákonné pojištění. Po roce 2000 se vytvořil prostor pro další pojistitele, kteří zažádali o licenci jeho poskytování tehdejší Ministerstvo financí. Postupně tak byla licence udělena dalším komerčním pojišťovnám, jako jsou např. Allianz, AXA, Česká podnikatelská pojišťovna, pojišťovna Kooperativa a řadě dalších. 144 Před odevzdáním této práce se jednalo o poslední aktualizované údaje, které ČAP prostřednictvím svých stránek uveřejnila. 59