Školní preventivní strategie

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PLUMLOV Rudé armády PLUMLOV Školní preventivní strategie Školní metodik rizikového chování: Mgr. M. Švédová Ředitelka: Mgr. D. Zapletalová

2 Úvod Pojmem prevence rozumíme všechna opatření směřující k předcházení a minimalizace jevů spojených s rizikovým chováním a jeho důsledky. Prevencí můţe být jakýkoliv typ výchovné, vzdělávací, zdravotní, sociální či jiné intervence směřující k předcházení výskytu rizikového chování, zamezující jeho další progresi, zmírňující jiţ existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhající řešit jeho důsledky. Pojem rizikové chování zahrnuje rozmanité formy chování, které mají negativní dopady na zdraví, sociální nebo psychologické fungování jedince a/nebo ohroţují jeho sociální okolí. Rizikové chování představuje různé typy chování, které se pohybují na škále od extrémních projevů chování běţného (např. provozování adrenalinových sportů) aţ po projevy chování na hranici patologie (např. nadměrné uţívání alkoholu, cigaret, kofeinu či nelegálních drog, násilí). Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení. Je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 1. Současný stav problematiky Škola vytváří tento dlouhodobý program jako základní nástroj prevence rizikového chování. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit školy. Tento dokument je rozpracován do konkrétních bodů v Preventivním programu školy. Tento preventivní program (dříve minimální preventivní program) je kaţdoročně aktualizován na příslušný školní rok. Tato preventivní strategie je dlouhodobá a je obecným nástrojem prevence, poskytuje podněty ke zpracování preventivního programu školy (MPP). 2. Stav školy z hlediska rizikového chování Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a ţákem. Ţák ví, ţe se můţe na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o ţáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru ţáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím ţáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s ţákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, ad. Na základě dosaţení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře ţáka. Ţáci velkou část vyučování spolupracují, ve dvojicích, ve skupinách, ve skupinách napříč třídami. Učitel věnuje pozornost spolupráci ve skupinách, podporuje naslouchání, zapojení všech členů skupiny, reflektuje s ţáky skupinovou práci a podporuje tak rozvoj kompetencí týmové práce, řešení konfliktu. Ţáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku. V rámci projektů se ţáci mohou blíţe seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Umoţňuje intenzivní spolupráci tříd v rámci ročníku. Celoškolní projekt navíc podporuje spolupráci ţáků napříč třídami a napříč ročníky. Ţáci se navzájem poznávají a dokáţí spolupracovat starší s mladšími.

3 Ţáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí ţáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky můţe probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření ţáka. Pomáháme ţákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu. Škola se zaměřuje na veškeré aktivity podporující zdravý ţivotní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného vyuţívání a organizaci volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodrţování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. Učitelé nabízejí všem rodičům moţnost individuální konzultace. Rodiče mají také moţnost navštívit i výuku, často se zapojují do výuky v rámci svých moţností a poznávají tak prostředí školy a lépe tak chápou potřeby svých dětí ve škole. Rodiče budou o programu informovat především třídní učitelé na třídních schůzkách. Rodiče kaţdého ţáka obdrţí informace, které budou obsahovat nezbytná telefonní čísla a adresy, základní seznam změn chování, které by se mohly u jejich dětí vyskytnout, ale i několik uţitečných rad, jak se zachovat, zjistí-li u svého potomka závislost či stane-li se jejich dítě obětí šikany. Pokud rodiče projeví zájem, rádi pro ně zajistíme alespoň jeden seminář nebo besedu s odborníkem. Budeme se snaţit zapojit rodiče do programu i tak, ţe je poţádáme, aby se k jeho průběhu prostřednictvím ankety vyjádřili. Na jejich dotazy a připomínky budeme zpětně reagovat. Učitel věnuje pozornost ţákům, registruje signály o moţném problému ţáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Případně je vyuţíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) Informace budou zveřejňovány na nástěnkách prevence, na webu školy a ve školním zpravodaji. Informace obsahují důleţitá telefonní čísla a adresy (linky důvěry apod.) a další informace, které se vztahují k tématům zařazeným do preventivní strategie. Obecné zásady školy, které prolínají celým výchovně vzdělávacím procesem: podporuje solidaritu a toleranci podporuje vědomí sounáleţitosti posiluje a vytváří podmínky pro zapojení všech ţáků do aktivit třídy a školy uplatňuje spolupráci mezi dětmi a rozvíjí jejich vzájemný respekt rozvíjí jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince ke kaţdému přistupujeme s individuálním přístupem

4 3. Personální zajištění prevence Výchovný poradce Výchovný poradce koordinuje společně s metodikem prevence aktivity školy v oblasti prevence. Metodik prevence Školní metodik prevence je pracovník školy nebo školského zařízení. Standardní činnosti školního metodika jsou vymezeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Metodik prevence zejména koordinuje tvorbu a kontroluje realizaci preventivního programu školy. Koordinuje a participuje na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneuţívání, zneuţívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších forem rizikového chování. Zajišťuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.) Koordinuje vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. Koordinuje i spolupráci školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci prevenci rizikového chování. Pedagogové se v rámci výuky věnují rozvoji kompetencí ţáků v oblasti sociálních dovedností. Provádějí průběţnou diagnostiku ţáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči ţáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších moţností komunikace. Ředitel školy. Sleduje efektivitu prevence rizikového chování. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného souţití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů. 4. Cíle strategie Hlavní cíl Hlavním cílem Strategie prevence rizikového chování dětí a mládeţe na období je prostřednictvím efektivního systému prevence, fungujícího na základě komplexního působení všech na sebe vzájemně navazujících subjektů, minimalizovat vznik a sníţit míru rizikového chování u dětí a mládeţe. Obecný cíl: Výchova k předcházení, minimalizaci či oddálení rizikových projevů chování, ke zdravému ţivotnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěţových situací osobnosti jako standardní součást výchovně vzdělávacího procesu v prostředí školy zabezpečovaná kvalifikovanými a kompetentními

5 osobami a institucemi a dále pak motivace k opuštění rizikového chování, pokud jiţ nastalo a ochrana pře dopady rizikového chování, pokud jiţ nastalo ve výrazné formě. Cíle: a) dlouhodobé výchova ke zdravému ţivotnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí vést ţáky k dodrţování stanovených pravidel (zejména pravidel školního řádu a slušného chování, třídních pravidel) vést ţáky k vzájemné pomoci a ohleduplnosti, sníţit výskyt násilí mezi ţáky vytvářet osobní kladné vzory zajistit funkční informační systém, vzdělávání školních metodiků prevence a pedagogů b) střednědobé vytvářet a distribuovat metodické materiály zapojovat rodiče do ţivota školy, získávat rodiče pro spolupráci se školou, prohlubovat spolupráci s rodiči v oblasti rizikového chování ţáků-pořádat pro rodiče přednášky, besedy s odborníky na problematiku rizikového chování ţáků pravidelně se zapojovat do grantového systému prostřednictvím vlastních projektů častěji zavádět do výuky efektivní metody výuky, jako je projektové vyučování a výuky v týmu -kterými vedeme ţáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáleţitosti, vzájemnému respektu, toleranci, ale také odpovědnosti za sebe i celou pracovní skupinu naučit ţáky vyuţívat schránku důvěry naučit ţáky rozpoznat rizikové chování a krizové situace, umět vhodně reagovat průběţně sledovat klima třídy a vytipovat ţáky s problematickými vztahy c) krátkodobé naplňovat preventivní program školy pro daný školní rok udrţet ve škole bezpečné a zdravé sociální prostředí zmapovat potřeby v oblasti primární prevence, provádět interní šetření mezi ţáky vyhledávat projevy moţného výskytu rizikového chování ţáků, snaţit se včasně reagovat na vzniklé situace, spolupracovat s rodiči a s dalšími institucemi vyuţívat odbornou literaturu zajistit finanční podporu školních preventivní strategie nabídnout ţákům účast v krouţcích a mimoškolních zařízeních pro volný čas dětí zajistit ţákům proţitkové programy a besedy s externími odborníky 5. Oblasti prevence Primární prevence rizikového chování u ţáků v působnosti MŠMT se zaměřuje prioritně na předcházení rozvoje rizik, které směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování dětí a mládeţe: - Interpersonální agresivní chování- agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimedií, násilí, intoleranci, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie - Delikventní chování ve vztahu k hmotným statkům - vandalismus, krádeţe, sprejerství a

6 další trestné činy a přečiny - Záškoláctví a neplnění školních povinností - Závislostní chování - uţívání všech návykových látek, netolismus, gambling - Rizikové sportovní aktivity, prevence úrazů - Rizikové chování v dopravě, prevence úrazů - Spektrum poruch příjmu potravy - Negativní působení sekt - Sexuální rizikové chování 6. Vymezení cílové skupiny Strategie je zaměřena na všechny ţáky ročníku základní školy. U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na celý tým, se zvláštním přihlédnutím k začínajícím pedagogům a pedagogům bez odborné kvalifikace. Intenzivní vzdělávací aktivity jsou směřovány k pracovníkům, kteří zajišťují činnost školního poradenského pracoviště výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog. Do systému informování jsou zapojeni všichni rodiče. 7. Způsob realizace prevence Všichni pedagogičtí pracovníci dbají, aby uplatňovaná prevence rizikového chování ţáků byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech, jichţ se prevence rizikového chování ţáků dotýká. Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého ţivotního stylu jsou zvyšování sociální kompetence rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání posilování komunikačních dovedností zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku vytváření pozitivního sociálního klimatu pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje apod. Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech: Výchova ke zdraví Výchova k občanství Přírodopis Přírodověda, vlastivěda Český jazyk Člověk a jeho svět, prvouka Výtvarná výchova, svět práce Tělesná výchova Chemie

7 8. Znalostní kompetence žáků ročník ţáci dokáţí pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, uţíváním drog, zneuţíváním léků umí definovat rodinu, jako zázemí a útočiště znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu - mají vědomosti jak udrţovat zdraví uplatňují základní hygienické, reţimové a jiné zdravotně preventivní návyky s vyuţitím elementárních znalostí o lidském těle, projevují vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví umí si správně zorganizovat svůj volný čas mají právní povědomí v oblasti sociálně patologických jevů umí pojmenovat základní mezilidské vztahy umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti ví na koho se obrátit v případě, ţe někdo ohroţuje nebo poškozuje jeho práva chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby poţádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě mají povědomost o tom, ţe kaţdé jednání, které ohroţuje práva druhých (šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní znají základní způsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky ročník ţáci znají význam harmonických mezilidských vztahů pro zdravý ţivotní styl a zdraví respektují odlišné názory lidí a odlišné způsoby jejich chování amyšlení, jsou tolerantní k menšinám znají vhodné způsoby chování a komunikace v různých ţivotních situacích umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly uvědomují si vlastní identitu, vybudují si pocit sebedůvěry a sebevědomí uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky

8 umí vysvětlit přímé souvislosti mezi sloţením stravy, způsoby stravování a civilizačními chorobami ví, co je podstatou zdravého ţivotního stylu a snaţí se o jeho realizaci umí přehodnotit mediální obraz krásy lidského těla ( zaujme postoj k reklamě) vyhledává a hodnotí informační zdroje související s podporou a ochranou zdraví a na základě jejich pochopení je vyuţívá v praktickém ţivotě orientuje se v situacích osobního a veřejného prostředí umí pojmenovat základní návykové látky, znají jejich účinky na lidský organismus diskutují o rizicích zneuţívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek ví, kde hledat odbornou pomoc bezpečně zvládají modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneuţívání apod.) a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohroţení zaujímají odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí je si vědom svých práv a povinností ve škole a mimo školu bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneuţívání apod.) a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohroţení dokáţí komunikovat se specializovanými sluţbami ( linky důvěry, krizová centra) odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovat 9. Vyhodnocení preventivní strategie O programu metodik prevence vede průběţné záznamy, s jejichţ výsledky pravidelně seznamuje vedení školy, ostatní pedagogické pracovníky a rodiče ţáků. Vyhodnocení se týká věcné podstaty realizace jednotlivých akcí a aktivit, dává přehled o počtech účastníků, finančních nákladech, schopnosti realizovat jednotlivé programy.