D. Starověký Řím 1. Geografické vymezení starověké Itálie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "D. Starověký Řím 1. Geografické vymezení starověké Itálie"

Transkript

1 D. Starověký Řím 1. Geografické vymezení starověké Itálie V přehledech světové historie bývají dějiny starověkého Říma (vlastně celé Itálie) zařazeny za dějiny antického Řecka. Ve skutečnosti se italský starověk rozvíjel synchronně (současně) se starověkem řeckým či fénickým. Na rozdíl od Řecka byla starověká Itálie zeměpisně velmi blízká své současné podobě. Zahrnovala: a) Apeninský poloostrov; b) ostrov Sicílii; c) ostrovy Sardinii a Korsiku (ta od 18. století náleží k Francii); d) poloostrov Istrii a přilehlé pobřeží Jaderského moře (dnes se jedná o součásti Slovinska a Chorvatska). 2. Počátky starověkého osidlování Itálie Příznačným rysem italského starověku byl poměrně vysoký počet různých národů, které se tu usadily: A. Národy neindoevropské: 1. Etruskové: národ nejasného (avšak jistě neindoevropského) původu, jehož osídlení sahalo od Pádské nížiny na severu až po střední Itálii; 2. Menší národy na severu, v alpské oblasti: Ligurové, Raetové; 3. Kartaginci: fénická kolonie Kartágo (na území dnešního Tuniska v severní Africe) osídlila v italské oblasti pobřeží Sardinie, Korsiky a západní Sicílie; B. Národy indoevropské: 1. Italikové: skupina kmenů tvořících italickou větev indoevropské jazykové rodiny, osídlili především střední Itálii; 2. Illyrové: skupina kmenů sídlící na jaderském pobřeží Balkánu, pronikali však i do okrajových oblastí východní Itálie; 3. Keltové: rozšířili se ze střední Evropy, osídlili velkou část severní Itálie, odkud podnikali výboje jižním směrem; 4. Řekové: zakládali osady na pobřeží jižní Itálie a východní Sicílie; 5. Menší národy v některých částech jaderského pobřeží Itálie: Venetové a Apuliové. Osídlení v Itálii po r př. Kr. Indoevropané začali na Apeninský poloostrov pronikat na konci 2. tisíciletí př. Kr. Jejich vlivem přešla Itálie po r př. Kr. z doby bronzové do doby železné. 3. Etruskové Od století př. Kr. se v Itálii setkáváme s národem Etrusků. Přesněji jej nedokážeme zařadit: Etruskové buď tvořili část původního italského obyvatelstva, nebo připluli přes moře z Malé Asie. Etruskové obohatili Itálii vyspělou kulturou, která měla hodně společného s kulturou blízkovýchodní a postupně převzala leccos i od Řeků. Jádrem etruského území byl kraj dodnes nazývaný Toskánsko, což je odvozeno z římského označení pro Etrusky: Etrusci Tusci Toscana. Sami Etruskové se

2 patrně nazývali Rasennové. Toskánsko vynikalo mnoha nalezišti rud, zejména železa, a velmi příhodnými podmínkami pro zemědělství. Po r. 700 Etruskové expandovali do velké části Itálie a jako námořníci ovlivňovali i značnou část Středomoří. Vrchol jejich kultury nastal v století. Etruskové se věnovali kvalitní železné i měděné metalurgii (v tavicích pecích topili dřevěným uhlím). Vyráběli žádanou černou keramiku s lesklým povrchem, sady kovových nádob a vynikající šperky. Obchodovali po souši i na moři. Do jejich přístavů připlouvaly lodi přivážející luxusní zboží z Orientu, od africké slonoviny až po zlaté a stříbrné šperky z Fénicie. Etruskové udržovali čilé obchodní styky také s keltským světem: dováželi např. jantar (zkamenělou pryskyřici sloužící jako šperkařský materiál) z Pobaltí a vyváželi své řemeslné výrobky, zejména bronzové nádoby. Vybudovali velkolepá města: stávala na vyvýšeninách, obehnaná hradbami s trojicí velkých bran, byla členěna pravoúhlou (šachovnicovou) sítí ulic s monumentálními pestrobarevnými chrámy, s mosty, vodovody a kanalizací (Etruskové ovládali stavbu obloukové klenby z cihel). Etruské náboženství bylo polyteistické, důležitou roli v něm hrála víra v posmrtný život. Proto Etruskové přikládali velký význam pohřbívání. Bohatě vybavené hrobky byly soustředěny do rozsáhlých pohřebišť, nekropolí. Sarkofágům v hrobkách často dominovaly portrétní plastiky zemřelých (v životní velikosti), zpravidla manželských párů šťastně se usmívajících. Interiéry etruských chrámů i hrobek byly zdobeny freskami. Etruskové též vytvořili dodnes oblíbený typ atriového domu: rodinného domu s centrální předsíní, později otevřenou, nezastřešenou. Venkov protkali soustavou silnic a vodní režim obdělávané půdy upravovali meliorací, čímž posílili vysokou výkonnost svého zemědělství. Etruskové nešetřili elegancí. Ženy si oblékaly dlouhé přiléhavé šaty z jemného plátna, přepásané kolem kyčlí a zdobené bohatým vyšíváním. Vlasy si splétaly do dvou copů položených na prsou, na hlavě nosívaly kulatou nebo kuželovitou čepici tutulus, samozřejmostí byly parfémy. Mužský oděv tvořila tunika (přepásaná kazajka po kolena) a přes ni malebně přehozený plášť (později se z něj vyvinul slavnostní římský oděv tóga). Velmi rozmanitá kvalitní obuv pro všechny příležitosti zahrnovala též módní boty se zobcovitými špičkami. V etruském životě hrála významnou roli hudba ke svátečním i všedním dnům: z nástrojů se největší oblibě těšily flétna, roh, trubka a sedmistrunná kitharis. Základem etruského písma bylo písmo řecké, ale vzhledem k nízkému počtu dochovaných etruských textů (zpravidla se jedná o nápisy), nebyl jazyk etruština dosud v úplnosti rozluštěn. Etruskové založili mnoho městských států: ve většině z nich však představovali jen vládnoucí, nikoli jediné etnikum. Etruský sarkofág Shrnutí: V 1. tisíciletí př. Kr. byla Itálie pestrou křižovatkou různých národů, z nichž vynikali Italikové, Etruskové, Řekové, Keltové a Kartaginci. Etruskové položili základy vyspělé kultury ve starověké Itálii. Budovali silná a bohatá města, byli originálními řemeslníky a úspěšnými zemědělci, obchodovali i se vzdálenějšími zeměmi. Otázky a úlohy: 1. Porovnejte starověké osidlování Řecka a Itálie. 2. Pokuste se zjistit, kde v České republice archeologové učinili nálezy etruského zboží. 3. Která turisticky atraktivní místa v Toskánsku znáte? Výběr z odborné literatury: Werner Keller: Etruskové, Praha Výběr z uměleckých zpracování: Literatura: Mika Waltari: Tajemný Etrusk (1955, finský román).

3 4. Vznik Říma (8. století př. Kr., podle tradice r. 753 př. Kr.) Mezitím se v nevelké části střední Itálie usadil a rozvíjel italický kmen Latinové. Nazýval se podle svého území Latia (jméno Latium snad znamená rovinatý kraj) a hovořil jazykem latinou. Severním okrajem Latia protéká dolní tok řeky Tibery. Na skupině pahorků tam při jejím levém břehu vzniklo několik osad: většinu jejich obyvatel představovali právě Latinové, okrajově se však vyskytovali i příslušníci jiných kmenů. Když oblast ovládli Etruskové, vybudovali zde odvodňovací stoku zvanou Cloaca maxima, která vysušila část půdy mezi pahorky a tím umožnila, aby se starší osídlení propojilo. Tak vzniklo jediné město nazvané Roma (Řím), jež se záhy stalo městským státem. Etruskové se vydatně podíleli i na samotném budování Říma: předali městu mnoho ze své kultury, a dokonce mu po dlouhá léta vládli. Římané později převzali jako věrohodné vysvětlení svých počátků původně etruskou báj, podle níž praotcem zakladatelů Říma byl trójský hrdina Aeneas. Stručně jej zmiňuje již řecká Ílias, avšak Etruskové a podle nich i Římané o něm vytvořili nový, rozsáhlý příběh. Aeneas se prý i se svými lidmi zachránil z hořícího rodného města v závěru Trójské války. Po mnohých dobrodružstvích, připomínajících Odysseiu, připlul se svou výpravou k západoitalským břehům a usadil se tam. Mezi jeho vzdálenými potomky byla i dvojčata Romulus a Remus (vychovaná v lese vlčicí), která město Řím založila podle tradice v r. 753 př. Kr. Vzápětí se bratři dostali do vzájemného sporu o vládu nad městem a o jeho pojmenování. Romulus zabil Rema a město nazval po sobě. Kapitolská vlčice: bronzová socha, údajně dílo Etrusků (postavičky Romula a Rema byly doplněny až mnohem později, patrně na konci 15. století po Kr.). Báj samozřejmě není záznamem historické skutečnosti. Pouze tradiční datum založení Říma opravdu spadá do doby, kdy Řím postupně vznikal. Sedm původně osídlených římských pahorků nese tato jména: Aventinus, Capitolinus, Caelius, Esquilinus, Palatinus, Quirinalis a Viminalis. Aventinus byl začleněn do obvodu města až kolem přelomu letopočtu, další římská návrší Ianiculus, Pincius a Vaticanus se do tradičního Septimontia (tedy Sedmivrší) nepočítají. 5. Římská doba královská (tradičně tradičně 510 př. Kr.) Obyvatelstvo městského státu Řím se dělilo do několika vrstev: 1. Římští občané (a jejich rodiny - přístup k občanství byl obdobný jako v řeckých polidách, viz IV.C.5.b.): a) Patricijové (lat. patres = otcové, rozumí se otcové města): Byli potomky nejstarších obyvatel města, a proto požívali největší vážnosti a měli největší vliv. b) Plebejové (plebs = lid, dav): Potomci pozdějších přistěhovalců, byli početnější než patricijové, ale ti jim umožňovali jen okrajovou účast na veřejném životě. 2. Cizinci: Nedávní přistěhovalci, samozřejmě byli osobně svobodní, ovšem bez občanství. 3. Otroci.

4 Římský městský stát byl nejprve monarchií. V čele státu stál král, volený (na doživotí) shromážděním římských občanů (patricijů i plebejů). Královým poradním sborem byl senatus (rada starších, senát). Skládal se z 300 doživotních členů z řad patricijů. Král si také vybíral úředníky - i oni byli patricijského původu. V době královské prý vládlo Římu sedm králů: Romulus, Numa Pompilius, Tullus Hostilius, Ancus Marcius, Tarquinius Priscus, Servius Tullius a Tarquinius Superbus. První čtyři jsou vybájeni, závěrečnou trojici však považujeme za historické panovníky etruské národnosti (jejich jména jsou etruská). Pro poměr mezi patriciji a plebeji se již v době královské stala typickou klientela: vztah vzájemné pomoci mezi rodinou patricijskou a plebejskou. Patricij, který byl v takovém vztahu samozřejmě mocnější, se označoval jako patronus (patron), jeho plebejský chráněnec byl cliens (klient). Zdaleka ne všichni římští občané byli do klientely nějakým způsobem zapojeni, ale běžně se stávalo (i v pozdějších etapách římských dějin), že jedna patricijská rodina měla větší počet rodin klientských. Podstatou klientely bylo, že obdržená pomoc vytvářela povinnost poskytnout protislužbu v budoucnu. Tak patron např. hájil klienta v právních sporech, ale pak mohl od něj vyžadovat třeba příspěvek na věno pro dceru. Klientela jako druh osobní závislosti měla obdobu i ve středověké Evropě. Dnes bývají slovem klient označováni zákazníci v některých druzích služeb, ovšem v jiných souvislostech, např. ve veřejném životě, nebývá klientelismus kladně hodnocen. Římané se seznamovali s řeckou kulturou a od počátku přijímali mnohé její prvky. Pod etruským vlivem například přizpůsobili své náboženství řeckému. I římští bohové sídlili na Olympu. Nejvyšší bůh se jmenoval Iuppiter (2. p.: Iova), jeho manželkou byla Iuno. Řecké Afroditě se připodobnila Venus (Venuše), Areovi se podobal římský Mars, Athéně Minerva, Hermovi Mercurius, Kronovi Saturnus, Poseidónovi Neptunus. Podle tradice v r. 510 Římané vyhnali krále Tarquinia Superba, svrhli etruskou nadvládu, zrušili království a založili nové státní zřízení, republiku (latinsky res publica = věc veřejná). Toto tradiční datum vzbuzuje podezření, že jeho stanovení bylo inspirováno vyhnáním Peisistratovců z Athén (viz IV.C.4.d.), ale můžeme odhadnout, že alespoň přibližně skutečné době vzniku římské republiky odpovídalo. Shrnutí: Italický kmen Latinové (hovořící jazykem latinou) založil městský stát Řím, který byl zprvu monarchií pod vládou mj. etruských králů. Římští občané se dělili na menšinové aristokratické a bohaté patricie a většinové neurozené a chudší plebeje. Ostří sociálních rozdílů spíše symbolicky otupovala klientela: vztah založený na patricijské zištné ochraně některých plebejských rodin. Římské náboženství se postupně velmi přiblížilo řeckému, mnozí antičtí bohové jsou dnes známi především pod latinskými, nikoli řeckými variantami svých jmen. v r. 510 Římané svrhli monarchii a nastolili republiku zřízení blízké demokracii. Otázky a úlohy: 1. Pojem kloaka přešel z římských dějin do zcela jiného oboru. Objasněte. 2. Kde jinde v dějinách či současnosti najdeme obdobu vztahu patriciové plebejové? 3. Kde všude jsou dnes používána jména římských bohů? Výběr z odborné literatury: Lesley Adkins Roy A. Adkins: Antický Řím. Praha Etruskové a Římané. Praha Jean-Noël Robert: Řím. Praha Výběr z uměleckých zpracování: Literatura: Vergilius: Aeneis (1. století př. Kr., starořímský epos), Romulus a Remus (1961; italsko-francouzský film, režie Sergio Corbucci, hrají Steve Reeves a Gordon Scott).

5 6. Republika (tradičně př. Kr.) a) Státní instituce Stát řídili úředníci, volení na jeden rok. Souhrnně se jim říkalo magistrates. Magistratur bylo několik druhů, přičemž každý úřad zastávalo zároveň několik lidí, aby se předcházelo samovládě. Nejvyššími magistraty byli consulové (vždy dva): byli vrchními správci státního majetku a vrchními veliteli vojska, řídili volby úředníků atd. Pokud státu hrozilo vážné nebezpečí (zvnějšku či zevnitř), jmenovali dictatora: samovládného úředníka, který měl pevnou rukou vyvést Řím z ohrožení, nesměl však být u moci déle než šest měsíců. Senát sloužil v republice jako poradní sbor magistratů. Lidová shromáždění (shromáždění občanů) byla několikerého druhu, podle povahy projednávaných otázek (jen jeden druh byl prostým shromážděním patricijů a plebejů, existovalo i samostatné shromáždění plebejské). Lidová shromáždění plnila (souhrnně řečeno) obdobnou úlohu jako v řeckých polidách: volila úředníky, rozhodovala o vyhlašování války a měla i některé soudní pravomoci (těžiště soudních výkonů ovšem spočívalo na bedrech příslušných úředníků nejvyšší z nich se nazývali praetoři). Pevný řád do římského politického života vnášela reforma, již tradice zpětně přiřkla králi Serviu Tulliovi. Je však možné, že k reformě došlo až po vzniku republiky v každém případě teprve v republice přinesla zřetelné výsledky. Reforma silně připomínala změny, jež předtím zavedl Solón v Athénách. Římští občané byli rozděleni podle majetku do pěti tříd, bez ohledu na příslušnost k patricijům nebo plebejům. Každá třída zřizovala z některých svých členů určitý počet setnin římského vojska (jedna setnina centurie čítala 100 vojáků). Římské vojsko bylo tehdy sestavováno vždy v případě potřeby a po skončení války či válečného tažení bylo opět rozpouštěno. První třída, kterou tvořili největší boháči, sestavovala 80 setnin pěchoty a 18 setnin jízdy (proto se příslušníci této třídy nazývali jezdci). Poslední, pátá třída stavěla 30 setnin pěchoty a 2 setniny hudebníků. Nemajetní občané, proletarii, stáli mimo třídy, ale byli prakticky osvobozeni od vojenské služby (vytvářeli jen jedinou setninu pěchoty). Nejvýznamnější politické otázky se pak řešily na centurijních sněmech, což byl takový druh lidového shromáždění, kde každá třída měla tolik hlasů, kolik stavěla setnin (proletarii se tedy sněmovních jednání nemohli účastnit). Reforma Servia Tullia zavedla v Římě zásadu, že váha občana v politice roste s jeho majetkem. Toto pravidlo se může zdát z dnešního hlediska problematické (nicméně v současné době se praxe politicky zvýhodněných boháčů do mnoha států včetně České republiky opět vrací). Ovšem v souvislosti se starým Římem si můžeme uvědomit, že šlo vlastně o pokus trochu zvětšit politický význam aspoň bohatých plebejů. Předpokládáme však, že do 1. třídy žádný plebej dlouho nepronikl, a přitom tato třída mohla sama přehlasovat všechny ostatní, neboť poskytovala přes polovinu vojska, a disponovala tedy nadpoloviční většinou hlasů. Zasedání římského senátu O rovnoprávnost mezi občany se v žádném případě ještě nejednalo, a proto můžeme tehdejší římské státní zřízení zhodnotit jako aristokracii s demokratickými prvky

6 (prakticky totéž jako ve Spartě). Římský lid posléze dospěl k demokracii, ovšem až složitým politickým vývojem. b) Počátky bojů o Itálii Fénické kolonizátory italského pobřeží vystřídali jim příbuzní Karthaginci (viz IV.B.12.). Ti se vzápětí - vzhledem ke svým velmocenským ambicím - ocitli v bojích s italskými koloniemi Řeků. Spojili se proti nim s etruskými městskými státy a pokoušeli se např. využít řeckých obtíží v době válek s Peršany. Karthaginci zároveň postupně uzavřeli tři smlouvy s Římem. První (tradiční datum 509) a druhá (348) rozdělovaly sféry vlivu karthaginskou a římskou. Třetí smlouvou (279) počalo karthaginsko-římské spojenectví proti řeckým koloniím. c) Soupeření mezi patriciji a plebeji Nebylo divu, že plebejové měli daleko ke spokojenosti se svým postavením. Žádali úplné zrovnoprávnění s patriciji, a aby dodali svému požadavku váhu, celkem třikrát přistoupili k secesi: slovo secessio znamená obecně odloučení se, ovšem v římských dějinách se jím rozumí organizovaný odchod plebejů z Říma spojený s pohrůžkou, že si plebejové založí vlastní město. K secesím došlo podle tradice v letech 494, 449 a 287. Výsledkem první secese bylo prosazení plebejských úředníků tribunů lidu. Volilo je plebejské lidové shromáždění. Nejprve byli zároveň dva, brzy jejich počet stoupl na pět. Pokud se tribun lidu domníval, že kterýkoli úředník poškozuje plebejský zájem, mohl jeho rozhodnutí zmařit (slovem veto = zakazuji). Tribun lidu mohl vetovat kohokoli kromě dictatora a soudních rozsudků. Druhá secese vedla k rozšíření počtu tribunů na deset a k sepsání římského práva do souboru zvaného Zákony dvanácti desek. Shrnutí: Politické zřízení v římském státě bylo podobné jako v řeckých poleis: stát řídili úředníci (v Římě označovaní souhrnně jako magistráti), z nichž nejvýznamnější byli dva konzulové (v případě ohrožení se jeden z nich mohl stát na půl roku neomezeným diktátorem), rada starších se nazývala senát (byl zprvu tvořen jen patricii) a existovalo několik druhů lidového shromáždění. Reformy Servia Tullia zavedly pro všechny římské občany (kromě nemajetných proletariů) volební právo, ovšem odstupňované podle majetku (z 5 majetkových tříd souvisejících s vojenskou povinností byli nejbohatší a nejvlivnější jezdci, dlouho prakticky totožní s patricii). Plebejové usilovali o rozšíření svých práv a vymohli si úřad tribunů lidu plebejských zástupců v senátu (disponovali právem zakazujícího nesouhlasu veto). Otázky a úlohy: 1. Kde a v jaké souvislosti se dnes používají pojmy magistrát, konzul, diktátor, senát? 2. Kde se dnes používá právo veta? Výběr z odborné literatury: Livius: Dějiny. Praha Římané. Bratislava Ostrava Římský člověk a jeho svět. Praha 2014.

7 d) Ovládnutí Itálie Římany Římská republika byla zprvu terčem útoků svých sousedů. Politická situace v Itálii byla vůbec nepřehledná. K dosavadní pestré etnické skladbě (zejm. Italikové, Etruskové, Karthaginci, Řekové) se kolem r. 400 přidali Keltové, Římany nazývaní Gallové. Obsadili severní část Itálie a r. 387 dokonce vyplenili Řím. Ve snaze zajistit si bezpečnost a pod svou vládou zpřehlednit italské poměry začal Řím dobývat střední a jižní část Apeninského poloostrova. Jen malý díl ovládnutého území Římané otevřeně anektovali. Drtivou většinu poražených městských států i kmenových území připoutali k sobě tím, že jim vnutili nerovnoprávné spojenecké smlouvy. Spojencům zůstala pouze vnitřní autonomie, v zahraniční politice a ve vojenství byli Římu beze zbytku podřízeni. Důležitou povinností spojenců bylo poskytovat Římanům vojsko. Římané udělovali osobně svobodným obyvatelům loajálních (věrných, spolehlivých) spojeneckých území římské občanství, a to buď úplné, nebo částečné (bez volebního práva). Ovšem i spojenci s úplným římským občanstvím mohli volit římské úřednictvo jen tehdy, když se do Říma k volbám osobně dostavili. To samozřejmě podstupoval málokdo, takže nadvláda rodilých Římanů nad dobytými oblastmi nebyla ohrožována. Tuto mocenskou situaci ovlivňovala i skutečnost, že spojenečtí vojáci bez úplného římského občanství tvořili v římské armádě jen podpůrné oddíly: úderné jádro římského vojska bylo stále sestavováno podle zásad Servia Tullia (viz IV.D.6.a.). Také Římané kolonizovali, ovšem jinak než Féničané či Řekové. Systematicky se stěhovali do významných italských měst, přinášeli do nich římskou kulturu a hájili tam římské zájmy politické i hospodářské. Římská kolonizace byla důležitým prostředkem romanizace Apeninského poloostrova. V průběhu 4. století Římané dobyli etruské městské státy (již oslabené keltským tlakem) a jejich obyvatelstvo brzy asimilovali. Tak odešli Etruskové z dějin. Plebejové postupně získávali přístup k některým úřadům, až r. 367 dostali právo obsazovat jedno consulské místo. V r. 326 bylo v Římě odstraněno otroctví pro dluhy. V r. 290 Řím dokončil dobývání střední Itálie. Rostoucí stát si žádal urovnání vnitřních rozporů, aby se mohl soustředit na další expanzi. A tak r. 287 byla třetí secese završena konečným vítězstvím plebejů: patricijové souhlasili s tím, že plebejská lidová shromáždění mohou napříště vydávat zákony platné pro celou zemi. Plebejové rovněž získali přístup ke všem úřadům. Dělení římských občanů na patricije a plebeje tak ztratilo praktický smysl a udrželo se jen jako projev diferencované společenské prestiže (ovšem např. tribunát lidu existoval nadále). Vnitřně uklidněný Řím, jenž od této doby můžeme nazývat demokracií, dobyl do r. 265 celý zbytek Apeninského poloostrova (včetně tamějších řeckých kolonií). Zřetelnou částí severní římské hranice se stala říčka Rubico, za níž začínalo území Keltů (Předalpská Gallie). Římská většina Itálie se vyznačovala prosperujícím hospodářstvím. Zemědělci pěstovali obilí, zeleninu, víno a olivy (římský politik Marcus Porcius Cato tvrdil, že líbání žen na ústa má původ ve snaze mužů přesvědčit se, zda jim ženy tajně víno neupíjejí). Chován byl zejména hovězí dobytek, ale také ovce či prasata. Řemesla čerpala z bohatých tradic dosavadního multikulturálního vývoje země.

8 Vyrovnání politických práv patricijů a plebejů a přetrvávající centurijní roztřídění společnosti vedly k vyhranění nové vládnoucí vrstvy, nobility (vznešených lidí). Tato vrstva byla tvořena rodinami, z nichž opakovaně, v různých generacích, pocházeli consulové (případně dictatoři). Jednalo se samozřejmě o nejbohatší rodiny, lhostejno, zda patricijského či plebejského původu (v celé antice totiž nebyl výkon státních úřadů placen a také volební kampaně stály hodně peněz). Mužští příslušníci těchto rodin soustředili ve svých rukou veškerý politický vliv. Pro muže pocházející z kruhů mimo nobilitu pak bylo téměř nemožné proniknout na vedoucí místa ve státě. Shrnutí: Kvalitní, dobře vyzbrojená a disciplinovaná pozemní armáda, opírající se o pevné ekonomické zázemí, umožnila Římanům dobýt ve století celou pevninskou část Itálie (Apeninský poloostrov). Stabilita státu byla dosažena postupným zrovnoprávněním plebejů a udělováním římského občanství spojencům obyvatelům spolehlivých, neodbojných dobytých území. Řím se tedy stal starověkou demokracií. Avšak vznik úzké, jen majetkově a vlivově definované vládnoucí vrstvy nobility (establishmentu) naznačil, že rozštěpení římské společnosti trvá, jen je poněkud skryto a přetaveno z politické oblasti především do sféry sociální. Otázky a úlohy: 1. Přijedeme-li do Říma, najdeme na mnoha veřejných místech, od administrativních budov až po kanalizační poklopy, zkratku S.P.Q.R. Co znamená a v jaké souvislosti se používala kdysi a dnes? 2. Zjistěte základní informace o migraci keltského kmene Bójů (známého i z českých dějin) Itálií a západní Evropou. Výběr z odborné literatury: Livius: Dějiny. Praha Římané. Bratislava Ostrava Římský člověk a jeho svět. Praha 2014.

9 e) Války punské a makedonské Panování nad Apeninským poloostrovem zařadilo Řím do světové politiky a přineslo mu několik vydatných konkurentů. Ve století př. Kr. Římané vyvinuli značné úsilí k tomu, aby je porazili a aby získali jejich území. Nejprve se Římané střetli se svým dosavadním spojencem Karthágem. Karthaginsko-římské spojenectví bylo vždy chápáno jako jen krátkodobě účelové a nikoho nemohlo překvapit, že je vystřídala trojice Punských válek (Římané nazývali Karthagince Punové). V První punské válce ( ) se bojovalo o Sicílii, jež sloužila jako významná obilnice Středomoří, centrum námořního obchodu i jako strategicky cenný ostrov. Římané se naučili stavět lodě od Řeků žijících na jižním pobřeží Apeninského poloostrova a vybudovali silnou válečnou flotilu. S ní získali převahu na moři a zvítězili nejen nad Kartaginci, ale i nad řeckými sicilskými koloniemi. Sicílii připojili k římskému státu a učinili z ní provincii (vnitrostátní správní celek zcela podřízený ústřední vládě a využívaný pro její zájmy). Provinciemi se stávala všechna nová římská území mimo Apeninský poloostrov. Ve Druhé punské válce ( ) nejprve karthaginský vojevůdce Hannibal přešel se svou armádou ze severní Afriky do Španělska, jehož středomořské pobřeží tehdy Karthágu náleželo, a pokračoval přes jižní Francii a jižní Alpy do Itálie. Římany zcela překvapil, především svou nezvyklou taktikou, která vycházela ze zvýšené pohyblivosti jízdy i pěších těžkooděnců. Zmatek v řadách římského vojska způsobili také sloni, které Hannibal přivedl s sebou jako živé tanky. Z původních 37 slonů ovšem více než polovina po cestě zahynula, zejména v Alpách, a ti tlustokožci, kteří vydrželi až do Itálie, se zúčastnili jen několika prvních střetnutí s Římany, než také podlehli (až na jednoho) útrapám dlouhého putování. Svou daň náročné cestě ovšem museli splatit i sami vojáci: sám Hannibal přišel o oko. Nejstrašnější porážku uštědřil Hannibal Římanům u města Cannae. Máme-li věřit římským pramenům, přivedl tehdy na bojiště 40 tisíc pěšáků a 10 tisíc jezdců. Římská armáda stála proti němu s téměř dvojnásobnou převahou, čítala 80 tisíc pěšáků a 6 tisíc jezdců. Hannibal vylákal Římany k útoku na střed své bojové sestavy a vzápětí je sevřel do kleští. V bitvě padlo na 50 tisíc Římanů, přičemž z římských jezdců se zachránilo jen asi 70 mužů. Sami Římané již navždycky považovali bitvu u Cannae za svou největší vojenskou katastrofu. Však také znamenala zásadní ochromení římského pozemního vojska a Hannibal zůstal v Itálii ještě 12 let, byť se přímého útoku na Řím neodvážil. Hannibal, jeho tažení do Itálie a výjev z jedné z jeho bitev proti Římanům.

10 Svou obtížnou situaci začali Římané řešit reformou setninového uspořádání římských občanů. Byla rozšířena vojenská povinnost nižších tříd, ovšem rozhodovací pravomoci první třídy, jezdců, zůstaly zachovány. Tak se podařilo bez politických otřesů zvýšit početní stav římského pozemního vojska. Navíc Římanům ještě zbývalo silné loďstvo. Vše pak rozhodl vojevůdce Publius Cornelius Scipio Starší, který v rozmezí několika let podnikl dva překvapivé útoky přes moře. Nejprve vyhnal Karthagince ze Španělska a pak se vylodil přímo v severní Africe. Hannibal se z Itálie rychle vrátil, ale přijel si pouze pro konečnou porážku, kterou mu Scipio přichystal u Zamy nedaleko karthaginských hradeb (vítěz si tu vysloužil čestné přízvisko Africanus). Karthágo ztratilo velmocenské postavení, muselo zničit téměř celé své válečné loďstvo a zůstalo omezeno na své původní území v dnešním Tunisku (Hannibala pronásledovali Římané tak dlouho, až spáchal sebevraždu jedem, jejž nosil v prstenu). Úplná likvidace kdysi silného státu se však pro některé Římany stala hotovou posedlostí: např. Cato prý končil každou svou řeč v senátu slovy "Ceterum autem censeo, Carthaginem esse delendam Kromě toho soudím, že Karthágo musí být zničeno". Nakonec Římané nejslavnější fénickou kolonii dobyli a srovnali se zemí v Třetí punské válce ( ). Ve stejné době jako proti Karthágu válčili Římané také proti makedonské Říši Antigonovců. Ta již od svých počátků (viz IV.C.6.) zahrnovala též nemalou část Řecka, ale nyní dočasně ovládla i zbývající řecké území (včetně Sparty), a dokonce se pokusila dále posílit svou pozici spojenectvím s Karthágem. Ve třech vítězných Makedonských válkách Římané antigonovské území dobyli (první válka , druhá , třetí ). Tečku za uchvacováním zbytku Řecka udělali v r. 146 (současně s rozdrcením Karthága), když rozbořili poslední významnou samostatnou řeckou polis Korinthos. V jistém smyslu však Řekové zcela neprohráli. Římská anexe Řecka včetně Makedonie velmi zintenzivnila pronikání řecké (spíše hellénistické) kultury do Itálie, a tak poražený národ výrazně pozměnil způsob života vítězů. Shrnutí: Ve století př. Kr. Řím ve dvou synchronně probíhajících trojicích válek porazil a dobyl Karthágo (Punské války) a Řecko (Makedonské války). Nejdramatičtější fází těchto konfliktů byla Druhá punská válka, v níž karthaginský vojevůdce Hannibal se svým vojskem (v němž byli i váleční sloni) přešel z Pyrenejského poloostrova přes Alpy až do Itálie, kde porazil Římany v bitvě u Cannae. Římané však především zásluhou vojevůdce Scipia nedovolili Hannibalovi zaútočit přímo na Řím a nakonec ho překvapili přepadením samotného téměř nechráněného Karthága. Vítězstvím v Punských a Makedonských válkách se Řím stal nejmocnějším státem ve Středomoří a od té doby jej můžeme oprávněně nazývat Římská říše. Otázky a úlohy: 1. S punskými válkami je spjato latinské rčení Hannibal ante portas. Přeložte je do češtiny a objasněte, s jakým vývojem bojové situace souvisí. 2. Zjistěte, proč se války Říma proti Řecko označují jako Makedonské. Výběr z odborné literatury: Jan Burian: Hannibal. Praha František Knotek: Hannibal. Brno Výběr z uměleckých zpracování: Literatura: Gustave Flaubert: Salambo (1862; francouzský román). Patrick Girard: Hamilkar (2001; francouzský román).

11 f) Řím jako vládce Středozemního moře Během Punských a Makedonských válek či brzy po jejich skončení Římané získali ještě další země, takže jim patřilo celé středomořské pobřeží Evropy. Kromě toho dobyli Předalpskou Gallii a výrazně rozšířili své državy na Pyrenejském poloostrově. Bezdětný podivínský král Attalos III. Filométór ( 133) z nevelkého helénistického Pergamského království v západní Malé Asii odkázal Římanům svou zemi (její hlavní město Pergamon proslulo výrobou vydělaných zvířecích kůží jako psacích látek, jež se odtud nazývají pergamen). Římané v r. 129 připojili pergamské území ke svému státu jako provincii Asia. Od druhé poloviny 2. století Římané občas zasahovali jako zištní prostředníci do hojných dynastických sporů v ptolemaiovském Egyptě a činili tak více než sto let. Na sklonku 2. století byli tedy Římané jednoznačně nejmocnějším národem Středomoří na souši i na moři. Jejich stát budeme od nynějška označovat jako Římskou říši. Rozkládala se od Atlantského oceánu po maloasijské vnitrozemí a od Ženevského jezera po jižní Tunisko. g) Počátky krize římské republiky Římská republika se ve své velmocenské úloze začala potýkat s řadou problémů, které přinášelo řízení mohutného státu. Ukázalo se, že tradiční republikánské (demokratické) mechanismy na zvládnutí situace nestačí. Římští politikové řešili vzniklé obtíže dvěma způsoby. Jednak usilovali o zdokonalení republikánského zřízení, jednak chtěli republiku nahradit zcela jiným politickým uspořádáním. Oč konkrétně šlo? Války století př. Kr. vyvolaly zásadní změnu italského venkova. Přinesly úbytek římských občanů v nižších majetkových třídách: tyto třídy od 2. punské války poskytovaly největší část pěchoty, ovšem v rozsáhlých válkách právě pěšáci hynuli jako příslušníci nejzranitelnějších římských jednotek. Bývali to drobní rolníci a jejich smrt přinesla existenční potíže zbývajícím členům jejich rodin. Takové rodiny pak ztrácely svou půdu ve prospěch bohatších sousedů, kteří se jí zmocňovali zejména jako věřitelé, ale zhusta i v rozporu se zákonem. Tak na jedné straně vznikaly velkostatky (latifundia) a mohovitá vrstva velkostatkářů (latifundistů) a na straně druhé masy římských občanů klesaly na úroveň nemajetných proletariů (nezapomeňme ovšem, že velký podíl na rozvratu italského venkova měl také Hannibal). Noví proletarii samozřejmě zůstávali i ve své chudobě římskými občany, a tak odcházeli do měst, kde vytvářeli bezprizorný pouliční dav, jenž se nechával živit od kandidátů na úřednická místa, kteří sháněli voličské hlasy. Společenské vrstvy patricijů, jezdců, nobility i latifundistů se do značné míry překrývaly. Mezi římskými občany tedy existovala vysoce privilegovaná skupina, která dokázala provázat svoji moc politickou i hospodářskou a z tohoto propojení dále těžit. Státní úřady zadávaly jezdcům výhodné zakázky na veřejné stavby (silnice, vodovody, chrámy apod.) a také jim pronajímaly vybírání některých daní v provinciích. Tím se daně částečně dostávaly mimo úřední kontrolu a mnozí jezdci ve snaze získat pro sebe co nejvíc používali při vybírání daní bezpráví včetně násilí. Podobně si často počínali i státní výběrčí. Již v r. 149 musel

12 být v Římě zřízen zvláštní soud stíhající římské úředníky, kteří při vybírání daní od provinciálů zneužívali svou pravomoc. Hluboké společenské rozpory v Římské říši byly ještě posíleny prudkým nárůstem počtu otroků, jimiž se stávali početní váleční zajatci. Udržování vnitřního pořádku i bezpečných hranic rozlehlé říše vyžadovalo velkou armádu, kterou ovšem Řím neměl: proletarizace středních vrstev římských občanů početně oslabila majetkové třídy, poskytující většinu vojska. Případné odstranění zásad Servia Tullia a otevření armády pro proletarie mělo mnoho odpůrců: vojenská služba byla tradičně chápána jako výsada. Nyní však aktuální nedostatek vojáků svědčil o hluboké polarizaci římské společnosti a přispíval k ovzduší společenského napětí a nejistoty. h) Bratři Gracchové Prvními otevřenými projevy krize se stala povstání otroků. Byla sice potlačena, ale přiměla některé příslušníky nobility k úvahám o reformě, dokonce i za cenu, že by výsady samotných nobilů byly omezeny. Mezi těmito reformátory vynikali bratři Gracchové. Každý z nich zastával ve své době tribunát lidu. Starší z obou bratří, Tiberius Sempronius Gracchus, prosadil v r. 133 př. Kr. pozemkovou reformu. Maximální výměra pozemků pro rodinu zemědělce (latifundisty) byla stanovena na jiter (252 ha) z původně veřejné půdy. Nadměrečná půda byla rozdělena po 30 jitrech (7,6 ha) mezi bezzemky, kteří se tak vrátili do majetkových tříd, povinných vojenskou službou. Reformu nebylo možné realizovat celou během jediného roku, a tak se Tiberius Gracchus ucházel o tribunát ještě na rok 132. To bylo v republice naprosto neobvyklé a vyvolalo to podezření, že Tiberius chce omezit římskou demokracii. Latifundisté takové nálady podpořili a v Římě vypukly nepokoje, během nichž byl Tiberius zabit. Reforma ještě nějaký čas pokračovala, ale nepodařilo se ji dotáhnout do konce a po dvaceti letech byly její zásady zrušeny. Deset let po Tiberiovi přišel s nadějnějším řešením Gaius Sempronius Gracchus (tribun lidu v r. 123). Zvýšení počtu vojáků chtěl dosáhnout tím, že bude všem zbývajícím spojencům (na Apeninském poloostrově) uděleno římské občanství. Dva roky se přel se svými odpůrci, až v r. 121 skončil stejně jako jeho bratr. Reformní pokusy bratří Gracchů tedy římské obtíže nevyřešily a krize říše se dále stupňovala.

13 i) Marius a Sulla Dramatické zauzlení dosavadního vývoje přinesl až vystupňovaný tlak zvenčí. Kolem r. 100 vyvstalo Římské říši vážné nebezpečí od různých bojovných sousedů. Prvním byl numidský král Iugurtha (v dnešním severním Alžírsku), jenž se snažil vypudit Římany ze severní Afriky (z oblasti kolem bývalého Karthága). Velká část římských občanů byla tehdy rozdělena na dvě skupiny, které svým charakterem představovaly cosi mezi společenskou vrstvou a politickou stranou. Jednou skupinou byli optimati (nejlepší) a v podstatě se kryli s nobilitou. Druhá skupina se nazývala popularové (lidová strana) a hlásily se k ní především střední vrstvy, ale i někteří jezdci. Optimati chtěli udržet a dále posílit výsadní postavení nobility - směřovali tedy k omezení republikánského zřízení. Jejich hlavní oporou byl senát. Popularové naopak zamýšleli republiku dále upevnit tím, že moc nobilů bude umenšena reformami. Válku proti Iugurthovi ( ) rozhodl v římský prospěch vojevůdce Gaius Marius ze strany popularů. Stalo se tak poté, co začal do armády přijímat všechny dobrovolníky z řad římských občanů, bez ohledu na jejich majetkové zařazení i bez ohledu na celý centurijní systém. Dokonce jim poskytl ze státních prostředků výzbroj. Nejvíce jej posílili bezzemci (proletarii), jimž vojenská služba přinášela i výdělek (vojenský plat žold). Vojenská služba mohla trvat až 16 let, ale vysloužilci měli pak nárok na bezplatný příděl státní půdy v Itálii. Po vítězství nad Iugurthou Marius ještě v l odrazil vpád Teutonů a Kimbrů, což byly kmeny z indoevropské skupiny Germánů, která původně sídlila u Baltského moře. Nikdo již nemohl zpochybnit Mariovo postavení vůdce popularů a nejoblíbenějšího Římana tehdejší doby. Přitom nepocházel z nobility, což v případě úspěšného politika bylo velmi neobvyklé, a byl tedy v politice označován jako homo novus (nový člověk). Marius dal Římské říši - poprvé po dlouhých desetiletích - dostatečně početnou armádu a širokým zpřístupněním vojenské služby významně zmírnil sociální napětí v zemi. Ovšem i jeho postup v konečném důsledku omezil republikánské pořádky. Úspěšní důstojníci, kteří mohli pocházet i z nižších společenských vrstev, se stávali vlivnými politickými činiteli, čímž sice na jedné straně omezovali vliv nobility, ale na straně druhé jejich autorita snižovala také váhu demokraticky zvolených institucí. Vzápětí proti Římanům povstali italští spojenci s požadavkem plného římského občanství. Římané proti nim zvedli krvavou válku (90-88), ale náhlý útok pontského krále Mithradata VI. z Malé Asie je přiměl boje ukončit a přiznat římské občanství všem spojencům na jih od řeky Pádu (až na nepatrné výjimky). Tím začala nová, vyšší etapa ve vývoji římského národa. Mithradátés VI. Eupatór Dionýsos, král maloasijského státu Pontus, chtěl vybudovat v Malé Asii a přilehlých oblastech mocnou říši, jež by tvořila hráz před římskou rozpínavostí. Ve své první válce proti Římu (89-85) nejprve dobyl římskou provincii Asia a zavelel k vyvraždění všech tamějších lidí italského původu - jeho vojáci zmasakrovali asi Italiků. Pak ještě ovládl většinu Řecka. Římský senát pověřil vedením války proti Mithradatovi optimata Lucia Cornelia Sullu, což rozvzteklilo populary. Sulla vypudil Maria do Afriky - tím začala První občanská válka v Římské říši (88-82). Sulla pak porazil Mithradata a zahnal jej do předchozích pontských hranic, ale po návratu nalezl Itálii v rukou navrátivšího se Maria a jeho příznivců. Občanská válka pokračovala s bezpříkladnými krutostmi obou stran. Marius zemřel r. 86 a Sulla v r. 82 ve válce zvítězil, přičemž stihl ještě zatopit Mithradatovi vpádem do Pontu (Druhá válka s Mithradatem v l ). Lidové shromáždění udělilo r. 82 ve stínu optimatských zbraní Sullovi titul dictatora na neurčitou dobu. Sulla se nelítostně vypořádal se svými odpůrci. Jména osob Sullovi nebezpečných byla sestavena do veřejně vyvěšených seznamů, nazvaných proskripce. Proskribované osoby mohl

14 kdokoli beztrestně zabít, což se také hojně dělo, poněvadž majetek zavražděných byl konfiskován a pak rozdělován mezi Sullovy přívržence. Počty obětí se obtížně odhadují, jen jezdců zahynulo asi Diktátor Sulla vládl do značné míry prostřednictvím senátu, jejž rozšířil o své přívržence z řad jezdců na 600 členů. Tím pozici senátu zdánlivě posílil, ale ve skutečnosti ochromil jeho akceschopnost a podřídil jej svému osobnímu vlivu. Jako diktátor též omezil působnost úředníků. Sulla odpověděl na potřeby římského impéria praktickou likvidací demokracie a nastolením diktatury zamýšlené jako trvalý politický princip. V r. 79 se však překvapivě svého postavení vzdal a o rok později zemřel. Pořádky, jež zavedl, jej sice přežily, ale po čase - zejména tváří v tvář novým Mithradatovým útokům - dokonce někteří z optimatů začali usilovat o liberalizaci (uvolnění) poměrů, neboť právě v ní a nikoli v tvrdé vládě spatřovali záruku pro udržení velmocenského postavení říše. Nejvýznamnějším z těchto vstřícnějších optimatů byl nový vynikající vojevůdce Gnaeus Pompeius, zvaný Magnus (Veliký). j) Spartacovo povstání a jeho důsledky V r. 73 byla Itálie šokována vypuknutím největšího povstání otroků ve světových dějinách. Povstání začalo vzpourou gladiatorů (otroků, kteří pro zábavu obecenstva zápasili mezi sebou nebo proti šelmám). Ke vzpouře došlo v gladiatorské škole v Capui. Vůdcem vzpoury i celého povstání se stal Spartacus z indoevropského kmene Thráků, sídlícího na Balkáně. Vzbouřených gladiatorů bylo asi 70, ale když se vydali na cestu Itálií, přidávali se k nim mnozí další otroci, takže konečný počet povstalců dosáhl 70 tisíc. Nejlepší římští vojáci, vedení boháčem Luciem Liciniem Lucullem (známým pořádáním skvělých hostin), právě válčili v Malé Asii, a tak vojsko proti vzbouřeným otrokům sestavil a vyslal senát. Spartacovi povstalci váhali mezi rozchodem z Itálie domů a obsazením části italského území. Nejprve táhli na sever, aby Itálii opustili, ale pak se náhle obrátili a prošli Apeninským poloostrovem až na jih. I v propukající nerozhodnosti a nejednotě ještě dokázali senátní vojáky porazit, ale v r. 71 již neodolali tvrdému úderu vojska vedeného dalším proslulým boháčem, optimatem Marcem Liciniem Crassem. Crassus, jemuž v závěrečné fázi bojů pomohl talentovaný vojevůdce Gnaeus Pompeius zvaný Magnus (Veliký): sevřel povstalce v nejjižnějším cípu poloostrova a tam je rozdrtil. Spartacus padl a asi zajatých otroků bylo popraveno způsobem tehdy obvyklým: přibitím na kříže u cesty (zde konkrétně byla zvolena cesta Via Appia, vedoucí přes Capuu do Říma). Crassus a Pompeius se stali nejuznávanějšími římskými politiky. Byli zvoleni za consuly pro rok 70. Tehdy odstranili nejvážnější důsledky Sullovy diktatury: zejména opět zvýšili autoritu magistratů a vypudili ze senátu někdejší nejzarputilejší Sullovy stoupence. Vytvořili podmínky pro smíření optimatů a popularů. Senát jako celek však nezapomněl, jak důležitý býval pro Sullu, a považoval se nyní za nejvyšší orgán státní moci. i) Marius a Sulla Dramatické zauzlení dosavadního vývoje přinesl až vystupňovaný tlak zvenčí. Kolem r. 100 vyvstalo Římské říši vážné nebezpečí od různých bojovných sousedů. Prvním byl numidský král Iugurtha (v dnešním severním Alžírsku), jenž se snažil vypudit Římany ze severní Afriky (z oblasti kolem bývalého Karthága). Velká část římských občanů byla tehdy rozdělena na dvě skupiny, které svým charakterem představovaly cosi mezi společenskou vrstvou a politickou stranou. Jednou skupinou byli optimati

15 (nejlepší) a v podstatě se kryli s nobilitou. Druhá skupina se nazývala popularové (lidová strana) a hlásily se k ní především střední vrstvy, ale i někteří jezdci. Optimati chtěli udržet a dále posílit výsadní postavení nobility - směřovali tedy k omezení republikánského zřízení. Jejich hlavní oporou byl senát. Popularové naopak zamýšleli republiku dále upevnit tím, že moc nobilů bude umenšena reformami. Válku proti Iugurthovi ( ) rozhodl v římský prospěch vojevůdce Gaius Marius ze strany popularů. Stalo se tak poté, co začal do armády přijímat všechny dobrovolníky z řad římských občanů, bez ohledu na jejich majetkové zařazení i bez ohledu na celý centurijní systém. Dokonce jim poskytl ze státních prostředků výzbroj. Nejvíce jej posílili bezzemci (proletarii), jimž vojenská služba přinášela i výdělek (vojenský plat žold). Vojenská služba mohla trvat až 16 let, ale vysloužilci měli pak nárok na bezplatný příděl státní půdy v Itálii. Po vítězství nad Iugurthou Marius ještě v l odrazil vpád Teutonů a Kimbrů, což byly kmeny z indoevropské skupiny Germánů, která původně sídlila u Baltského moře. Nikdo již nemohl zpochybnit Mariovo postavení vůdce popularů a nejoblíbenějšího Římana tehdejší doby. Přitom nepocházel z nobility, což v případě úspěšného politika bylo velmi neobvyklé, a byl tedy v politice označován jako homo novus (nový člověk). Marius dal Římské říši - poprvé po dlouhých desetiletích - dostatečně početnou armádu a širokým zpřístupněním vojenské služby významně zmírnil sociální napětí v zemi. Ovšem i jeho postup v konečném důsledku omezil republikánské pořádky. Úspěšní důstojníci, kteří mohli pocházet i z nižších společenských vrstev, se stávali vlivnými politickými činiteli, čímž sice na jedné straně omezovali vliv nobility, ale na straně druhé jejich autorita snižovala také váhu demokraticky zvolených institucí. Vzápětí proti Římanům povstali italští spojenci s požadavkem plného římského občanství. Římané proti nim zvedli krvavou válku (90-88), ale náhlý útok pontského krále Mithradata VI. z Malé Asie je přiměl boje ukončit a přiznat římské občanství všem spojencům na jih od řeky Pádu (až na nepatrné výjimky). Tím začala nová, vyšší etapa ve vývoji římského národa. Mithradátés VI. Eupatór Dionýsos, král maloasijského státu Pontus, chtěl vybudovat v Malé Asii a přilehlých oblastech mocnou říši, jež by tvořila hráz před římskou rozpínavostí. Ve své první válce proti Římu (89-85) nejprve dobyl římskou provincii Asia a zavelel k vyvraždění všech tamějších lidí italského původu - jeho vojáci zmasakrovali asi Italiků. Pak ještě ovládl většinu Řecka. Římský senát pověřil vedením války proti Mithradatovi optimata Lucia Cornelia Sullu, což rozvzteklilo populary. Sulla vypudil Maria do Afriky - tím začala První občanská válka v Římské říši (88-82). Sulla pak porazil Mithradata a zahnal jej do předchozích pontských hranic, ale po návratu nalezl Itálii v rukou navrátivšího se Maria a jeho příznivců. Občanská válka pokračovala s bezpříkladnými krutostmi obou stran. Marius zemřel r. 86 a Sulla v r. 82 ve válce zvítězil, přičemž stihl ještě zatopit Mithradatovi vpádem do Pontu (Druhá válka s Mithradatem v l ). Lidové shromáždění udělilo r. 82 ve stínu optimatských zbraní Sullovi titul dictatora na neurčitou dobu. Sulla se nelítostně vypořádal se svými odpůrci. Jména osob Sullovi nebezpečných byla sestavena do veřejně vyvěšených seznamů, nazvaných proskripce. Proskribované osoby mohl kdokoli beztrestně zabít, což se také hojně dělo, poněvadž majetek zavražděných byl konfiskován a pak rozdělován mezi Sullovy přívržence. Počty obětí se obtížně odhadují, jen jezdců zahynulo asi

16 Diktátor Sulla vládl do značné míry prostřednictvím senátu, jejž rozšířil o své přívržence z řad jezdců na 600 členů. Tím pozici senátu zdánlivě posílil, ale ve skutečnosti ochromil jeho akceschopnost a podřídil jej svému osobnímu vlivu. Jako diktátor též omezil působnost úředníků. Sulla odpověděl na potřeby římského impéria praktickou likvidací demokracie a nastolením diktatury zamýšlené jako trvalý politický princip. V r. 79 se však překvapivě svého postavení vzdal a o rok později zemřel. Pořádky, jež zavedl, jej sice přežily, ale po čase - zejména tváří v tvář novým Mithradatovým útokům - dokonce někteří z optimatů začali usilovat o liberalizaci (uvolnění) poměrů, neboť právě v ní a nikoli v tvrdé vládě spatřovali záruku pro udržení velmocenského postavení říše. Nejvýznamnějším z těchto vstřícnějších optimatů byl nový vynikající vojevůdce Gnaeus Pompeius, zvaný Magnus (Veliký). j) Spartacovo povstání a jeho důsledky V r. 73 byla Itálie šokována vypuknutím největšího povstání otroků ve světových dějinách. Povstání začalo vzpourou gladiatorů (otroků, kteří pro zábavu obecenstva zápasili mezi sebou nebo proti šelmám). Ke vzpouře došlo v gladiatorské škole v Capui. Vůdcem vzpoury i celého povstání se stal Spartacus z indoevropského kmene Thráků, sídlícího na Balkáně. Vzbouřených gladiatorů bylo asi 70, ale když se vydali na cestu Itálií, přidávali se k nim mnozí další otroci, takže konečný počet povstalců dosáhl 70 tisíc. Nejlepší římští vojáci, vedení boháčem Luciem Liciniem Lucullem (známým pořádáním skvělých hostin), právě válčili v Malé Asii, a tak vojsko proti vzbouřeným otrokům sestavil a vyslal senát. Spartacovi povstalci váhali mezi rozchodem z Itálie domů a obsazením části italského území. Nejprve táhli na sever, aby Itálii opustili, ale pak se náhle obrátili a prošli Apeninským poloostrovem až na jih. I v propukající nerozhodnosti a nejednotě ještě dokázali senátní vojáky porazit, ale v r. 71 již neodolali tvrdému úderu vojska vedeného dalším proslulým boháčem, optimatem Marcem Liciniem Crassem. Crassus, jemuž v závěrečné fázi bojů pomohl talentovaný vojevůdce Gnaeus Pompeius zvaný Magnus (Veliký): sevřel povstalce v nejjižnějším cípu poloostrova a tam je rozdrtil. Spartacus padl a asi zajatých otroků bylo popraveno způsobem tehdy obvyklým: přibitím na kříže u cesty (zde konkrétně byla zvolena cesta Via Appia, vedoucí přes Capuu do Říma). Crassus a Pompeius se stali nejuznávanějšími římskými politiky. Byli zvoleni za consuly pro rok 70. Tehdy odstranili nejvážnější důsledky Sullovy diktatury: zejména opět zvýšili autoritu magistratů a vypudili ze senátu někdejší nejzarputilejší Sullovy stoupence. Vytvořili podmínky pro smíření optimatů a popularů. Senát jako celek však nezapomněl, jak důležitý býval pro Sullu, a považoval se nyní za nejvyšší orgán státní moci.

17 k) První triumvirát 1. Válečné úspěchy Gnaea Pompeia Pompeius v r. 67 připojil velkou část Malé Asie k Římské říši. V r. 64 Pompeius rozbil Říši Seleukovců (na kterou ovšem z východu dotírala Říše Parthů) a z dosud seleukovské Sýrie učinil římskou provincii. V r. 63 obsadil též Judsko, které bylo samostatné od r Z Judska Pompeius učinil stát sice formálně nadále samostatný, ale ve skutečnosti na Římu silně závislý (přirovnali bychom jej asi k některým novověkým koloniím nebo přímo k protektorátu). 2. Catilinovo spiknutí Za leskem římských vítězství se však skrývaly hluboké společenské rozpory, dokonce i uvnitř vládnoucí třídy. Zřetelně to v r. 63 dosvědčilo spiknutí zchudlých nobilů proti senátu, vedené Luciem Sergiem Catilinou. V době, kdy Pompeius stále válčil na východě, shromáždil Catilina v Itálii početné vojsko, čímž destabilizoval politickou situaci v Římě natolik, že se proti němu postavili i ti, kteří jinak neměli důvod podporovat moc senátu. Catilinovo spiknutí odhalil a zlikvidoval jeden z tehdejších consulů, Marcus Tullius Cicero, který proslul jako velký filozof a respektovaný právník. Catilina utekl před Ciceronem z Říma a v r. 62 padl v prohrané bitvě proti senátnímu vojsku. 3. Spolek tří mužů, vstup Gaia Iulia Caesara do veřejného života Pompeius se vrátil do Říma, očekávaje nadšené přijetí. Senát zmítaný závistí mu sice dopřál velkolepý triumfální (vítězný) pochod městem, ale odmítl dodatečně stvrdit jeho politické kroky na východě. Pompeius se tedy spojil s Crassem a se vzdáleným Mariovým příbuzným, ctižádostivým, mnohostranně nadaným a fyzicky zdatným popularem Gaiem Iuliem Caesarem. Všichni tři byli vynikajícími osobnostmi a uvědomovali si, že právě takovým senát nepřeje. V r. 60 uzavřeli z Caesarovy iniciativy první triumvirát - tajnou vzájemnou úmluvu (tří mužů) o společném postupu proti senátu. Čerstvé úspěchy římské armády, nedávný Catilinův pokus o převrat a současná senátní politika - to vše je pohnulo k přesvědčení, že další vzestup Říma může být zajištěn jen omezením republikánského zřízení a nastolením autoritativní vlády. Sami triumvirové byli ovšem spíše konkurenty než přáteli (i když navzájem respektovali své kvality) a triumvirát mohl být pouze dočasným mezistupněm k vládě jednoho muže. Existence triumvirátu a jeho zásady byly posléze zveřejněny. Triumvirové nejdříve přinutili senát schválit výsledky Pompeiova východního tažení a pak dosáhli Caesarova zvolení za jednoho z consulů na r. 59. Consulu Caesarovi se podařilo - s po Triumvirové nejdříve přinutili senát schválit výsledky Pompeiova východního tažení a pak dosáhli Caesarova zvolení za jednoho z consulů na r. 59. Consulu Caesarovi se podařilo - s podporou veřejného mínění - zkomplikovat senátorům jejich sobeckou politiku tím, že zavedl zveřejňování dokumentů ze senátních jednání. Publikované soubory těchto dokumentů nesly název Městské zprávy (Acta urbis), byly rozmnožovány opisováním a rozesílány po celé Římské říši. Šlo vlastně o první noviny vůbec - v poněkud pozměněné podobě existovaly až do 4. století po Kr. Po skončení svého konsulátu se Caesar vypravil se silným vojskem do Francie proti Keltům. Pompeius zůstal v Římě, aby pečoval o záležitosti ústřední vlády, a Crassus vyrazil na východ proti Parthům.

18 4. Caesarovo vítězství nad Kelty Jako Gallii, tedy zemi Keltů, označovali Římané severní Itálii, Francii, Belgii a západní Švýcarsko. Na sklonku 2. století př. Kr. ovládli Předalpskou, tedy severoitalskou Gallii a nejjižnější Francii. V l Caesar dobyl a k Římské říši připojil ostatní Francii a celou Belgii (včetně dnešního Lucemburska). Keltové byli dobří válečníci, ale jejich roztříštěnost na řadu kmenů usnadnila uskutečnění Caesarových dobyvatelských plánů. Caesar se dokonce dvakrát přeplavil až do Velké Británie, a když odrazil útok Germánů, pronásledoval je až do Německa (most přes Rýn pro své legie vyprojektoval sám). Jediným vážným Caesarovým protivníkem z keltských řad byl Vercingetorix, náčelník kmene Arvernů. Vercingetorix se postavil do čela protiřímského povstání, jehož se zúčastnily téměř všechny kmeny v zaalpské Gallii. Porazil Caesara u Gergovie, ale nakonec jím byl obklíčen a zajat v oppidu Alesia. Caesarovou zásluhou se římská hranice posunula až na řeku Rýn. 5. Druhá občanská válka Pompeius se mezitím sblížil se senátem. V r. 55 dosadil zpět na egyptský trůn krále Ptolemaia XII. Auléta, jehož krátce předtím svrhli. Na rok 52 senát jmenoval Pompeia consulem bez kolegy, což byl po Sullovi druhý případ samovlády v Římě. V r. 53 Crassus padl v prohrané bitvě s Parthy u města Carrhae nedaleko Eufratu. Když se Caesar vracel do Itálie, senát mu poručil rozpustit vojsko. Caesar vzkázal, že souhlasí, pokud i Pompeius rozpustí tu část římského vojska, které velel. Pompeius odmítl a Caesar vpadl ze severu do Itálie s cílem ho porazit. Při přechodu tradiční hranice, říčky Rubico, pronesl větu: "Kostky jsou vrženy" (lat. Alea iacta est, šlo ovšem o řecké rčení). Tak začala Druhá občanská válka v Římě (49-45). Caesar pronásledoval Pompeia z Itálie do Řecka, kde ho v r. 48 porazil u Farsálu. Pompeiovi nezbývalo než se uchýlit do některé východní země, jež by mu byla nakloněna. Vybral si Egypt, jehož diplomatickým spojencem Řím v minulých letech býval. 6. Caesar a Kleopatra V Egyptě zemřel v r. 51 tentýž král Ptolemaios XII., kterého před časem vrátila na trůn Pompeiova pomoc. Svoji říši odkázal dohromady svým dětem, tehdy osmnáctileté Kleopatře a jejímu mladšímu bratrovi: sourozenci vládli jako Kleopatra VII. a Ptolemaios XIII. (formálně k nim náležel ještě nejmladší bratr Ptolemaios XIV.). Ptolemaios XIII. však pod vlivem rádců a kněží vyhnal sestru do Sýrie. Když Pompeius r. 48 přistál v Egyptě, Egypťané jej - z obavy před hněvem blížícího se Caesara - zabili. Jakmile Caesar se svým loďstvem dorazil do Alexandrie, Egypťané mu věnovali na uvítanou Pompeiovu hlavu. Těžko říci, zda Caesar chápal dárek spíše jako zneuctění protivníka, jehož si přese všechno vážil, nebo jako pohanu celého Říma. Zvedl boj proti Ptolemaiovi a podpořil trůnní nároky Kleopatry, která se mezitím vrátila do Egypta. Láska na první pohled mezi jedenadvacetiletou Makedoňankou (která si libovala v kultuře egyptské i hellénistické) a dvaapadesátiletým Římanem měla také své praktické zdroje, nicméně stala se jedním z nejslavnějších milostných vztahů v celých dějinách. Caesar porazil Ptolemaia, jenž v bojích také zahynul, a Kleopatru dosadil na egyptský trůn (někdy se hovoří o Alexandrijské válce: v jejím průběhu byla poškozena i slavná knihovna). Z Egypta Caesar učinil významného římského spojence. Kleopatra porodila Caesarovi syna, pojmenovaného řecky Kaisarión.

19 V r. 47 si Caesar odskočil do Malé Asie a rychlým tažením porazil u Zély pontského krále Farnaka II., jenž se právě pokusil navázat na slavné protiřímské boje svého otce Mithradata VI. O svém vítězství poslal Caesar do Říma efektně stručnou zprávu: Veni, vidi, vici (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem). 7. Caesar diktátorem V r. 46 se Caesar vrátil do Říma a Kleopatru se synem přivezl s sebou. Představil je Římanům v jedinečném triumfálním průvodu, jímž předvedl svou nenahraditelnost a zároveň vyvolal vrásky na čelech mnohých strážců demokracie v římské republice (v Caesarově triumfu byl veden i zajatý keltský náčelník Vercingetorix, kterého pak popravili). Caesar se však mohl vykázat i obrovskou oblibou u lidu, a proto senát nemohl vzdorovat jasným náznakům hrdinovy vůle. Jmenoval Caesara dictatorem na deset let, udělil mu dědičný titul imperator a čestné přízvisko Otec vlasti (Pater patriae). Caesar se též stal nejvyšším knězem (pontifex maximus) a z tohoto titulu provedl reformu kalendáře: sladil kalendář se slunečním rokem s platností od r. 45 (dosud mohli s kalendářem částečně manipulovat kněží a ovlivňovat tím politické dění). Do r. 45 Caesar pronásledoval ještě Pompeiovy stoupence. Jeho syny porazil až ve Španělsku. Tak začala třetí samovláda v Římské říši. V podmínkách diktatury ztrácely demokratické úřady svůj význam. Nelze však přehlížet, že Caesar udělal leccos ve prospěch širokých lidových vrstev. Např. nařídil statkářům zaměstnávat určený počet svobodných pracovníků, čímž bylo omezováno množství otroků a zajišťována obživa pro četné bezzemky. Též usiloval o udělování občanství provinciálům. Caesar odmítl používat titul král (rex), k němuž ho vyzývali někteří spolupracovníci, ale netajil se tím, že s demokratickou podobou říše je konec, protože velké rozměry státu si to žádají. Jenže fanatičtí obhájci republikánského zřízení se mezitím rozhodli. 15. března 44 se vrhli na Caesara přicházejícího do senátu a ubodali ho k smrti. Domnívali se, že Caesarův konec povede k obnovení svrchovanosti senátu a k restauraci republikánských institucí. Do spiknutí bylo zapojeno asi 60 senátorů, v čele stáli Marcus Iunius Brutus a Gaius Cassius Longinus. Brutus byl původně Caesarův přítel, ale údajná Caesarova poslední slova bolesti nad Brutovou zradou "I ty, můj synu! Et tu, mi fili!" jsou zřejmě smyšlena (pokud je přece jen Caesar vyslovil, učinil tak prý řecky). Atentátníci se však těžce zmýlili. Caesarův někdejší spolubojovník Marcus Antonius a Caesarův prasynovec Gaius Iulius Caesar Octavianus se pustili do pronásledování spiklenců s cílem vraždu pomstít (Kleopatra hned po Caesarově zavraždění odjela s Kaisariónem zpátky do Egypta). Antonia všeobecně považovali za budoucího Caesarova nástupce. Oženil se s Octavií, sestrou Octavianovou. Octavianus byl Caesarovým adoptivním synem (odtud získal své nové jméno, původně se jmenoval Gaius Octavius). l) Druhý triumvirát a třetí občanská válka V r. 43 uzavřeli Antonius, Octavianus a další Caesarův přítel Marcus Aemilius Lepidus druhý triumvirát. Tentokrát byl veřejný, triumvirové si ho nechali dodatečně schválit lidovým shromážděním. Nejprve se pokusili odstranit své hlavní odpůrce přímo v Římě: v krátkých, ale krvavých nepokojích byl zavražděn i Cicero, který se stal velkým Antoniovým kritikem. R. 42 Antonius a Octavianus porazili Bruta a Cassia Longina u Filippoi v Makedonii. Oba vůdcové atentátníků spáchali po bitvě sebevraždu. Lepidus byl nejméně ambiciózním triumvirem a ani se nebránil, když na Octavianův popud dostal r. 36 hodnost nejvyššího kněze, která jej vytlačila z triumvirátu i z politiky vůbec. Tím odstartovalo otevřené soupeření mezi zbývajícími dvěma muži. Antonius se vypravil na východ, aby tam dosáhl válečných úspěchů, ale skončil v Egyptě u Kleopatry. Přitažlivá třicátnice uchvátila o třináct let staršího veterána Caesarových tažení natolik,

20 že se už do Říma nevrátil. Oba si užívali střídavě v Alexandrii a v Athénách a uprostřed radovánek všeho druhu plánovali obnovení říše Alexandra Velikého. Marcus Antonius dokonce podnikl tažení proti Parthům a Arménům. V r. 36 si vzal Kleopatru za ženu (Octavie se zřekl). Aby žádaná území rychleji přibývala, Antonius předal Kleopatře část východních oblastí Římské říše. Logickým důsledkem byla v r. 31 trestná výprava s Octavianem v čele (začala Třetí občanská válka v Římě, trvala 32-30). Antonius a Kleopatra se pokusili vzdorovat r. 31 v námořní bitvě u řeckého mysu Aktion, ale byli poraženi. S pronásledovateli v patách se vrátili do Egypta. Antonius se před příchodem Římanů probodl. Kleopatra se ocitla v zajetí a zbyla jí jen perspektiva, že bude vedena v Octavianově římském triumfu, jenž se pro ni stane hrůznou replikou slavného vjezdu s Caesarem před 16 lety. Aby se tomu vyhnula, nechala se uštknout dvěma smrtelně jedovatými hady, které jí opatřily její služebnice. Octavianus vzápětí připojil Egypt k Římské říši jako provincii (v r. 30) a dal zavraždit Kaisarióna. Připočteme-li k Římské říši i země Judsko a Mauretanii, které na ní byly závislé, sahala moc Římanů po anexi Egypta kolem celého Středozemního moře.

STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník

STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník VY_32 _INOVACE_D_ 371 STAROVĚKÉ ŘECKO 1. test pro 6. ročník Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 9. 2. 2013 Datum pilotáže: 18. 2. 2013 Metodika: test je určen k prověření

Více

OVLÁDNUTÍ ITÁLIE. Co bude následovat?

OVLÁDNUTÍ ITÁLIE. Co bude následovat? OVLÁDNUTÍ ITÁLIE Galové 387 př. n. l. v Římě (Kapitol) srov. kdy se poté podaří cizím vojskům vniknout za hradby Říma? Vae victis! jaké poučení z toho pro Římany vyplyne? Řekové (srov. Pyrrhovo vítězství)

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Občanské války, první triumvirát VY_32_INOVACE_11_17

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Občanské války, první triumvirát VY_32_INOVACE_11_17 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Mgr. Hana Zimová a Anna Nováková. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Mgr. Hana Zimová a Anna Nováková. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Mgr. Hana Zimová a Anna Nováková. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

Jak se žilo. ve starověkém. Římě. Mgr. Kateřina Hrbková. Ilustrace: Jan Hora. Nakladatelství a vydavatelství R. www.computermedia.

Jak se žilo. ve starověkém. Římě. Mgr. Kateřina Hrbková. Ilustrace: Jan Hora. Nakladatelství a vydavatelství R. www.computermedia. Jak se žilo ve starověkém Římě Mgr. Kateřina Hrbková Ilustrace: Jan Hora Nakladatelství a vydavatelství R www.computermedia.cz 1 Obsah Etruskové... 6 Počátky Říma...10 Války s Kartágem...12 Město...14

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Starověký Řím. 1) Etruskové. Vznik Říma.

Starověký Řím. 1) Etruskové. Vznik Říma. Starověký Řím 1) Etruskové. Vznik Říma. Osídlení starověké Itálie v 8. století př.n.l. Italikové - indoevropské kmeny. Obývali spíše střed Itálie, ale i Sicílii. Dělili se na mnoho kmenů - Sabinové, Samnité,

Více

TESTY (http://testy.nanic.cz/testy/starovek//)

TESTY (http://testy.nanic.cz/testy/starovek//) Římský bůh vína je Ulixes Rheus Bakchus Římský bůh lásky je Erós Gaia Kupido TESTY (http://testy.nanic.cz/testy/starovek//) Římský bůh podsvětí a bohatství je Uran Pluto Mars Římský bůh lesů a stád je

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B Vznik a vývoj USA v 19. století Eva Mrkvičková, 4. B Vznik 13 britských kolonií na V pobřeží S farmářství, těžba dřeva, rybolov J plantážnictví otroci Kolonie - zdroj levných surovin, odbytiště výrobků

Více

Na základě přečtení pověsti Théseus doplň do textu vynechané výrazy STAROVĚKÁ KRÉTA

Na základě přečtení pověsti Théseus doplň do textu vynechané výrazy STAROVĚKÁ KRÉTA 18 STAROVĚKÁ KRÉTA Na základě přečtení pověsti Théseus doplň do textu vynechané výrazy STAROVĚKÁ KRÉTA Kréta ostrov ve Středozemním moři asi v letech 2500 1500 př. Kr. zde kvetla první evropská civilizace

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Augustus a jeho doba VY_32_INOVACE_11_19. Vladimír Macků macku@gymjev.cz 1.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Augustus a jeho doba VY_32_INOVACE_11_19. Vladimír Macků macku@gymjev.cz 1. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_83 : Šablona: Šablona: Pavlína Sluková VI. Šablona:

Více

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. S2 VY_32_INOVACE_D_379 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 4. 5. 2013 Datum pilotáže: 22. 5. 2013 Metodika: pomocí prezentace, učebnice a mapy seznámit

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Římské právo. Římské právo 1 / 24

Římské právo. Římské právo 1 / 24 Římské právo Jakub Michálek Anna Hlaváčková 19. března 2006 Římské právo 1 / 24 Impérium Lidová shromáždění Plebejové a patriciové Zásady rozhodování Vyšší státní úředníci Král Senát Omezení Senátu Senát

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Autorka: Mgr. Svatava Chrastilová

Autorka: Mgr. Svatava Chrastilová Autorka: Mgr. Svatava Chrastilová Práce s pracovním listem Stoletá válka - Počáteční text je připraven pro žáka, který už alespoň trochu ovládá český jazyk. Důležité věci jsou psané tučně. Neznámá slova

Více

O bozích a lidech (Aeneas, adaptace lit. díla)

O bozích a lidech (Aeneas, adaptace lit. díla) O bozích a lidech (Aeneas, adaptace lit. díla) Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková Datum (období) tvorby: listopad 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: literární výchova práce s literárními texty Tento projekt

Více

Olympští bohové Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_12

Olympští bohové Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_12 Olympští bohové Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_12 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V-2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický

Více

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se KOREA Historie 4. stol. př.n.l. první státní útvary středověk Tři říše (sever, střed, jih) 14. století sjednocení pod dynastií Ri (vládla až do r. 1910) 19. století snahy okolních států a USA zmocnit

Více

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Call for Papers: Rodinné podnikání České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Vila Lanna, V Nových Sadech 1, Praha 6 29. 9. až 1. 10. 2015

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_87 : Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření:

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané.

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané. ZÁMOŘSKÉ OBJEVY 1 První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Kartagiňci, Římané Středověk : Vikingové Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé 2 Příčiny zámořských objevů : hospodářské

Více

A Z kvíz. Pojmy z veřejné správy

A Z kvíz. Pojmy z veřejné správy A Z kvíz Pojmy z veřejné správy Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodickýpokyn SOŠInterDact s.r.o. Most Bc. Ilona

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 291 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 30. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE TROPICKÁ AFRIKA. Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov. Autor práce: Alena Směšná, IX.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE TROPICKÁ AFRIKA. Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov. Autor práce: Alena Směšná, IX. ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov ABSOLVENTSKÁ PRÁCE TROPICKÁ AFRIKA Autor práce: Alena Směšná, IX.C Vedoucí práce: Mgr. Roman Vochozka Školní rok: 2009 2010 2010 Základní

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Žáky

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

VY_32_INOVACE_01_II. /43_Dějepis Život v Římě

VY_32_INOVACE_01_II. /43_Dějepis Život v Římě VY_32_INOVACE_01_II. /43_Dějepis Život v Římě Bohatí aristokraté, velkostatkáři a obchodníci žili ve vilách nedaleko Říma, zároveň vlastnili výstavné domy přímo ve městě. Převážná část obyvatel města žila

Více

DUM č. 8 v sadě. 20. Ze-2 Evropa

DUM č. 8 v sadě. 20. Ze-2 Evropa projekt GML Brno Docens DUM č. 8 v sadě 20. Ze-2 Evropa Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 30.6.2014 Ročník: 2AV, 3AV Anotace DUMu: Evropa. Severní Evropa. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro

Více

URBACT Věstník Srpen 2011 # 8

URBACT Věstník Srpen 2011 # 8 URBACT Věstník Srpen 2011 # 8 AKTUALITY - URBACTu Nástroj pro participativní tvorbu politik Výstupu projektu OPENCities Místní podpůrné skupiny URBACT nástroj pro participativní tvorbu politik Místní podpůrné

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

OBSAH Obsah Úvod Seznam Zkratek Kontext a p edpoklady Instituce Mechanismy Koncepce Československá propaganda a Afrika Alžírsko

OBSAH Obsah Úvod Seznam Zkratek Kontext a p edpoklady Instituce Mechanismy Koncepce Československá propaganda a Afrika Alžírsko OBSAH Obsah 5 Úvod 9 Seznam Zkratek 10 Kontext a předpoklady 13 Rámec: politika Sovětského svazu vůči Africe 13 Rámec: dekolonizace francouzské Afriky 15 Předpoklady československé politiky vůči Africe

Více

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Dějepis 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Kontinent : Evropa. Oblast: Jižní Evropa Itálie

Kontinent : Evropa. Oblast: Jižní Evropa Itálie Kontinent : Evropa Oblast: Jižní Evropa Itálie Stát jižní Evropy Itálie Itálie stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem

Více

Humanismus a renesance (Itálie)

Humanismus a renesance (Itálie) Humanismus a renesance (Itálie) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012) VY_32_INOVACE_VYC27 Hlavní autoři Humanismus a renesance Hlavní autoři Dante Alighieri Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio Niccolò Machiavelli

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz SLAVNOSTI SVOBODY Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz PLZEN OSLAVUJE Tati, co vlastně dneska slavíme? Připomínáme si konec 2. světové války.

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek

Více

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 Město vyvěsí tibetskou vlajku rok 2013 54. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu v neděli 10. 3. 2013 vyvěšení

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Charakteristika Jedná se o nejvýznamnější, hospodářsky nejvyspělejší, nejhustěji obydlenou oblast Evropy Oblast leží v mírném, oceánském podnebném pásu Převažují nížiny

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Kain a Ábel (Gn 4,1-16)

Kain a Ábel (Gn 4,1-16) Kain a Ábel (Gn 4,1-16) 4:1 I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina." 2 Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí,

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 22 Evropské pobřeží Pro potřeby

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Dějepis, devátý ročník. Předmět: Číslo DUM: Autor materiálu:

Zařazení materiálu: Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Dějepis, devátý ročník. Předmět: Číslo DUM: Autor materiálu: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař ZAHRANIČNÍ POLITIKA Sňatková Vydání Karel politika zlaté buly pro říši jako Římský král a císař SŇATKOVÁ POLITIKA Sňatková politika začíná již u Karlova dědečka hraběte Jindřicha Lucemburského. Oženil

Více

Opinicus international s.r.o.

Opinicus international s.r.o. Opinicus international s.r.o. Strategická analýza Poradenství Influence 1 Strategická analýza Rozumět prostředí Dáme Vám klíče k pochopení událostí. «PRO TOHO, KDO NEVÍ, KAM PLUJE, JE KAŽDÝ VÍTR ŠPATNÝ»

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Ulrich Fellmeth: Die Wirtschaft der antiken Welt

Ulrich Fellmeth: Die Wirtschaft der antiken Welt Veronika Elšíková Ústav pro pravěk a RDD UK v Praze FF 2010/2011 Zimní semestr Ulrich Fellmeth: Die Wirtschaft der antiken Welt Ulrich Fellmeth (* 10. prosince 1954 v Ludwigsburg) je německý historik,

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

DUM č. 9 v sadě. 20. Ze-2 Evropa

DUM č. 9 v sadě. 20. Ze-2 Evropa projekt GML Brno Docens DUM č. 9 v sadě 20. Ze-2 Evropa Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 30.6.2014 Ročník: 2AV, 3AV Anotace DUMu: Evropa. Západní Evropa Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Nová budova Národní knihovny Názory obyvatel České republiky a Prahy

Nová budova Národní knihovny Názory obyvatel České republiky a Prahy Nová budova Národní knihovny Názory obyvatel České republiky a Prahy Prezentace STEM pro MHMP 8. 11. 27 Základní informace o průzkumech Prezentované výsledky vycházejí ze dvou bleskových výzkumů veřejného

Více

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií)

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Výběr vhodných destinací pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí. Úvod

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO CÍL: Seznámení se Spolkovou republikou Německo. Spolupráce učitel-žák, zapojení žáků při výkladu nové látky. Využití vlastivědné mapy a práce na PC. Zapojení zábavných prvků

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více