:05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU

Transkript

1 :05 1/5 ALBÁNCI V ŘECKU ALBÁNCI V ŘECKU 1) Vlajka Albánie 2) Vlajka Řecka. 1. ÚVOD Albánci v Řecku jsou příkladem velké alochtonní minority, která nemá přesně vymezenou oblast pobytu a žije po celé zemi včetně přilehlých ostrovů. Albánci emigrovali do Řecka po druhé světové válce a to převážně z ekonomických důvodů. V tu dobu byla v Řecku malá nezaměstnanost a bylo dost volných pracovních pozic, které byly výrazně lépe placené, než v jejich domácí zemi v Albánii. Nejvyšší zaznamenaný počet Albánců v Řecku byl kolem 1 milionu, dnes jejich počet čítá kolem 600 tisíc s klesající tendencí. Tu zapříčinila dnešní nezaměstnanost v Řecku a výrazný ekonomický úpadek, jak je možné se dozvědět z rozhovorů s respondenty, Albánci se opět vrací do své rodné země, například do hl. města Tirany, kde se dá snáze sehnat práce. Albánci se potýkali s problémy, se kterými se potýká každá větší minorita, současně s jejich příchodem do Řecka stoupla výrazně kriminalita, která byla přisuzována jim - v Řecku neměla do té chvíle tak vysoká kriminalita obdoby. Albánci také čelili nařčení z toho, že přebírají Řekům práci ačkoli jsou Albánci pracovitější a pomohli tak v rámci možností zemi k ekonomickému progresu. Vztah mezi Albánci a Řeky byl zpočátku dost napjatý, ale s postupnou asimilací mladší generace Albánců, se napětí začalo snižovat a tak dnešní mladá generace Albánců je (zřejmě až na výjimky) brána okolím pozitivněji. Ačkoli jejich rodný jazyk je albánština, popřípadě ještě kosovština, naučit se mluvit řecky pro ně není problém a tak většina Albánců umí mluvit řecky plynule. Tato práce se sestává z 2 hlavních částí. První část, teoretická, se zaobíra geografickým vymezením, ale především kulturou, náboženstvím a jazykem Albánců v Řecku. Druhá část se opírá o vlastní výzkum. Zde byl kladen důraz na výzkumné otázky a snaha zajistit univerzální obraz z pohledů majority na minoritu, minority na majoritu a z externího pohledu. 2. CÍL PRÁCE Cílem je analyzovat albánskou menšinu v Řecku, vymezit jejich specifika. Výzkum se především zabýval náboženstvím, migračními vlnami a kulturou. Pro lepší upřesnění tématu slouží následující výzkumné podotázky: Výzkumné podotázky:

2 Last update: :27 albanci_v_recku - Jaké jsou vztahy mezi Albánci a Řeky? - Jaký je pohled Albánců žijících v Řecku, na Řeky? (pohled minority na majoritu) - Jaký je pohled Řeků, na Albánce, žijící v Řecku? (pohled majority na minoritu) - Jaký je pohled Albánců žijících v Albánii, na Albánce, žijící v Řecku? (externí pohled) 3. METODOLOGIE V této práci je použita převážně kvalitativní technika sběru dat, která je doplněná o kvantitativní údaje, aby byla zajištěna co největší objektivita a platnost. Hlavní technika sběru dat pro získání výzkumné otázky byly semistandardizované rozhovory s respondenty. Pro rozhovor je typické, že dotazovatel má předem připravené hlavní otázky, které pokládá dotazovanému. Oproti standardizovanému rozhovoru jsou pokládány v průběhu rozhovoru další doplňující otázky, které rozvíjejí respondentovu odpověď, díky kterým je získáno více informací a dat. Dále byla použita metoda studia dokumentů. Ta byla použita hlavně pro teoretickou část práce. Studium dokumentů, ať už v knižní podobě, nebo na internetu, patří mezi neinvazivní (neobtěžující) techniky sběru dat. Jejím úkolem je uvedení výzkumníka do daného tématu a seznámit ho s nezbytnými informacemi, které pak následně zpracovává, ověřuje či rozšiřuje. Zamezí opakovanému výzkumu, a pokládání již vyvrácených či nesprávných hypotéz. 3) Práce obsahuje také několik statistických dat vydávaných příslušnými statistickými úřady a jinými orgány. Průběh terénního výzkumu Díky našim známostem ve Velké Británii, kde se rovněž vyskytuje velká populace Albánců, jsme získali kontakty na tuto minoritu. Konkrétně na naší hlavní respondetku Fabi. Provedli jsme tři semistandardizované rozhovory s respondenty, kteří mají různý vztah k řecké majoritě. Bylo zamezeno chybnému pokládání otázek, jako může být např. sugestivní otázky, dvojité otázky či komplexní otázky. První rozhovor byl uskutečněn s respondentkou jménem Fabi, který nám poskytl pohled očima menšinové Albánky, žijící v Řecku. Vzhledem k tomu, že v Albánii žije celých 17 let, dala se její výpověď pokládat za objektivní a pravdivou. Rozhovor byl uskutečněn díky sociální síti Facebook, což náš výzkum ochudilo o nonverbální reakce na pokládané otázky. Ovšem díky doplňujícím otázkám, se i přes tuto bariéru podařilo získat dostatečný objem dat. Po skončení jsme od Fabi obdrželi kontakt na dalšího respondenta, který nám vstřícně poskytl rozhovor. Další rozhovor byl proveden přes mobilní telefon s Albáncem jménem Ermal, který žije v Albánii. Jeho výpověď nám poskytla náhled na Albánce, kteří emigrovali do Řecka. Díky telefonickému rozhovoru bylo možné slyšet změny tónu hlasu, a tím lépe porozumět jeho pocitům. Poslední rozhovor proběhl opět díky sociální síti Facebook, s řeckým respondentem jménem Tasos, který žije na ostrově Korfu. Na ostrově Korfu žije značná část Albánců, což nám poskytlo náhled na Printed on :05

3 :05 3/5 ALBÁNCI V ŘECKU dané téma z jiného úhlu. Vzhledem k velmi dobré znalosti anglického jazyka nebyl problém v porozumění a pochopení otázek i odpovědí v rozhovorech. 4. LITERÁRNÍ REŠERŠE O Albáncích v Řecku se například zmiňuje Leoš Šatava v knížce Národnostní menšiny v Evropě. Ten dělí Albánce, respektive Arvanity, na dvě skupiny, a to autochtonní obyvatelstvo a potomky obyvatel ze 14. století, kteří zakládaly osady. Jejich centrem především byli: Atika, Boiótie, Argolis na Peloponésu a ostrovy Euboia, Hydra a Andros. K roku 1920 tu údajně žilo Albánců. V této lokaci jsou doposud dodržovány některé kulturní zvláštnosti a udržuje se částečně i jazyk a vědomí specifického původu. Druhou skupinu tvoří přesah albánského, toskickými dialekty hovořícího obyvatelstva v kraji zvaném Čameria v Epiru v okolí jsou města jako: Filiates, Paramythia, Égumenitsa, Preveza a Filíppias. Přesný počet těchto obyvatel není známý a odhady se velmi liší. Na počátku 20. let byla tato skupina početnější, ale jelikož velká část vyznávala islám okolo 60 tisíc jich vysídlilo při výměnné akci obyvatelstva v letech do Turecka. V průběhu druhé světové války odešlo tisíc lidí. V Řecku nemají Albánci statut národnostní menšiny, v různých obdobích se projevovaly dokonce i silné snahy o jejich asimilaci. 4) Podle Hartové může za rozkol Osmanská říše. Je to rovněž hlavní důvod proč mají Albánci jiné vyznání než Řekové. Sama říká, že každý kdo si chce migraci usnadit předje buď na jinou víru nebo si změní jméno. Připomněla jeden incident během fotbalového zápasu, Řecka proti Albánii, kdy řečtí fanoušci skandovali Nemáte stát, nemáte lidi, co tu děláte na tomto hřišti? 5) 5. TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části práce je čtenář seznámen s geografickým vymezením Řecka a právě sousedící Albánií. Dále se bude stručně mluvit o albánském jazyku, jejich kultuře, náboženství a o migračních zlomech, protože díky jednomu z nich se Albánci v Řecku právě ocitli. Geografie Tato část práce se zaměřuje na geografické vymezení těchto států. Albánie i Řecko patří svou polohou do jihovýchodní Evropy. Oba státy leží na Balkánském poloostrově. Řecko se skládá z pevninské části a několika přilehlých ostrovů. Pro Řecko jsou ještě mimo Albánie další sousedící státy a to Makedonie, Bulharsko a vzdáleně Turecko (v kontextu s Albánci v Řecku). Obrázek - Geografická poloha Řecka a Albánie a mapa území Řecka, kde je zachována Albánština:

4 Last update: :27 albanci_v_recku 6) 7) Řecko bylo díky své poloze pro Albánce vždy výhodnou destinací.již v minulosti zde docházelo k udržování vztahů zvláště kvůli společnému obchodování. Řekové na území dnešní Albánie stavěli své kolonie a hranice mezi Řeckem a Albánií byla často velmi nejistá a mnohokrát změněna. Historie Původní předci dnešních Albánců jsou kmeny Ilyrů. Ti zde žili již v době bronzové. Ve starověku se dostali do kontaktu s vyspělými Řeky, kteří Ilyry později začali vytlačovat a kteří si zde, především na pobřeží, zakládali svá sídla. Tento styk zajistil Albáncům hospodářský i kulturní rozvoj. V tuto dobu vzniky přístavy, mnohé pevnosti, akvadukty a silnice. Těžila se měď, stříbro a asfalt. Z této doby například pochází též i Butrint, město na jihu země, jež je dnes památkou UNESCO. Ilyrská království existovala ještě ve 3. století př. n. l.; a stále soupeřila s Řeky. Sjednotitelem mnohých Ilyrských vládců Printed on :05

5 :05 5/5 ALBÁNCI V ŘECKU se stal král Agron, který ovládal před koncem 3. století př. n. l. oblasti severu dnešní Albánie, Černou Horu a Hercegovinu. Po jeho smrti však jeho nástupce porazili Římané. 8) Kolaps komunistického režimu v Albánii po roce 1990 vedl k zjevnému napětí mezi Řeckem a Albánií. Na jednu stranu způsobil masivní nelegální přistěhovalectví do Řecka a na stranu druhou, se začaly objevovat otázky týkající se bezpečnosti řecké minority v jižní Albánii. 9) Kultura Albánci v Řecku dokazují své velké asimilační schopnosti i v oblasti kultury. Bohužel, kvůli velkému nedostatku přímých informací se zde muselo vycházet z rozhovoru s respondentkou albánského původu Fabi, kterému bude sice věnována pozornost v jiné kapitole, ale zde posloužil k vytvoření předpokladu. Až na uzavřenější albánské muslimské komunity, v Řecku Albánci své svátky neslaví a nedodržují zvyky své mateřské zěmě - zkrátka, cítí se být jako Řekové. Řecká divadelní komedie In-Laws from Tirana 10) Hru napsali Thanasis Papathanasiou a Michalis Reppas, začátkem roku 2011 oslavila přes 500 vystoupení a prodaných lístků. Zajímavostí je, že tato hra připoutala nemalou pozornost Albánců a albánských novin, časopisů, které udělali rozhovor s herci ze kterého vyplynulo, že tuto hru si s velkým nadšením užívají obzvláště Albánci v Řecku. Nikdo nečekal takový úspěch. Trailer - In-Laws from Tirana