Příloha DC Analýza nákladů spojených s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotních lokalitách

Transkript

1 Příloha DC Analýza nákladů spojených s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotních lokalitách Dílčím cílem 1.6 je analýza nabídkové strany rekreace v přírodě. Jsou v ní zkoumány náklady spojené s poskytováním možnosti rekreace v pilotní lokalitě NP Šumava. V rámci odhadu nabídkové strany rekreace v přírodě jsou analyzovány náklady spojené s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotní lokalitě. Informace o nákladech slouží především pro parametrizaci optimalizačního modelu, jehož cílem je maximalizovat společenský blahobyt spojený se vstupem do národního parku Šumava (či jednotlivých lokalit v NP, jako jsou jednotlivé slatě či jezera). Optimalizace zahrnuje jak poptávkovou stranu rekreace v přírodě (křivka poptávky je tvořena křivkou mezního užitku z rekreace), tak nabídkovou stranu rekreace přírodě (křivka nabídky je tvořena křivkou mezních nákladů na rekreaci). Optimalizační analýza pracuje s tzv. mezními náklady na rekreaci, tj. náklady, které národní park (v případě mezních soukromých nákladů) či společnost (v případě mezních společenských nákladů) vynakládá na další dodatečnou návštěvu dalšího rekreanta v parku. Vzhledem k omezeným informacím o skutečném průběhu křivky celkových nákladů vzhledem k počtu rekreantů jsou často předpokládány konstantní mezní náklady (Alpízar, 2006). Jsou zjišťovány následující typy nákladů: celkové náklady na rekreaci variabilní náklady na rekreaci fixní náklady na rekreaci Jelikož je pro odhad křivek nákladů v souvislosti s počtem návštěvníků nutné znát i počet návštěvníků, na který je daná suma nákladů vynakládána, a tento údaj není vždy k dispozici pro různé geografické části národního parku (viz výstup DC 1.7), je analýza nákladovosti diskutována na dvou geografických úrovních: úroveň NP Šumava, úroveň jednotlivých slatí a jezer, které jsou předmětem výzkumu. Jsou zjišťována historická data o nákladech za posledních 2-5 let. Jsou zjišťovány roční náklady, jelikož podrobnější časové členění není u většiny subjektů k dispozici. Náklady jsou členěny podle typologie z hlediska jejich vztahu k turismu (viz následující text), a sloučeny do položek, které jsou popsány dále v textu. Oproti dosavadním studiím (Alpízar, 2006; Malina, 2011) jsou v této studii zjišťovány údaje o nákladovosti turismu ve volné přírodě nejen od správy zkoumaného národního parku, ale také od ostatních subjektů, aby bylo možné institucionálně určit, kdo kromě Správy NP a CHKO přispívá k rekreačnímu užitku návštěvníků parku. Údaje jsou zjišťovány od následujících subjektů: Správa NP a CHKO Šumava Obce v NP Šumava Klub českých turistů 1

2 Dotace na akce Správ NP a CHKO - úroveň ČR Dotace na akce Správ NP a CHKO - z EU Příspěvky od krajů na akce Správ NP a CHKO Analýza nákladů zahrnuje několik typů nákladů z hlediska vztahu nákladů k turismu, které jsou popsány a diskutovány v následujícím textu. Náklady na poskytování možnosti rekreace jsou hrazeny různými subjekty a souvisí s turismem buď přímo, či nepřímo. Existují také náklady, které neprocházejí trhem, tzv. externí náklady turismu. 1. Typologie nákladů z hlediska jejich vztahu k turismu Pro zjištění nákladovosti turismu a přesnější vymezení obsahu zjišťovaných dat od jednotlivých subjektů (a harmonizaci obsahu dat získaných od jednotlivých subjektů) byly náklady spojené s ochranou přírody ve vztahu k turismu rozděleny na dvě základní skupiny: náklady přímo související s turismem a náklady nepřímo související s turismem Náklady přímo související s turismem Náklady přímo související s turismem jsou náklady, jejichž účelem je přímo působit na návštěvníky (a jejich užitek z návštěvy chráněného území), a příjemcem benefitů z akcí realizovaných skrze tyto náklady jsou zcela či především rekreanti. Všechny položky nákladů přímo souvisejících s turismem je nutné zahrnout do optimalizace. Náklady přímo související s turismem lze dále dělit podle toho, jak souvisí s objemem návštěvníků, a to na fixní a variabilní náklady (v tomto členění vstupují do optimalizačního modelu). Zatímco fixní náklady se nemění s objemem návštěvníků (do určitého objemu, po jehož překročení se mění skokově), variabilní náklady přímo závisí na počtu návštěvníků a mění se s počtem návštěv parku. Praktické odlišení fixních a variabilních nákladů je relativně problematické (Alpízar, 2006) a závisí na uvažovaném časovém období. Teoreticky, ve velmi dlouhém období (desítky let) mohou být v podstatě všechny náklady vnímány jako variabilní; většina analýz probíhá v krátkém období (do 1 roku) či střednědobém (1-5 let), kdy je rozdělení na fixní a variabilní náklady aplikováno. Příklady nákladů přímo souvisejících s turismem vznikajících jednotlivým subjektům jsou následující: a) Správa NP a CHKO Šumava Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Informační a strážní služba (platy, cestovní náhrady, automobily - pořízení, odpisy, PHM apod.) Údržby a opravy komunikací a cest, lávek apod. Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba 2

3 Zelené autobusy na Šumavě - provoz linek, publicita a VŘ Provoz nouzových nocovišť Provoz parkovišť Zaparkuj a jdi dál Pořádání výstav, akcí se zaměřením na turisty apod. (mimo akce pořádané v IS a SEV) Publikace pro návštěvníky, provoz webových stránek b) Obce v NP Šumava Turistická infrastruktura (značení, lavičky apod.) na katastru obce placené z obecního rozpočtu Informační centra obcí - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Pořádání výstav, akcí se zaměřením na turisty apod. c) Klub českých turistů Turistické značení - pořizování a údržba (pěší trasy, cyklotrasy, cykloturistické trasy, hipotrasy) Organizace pochodů a turistických akcí v území NP Šumava Tisk map pro území NP Šumava 1.2. Náklady nepřímo související s turismem Náklady nepřímo související s turismem zahrnují ty náklady, které mají podpůrný efekt na užitek návštěvníků z rekreace v NP Šumava, ale nesouvisejí přímo, výhradně a pouze s rekreací v lokalitě. Kromě rekreantů vznikají přínosy i jiným beneficientům, jako jsou rezidenti, či lidé, kteří lokalitu fyzicky nenavštěvují, ale s jejím stavem mají spojenu určitou (neužitnou) hodnotu. Také tyto náklady lze členit na fixní a variabilní. Zahrnutí těchto položek nákladů do optimalizace je však diskutabilní, neboť je problematické určit, jakým poměrem vznikají přínosy z akcí realizovaných s vynaložením těchto nákladů rekreantům versus ostatním beneficientům. Příklady nákladů nepřímo souvisejících s turismem vznikajících jednotlivým subjektům jsou následující: a) Správa NP a CHKO Šumava Náklady na zachování a zlepšení stavu ekosystémů (příjemcem přínosů z realizace těchto opatření nejsou pouze návštěvníci lokality) b) Obce v NP Šumava Údržby a opravy komunikací a cest Provoz parkovišť c) Klub českých turistů ze své podstaty KČT nemá náklady nepřímo související s turismem 3

4 1.3. Externí náklady související s turismem Kromě nákladů, které společnost vynakládá na možnost rekreace v chráněných územích, a které jsou přímo odvoditelné z trhu, mohou v souvislosti s turismem v chráněných územích vznikat také méně patrné, tzv. externí náklady. Jedná se o efekty vznikající zejména při nadměrné navštěvovanosti území, kdy je překročena tzv. únosná kapacita území (carrying capacity). Turismus může negativně ovlivnit širokou škálu ekosystémových funkcí, které při překročení kapacity mohou vést až ke ztrátě stability celého ekosystému. Jedná se například o negativní dopad na rušení zvěře (Ceballos-Lascurain, 1996), sešlap vegetace (Málková, 2005), zvýšenou erozi apod. Tyto efekty jsou jednak spojeny se zvýšenou nákladovostí zachování stavu chráněného území ze strany správy CHKO či NP, jednak mají zpětný negativní dopad na užitek rekreantů z návštěvy chráněného území. Vyčíslení těchto nákladů je velmi problematické, jelikož již samotný vztah mezi počtem návštěvníků a daným dopadem na ekosystém se liší lokalitu od lokality a byl zkoumán pouze pro několik území v ČR. Předchozí studie zabývající se optimalizací předpokládaly z důvodu nedostatku dat nulové mezní externí efekty návštěvnosti (Alpízar, 2006; Malina, 2011) 1. Pro NP Šumava dosud neexistuje monetární odhad externích efektů návštěvnosti, v optimalizaci bude proto analogicky přijat předpoklad o nulové úrovni mezních externích efektů návštěvnosti, pro citlivostní analýzu lze testovat několik úrovní konstantních mezních externích nákladů. 2. Data o nákladech souvisejících s turismem Z geografického hlediska byly zjišťovány náklady spojené s turismem ve 2 úrovních: úroveň celého národního parku Šumava, úroveň jednotlivých slatí/jezer, které jsou předmětem výzkumu (Jezerní slať, Tříjezerní slať a Prášilské jezero). Geografické vymezení jednotlivých slatí a jezer, které jsou předmětem výzkumu, je definováno následujícím způsobem: Jezerní slať a nejbližší okolí Nejbližším okolím rozumíme přístupovou stezku k Jezerní slati od silnice (vč. povalového chodníku a rozhledny na Jezerní slať) a parkoviště u slati. Tříjezerní slať a nejbližší okolí Nejbližším okolím rozumíme přístupovou stezku k Tříjezerní slati od turistického rozcestí "Tříjezerní slať" před slatí (vč. povalového chodníku). 1 Ze stejného důvodu bylo také přepokládáno, že i mezní externí přínosy z návštěvnosti, které vznikají především jako příjmy z turismu v oblasti, jsou nulové. 4

5 Prášilské jezero a nejbližší okolí Nejbližším okolím rozumíme přístupovou stezku od posezení pod Prášilským jezerem; včetně červené turistické stezky vedoucí na slať od rozcestí Liščí díry Správa NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava je podle zjištěných údajů nejdůležitějším subjektem co do objemu vynaložených nákladů souvisejících s turismem. Co se týče investic do rekreační infrastruktury, v posledních 5 letech byla vybudována 2 informační střediska v národním parku (Borová Lada, Srní) (Ročenky Správy NP a CHKO Šumava ) a rekonstruována informační střediska Kvilda a Svinná Lada. Každoročně dochází k obnovám několika turistických chodníků a lávek (v roce 2014 byla například financována obnova lávky Černý kříž přes Studenou Vltavu a Mravenčí stezka ve Stožci) (Ibid.). V oblasti dopravy financuje NP a CHKO Šumava záchytná parkoviště Zaparkuj a jdi dál - západní a jižní část Šumavy byla vybavena parkovišti v letech NP a CHKO Šumava investuje také do dopravní infrastruktury Zelených autobusů - z poslední investice v roce 2012 byla zbudována nová autobusová zastávka Bučina (Ibid.). Kromě Správy NP a CHKO se na nákladech podílí jednotlivé kraje a ministerstvo pro místní rozvoj. Na provoz zelených autobusů přispívají Plzeňský a Jihočeský kraj a obce v NP Šumava. Investice jsou podporovány z fondů EU (zejména OPŽP, dále ERDF, IOP a program přeshraniční spolupráce ČR- Bavorsko) a z programů na národní úrovni administrovaných Státním fondem životního prostředí. Běžné výdaje související s rekreací zahrnují především s údržbou infrastruktury v terénu (značení naučných stezek, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.), provozem nouzových nocovišť a parkovišť (úklid, opravy vybavení apod.), každodenním provozem informační a strážní služby, informačních středisek a středisek ekologické výchovy a pořádáním akcí pro turisty (vycházky, výstavy apod.) Průzkumem na Správě NP Šumava bylo zjištěno, že neexistuje expertní odhad managementu parku o výši nákladů, které Správa NP a CHKO Šumava vynakládá na 1 návštěvu 1 návštěvníka v národním parku či v určité lokalitě v NP (jednotlivé slatě a jezera), a to ani nákladů celkových, ani variabilních. Následující tabulky 1-4 obsahují nákladovost turismu v celém území národního parku a jednotlivých slatí a jezer, které jsou předmětem výzkumu. Jsou uvedeny pouze náklady přímo související s turismem. 5

6 Tab 1: Nákladovost turismu v NP Šumava z pohledu Správy NP a CHKO Šumava - náklady přímo související s turismem (v tis. Kč) Typ nákladů/rok Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Dotace - Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Informační a strážní služba (platy, cestovní náhrady, automobily - pořízení, odpisy, PHM apod.) Údržby a opravy komunikací a cest, lávek apod Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Dotace - Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Zelené autobusy - provoz linek, publicita a VŘ Dotace a příspěvky od krajů a obcí - Zelené autobusy Provoz nouzových nocovišť Provoz parkovišť Zaparkuj a jdi dál Pořádání výstav, akcí se zaměřením na turisty apod. (mimo akce pořádané v IS a SEV) Publikace pro návštěvníky, provoz webových stránek Celkem náklady přímo související s turismem Zdroj: Data poskytnuta Správou NP a CHKO Šumava (2014); Ročenky Správy NP a CHKO Šumava ( ) 6

7 Tab 2: Nákladovost turismu v lokalitě Jezerní slať a nejbližší okolí z pohledu Správy NP a CHKO Šumava - náklady přímo související s turismem (v tis. Kč) Typ nákladů/rok Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Dotace - Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Informační a strážní služba (platy, cestovní náhrady, automobily - pořízení, odpisy, PHM apod.) Údržby a opravy komunikací a cest, lávek apod Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Dotace - Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Zelené autobusy - provoz linek, publicita a VŘ Dotace a příspěvky od krajů a obcí - Zelené autobusy Provoz nouzových nocovišť Provoz parkovišť Zaparkuj a jdi dál Pořádání výstav, akcí se zaměřením na turisty apod. (mimo akce pořádané v IS a SEV) Publikace pro návštěvníky, provoz webových stránek Celkem náklady přímo související s turismem Zdroj: Data poskytnuta Správou NP a CHKO Šumava (2014); Ročenky Správy NP a CHKO Šumava ( ) 7

8 Tab 3: Nákladovost turismu v lokalitě Tříjezerní slať a nejbližší okolí z pohledu Správy NP a CHKO Šumava - náklady přímo související s turismem (v tis. Kč) Typ nákladů/rok Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Dotace - Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Informační a strážní služba (platy, cestovní náhrady, automobily - pořízení, odpisy, PHM apod.) Údržby a opravy komunikací a cest, lávek apod Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Dotace - Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Zelené autobusy - provoz linek, publicita a VŘ Dotace a příspěvky od krajů a obcí - Zelené autobusy Provoz nouzových nocovišť Provoz parkovišť Zaparkuj a jdi dál Pořádání výstav, akcí se zaměřením na turisty apod. (mimo akce pořádané v IS a SEV) Publikace pro návštěvníky, provoz webových stránek Celkem náklady přímo související s turismem Zdroj: Data poskytnuta Správou NP a CHKO Šumava (2014); Ročenky Správy NP a CHKO Šumava ( ) 8

9 Tab 4: Nákladovost turismu v lokalitě Prášilské jezero a nejbližší okolí z pohledu Správy NP a CHKO Šumava - náklady přímo související s turismem (v tis. Kč) Typ nákladů/rok Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Dotace - Informační střediska Správy (IS a SEV) - provoz, akce ve střediscích, expozice ve střediscích, mzdy pracovníků, opravy budov Informační a strážní služba (platy, cestovní náhrady, automobily - pořízení, odpisy, PHM apod.) Údržby a opravy komunikací a cest, lávek apod Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Dotace - Turistická infrastruktura (značení, infocedule, lavičky, přístřešky, vyhlídky, fotopointy, mobilní WC, traumatologické body apod.) - pořizování a údržba Zelené autobusy - provoz linek, publicita a VŘ Dotace a příspěvky od krajů a obcí - Zelené autobusy Provoz nouzových nocovišť Provoz parkovišť Zaparkuj a jdi dál Pořádání výstav, akcí se zaměřením na turisty apod. (mimo akce pořádané v IS a SEV) Publikace pro návštěvníky, provoz webových stránek Celkem náklady přímo související s turismem Zdroj: Data poskytnuta Správou NP a CHKO Šumava (2014); Ročenky Správy NP a CHKO Šumava ( ) 9

10 3.2. Obce v NP Šumava Přímé náklady související s turismem na katastrálním území obcí jsou vysoké v obcích, které provozují vlastní informační středisko (Modrava, Horská Kvilda, Prášily, Srní), případně provozují další návštěvnická centra (Modrava - Dřevák a Spolkový dům). V ostatních obcích jsou relativně nízké (většinou v řádu desítek až stovek tisíc ročně) a odvíjejí se především od toho, jaké jsou v daném roce výdaje na turistickou infrastrukturu financované obcí (značení a lavičky jsou většinou obnovovány jednou za 4-5 let, naopak výdaje spojené se spolufinancováním cyklobusů, zimní údržbou parkovišť a lyžařských tras jsou každoroční) a dále podle počtu akcí pro návštěvníky, které jsou pořádány jednotlivými obcemi (např. Borová Lada - Anenská pouť; v Kvildě se jedná ročně o cca 4 větší akce a několik menších). Hospodaření obcí se v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě sleduje především z hlediska tvorby rozpočtových zdrojů obce, tedy příjmů a výdajů (tj. peněžních toků, nikoli výnosů a nákladů jakožto hmotných toků v peněžním vyjádření). Výkazy zisků a ztrát jsou pro obce spíše doplňkovou informací. Mezi náklady a výdaji může existovat časová nesouslednost, zejména u kapitálových výdajů na pořízení dlouhodobého odepisovaného majetku či u úhrad závazků z minulých let. U většiny běžných výdajů lze předpokládat, že v rámci jednoho roku, za který jsou údaje poskytnuty, vznikne jak výdaj, tak s ním spojený náklad. Následující tabulka shrnuje výdaje obcí, které se celým katastrálním územím nacházejí v národním parku Šumava. Údaje v tabulce jsou sumy výdajů přímo související s turismem za poslední 2 roky. Zdrojem dat je jednak dotazníkové šetření, v němž byla data doplňována do formuláře zástupci obecních úřadů uvedených obcí; tyto údaje jsou doplněny daty MFČR. Pro získání dat od obecních úřadů obcí v NP Šumava byl obcím poskytnut formulář obsahující členění nákladů ve smyslu kapitol 1.1 a 1.2 s upozorněním na rozlišení běžných a kapitálových výdajů, a vlastních výdajů v rozlišení od zdrojů z rozpočtů jiných úrovní. Obecní úřady nereportují pro své účely data v této podobě a je vždy nutné, aby požadovaná data rozklíčovaly z jednotlivých účetních operací daného roku. I přes existenci Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je poskytnutí podrobných a komplexních informací za několik uplynulých let zpět pro některé obce s větším počtem účetních operací za rok velmi obtížné s ohledem na dostupnou kapacitu lidských zdrojů obecního úřadu. Z toho důvodu byla data doplněna daty z MFČR. 10

11 Tab. 5: Náklady související s turismem v obcích NP Šumava (v Kč) Obec Údaje od OÚ Údaje MFČR Údaje z OÚ Údaje MFČR Modrava Kvilda Horská Kvilda Prášily Stožec Srní Borová Lada Zdroj: data získaná z OÚ uvedených obcí; vlastní analýza na základě dat z MFČR (2014) Údaje z MFČR jsou sestaveny následujícím způsobem: Výdaje přímo související s rekreací jsou součtem následujících položek odvětvového třídění rozpočtové skladby výdajů: vnitřní obchod cestovní ruch ostatní záležitosti pozemních komunikací činnosti muzeí a galerií výstavní činnosti v kultuře ostatní záležitosti kultury Zatímco tato skladba výdajů přímo souvisejících s rekreací zahrnuje výdaje obce na veškeré akce pro návštěvníky konané v obci, naopak nemusí nutně zahrnovat veškeré náklady na provoz informačního střediska (případně dalších prostor pro návštěvníky, jako je například Dřevák a Spolkový dům na Modravě), které z ostatních položek rozpočtové skladby nelze rozklíčovat to je příčinou velkého rozdílu mezi daty z OÚ a daty z MFČR pro obec Modrava. Jak je patrné z porovnání dat OÚ a MFČR (tabulka 5), výdaje spojené s rekreací reportované ostatními obcemi jsou oproti datům MFČR podhodnoceny. Je to z toho důvodu, že obce reportují z požadovaných výdajů zejména běžné výdaje spojené s realizováním akcí pro návštěvníky (výstavy, poutě apod.) v průběhu roku. 11

12 Výdaje nepřímo související s rekreací jsou součtem následujících položek odvětvového třídění rozpočtové skladby výdajů: 22 - Doprava (včetně položky 2221 provoz veřejné silniční dopravy) zachování a obnova kulturních památek pořízení, zachování a obnova hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí ostatní činnosti v záležitostech kultury, církví a sdělovacích prostředků zájmová činnost v kultuře ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků sportovní zařízení v majetku obcí ostatní tělovýchovná činnost využití volného času dětí a mládeže ostatní zájmová činnost a rekreace protierozní, protilavinová a protipožární ochrana péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny ekologická výchova a osvěta 12

13 Typ výdajů/ výdaje (v tis. Kč) 2014(do 30.9.) Tab. 6: Rozklíčování ročních výdajů obcí podle typu výdajů (v tis. Kč) Modrava Kvilda Horská Kvilda Prášily 2014(do 30.9.) 2014(do 30.9.) 2014(do 30.9.) Přímo související s rekreací Nepřímo související s rekreací Běžné Kapitálové Celkem Běžné Kapitálové Celkem Typ výdajů/ výdaje (v tis. Kč) 2014(do 30.9.) Stožec Srní Borová Lada 2014(do 30.9.) 2014(do 30.9.) Přímo související s rekreací Nepřímo související s rekreací Běžné Kapitálové Celkem Běžné Kapitálové Celkem Zdroj: Vlastní zpracování dat MFČR (2014) 13

14 3.3. Klub českých turistů Klub českých turistů financuje značení turistických tras na území ČR. Jedná se o trasy pěší, cyklotrasy a cykloturistické trasy a hipotrasy 2. Financování turistického značení v ČR neprobíhá z vlastních prostředků KČT, podílí se na nich jednotlivé kraje a ministerstvo pro místní rozvoj. KČT eviduje většinu nákladů podle jednotlivých značkařských obvodů (většinou se jedná o okresy), vrámci těchto oblastí nedokáže dále diferencovat. Náklady na materiál pro značení jsou evidovány pro celé kraje. Z toho důvodu byly poskytnuty data pouze pro celé území národního parku Šumava a nikoli pro jednotlivé slatě a jezera na Šumavě. KČT eviduje náklady pro NP Šumava zvlášť i přes to, že se nejedná o jednotný značkařský obvod, a to z toho důvodu, že Správa NP a CHKO Šumava poskytuje 40% dotaci na značení v národním parku. Pro odhad nákladů značení u jednotlivých jezer a slatí nejsou známy ani průměrné náklady na 1 značku či 1 metr udržované trasy. Vzhledem k tomu, že definované území sledovaných slatí a jezer (viz úvod kapitoly 3) zahrnuje pouze několik stovek metrů tras a několik instalovaných značek, lze tyto náklady (podle názoru autorů i KČT) považovat za marginální. Konkrétně: Jezerní slať a nejbližší okolí m cyklotrasy č. 331, 1-2 značky u parkoviště Tříjezerní slať a nejbližší okolí 200 m cesty, po níž vede žlutá turistická značka (1-2 značky u rozcestí), a cyklotrasy 2117 a 2122 (1-2 značky) Prášilské jezero a nejbližší okolí - stezka vedoucí na slať od rozcestí Liščí díry zahrnující celkem 1 km červené turistické pěší trasy a z toho 850 m cyklotrasy 2113, EV13 včetně značení Problematické je rovněž poskytnutí údajů o nákladovosti pochodů a turistických akcí v území NP Šumava - akce procházející národním parkem organizují různé odbory KČT (které mají samostatné evidence nákladů) a vždy se týkají rozsáhlejšího území. KČT nedokáže rozlišit celkové roční sumy, které by se geograficky týkaly pouze území národního parku. 2 V území NP Šumava se žádná hipotrasa nenachází. 14

15 Tabulka 7: Nákladovost turismu na území NP Šumava z pohledu Klubu českých turistů (v Kč) Náklady (v Kč)/Rok Turistické značení (pěší trasy) - pořizování a údržba Turistické značení (cyklotrasy, cykloturistické trasy)- pořizování a údržba Turistické značení (hipotrasy)- pořizování a údržba Dotace/příspěvky na turistické značení od NP Šumava/územněsprávních celků/státu/eu Organizace pochodů a turistických akcí v území NP Šumava Tisk map pro území NP Šumava (č. 64, 65, 66,67) Zdroj: Údaje poskytnuty Klubem českých turistů (2014) Reference Alpízar, F. (2006): The pricing of protected areas in nature-based tourism: A local perspective. Ecological Economics 56, p Ceballos-Lascurain,H. (1996): Tourism, Ecotourism and Protected Areas.The World Conservation Union, Gland, Switzerland. IN: Alpízar (2006) Malina, P. (2011): Optimalizace vstupního poplatku jako východisko k regulaci turistických aktivit a prostředku financování správy velkoplošných chráněných území ČR. Diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta. 87 p. Málková, J. (2005): Vliv turistiky na rekreaci Krkonošského národního parku. Životné Prostredie 39(2), p MFČR (2014): Monitor.On-line.URL:< Správa NP a CHKO Šumava: Ročenka Správy NP a CHKO Šumava On-line. URL:< Navštíveno