Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014

Transkript

1 Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014 Příloha k průběžné zprávě za rok 2014 Číslo projektu: TD Název projektu: Využití cenového mechanismu pro regulaci turismu a financování péče o zvláště chráněná území ČR Předkládá: Název organizace: Jméno řešitele: Univerzita Karlova v Praze Centrum pro otázky životního prostředí Ing. Jan Melichar, Ph.D.

2 Obsah 1. SHRNUTÍ PRŮBĚHU ŘEŠENÍ PROJEKTU ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ ŘEŠITELSKÝ TÝM SHRNUTÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ PŘEDPOKLÁDANÝ PRŮBĚH ŘEŠENÍ V DALŠÍM OBDOBÍ POPIS ŘEŠENÍ PROJEKTU ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ... 9 Seznam tabulek TABULKA 1 POČTY PILOTNÍCH OBLASTÍ, LOKALIT A PROFILŮ TABULKA 2 TERMÍNY PŘEDVÝZKUMU V PILOTNÍCH LOKALITÁCH Seznam obrázků OBRÁZEK 1 MONITOROVACÍ LOKALITY A PROFILY V NP ŠUMAVA OBRÁZEK 2 MONITOROVACÍ PROFILY V CHKO ČESKÝ RÁJ

3 1. Shrnutí průběhu řešení projektu za uplynulé období Za rok 2014 v 1. etapě řešení projektu řešitelský tým realizoval všechny aktivity pro splnění 8 vytýčených dílčích cílů v souladu s plánovaným harmonogramem projektu. V této části odborné zprávy následuje popis řešení dílčích cílů za uplynulé období, ve 2. části je uveden řešitelský tým, který se podílel na zpracování jednotlivých dílčích cílů, část 3. shrnuje dosažené výsledky za uplynulé období. V části 4. jsou popsány dílčí cíle, které budou zpracovány za další období, tj. etapu 2. V části 5 je pak rozpracován podrobný popis způsobu řešení a dosažené výsledky za etapu 1. Dílčí cíl Přehledová studie o mechanismech monitorování, modelech predikce návštěvnosti a forem zpoplatnění turismu v chráněných územích v ČR a zahraničí Byla zpracována přehledová studie o: i) mechanismech monitorování, ii) modelech predikce návštěvnosti a iii) forem zpoplatnění turismu v chráněných územích ČR a zahraničí. Ad i) Přehled metod monitorování návštěvnosti zahrnuje jednotlivé metody podle místa sběru, typu dat, jejich zdrojů a použitých technologií. Ad ii) Vytvořená typologie modelů predikce návštěvnosti popisuje nejdůležitější kvantitativní, kvalitativní a smíšené metody predikce. Podrobně jsou v ní popsány aplikace kvantitativních modelů pro odhadování a vysvětlení návštěvnosti v chráněných územích ČR. Ad iii) V této části jsou popsány přímé způsoby zpoplatnění, tj. vstupů v CHÚ ČR a zahraničí. (Formy a aplikace nepřímého zpoplatnění vstupu jsou diskutovány ve výstupu DC 1.7.) Přehled zahrnuje formy zpoplatnění částí chráněných území v ČR, včetně sazeb vstupného a režimů fungování poplatků. Ze zahraničí jsou zastoupeny tři evropské státy a režimy zpoplatnění národních parků v Africe, Asii, Austrálii, Severní a Jižní Americe. Podrobný popis a výsledky k tomuto dílčímu cíli jsou uvedeny v Příloze DC 1_1. Dílčí cíl Výběr vhodných způsobů monitoringu a režimů zpoplatnění pro zvláště chráněná území v ČR Na základě výsledků přehledové studie (DC 1.1) byly vymezeny vhodné mechanismy monitorování a formy zpoplatnění turismu. Možnosti jejich využití v ČR byly diskutovány se zájmovými skupinami a jejich přijatelnost zkoumána v individuálních rozhovorech v přípravné fázi šetření (DC 1.4). Bylo zvoleno 7 typů monitoringu umožňujících porovnání jejich přesnosti. Kromě osobního a automatického monitoringu, dotazníkového šetření (ve 3 variantách) a sekundární analýzy dat byl oproti návrhu použit i monitoring s využitím zbytkových dat mobilního operátora, jako nově se prosazující technologie. Z forem přímého a nepřímého zpoplatnění turismu byl jako vhodný nástroj pro odhad poptávky v pilotních lokalitách zvolen vstupní poplatek (do skalního města, do blízkosti slatí a jezera). Důvodem pro volbu vstupního poplatku do menší části CHÚ byla obtížná kontrolovatelnost u celoplošného zpoplatnění vstupu do CHÚ a menší přijatelnost nepřímých forem zpoplatnění (parkovného a místních poplatků) z důvodu jejich vágní vazby na údržbu turistické infrastruktury. Podrobný popis a výsledky k tomuto dílčímu cíli jsou uvedeny v části 5 této zprávy. 3

4 Dílčí cíl Vymezení pilotních lokalit pro ověření metodiky a optimalizačního modelu, výběr vhodného způsobu monitoringu a režimu zpoplatnění pro tyto lokality V souladu s potřebami diskutovanými se zástupci AOPK a na základě výsledků studia literatury (DC 1.1) byly pro pilotní šetření s cílem ověřit metodiku a optimalizační model zvoleny dvě zvláště chráněné oblasti, v nich 6 lokalit, z toho 4 pro monitoring s využitím dat mobilního operátora, 4 profily pro automatický monitoring a 17 profilů pro personální monitoring. Pilotní oblasti jsou NP Šumava s lokalitami Modravsko, Kvildsko, Prášilsko a Stožecko a CHKO Český ráj s lokalitami Hruboskalsko a Drábské světničky. Pilotní lokality byly zvoleny tak, aby monitoring v nich provedený umožnil porovnání dat získaných více metodami. Volba sčítacích profilů maximálně zohledňovala jejich diverzitu s ohledem na intenzitu návštěv, dostupnost, charakter profilu a přítomnost přírodní či jiné atraktivity. Lokality v NP Šumava jsou vhodné pro použití monitoringu s pomocí mobilních signalizačních dat. V CHKO Český ráj byly lokality zvoleny s cílem porovnat data z osobního a automatického monitoringu. Podrobný popis k tomuto dílčímu cíli je uveden v části 5 této zprávy a Příloze DC 1_3. Dílčí cíl Příprava terénního šetření v pilotních lokalitách Příprava terénního šetření proběhla na jaře roku 2014, tj. před zahájením hlavní letní sezóny, během níž probíhala samotná realizace sběru dat. Přípravná fáze sestávala z: i) revize závěrů z rešerše literatury o mechanismech monitorování (DC 1.1), ii) sběru dostupných dat o návštěvnosti zvláště chráněných území v ČR (DC 1.7), iii) rozhovorů se zástupci orgánů ochrany přírody (AOPK, CHKO Český ráj a NP Šumava) a místními stakeholdery (starostou Modravy, zástupce sdružení Český ráj) a iv) místního šetření potenciálně vhodných lokalit a profilů pro realizaci terénního šetření. Podrobný popis a výsledky k tomuto dílčímu cíli jsou uvedeny v části 5 této zprávy. Dílčí cíl Realizace terénního šetření v pilotních lokalitách Terénní šetření zahrnovalo sčítání a on-site výběrové šetření návštěvníků. Personální monitoring a dotazování provedli zaškolení tazatelé (převážně studenti středních škol z okresů Semily a Sušice) za přítomnosti členů výzkumného týmu. Celkově se na sběru dat podílelo 11 sčítačů / tazatelů v CHKO Český ráj a 33 sčítačů / tazatelů v NP Šumava. Sběr dat probíhal v období Osobní sběr dat probíhal na 26 profilech a v 5 informačních centrech samosběrem. Celkem byly osobně zaznamenány průchody návštěvníků na 17 sčítacích profilech během 20 sčítacích dní. Ve vybraných termínech osobního sběru probíhal zároveň monitoring s využitím zbytkových dat mobilního operátora a automatických sčítačů. Respondenti v dotazníkovém šetření byli do vzorku vybírání systematicky, tj. každý x-tý průchozí na sledovaném profilu s velikostí kroku podle požadovaného vzorku a očekávaných průchodů na jednotlivých profilech. V dotazníkovém šetření bylo tazateli dotázáno 2163 respondentů a sebráno 274 dotazníků samosběrem. Podrobný popis a výsledky k tomuto dílčímu cíli jsou uvedeny v části 5 této zprávy, dotazníky a sčítací protokoly v Přílohách A1 A4. 4

5 Dílčí cíl Analýza nákladů spojených s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotních lokalitách DC 1.6 zahrnuje analýzu nabídky rekreace v přírodě, tj. náklady spojené s poskytováním rekreace v pilotní lokalitě NP Šumava. V rámci odhadu nabídkové strany jsou analyzovány náklady spojené s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotní lokalitě. Zjišťovány jsou následující typy nákladů: celkové náklady na rekreaci, variabilní náklady na rekreaci a fixní náklady na rekreaci. Data byla zjišťována od těchto subjektů: Správa NP a CHKO Šumava, obce v NP Šumava (obce, jejichž celé katastrální území se nachází v NP: Modrava, Kvilda, Horská Kvilda, Prášily, Stožec, Srní a Borová Lada), Klub českých turistů, dotace a příspěvky na akce Správ NP a CHKO z krajské a státní úrovně a zdrojů EU. Náklady byly pro účely analýzy v dotazníkovém formuláři rozděleny na ty přímo související s turismem, nepřímo související s turismem a externí, přičemž dotázané subjekty poskytly primárně údaje o nákladech přímo souvisejících s turismem. Data byla doplněna daty z MFČR. Podrobný popis a výsledky jsou uvedeny v části 5 této zprávy a Příloze DC 1_6. Dílčí cíl Příprava a vyhodnocení externích databází o sledování turismu a návštěvnosti v chráněných územích ČR Externí zdroje dat o návštěvnosti byly v přehledové studii rozlišeny na dva typy: i) výsledky realizovaných výzkumů návštěvnosti a ii) sekundární zdroje dat. Sekundární zdroje dat zahrnují data o ubytovaných návštěvnících zjišťovaná ČSÚ na základě podkladů od ubytovatelů, data o placeném vstupném a placených místních poplatcích, a data o parkovném na parkovištích obcí v chráněných územích či obcí obklopující chráněné území. Data o místních poplatcích a parkovném byla sebrána v průběhu dotazníkového šetření od obcí nacházejících se v NP Šumava (Modrava, Kvilda, Horská Kvilda, Prášily, Stožec, Srní a Borová Lada) a v okolí CHKO Český ráj (Hrubá Skála, Mnichovo Hradiště, Turnov, Boseň, Karlovice-Sedmihorky, Vyskeř a Kacanovy) a byla doplněna daty MFČR. Výsledky šetření o dostupnosti, časovém a geografickém rozlišení, podrobnosti a vypovídací schopnosti sekundárních dat jsou shrnuty v části 5 této zprávy a Příloze DC 1_7. Dílčí cíl Příprava dat pro vytvoření poptávkového modelu pro predikci návštěvnosti jednotlivých velkoplošných chráněných území v ČR Zdrojem dat pro modelování poptávky je soubor průřezových mikroekonomických dat o návštěvnosti chráněných území ČR pořízených žadatelem při řešení projektu Ministerstva zemědělství ČR Peněžní hodnocení rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v České republice v letech Datový soubor čítající 1011 pozorování pořízených v off-site šetření na reprezentativním vzorku populace ČR byl připraven pro analýzu poptávky. Pro účely zpracování poptávkového modelu byla dále pořízena geografická data, na jejichž základě bude doplněn soubor environmentálních charakteristik (data od AOPK), a proměnné vzdálenost od bydliště do místa rekreace a cestovní náklady (data od ČÚZK, SŽDC a ŘSD). Podrobný popis a výsledky k tomuto dílčímu cíli jsou uvedeny v Příloze DC 1_8 této zprávy. 5

6 2. Řešitelský tým Na řešení 1. etapy se v souladu s projektem podílelo 6 odborných pracovníků Univerzity Karlovy v Praze - Centra pro otázky životního prostředí, jmenovitě Jan Melichar, Markéta Braun Kohlová, Kateřina Kaprová, Vojtěch Máca, Hana Škopková a Jan Urban a tazatelé z řad převážně středoškolských studentů z pilotních lokalit (v rámci DPP). V průběhu roku 2014 proběhla řada setkání členů řešitelského týmu a spolupracujících organizací (AOPK, CHKO Český ráj, Správa NP a CHKO Šumava, CE-Traffic, Monitoring návštěvnosti, obec Modrava). Předmětem těchto setkání byly záležitosti spojené s realizací projektu s cílem v maximální míře naplnit cíle podle potřeb orgánů ochrany přírody. 3. Shrnutí dosažených výsledků Za 1. etapu řešení projektu byly v roce 2014 dosaženy následující výsledky: Článek v českém recenzovaném periodiku: Melichar, J. (2014). Measuring recreation benefits of forest quality change with contingent behavior model. Journal of Landscape Management, Vol. 5 / No. 2. Článek ve sborníku: Kaprova, K., Melichar, J., Urban, J. (2014). Investigating public preferences for forest recreation attributes: combined scenic beauty and discrete choice model. In: M. Reimann, K. Sepp, E. Pärna, R. Tuula (eds.) Proceedings - The 7th International Conference on Monitoring and Management of Visitors in Recreational and Protected Areas (MMV): Local Community and Outdoor Recreation, srpna, 2014, Tallinn, Estonsko. S

7 4. Předpokládaný průběh řešení v dalším období Ve 2. etapě projektu v roce 2015 jsou plánovány aktivity pro dosažení 6 plánovaných dílčích cílů. Níže uvádíme jejich popis, výsledky plynoucí z daných aktivit a datum jejich dosažení. DC 2.1: Odhad poptávkového modelu pro predikci návštěvnosti jednotlivých velkoplošných chráněných území v ČR Modelování chování návštěvníků chráněných území a odhad poptávky po rekreaci bude založen na aplikaci dvou klasických metod oceňování netržních environmentálních statků: metody cestovních nákladů a výběrového experimentu. Odhad poptávky bude založen na teorii náhodného užitku a rekreačním poptávkovém modelu více míst, kde je pravděpodobnost návštěvy určité lokality modelována s pomocí charakteristik alternativních rekreačních lokalit a socioekonomických charakteristik návštěvníků. Za účelem zobecnění odhadu poptávky na celou ČR bude realizováno off-site šetření na reprezentativním vzorku populace ČR. Datum dosažení: DC 2.2: Vyhodnocení a analýza dat z terénního šetření v pilotních lokalitách Data z monitoringu a výběrového šetření budou využita při analýze pohybu návštěvníků na území NP Šumava a CHKO. K jejich zpracování budou použity statistické metody inference. Datum dosažení: DC 2.3: Tvorba specializovaných map intenzity a difúze návštěvníků v pilotních územích Data z monitoringu budou využita při tvorbě map o pohybu návštěvníků na území NP Šumava a CHKO. Extrapolace pohybu návštěvníků po území bude založena na statistických metodách, např. korelace pohybu mezi jednotlivými lokalitami. Výsledek: mapy Datum dosažení: DC 2.4: Syntéza výsledků z pilotních lokalit a tvorba optimalizačního modelu Rozvinutí optimalizačního modelu má za cíl maximalizovat společenské přínosy z návštěvnosti zvláště chráněných území. Výpočetně vychází z Lagrangiánu. Optimalizační model bude zpracován pro jedno zvláště chráněné území a bude využitelný v podobě softwaru i pro další zvláště chráněná území mimo set pilotních lokalit. Bude umožňovat stanovit několik typů požadavků na výnos ze zpoplatnění, např. pokrytí provozních nákladů spojených s turismem, nebo pokrytí investice do rozvoje turistické infrastruktury (a zvýšení finanční soběstačnosti managementu chráněných území). Výsledek: software Datum dosažení:

8 DC 2.5: Zpracování metodiky pro monitorování a difúzi návštěvníků ve zvláště chráněných územích Výsledky rešerší literatury, monitoringu a porovnání použitých i potenciálních způsobů sběru dat o pohybu návštěvníků budou využity pro tvorbu Metodiky monitorování pohybu a difúze návštěvníků v chráněných územích. Výsledek: metodika Datum dosažení: DC 2.6: Vývoj softwaru pro ekonomický optimalizační model hodnocení cenových mechanismů regulace turismu ve zvláště chráněných územích Optimalizační řešení bude doplněno o redistribuční dopady zpoplatnění - na základě cenových elasticit spočtených pro jednotlivé skupiny návštěvníků bude dokumentováno, na jaké sociální skupiny má daný režim zpoplatnění největší dopad. Bude tak možné kontrolovat situace, kdy by poplatky za vstup relativně více znevýhodňovaly sociálně slabší skupiny (rodiny s dětmi nebo důchodce). V tom případě bude možné diskutovat namísto stanovení vstupného do lokality pro všechny návštěvníky např. zpoplatnění služeb, které čerpají jen návštěvníci s nízkou elasticitou poptávky po rekreaci. Výsledek: software Datum dosažení:

9 5. Popis řešení projektu za uplynulé období 5.1 Přehledová studie o mechanismech monitorování, modelech predikce návštěvnosti a forem zpoplatnění turismu v chráněných územích v ČR a zahraničí (DC 1.1) Přehledová studie je obsahem Přílohy DC 1_ Výběr vhodných způsobů monitoringu Výběr vhodných způsobů monitoringu a režimů zpoplatnění pro zvláště chráněná území v ČR (DC 1.2) Na základě výsledků přehledové studie (DC 1.1) byly vymezeny vhodné mechanismy monitorování a formy zpoplatnění turismu. Možnosti jejich využití ve zvláště chráněných územích ČR byly dále diskutovány se zájmovými skupinami (zástupci AOPK, Správou NP a CHKO Šumava, CHKO Český ráj, zástupci obcí a místních NGO) a jejich přijatelnost zkoumána v individuálních rozhovorech v přípravné fázi šetření (DC 1.4) v obou pilotních lokalitách. Z existujících 15 základních typů monitoringu bylo pro pilotní šetření vybráno 7 typů umožňujících porovnání přesnosti měření i nákladové efektivity. Kromě osobního a automatického monitoringu, dotazníkového šetření s tazateli i samosběrem (3 varianty) a sekundární analýzy dat byl oproti návrhu použit i monitoring s využitím zbytkových dat mobilního operátora. Jedná se o poměrně novou technologii, mezi jejíž hlavní výhody patří jednoznačné rozlišení individuálních návštěvníků (nikoliv průchodů), využitelnost na větším území a možnost realizace monitoringu tak říkajíc od stolu. Mezi možnými formami zpoplatnění bylo uvažováno: a) přímé zpoplatnění vstupu do vybrané části CHÚ, b) nepřímé zpoplatnění formou parkovného a c) formou místních poplatků. Z důvodů obtížné kontrolovatelnosti u celoplošného zpoplatnění vstupu do CHÚ a menší přijatelnosti nepřímých forem zpoplatnění (parkovným a místními poplatky) z důvodu vágní vazby na údržbu turistické infrastruktury a ochranu přírody byl jako vhodný nástroj pro odhad poptávky v pilotních lokalitách zvolen vstupní poplatek (do skalního města, do blízkosti slatí a jezera). Zpoplatnění jednotlivých atraktivit v chráněném území se jeví jako schůdnější varianta jak z pohledu technického zabezpečení výběru a vynutitelnosti (ohraničené území s jedním či dvěma přístupovými body), tak z pohledu přijetí opatření veřejností (využití výnosu na údržbu, opravy a případné zkvalitnění turistické infrastruktury přímo v atraktivitě - například povalové chodníky, lavičky, vyhlídky). Individuální rozhovory v přípravné fázi šetření (DC 1.4) potvrdily, že zpoplatnění formou vstupného do ohraničených přírodních lokalit je vnímáno jako realistické a že respondenti tuto možnost nezpochybňují a ani nevyžadují upřesňující informace o konkrétním způsobu zpoplatnění a jeho vynutitelnosti. Scénář zpoplatnění použitý následně v dotazníkovém šetření (DC 1.5) byl proto formulován obecně, bez upřesnění způsobu, jakým by byl vstupní poplatek vybírán. 5.3 Vymezení pilotních lokalit pro ověření metodiky a optimalizačního modelu, výběr vhodného způsobu monitoringu a režimu zpoplatnění pro tyto lokality (DC 1.3) Pro pilotní šetření za účelem ověření metodiky a optimalizačního modelu byly zvoleny dvě zvláště chráněné oblasti, v nich šest lokalit, z toho 4 pro monitoring s využitím zbytkových dat mobilního operátora, 4 sčítací profily pro automatický monitoring a 17 sčítacích profilů pro osobní monitoring (viz tabulku 1). Pilotní oblasti jsou NP Šumava se zájmovou lokalitou Modravska a CHKO Český ráj se zájmovou lokalitou Hruboskalska. 9

10 Tabulka 1: Počty pilotních oblastí, lokalit a profilů Oblast Český ráj Šumava Osobní sčítání Osobní sčítání Mobilní signalizační data Lokality Modravsko, Modravsko, Prášilsko, Hruboskalsko Prášilsko Kvildsko, Stožecko Celkový počet profilů Z toho sčítací profily Z toho dotazovací profily 3 8 Info-centra (samo-sběr dotazníku) 0 5 Automatické sčítače Automatické sčítače Profily 2 2 Vzhledem k rozsahu obou území a účelu pilotního šetření, tj. ověření metodiky byly v obou oblastech vymezeny menší lokality. V NP Šumava se jedná o tzv. oblast centrální Šumavy obklopující obce Prášily, Modrava, Kvilda a Stožec. Zde byla hlavní pozornost věnována intenzivně navštěvované lokalitě Modravska. V CHKO Český ráj byly zvoleny dvě oddělené lokality, skalní města v blízkosti zámku Hrubá Skála a Drábské světničky, přičemž Huboskalsko zde bylo také z důvodu vysoké návštěvnosti středem zájmu. Vymezení lokalit, sčítacích a monitorovacích profilů bylo provedeno dle následujících kritérií: 1) dosahu (u monitoringu s využitím zbytkových dat mobilního operátora) a přesnosti monitorovací metody (u automatických sčítačů) 2) možnosti porovnat data získaná více metodami 3) diverzity profilů v rámci vzorku s ohledem na: a. intenzitu návštěv b. dostupnost v rámci zvláště chráněné oblasti (měřenou počtem km) c. dostupnost pěšky, na kole (bezbariérový přístup) d. charakter profilu (vstupní profil, cílový profil) e. přítomnost kulturní, přírodní památky, občerstvení Vymezení lokalit a sčítacích profilů v oblasti NP Šumava a CHKO Český ráj zobrazují následující obrázky. (Podrobné charakteristiky vybraných monitorovacích profilů viz v Příloze DC 1_3). Obrázek 1: Monitorovací lokality a profily v NP Šumava 10

11 Obrázek 2: Monitorovací profily v CHKO Český ráj 5.4 Příprava terénního šetření v pilotních lokalitách (DC 1.4) Příprava terénního šetření v pilotních oblastech probíhala v následujících krocích: I. V obou oblastech proběhl nejprve intenzivní terénní průzkum zahrnující popis pilotních lokalit, pořízení fotodokumentace, vytipování vhodných profilů pro personální a automatické sčítání a dotazování, sběr kontaktů na provozovatele parkovišť, kulturních památek a vybraných míst občerstvení a kontaktů na místní tazatele. II. Na základě rozhovorů se stakeholdery a vybranými návštěvníky byly upřesněny vhodné mechanismy zpoplatnění pro následný sběr dat. Zvolen byl způsob zpoplatnění vstupů do zajímavých přírodních lokalit (Hruboskalského skalního města, blízkosti Prášilského jezera, Jezerní a Tříjezerní slati). III. Ve třetím kroku byly navrženy sčítací protokoly a dotazníky. Ty byly v průběhu května v obou oblastech testovány a upraveny (viz Přílohy A1, A2, A3 a A4). IV. Byli vybráni terénní pracovníci pro sčítání a dotazníkové šetření a zaškoleni na budoucích místech sběru (zpravidla se jednalo a studenty místních středních škol okresy Sušice a Semily a bývalé pedagogické pracovníky). V. Bylo realizováno výběrové řízení na realizaci automatického monitoringu. Na základě nejnižší ceny byla vybrána společnost Monitoring návštěvnosti, s.r.o. VI. Byla oslovena společnost CE-Traffic, a.s., výhradní poskytovatel zbytkových dat mobilních operátorů, a specifikována zakázka na sběr dat. VII. Byl vypracován plán terénního šetření včetně harmonogramu sběru a zajištění logistiky v místě sběru. 11

12 Terénní průzkum a předvýzkum v pilotních lokalitách probíhal v 8 termínech v období duben červen Jednalo se o všední a víkendové dny (viz tabulku 2). Tabulka 2: Termíny předvýzkumu v pilotních lokalitách (počet uskutečněných rozhovorů) 2014 Český ráj Šumava Únor (schůzka CHKO Český ráj, Sdružení Český ráj) (schůzka Správa NP Šumava) Duben (4 rozhovory) Květen (4 rozhovory) (mapování profilů) (28 rozhovorů, schůzka se starostou Modravy) (14 rozhovorů) Červen (8 rozhovorů) (cca 30 rozhovorů v rámci instruktáže) (cca 30 rozhovorů v rámci instruktáže) 5.5 Realizace terénního šetření (DC 1.5) V souladu s návrhem projektu mělo terénní šetření tři samostatné cíle: 1) monitorování návštěvnosti ve vybraných pilotních lokalitách, 2) monitorování difúze návštěvnosti po chráněném území a 3) zjišťování poptávky po rekreaci v těchto územích. Ad 1) Monitorování návštěvnosti probíhalo následujícími metodami a zjišťovány byly tyto charakteristiky návštěvníků: I. Personální monitoring: čas průchodu, počet průchodů, velikost a struktura skupiny, směr pohybu, typ pohybu (pěší, cyklisté) II. Automatický monitoring (kontinuální): počet průchodů, denní variace (hodinové intervaly), směr pohybu III. Monitoring s využitím zbytkových dat mobilních operátorů * : počet návštěvníků, trvání pobytu, denní variace (2 hodinové intervaly), okres původu IV. Osobní rozhovory - difúze: čas průchodu, podrobná trasa výletu (vč. směru), místo ubytování, další navštívené lokality, místo bydliště, struktura skupiny, typ pohybu, délka pobytu V. Osobní rozhovory CVM: čas průchodu, podrobná trasa výletu (vč. směru), místo ubytování, další navštívené lokality, místo bydliště, struktura skupiny, typ pohybu, délka pobytu, ochota platit za vstup do části chráněného území VI. Osobní rozhovory a dotazníkové šetření TCM (samosběr): typ aktivity, délka pobytu, místo a typ ubytování, další navštívené lokality, počet návštěv, výdaje na dopravu a ubytování, místo bydliště, struktura skupiny * Metoda monitoringu využívající signalizační data mobilního operátora byla oproti návrhu projektu použité především proto, aby výsledná metodika pro přímé a nepřímé monitorování (jako výsledek TD020049V003 tohoto projektu) zahrnovala pokud možno všechny způsoby, které bude v následujících letech možné využít ke sledování návštěvnosti zvláště chráněných území. Tato změna řešení byla učiněna navzdory skutečnosti, že se jedná o novou metodu, k jejímuž hodnocení dosud neexistuje jednoznačná evidence. 12

13 Ad 2) Difúze návštěvnosti byla zkoumána dvěma způsoby: I) prostřednictvím dotazníkového šetření a II) jako tzv. křížové návštěvy více lokalit v NP Šumava sledovány prostřednictvím signalizačních mobilních dat. I. V dotazníkovém šetření byla zjišťována podrobná trasa stávajícího výletu, všechny další lokality v dotyčném NP / CHKO navštívené ve dnech předcházejících dotazování a všechny lokality v dotyčném NP / CHKO, jejichž návštěva byla plánována ve dnech následujících dotazování. II. Při mobilním monitoringu byla sledována návštěvnost každé ze čtyř šumavských lokalit zvlášť a více najednou. Ad 3) K zjišťování poptávky byly použity dva odlišné výzkumné nástroje (dotazníky): I) Jeden využívá metody cestovních nákladů (TCM), II) druhý podmíněného hodnocení (CVM) (viz Přílohu A2). I. Dotazníky založené na metodě cestovních nákladů (TCM) byly sbírány převážně samosběrem v informačních centrech (Rokyta, Modrava, Stožec, Kvilda, Horská Kvilda). S jejich pomocí byly zjišťovány výdaje návštěvníků na ubytování a dopravu. II. Dotazníky využívající podmíněné hodnocení (CVM) byly vytvořeny ve čtyřech variantách, aby zohledňovaly konkrétní místo sběru a tedy hodnocený produkt (skalní město na Hrubé skále, Prášilské jezero, Jezerní a Tříjezerní slať). S jejich pomocí jsou zjišťovány stanovené preference v případě zpoplatnění vstupu do zvláště chráněných lokalit. Harmonogram nasazení jednotlivých metod monitoringu v pilotních lokalitách a celkový počet sebraných dotazníků obsahuje Příloha DC 1_ Analýza nákladů spojených s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotních lokalitách (DC 1.6) Dílčím cílem 1.6 je analýza nabídkové strany rekreace v přírodě. Jsou v ní zkoumány náklady spojené s poskytováním možnosti rekreace v pilotní lokalitě NP Šumava. V rámci odhadu nabídkové strany rekreace v přírodě jsou analyzovány náklady spojené s ochranou přírody, výstavbou a provozem turistické infrastruktury v pilotní lokalitě. Informace o nákladech slouží především pro parametrizaci optimalizačního modelu, jehož cílem je maximalizovat společenský blahobyt spojený se vstupem do národního parku Šumava. Jsou zjišťovány následující typy nákladů: celkové náklady na rekreaci variabilní náklady na rekreaci fixní náklady na rekreaci Jelikož je pro odhad křivek nákladů v souvislosti s počtem návštěvníků nutné znát i počet návštěvníků, na který je daná suma nákladů vynakládána, a tento údaj není vždy k dispozici pro různé geografické části národního parku (viz výstup DC 1.7), je analýza nákladovosti diskutována na dvou geografických úrovních: úroveň NP Šumava, úroveň jednotlivých slatí a jezer, které jsou předmětem výzkumu. 13

14 Jsou zjišťována historická data o nákladech za posledních 2-5 let. Jsou zjišťovány roční náklady, jelikož podrobnější časové členění není u většiny subjektů k dispozici. Náklady jsou členěny podle typologie z hlediska jejich vztahu k turismu a sloučeny do položek, které jsou popsány v Příloze DC 1_6. Oproti dosavadním studiím (viz Příloha DC 1_6) jsou v této studii zjišťovány údaje o nákladovosti turismu ve volné přírodě nejen od správy zkoumaného národního parku, ale také od ostatních subjektů, aby bylo možné institucionálně určit, kdo kromě Správy NP a CHKO přispívá k rekreačnímu užitku návštěvníků parku. Údaje jsou zjišťovány od následujících subjektů: Správa NP a CHKO Šumava Obce v NP Šumava Klub českých turistů Dotace na akce Správ NP a CHKO - úroveň ČR Dotace na akce Správ NP a CHKO - z EU Příspěvky od krajů na akce Správ NP a CHKO 5.7 Příprava a vyhodnocení externích databází o sledování turismu a návštěvnosti v chráněných územích ČR (DC 1.7) V České republice je stále znatelnější poptávka po datech o počtu návštěvníků, jejich charakteristikách a jejich vnímání rekreace v daném chráněném území. Nejsou-li k dispozici primární data z období, které je předmětem zájmu, lze využít externí zdroje dat o návštěvnících. Tyto zdroje dat lze rozlišit na dva hlavní typy: sekundární zdroje dat výsledky dosavadních výzkumů návštěvnosti Sekundární zdroje dat zahrnují data o ubytovaných návštěvnících zjišťovaná ČSÚ na základě podkladů od ubytovatelů, data o placeném vstupném a placených místních poplatcích, a data o parkovném na parkovištích obcí v chráněných územích či obcí obklopující chráněné území. Výsledky šetření ohledně dostupnosti, časového a geografického rozlišení, podrobnosti a vypovídací schopnosti sekundárních dat jsou shrnuty v Příloze DC 1_7. Co se týče výstupů dosavadních studií o návštěvnosti chráněných území v ČR, lze shrnout, že bylo doposud provedeno relativně málo studií zaměřených na výzkum návštěvnosti, jejichž pokrytí jednotlivých chráněných území je velmi nerovnoměrné. Komplexní monitoring návštěvníků je kombinací sčítání počtu návštěvníků v chráněném území a zjišťování struktury návštěvníků, která je prováděna typicky formou dotazníkového šetření. Sčítání počtu návštěvníků je prováděno vždy v daném monitorovacím bodu buď fyzicky (osobou sčítající průchozí/projíždějící návštěvníky), nebo pomocí automatických sčítačů různých typů (s nášlapným senzorem, tepelným senzorem, optickým senzorem či senzorem na kovové části kol a automobilů). V tomto případě je monitorováno zatížení určitého monitorovacího bodu - křižovatky cest, stezky, či turistického cíle (např. vrchol hory či jezero). Mezi osobní monitoring provedený v minulých letech v obou pilotních lokalitách patří především šetření týmem M. Čihaře v letech v lokalitách NP Šumava, dále od roku 2010 šetření domácího cestovního ruchu agenturou CzechTourism / Ipsos Tambor v širším regionu Šumava nebo kontinuální měření pracovníky NP a CHKO Šumava. V Českém ráji proběhlo fyzické sčítání a dotazníkové šetření firmou Kolpron CZ, s.r.o., v letech a kontinuální průzkumy CzechTourism od roku

15 Další metodou odhadu počtu návštěvníků je využití zbytkových dat mobilních operátorů, které bylo poprvé pro tento účel použito v projektu agentury CzechTourism v letech V obou případech je relativně problematické zjištění celkového počtu návštěvníků daného území, protože data zahrnují geograficky (u osobního fyzického sčítání i časově) jen část celkového počtu návštěvníků v oblasti a je nutné provést nápočet na období/lokality/návštěvníky, kteří ve vzorku nejsou zachyceni. Charakteristiky návštěvníků a ostatní informace o nich jsou zjišťovány dotazníkovým šetřením, které je většinou prováděno on-site (přímo na místě rekreace v chráněném území, kterého se týká) zaškolenými tazateli. Dotazování probíhá pouze některé dny v roce na vybraných lokalitách v chráněném území a je oslovena pouze část celkové populace rekreantů v oblasti. Pro vyvozování závěrů a predikci za celou populaci návštěvníků chráněného území je nezbytné provádět výběr dnů šetření i dotázaných osob způsobem zajišťujícím reprezentativnost výsledků (např. náhodný výběr). Je také otázkou, jak jsou výsledky ovlivněny výběrem lokalit k dotazování v rámci chráněného území, které musí časově umožňovat respondentům poskytnutí rozhovoru, který trvá většinou do 15 minut (většinou jsou proto vybírány křižovatky cest, občerstvovací body a jiná místa, kde se respondenti zastavují na cestě). Dotazníková šetření poskytují velmi žádoucí informace nejen o demografických a socio-ekonomických charakteristikách respondentů, vlastnostech jejich výletů (délka, četnost), ale umožňují také zjistit spokojenost návštěvníků a její faktory, a například také preference návštěvníků ohledně rekreačního vybavení v území či jiných záležitostí, které management chráněného území aktuálně řeší. Podrobné hodnoty počtu návštěvníků a jejich charakteristik zjištěných v dosavadních výzkumech spolu se sekundárními údaji o návštěvnosti obou pilotních lokalit jsou obsahem Přílohy DC 1_ Příprava dat pro vytvoření poptávkového modelu pro predikci návštěvnosti jednotlivých velkoplošných chráněných území v ČR. Popis pořízených geografických dat (ČÚZK, SŽDC a ŘSD) obsahuje Příloha DC 1_8. 15