VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI"

Transkript

1 VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa Zpracoval: Ing. Jiří Matějíček, CSc. Strnady říjen 2003 Copyright VÚLHM

2 OBSAH Strana 1. ÚVOD VYMEZENÍ POJMŮ Z OBLASTI ÚČINKŮ A FUNKCÍ LESA Vymezení pojmu les a multifunkčního hospodářství Vymezení pojmu funkce lesa Přírodovědné (kauzální) a účelové (teleologické) chápání pojmu funkce Účinky a funkce Od nauky o funkcích k nauce o lesních produktech Stav funkcí v ČR Rámcové vymezení hledisek pro označování funkcí lesa Mimoprodukční funkce lesa Celospolečenské funkce lesa Vzájemné vztahy mezi pojmy mimoprodukční a celospolečenské funkce lesa Přirozené funkce lesa Vymezení pojmů veřejné statky a externality Vymezení vybraných základních ekonomických pojmů VYMEZENÍ POJMŮ Z OBLASTI POŠKOZENÍ LESA JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vymezení pojmu újma a škoda Vzájemné vztahy mezi pojmy škoda a újma Újma a škoda na mimoprodukčních funkcích lesa Újma na celospolečenských funkcích lesa Ekologická újma obecně a ekologická újma na lesích KLASIFIKACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA Úvod ke klasifikaci funkcí Přehled současných klasifikačních systémů funkcí lesa Strukturalizace funkcí lesa podle Papánka (1978) Členění funkcí lesa v zahraniční literatuře (Arnold, 1987) Členění funkcí lesa podle státní lesnické politiky (1994) Členění funkcí v lesnické legislativě ČR (1995, 1996) Členění funkcí lesa v Lesnické strategii Evropského společenství (1998) Systemizace funkcí lesů v ekosystémovém pojetí Vyskota (1999,2000,2003) Strukturalizace funkcí lesa podle Šišáka (2002) Členění funkcí lesa pro účely oceňování podle Tutky (2003) Členění funkcí lesa v SRN (2003) Členění funkcí lesa v posledním období (2003) Návrh na klasifikaci jednotlivých mimoprodukčních funkcí lesa LITERATURA...54 PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Návrh terminologické účelové systemizace (strukturalizace, klasifikace) funkcí lesa 2

3 1. ÚVOD Dosavadní vymezení pojmů je v oblasti mimoprodukčních funkcí lesa, ať již pro účely výzkumné, vědecké či praktické, zcela nedostatečné. Pro účely kvantifikace a následného oceňování je nutno pracovat s mnohem obsažnější odbornou terminologií, kterou je třeba obsahově sjednotit a v právní úpravě příslušným způsobem prezentovat. Jelikož se jedná o mimoprodukční (celospolečenské) funkce lesů, není okruh zainteresovaných subjektů pouze v lesnické odborné veřejnosti, ale v celé společnosti. Z tohoto důvodu je pro zlepšení transparentnosti a komunikace o lesnických problémech mezi veřejností a lesním hospodářstvím (pro shodné chápání obsahu konkrétních pojmů) zapotřebí důležité pojmy a jejich místo v systematice prezentovat v obecně závazném právním předpise a také omezit bezbřehost různého výkladu odborných termínů. Ujasnění si odborné terminologie je základním předpokladem pro oceňování mimoprodukčních funkcí lesa, které se postupem času budou stávat stále významnější složkou lesnické politiky, resp. nově vznikající lesnické politiky mimoprodukčních funkcí. Proto jsou v předkládaném materiálu pro účely cíleného rozvoje problematiky oceňování funkcí lesů, což je plně v souladu i s rezolucí V2 4. ministerské konference o ochraně evropských lesů z Vídně 2003, uvedeny: a) definice základních a souvisejících pojmů týkajících se mimoprodukčních funkcí lesa (celospolečenských funkcí lesa) a jejich klasifikace b) definice základních a souvisejících pojmů vztahujících se ke škodě a újmě na těchto funkcích. Důležitým aspektem je rovněž skutečnost, že se materiál věnuje i vzájemným vztahům mezi definovanými pojmy, minimálně na úrovni nejdůležitějších základních pojmů. Vzhledem k širokým a značně komplikovaným souvislostem je pro lepší pochopení vybraných vazeb provedena i částečná analýza situace u nás. Nelze rovněž abstrahovat od skutečnosti, že domácí poznatky v dané oblasti nejsou vyčerpávající ani dostačující, a tak byla rámcově monitorována i situace o stavu poznání v zahraničí. Kromě vymezení základních pojmů se navíc přistoupilo i k vymezení pojmů majících bezprostřední souvislost s oceňováním funkcí. Popisovaná problematika je skutečně značně složitá s mnoha nedořešenými praktickými technickými, ekonomickými, sociálními či právními aspekty, takže bez těchto souvislostí a s ohledem na dynamický vývoj v dané oblasti v poslední době nelze zaujmout zcela jednoznačné, kvalifikované stanovisko. Současný používaný pojmový aparát dokumentuje terminologickou a obsahovou nejednoznačnost vyplývající z nedostatečné úrovně současného poznání. Cílem snažení by pak mělo být dosažení takového stavu, kdy by veškerá odborná veřejnost (nebo alespoň většina) chápala obsah pojmů stejně a zároveň si uvědomovala celý komplex složitých vazeb uvnitř sociálně ekonomického systému, v němž se problematika ocenění funkcí lesů dnes pohybuje a bude pohybovat i v budoucnu. Cílem tohoto materiálu je přispět k terminologickému sjednocení pojmů, jejich obsahu a dalších souvislostí, neboť dosavadní diskuse v odborné lesnické veřejnosti ukazuje, že tento základní předpoklad pro další odborné debaty není zcela naplněn. Přitom definice pojmů a ujasnění 3

4 jejich obsahu je důležitým předpokladem nejen vědecké a odborné práce a její srozumitelnosti, ale i základem možné výměny názorů a zkušeností. Z hlediska striktního plnění zadání a jednoznačného vyjádření výsledků řešení by se mohlo jednat o několik strohých definic. Autor si však uvědomuje celou šíři problematiky, její komplexnost i rozmanitost pohledů na tak složitý objekt zájmu, kterým les (lesní ekosystém) ve skutečnosti je, že se na vlastní riziko pustil v některých místech do širšího vymezení pojmů a vazeb, aby poznání a komplexnost pohledu posunul o krok dále. 4

5 2. VYMEZENÍ POJMŮ Z OBLASTI ÚČINKŮ A FUNKCÍ LESA Při vymezování základních pojmů mimoprodukčních funkcí lesa můžeme či nemusíme abstrahovat od platného právního řádu České republiky, který některé vymezení pojmů obsahuje jako výsledek legislativní tvorby, a který vyjadřuje současné poznání o daných funkcích lesa. Může to být ale i směs nejrůznějších kompromisních názorů, které se přísně vědeckému pohledu značně vzdalují. Poznámka: S ohledem na zakotvení pojmu mimoprodukční funkce lesa v naší platné lesnické legislativě, je tomuto pojmu v textu dána přednost před nově používaným pojmem celospolečenské funkce lesa, aby se nemusely uvádět oba pojmy současně. Dalším hlediskem pro zdokumentování současné úrovně poznání může posloužit lesnická teorie a odborná lesnická literatura, která v podobně definic v různých slovnících se k dané problematice též určitým způsobem vyjadřuje. Jako výsledná varianta bude uvedena někdy jedna definice, v jiných případech více definic, neboť u tak složité problematiky nelze dnes dojít k jednoznačnému názoru celé vědecko-výzkumné fronty doma ani v zahraničí. Nabídka vícero definic je pro čtenáře vytvořením možnosti, aby se mohl nad obsahem pojmů více zamyslet, analyzovat je a učinit si v procesu formování svých postojů vlastní názor na co nejvhodnější praktické používání pojmů. Problematika často není černobílá, a proto nemůže existovat pouze jedna vyhraněná definice. A sice i z prostého důvodu, že na tutéž věc se lze dívat z různých úhlů pohledu, při použití různých kriterií uplatněných při členění funkcí apod. Zde uvedené návrhy vychází z vlastního poznání, resp. představují překlad zahraničních definic nebo jsou výsledkem kompilace nejrůznějších formulací. Za důležitý prvek při vyhodnocování nejlepších definic je nutno vnímat i informační zdroj, z kterého definice pochází. Obecně lze konstatovat, že k používání některých pojmů je pro pochopení podstaty problému v mnoha případech zapotřebí dalších dodatečných vysvětlení, začlenění do systémů, ve kterých byly použity atd., takže samotná definice by napomohla ke sjednocení chápání obsahu jen částečně. Přesto by minimální posun v hlavách lesníků či nelesníků, kteří pojmy v tomto oboru mnohdy používají nesprávně či dokonce zmatečně z důvodu nedokonalé znalosti složité problematiky, představoval výrazný pokrok. Za zmínku též stojí skutečnost, že bez provedení desagregace pojmů tvořených víceslovními spojeními, jako např. u pojmu mimoprodukční funkce lesa apod., se lze jen obtízně dostat k definicím, které by stály na pevnějších základech. Jenom hrubé vymezení nebude pro řadu účelů vždy vyhovovat. Jestliže se chceme seriózně zabývat terminologií v souvislosti s oceňováním funkcí lesa, musíme nutně opustit přírodovědné hledisko a pracovat s terminologií společenských věd (ekonomie, sociologie, právo.). Jinak se totiž k danému cíli, tj. k peněžnímu vyjádření užitků, jež les poskytuje, jen ztěží dostaneme. 5

6 2.1 VYMEZENÍ POJMU LES A MULTIFUNKČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Pro potřebu hodnocení společenského významu lesa je třeba alespoň pracovně vymezit předmět hodnocení, tj. adekvátně účelům definovat les. Z domácí i zahraniční literatury je možno uvést množství různých definic a názorů na pojetí lesa, které jsou pojaty místně, časově i účelově velmi rozmanitě. Takové srovnání není cílem tohoto materiálu, a proto se omezí jen na nezbytně nutnou charakteristiku. Platný zákon o lesích (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů) v části, kde se vymezují základní pojmy, říká (pro účely tohoto zákona: Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím (pozn.: přičemž lesními porosty jsou stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa) a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Poznámka: V zákoně se nic neříká o tom, že les je ekosystémem. Tento pohled na les je však v současné době zcela zásadní, a to nejen z pohledu oceňování funkcí lesa. Hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Mezinárodní definice lesa platná pro TBFRA-2000 zní: Pozemek se stromovým pokryvem (nebo ekvivalentní úrovní zakmenění) více než 10 % plochy větší než 0,5 ha. Stromy by měly být schopny v dospělosti dosáhnout minimální výšky 5 m in situ. Může se skládat buď z uzavřeného lesního útvaru, kde stromy různých etáží a podrost pokrývají vysokou část pozemku nebo z otevřeného lesního útvaru se stálým vegetačním krytem, který koruny stromů pokrývají z více jak 10 %. Mladé porosty z přirozené obnovy a všechny plantáže založené pro lesnické účely, které mohou korunami ještě dosáhnout 10 % -ní pokryvnosti nebo stromy o výšce 5 m, jsou zahrnuty do lesa, jako jsou oblasti normálně tvořící části lesních oblastí, které jsou dočasně odlesněny v důsledku lidského zásahu nebo přírodních příčin, ale kde se očekává opětovný návrat lesa. Zahrnuje: Lesní školky a semenné sady, které tvoří integrální část lesa, lesní cesty, vykácené linky, protipožární pásy a další malé nezalesněné oblasti uvnitř lesních celků, lesy v národních parcích, přírodních rezervacích a jiných chráněných oblastech speciálního environmentálního, vědeckého, historického, kulturního nebo duchovního zájmu, větrolamy se stromy na ploše větší než 0,5 ha a šíří větší než 20 m. Plantáže gumovníku a porosty dubu korkového se započítávají. Nezahrnuje: Pozemky převážně využívané pro zemědělské účely Všeobecně je nutné zdůraznit, že les je současně pracovním předmětem, pracovním prostředkem a výrobkem i vlastní přírodní podmínkou lesní výroby. Les má z titulu především mimoprodukčních, mimotržních funkcí charakter veřejného statku. 6

7 Multifunkční lesní hospodářství Plánované užití lesních zdrojů takovým způsobem, kdy různé potřeby lidí jsou uspokojovány na trvale udržitelném základě a kdy veškerý materiální a nemateriální užitek poskytovaný lesem pro společnost je co možná největší J. Parviainen, METLA (Finnish Forest Research Institute), Joensuu Research Station. Forest Resources of Europe, CIS, North America, Australia, Japan and New Zealand. (Industrialized temperate/boreal countries) UN-ECE/FAO Contribution to the Global Forest Resources Assessment Geneva Timber and Forest Study Papers, No. 17. Main Report. United Nations, New York and Geneva, p. Hospodaření v lesích s cílem získat vícenásobné produkty a užitky (produkční lesy, ochranné lesy, chráněné lesy). Multifunkční lesní hospodářství aplikuje integrovaný přístup směrem k rozdílným kategoriím lesů a zahrnuje vědecké, kulturní, rekreační, historické a další hodnoty lesních zdrojů. Forests in sustainable development - guidelines for forest sector development cooperation. 96, 208 pages. Catalogue number : CF C, ISBN/ISSN : On-line version,annex 4.6: Glossary of Terms 2.2 VYMEZENÍ POJMU FUNKCE LESA Při definování obsahu užitečnosti lesa je možno se setkat s mnoha pojmy jako např.: vlastnosti účinky efekty závislosti schopnosti vlivy výhody užitky přínosy zboží a služby funkce výkony apod., z nichž některé přísluší do přírodovědného, a jiné do ekonomického pojmového aparátu. Pohledy na tuto problematiku jsou různé (viz dále), přičemž směšování obou pohledů je dosud velmi časté a může vyplývat i z neujasněnosti obsahu pojmů Přírodovědné (kauzální) a účelové (teleologické) chápání pojmu funkce Na základě věcné a logické analýzy Tutka (2003) prezentuje takovouto alternativu vysvětlení pojmu užitečnosti: Pod užitkem nebo vlastností lesa se chápe jeho chemická, biologická, fyzikální, anatomická, morfologická, geologická a jiná stránka či jejich různá kombinace. Soubor těchto vlastností, resp. užitků působí na složky lesního ekosystému a jiné ekosystémy nebo na člověka a vytváří s nimi určitou vazbu a závislost. Tento vztah se uskutečňuje bez ohledu na to, 7

8 zda-li jde o les přírodní (bez zásahu člověka) nebo les kulturní (obhospodařovaný). Tyto závislosti, efekty a účinky uvnitř lesního ekosystému i navenek s okolím je možné shodně označit rovněž za funkce lesa. (Pramen: Jozef Tutka a kol.: Oceňovanie lesa, Zvolen 2003) Tutka (2003) dále uvádí, že za užitečné účinky, závislosti a funkce lesa, resp. užitky lesa je možné považovat ty, které přímo nebo zprostředkovaně pozitivně ovlivňují materiální, sociální nebo duchovní stránku člověka a společnosti. Ostatní účinky, resp. funkce mohou mít negativní, neutrální (nebo neidentifikovatelný) vliv na člověka a jeho materiální a duchovní sféru. Z hlediska přírodovědného nebo též kauzálního se v lese realizují účinky, resp. funkce nezávisle na člověku od jeho vzniku. Člověk je v procesu poznání pochopil, akceptuje a využívá nebo poskytování vícero užitků tohoto charakteru i cílevědomě podporuje. V tomto případě se jedná o ekologické funkce lesa. V rámci kauzálních vazeb působí les i na člověka. Tyto užitečné účinky lesa klasifikuje více autorů (Papánek, F a další) jako environmentální funkce. (Pramen: Jozef Tutka a kol.: Oceňovanie lesa, Zvolen 2003) Podle Papánka (1971) a Poláka (1975) je třeba při vyjadřování významu lesa rozlišovat z praktických důvodů pojmy "vlastnost lesa" na jedné straně a "užitná hodnota lesa", "funkce lesa" na straně druhé. Funkcí se v podstatě rozumí projev realizace užitné hodnoty. Funkce je vždy spojena s aktivní činností člověka. Za užitné hodnoty a funkce lesa, jejichž význam pro společnost má smysl vyjadřovat, není možno pokládat všechny vlastnosti lesa, ale pouze ty, které uspokojují současné aktivně vyžadované a vyhledávané potřeby společnosti, které jsou přitom svým způsobem deficitní či na hranici deficitu. Proto např. poutání uhlíku a uvolňování kyslíku není u nás v současné době funkcí lesa s reálně hodnotově vyjádřitelným významem pro společnost. Funkce lesa tvoří složitý společenský, tj. sociálně ekonomický systém odrážející složitost objektu lesa. Funkce lesa jsou v pracích různě diskutovány a chápány co do obsahu, formy a struktury. Při bližším zkoumání charakteru mnoha uváděných systémů funkcí lesa je zřejmé, že jejich struktura není zatím dostatečně ustálena. Slovo "funkce" má mnoho významů, mj. se používá ve významu "závislost" ( "účinek") a nebo "poslání" ("úloha"). Věc má poslání, jen když existuje závislost, ale závislost existuje i bez poslání. Je nutné rozlišovat i mezi pojmy "funkce lesa" a "funkce lesního hospodářství". V prvním případě se jedná o funkce reprodukovatelného objektu, ve druhém o funkce reprodukčního procesu, které jsou v mnoha směrech jiné. Funkce lesního hospodářství jsou širší než jen funkce lesa. Při hodnocení významu funkcí lesa pro společnost by se mělo rozlišovat mezi užitnou hodnotou jako funkcí lesa a užitnou hodnotou jako výstupem dané funkce lesa, jejím výsledkem v užším konkrétnějším pojetí. Tzn., že existuje podstatný obsahový rozdíl např. mezi produkční funkcí lesa a vlastní produkcí, mezi cenou např. dřevoprodukční funkce lesa a cenou dřeva. Pouze podle ceny výstupu z funkce lesa n e l z e vyjadřovat cenu dané funkce lesa. Společenský význam lesa, tj. význam ekonomický a sociální můžeme reálně hodnotit jen na základě efektů jednotlivých užitných hodnot (užitků) jednotlivých funkcí lesa, ne na bázi všech jeho vlastností a nebo pouze výstupu z těchto funkcí. 8

9 Filozofie a koncepce objektivizace funkcí lesa (Vyskot, 2003) primárně vychází ze dvou pojetí, které se principielně liší posuzováním vztahu člověk a les. a) Pojetí utilitární antropocentrické Funkce lesa jsou považovány za služby, které člověk požaduje a o jejichž účinnosti a tedy i hodnotě výhradně společensky rozhoduje. b) Pojetí existenční ekosystémové Funkce lesa jsou realizovanou produkcí účinků vyplývajících z jeho podstaty a ekosystémových procesů. Jedním z východisek při objasňování slova funkce a účinek může být teleologická teorie národohospodářská jako ekonomická teorie, zdůrazňující účelovost a cílevědomost v hospodářském chování podniků, bank, domácností apod. Odmítá příčinné souvislosti jevů a nahrazuje je subjektivními vztahy. Zkoumá systémové uspořádání - pořádek v hospodářské aktivitě, je základem pro teorii cen, úvěrů, úroků, kurzů, mezd a daní. Vznikla ve 20. letech 20. století. Zakladatelem a hlavním představitelem je Karel Engliš. Můžeme si k tomu uvést jeden názorný příklad. Mezi lesem a vodním režimem je závislost v tom smyslu, že les zadržuje atmosférické srážky a zpomaluje odtok vody z povodí, les má tedy retenční účinek - nebo, chceme-li, můžeme říci, že má ve smyslu kauzálního působení retenční funkci. Tuto funkci má les jak v přírodním lese, nedotknutém rukou člověka, tak také v obhospodařovaném lese, který člověk využívá na dosažení vodohospodářských cílů. Ale když zaměříme hospodaření v lese na využívání retenčního účinku lesa, přisuzujeme lesu retenční poslání a uplatňujeme v lesním hospodářství retenční úlohu lesa, čili takto využívaný les získává retenční funkci. Je evidentní, že zde označujeme slovem "funkce" jiný pojem, než v prvním případě. Můžeme říci, že les má retenční "poslání", když lesní hospodářství využívá retenční "účinek" lesa pro uspokojování lidských potřeb. Kdybychom však nerozlišovali rozdílný význam slova funkce a řekli, že les má retenční "funkci", když lesní hospodářství využívá retenční funkci pro uspokojování lidských potřeb, znamenalo by to, že les má funkci ve smyslu kauzálního působení jen v tom případě, když má současně také funkci ve smyslu teleologickém, což je evidentně nesprávné. Vidíme tedy, že kauzální a teleologickou funkci lesa musíme přísně odlišovat. Kdybychom tyto dva pojmy ztotožnili, teleologická funkce by pohltila kauzální funkci lesa a tato by logicky - per definitonem - přestala existovat. Poznámka: Kauzalita = přičinnost Kauzální = příčinný (kauzální nexus = příčinná zřetězení, řetěz příčin a následků) Teleologie = učení o účelnosti všech přírodních a společenských jevů, které jsou výsledkem působení sil zaměřených k cíli předem určenému. (Pramen: Petráčková,V.-Kraus,J. a kol.: Akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 1997) Rozdíl mezi funkcemi lesa v kauzálním a teleologickém chápání je následující: V kauzálním nazírání zjišťujeme, že "A má za následek B" (les má za následek retenci srážek). V teleologickém vztahu vytyčujeme postulát: "Je třeba udělat A, aby nastalo B". (Je třeba v lese hospodařit tak, aby se využil jeho retenční účinek!). 9

10 V uvedeném případě kauzální funkce lesa vyjadřuje vztah mezi lesem a vodním režimem, teleologická funkce vyjadřuje vztah mezi lesem a lidskou společností. Kauzální funkce lesa je předmětem přírodních a technických věd, teleologickou funkci zkoumají ekonomické a společenské vědy. Kauzální funkce se vyskytuje v lese jako takovém, tedy i mimo sféru lesního hospodářství, teleologická funkce se vyskytuje jen tam, kde člověk hospodaří a využívá les záměrně pro uspokojování potřeb společnosti (Weber, 1926). Z hlediska způsobu vzniku užitků z lesa rozeznáváme: - přírodní užitky, které plynou z lesa mimo rámec lesního hospodářství (např. z pralesa), - průvodní užitky, které vznikají v rámci lesního hospodářství a pod vlivem zásahů člověka, ale bez úmyslu hospodáře, který sleduje jiný cíl než je získání dotyčného účinku (např. maliny na pasece), - vyrobené užitky, které jsou zamýšleným výsledkem lesní výroby, tedy přímým důsledkem lidské hospodářské činnosti. Přírodní a průvodní užitky tvoří dohromady volné užitky. Získávají se buď jako volné hodnoty např. sběrem hub, lesních plodin (a těžbou dřeva v nepěstovaných lesích) nebo jako volné služby využíváním přírodního nebo průvodního působení lesů. Existují tedy dva způsoby využívání lesa: volné a funkční. Při volném využívání lesa bereme z lesa volné užitky tak, jak je poskytuje sama lesní příroda. Při funkčním využívání lesa vynakládáme práci na to, aby se les stal žádoucím způsobem užitečný, čili přisuzujeme mu funkci k pokrývání společenské potřeby tak, že získáváme vyrobené užitky z lesa jako plody lidské práce. To znamená, že les má funkci jen tehdy, pokud se mění z výrobní podmínky na vyrobený výrobní prostředek. Funkce lesa podle I. Vyskota je potenciální nebo efektivní. Potenciální funkci lesa vyjadřujeme funkčním potenciálem lesa, efektivní funkci měříme funkčním efektem lesa. Funkční potenciál lesa vyjadřuje význam, který má ve stávajících přírodních podmínkách a při dané společenské potřebě funkčně usměrněné lesní hospodářství pro poskytování materiálních hodnot a materiálních a kulturních služeb. Funkční potenciál tedy chápe funkci lesa jako ú č e l, na jehož dosáhnutí se má lesní hospodářství zaměřit svými provozními opatřeními. Jiná je otázka, jak les plní vytýčenou funkci, jak dosahuje stanovený účel. Z hlediska účinnosti působení lesa v požadovaném směru hovoříme o funkčním efektu lesa. Funkční efekt lesa (užitek z lesa) vyjadřuje stupeň uspokojení hospodářské a společenské potřeby, je tedy mírou plnění funkce. Funkční potenciál lesa zkoumá žádoucí možnost využívání lesa, kdežto funkční efekt (užitek) měří skutečný užitek poskytovaný lesem. Funkční potenciál je rozhodující moment z hlediska plánování rozvoje lesního hospodářství a hospodářské úpravy lesů, a proto se posuzuje v kategorizaci lesů funkce lesa jako funkční potenciály. Funkční efekt je důležitý z hlediska kontroly lesního hospodářství a může odkrýt nové zdroje financování lesního hospodářství nebo na jeho základě by bylo možné požadovat úhradu za plnění mimoprodukčních funkcí lesa V minulosti lesníci většinou vycházeli z tzv. teorie úplavu (závěsu), (německy Kielwassertheorie), podle které mimoprodukční poslání lesa se nejlépe zabezpečí v "závěsu za dřevní produkcí", tj. jako automatický důsledek péče o produkci dřeva. Teorie závěsu tedy hlásá, že zájmy produkce dřeva a plnění všeužitečného poslání lesů jsou totožné nebo alespoň souběžné (Hasel, 1971). 10

11 Tento názor byl opodstatněný, pokud lesní hospodářství bylo málo rozvinuté, a pokud společenská poptávka po environmentálním a sociálním působení byla poměrně malá. Ale jak lesní hospodářství nabývá intenzivnější formy, vzniká a prohlubuje se stále více rozpor mezi orientací na produkci dřeva a uplatňováním všeužitečných funkcí lesa. Vyřešení tohoto rozporu vyžaduje při intenzivním hospodaření ústupky v jednom i druhém směru a lesní hospodář musí uplatnit v nejvyšší míře odborné schopnosti, aby minimalizoval hospodářské oběti při integrování produkční funkce lesa a mimoprodukčních funkcí lesa. Poznámka: Výrobně funkční přístup k hodnocení funkcí lze použít například pro zachycení nepřímé užitné hodnoty regulatorních ekologických funkcí tropických lesů díky jejich příspěvku k ekonomickým činnostem. Tato metoda se zakládá na dvoustupňovém postupu. Nejprve se určí fyzikální účinky prostředí na ekonomickou aktivitu. Druhý krok obsahuje odhad peněžní hodnoty ekologické funkce. Ve své nejpřímější aplikaci tato metoda používá skutečné tržní ceny - nebo pokud existují odchylky, příslušně upravené tržní ceny - pro ocenění ekonomické produkce. Uplatnění tohoto přístupu na různá nepřímá využití lesů je užitečnou metodou pro odhad těchto netržních, ale často významným ekonomických hodnot. Je však nezbytným předpokladem, aby byl dobře pochopen vztah mezi regulatorní funkcí lesa pro životní prostředí a ekonomickou činností, kterou podporuje. Často tento vztah není zcela srozumitelný a nepatrná změna v předpokladech vede k drastické změně ve výsledcích. Stejný účinek jako přechod od extenzivního k intenzivnímu lesnímu hospodářství vyvolává také růst nároků (požadavků) společnosti na mimoprodukční účinky lesa. Způsob uspokojení této potřeby dnes, při hrozícím nedostatku vody, při rozvoji rekreace v přírodě, při neodkladné ochraně životního a přírodního prostředí vyžaduje takové lesní hospodářství, které musí produkovat materiální hodnoty a poskytovat materiální a kulturní služby v jednotě. Rozdíl mezi teorií závěsu a teorií integrace funkcí je tedy v tom, že teorie závěsu předpokládá a priori soulad zájmů v lesním hospodářství jako samozřejmost, která se dostavuje automaticky, kdežto teorie integrace funkcí vidí existenci protiřečení mezi funkcemi lesa a snaží se to překonat vytvořením syntézy, která předpokládá praktickou aplikaci funkčně integrovaného lesního hospodářství (Papánek, 1978) Účinky a funkce Jak chápou účinky a funkce různí autoři je demonstrováno na následujících definicích: Účinek Výsledek určitého vlivu nebo působení. Účinek eroze je nepříznivý dopad eroze na půdní úrodnost, kvalitu vody, koryto vodotečí, transportní síť, pěstované kultury a na životní prostředí. Účinek meliorací je příznivý důsledek melioračních opatření. Na lesních pozemcích k němu řadíme zlepšení látkového koloběhu v ekosystému, zastavení degradačních procesů, dosažení trvalého zlepšení půdotvorných procesů, zvětšení produkčních schopností lesních ekosystémů a zlepšení životního prostředí. (Šach, Lesnický naučný slovník) Účinek lesa Jakýkoli efekt působený lesem, např. dílčí efekty bilogické, fyzikální, chemické, souborné efekty produkční, klimatické, hydrické a vodohospodářské, půdooochranné, přírodoochranné, zdravotní, krajinotvorné. Účinky lesa se projevují jak v jeho prostoru, tak za jeho hranicemi i v celé krajině (účinky dálkové). Účinky lesa pro lidskou společnost užitečné a přímo či nepřímo využívané jsou 11

12 funkcemi lesa. Značná část účinků lesa patří ke statkům mimotržní povahy (veřejné statky). Význam takových účinků pro krajinné (přírodní a životní) prostředí se velmi významnou měrou podílí na specifice lesa jako majetku a kapitálu. Tuto skutečnost respektuje i lesní zákonodárství (např. v Evropě od 20. století), dnes podle politického konsensu s mírou sociální vazby vlastnictví lesa. Účinky lesa mohou být také záporné z hlediska lidských zájmů. V případě účinků záporných z hlediska zájmů veřejných mluvíme o dysfunkcích lesa. (Krečmer, Lesnický naučný slovník) Účinek lesa environmentální Komplexní výsledek působení lesa na životní prostředí člověka. V širším pojetí sem zahrnujeme ty účinky a vlivy lesa, které příznivě ovlivňují základní složky životního prostředí, jako jsou půda, voda a ovzduší. Nedílnou součástí účinků lesa environmentálních je jeho rekreační a léčebné působení. V uvedeném kontextu lze říci, že les je významným faktorem kvality životního prostředí člověka. (Volný, Lesnický naučný slovník) Funkcemi lesa se rozumí přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční (Pramen: lesní zákon) Funkce lesa jsou vyjádřením společenské objednávky, kterou lesní hospodářství plní v daných podmínkách. Funkce lesa vyjadřují také přírodní a biologickou danost lesa, která je podkladem a prostředkem uspokojování lidských potřeb. Funkce lesa je výslednicí společenských postulátů a ekonomických limitů - vlastně poptávky a přírodních daností a technických řešení - vlastně nabídky. Funkce je realizovanou schopností lesa danou podmínkami a parametry ekotopu a biocenózy, které lze exaktně determinovat a kvantifikovat. (Vyskot, 2000) Funkcemi lesů v současném pojetí funkcí lesů v ČR je chápáno naplňování aktuálních účelových požadavků společnosti na les či v lese, nikoliv skutečné funkční schopnosti lesních ekosystémů. (Pramen: I.Vyskot: Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky, MŽP 2003, str. 19) Funkce jsou schopnost území s lesy poskytovat zboží a služby. Zboží je fyzikální aktivum vyrobené účelově nebo náhodně v kombinaci s produkcí dřeva, např. kubický metr čisté vody, počet ulovené zvěře apod. Zboží se dá dobře kvantifikovat a transformovat do ekonomické tržní hodnoty. Služby jsou méně hmotné vlastnosti, po nichž existuje poptávka, např. příležitosti k rekreaci, ochranné funkce, přirozená stanoviště apod. Nedřevní produkty jsou tvořeny zbožím, službami a funkcemi (lesní plodiny, myslivost, nekomoditní užitky apod.). UN FAO/ECE Forest Resource Assessment 1990, Part II: (Temperate zone, ECE region) The role of forests in supplying environmental and other non-wood goods and services. Introduction and summary. prepared by Koch, N.E. and Linddal M p. 12

13 Funkce lesa při teleologickém chápání jsou užitky lesa v podobě lesních produktů (zboží a služeb), které společnost přímo či nepřímo využívá. K jejich získání člověk cílově hospodaří a využívá les záměrně za účelem uspokojení svých potřeb. Funkce lesa výkony lesního hospodářství vyrobené užitky Funkce lesa při kauzálním (přírodovědném, ekosystémovém, naturálním) chápání jsou účinky lesa, jež působí nezávisle na existenci člověka Od nauky o funkcích k nauce o lesních produktech Pro stanovení hodnoty zboží a služeb je zcela nezbytné mít zcela jasno v používané terminologii. V tomto směru lze za značný přínos považovat článek německého výzkumného pracovníka U. Mantau o pojetí funkcí a o budoucí orientaci v chápání funkcí lesa, z něhož se uvádí výtah: Obě nejdůležitější odpovědi na otázky, čím se určuje hodnota zboží a služeb, se diskutují už desetiletí. Teorie užitku vychází z toho, že hodnotu určuje jenom subjektivní odhad ceny spotřebiteli zboží. Pracovní teorie hodnoty vychází oproti tomu z toho, že hodnotu určují objektivní výrobní náklady. Před 30 lety se jednalo o napínavé téma. Od zhroucení systému, který se orientoval na pracovní teorii hodnoty, to pohnulo sotva někým. Používaní fyzikálních pojmů pro objasnění ekonomických stavů se blíží k nule Pod výkonností se ve fyzice rozumí práce za určitou časovou jednotku. Práce, jak je známo, je produkt úsilí. Účinek popisuje vliv nebo efekt, který prostřednictvím práce/výkonu přechází na jiný předmět, například při přeměně tepla na proud. Funkce představuje jednoznačné, zákonité přiřazení, např. mezi výkonem a očekávaným účinkem. Tolik k přírodovědnému, resp. fyzikálnímu jazykovému (vyjadřovacímu) systému. Tyto pojmy se používají často také v lesnicko-politických příspěvcích. Výchozím bodem původní debaty byl příspěvek Burschela, ve kterém bylo poukázáno na to, že ochranné a rekreační funkce lesů je třeba chápat jako čisté účinky, neboť pocházejí z,,nenarušených přírodních lesů. Dále to znamená, že,,pěstují-li se lesy podle hospodářských hledisek, tak nedochází u daných účinků lesa při profesionální práci k žádnému nebo bezvýznamnému poškození.. Z toho Burschel vyvozuje, že produkce dřeva je jedinečné ekologické ospravedlnění lesnického povolání. Po hodnotící rozpravě mezi M. Weberem a Schmöllerem se ideologické zkreslení tohoto druhu označuje jako jednofaktorová teorie. To znamená, že v jednotlivostech správný stav se s určitým cílem přenáší na značně širší oblast použití. Oproti tomu se staví Blumův autorský kolektiv, jež se přitom přidržuje fyzikálního užití jazyka. Všechny vztahové kategorie mezi lesem a člověkem, které nezpůsobují žádné změny, by tedy existovaly bez lesnického obhospodařování, a bylo by je třeba připočítat odpovídajícím způsobem k účinkům lesa. Výkony lesního hospodářství se přesto liší od účinků lesa tím, že vznikají teprve lesohospodářskou činností (k čemuž patří i vědomé zanedbávání), resp. jsou v současné době k dispozici. 13

14 Když se podá nevyvratitelný důkaz, že struktura vztahů mezi lesem a člověkem a,,účinky lesa a výkony lesního hospodářství je komplexnější než Burschel zobrazuje, zůstávají dílčí rozdělení svévolná. Poslední je třeba vztáhnout na vzdálenost reality od použité techniky scénáře. Tak lze třeba produkci dřeva jednoznačně započíst k,,výkonům lesního hospodářství. Přitom se při zdůvodnění poukazuje na to, že použitelné množství dřeva by bylo bez lesního hospodářství znatelně menší. Estetiku je třeba podle mínění Bluma přiřadit k účinkům lesa. Ochrana proti lavinám je nyní opětovně připisována k výkonům lesního hospodářství, ačkoli přírodní les určitou protilavinovou funkci zaručoval. Nedřevní produkty (lesní plody, houby, zvěř) je třeba považovat za účinek lesa.,,zvyšuje-li se ale význam nedřevních produktů, mohou být odpovídající opatření k podpoře této vztahové kategorie považovány rovněž za výkony lesného hospodářství. Pojmy nejsou ani správné ani nesprávné, ale účelné nebo neúčelné. Předpokladem této účelnosti by bylo jasné oddělení účinků od výkonů. Toto ale pro většinu vztahových kategorii však není dáno. Tyto příklady jsou jenom ukázkou četných nejasností a svévolného přiřazování. Daleko přitěžující okolností však je, že výkon a účinek zůstávají spjaty s přírodovědnými myšlenkovými strukturami, a tím nejsou schopny cokoli vypovědět o struktuře vztahů. Právní vztahy určují vztah mezi lesem, lesním hospodářstvím a společností Ekonomické a politické vztahy mezi lesem a člověkem sa určují obchodním rámcem trhu a společností, a ne tím, zda-li lesník pracuje či nepracuje. Podle fyzikálního pojetí výkonnosti se výkonnost lesního ekosystému vysvětluje prostřednictvím lesního hospodářství, přičemž takový rozdíl nemá žádný velký ekonomický význam. Výkony ekosystému a/nebo ty lidské vedou k výchozímu obrazu lesa. Všechno toto je možno pokládat za část přírodovědných aspektů za předpokladu, že nebudou mít za následek žádné ekonomické nebo politické závěry. Všechny omezené, a tím ekonomické předměty našeho života (les se přitom ničím neodlišuje od ostatních oborů), se stávají předmětem ekonomického počínání teprve danými obchodními právními vztahy. Tak se vlastníkům lesa a ostatním skupinám společnosti přiřadí obchodní vztahy na výchozím obrazu lesa (sumou všech výkonů ekosystému a lidí) prostřednictvím právního rámce. Právní vztahy rozhodují o tom, kdo a v jakým rozsahu může les využít k produkci anebo ke spotřebě. Vlastník lesa má podle spolkového lesního zákona právo uskutečňovat v lese akce za odpovídající protislužbu (jestliže se akce v jeho lese koná, protože tam tvrdě pracoval, anebo proto, že tam nikdy nevstoupil). To je významné jen tehdy, když se stanovuje hodnota majetku podle pracovní teorie hodnoty. V rozvíjejícím se tržním hospodářství je však toto bez relevantnosti. Samotný odhad ceny spotřebiteli a právní vztahy rozhodují o ekonomické hodnotě majetku. 14

15 Na druhé straně může vlastník lesa poskytnout při využití svých produkčních možností a vložením své práce zboží nebo služby, které jsou spotřebiteli vysoce hodnoceny, a také se využívají (odvozní cesty jako lesní stezky), aniž by za to vlastník lesa něco obdržel, protože mu chybí obchodní vztahy. Struktura vztahů mezi lesem a člověkem se nedá rozlišováním mezi,,výkony a,,účinky ani vyjasnit ani postavit. Určí se prostřednictvím obchodních vztahů a prostřednictvím chování hospodářských subjektů v rámci těchto práv. Tím je třeba vysvětlit, že sběr hub je v Německu volný, v Nizozemsku může být zakázán a v Itálií je vynikajícím obchodem. Rozdíl je třeba vysvětlit obchodními vztahy a jednáním. Rozlišování pojmů dle Bluma se blíží k závěru, když,,o lesnickém provozním provedení výkonů se dá hovořit jenom tehdy, když existuje možnost nasazení podnikových finančních prostředků, tedy cílevědomým podnikovým řízením, které působí na provedení výkonů. Ve fyzikálním vyjadřovacím systému není třeba oproti tomuto výroku (nehledě na blízkost k tautologii) nic namítat. Požaduje se ale ve spojení, že jednání vlastníka lesa by se mělo omezit na,,výkony lesního hospodářství, čímž se nevědomky provede systémový skok. Při dalším pokračování se přitom přistane v jiném hospodářském pojetí, protože hodnota zboží se určuje pomocí vložené práce. Pojem funkce podle Dietericha ovšem pomáhá málo. Jednota lesa a lesního hospodářství je dána do té míry, když oba svými výkony (ve fyzikálním smyslu) přispívají k výchozímu obrazu lesa. Je třeba souhlasit s Blumem, že vztah mezi přírodovědným systémem a ekonomickým systémem se prostřednictvím pojmu,,funkce spíš zastírá než objasňuje. Autor článku již dříve doporučil přechod od nauky o funkcích lesa k nauce o produktech lesa. Obchodní vztahy lesní podniky nedostatečně využívají, protože uvažují převážně v kategoriích nauky o funkcích, namísto ekonomických a právních. kategorií. Návrh U. Mantau zní: Lesní podniky se stanou úspěšnými teprve tehdy, když zcela využijí své obchodní vztahy a svoje produkty postaví tak, že se stanou u spotřebitelů žádanými. Zpravidla se pro to bude muset tvrdě pracovat. Úspěch se však dostaví jenom s obchodními vztahy a atraktivními produkty. Krůpěje potu lesníků ale ještě nejsou žádnou kategorií úspěchu Stav funkcí v ČR Současný (přežívající) stav funkcí lesů v ČR charakterizuje I.Vyskot (2003) následovně: - funkcemi lesů je chápáno naplňování aktuálních účelových požadavků společnosti na les, či v lese, nikoliv skutečné funkční schopnosti lesních ekosystémů - funkce lesů jsou pojímány preferenčně diferencovaně, s přetrvávající a dominující prioritou váhy funkce dřevoprodukční : legislativně, hospodářsky, ekonomicky - funkční integrace lesů je přijímána jen proklamativně, v hospodářské struktuře ani lesnických činnostech není uplatňována 15

16 - mimodřevní funkce jsou zákonně (opět monofunkčně) uplatňovány pouze v lesích mimo kategorie lesů hospodářských - kategorizace lesů rozděluje lesy podle aktuálních účelových požadavků, bez vkladu jejich skutečných funkčních schopností, administrativním rozhodnutím, určujícím oddělení plné a omezené dřevní produkce - hodnocení a oceňování lesů je záležitostí pouze lesního pozemku a jeho dřevní produkce - současné metody hodnocení funkcí nevyjadřují exaktní funkční schopnosti lesů. Nové přístupy k funkcím lesů v pojetí funkčně integrovaného hospodaření charakterizuje I. Vyskot (2003) takto: - funkční využívání lesů je postaveno na skutečných funkčních schopnostech lesních jednotek a jejich optimální využitelnosti pro aktuální účelové požadavky společnosti - všechny funkce lesů mají pro lidskou populaci rovnocenný význam. Nelze zaměňovat společenský (skupinový) prostorově či časově vymezený zájem s celospolečenskou nezbytností (bilance uhlíku, kyslíku, voda, klima, biodiverzita aj.). - rovnocenný význam funkcí lesů však neznamená jejich rovnost funkčně hodnotovou (pozn. autora: v roce 2000 zde byl pojem věcná hodnota ) - schopnost lesů produkovat obsahovou hodnotu (pozn. autora: v roce 2000 zde byl pojem věcná hodnota ) funkcí je velmi rozdílná a vyplývá z podmínek a vlastností ekosystémů - stupeň intenzity společenského využívání je limitován jejich funkčními schopnostmi - kategorizace lesů rozlišuje lesy polyfunkční integrující všechny společenské potřeby až do úrovně výjimečné a lesy výjimečného společenského významu, kde určitá funkce je mimořádně vyžadovaným společenským zájmem. Vychází ze skutečných schopností lesních porostů produkovat funkce, nikoliv z pouhého společenského rozhodnutí (pozn. autora: v roce 2000 zde byl pojem jakou funkci má les v daném čase a prostoru plnit ). Nové pojetí a objektivizace funkcí lesů (s použitím vybraných pasáží z podkladů pro Národní lesnický program) je naformulováno V. Švihlou (2001) takto: Současný stav systemizace diferenciace funkcí lesů je poplatný filozofii zásadně rozlišující produkční funkci lesů a mimoprodukční funkce lesů. Nové pojetí společenského poslání lesů vyžaduje: - ustanovení systému rovnocenných celospolečenských funkcí lesů bez scestných diferenciací funkcí produkčních a ostatních, - přijetí základní koncepční zásady, že integrace funkcí je předmětem hospodaření v každé základní jednotce lesa jako nutná společenská stimulace naturálních, silně antropizovaných podmínkách deficitních účinků lesů, - stanovení cílových funkčních skupin na bázi funkčních interakcí a stěžejních společenských potřeb, - kvantifikace funkcí lesů na základě shodné relativní úrovně formou vztahů mezi potenciální schopností lesa a funkční společenskou potřebou, - vytvoření nové funkční rajonizace lesů podle hodnot jejich celospolečenského potenciálu jako podklad pro cílené diferencované hospodaření, - ustanovení kategorií lesů speciálních společenských zájmů (východiska tvoří potenciály lesa a komplexní potřeby krajiny). 16

17 2.3 RÁMCOVÉ VYMEZENÍ HLEDISEK PRO OZNAČOVÁNÍ FUNKCÍ LESA Nejznámější část užitků lesa má materiální podobu a je výsledkem výrobního a růstového procesu nebo jednoho z nich. Tyto funkce lesa jsou známé v legislativní a sociálně ekonomické oblasti pod označením produkční funkce lesa (komerční, tržní). Pokud z dalšího pojednání předem vyloučíme produkční funkci, ostatní funkce se podle různých autorů označují jako funkce: neprodukční nehmotné nedřevní netržní mimoekonomické mimoprodukční veřejněprospěšné celospolečenské všeužitečné environmentální životadárné životazáchovné blahodárné ekologické sociální přirozené pozitivní externality. Jak je z výčtu zřejmé, velmi záleží na třídícím kritériu, které uplatníme. Rámcové schéma může být tvořeno jako opak k produkci, ekonomickému vyjádření apod., resp. podle vztahu k trhu, vlastnictví, životnímu prostředí atd. Při hlubší analýze najdeme u každého pojmu při postupném naplňování jednotlivými dílčími funkcemi určitý logický nedostatek neodpovídající zcela absolutně zvolenému kritériu. Při ocenění funkcí lesa bude pravděpodobně také zapotřebí přihlédnout k příslušným územním jednotkám, tj. k vymezení některých pojmů, kterými se tento materiál v detailu nezabývá: - mezinárodní úroveň (fixace CO 2 jako předmět mezinárodního obchodu), - národní úroveň (lze pracovat s celostátními statistikami při zajištění statistické průkaznosti i s průměrnými hodnotami, přímé výhody z hlediska poutání uhlíku na národní úrovni budou asi malé), - regionální úroveň (společenské potřeba v rámci lesnatosti regionu a vzhledu krajiny apod. povodí, chráněná území, rekreační oblasti aj.), - místní úroveň (zde se jedná o konkrétní porost). 17

18 2.3.1 Mimoprodukční funkce lesa Ze současné rozmanitosti názorů na mimoprodukční funkce lesa lze uvést několik následujících příkladů: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů člení funkce lesa (přínosy) na produkční a mimoprodukční. Poznámka: Pojem mimoprodukční funkce (uplatněný i v současné právní úpravě) je účelovým archaizmem. Všechny funkce jsou hmotnou či nehmotnou produkcí lesa. Nesprávné pojmy jsou zdrojem vědomostních i koncepčních deformací. (Pramen: I.Vyskot: Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky, MŽP 2003, str. 19) Z názvu mimoprodukční vyplývá, že charakter výstupu dané funkce je nemateriální složkou (fyzikálním, přírodovědným hlediskem třídění). Mimoprodukční funkce lesa nejsou zřejmě z hlediska sociálně-ekonomického obsahu jejich dopadu, působení ve společnosti, jednotné (Pramen: L. Šišák, Oceňování společenské sociálněekonomické významnosti základních funkcí lesa, MZe, 2002) Z hlediska přírodovědného nebo též kauzálního se v lese realizují účinky, resp. funkce nezávisle na člověku od jeho vzniku. Člověk je v procesu poznání pochopil, akceptuje a využívá nebo poskytování vícero užitků tohoto charakteru i cílevědomě podporuje. V tomto případě se jedná o ekologické funkce lesa. V rámci kauzálních vazeb působí les i na člověka. Tyto užitečné účinky lesa klasifikují někteří autoři (F. Papánek, 1978 a jiní) jako environmentální funkce. Hodnota nedřevních užitků lesa je tvořena službami a jinými produkty lesa než je dřevo, např. biologická rozmanitost, rybářství, myslivost, nerosty, kvalita a kvantita vody, rekreace a turistika, divočina, estetika, kulturní hodnota a hodnota dědictví. (Pramen: Glossary of Forestry Terms, The State of Canada s Forests) Mimoprodukční funkce lesa při účelovém chápání funkcí jsou služby (ekologické a sociální), které jsou společnosti poskytovány nebo vyprodukovány jako výkony lesního hospodářství (náklady ke zlepšení infrastruktury infrastrukturální služby). Služby patří v ekonomickém smyslu do produkce, a nelze je proto označovat za mimoprodukční. ***** Mimoprodukční funkce lesů mají povahu kladných externalit. Jedná se tedy o bezplatné a volně přístupné zdroje (veřejné statky) s efekty (užitky nebo službami), které les poskytuje společnosti, aniž by za to museli jednotlivci či společnost platit. Mimoprodukční funkce lesa mají charakter veřejně prospěšných služeb, které nejsou realizovány na trhu a nejsou poskytovateli služby (vlastníkovi lesa) hrazeny. Označení mimoprodukční nic nevyjadřuje o členění funkcí podle příjemce užitků z lesa (podle vlastnictví), ale podle toho, zda-li je možné tyto užitky realizovat na trhu za úplatu či nikoliv. V současné době nejsou pro vlastníky lesů k těmto funkcím lesa založena odpovídající vlastnická práva. 18

19 Při účelovém (teleologickém) chápání funkcí lesa se nejedná jen o ekosystémové funkční účinky lesa, ale o aktivní lidské ovlivňování vztahu les a člověk. Poznámka: Tím, že se česká společnost přiklonila k ekonomice založené na tržních principech, musí být řešeny pro nás dosud neznámé okruhy problémů, a to buď legislativní nebo ekonomickou cestou, resp. kombinací obojího Celospolečenské funkce lesa V poslední době se stále častěji používá místo pojmu mimoprodukční funkce lesa pojmu celospolečenské funkce lesa, které prý lépe vyjadřují podstatu věci. Tento pojem se v lesnické teorii objevil s nástupem ekosystémového přístupu I.Vyskota. Proto mu jako autorovi přísluší právo provést výklad. O celospolečenských funkcích I. Vyskot (2003) uvádí, že - celospolečenské funkce (životazáchovné) jsou zásadně rozdílné od funkcí společenských (zájmových) - celospolečenské funkce jsou vztaženy k člověku jako součásti ekosystému - celospolečenské funkce (životazáchovné) funkce jsou pro člověka významově rovnocenné - celospolečenské funkce jsou synergickou realizací všech ekosystémových naturálních účinků lesů. Naturální účinky jsou neoddělitelné. - celospolečenské funkce jsou synergicky produkovány každým lesním ekosystémem a jejich působení je neoddělitelné - celospolečenské funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické jsou determinovány ekosystémovým působením (pozn.: jednota terminologie). K prvnímu odčárníku lze doplnit, že na jiném místě I. Vyskot uvádí, které funkce si představuje pod pojmem celospolečenský, když konstatuje, že nelze zaměňovat společenský (skupinový) prostorově či časově vymezený zájem s celospolečenskou nezbytností (bilance uhlíku, kyslíku, voda, klima, biodiverzita aj.). Z tohoto přístupu vyplývá, že je třeba diferencovat mezi pojmy celospolečenský a společenský (skupinový). Pod pojmem celá společnost, celospolečenský je nutno si představit celou lidskou populaci (globální společnost, všechny lidi na Zemi), která užívá ke svému prospěchu (užitku) funkční účinky lesů (např. vzduch), přičemž nikdo není z užití vzduchu vyloučen. To je jedna z podmínek externalit. Existuje však řada životních situací, kdy z funkcí lesa (vlastník lesa do intenzifikace konkrétních funkcí investoval práci i kapitál) má užitek jen místní, regionální společnost, existuje jen místní veřejný zájem (např. ochrana lokálních zdrojů pitné vody, ochrana půdy na příkrých svazích nad údolními komunikacemi, využití volného času pobytem v lese jízdou na kole, na koni, pronájem honitby apod.), a proto konkrétní funkce lesa při účelovém chápání lze vztahovat jen k určitým zájmovým skupinám a nikoliv k celé lidské populaci. Tyto lokální (regionální) zájmové skupiny za přínosy lesa platí (nájemné, poplatky apod.). Pak je nutno v pojetí I. Vyskota hovořit o společenských funkcích lesa. Není tedy asi nejvhodnější přístup provádět rozčlenění funkcí lesa na celospolečenské a společenské, nehledě na okolnost, že naše právo nerozlišuje mezi zájmy společnosti a celospolečenskými zájmy (viz definice pojmu veřejný zájem ). 19

20 Označení celospolečenské odpovídá členění funkcí podle charakteru vlastnictví, neboli podle adresáta (příjemce) užitků. Můžeme proto konstatovat, že v tomto slovním spojení je vlastně obsaženo vlastnické kritérium kdo bude tyto funkce či užitky využívat k pokrytí svých potřeb. Je to pohled ekonomicko-společenských věd. Lesy jsou dominantní složkou přírodního prostředí se zásadním vlivem na kvalitu životního prostředí lidské společnosti. Jejich stav není uspokojivý. Jsou devastovány a degradovány antropickými vlivy společnosti i hospodářskými zájmy. Komerční produkce dřeva byla prioritou dlouhá desetiletí a lesnictví bylo zařazeno mezi průmyslová odvětví. Empirická poznání a výsledky vědy postupem času však prokázaly dominanci ekologických, životodárných (blahodárných) přírodních účinků lesů (Vyskot), donedávna posuzovaných jako vedlejší mimoprodukční funkce. Nastupující celosvětové pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření přijímá filozofii rovnocennosti všech funkcí lesů, včetně produkce dřeva, označované pojmem celospolečenské funkce lesů, nebo prostě funkce lesů. Víme, že vše, co les umí a poskytuje (přínosy, účinky, efekty, užitečné funkce apod.), je hmotnou či nehmotnou produkcí lesního ekosystému. Schopnost lesů poskytovat užitky je velmi diferencovaná a vyúsťuje v synergii ekosystémových účinků (podmínky a vlivy stanoviště v interakci s druhovou, věkovou a prostorovou strukturou porostů). Blízko k pojmu celospolečenské funkce lesa má také pojem veřejně prospěšné funkce lesa, který byl použit v Zásadách lesnické politiky: "Lesnická politika sleduje trvalé zachování lesa pro budoucí generace. Les poskytuje nejen trvalou produkci dřeva, ale má i veřejně prospěšné funkce. Stát má zájem na trvalém a vyrovnaném využívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje a využívání veřejněprospěšných funkcí lesa ve veřejném zájmu". (Základní principy státní lesnické politiky a Zásady státní lesnické politiky, 1994). ***** Společnost (z pohledu společenských věd) 1. Zjednodušeně: Společnost existuje ( ) všude tam, kde existuje mezi jedinci vzájemné působení (Simmel). Tato definice se vztahuje spíše na život ve společnosti než na globální společnost. 2. Uspořádané společenství lidí, kteří obývají určité území, jsou spojeni směnou a spoluprací a řízeni svými vlastními institucemi. Toto společenství sdílí společnou kulturu a funguje jako specifická společenská jednotka. Ačkoli se pojem společnost často používá ve stejném významu jako kultura, nejsou tyto pojmy totožné. Společnost předpokládá existenci zvláštního společenství s vlastní identitou (určitá kulturní sféra může naopak zahrnovat několik společností), které je podřízeno téže moci. Je rovněž nezbytné rozlišovat společnost a národ. Pojem národ se zrodil až v 18. a 19. století. Předpokládá existenci moderního státu, národního vědomí a kulturní identity, které stojí nad sociálním a regionálním partikularismem. (C.-D.Echaudemaison a kol.: Slovník ekonomie a sociálních věd, EWA Edition Praha 1995) Celospolečenský pohled na funkce nemůže být vztažen jenom na ekologické, životodárné funkce lesa, neboť se týká i řady funkcí sociálních (vojenské lesy jako součást obrany, která se vnímá jako klasická externalita). Nelze dávat do spojení pojem celospolečenské funkce lesa a životazáchovné funkce lesa. 20

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Produkční a mimoprodukční funkce lesa Ekonomika lesního hospodářství 8. cvičení Funkce lesa

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37) "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.8. Lesní půdní fond (PUPFL) T - 3.8.1. Vymezení pojmů, ochrana (37) 289/1995 Sb. ZÁKON ze dne 3. listopadu

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Cíl I - KA 2: Podpořit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru. Petr Zahradník a kolektiv

Cíl I - KA 2: Podpořit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru. Petr Zahradník a kolektiv Cíl I - KA 2: Podpořit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru Petr Zahradník a kolektiv Řešitelský tým doc. Dr. Ing. Petr Horáček doc. Dr. Ing. Libor Jankovský

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

3. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat tzv. Karpatská úmluva

3. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat tzv. Karpatská úmluva 3. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat tzv. Karpatská úmluva 25. 27. května 2011, Bratislava, Slovensko vrcholný orgán Úmluvy, který rozhoduje o základních procedurálních,

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Příroda, životní prostředí a jeho ochrana jako ekonomický problém Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova

Více

Státní lesnická politika

Státní lesnická politika Státní lesnická politika Teoretické zpracování hospodářského a společenského postavení lesů a lesního hospodářství ve státě a v národním hospodářství. Jde zejména o vymezení vztahů mezi vlastníky lesů

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

2. Zařazení a význam učiva. 3. Tvorba obsahu učiva. Podstata fungování tržní ekonomiky

2. Zařazení a význam učiva. 3. Tvorba obsahu učiva. Podstata fungování tržní ekonomiky Podstata fungování tržní ekonomiky Základní ekonomické pojmy 1. Předpoklady žáků pro studium předmětu ekonomika včetně prvního tématického celku na SŠ Samostatný předmět ekonomika na základních školách

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 44736/ENV/16 V Praze dne 18. října 2016 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky

Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky Zasedání EK OLH ČAZV Rožnov pod Radhoštěm 29. 4. 2014 Ing. Josef Lenoch, Ph.D. Metodika speciální finanční analýzy lesních podniků - použití a výsledky Představení metodiky strana 2 Metodika speciální

Více

Ekonomické hodnocení rekreačních a neužitných hodnot poskytovaných přírodními ekosystémy

Ekonomické hodnocení rekreačních a neužitných hodnot poskytovaných přírodními ekosystémy Ekonomické hodnocení rekreačních a neužitných hodnot poskytovaných přírodními ekosystémy Jan MELICHAR Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova 2. kulatý stůl 30. květen, 2007 Centrum pro

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 3 Faktor času Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Čas- ve

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Sociologie a péče o životní prostředí

Sociologie a péče o životní prostředí Sociologie a péče o životní prostředí Jméno, příjmení, tituly:................................................................................. Datum:.................................................................................................................

Více

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing.

NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány

Více

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Veřejné statky a externality Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 2.1 Statky a jejich klasifikace. 2.2 Externality. Definice : Statky jsou předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Kritériem

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny Konference AUÚP ČR, Lednice 24. 25. 9. 2015 OBSAH

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Připravil: Ing. Vlastimil Vala, CSc. Správa a systém lesního hospodářství strana 3 Základní

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Řízení zdrojů v ozbrojených silách

Řízení zdrojů v ozbrojených silách Řízení zdrojů v ozbrojených silách Praktické postupy vojensko-ekonomické analýzy při řešení úkolu hodnocení dosažení plánovaných cílů Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:

Více

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky:

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky: Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): skutr 1) Pojem: Ekonomie je společenskou vědou o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti ekonomie zkoumá, jak se chová

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

ZLEPŠIT ZHODNOCOVÁNÍ A MARKETING LESNÍCH NEDŘEVNÍCH UŽITKŮ A SLUŽEB

ZLEPŠIT ZHODNOCOVÁNÍ A MARKETING LESNÍCH NEDŘEVNÍCH UŽITKŮ A SLUŽEB Národní lesnický program II pro období do roku 2013 CÍL I. Zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti PILÍŘ EKONOMICKÝ Klíčová akce 3 ZLEPŠIT ZHODNOCOVÁNÍ A MARKETING LESNÍCH NEDŘEVNÍCH UŽITKŮ A SLUŽEB Činnost

Více

I. Lesy v České republice

I. Lesy v České republice I. Lesy v České republice Základní informace o lesích (podle údajů Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2014) V České republice je více než 2 677 tis. ha lesů, to je 34 % plochy území státu

Více

REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV Ing. Tereza STRÁNSKÁ, Ing. Renata EREMIÁŠOVÁ Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE

Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE ÚVOD DO OBECNÉ EKONOMIE Ing. Martina Woznicová L 11484 POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY Průvodce textem a studiem Cíle kapitol Klíčová slova

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové Příloha č. B1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Oceňování škod a újem v LH

Oceňování škod a újem v LH Oceňování škod a újem v LH Listina základních práv a svobod Nucené omezení vlastnického práva je možná ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu Vlastnictví zavazuje- nesmí bát poškozováno lidské

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA

TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně a Lesy České republiky, s. p. Vás srdečně zvou na odbornou konferenci: TRŽNÍ REALIZACE MIMOPRODUKČNÍCH

Více

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79 Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -

Více

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační

Více

Úloha účetnictví. Účetní výkazy

Úloha účetnictví. Účetní výkazy Úloha účetnictví - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy (náklady na výrobky) - podklady pro kontrolu a ochranu

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje

Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Komplexní, konečná odpovědnost Kdo je nositelem komplexní, konečné

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Pozitivní vs. Normativní ekonomie Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER

Více

Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové

Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013 23. ledna 2014 Hradec Králové Rok 2013 pátý rok realizace Národního lesnického programu II Priority roku 2013 z pohledu MŽP využití přijatých doporučení ke

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 1 a přejeme Vám hodně radosti a uspokojení ze získávání

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování

Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování Ing. Ilona Machatová Problematika udržitelného rozvoje obecně zasahuje do velkého počtu oblasti a vědních disciplin včetně územního plánování. Příspěvek

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního

Více

HISTORIE A SOUČASNOST STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY ČR

HISTORIE A SOUČASNOST STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY ČR HISTORIE A SOUČASNOST STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY ČR Ing. František Morávek Stav lesnické politiky před revolucí 1989 Státní lesnická politika neexistovala Existence resortních výhledů ze statistik a SLHP

Více

Výroba a výrobní faktory

Výroba a výrobní faktory Výroba a výrobní faktory Výrobní proces Výroba neboli výrobní proces představuje sled vzájemně souvisejících a na sebe navazujících činností, které přetvářejí přírodu, její předměty a síly v užitečné věci

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství

Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství Ekonomika lesního podniku vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství Vzdělávací semináře v lesním hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR, 2016 LESNÍ PODNIK Václav Kupčák Praeambule Lesy,

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Oceňování podniku. doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Fakulta podnikohospodářská Vysoká škola ekonomická v Praze

Oceňování podniku. doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Fakulta podnikohospodářská Vysoká škola ekonomická v Praze Oceňování podniku doc. RNDr. Ing. Hana Scholleová, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Fakulta podnikohospodářská Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Cena x hodnota Přístupy ke stanovení hodnoty

Více

- spotřeba statku = snězení jídla, ale předtím musela předcházet řada činností

- spotřeba statku = snězení jídla, ale předtím musela předcházet řada činností Otázka: Hospodářský proces Předmět: Ekonomie Přidal(a): pajus.po - spotřeba = uspokojení potřeby - spotřeba statku = snězení jídla, ale předtím musela předcházet řada činností - hospodářský proces má 4

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný SaHP: Obyvatelstvo Žák: zhodnotí vývoj počtu obyvatel na Zemi objasní pojmy porodnost a úmrtnost vypočítá na konkrétním příkladu přirozený přírůstek Obyvatelstvo Společenské a sídelní

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2017 Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Učinili z ní zpustošený kraj; leží přede mnou truchlivá a zpustošená. Zpustošená je celá

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Současný stav a priority školkařské činnosti v střednědobém horizontu

Současný stav a priority školkařské činnosti v střednědobém horizontu Současný stav a priority školkařské činnosti v střednědobém horizontu (Referát, seminář na GŘ LČR, 4.6.2010) Ing. Vladimír Foltánek, manažer SLŠ ČR, Zemědělská 3, 636 00 Brno Struktura členské základny

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin Ing. Krnáčová Lada Vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem ČR do Evropského společenství jsme byli povinni přijmout

Více

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1,

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1, Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: petr.jilek@mze.cz 1 Priority ochrany půdy z pohledu Strategie Ministerstva

Více