Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc."

Anna Miroslava Vaňková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Veřejné statky a externality Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

2 Obsah : 2.1 Statky a jejich klasifikace. 2.2 Externality.

3 Definice : Statky jsou předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Kritériem klasifikace (členění, rozdělení) statků se stává skutečnost : 1) zda hraje roli trhem generovaná cena nebo je statek produkován, distribuován či financován v rámci veřejného sektoru (sektorové hledisko), tj. podle způsobu rozhodování o výrobě a spotřebě a jejich financování; 2) jak je daný statek alokován; 3) jaký je způsob jeho spotřeby; 4) jaký je původ statku, resp. zda byl dotčen lidskou činností či ne.

4 Z hlediska sektorového (1) rozlišujeme statky : soukromé tyto statky poskytuje soukromý sektor; veřejné statky v různé míře poskytuje veřejný sektor, jsou zajišťovány státem, samosprávami (obce, kraje), jsou tedy produkovány veřejným sektorem, financovány z veřejných prostředků, tj. z veřejných financí soustředěných v soustavě veřejných rozpočtů.

5 Z hlediska způsobu alokace statků (tzv. institucionální kritérium) se statky člení (2) na : tržní (některými autory nazývané čisté tržní statky ); polotržní (některými autory nazývané nečisté tržní statky ; netržní (některými autory nazývané čisté netržní statky )

6 Tržní statky jsou výslednicí střetávání nabídky a poptávky, jejich cena je sjednávána na trhu (bez jakýchkoliv interencí státu). Netržní statky neprocházejí trhem, nemají stanovenou cenu na základě poptávky a nabídky, o jejich produkci alokaci se nerozhoduje na trhu, ale rozhoduje o nich stát, územní samospráva, vláda, poslanci, zastupitelé, souvisejí tedy s veřejnou volbou. Polotržní statky sice procházejí trhem, ale sjednaná cena na trhu je ovlivněna opatřením ze strany státu (diferencované nepřímé zdanění, dotace, subvence a příspěvky k ceně, limity nabídky apod.).

7 Podle ekonomického kritéria (způsobu spotřeby statku) členíme statky (3) na : čisté veřejné statky (kolektivní); smíšené veřejné statky. Definiční vlastností čistých veřejných statků (pro celou populaci spotřebitelů) je nerivalita a nevylučitelnost.

8 Nerivalita znamená, že spotřeba veřejných statků je nerivalitní, nedělitelná v kvalitě a v kvantitě, nelze přesně určit podíl jednotlivce na spotřebě, jednotlivci ani ve spotřebě nesoutěží, nekonkurují si, není reálné předepsat jednotlivci úhradu za jeho spotřebu, resp. ocenit spotřebu uživatelským poplatkem.

9 Nevylučitelnost znamená, že nelze vyloučit jednotlivce ze spotřeby statku; spotřeba statku jedním uživatelem neubírá možnost spotřeby téhož statku pro jiného uživatele. Jedná se o statky s kolektivní spotřebou. Občan ale nemusí být ochoten tento statek spotřebovávat nebo podílet se na úhradě nákladů spojených s poskytováním tohoto statku; tato neochota přispívat na daný statek ho ale nemůže vyloučit ze spotřeby.

10 Smíšené veřejné statky jsou statky : u nichž je spotřeba dělitelná mezi jednotlivce, je proto možnost určit velikost spotřeby jednotlivce; kvalita statku je ale nedělitelná; spotřebu lze stanovit modifikovanou cenou, tj. stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby statku; jednotlivce lze vyloučit ze spotřeby statku, nechce-li platit uživatelský poplatek; spotřeba může být fakultativní, založená na individuálních preferencích; v některých případech může být spotřeba přikázána státem (příkazový systém např. v podobě zákona), protože stát považuje za užitečné, aby tyto statky spotřebovávali všichni (jde o tzv. poručnické, preferované či paternalistické veřejné statky).

11 Podle původu (4) statku členíme statky na : volné; ekonomické. Volné statky jsou statky v přírodě volně dostupné, většinou bez omezení, a to v takovém množství, že není nutné je mezi uživatele rozdělovat. Tyto statky nelze ocenit (cena je nulová). Ekonomické statky jsou produktem ekonomických činností člověka, jednotlivec je získává s určitým úsilím, musí za ně platit, tyto statky procházejí trhem. Za určitých podmínek se i volný statek může stát statkem ekonomickým.

12 Ekonomické statky mohou mít různou podobu podle preferovaného hlediska, např. podle : spotřeby (spotřební a kapitálové statky); vzájemného vztahu (substituty a komplementy); institucionálního hlediska (která instituce rozhoduje o statcích); prostorového (geografického) hlediska (národní, regionální a lokální statky).

13 2.2 Externality. Externality jsou jevy, situace a stavy, které jsou výsledkem určité činnosti výrobců nebo spotřebitelů, jejímž důsledkem je vyvolaný nechtěný či nezamýšlený vnější efekt se specifickým přenosem (užitku nebo újmy), který se primárně neprodává na trhu. Rozlišujeme externality : 1) kladné (pozitivní); 2) záporné (negativní).

14 2.2 Externality. Kladné (pozitivní) externality (1) přinášejí zpravidla užitek. Přenos užitku se děje tak, že aktivita jednoho subjektu (např. výrobce) vyvolává užitek, který si daný subjekt kompletně celý nemůže přivlastnit a tím vzniká externí užitek i pro jiné subjekty, a to bez zaplacení (protihodnoty). Mezi kladné externality patří i případy vzájemného přenosu prospěchu (tzv. reciproční externalita), kdy si subjekty způsobí vzájemný prospěch.

15 2.2 Externality. Záporné (negativní) externality (2) lze charakterizovat přenosem újmy na jiný subjekt, kdy aktivita jednoho subjektu (např. výrobce) vyvolává škodu a tím i externí náklady u jiných subjektů. Tento náklad původce újmy nehradí a přenáší ho na jiné subjekty, kterým ale finančně nepřispěje na náhradu škody. Tyto náklady hradí občané ze svých příjmů nebo prostřednictvím daní a poplatků, ze kterých stát nebo samospráva financují tyto náklady ze svých rozpočtů.

16 2.2 Externality. Důsledky existence externalit : státní zásahy s cílem vyrovnat působení externalit; stát podněcuje kladné externality a potlačuje negativní externality; pozitivní externality vedou k nesouladu mezi společenským užitkem a individuálními užitky soukromých subjektů; negativní externality vedou zase k nesouladu mezi společenskými náklady a individuálními náklady soukromých subjektů; stát zasahuje do oblasti externalit, protože trh v tomto směru není účinný nebo jen velmi málo účinný.

17 2.2 Externality. Pozitivní a negativní externality mohou být : 1) produkční; 2) spotřební. Produkční externality znamenají nezamýšlený přenos užitku či újmy při produkci určitého statku jiným subjektům (podnikům, obyvatelstvu). Spotřební externality znamenají nezamýšlený přenos užitku či újmy ze spotřeby určitého statku na jiný subjekt.

Podobné dokumenty

Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

Veřejné finance základní pojmy Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Tržní systém a příčiny tržního selhání To nejlepší, co existuje pro efektivní