Pražský institut pro globální politiku - Glopolis. Klimatické změny a rozvojové země Dopady, řešení a doporučení. Briefing Paper

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pražský institut pro globální politiku - Glopolis. Klimatické změny a rozvojové země Dopady, řešení a doporučení. Briefing Paper"

Transkript

1 Pražský institut pro globální politiku - Glopolis Klimatické změny a rozvojové země Dopady, řešení a doporučení Briefing Paper 20th Listopadu 2007

2 OBSAH OBSAH...1 ÚVOD GLOBÁLNÍ ZMĚNY PODNEBÍ PROČ JE PODNEBÍ DŮLEŽITÉ CO UŽ VÍME S JISTOTOU ROZSAH ZMĚN PODNEBÍ DŮSLEDKY GLOBÁLNÍ ZMĚNY PODNEBÍ A LIDÉ V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH HORSKÉ LEDOVCE SUCHO A ZEMĚDĚLSTVÍ Srážky Sucho Úroda Hlad a podvýživa EXTRÉMNÍ VÝKYVY POČASÍ MOŘSKÁ HLADINA LIDSKÉ ZDRAVÍ ŘEŠENÍ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Sázka na negawatty Motivace ADAPTACE Zemědělství Voda, katastrofy, uprchlíci, zdravotnictví Rozvojová spolupráce ROZVOJOVÁ PŘÍLEŽITOST Světlo do vesnic Nižší účty Demokracie a svoboda DOPORUČENÍ ČESKÁ POMOC CHUDÝM ČESKÝ PŘÍSPĚVEK K MEZINÁRODNÍ DOHODĚ ČESKÝ UHLÍKOVÝ ROZPOČET BIBLIOGRAFIE...30

3 ÚVOD Klimatické změny jsou jednou z největších environmentálních, sociálních a ekonomických hrozeb pro společnost, zejména v rozvojových zemích. Dokumentovaný vzestup globální průměrné teploty je podle posledních zpráv Mezinárodního panelu pro klimatické změny velmi pravděpodobně zapříčiněn nárůstem koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře. Dopady klimatických změn zahrnují nedostatečné dodávky vody, stoupající hladiny moří, intenzivnější tropické hurikány a další extrémní výkyvy počasí. Přitom šance chudých venkovanů v Asii nebo Africe přizpůsobit se výkyvům podnebí jsou přirozeně daleko menší než možnosti, které má Středoevropan. Ekonomiky rozvojových zemí jsou obecně více závislé na zdrojích z odvětví jako zemědělství, rybolov či lesnictví. Z toho důvodu jsou zranitelnější případnými podnebnými výkyvy než státy průmyslové. Tato studie shrnuje nejen poznatky týkající se klimatických změn, jejich příčin, rozsahu, kauzálních souvislostí i dopadů na rozvojový svět. Snaží se také poskytnout přehled potenciálních řešení, která spočívají v adaptaci na již nevyhnutelné dopady změn podnebí a v postupném snižování emisí skleníkových plynů. Pro rozvojovou politiku to znamená přinejmenším tři implikace: Měnící se podnebí již dnes ovlivňuje životy lidí zejména v zemědělských oblastech. Rozvojová spolupráce by tudíž měla přizpůsobit své strategie a programy této skutečnosti. Jde o to začít pomáhat lidem v chudých zemích adaptovat se na nové podmínky a zároveň nepodporovat řešení, jenž by přispívala ke zhoršení klimatických změn v budoucnu. Je nutné zavést ambiciózní kroky vedoucí ke snižování znečištění. Vlády a průmysl musí investovat do čistých, vysoce efektivních technologií, podporovat inovace a modernizace v energetice. Odpovědnost leží především na průmyslových státech, které statisticky produkují mnohem více emisí skleníkových plynů na obyvatele než země rozvojové. Zavádění nízkouhlíkových technologií v rozvojových státech by se mělo stát prioritní oblastí rozvojové spolupráce. Ekonomický růst a zvyšující se kvalita života tak nebudou strukturálně závislé na spalování fosilních paliv. Obnovitelné zdroje energie mohou přivést elektrickou i tepelnou energii do odlehlých venkovských oblastí třetího světa bez budování nákladné infrastruktury. Což přispěje jak k jejich energetické suverenitě, tak zabrání pokračujícímu kácení pralesů.

4 1. Globální změny podnebí Než se začneme zabývat humanitárními důsledky, podívejme se nejprve, co vlastně klimatologové už o vlivu skleníkových plynů na globální podnebí vědí a co nikoli. 1.1 Proč je podnebí důležité Podnebí patří mezi hlavní atributy našeho života. Jsou na něm zcela závislé zejména dodávky vody a zemědělství, které poskytuje obživu každému z nás a živobytí lidem na venkově, tedy skoro polovině lidské populace. Náš způsob života je přizpůsoben klimatickým podmínkám v části planety, kterou obýváme. Ekonomika byla vybudována ve stabilním, současném klimatu. Extrémní výkyvy počasí, jako jsou povodně, hurikány nebo vlny veder a sucha, způsobují utrpení i enormní hospodářské škody. Posledních několik tisíciletí se lidská společnost těšila poměrně stabilnímu podnebí. Přirozeně docházelo k výkyvům, jako bylo středověké teplotní optimum nebo tzv. malá doba ledová zhruba v století. Ale variabilita klimatu na severní polokouli v posledním tisíciletí i s těmito fluktuacemi patrně nikdy nepřesáhla 2 C. 1 K daleko větším změnám docházelo v dávnější minulosti, především během opakujících se dob ledových. Ale ty neměly žádný praktický vliv na lidskou společnost, jak ji známe dnes, protože tehdy ještě žádná neexistovala. 1.2 Co už víme s jistotou Jedním z faktorů, které podnebí ovlivňují, je koncentrace takzvaných skleníkových plynů. Hrají velmi důležitou roli, protože nebýt jich, panovala by na planetě průměrná teplota asi o 30 C nižší oproti současné. Vzájemný vztah mezi skleníkovými plyny a teplotou je komplikovaný, ale o hlavních bodech není pochyb: Vodní pára, oxid uhličitý (CO 2 ), oxid dusný (N 2 O), metan (CH 4 ), freony a některé další plyny zachycují teplo, které se odráží od zemského povrchu, ale naproti tomu nebrání pronikání slunečního záření. Vyšší koncentrace těchto látek ve vzduchu proto 1 Moberg, A. et al.: Highly variable Northern Hemisphere temperatures reconstructed from low- and highresolution proxy data. Nature (443), 2005, s

5 vede ke zvýšení globální průměrné teploty. Nejde o žádný horký objev posledních let, protože tuto souvislost objevil již v roce 1859 britský vědec John Tyndall. Průmysl a některé další činnosti zvyšují koncentraci skleníkových plynů ve vzduchu. Především spalování fosilních paliv uhlí, ropy a zemního plynu každoročně uvolňuje miliardy tun uhlíku, který po miliony let ležel hluboko v zemi. Obsah oxidu uhličitého v atmosféře je proto vyšší než kdykoli v posledních letech. Pokud nedojde k rychlému poklesu emisí, někdy ve druhé polovině 21. století dosáhne dvojnásobku úrovně, na které byl před průmyslovou revolucí Rozsah změn podnebí Klíčovou otázkou je nárůst globální průměrné teploty, ke kterému dojde, pokud se koncentrace oxidu uhličitého zvýší právě na dvojnásobek předprůmyslové hodnoty (560 ppm). Při současných trendech emisí by se tak stalo někdy ve druhé polovině 21. století. Nejnovější propočty ukazují, že s největší pravděpodobností by se jednalo zhruba o plus 3 C. 3 Samozřejmě další přibývání CO 2 v budoucnosti v důsledku dalších emisí by znamenalo vyšší a vyšší teploty a vážnější a vážnější důsledky pro lidskou společnost. A kdo může za minulost? Vědci zkoumají ještě jeden historický problém. Globální průměrná teplota se v posledních 100 letech zvýšila o 0,7 C. Rekonstrukce ukazují, že je přinejmenším na severní polokouli pravděpodobně vyšší než kdykoli v posledním tisíciletí. Jedenáct ze dvanácti nejteplejších roků od začátku systematických měření připadá na léta Rapidně ubývá polárního ledu v Arktidě i sněhu, zvyšuje se četnost horkých dní, vln sucha i extrémních srážek a podle novějších výsledků asi také nejsilnějších hurikánů. Zajímavá otázka zní: co to způsobilo? Odpověď není rozhodující pro debatu o budoucích změnách podnebí, protože prognózy jsou založeny na opačné kauzální souvislosti. Nevznikají extrapolací dosavadních trendů. Vypočítávají se z očekávané koncentrace skleníkových plynů (a velikosti dalších faktorů) a přibližných znalostí o jejich účinku. Vliv znečištění na podnebí byl objeven roku První propočty, jak velký bude, vznikly v roce Měření, jež ukázala, že k výraznému oteplování dochází, přišla o dalších asi devadesát let později. Nicméně debata o dosavadním oteplování doprovází hlavní diskusi o budoucím vývoji. Řada komentátorů má dokonce nesprávný dojem, že právě tohle je hlavní problém. Přesné vyčíslení rolí, které v nárůstu teplot během posledních desetiletí sehrály přirozené faktory a 2 IPCC 4AR SPM Synthesis Report, s.4 3 IPCC 4AR WG1, s. 799

6 exhalace skleníkových plynů, ještě není u konce. Ale hrubé výsledky už máme. Mezivládní panel pro změny klimatu je shrnul: Většina pozorovaného nárůstu průměrných globálních teplot pozorovaného od poloviny 20. století je velmi pravděpodobně vyvolána pozorovaným nárůstem koncentrací antropogenních skleníkových plynů. 4 Jinými slovy: panel říká, že znečištění je hlavní a většinovou příčinou, ale že přesný podíl (například v procentech) ještě nevíme. Úplně poslední výsledky z léta 2007 souhlasí. Někteří komentátoři soudili, že by za růstem teplot mohly být výkyvy slunečního záření. Ale aktuální statistické propočty ukázaly, že v posledních dvaceti letech vykazuje přesně opačný trend než globální teploty. 5 Autoři podotýkají, že Slunce určitě mělo důležitý vliv na výkyvy klimatu v minulosti a mohlo se i významně podepsat na změnách teplot začátkem dvacátého století. Ale nemůže být příčinou rapidního oteplování v posledních desetiletích. Naopak: pokud by na klima působily pouze přírodní faktory, planeta by se mírně ochlazovala. 1.4 Důsledky Složité komputerové modely mohou kalkulovat konkrétní důsledky většího znečištění, samozřejmě opět s jistou mírou neurčitosti: Nárůst teplot o několik stupňů. Konkrétní čísla samozřejmě závisí nejen na hodnotě klimatické senzitivity (kterou nevíme přesně), ale také na velikosti znečištění (kterou předem znát prostě nemůžeme). Soustavný růst emisí zhruba dosavadním tempem by do konce století vedl k oteplení o 3,4 C (s devadesátiprocentní pravděpodobností se výsledek pohybuje v rozpětí 2,0 5,4 C). Pro ilustraci: pokud se emise teď hned zastavily, planeta se ještě oteplí asi o 0,6 C. Příčinou je teplo nahromaděné v oceánech, odkud se uvolňuje pomaleji. Budou se měnit srážky v různých místech světa různě. Obecně lze říci, že nárůst srážek je prognózován (obvykle s velmi vysokou jistotou) pro vysoké zeměpisné šířky: v Arktidě, Kanadě a Skandinávii či na Sibiři. Slabší nárůst lze očekávat v některých tropických oblastech. Ale mnohem důležitější jsou negativní trendy. Většina subtropických oblastí může počítat s podstatným úbytkem dešťů. Dokonce i ve scénáři, který předpokládá, že emise CO 2 porostou jen do roku 2050 a posléze začnou klesat, propočty ukazují více než dvacetiprocentní úbytek srážek v některých částech Afriky i jinde. 4 IPCC 4AR SPM Synthesis Report, p.5 5 Lockwood, M., Fröhlich, C.: Recent oppositely directed trends in solar climate forcings and the global mean surface air temperature. Proceedings of the Royal Society A 463 (2086), 2007, s

7 Horské ledovce budou tát a ubývat poměrně rychle, což způsobí radikální zmenšení již v nejbližších desetiletích. Takový trend je obzvláště důležitý v Indii a Latinské Americe. Stamiliony lidí zde závisí na řekách, které v létě zásobuje voda z odtávajících ledovců v Himálajích, respektive Andách. Zároveň poroste hladina oceánů. Hlavní příčinou je tepelná roztažnost vody: teplejší kapalina má větší objem, což platí i pro moře. Až později začne klíčovou roli hrát tání polárních ledovců, které bude v příštích desetiletích pouze dodatečným faktorem. Teplejší atmosféra obecně vyvolává častější extrémní výkyvy počasí. Z tohoto důvodu se očekává nárůst počtu silných tropických hurikánů a tajfunů, vichřic, povodní nebo vln horka či sucha. Některé části světa se úplně změní. Pokud budou pokračovat vysoké emise CO 2, koncem století by každé léto měl prakticky úplně zmizet led ze Severního ledového oceánu. Velké plochy jihoamerických deštných pralesů se promění v suchou savanu.

8 2. Globální změny podnebí a lidé v rozvojových zemích Teplejší podnebí, mizející horské ledovce, méně vody v řekách, změna srážek nebo vyšší mořská hladina to neznamená pouze, že svět bude vypadat jinak, než jsme jej doposud znali. Ale vzejdou z toho i konkrétní a vážné humanitární důsledky pro stamiliony lidí. Nejvíce postiženi přitom budou chudí obyvatelé rozvojových zemí. Malárie, průjmy a podvýživa zabíjejí miliony lidí ročně, většinou děti. Bez účinných opatření proti změnám podnebí a k adaptaci na ně budou tyto problémy ještě horší a bude obtížnější a dražší je udržet pod kontrolou, říká dr. Margaret Chanová, šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) Horské ledovce Zatímco svět pečlivě sleduje pohyb polárního ledu v Grónsku nebo na Antarktickém poloostrově, daleko bezprostřednější krize se nenápadně rozbíhá v Himálaji, Andách a středoasijských pohořích. Bílé vrcholky velehor totiž pro místní lidi nejsou důležité pouze coby turistická atrakce, která každoročně přitahuje výpravy alpinistů. Více než šestina světové populace závisí na vodě z řek, které vytékají z horských ledovců nebo sezónního sněhu. 7 V létě či během období sucha jsou často hlavním nebo jediným zdrojem vláhy k pití, do domácnosti, pro zavlažování a průmysl. Ve více než ledovců v Himálaji se skrývá krychlových kilometrů sladké vody. 8 Zásobují sedm velkých asijských řek: Gangu, Indus, Brahmaputru, Salween, Mekong, Jang c' ťiang a Chuang che, které zase dodávají vláhu stamilionům lidí v Indii, Číně a dalších zemích. Samotné povodí Gangy, Brahmaputry a Meghny je domovem více než půl miliardy obyvatel. 9 Ale himálajské ledovce rychle ubývají. Pokud bude dosavadní oteplování pokračovat i nadále, celková plocha se už do roku 2035 patrně zmenší ze současných km 2 na pouhých km Poté bude úbytek pokračovat. Tání zprvu povede k větším průtokům v řekách. Některé konsekvence ovšem mohou být i negativní. Přibude povodní a 6 7 IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, s Mirza, M.Q. et al.: Trends and persistence in precipitation in the Ganges, Brahmaputra and Meghna river basins. Hydrological Sciences 43 (6), 1998, s IPCC cituje WWF

9 hlavně: voda z ustupujících ledovců se hromadí v desítkách horských jezer. Při náhlém průvalu, ke kterému může dojít pod tlakem nahromaděné vody, při sesuvu půdy nebo třeba kvůli tání ledu, vznikají ničivé povodně. Podobných případů už nyní přibývá. 11 Ale hlavní problém nastane posléze. Nové propočty ukazují, že právě Himálaj, Tibetská plošina a suché regiony budou patřit mezi oblasti s poměrně silným oteplováním v Asii. 12 Dlouhodobě odtávání ledovců nakonec povede k trvalému nedostatku vody v postižených zemích. Mezivládní panel pro změny klimatu shrnuje: Ústup a ztenčování ledovců v Himálaji lze primárně připsat globálnímu oteplování v důsledku antropogenních emisí skleníkových plynů Současné trendy tání ledovců vedou k závěru, že Ganga, Indus, Brahmaputra a další toky, které křižují severoindické pláně, by se v blízké budoucnosti vinou změn podnebí mohly stát sezónními řekami 13 V Číně na řekách přitékajících z ledovců coby hlavním zdroji vody závisí čtvrt miliardy lidí. 14 Ledovce v Tádžikistánu při současném trendu zmizí během 120 let: už v letech přišly o 35 % svého objemu. Tádžikistán dodává více než polovinu vody v povodí Aralského jezera. 15 Podobnému problému čelí i další místa na zeměkouli. Rapidně ubývají ledovce v jihoamerických Andách, kde na vodě z nich závisejí desítky milionů lidí. 16 Podle IPCC je v Ekvádoru, Bolívii, Peru a Kolumbii už dnes problém kritický. 17 Většina tropického ledu má zmizet v letech Peru v posledních 35 letech přišlo o více než pětinu svých ledovců; důsledkem je dvanáctiprocentní pokles množství vody na pobřeží, na kterém žije 60 % obyvatel země, včetně dvoumilionového města Lima. 19 Mezi nejvíce postižené bude patřit peruánská řeka Mantaro, kde se vyrábí 40 % elektřiny a jež zásobuje energií 70 % průmyslu. 20 Úbytek horských ledovců v posledním století nemá precedent v posledních nejméně 5000 letech, překračuje rozsah normálních výkyvů podnebí a je patrně způsoben antropogenním oteplováním. 21 Simulace jedenácti horských ledovců v různých částech planety spočetla, že do roku 2050 přijdou asi o 60 % objemu. Modely ukazují, že mnoho horských ledovců zcela zmizí poté, co se koncentrace CO 2 ve vzduchu zvýší na dvojnásobek oproti předprůmyslovému období, tj. někdy ve druhé polovině století. 11 IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, p IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, s Up in smoke?: Threats fr om, and responses to, the impact of global warming on human development IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 861

10 Podobné důsledky má rovněž úbytek sněhu. Dřívější tání v Tibetu, Ujgursku a Vnitřním Mongolsku způsobí, že voda rychleji odteče a jarní měsíce budou sušší. V některých částech Číny se kvůli tomu očekává pokles průtoku v řekách o % Sucho a zemědělství Počátkem sedmdesátých let v Sahelu pásu zemí na jižním okraji Sahary najednou prudce ubylo dešťů. Svět na televizních obrazovkách šokovaly obrázky tragických hladomorů. Ačkoli v posledních asi patnácti letech prší opět o něco více, k původním číslům je pořád ještě daleko, takže nezvyklé sucho přetrvává. Postupující globální změny podnebí navíc způsobí, že se podobné problémy budou rozšiřovat. Vyšší teplota, úbytek dešťů, méně vody v řekách a častější extrémní výkyvy počasí, jako jsou sucha či povodně, budou mít dopady zvláště na zemědělství. Očima člověka žijícího v průmyslové zemi to nemusí být velký problém. Farmaření tady přece zaměstnává jen několik procent populace. Ale v rozvojovém světě je tomu jinak. Přibližně 70 % populace v Africe živí zemědělství. 23 Asi tři čtvrtiny extrémně chudých (1,2 miliardy lidí, kteří žijí o méně než jednom dolaru denně) navzdory rychlé urbanizaci pořád ještě žijí na venkově. 24 Proto hospodářství a živobytí většiny obyvatel závisí na zemědělství a přírodních zdrojích. Oteplování už v letech snížilo produkci pšenice, kukuřice a ječmene o 40 milionů tun (5 miliard dolarů) ročně. 25 Ve srovnání s růstem výnosů, který umožnil pokrok zemědělských technologií, jde o poměrně malou ztrátu. Ilustruje však, jak je pěstování plodin citlivé i na malé výkyvy podnebí. Čeští zemědělci o tom vědí své. Ale v suchých a horkých částech světa to platí dvojnásob a trojnásob tam, kde chudí farmáři závisí na tradičních postupech, takže nemohou využívat nákladného zavlažování a vysokých dávek agrochemikálií. Při větších vlnách sucha africkým pastýřům umírají desítky procent ovcí nebo skotu. Stačí mírná změna klimatu, políčka závislá na dešti vyschnou a celé vesnice přijdou o úrodu, jediný zdroj obživy. Aridní oblasti obývá skoro miliarda lidí. 26 Asi 46 % Afriky je zranitelných desertifikací, rozšiřováním pouští Tamtéž, s McGhie, J. et al.: The climate of poverty: facts, fears and hope. Christian Aid, London, IPCC 4AR WG2, s Lobell, D. B., et Field, C. B.: Global scale climate-crop yield relationships and the impacts of recent warming. Environmental Research Letters Vol. 2, No 1, January-March Fischer, G., Shah, M., Tubiello, F.N., et van Velhuizen, H. (2005): Socio-economic and climate change impacts on agriculture: an integrated assessment, , Philosophical Transactions of the Royal Society B 360, s IPCC WG2, s. 442

11 2.2.1 Srážky Déšť je kriticky důležitý pro život lidí v suchých a horkých částech světa. Srážky nikoli zavlažování zavlažují devět z každých deseti hektarů polí v Africe. Ale vyšší koncentrace skleníkových plynů a postupné oteplování významně promění dešťové srážky v mnoha částech planety. V globálním průměru srážek nejspíše přibude. Rovněž celkové množství vody na jednoho obyvatele patrně stoupne, a to navzdory populačnímu růstu. Příčinou je ovšem velký nárůst průtoků v řekách jižní a východní Asie, který se soustředí do jediné části roku, totiž do beztak velmi vlhké monzunové sezony. 28 To ovšem nepomůže aridním územím. Globální čísla totiž skrývají skutečné trendy, které se hodně liší podle místa a někdy dokonce i ročního období. Propočty obecně ukazují, že deště (nebo sněhu) bude více hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy v polárním a částečně také mírném pásmu. 29 Průměrné roční srážky by se měly zvýšit také v některých tropických oblastech, například ve východní Africe nebo v Indonésii. 30 Intenzivnější by také měly být některé silné sezónní srážky v tropech, například jihoasijské monzuny. 31 Naopak úbytek deště a vláhy lze očekávat především v subtropech. 32 Pokles ukazují prognózy hlavně pro Středomoří, karibskou oblast, středoamerické země, Mexiko a severní Brazílii či obecně subtropická západní pobřeží jednotlivých kontinentů. Postihne podstatnou část jižní Afriky v Namibii prognózují pokles zimních srážek až o 40 % 33 a západoafrické státy od Maroka po Senegal, Blízký i Střední Východ a některá další místa. Středoasijské země zažijí pokles průměrných srážek a více velmi suchých jar, lét a podzimů. 34 V kombinaci s táním horských ledovců to znamená, že vody ubude tam, kde je jí už dnes málo, a naopak přibude v místech, která nedostatkem vláhy netrpí. Ilustrativním příkladem je severozápad indického subkontinentu. Řeky vytékající z ubývajících ledovců v Himálaji, které zásobují rozsáhlou Indoganžskou rovinu, budou postupně vysychat. Hlavním zdrojem vody se postupně stane déšť. Ale v suchém zimním období zde srážky oproti dosavadnímu průměru ještě poklesnou Sucho 28 Tamtéž, s IPCC WG1 4AR, s IPCC WG1 4AR, s Tamtéž, s Tamtéž, s IPCC WG2, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 478

12 Méně srážek, mizející ledovce a méně vody v řekách znamenají více sucha. Prognózy očekávají globální trendy směřující k vysychání. 36 Na jihu Afriky, ve Středomoří nebo severním Mexiku do roku 2050 klesne průtok v řekách o %. 37 Sníží se také tempo, jakým se doplňují zásoby podzemních vod. 38 Propočty, kolik lidí bude trpět nedostatkem vody, se liší v jednotlivých prognózách a hlavně podle toho, s jakými emisemi skleníkových plynů ten který scénář počítá. Obecně se ale očekává, že v polovině století bude sucho postihovat asi o 1 2 miliardy lidí více než dnes. 39 Změní se zemědělská půda. Plocha aridní a semiaridní země na africkém kontinentu se do 2080 rozšíří o milionů hektarů. 40 Plocha vhodná pro pěstování pšenice se ve stejné době na světě sníží o % s tím, že v Africe by mohla prakticky zmizet. 41 Větší proměnlivost klimatu, kterou oteplování způsobuje, s sebou přinese také častější výskyt vln mimořádného sucha, jež dramaticky ovlivňují úrodu. 42 Velmi pravděpodobné jsou frekventovanější srážkové extrémy v teplejších podnebích. Při rychlém růstu emisí skleníkových plynů by se do konce století podíl souše, kde vznikají extrémní sucha, rozšířil ze současných 1 3 % na 30 %. 43 Četnost případů mimořádného sucha se zvýší na trojnásobek a průměrná délka šestkrát. 44 Proto klimatologové předpokládají, že v Sahelu který přitom nepatří k místům, kde by prognózovali další výrazný pokles srážek přibude extrémně vlhkých i extrémně suchých 45 roků. Ale očekávat lze také častější suché vlny v létě ve vnitrozemí středních šířek, tedy třeba ve středoasijských republikách nebo v Mongolsku Úroda Proto i důsledky globálních změn podnebí pro zemědělství závisí na tom, o kterou část světa nám jde. V tropických a subtropických oblastech se produkce kukuřice, pšenice i rýže začne klesat už při nárůstu teploty o jediný stupeň Celsia. 47 S přibývajícím oteplováním se úroda samozřejmě dále zhorší. 48 Mezinárodní institut pro výzkum rýže na Filipínách zjistil, že růst průměrné noční teploty o každý stupeň snižuje úrodu rýže o 10 %. 49 Růst emisí oxidu 36 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Fischer, G., et al.: Socio-economic and climate change impacts on agriculture: an integrated assessment, , Philosophical Transactions of the Royal Society B 360, 2005, s IPCC WG2, s IPCC WG2, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Peng, S., et al.: Rice yields decline with higher night temperature from global warming, Proceedings of the National Academy of Sciences 101 (27), 2005, s

13 uhličitého sníží ve dvaceti až čtyřiceti chudých zemích, které nemají dostatek potravin a kde žijí 1 3 miliardy lidí, produkci o %. 50 Naproti tomu ve středních a vysokých zeměpisných šířkách tedy třeba v Evropě by úroda zpočátku rostla. Proto ve scénářích globálních změn podnebí po prvních několik desetiletí stoupá také světová produkce potravin. Ovšem po překročení 3 C začne klesat také v chladnějších částech planety. Potažmo se k horšímu obrátí rovněž globální čísla. Přitom pro život chudých lidí není důležité, kolik potravin vyrobí svět, nýbrž jaká bude úroda na jejich konkrétním poli. Pokud klesne, nemohou jídlo nakoupit jinde, protože nemají jiný významný příjem. Proto sebevětší přírůst v Kanadě nebo Skandinávii nevyrovná místní úbytek v suchých částech rozvojového světa. Země subsaharské Afriky by postihla čistá ztráta asi 12 % produkce potravin. 51 Nejen horko a sucho snižují zemědělskou produkci. Evidentně se na ní podepíší také častější povodně nebo bouře, jako jsou hurikány a tajfuny. Konkrétní propočty, jaké by měly mít d ůsledky, ale zatím chybí Hlad a podvýživa Kalkulovat, jak konkrétně se rostoucí teplota projeví na počtu lidí, kteří budou trpět podvýživou, je velmi složité. Místní podnebí je totiž pouze jednou proměnnou. Záleží také na růstu populace, globalizaci obchodu s potravinami a dalších faktorech. První prognózy ale varují, že globální změny podnebí mohou na několik desetiletí prakticky neutralizovat snahu o zmírnění světového hladu. I pokud bychom počítali se spíše mírným růstem světové populace, jakýkoli pokrok se odsune do třicátých, v případě subsaharské Afriky dokonce čtyřicátých let 21. století. 52 Dokonce i za poměrně dobrých podmínek pomalu přibývající emise CO 2, silný hnojivý efekt CO 2 na plodiny, nepříliš velký růst populace počet hladovějících lidí bude kolem roku 2080 zhruba stejný jako dnes, plus mínus několik milionů. Přitom pokud bude všechno stejné, pouze odečteme globální změny podnebí, počet hladových by se do stejné doby mohl snížit asi o tři čtvrtiny Extrémní výkyvy počasí 50 Fischer, G., et al. (2005), s Tamtéž 52 Fischer, G., et al. (2005), s Parry, M.L., et al.: Effects of climate change on global food production under SRES emissions and socioeconomic scenarios, Global Environmental Change 14, 2004, s

14 Teplejší atmosféra obecně snižuje stabilitu klimatického systému, takže zvyšuje frekvenci extrémních výkyvů počasí. Při vyšší koncentraci oxidu uhličitého ve vzduchu se patrn ě (s 90% pravděpodobností) zvýší síla (rychlost větru, intenzita deště) tropických hurikánů a tajfunů. Celkový počet zřejmě poklesne, protože se zároveň sníží frekvence slabších bouří. Víceméně stejné trendy (silnější, méně časté) se očekávají pro bouře mimo tropické pásmo. Rovněž četnost prudkých srážek, které vyvolávají povodně, se má zvýšit. Klimatologové spočetli, že to dokonce platí i pro části světa, které budou celkově vysychat. Na první pohled to nedává smysl. Ale deště se koncentrují do menšího počtu intenzivních srážek, střídaných prodlouženým obdobím sucha. 54 Jsou to obvykle chudí lidé, kdo nejvíce utrpí škodami na úrodě, které způsobují povodně nebo sucha, protože často obdělávají marginální půdu a nemohou hromadit zásoby na horší časy, poznamenává zpráva Programu OSN pro životní prostředí. 55 Asijské monzuny budou při větší koncentraci skleníkových plynů ve vzduchu přinášet silnější deště než doposud. Četnost třicetiletých monzunových srážek spojených s rozsáhlými záplavami v různých částech jižní Asie se podle předběžných propočtů během sta let zvýší až několikanásobně. 56 Cyklóny a další bouře či povodně způsobují lidské oběti, utrpení a ekonomický rozvrat. Zároveň ničí úrodu, na které závisí živobytí. Zvláště tragické důsledky mají v rozvojových zemích, kterým chybí infrastruktura, výstražné systémy, peníze na výstavbu hrází a další opatření. Počty obětí nejsilnějších bouří, jako byl středoamerický hurikán Mitch (1998), zde překračují lidí. V posledních desetiletích sice strmě rostou finanční škody v důsledku katastrof. Ale podrobnější pohled na čísla ukazuje, že příčinou je rostoucí bohatství lidí na větším majetku stejná povodeň napáchá větší škody a nikoli sama četnost extrémních výkyvů počasí. Bezmála každá větší extrémní klimatická událost vyvolává veřejnou debatu, zda nejde o první příznak globálních změn podnebí. Přispěly k tomu i některé práce, jež naznačují nárůst extrémních hurikánů v posledních desetiletích 57, případně poukazují na souvislost mezi nimi a stoupající povrchovou teplotou oceánů. 58 Mimochodem objevil se i názor, že nejde o trend, nýbrž náhodný statistický důsledek kvalitnějších metod měření. 59 Ale v prvé řadě: debata, zda konkrétní hurikán, vichřice, extrémní sucho nebo povodeň je, nebo není bezprostředně způsobena oteplováním, nedává žádný smysl bez ohledu na historický trend. Každá taková událost (třeba hurikán Katrina 54 IPCC WG1 4AR, s Global Environmental Outlook 3. UNEP, 2002, s Palmer, T.N., et Räisänen, J.: Quantifying the risk of extreme seasonal precipitation events in a changing climate, Nature 415, 2004, s Webster, P.J., et al.: Changes in tropical cyclone number, duration, and intensity in a warming environment, Science 309, 2005, s Emanuel, K.: Increasing destructiveness of tropical cyclones over the past 30 years, Nature 436, 2005, s Landsea, C.W.: Hurricanes and global warming, Nature 438, 2005, s. E11-E12

15 nebo české povodně v srpnu 2002) by mohla vzniknout i naprosto náhodně, v člověkem nijak nepozměněném klimatu. Smysl má zkoumat statistickou pravděpodobnost: tedy zda takových událostí přibývá nebo a to hlavně s rostoucí koncentrací skleníkových plynů přibývat bude Mořská hladina Nížiny kolem ústí velkých řek patří mezi nejhustěji osídlená místa na Zemi. V Bangladéši se v p růměru na každý čtvereční kilometr tísní více než 1000 lid í. Del ty velkých řek indického subkontinentu, Mekongu, čínských veletoků, Nigeru nebo Nilu zároveň patří mezi nejúrodnější místa rozvojového světa. Pro miliony chudých rolníků jsou zdejší políčka vzácnou šancí najít poměrně kvalitní půdu. Poměrně pomalé přibývání uhlíku v atmosféře by s devadesátiprocentní pravděpodobností do konce století zvýšilo mořskou hladinu asi o centimetrů. 60 Při rapidním růstu emisí horní prognóza roste na půl metru. 61 Ve všech scénářích hlavní příčinou není tání ledovců, nýbrž tepelná roztažnost vody. 62 Dvacet centimetrů nebo půl metru na první pohled vypadá nevinně. Ale pro některé části světa, hlavně delty řek, to není málo. V Číně by zvýšení hladiny o pouhých 30 centimetrů zaplavilo plochu větší, než je Česká republika. 63 Jenom při ústí Chuang che by šlo o čtverečních kilometrů. 64 Následky pro mezinárodní obchod by byly takové, že je 65 ekonomicky pocítí i Mongolsko a další vnitrozemské státy. Asi tři čtvrtiny postižených žijí v Asii. Pokud by pouze pokračoval a nezrychloval se růst mořské hladiny pozorovaný v posledních desetiletích v deltách Mekongu, Gangy Brahmaputry a Nilu do roku 2050 přijde o domov více jak milion lidí. 66 V egyptských městech Alexandria, Port Said a Rosetta by si půlmetrové zvýšení hladiny vynutilo vystěhování více než 2 milionů lidí. 67 Patrně ještě větší škody než přímé zatopení by však způsobily druhotné následky. Bouře se silným vlnobitím budou zaplavovat místa, kam moře doposud nedosahovalo ani v nejhorších dnech. Počet lidí postihovaných pobřežními záplavami by i při poměrně pomalém růstu emisí do roku 2080 (a dnešní úrovni hrází) překročil 100 milionů ročně. 68 Zemědělci přijdou nejen o bezprostředně zatopenou půdu, ale také o další pozemky, které postihne zasolení. Slaná voda rovněž znehodnotí důležité zdroje pitné vody. 60 IPCC WG1 4AR, s Tamtéž, s Tamtéž, s IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, s Darwin, R.F, et Tol, R.S.: Estimates of the economic effects of sea level rise, Environmental and Resource Economics 19, 2001, s IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, s IPCC WG2 4AR, s. 339

16 Později se projeví i ubývání polárních ledovců. Pokud teplota překročí určitou hranici, dojde k nevratnému tání grónského ledového štítu. Trvalo by alespoň několik set let a postupně zvýšilo mořskou hladinu asi o sedm metrů. 69 Propočty docházejí k závěru, že kritická hranice leží někde mezi nárůstem průměrné globální teploty o 1,9 až 4,6 stupně. 70 Reálně tedy hrozí, že pokud koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nepřestane růst, teplota ještě v tomto století překročí bod, za kterým pro Grónsko nebude návratu. Antarktický led bude během jednadvacátého století přibývat, protože tání vynulují větší sněhové srážky. Ale pro důležitý Západoantarktický ledový štít platí prakticky totéž jako pro Grónsko. Kritická hranice není známa: předběžné odhady říkají, že někde kolem pětistupňového globálního oteplování by šance mohly být vyrovnané. 71 Kompletní tání Západoantarktického štítu by zvýšilo hladinu oceánů o dalších pět metrů. 72 Stejně jako v případě grónského ledového štítu by ovšem tání trvalo přinejmenším několik století, takže během nadcházejícího století takový růst mořské hladiny rozhodně nehrozí Lidské zdraví Očekává se, že globální změny podnebí obecně povedou k šíření některých tropických chorob do míst, která je doposud nepoznala. 73 V jižní Africe se rozloha území postiženého malárií při prognózovaném oteplení zvětší na dvojnásobek. 74 Komáři rodu Anopheles se objeví také na doposud zdravých vysočinách v Etiopii, v Keni nebo Rwandě. 75 Ne pro každého budou změny k horšímu. Z některých míst v Africe nebo středoamerických státech malárie zmizí, hlavně díky suššímu podnebí. 76 Ale vědci předvídají, že podstatně více se rozšíří, zejména do výše položených, a doposud tedy chladnějších míst. Šíření choroby bude tím horší, že populace v místech, kde se vyskytuje delší dobu, je vůči ní díky genetickým adaptacím více imunní. Proto malárie nově zasáhne lidi, kterým chybí dědičná ochrana. Přesný vztah mezi výskytem přenašeče a klimatem není jasný, nicméně evidentně s ním souvisí a teplo či silné deště nejspíše podporují jeho šíření. 77 Pokud bude ve vzduchu 69 IPCC WG1 4AR, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Patz, J.A., et Kovats, R.S.: Hotspots in climate change and human health, British Medical Journal 325, 2002, s Nyong, A.: The economic, developmental and livelihood implications of climate induced depletion of ecosystems and biodiversity in Africa, WWF, IPCC WG2 4AR s Tamtéž, s Tamtéž, s. 403

17 přibývat jedno procento oxidu uhličitého ročně, kolem roku 2080 horečka dengue zamoří místa obývaná 5 6 miliardami lidí, zatímco bez oteplování by jich bylo pouze kolem 3,5 miliardy. 78 Meningitidě vyhovuje suché a prašné prostředí. Proto se bude dobře šířit v aridních podmínkách, které vědci očekávají v subtropických částech Afriky. 79 Častější povodně či extrémní sucha a úbytek úrody zvýší počet lidí, kteří trpí podvýživou. Při záplavách se rychle šíří některé choroby, například cholera nebo průjmová onemocnění. Už kolem roku 2030 bude riziko průjmů v některých regionech o 10 % vyšší, než kdyby se podnebí nezměnilo. Chudí lidé v horkých tropických zemích, kteří si nemohou pořídit klimatizaci, budou nejvíce postiženi častějšími vlnami horka. Ve velkých městech třetího světa, jako je Mexico City, teplejší podnebí ještě zhorší zdravotní důsledky smogu. Nejvíce postižení budou nutně chudí lidé. Chudoba je nejvážnější překážkou účinné adaptaci, říká Mezivládní panel pro změny klimatu v kapitole věnované dopadům na lidské zdraví. 80 Nemají peníze na lékařskou péči a nové léky, nemohou financovat přístup k čisté vodě, nemohou se chránit před vedrem a smogem. 78 Hales, S.: Climate change and human health: present and future risks, Lancet (367), 2006, s IPCC WG2 4AR, s Tamtéž, s. 417

18 3. Řešení Globální změny podnebí ohrožují živobytí a zdraví milionů lidí v chudých částech světa. Pro rolníky v Mauretánii nebo Indii, obyvatele bangladéšského pobřeží, ostrovany v Pacifiku či Inuity v Arktidě by šlo o bezprostřední změnu každodenního života i živobytí. Rozvojové země jsou nejvíce ohroženy kvůli své zeměpisné poloze a nedostatku finančních zdrojů na vyrovnání se s těmito dopady. V principu jsou dvě možnosti, co s rostoucí koncentrací skleníkových plynů dělat: snížit emise, a problému tak předejít; adaptovat se na měnící se klimatické podmínky. Realistický přístup musí spočívat v kombinaci obojího. S adaptačními opatřeními musíme počítat přinejmenším proto, že už není možné se růstu teploty úplně vyhnout. I kdyby emise z ničeho nic zcela přestaly, setrvačnost klimatického systému způsobí, že teplota během nadcházejícího století stoupne zhruba o 0,6 C. 81 Ruku v ruce s přizpůsobením musí ovšem jít prevence: účinné snižování emisí Snižování emisí Mezinárodní společenství se v Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu v roce 1992 shodlo, že chce zabránit nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému (čl. 2). Proto se evropské státy už v roce 1996 dohodly, že chtějí růst teplot udržet pod 2 C. Takové oteplení nebude sice zcela bez následků, ale předejde alespoň opravdu vážným změnám. V březnu 2005 se k této ambici přidala také Česká republika. Stejný požadavek vedle EU podporuje i řada rozvojových zemí a ekologické a rozvojové organizace. Podobně jako vědci kalkulují vliv skleníkových plynů na oteplování, mohou spočítat, jaké snížení emisí je potřebné k jeho zastavení. Pokud chceme s nadpoloviční pravděpodobností udržet globální průměrnou teplotu pod limitem 2 C, musí se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zastavit na úrovni 450 ppm a poté klesnout pod 400 ppm. 82 Potom už je celkem snadné propočítat, jakým tempem musí emise klesat, abychom toho dosáhli. Konkrétně: znečišťování by muselo do deseti let přestat růst a poté se začít rychlým 81 IPCC WG1 4AR, s IPCC WG3 4AR, s. 228

19 tempem snižovat. Globální produkce skleníkových plynů musí do roku 2050 poklesnout o % oproti roku Rámcová úmluva zavedla princip společné, ale odlišné odpovědnosti (čl. 4, odst. 1). Všechny státy musí přispět k řešení problému, ale zároveň musíme rozlišovat závazky podle příspěvku každé země k jeho zapříčinění a podle ekonomické situace dané země. Keňa vypouští 300 kilogramů oxidu uhličitého na obyvatele a rok. Indie jednu tunu, Čína dvě tuny, Evropská unie asi devět tun, Česká republika dvanáct a USA dvacet. Největší díl zodpovědnosti proto mají průmyslové země, jejichž historický příspěvek ke změnám podnebí je mnohonásobně větší než emise rozvojových zemí. Proto musí přispět více než ostatní. Úmluva navíc zohledňuje zvláštní potřeby chudých států, zvláště těch, které důsledky měnícího se podnebí postihnou nejvíce. Samozřejmě, platí dobré argumenty pro to, aby jednotlivé země měly emise poněkud vyšší nebo poněkud nižší, třeba kvůli geografickým podmínkám (v mírném pásu je potřeba v zimě topit) nebo kvůli určité závislosti na domácí skladbě paliv (některé země více závisejí na uhlí, jiné mají více vodních zdrojů nebo potenciálu k výrobě větrné energie). Průmyslové státy s vysokými emisemi také nemohou svoji ekonomiku z roku na rok proměnit. Ani jedno však není důvod k dlouhodobému akceptování řádových rozdílů v emisích na jednoho obyvatele mezi státy Sázka na negawatty Většina CO 2 vzniká ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Proto klíčovou roli při snižování emisí skleníkových plynů hraje energetika. Nová energetická strategie musí spočívat v zajišťování stejné životní úrovně s menší a efektivnější spotřebou energie a také v přesunu od fosilních k obnovitelným zdrojům. Prvním úkolem je důraz na energetickou efektivnost. Musíme rozhýbat inovace, které na trh dostanou vysoce efektivní technologie: namísto megawattů vyrábět negawatty, tedy nespotřebovanou energii. Možnosti jsou enormní například lepší izolace budov, takzvané nízkoenergetické domy nebo modernizace průmyslové výroby by samy o sobě ušetřily až desítky procent našich emisí. 83 Lepší standardy zajistí vývoj aut, která nás na stejnou vzdálenost dopraví s menší spotřebou, a účinnějších elektrospotřebičů pro domácnosti. Investice do veřejné dopravy a železnic pomohou, aby lidé i zboží mohli jezdit jinak než osobními auty či kamiony. Druhá část musí spočívat v zavádění nových energetických technologií, především ve výrobě tepla či elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je vypěstovaná biomasa, slunce, vítr nebo mořské vlny. Možnosti čisté energetiky jsou velké i v České republice. IPCC spočetl, že už současné technologie umožňují snížení emisí řádově o desítky procent. 84 Během asi pětadvaceti let lze produkci skleníkových plynů omezit o množství, které v přepočtu odpovídá miliardám tun CO IPCC WG3 AR4, s Tamtéž 85 Tamtéž

20 Snižování emisí je výhodná investice. Ovšemže: bude něco stát. Udržení teploty pod hranicí 2 C přijde do roku 2030 na částku, která odpovídá snížení ekonomického růstu v průměru o 0,12 procentního bodu ročně. 86 Nicméně britský ministr financí si nechal od bývalého hlavního ekonoma Světové banky sestavit studii, která by zvážila finanční plusy a mínusy. Sedmisetstránková takzvaná Sternova zpráva došla k závěrům, že odvrácené škody několikanásobně překračují náklady Motivace Zelená odvětví se na trhu neobjeví sama od sebe. Potřebují konkrétní opatření, která nastartují inovace a investice: legislativu, vstřícnější daňový systém, granty a podobně. První podmínkou je změna ekonomického prostředí. Aby tržní ekonomika mohla účinně přispět ke snižování emisí, musí cena zboží zahrnovat i ekologické škody. Nyní totiž nehradí služby, jež nám poskytují přírodní ekosystémy (například pohlcování emisí CO 2 lesními porosty), ani veřejné statky (třeba stabilní podnebí). 88 Proto využívání fosilních paliv neplatí za škody, které způsobuje, a má tedy konkurenční výhodu před čistými zdroji. Proto je nutné, abychom ekologické náklady zahrnuli přímo nebo nepřímo do ekonomického uvažování podniků, manažerů i každé domácnosti. K tomu by měla sloužit vhodná politická opatření. Jednou možností jsou různé modely obchodování s emisemi; další třeba ekologická daňová reforma, tedy postupný přesun zdanění z práce a zisku na produkci CO 2 či spotřebu energie. Příležitostí může být i zrušení pobídek a subvencí pro energeticky náročné výroby nebo využívání fosilních paliv. OECD spočetla, že odstranění těchto dotací samo o sobě by mohlo snížit světové emise několikanásobně více než celý Kjótský protokol. 89 Vytvoření tržní ceny pro emise skleníkových plynů také pomůže průmyslu, protože dlouhodobě předpověditelná cena stabilizuje trh. Podniky ji mohou zahrnout do svých odhadů nákladů a investic. Ekologická daňová reforma nejen podpoří rozvoj vysoce efektivních, čistých technologií, ale také sníží zdanění práce, takže motivuje k vytváření nových pracovních míst. Zároveň potřebujeme konkrétními kroky rozhýbat nízkouhlíkové technologie, a tak podpořit inovace a otevřít jim cestu na trh. Ilustrativním příkladem jsou zákony na podporu obnovitelných zdrojů energie, které vznikly v Německu, Španělsku a dalších evropských státech. Vytvářejí rozumnou garanci, že se investice do větrných elektráren, kotlů na biomasu a podobných projektů vrátí, takže motivují investory. Další legislativní standardy 86 Tamtéž, s Stern, N., et al.: The economics of climate change: the Stern Review, Cambridge University Press, Cambridge, Brown, L. R.: Eco-economy : building an economy for the Earth. W.W. Norton & Company, New York, 2001, s Reforming coal and electricity subsidies. Annex I Expert Group on the UNFCCC, OECD, Paris 1997

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická

Výbor - Téma. Komise pro udržitelný rozvoj. Klimatická Výbor - Téma Komise pro udržitelný rozvoj Klimatická změna KLIMATICKÁ ZMĚNA 1. Úvod Změna klimatu, její dopady a nutnost reakce představují jedno z klíčových témat současné environmentální politiky, protože

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Tematický celek: Asie úvod do studia regionální geografie, vodstvo Asie Název: Vodstvo Asie Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních

Více

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Člověk působí na své okolí již od pradávna svou schopností přetvářet přírodu ke svému prospěchu nejen usnadnil svou existenci na Zemi

Více

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Vliv klimatu na vývoj člověka

Vliv klimatu na vývoj člověka Vliv klimatu na vývoj člověka - první hominidi se vyvinuly ve východní a jižní Africe v miocénu - spodní miocén - Afrika pokryta deštným pralesem, před 10 Ma se klima v Africe stává výrazně sušším rozloha

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Globální oteplování máme věřit předpovědím?

Globální oteplování máme věřit předpovědím? Globální oteplování máme věřit předpovědím? prof. Ing. Emil Pelikán,CSc. Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. Fakulta dopravní ČVUT v Praze pelikan@cs.cas.cz Obsah Úvod Klimatický systém Skleníkové plyny Změny

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_07

Více

INDIE/ISLÁMSKÉ STÁTY JIŽNÍ ASIE

INDIE/ISLÁMSKÉ STÁTY JIŽNÍ ASIE INDIE/ISLÁMSKÉ STÁTY JIŽNÍ ASIE Jan Demel, 4.B Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova INDIE Obecná charakteristika Indický subkontinent, Jižní Asie Asi 1 210 000 000 obyvatel

Více

Změna klimatu: Katastrofa pro chudé po celém světě?

Změna klimatu: Katastrofa pro chudé po celém světě? Změna klimatu: Katastrofa pro chudé po celém světě? Změna klimatu: klíčová otázka rozvoje Největší nespravedlnost dneška představují pravděpodobně důsledky změny klimatu. Ti nejchudší nesouce za změnu

Více

Problematika změny klimatu v ČR

Problematika změny klimatu v ČR Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Bezpečnost regionů a ochrana přírody ve stínu klimatické změny Mgr.Michael Pondělíček, Ph.D. VŠRR Jak se vlastně tedy vyvíjí klima na naší planetě? Oteplení (masáž novinářů a ekologistů) X Ochlazení (prezentace

Více

společně pro přírodu výroční zpráva 2008

společně pro přírodu výroční zpráva 2008 společně pro přírodu výroční zpráva 28 KDO JSME Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Naším hlavním

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí? SAMOSTATNÁ PRÁCE 1) Z uvedených místopisných pojmů sestav hranici mezi Evropou a Asií a to tak, že začneš od nejsevernějšího místa. Marmarské moře, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, průliv Bospor,

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Městské oblasti zaujímají 3 4% zemské souše, žije v nich však polovina obyvatel planety. Rychlý nárůst urbanizace bude pokračovat především

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu

Jan Labohý. environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Jan Labohý environmentální pohled: Města ve věku změny klimatu Obecné trendy Více než polovina světové populace žije ve městech, do 2030 59 % (OSN, 2009) Města spotřebovávají 70% energie, 76% do 2030 (IEA,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 431 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 14.3.2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa

Více

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe - UNCCD Byla sjednána v Paříži v roce 1994. ČR je členem od roku 2000. Do dnešní doby má tato

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: PRIMA Tématická oblast Planeta Země Glóbus a mapa Pohyby Země, oběh Země kolem Slunce, roční období, trvání dne a noci Glóbus

Více

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Firemní profil. technika v souladu s přírodou Firemní profil technika v souladu s přírodou Co nastartovalo změny v energetice? Globální oteplování, ne jenom Fosilní paliva jsou úložištěm přebytečného uhlíku. Jejich uvolňováním dochází ke globálnímu

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Rozvojové projekty v Ladaku a Čhangthangu (severní Indie)

Rozvojové projekty v Ladaku a Čhangthangu (severní Indie) Rozvojové projekty v Ladaku a Čhangthangu (severní Indie) Mgr. Karin Majerová Mgr. Bc. Michal Majer Bc. Johana Krajčírová Historie organizace vzniklo v roce 2004 skupinka nadšenců od roku 2006 projekty

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Martin Svoboda, IV. B

Martin Svoboda, IV. B Martin Svoboda, IV. B Obecné vymezení Regiony v blízkosti zeměpisného pólu Místa za polárním kruhem (vymezen rovnoběžkami 66 33 severní a jižní zeměpisné šířky) Severní polární oblast = Arktida Jižní polární

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

Osnova Místní integrované strategie pro území Opavsko 2014 + Ing. Jiří KRIST

Osnova Místní integrované strategie pro území Opavsko 2014 + Ing. Jiří KRIST Osnova Místní integrované strategie pro území Opavsko 2014 + Ing. Jiří KRIST MISTR Opavsko 2014+ STRATEGICKÝ DOKUMENT pro obce, podnikatele a spolky, analýza problémů a shoda na prioritách při jejich řešení

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba

Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba Dopady měnícího se podnebí na obyvatelstvo nejzranitelnějších zemí rozvojového světa a role České republiky při jejich zmírňování Publikaci společně vydávají: Adra,

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu

Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Projekt hmotné podpory ústavům sociální péče v Kyrgyzstánu Kyrgyzstán je země bývalého Svazu sovětských socialistických republik. Po jeho rozpadu v roce 1991 získal Kyrgyzstán nezávislost a v témže roce

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Příčiny a dopady globálního ohřívání Země. projevy jím vyvolané klimatické změny. Jan Hollan Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Příčiny a dopady globálního ohřívání Země. projevy jím vyvolané klimatické změny. Jan Hollan Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Příčiny a dopady globálního ohřívání Země a projevy jím vyvolané klimatické změny Jan Hollan Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Globální změna Změny v globálním životním prostředí (zahrnující

Více

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Vážený pan Ing. Jan Mládek, ministr Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 V Praze, dne 28. dubna 2014

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník Zeměpis LEDEN ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Tvar zeměkoule,země ve vesmíru Pohyby Země Roční období Měsíc-přirozená družice Země Sluneční soustava Slunce, planety GLÓBUS A MAPA Glóbus, mapa, plán Měřítko a

Více

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině úvod Abstraktní téma aneb co je cílem vodního hospodářství? Agenda OSN post 2015 Plány pro zvládání povodňového rizika

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí"

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí" Přednášející: Jaromír Novák DOBRÝ DEN Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Čím budeme topit? Pavel Noskievič Hrozby? vyčerpání zásob dodatkový skleníkový efekt a oteplování Lidé ochotně věří tomu, čemu věřit chtějí. (Publius Terentius) Motto knihy Václava Smila Neexistuje mínění,

Více

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Ing. Jaromír Horák, jaromir.horak@equica.cz Prof. Ing. Petr Grau, DrSc, grau08@aquanova.cz léto

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

V+K stavební sdružení. Dodavatel solárních kolektorů

V+K stavební sdružení. Dodavatel solárních kolektorů V+K stavební sdružení Dodavatel solárních kolektorů Představení společnosti dodavatelem solárních kolektorů Belgicko-slovenského výrobce Teamidustries a Ultraplast. V roce 2002 firmy Teamindustries a Ultraplast

Více

Lesní ekosystémy v globálním kontextu

Lesní ekosystémy v globálním kontextu Lesní ekosystémy v globálním kontextu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Globální rozšíření lesů Co je to les? více než 800

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1. Téma:

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

-Světadíly jsou Evropa, Asie (Euroasie), Afrika, Oceánie (Austrálie), Antarktida, Severní a Jižní Amerika -Dnes je na zemi 200 zemí rozdělených do

-Světadíly jsou Evropa, Asie (Euroasie), Afrika, Oceánie (Austrálie), Antarktida, Severní a Jižní Amerika -Dnes je na zemi 200 zemí rozdělených do -Dříve tvořila jeden velký světadíl zvaný Pangea, který se v průběhu let rozdělil na mnoho Země menších -Světadíly jsou Evropa, Asie (Euroasie), Afrika, Oceánie (Austrálie), Antarktida, Severní a Jižní

Více