VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU. Nárožní 2600/9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS Podpora exportu v České republice a její formy 10/2015 TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Ing. Bc. Jaroslava Kristýna Tůmová, Ph.D. / MBA 32 Ing. František Janatka, CSc. JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědoma skutečnosti, že tato práce bude v souladu s 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užila, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 23. srpna 2015, Praha PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

3 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 1. Cíl práce: SOUHRN Diplomová práce si klade za cíl důkladně analyzovat podporu českého exportu a představit jeho formy a následně se zaměřit na vývozní úvěrové pojištění. 2. Výzkumné metody: Deskripce (vymezení teoretických východisek tématu); Obsahová analýza; Kompilace poznatků (systematické shrnutí); Matematicko-statistické metody. 3. Výsledky výzkumu/práce: Mezi nejdůležitější formy podpory poskytované českým exportérům patří: pojišťovna EGAP vytvořená k pojišťování tržně nezajistitelných rizik souvisejících s vývozem zboží a služeb do zahraničí; banka ČEB, která byla zřízena pro předexportní a exportní financování vývozu se státní podporou; agentura CzechTrade, která poskytuje informační, asistenční a poradenské služby pro české vývozce. 4. Závěry a doporučení: V podmínkách globalizace a rostoucí konkurence má vývozní úvěrové pojištění podstatný význam, neboť je důležitou podmínkou pro to, aby vývozci uplatnili své zboží a služby na zahraničních trzích. Toto pojištění tak významně snižuje riziko toho, že by vývozce nedostal za své poskytnuté zboží a služby zaplaceno. Zahraniční obchod bude stále sílit, a proto se dá do budoucna předpokládat, že poroste i zájem o vývozní úvěrové pojištění a především o pojištění se státní podporou. KLÍČOVÁ SLOVA Státní podpora vývozu, vývozní úvěrové pojištění, komerční rizika, teritoriální rizika, Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s., Česká exportní banka, a.s. Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

4 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, Praha 5 1. Main objective: SUMMARY This thesis aims to analyze thoroughly the Czech export support and introduce its forms, and then to focus on export credit insurance. 2. Research methods: Description (defining theoretical foundations of the topic); content analysis; Compilation of data (systematic summary); Statistical methods. 3. Result of research: Among the most important forms of support provided to Czech exporters include: Insurance company EGAP, which was created for insurance marketable risks associated with the export of goods and services abroad; Bank CEB, which was set up for pre-export and export financing exports with state support; CzechTrade Agency, which provides information, assistance and advisory services for Czech exporters. 4. Conclusions and recommendation: In the conditions of globalization and growing competition has export credit insurance of considerable importance because it is an important condition for exporters to exercise their goods and services to foreign markets. This insurance significantly reduces the risk that the exporter would get for their goods or services provided paid. Foreign trade will continue to grow, and therefore expected that in future it will grow and interest in the export credit insurance, mainly insurance with state support. KEYWORDS State export support, Export credit insurance, Commercial risks, Territorial risks, the Export Guarantee and Insurance Corporation, the Czech Export Bank. G18, G21, G22, G28 JEL CLASSIFICATION Vysoká škola ekonomie a managementu info@vsem.cz /

5

6 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Podpora exportu v České republice a její formy Autor: Ing. Bc. Jaroslava Kristýna Tůmová, Ph.D.

7 OBSAH ÚVOD... 1 Cíl... 2 Literární rešerše a struktura práce... 2 Metodika... 4 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST Rizika a instituce vývozního úvěrového pojištění Rizika v mezinárodním obchodu Vývozní úvěrové pojištění Rizika vývozního úvěrového pojištění Komerční rizika Teritoriální rizika Obchodovatelná a neobchodovatelná rizika Mezinárodní instituce úvěrového pojištění Bernská unie Konsensus OECD Exportní skupina OECD Evropská unie Světová obchodní organizace Státní podpora pojišťování a financování vývozu Státní podpora Legislativní rámec pojišťování a financování vývozu se státní podporou Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou První novela - ve znění zákona č. 60/1998 Sb Druhá novela - ve znění zákona č. 188/1999 Sb Třetí novela - ve znění zákona č. 282/2002 Sb Čtvrtá novela - ve znění zákona č. 377/2005 Sb Pátá novela - ve znění zákona č. 23/2006 Sb Šestá novela - ve znění zákona č. 293/2009 Sb Sedmá novela - ve znění zákona č. 230/2013 Sb Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s Česká exportní banka, a. s CzechTrade... 26

8 PRAKTICKO-ANALYTICKÁ ČÁST Využití státní podpory exportu v ČR Produkty ČEB Exportní odběratelský úvěr Exportní dodavatelský úvěr Úvěr na investice v zahraničí Předexportní úvěr Bankovní záruky Odkup (postoupení) vývozní pohledávky s pojištěním Doprovodné finanční služby Pojistné produkty EGAP B Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení Bf Pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení C Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení Cf Pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení D Pojištění vývozního odběratelského úvěru proti riziku nezaplacení E Pojištění potvrzeného akreditivu F Pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz I Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí If Pojištění úvěru poskytnutého v souvislosti s investicemi českých právnických osob v zahraničí proti riziku nesplacení V Pojištění proti riziku nemožnosti splnění smlouvy o vývozu Z Pojištění bankovní záruky vystavené v souvislosti s exportním kontraktem P Pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů proti riziku nesplacení Obchodní činnost EGAP Přehled předepsaného hrubého pojistného Objem nově pojištěných úvěrů Vyplacená pojistná plnění Vymožené pohledávky Zábranná činnost Hodnota podpořeného vývozu... 48

9 3.3.7 Struktura vývozu podle jednotlivých zemí Pojistná angažovanost EGAP Pojistná kapacita Pojistné fondy a rezervy EGAP Vyrovnávací rezerva Aplikace modelu CRAM Riziková klasifikace země Hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí Komerční vývozní úvěrové pojištění Komerční úvěrové pojištění na světovém trhu Komerční úvěrové pojištění na českém trhu Podpora komerčního úvěrového pojištění Proexportní politika ČR a její praktické využití Proexportní politika Zahraničně-obchodní politika ČR Formy podpory vývozu Exportní strategie ČR pro období Exportní strategie ČR pro období ZÁVĚR... 72

10 Seznam zkratek a. s. - akciová společnost ACI - americká úvěrová pojišťovna American Credit Indemnity AG - akciová společnost (něm. Aktiengesellschaft) angl. - anglicky atd. - a tak dále CRAM - model ocenění rizikovosti země (angl. Country Risk Assessment Model COBAC - belgická úvěrová společnost Compagnie Belge d Assurance-Crédit COFACE - francouzská úvěrová společnost Compagnie Francoise Dássurance Pour Le Commerce Extérieur CyC - španělská úvěrová společnost Crédito y Caución č. - číslo ČEB - Česká exportní banka, a.s. ČR - Česká republika EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. EU - Evropská unie ES - Evropské společenství ISBN - mezinárodní standardní číslo knihy (angl. International Standard Book Number) JAR - Jihoafrická republika HNP - hrubý národní produkt Kč - koruna česká KUPEG - KUPEG,úvěrová pojišťovna, a.s. mil. - milion mld. - miliarda N/A - není k dispozici (angl. not available) něm. - německy NCM - holandského úvěrová pojišťovna Nederlandische Credietverzekering Maatschappij odst. - odstavec OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (angl. Organization for Economic Cooperation and Development) písm. - písmeno popř. - popřípadě resp. - respektive s.r.o. - společnost s ručením omezeným SAE - Spojené arabské emiráty Sb. - Sbírky SFAC - francouzská úvěrová společnost Société Francaise d Assurance-Crédit s. - strana tis. - tisíc tzv. - tak zvaný vyd. - vydání & - ampersand

11 Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled produktů ČEB Tabulka 2 Přehled produktů EGAP Tabulka 3 Přehled předepsaného hrubého pojistného v letech (mil. Kč) Tabulka 4 Přehled objemu nově pojištěných úvěrů v letech (mld. Kč) Tabulka 5 Přehled vyplaceného plnění v letech (mil. Kč) Tabulka 6 Přehled vymožených pohledávek v letech (mil. Kč) Tabulka 7 Přehled zábranné činnosti v letech (mil. Kč) Tabulka 8 Výše pojistné hodnoty a podpořených výnosů v letech (mld. Kč) Tabulka 9 Riziková angažovanost u pojištění se státní podporou (SP) a u komerčního pojištění (KP) v letech (tis. Kč) Tabulka 10 Pojistná kapacita EGAP a její využití stav k (mld. Kč) Tabulka 11 Vyrovnávací rezerva EGAP v letech (tis. Kč) Tabulka 12 Rizikové kategorie zemí před úpravou o politické riziko Tabulka 13 Kategorie dle vlivu vývozu na životní prostředí Tabulka 14 Vývoj na stvětovém trhu úvěrového pojištění Tabulka 15 Vývoj na tuzemském trhu úvěrového pojištění Tabulka 16 Porovnání předepsaného hrubého pojistného na trhu komerčního pojištění v letech (mil. Kč) Tabulka 17 Formy podpory exportu v České republice... 66

12 Seznam grafů Graf 1 Přehled předepsaného hrubého pojistného v letech (mil. Kč) Graf 2 Přehled objemu nově pojištěných úvěrů v letech (mld. Kč) Graf 3 Přehled vyplacených pojistných plnění v letech (mil. Kč) Graf 4 Výše pojistné hodnoty a podpořeného vývozu v letech (mld. Kč) Graf 5 Teritoriální struktrua nově uzavřených smluv v roce 2013 (v %) Graf 6 Vývoj pojistné angažovanosti v letech (mld. Kč) Graf 7 Tržní podíly jednotlivých úvěrových pojišťoven dle jejich výnosů v roce Graf 8 Tržní podíly jednotlivých úvěrových pojišťoven dle jejich výnosů v roce Graf 9 Tržní podíly jednotlivých úvěrových pojišťoven dle jejich výnosů v roce

13 Seznam obrázků Obrázek 1 Průběh pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru Obrázek 2 Průběh pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru Obrázek 3 Průběh pojištění střednědobého a dlouhodobého vývoz. dodavatelského úvěru Obrázek 4 Průběh pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru Obrázek 5 Průběh pojištění vývozního odběratelského úvěru Obrázek 6 Průběh pojištění potvrzeného akreditivu Obrázek 7 Průběh pojištění úvěru na předexportní financování Obrázek 8 Průběh pojištění investic českých právnických osob v zahraničí Obrázek 9 Průběh pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v zahraničí Obrázek 10 Průběh pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu Obrázek 11 Průběh pojištění bankovní záruky Obrázek 12 Průběh pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů Obrázek 13 Cíle a projekty exportní strategie ČR pro období Obrázek 14 Pilíře a projekty exportní strategie ČR pro období

14 ÚVOD Exportní výkonnost příslušné ekonomiky je jedním z hlavních ukazatelů při hodnocení celkového hospodářského stavu země. Dynamika vývozu je obecně považována za žádoucí a dlouhodobý prostředek hospodářského růstu. Důležitost exportu si uvědomují všechny vyspělé země a podpora exportu je jedním z pilířů hospodářské politiky každé vlády. Ekonomická nestabilita určitých zemí či oblastí často vede k používání různých forem administrativních opatření v oblasti hospodářské a obchodní politiky. Tato opatření mívají podobu zákazu či omezení dovozu nebo vývozu, odebrání dovozní nebo vývozní licence, zavedení antidumpingového celního režimu anebo omezení transferu devizových prostředků do zahraničí. A stejně tak různé formy vývozních subvencí přímo ovlivňují hospodářskou soutěž na trhu mezi dodavateli zboží a služeb. Vzhledem k tomu, že nejjednodušší formou vstupu na zahraniční trhy jsou tradiční vývozní a dovozní operace, je téma podpory vývozu, resp. exportu, aktuální. Vývozce musí obvykle přizpůsobit svoji exportní strategii vyspělosti a zvláštnostem trhu, na který se chystá proniknout. Volba strategie záleží na celé řadě faktorů, jako je např. ekonomické a právní prostředí, obchodněpolitické podmínky, charakter výrobku nebo výběr obchodního partnera. Vývozce při vývozu spolupracuje s různými subjekty. Státy zakládají své vývozní úvěrové pojišťovny a banky ve snaze podpořit exportéry a tím dospět ke zlepšení obchodní a platební bilance země. V mezinárodním obchodu jsou rizika poněkud odlišná od rizik tuzemských, protože jsou hůře předvídatelná a odstranitelná, a proto je jejich prevenci věnovat větší pozornost. Nejúčinnějším a také nezbytným nástrojem ochrany vývozce proti rizikům při vývozu je právě pojištění. Hlavní ekonomickou úlohou pojištění je poskytnutí náhrad za ztráty, které vzniknou působením nahodilých událostí. Název diplomové práce zní Podpora exportu v České republice a její formy, avšak již na úvod je třeba zdůraznit, že existuje velké množství možností, jak je možné export podporovat. Vzhledem k tomu, že podpora exportu je tedy velice široké téma a rozsah práce je bohužel omezený, musí dojít k zúžení a konkretizaci tématu. Proto se bude tato práce zabývat především podporou exportu z hlediska pojištění a bude se konkrétně zaměřovat na problematiku podpory vývozu a jeho forem z pohledu vývozního úvěrového pojištění, a to jak komerčního, tak především pojištěním poskytovaným se státní podporou, kdy v této oblasti existuje celá řada pravidel, které musí být subjekty pojistného trhu respektována. Je tedy potřeba věnovat pozornost specifikaci podmínek a metodických postupů pojišťování vývozních úvěrů v České republice a jejich legislativní úpravě, vč. úpravy vztahu úvěrové pojišťovny ke státnímu rozpočtu. Kromě státní podpory pojistného zabezpečení podmínek pro uplatnění vývozců na zahraničních trzích se práce také zabývá oblastí finančního zabezpečení. A v souvislosti s podporou vývozu je zde věnována pozornost i ostatním formám podpory, a to např. oblasti informační. Praktická část práce se pak zaměřuje na seznámení se s produkty, které nabízejí úvěrová banka a pojišťovna, na průzkum obchodních výsledků vývozní úvěrové pojišťovny, aby bylo možné doložit, jak významnou institucí pro podporu vývozu tato pojišťovna je. A že vývozní úvěrové pojištění se státní podporou hraje velmi důležitou a nenahraditelnou roli v rámci exportní politiky státu. 1

15 Cíl Hlavním cílem této diplomové práce je přiblížit formy podpory vývozu ze strany státu, tedy prozkoumat, jaké formy podpory exportérům nabízí Česká republika. Aby byl naplněn hlavní cíl, musí dojít k vytyčení i dílčích cílů, kterými jsou: poskytnout informaci o pojištění vývozních úvěrových rizik; definovat institucionální rámec mezinárodního systému úvěrového pojištění; charakterizovat státní podporu pojišťování a financování vývozu v ČR; vymezit hlavní principy a postupy pojišťování a financování vývozu se státní podporou; zaměřit se na činnost státních institucí úvěrového pojišťování a financování (EGAP a ČEB) a činnost CzechTrade; analyzovat obchodní činnost a výsledky EGAP; prozkoumat systém pojištění krátkodobých pohledávek proti komerčním rizikům; specifikovat systém podpory exportu v ČR; seznámit se s exportní strategií České republiky. Literární rešerše a struktura práce Neexistuje příliš velké množství literatury, která by se podrobně věnovala otázce vývozního úvěrového pojištění. Významné jsou publikace od Ing. Janatky, doc. Böhma nebo doc. Jandy. Uvedení autoři se ve svých dílech problematikou exportního pojištění zabývají a to nejen komplexně, ale také v souvislosti s řešením jiných témat, například s pojetím rizik v zahraničním obchodu. Problematice vývozního úvěrového pojištění se samozřejmě věnuje také zahraniční literatura, která je publikována mezinárodními institucemi a také jednotlivými úvěrovými agenturami příslušných zahraničních zemích. S využitím poznatků nejen výše uvedených autorů a zdrojů, ale také prací ostatních autorů, se tato diplomová práce dané problematice věnuje monotematicky s cílem podrobněji dané téma vývozního úvěrového pojištění analyzovat a se snahou zachytit vše důležité, co s problematikou státní podpory exportu a především pojištění souvisí. Zpracování této diplomové práce se tedy opírá o následující prameny. První část práce, která se zabývá teorií rizika, klasifikací rizik v mezinárodním obchodu a následně specifikací vývozních úvěrových rizik, dále pak mezinárodním systémem úvěrového pojištění a pojištěním úvěrových rizik se státní podporou, vychází z těchto pramenů: Mezinárodní obchodní operace od doc. Machkové, doc. Černohlávkové a doc. Sata, kteří se ve své publikaci zabývají riziky v rámci mezinárodního obchodu; Obchodní operace ve vývozu a dovozu od autorů Ing. Janatky, JUDr. Hándla a JUDr. Nováka, kdy tato publikace detailně přibližuje možné druhy komerčních a teritoriálních rizik; Komerční rizika v zahraničním obchodu a ochrana proti nim od Ing. Janatky, doc. Böhma a JUDr. Hándla, kteří nemalou pozornost věnují právě úvěrovým rizikům a státní podpoře úvěrového pojištění. Druhá část práce se již zaměřuje na pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a proto stěžejními prameny zde jsou: Instituce státní úvěrové podpory v České republice od doc. Jandy, který se zabývá celým systém státní podpory vývozu se zaměřením na státní instituce podporující vývozní pojištění a financování; Koncensus OECD neboli Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry v anglickém originále Arrangement on officially supported export credits, jenž se 2

16 soustředí na pravidla v souvislosti s pojišťováním a financováním vývozů se státní podporou; Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, který popisuje skutečnosti v souvislosti s pojišťováním a financování vývozu právě v souvislosti se státní podporou v rámci České republiky; Pojistné podmínky Exportní a garanční pojišťovací společnosti (dále také jako EGAP ), které představují a charakterizují jednotlivé produkty pojišťovny; Výroční zprávy EGAP a ČEB; Internetové stránky třech českých významných společností angažujících se na podpoře exportu, a to EGAP, České exportní banky (dále také jako ČEB ) a agentury CzechTrade; Internetové stránky zahraničních institucí, a to Bernské unie a organizace OECD. Další část, která obsahuje informace týkající se systému komerčního úvěrového pojištění, čerpá z těchto pramenů: Internetové stránky jednotlivých komerčních úvěrových institucí jako je KUPEG, úvěrová pojišťovna, EULER HERMES, ATRADIUS nebo COFACE; Výroční zprávy KUPEG, úvěrové pojišťovny; Publikací a studií zahraničních pojišťoven a zajišťoven jako je např. Swiss Re: o Trade credit Insurance: globalisation and the e-business are the key opportunities (2000); o Credit insurance and surety: solidifying commitments (2006); o Trade credit insurance & surety: taking stock after the financial crisis (2014). Sdělení Komise členských státům podle čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES o použití článků 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních rizik, kde se toto sdělení zaměřuje na dodržování rovných podmínek na trhu úvěrového pojištění; Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 SDEU na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů. Závěrečná část práce, jejíž obsahem je přiblížení exportní strategie České republiky, pak vychází z těchto zdrojů: Internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu; Exportní strategie pro období ; Exportní strategie pro období ; Publikace Zahraniční obchod od Ing. Beneše, kde je rozebrána zahraničně-obchodní politika České republiky; Koncepce ekonomické dimenze zahraniční politiky České republiky z roku 2001 od prof. Mejstříka, která se zabývá proexportní politikou ČR, ale také vládními programy, konkurenceschopností a zahraničním obchodem ČR. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že otázkou proexportní politiky, forem podpory vývozu a vývozním úvěrovým pojištěním a financováním se také zabývá velké množství článků, ať již publikovaných ve sbornících z konferencí, časopisech nebo na internetových stránkách. 3

17 Metodika V této diplomové práci jsou vymezena teoretická východiska na základě studia a průzkumů již existujících odborných studií k dané problematice. Metody a postupy zpracování, které jsou v práci použity, jsou: deskripce, obsahová analýza, rozbor, kompilace (shromažďování, sbírání), šetření s využitím matematicko-statistických metod, komparace (srovnávání). Nejprve došlo ke stanovení teoretických východisek tématu, tedy vymezení pojmu úvěrové riziko a vývozní úvěrové pojištění. V této části diplomové práce se právě deskriptivní metoda jevila jako nejvhodnější pro naplnění dílčího cíle práce, kterým bylo ucelené shrnutí informací o této problematice. V rámci splnění dalšího cíle identifikace forem státní podpory v souvislosti s vývozem byla využita obsahová analýza, která byla založena na rozboru materiálu zabývajícího se charakteristikou této problematiky. Metoda kompilace byla využita při představení pojišťování vývozu se státní podporou, neboť bylo vhodné použít právě systematické shrnutí poznatků a názorů různých autorů k této oblasti. Dále v diplomové práci jsou popsány a představeny úvěrové agentury, a to pojišťovna EGAP a banka ČEB, kdy opět byla využita metoda deskripce a následně byly rozebrány a zkoumány různé formy produktů, které tyto agentury nabízejí. Poté je v práci rozebrána obchodní činnost EGAP z hlediska několika ukazatelů. Toto šetření v sobě zahrnovalo nejen primární sběr dat, ale také jejich vyhodnocení a následnou komparaci, která byla jak popisná, tak formou tabulek a grafů. Při finančním rozboru obchodních výsledků EGAP došlo ke srovnávání nejlepších a nejhorších výsledků a srovnávání vývoje v časové řadě. V následující části práce zabývající se komerčním úvěrovým pojištěním byla opět využita metoda rozboru, kdy dílčím cílem bylo zjistit, jak funguje světové úvěrové komerční pojištění a až následně byl průzkum zaměřen na oblast pojištění pohledávek v ČR, kdy byla použita metoda komparace jednotlivých komerčních pojišťoven. 4

18 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1 Rizika a instituce vývozního úvěrového pojištění Tato kapitola se nejprve zabývá klasifikací rizik v mezinárodním obchodu, následně se zaměřuje na obecný popis pojištění úvěru a poté charakterizuje typy rizik, která se u úvěrového pojištění vyskytují. A v další části této kapitoly budou představeny mezinárodní instituce, které přispívají k podpoře vývozního úvěrového pojištění. 1.1 Rizika v mezinárodním obchodu Rizika mezinárodních ekonomických vztahů představují poměrně různorodou skupinu a jejich klasifikace i názvosloví nejsou ustáleny. Jak uvádí Machková (2003, s. 145), tak v mezinárodních ekonomických vztazích podniků lze podle příčin vzniku vyčlenit rizika cenová, odbytová, inflační, obchodněpolitická, politická apod. Často je možné přiradit riziko k určitému subjektu, pak se hovoří o riziku banky, riziku klienta nebo riziku země. Podle procesů, v nichž se rizika projevují, by bylo možné dělit rizika na obchodní, přepravní, úvěrová, investiční a další. Mezi jednotlivými druhy rizik existují úzké vazby a souvislosti (některé druhy rizik se vzájemně doplňují a vyskytují společně). Dalším typem dělením, pak může být dělení na tyto skupiny: tržní tato rizika představují možnost, že v důsledku změny tržních podmínek podnik nedosáhne předpokládaného výsledku nebo utrpí ztrátu; kurzová kdy tato rizika vyplývají z proměnlivosti vývoje kurzů jednotlivých měn; přepravní tato rizika jsou spojena s mezinárodními obchodními operacemi s hmotným zbožím, protože během dopravy může dojít k jejich ztrátě nebo poškození; odpovědnostní kdy výrobce je odpovědný za újmu na zdraví nebo majetku, kterou může utrpět třetí osoba v důsledku vady výrobku; komerční a teritoriální souhrnně označovaná jako úvěrová rizika. Rizika v mezinárodním obchodu jsou poněkud odlišná od rizik tuzemských, protože jsou hůře předvídatelná a odstranitelná a jejich prevenci je proto potřeba věnovat větší pozornost. Dále Machková popisuje (2003, s ), že před rizikem vzestupu cen surovin, tedy tržním rizikem má výrobce možnost zajistit se využitím burzovních termínových obchodů (a to buď efektivním termínovým nákupem, nebo zajišťovací transakcí). Nejúčinnějším nástrojem ochrany proti ostatním skupinám rizik při vývozu je pak pojištění. U kurzových rizik mohou mimo pojištění, které je chápáno jako součást podpory exportu, vývozci využít nástroj postoupení pohledávky, měnové doložky nebo započtení určité rezervy na krytí kurzového rizika do ceny. Přepravní rizika se v mezinárodním obchodu většinou pojišťují, a proto je nutné věnovat pozornost řádnému sjednání pojistné smlouvy. Stejně tak pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku je nejúčinnějším a také nezbytným nástrojem ochrany vývozce proti tomuto riziku při vývozu pojištění. Pro minimalizaci úvěrových rizik se používá celá škála nástrojů, z nichž k nejspolehlivějším patří opět pojištění. Vývozy zboží a poskytování služeb na zahraničních trzích s sebou přinášejí řadu rizik, a to v různých fázích přípravy nebo realizace obchodního případu. Jak uvádí Janatka, Böhm a Hándl (2001, s. 161) tak na jedné straně může jít o neúplně a nesprávně provedený průzkum trhu, tedy např. jde o situace, kdy dané zboží je na místním trhu oproti očekávání špatně prodejné, cenová hladina nesprávně nastavená nebo dané teritorium neskýtá dostatek jistoty z hlediska politické a ekonomické stability. Druhým typem rizik je pak volba odběratele, jeho schopnost a ochota plnit závazky. 5

19 V jiné publikaci pak Janatka (2012, s. 101) dále informuje, že problematika pohledávek, zejména těch nejproblematičtějších (nedobytných) je jak ve vnitrostátním, tak zejména v zahraničním obchodě citlivou otázkou, kterou musí řešit praktický každý prodejce zboží a služeb (respektive vývozce zboží a služeb do zahraničí). Růst pohledávek souvisí jednak s růstem podílu úvěrových obchodů z celkového obratu, jednat s absolutním růstem směny zboží a služeb jako jednoho z průvodních jevů globalizace. 1.2 Vývozní úvěrové pojištění Než dojde k charakteristice rizik vývozního úvěrového pojištění, je potřeba se nejprve seznámit s pojmem úvěrové pojištění, které popisuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v 2868, a to následovně. Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout, jestliže dlužník uvedený ve smlouvě nesplácí poskytnuté peněžní prostředky. Pojištění úvěru se sjednává pouze jako škodové pojištění, a zákoník tento typ pojištění definuje v 2811 jako pojištění, při němž pojistitel poskytne pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovná úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Jde tedy o náhradu vzniklé škody v důsledku pojistné události. Jak informuje Machková (2000, s. 183), tak většina obchodních operací se realizuje na základě úvěrových podmínek. Vývozním podnikům pak hrozí riziko nedobytnosti pohledávek a tudíž značných ztrát. Pojištění zahraničních úvěrů kryje ztráty finančního rázu. Jedná se o pojištění majetkové újmy, nikoli věcných škod, protože nejde o poškození nebo zničení věci, ale o ztrátu vyplývající z nezaplacení pohledávky dodavatele. Dle Daňhela (2006, s. 172) je obsahem tohoto pojištění krytí důsledků nesplacení poskytnutého úvěru a klienty pojišťoven v tomto směru mohou být jak podnikatelské, tak bankovní subjekty. Jde tedy krytí finančních ztrát v případě, že nedojde ke splacení poskytnutého úvěru. Podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se pojištění úvěru řadí do odvětví neživotního pojištění č. 14 a patří do něj následující skupiny pojištění: a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypotéční úvěr, e) zemědělský úvěr. Obvykle je pojištění vývozního úvěru řazeno společně s pojištěním záruky (kauce), ať přímé nebo nepřímé, ve skupině neživotního pojištění g) jako pojištění úvěru a záruky. Štěpán a kol. (1985, s. 76) popisují, že při pojištění zahraničních úvěrů jde o krytí ztrát finančního rázu, a to jako následek selhání inkasa při vývozu zboží. Nejde však o krytí jakéhokoli selhání inkasa, nýbrž o krytí důsledku platební neschopnosti (insolvence) dlužníka. Nelze tedy na pojišťovně požadovat náhradu ihned, jakmile dlužník nezaplatil v den splatnosti pohledávky, nýbrž až jako důsledek konkursu, soudního nebo mimosoudního vyrovnání či bezvýsledné exekuce. Jedná se tedy o situace, kdy pojistník prokáže, že další právní vymáhání pohledávky by bylo neúčelné. Dle Machkové (2003, s. 165) představuje úvěrové pojištění relativně nákladný typ pojištění, vyžadující navíc ze strany pojišťoven velmi dobré odborné znalosti a dlouhodobé zkušenosti, proto je tento druh služeb nabízen ve standardním rozsahu produktů, a to poměrně úzkým okruhem pojišťoven. Pojištění se obvykle odvíjí na komerční bázi, může být ovšem doplněno určitou formou státní podpory, která plní účel podpory exportu. Toto pojištění pak bývá svěřeno specializovaným pojišťovnám, které působí se státní kapitálovou účastí. 6

20 Daňhel (2006, s. 173) dále uvádí, že v zemích, kde je státní hospodářskou politikou podporován export, bývají zřizovány státní nebo polostátní instituce pro pojišťování politických úvěrových rizik. Proexportní opatření s ohledem na dlouhodobou nerovnováhu vnějších vztahů uplatňuje i ČR, pojišťování úvěrových rizik provozuje státem vlastněná pojišťovna. V souvislosti s obchodními a investičními aktivitami pojištěných je zvláštní oblastí vývozního úvěrového pojištění právě pojištění úvěru se státní podporou. Toto pojištění se vedle občanského zákoníku a zákona o pojišťovnictví navíc řídí zvláštním právním předpisem upravujícím pojišťování a financování vývozu se státní podporou, tedy zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 66/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ). 1.3 Rizika vývozního úvěrového pojištění Vývozci ne vždy věnují potřebnou pozornost přípravě smlouvy o vývozu a včasnému a přesnému posouzení finančních služeb, které bude potřeba, tak aby byly sladěny podmínky smlouvy o vývozu s podmínkami úvěrové smlouvy. Již od počátku by také měli vývozci spolu s financující bankou kontaktovat pojišťovnu a vyžádat si návrh podmínek pojištění, aby si pojišťovna mohla rezervovat pojistnou kapacitu formou příslibu před podpisem smlouvy o vývozu a pojistnou smlouvu uzavřít ještě před realizací první dodávky do zahraničí. V případ prvních platebních problémů ze strany dlužníka musí vývozce informovat pojišťovnu a koordinovat další postup vůči dlužníkovi s pojišťovnou. Janatka, Böhm a Hándl (2001, s. 88) definují úvěrová rizika jako rizika možného nezaplacení vývozního úvěru za strany zahraničního kupujícího. Tato rizika se pak jeví jako nejvýznamnější rizika, kterým jsou vývozci vystaveni, protože ve svém důsledku znamenají pro vývozce dočasnou nebo trvalou nedostupnost inkasa za kontrakty z celé země či teritoria. Jak píše Ducháčková (2003, s. 129), tak se při hodnocení úvěrového rizika vychází zejména z následujících informací, jako jsou smlouva o úvěrovém pojištění (minulé, současné), velikost firmy, obrat, vývoj finanční situace, převažující činnosti odběratelů, konkrétní konjunkturální situace příslušného odvětví a ekonomiky ve státě kupujícího, hodnota kontraktu a sjednané právní podmínky, délka splatnosti pohledávky a identifikace nesplacených pohledávek v uplynulých letech. Rozhodnutí, zda pojistitel přijme úvěrové riziko ke krytí, závisí na výsledcích ohodnocení daného úvěrového rizika, přičemž výsledky mají především vliv na: výši pojistného, které je ovlivňováno nejen bonitou individuálního dlužníka, ale také bonitou země dlužníka, dále také délkou úvěru, formou pojistného krytí a garancí; výši spoluúčasti, která se obvykle pohybuje v rozmezí 20 až 25 %, a je tak vysoko hlavně proto, aby pojistník kladl větší důraz ve výběru svých zákazníků (dlužníků); délku karenční doby, která se obvykle pohybuje mezi 6 až 12 měsíci. Janatka, Hándl a Novák (1999, s. 80) uvádějí, že z hlediska úvěrového pojištění existují dva typy rizik, která ohrožují úhradu pohledávky z vývozu za zahraničním kupujícím, a to: 1) komerční úvěrová rizika, která vyplývají z ekonomické a finanční situace kupujícího; 2) teritoriální úvěrová rizika, která vyplývají z politické, finanční a makroekonomické situace země zahraničního kupujícího a ve vztahu k dlužníkovi mají povahu vyšší moci. 7

21 1.3.1 Komerční rizika Jak bylo uvedeno výše, tak komerční rizika vyplývají z ekonomické a finanční situace zahraničního kupujícího a existují dvě základní kategorie, a to: a) doložená platební neschopnost a b) předpokládaná platební neschopnost či nevůle. Doložená platební neschopnost zahraničního kupujícího se charakterizuje jako všeobecná neschopnost dlužníka, aby zaplatil své splatné závazky, z těchto důvodů: konkurzní řízení na majetek zahraničního kupujícího (dlužníka) či odmítnutí návrhu na prohlášení konkurzu nebo zrušení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka s tím, že pohledávky pojištěného byly do konkurzního řízení zahrnuty a pojištěný utrpěl majetkovou újmu; soudní vyrovnání mezi dlužníkem, tedy zahraničním kupujícím, a jeho věřiteli s tím, že pohledávky pojištěného byly do tohoto vyrovnání zahrnuty a pojištěný utrpěl majetkovou újmu; mimosoudní vyrovnání mezi dlužníkem a jeho věřiteli, kdy pohledávky pojištěného byly do tohoto vyrovnání zahrnuty, přičemž pojištěný utrpěl majetkovou újmu. Dle pojistných podmínek EGAP (VPP produkt B, 2014, s. 4) pak platební neschopnost představuje rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dovozce, nebo jiné skutečnosti, kterým právní řád v zemi dovozce přiznává stejné nebo obdobné právní důsledky platební neschopnosti. A jak pojistné podmínky EGAP uvádějí dále, tak platební nevůlí se rozumí odepření zaplacení pojištěné pohledávky dovozcem (dlužníkem) bez právního důvodu. Dlužník nezaplatí pohledávku ani po určité době od data její splatnosti. Jde o situaci, kdy dojde k porušení obchodní smlouvy nebo kontraktu ze strany dlužníka, na které doplácí pojištěný. Soukromí pojistitelé obvykle zpracovávají vývozní úvěrové pojištění jako pojištění kryjící hlavně komerční rizika, která musí ohodnotit na základě analýzy schopnosti dlužníka splácet závazky. Proto zkoumají informace o hospodářské situaci dlužníka, analyzují informace z minulosti, ale také perspektivy a projekce do budoucnosti a rovněž hodnotí jeho podnikatelský záměr. Machková (2003, s. 148) správně podotýká, že prevence podstupování komerční rizik spočívá v soustavném získávání informací o účastnících trhu, sledování jejich profesní zdatnosti, finanční situace, hodnocení jejich spolehlivosti a schopnosti úvěru. V tomto směru jsou využívány informační a poradenské služby bank, informačních kanceláří, ratingových agentur, poradenských firem apod Teritoriální rizika Teritoriální, politická a jiná nekomerční rizika jsou taková rizika, která nevyplývají z ekonomické nebo finanční situace zahraničního dlužníka, ale vyplývají z politických a hospodářských událostí a opatřeních v domovské zemi. Teritoriální rizika tedy souvisí s politickým, ekonomickým, finančním a právním prostředím v cílové zemi vývozu nebo v hostitelské zemi investice. Tato rizika patří k rizikům, která ohrožují splatnost zahraničních pohledávek vývozců nebo omezují výnosnost zahraničních investic. Z hlediska konkrétního dlužníka mají povahu vyšší moci. Dle Janatky, Hándla a Nováka (1999, s. 82) příčiny, které představují teritoriální riziko, jsou následující: a) platební potíže vyvolané politickými událostmi v zemi sídla zahraničního kupujícího (dlužníka) jako jsou válka, občanská válka, revoluce, povstání, občanské nepokoje nebo generální stávka; b) nemožnost, zdržení nebo omezení převodu či konverze (přeměny) plateb do země vývozce v důsledku politických událostí, legislativních nebo 8

22 administrativních opatření anebo vážných ekonomických potíží v zemi dlužníka (dovozce), kdy mezi tyto situace se řadí: vyhlášení platební neschopnosti země, zavedení moratoria (pozastavení nebo zmražení) na platby nebo zavedení devizového režimu, který omezuje transfer úhrad do zahraničí; c) administrativní rozhodnutí nebo legislativní opatření nebo intervence orgánů státu zahraničního kupujícího (země dlužníka), které bez jeho zavinění či bez jeho podnětu znemožní realizaci kontraktu nebo zaplacení pojištěné pohledávky dlužníkem, patří sem: odebrání dovozní nebo vývozní licence, zrušení nebo odebrání jiných již vydaných povolení, která jsou nezbytná k realizaci kontraktu a zmrazení vkladů; d) administrativní a politická opatření ve třetích zemích, jejichž prostřednictvím mají být platby provedeny, a která znemožňují realizaci kontraktu nebo transfer plateb do České republiky, například: embargo, omezení pohybu zboží a omezení transferu úhrad; e) přírodní katastrofa v zemi dlužníka (dovozce, zahraničního kupujícího), v jejímž důsledku dojde k nezaplacení pohledávky bez jeho zavinění; Dle Böhma (2009, s. 24) mezi další typy teritoriálních rizik je pak možné řadit: f) nezaplacení pohledávky veřejnoprávním dovozcem; g) vyvlastnění zejména formou znárodnění, konfiskace nebo vyvlastnění zahraniční společností bez odpovídající náhrady realizované vládou země dlužníka resp. hostitelské země zahraniční investice, které zbavily zahraničního investora základních práv spojených s investicí po dobu nejméně šesti měsíců bez přerušení. Dle Machkové (2003, s. 150) jsou teritoriální rizika předem obtížně kvantifikovatelná a mají negativní vliv na výsledky jednotlivých obchodních transakcí, ale také na realizaci podnikatelských záměrů v určité zemi do budoucnosti. Nejúčinnějším preventivním opatřením je získávání informací o jednotlivých zemích. Na prognózách teritoriálních rizik jsou zainteresovány jak podniky angažované v mezinárodním obchodu, tak subjekty poskytující financování a pojišťování těchto rizik Obchodovatelná a neobchodovatelná rizika Z hlediska rozsahu a použitelnosti státní podpory pojištění těchto rizik jsou významné legislativní akty Evropské unie, zejména směrnice vydané Evropskou radou a Evropským parlamentem. Evropská unie dělí rizika vývozního úvěrového pojištění na: obchodovatelná a neobchodovatelná. Podle toho, zda jsou tržně zajistitelná či nikoliv. Pro komerční rizika je soukromé zajištění dostupné, tedy jsou tržně zajistitelná. Jinak je tomu u politických a teritoriálních rizik, kde je pro jejich krytí zajistná kapacita komerčních pojišťoven nedostatečná a jsou tedy označována jako tržně nezajistitelná. Sdělení Komise členským státům podle čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů stanoví, že obchodovatelná rizika nemohou být pokryta pojištěním vývozních úvěrů s podporou členských států, přičemž obchodovatelnými riziky se rozumí rizika obchodní s maximální dobou trvání rizika dva roky. 9

23 Obchodní rizika pak představují tyto případy: svévolné neuznání smlouvy nestátním dlužníkem, tj. svévolné rozhodnutí nestátního dlužníka, kdy přeruší nebo ukončí platnost smlouvy bez legitimního důvodu; svévolné odmítnutí ze strany státního dlužníka přijmout zboží, které je kryté smlouvou bez legitimního (oprávněného) důvodu; platební neschopnost nestátního dlužníka či jeho ručitele a neplacení závazků vyplývajících ze smlouvy, tj. přetrvávající neplacení ze strany neveřejného dlužníka. Nejprve za obchodovatelná rizika byla považována obchodní rizika nestátních dlužníků, kteří měli sídlo v zemích EU a OECD, s maximální dobou splatnosti do dvou let. Šlo o tržně zajistitelná rizika, která byla kryta pojištěním od soukromých pojistitelů úvěrového pojištění. Všechna ostatní rizika jako politická, katastrofická a obchodní rizika veřejnoprávních dlužníků ze zemí, které nejsou členy EU nebo OECD, byla považována za neobchodovatelná, tedy za tržně nezajistitelná. A jak uvádí Janatka, Böhm a Hándl (2001, s. 89) vzhledem k tomu, že pro ně nelze získat zajištění komerčním způsobem, resp. na komerčním zajišťovacím trhu fungují pro krytí těchto rizik státem podporované úvěrové pojišťovny, jejichž činnost je zajišťována státem, zpravidla formou přebírání státních záruk za činnosti takových pojišťoven. Pojištění těchto rizik se tedy realizuje se státní podporou, což umožňuje vývozcům uplatnění jejich produkce a služeb v zemích s politicky, makroekonomicky a finančně menší stabilitou a s nedostatečnou legislativní základnou. Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 SFEU na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů pak dále za obchodovatelná rizika považuje komerční rizika veřejných a neveřejných dlužníků se sídlem v zemích 1 dle přílohy 1 tohoto sdělení, kde existuje dostatečná soukromá kapacita na krytí všech ekonomicky odůvodnitelných rizik, s maximální dobou trvání rizika kratší než dva roky. Všechna ostatní rizika se považují za neobchodovatelná. 1.4 Mezinárodní instituce úvěrového pojištění Tato podkapitola se zabývá institucionálním rámcem úvěrového pojištění, tedy zkoumá instituce, které upravují fungování a pravidla pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Hlavní mezinárodní pilíře vývozního úvěrového pojištění tvoří: Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů známá pod názvem Bernská unie, Pracovní skupina obchodního direktorátu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 2 (dále také jako OECD ) pro exportní úvěry a úvěrové garance, v jejímž rámci vznikl i jeden ze základních dokumentů zabývající se pojištěným vývozních úvěrů, tj. Ujednání o pravidlech pro oficiálně podporované vývozní úvěry známé pod označením Konsensus OECD, Evropská unie (dále také jako EU ) a její směrnice, které upravují principy vývozního úvěrového pojištění a jejíchž cílem je při realizaci státní podpory pojištění vývozních úvěrů zachovat jejich neutrální vliv na vývoj konkurenčního prostředí v mezinárodním obchodu. Potřeba harmonizovaného přístupu při poskytování vývozních úvěrů vyplynula zejména z nutnosti nabídnout rámec pro řádné používání státem podporovaných vývozních úvěrů a tím i povzbudit konkurenci mezi různými vývozci ze zemí OECD a EU na základě kvality a ceny vyváženého zboží a služeb místo na základě nejpříznivějších podporovaných podmínek. Dalším z důvodů pro vznik mezinárodně koordinovaného postupu institucí zabývajících se tímto pojistným odvětvím byla nutnost efektivního sdílení informací o dlužnících. 1 Seznam zemí s obchodovatelnými riziky zahrnuje všechny členské státy Evropské unie, Austrálii, Kanandu, Island, Japonsko, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. 2 Anglicky Organization for Economic Cooperation and Development, zkratka OECD 10

24 1.4.1 Bernská unie Z internetových stránek Bernské unie je patrné, že se jedná o mezinárodní unii úvěrových a investičních pojistitelů a sdružuje státem podporované vývozní úvěrové pojišťovny. Byla založena v roce 1934 ve Švýcarsku a nyní má sídlo v Londýně. V současnosti tvoří Bernskou unii 51 úvěrových pojišťoven (soukromých i státních) z celého světa. Přehled členů Bernské unie zachycuje tabulka v příloze č. 1. Bernská unie a její členové mají významnou úlohu ve světovém obchodě. Velký význam pro její členy představuje to, že se tato unie vyvinula jako významná platforma pro výměnu ekonomických, finančních i politických informací, které umožňují přístup k databázi dlužníků z celého světa, a pro poskytování odborné pomocí v oblasti pojišťování vývozních úvěrů. Bernská unie je složena ze dvou výborů a to Výboru pro pojištění vývozních úvěrů a Výboru na pojištění investic. Její přínos mimo jiné spočívá také v tom, že slaďuje činnosti úvěrových pojišťoven v rámci pojištění vývozních úvěrů a investic se státní podporou, a je tedy jakýmsi koordinátorem, neboť zajišťuje, aby v oblasti státem podporovaného pojištění byla stejná míra zvýhodnění pro všechny subjekty z různých zemí, a aby tato míra zvýhodnění byla založena na stejných principech. Dle Jandy (2007, s. 11) principy a hlavní aktivity Bernské unie předpokládají: přijetí a uplatňování mezinárodně dohodnutých zásad a pravidel pro pojišťování vývozních úvěrů a udržování disciplíny při úvěrování v mezinárodním obchodě; prosazování příznivého investičního prostředí prostřednictvím mezinárodně dohodnutých pravidel a udržování platných principů při pojišťování zahraničních investic a výměnu informací, pomoc a poradenství v administrativní oblasti včetně vypracování znaleckých posudků. V souvislosti s Bernskou unii, je potřeba zmínit, že existuje ještě jedna unie s názvem Pražský klub, který však sdružuje ve vazbě na Bernskou unii exportní úvěrové agentury především v těch zemích, kde ještě úvěrové pojištění není natolik vyvinuté, aby tyto země mohly být členy Bernské unie. Pražský klub začal svoji činnost v roce 1993 a členové byly zpočátku agentury ze střední a východní Evropy, později bylo členství rozšířeno o členy z Asie a Afriky. Pražský klub podporuje své členy v rozvíjení jejich fungování pojišťování vývozních úvěrů. Nyní má Pražský klub 36 členů a jejich přehled zachycuje tabulka v příloze č. 2. Společnost EGAP (česká úvěrová pojišťovna) byla zakládajícím členem Pražského klubu a zůstala jeho členem doposud, přestože nyní je již řádným členem Bernské unie. V Pražském klubu vystupuje EGAP jako zkušený partner a o své zkušenosti se dělí s méně rozvinutými úvěrovými pojišťovnami. Zúčastňuje se pravidelných zasedání Pražského klubu a aktivně se zapojuje do činnosti všech výborů Výboru pro krátkodobé vývozy, Výboru pro střednědobé a dlouhodobé vývozy a Výboru pro investice Konsensus OECD Z překladu anglické zprávy s českým názvem Ujednání o mezinárodních pravidlech pro oficiálně podporované vývozní úvěry 3 neboli Konsensus OECD, který je předmětem rozhodnutí Rady OECD ze dne 4. dubna 1978, je možné se dozvědět, že se toto Ujednání vztahuje na veškerou státem nebo v zastoupení státu poskytovanou podporu vývozu zboží a služeb se lhůtou splatnosti alespoň dva roky. Přestože jde o tzv. gentlemanskou dohodu, tak se snaží povzbudit hospodářskou soutěž mezi jednotlivými vývozci z vývozních zemí OECD na základě kvality a ceny vyváženého zboží a služeb místo na základě nejpříznivějších úředně podporovaných podmínek. 3 Arrangement on officially supported export credits - TAD/PG(2015)1. 11

25 Z překladu jiných anglických zpráv a materiálů 4 OECD je možné se dozvědět, že hlavním účelem dohody o zásadách pro úředně podporované vývozní úvěry tedy Konsensu OECD je poskytnout rámec pro řádné používání oficiálně podporovaných vývozních úvěrů. Tato oficiální podpora vývozu je dle Konsensu OECD realizována v těchto formách: záruky nebo pojištění vývozních úvěrů (tzv. čisté krytí); finanční podpora poskytovaná státem v podobě: - přímých úvěrů (financování) a refinancování nebo - podpory úrokových sazeb (záruk a dotací úrokových sazeb) a kombinace výše uvedených forem podpory. Konsensus stanovuje podmínky a omezení, za kterých může být oficiální podpora poskytována, a to ve formě vázané pomoci (tied aid) nebo částečně vázané pomoci (untied aid). Vázaná pomoc financování je prostředkem poskytování externích zdrojů zemím, sektorům nebo projektům, které mají omezený nebo nemají vůbec žádný přístup k financování prostřednictvím finančních trhů a měla by tak zajistit maximální zhodnocení vložených finančních prostředků při minimálním narušení principů volného trhu. Vázaná pomoc tedy spočívá v poskytování zvýhodněných půjček nebo grantů a představuje formu vládní pomoci, která je vázána na nákup zboží nebo služeb z dárcovské země. Böhm (2004, s. 141) sděluje, že dohoda také klade omezení na podmínky vývozních úvěrů, které těží ze státní podpory. Omezující podmínky oficiálně podporovaných vývozních úvěrů pak jsou: minimální akontace (platba v hotovosti) splatná před poskytnutím úvěru nebo na jeho počátku, maximální doba splatnosti poskytnutého úvěru, minimální úroková sazba poskytnutého úvěru a minimální pojistná sazba. Podmínkou pro získání oficiální podpory je skutečnost, že odběratel zboží a služeb, na které je státem poskytovaná podpora, musí zaplatit v hotovosti akontaci alespoň 15 % hodnoty vývozního kontraktu při nebo před poskytnutím úvěru. Dále je u každého státem podporovaného vývozu stanovena maximální lhůta splatnosti, která závisí na zařazení cílové země do kategorie rizikových zemí, které se rozlišují: kategorie I, kam patří relativně bohaté země, kategorie II, kam se řadí ostatní země. Zařazení do kategorií je určeno výší hrubého národního důchodu (dále jako HND ) na obyvatele vypočítaného Světovou bankou. Relativně bohaté země spadající do kategorie I mají maximální lhůtu splatnosti 5 let a lze ji zvýšit až na 8,5 let. Kategorie II pak zahrnuje relativně chudé země, u kterých je maximální délka splatnosti úvěru stanovena až na 10 let. Výjimku v délce doby splatnosti pak mají úvěry pro jaderné elektrárny, letadla, lodě a alternativní zdroje energie. Dalším požadavkem je minimální fixní úroková sazba, která je na úrovni obchodní úrokové referenční sazby CIRR 5, což je úroková sazba, kterou stanovuje organizace OECD v kontextu s Konsensem OECD a státní podporou vývozních úvěrů jako minimální úrokovou sazbu, která by neměla narušovat podmínky domácí hospodářské soutěže. Přičemž dále platí, že jistina vývozního úvěru je splácena stejnými splátkami a úrok je placen nejméně každých šest měsíců. V rámci Konsensu OECD je jednotně užíván a všemi úvěrovými pojišťovnami členských států OECD dodržován harmonizovaný systém pojistných sazeb. Sazby slouží jako minimální 4 Např. The Export Credits Arrangement Obchodní úroková referenční sazba angl. Commercial Interest Reference Rate (zkratka CIRR ) 12

26 pojistné sazby MPB 6 a jsou používány pro státem podporované vývozy střednědobého a dlouhodobého charakteru. Tyto harmonizované pojistné sazby, které jsou dohodnuté mezi členskými státy OECD, jsou minimální, avšak každá úvěrová pojišťovna daného členského státu si může stanovit pojistnou sazbu vyšší a vytvořit si tak určitý prostor pro uplatňování slev. Minimální sazby jsou stanovovány jako určitá hranice proti podbízení eventuálních dumpingových sazeb, kterými by se mohly některé vývozní úvěrové agentury snažit předstihnout konkurenci, a proto představují nástroj férové soutěže v oblasti pojištění vývozů. Sazby zohledňují míru rizika a snaží se tedy eliminovat konkurenční disproporce. Systém spočívá v tom, že nejnižší pojistné sazby jsou stanoveny u pojištění vývozů tzv. suverénním dlužníkům, což jsou ministerstva financí a centrální banky. O něco vyšší sazby jsou uplatňovány při pojištění vývozů tzv. veřejným dlužníkům, kteří představují územně samosprávní jednotky nebo jiné veřejné instituce. Nejvyšší pojistné sazby jsou pak používány vůči dlužníkům soukromým. Základním činitelem, který ovlivňuje velikost MPB sazby, je zařazení země do rizikové kategorie podle modelu CRAM 7. Při stanovení sazeb je významná délka rizika 8, procento krytí (využití vyšší akontace než je Konsensem stanovených 15 % hodnoty úvěru), kvalita produktu nebo způsob splácení vývozního úvěru. Cílem Konsensu je tedy poskytovat institucionální rámec pro trh exportních úvěrů. Hlavním úkolem Konsensu je pak vymezení rámce pro řádné a mezinárodně dohodnuté používání oficiálně podporovaných vývozních úvěrů vycházející z jednotných pravidel a zásad. Dalším úkolem je zabezpečení stejných konkurenčních podmínek v oblasti oficiální podpory vývozních úvěrů. Země, které jsou účastníky Konsensu OECD, souhlasí s respektováním a dodržováním podmínek dohody. Přehled účastníků Konsensu OECD je uveden v příloze číslo 3. Konsensus OECD se v současnosti zabývá finančními podmínkami exportních úvěrů, a to zejména těmito otázkami, které se obvykle označují jako principy Koncensu OECD, a jde o: jednotnou mezinárodní kategorizaci zemí z hlediska jejich rizikovosti, optimální lhůty a podmínky splatnosti úvěrů, harmonizaci minimálních pojistných sazeb, vliv exportních projektů a investic na životní prostředí, snahu eliminovat úplatky při získávání kontraktů, podmínky vázané pomoci rozvojovým zemím, stanovení nových pravidel pro vývoz zemědělských produktů, zvláštní úpravu podmínek pro financování vývozu lodí, letadel, energetických děl a zvláštní úpravu tzv. projektového financování. Jak sděluje Machková (2003, s. 166), tak Konsens OECD rozděluje země do skupin podle míry exportního úvěrového rizika a stanoví, která rizika mohou být pojišťována komerčním způsobem a u kterých a v jakém rozsahu je možné akceptovat státní spoluúčast. Údaje o finanční a ekonomické situaci v členských zemích a o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu jsou periodicky aktualizovány podle údajů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Země jsou klasifikovány do sedmi kategorií podle rizikovosti (klasifikace každé z nich probíhá zpravidla jednou ročně, nedojde-li k mimořádnému vývoji). Zvláštní skupinu zemí představuje kategorie nula, kam jsou zařazeny země s vysokým HDP na obyvatele. U exportních úvěrů do těchto zemí se nepředpokládá existence teritoriálních rizik a pojištění komerčních rizik by mělo probíhat na tržním principu, tj. bez státní podpory. V rámci Konsensu jsou uzavřeny odvětvové dohody pro lodě, jaderné elektrárny, civilní letadla a projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vodního hospodářství. Janatka, Böhm a Handl (2001, s. 84) shrnují, že právě Konsensus OECD se stal východiskem pro sjednocení a harmonizaci postupů v rámci státní podpory exportu, protože se zaměřuje 6 Minimální pojistná sazba angl. Minimum Premium Benchmark (zkratka MPB ). 7 Model CRAM je popsán v kapitole Délkou rizika se pro účely výpočtu pojistného rozumí polovina doby čerpání plus celá doba splácení úvěru. 13

27 na proceduru hodnocení míry rizikovosti jednotlivých cílových zemí vývozu a harmonizaci pojistných sazeb, tak aby dominantním rysem mezinárodních trhů byla soutěž v kvalitě a cenových a dodacích podmínkách a nikoli, kolik ten který stát je schopen nebo ochoten na vývozní aktivity svých vývozců přispívat. V rámci OECD docházelo neustále ke zdokonalování podmínek, resp. pravidel pro poskytování vývozních úvěrů. Koncem roku 2003 bylo přijato tehdy nové znění Ujednání o oficiálně podporovaných úvěrech (tedy Konsensu OECD) a tím se zlepšily předpoklady pro dodržování Konsensu jak pro jeho účastníky, tak i pro ostatní zainteresované členské země Světové obchodní organizace. Přestože v té době Česká republika ještě nebyla členem Evropské unie, patřila již do skupiny Participantů v rámci OECD, a proto se společnost EGAP mohla aktivně podílet na přípravách nového znění Konsensu OECD. Členství České republiky jako participanta Konsensu OECD formálně zaniklo až vstupem ČR do Evropské unie Exportní skupina OECD Pracovní skupina pro vývozní úvěry a úvěrové garance obchodního direktorátu OECD, tzv. Exportní skupina OECD, jejichž jednání se ČR zúčastní, se v posledních letech zabývala: možnostmi omezení negativních vlivů oficiálně podporovaných vývozů na životní prostředí v přijímajících zemích, zamezením podplácení zahraničních úředníků při mezinárodních obchodních transakcích a zamezením neproduktivních výdajů, kde se snaží oficiálně nepodporovat vývozy do nejchudších a vysoce zadlužených zemích, které nepřispívají k ekonomickému růstu země. Vyhodnocování vlivu vývozu a investic na životní a sociální prostředí je standardním postupem ve většině vyspělých států a pro instituce ze skupiny Světové banky a OECD je jednou ze základních podmínek financování vývozních projektů. Vývozní projekty mají velký vliv na životní prostředí, proto byly v květnu 1999 členské země OECD vybídnuty k posílení společných přístupů ohledně otázek vlivu exportních úvěrů na životní prostředí. O dva roky později OECD dospělo k názoru, že politika poskytování oficiálně podporovaných vývozních úvěrů může pozitivně přispívat k dlouhodobě udržitelnému rozvoji, a proto by měla být v souladu s jeho cíli. Několikaletý proces zohledňování ochrany životního prostředí do principů oficiální podpory vývozu vyvrcholil až 1. ledna 2004, kdy vstoupilo v platnost Doporučení OECD o společných přístupech k životnímu prostředí a ke státem podporovaným vývozním úvěrům, které obsahovalo závazek všech členských zemí nepodporovat prostřednictvím svých institucí takové projekty, které poškozují životní prostředí. V červnu 2012 přijala Rada OECD revidované Doporučení o společných přístupech pro oficiálně podporované vývozní úvěry a environmentální a sociální due diligence (dále jako "Doporučení"), které rozšiřuje a posiluje původní ustanovení o environmentální a sociální aspekty oficiálně podporovaných vývozů, a ze kterého vychází EGAP i ČEB. Nové Doporučení stanoví jasnější a přehlednější postup při zařazování projektů do jednotlivých kategorií z hlediska jejich vlivu na životní a sociální prostředí v zemích realizace projektů. Hlavní změnou je posílení pozornosti věnované sociálním dopadům projektů a dále aspekty, které mají vliv na lidská práva v zemích realizace projektů. Členové OECD musí také respektovat povinnosti, které vyplývají z Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodním obchodě. Tuto oblast upravují následující dokumenty: Revidované doporučení Rady OECD o dalším boji proti podplácení v mezinárodním obchodě 9, 9 Revidované doporučení anglicky 2009 Recommendation. 14

28 Dohoda proti úplatkářství z roku a Akční prohlášení 2006 o podplácení a oficiálně podporovaných exportních úvěrech 11. V ČR z těchto dokumentů při formulování požadavků vůči vývozcům a při stanovení postupů pro vyhodnocování plnění podmínek boje proti korupci v konkrétních exportních transakcích vycházejí ČEB i EGAP. Obdobně i ostatní členské země OECD jsou zavázány postupovat v souladu s těmito dokumenty při poskytování státní podpory vývozu. Akční prohlášení zavazuje členské země OECD, že se jejich vývozci nebudou uchylovat k podplácení důležitých osob z hlediska získání zahraničních kontraktů. Prohlášení o úplatkářství se týká výběrových řízení při hledání dodavatelů projektů. V praxi se často stává, že firmy soutěžící o zakázku uplácejí zadavatele, aby zakázku získaly. Jde tedy o to, že exportér chce zakázku, a proto se snaží uplatit zadavatele, např. úředníky ministerstva či firmy, aby získal nějaké důležité informace ohledně veřejné zakázky, které konkurent nemá, či přímo aby bylo rozhodnuto v jeho prospěch přidělením zakázky. Pokud by se prokázalo, např. v soudním řízení uloženým trestem za spáchání trestného činu, podplácení, že zakázka nebo projekt byl získán za pomocí úplatku, nemůže být projekt pojištěn. Pokud již pojištěn je a úplatkářství vyjde najevo a je tedy potrestáno až po sjednání pojistné smlouvy, může pojišťovna odmítnout vyplatit pojistné plnění, resp. uplatnit rekurz. Pokud se tedy prokáže protiprávní postup, je oficiální podpora vývozu odňata Evropská unie Evropská unie převzala Konsensus OECD jako závaznou normu upravující pravidla pro pojištění teritoriálních a jiných neobchodovatelných rizik, neboť tento dokument odpovídá politice i cílům EU, a začlenila jej do svých právních předpisů, a to tak, že původní Rozhodnutí Rady 2001/76/ES, ze dne 22. prosince 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů, nahradila novým Rozhodnutím rady o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů. Dále pak zrušila Rozhodnutí Rady 2002/634/ES ze dne 22. července 2002, kterým se mění rozhodnutí 2001/76/ES, pokud jde o vývozní úvěry pro lodi. Od června 2003 se Česká republika prostřednictvím EGAP pravidelně zúčastňovala jednání Skupiny pro vývozní úvěry Rady Evropské unie, která sloužila nejen jako platforma pro výměnu zkušeností členských zemí EU při aplikaci oficiální podpory vývozů, ale také ke koordinaci jejich postupů v OECD. Česká republika se i po vstupu do EU nadále aktivně podílela na jednáních Skupiny účastníků Konsensu OECD v Paříži. V Konsensu OECD jsou nyní členské země EU reprezentovány jedním společným zástupcem, a tudíž se ČR po vstupu do EU těchto jednání zúčastňuje zprostředkovaně, a to prostřednictvím společného zástupce zemí EU. Účasti na jednáních byly důležité hlavně z hlediska slaďování postupů a prosazování národních zájmů České republiky na úrovni EU a jejím prostřednictvím i v Konsensu OECD. Konsensus OECD se stal v rámci Evropské unie plnohodnotnou součástí legislativy. Evropská komise v roce 2004 pozměnila ujednání Konsensu s cílem změnit a zjednodušit text ujednání k dosažení tří cílů, a to konkrétně: podpory praktické použitelnosti Konsensu; zlepšení soudržnosti s ohledem na příslušné závazky WTO; zvýšení transparentnosti vůči státem, které nejsou účastníky OECD. Revidovaný text Konsensu nabyl účinku v prosinci 2005 a je tak platným textem pro státem podporované vývozní úvěry v rámci Evropské unie. 10 Dohoda o úplatkářství anglicky zvaná OECD Anti-Bribery Convention. 11 Akční prohlášení 2006 anglicky 2006 Action Statement. 15

29 Vývozní subvence ovlivňují hospodářskou soutěž a tržní konkurenci nejen mezi vývozci (dodavateli zboží a služeb), ale také mezi pojistiteli vývozních úvěrů. V oblasti pojištění teritoriálních rizik neexistuje konkurence, protože pojištění těchto rizik je vázáno na státní rozpočet jednotlivých členských zemí. Jinak je tomu u komerčních rizik, kde může existovat konkurence mezi státními nebo státem podporovanými pojistiteli vývozních úvěrů a soukromými pojistiteli vývozních úvěrů. V některých členských státech EU tytéž vývozní exportní agentury, které pojišťovaly střednědobá a dlouhodobá rizika vývozců na účet státu nebo s jeho zárukou, provozovaly také na účet státu nebo s jeho zárukou rovněž krátkodobé pojištění vývozních úvěrů, a tak na trhu konkurovaly soukromým pojistitelům vývozních úvěrů, kteří nemají žádné podobné propojení se státem. Dle Komise EU by tak mohlo dojít k narušování hospodářské soutěže nejen mezi vývozci v různých členských státech, kteří obchodují uvnitř i mimo EHS 12, ale rovněž mezi pojistiteli vývozních úvěrů, kteří nabízely své služby v rámci EHS. V oblasti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů docházelo k deformování konkurenčního prostředí, proto bylo vydáno Sdělení Komise členským státům podle čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES o uplatňování článků 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů - 97/C281/03, jehož účelem bylo odstranit deformaci způsobenou státní pomocí v sektoru pojišťování rizik krátkodobých vývozních úvěrů. Sdělení Komise se tedy netýkalo pojištění rizik střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů. Směrnice se zabývala oblastí zajištění ze strany státu a konstatovala, že zajišťovací aktivity, pomocí kterých se stát podílí nebo doplňuje zajišťovací smlouvy pro komerční rizika, tak zvýhodňuje státní pojistitele vůči soukromým pojistitelům, kterým takovéto krytí není poskytováno. Proto státní pojistitelé obvykle vyčlenily svá krátkodobá pojištění do samostatných společností, avšak stále bylo nutné identifikovat sektor s konkurenčním trhem. Určujícím kritériem bylo rozhodnutí, pro která rizika je soukromé zajištění obecně dostupné. To je dostupné pro komerční rizika, která jsou označena za obchodovatelná neboli tržně zajistitelná. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, tak Sdělení Komise definovalo obchodovatelná rizika jako komerční rizika, která jsou spjata s nestátními dlužníky, s maximální splatností úvěru dva roky a tato rizika jsou obchodovatelná v rámci Evropského společenství a s většinou zemí sdružených v OECD. Ostatní rizika jako politická, katastrofická a komerční rizika spojená se státními kupujícími a rizikovými zeměmi byla považována za neobchodovatelná. Sdělení 97/C281/03 dále vymezuje formy státní podpory, které jsou pro pojištění tržně zajistitelných rizik nepřípustné a těmi jsou: státní záruky za půjčky nebo ztráty; osvobození od povinnosti vytvářet odpovídající rezervy; úleva nebo osvobození od daní nebo jiných normálních splatných poplatků a přidělení podpory nebo poskytnutí kapitálu či jiných forem finančních prostředků od státu. Pojištění poskytované přímo či nepřímo státem prostřednictvím některého z veřejných nebo veřejně podporovaných pojistitelů vývozních úvěrů za příznivějších podmínek než jsou podmínky, které poskytuje soukromý trh se zajištěním, vede k podhodnocení ceny pojištění a k umělému vytvoření kapacity, kterou soukromý trh není schopen poskytnout. Proto základním přístupem Komise EU je princip přísného oddělení pojišťování tržně zajistitelných rizik na komerční bázi od pojišťování tržně nezajistitelných rizik se státní podporou. Toto sdělení bylo v roce 2012 aktualizováno Sdělením Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 SDEU na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (dále jako Sdělení ). Účelem tohoto sdělení bylo zabránit tomu, aby státní podpora narušovala hospodářskou soutěž mezi soukromými a veřejnými nebo veřejně podporovanými pojistiteli vývozních úvěrů, a vytvořit rovné podmínky mezi vývozci. 12 EHS je zkratka pro Evropské hospodářské společenství. 16

30 Cílem tohoto Sdělení bylo poskytnout členským státům podrobnější vysvětlení k zásadám pro krátkodobé pojištění vývozních úvěrů. Sdělení vymezuje mimo jiné rizika komerční, politická a obchodovatelná a dále pak formy státní podpory, které oproti předchozímu sdělení rozšiřuje o: poskytnutí nepeněžitých služeb ze strany státu (např. zpřístupnění a využívání státní infrastruktury, státních zařízení nebo privilegovaných informací za podmínek, které neodpovídají jejich tržní hodnotě) a přímé zajištění poskytované státem nebo záruka na přímé zajištění státem za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky dostupné na soukromém trhu se zajištěním, což vede buď k podhodnocení ceny zajištění, anebo k umělému vytvoření kapacity, kterou soukromý trh není schopen poskytnout. Obchodovatelná rizika tedy Sdělení vymezuje jako komerční a politická rizika (veřejných a neveřejných) dlužníků se sídlem v zemích, kde existuje dostatečná soukromá kapacita na krytí všech ekonomicky odůvodnitelných rizik, s maximální dobou trvání rizika kratší než dva roky. Všechna ostatní rizika se považují za neobchodovatelná. Zásadou tohoto sdělení je, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem EU Světová obchodní organizace Česká republika jako členská země Světové obchodní organizace 13 (dále také jako WTO ) dodržuje závazek o vývozních subvencích mnohostranné dohody zvané Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jako Dohoda ), kdy podle Jandy (2007, s. 10) Dohoda výslovně zakazuje používání subvencí pro podporu vývozu, neboť smluvní strany zavazuje k odstranění subvencí na vývoz jakéhokoliv výrobku, jestliže tato subvence vede k tomu, že je výrobek prodáván za nižší cenu, než je srovnatelná cena podobného výrobku pro kupujícího na domácím trhu. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření ve své příloze I uvádí seznam příkladů zakázaných vývozních subvencí. Podle bodu k) k nim patří vývozní úvěry, které jsou poskytnuté vládami (nebo zvláštními institucemi kontrolovanými a/nebo řízenými vládami) při sazbách nižších, než jsou ty, které musí skutečně platit za takto získané prostředky (nebo by musely platit, kdyby si vypůjčily na mezinárodních kapitálových trzích, aby získaly prostředky se stejnou dobou splatnosti a jinými úvěrovými podmínkami a ve stejné měně jako vývozní úvěr), nebo jimi provedené platby za všechny nebo část nákladů, vynaložených vývozci nebo finančními institucemi pro získání úvěrů, pokud jsou použity k zabezpečení podstatné výhody v oblasti podmínek vývozních úvěrů. Jak uvádí Beneš (2004, s. 93) tak rovněž Dohoda zakazuje, aby celkový nebo částečný náklad provedené platby za všechny nebo část nákladů vynaložených vývozci nebo finančními institucemi pro získání úvěrů sloužil k zabezpečení podstatné vývody v oblasti podmínek vývozních úvěrů. A jak se zmiňuje Janda dále, tak Dohoda dále pokračuje ustanovením, že za úvěrovou subvenci zakázanou touto Dohodou není považována vývozní úvěrová praxe, která je v souladu s mezinárodními závazkem z 1. ledna 1979 týkající se oficiálních vývozních úvěrů, kdy tímto závazkem je právě Konsensus OECD. Z tohoto ustanovení tedy plyne, že Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření zakazuje poskytování vývozních úvěrových subvencí kromě těch, které jsou poskytovány podle pravidel Konsensu OECD. 13 angl.. World Trade Organisation (zkratka WTO ) 17

31 2 Státní podpora pojišťování a financování vývozu Tato kapitola se zabývá státní podporou exportu v České republice. Nejprve je pozornost věnována zákonu č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a pak jsou analyzovány tři státní instituce, které nabízejí své služby se státní podporou, a to Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále také jako EGAP ), Česká exportní banka, a.s., (dále také jako ČEB ) a agentura CzechTrade. 2.1 Státní podpora Vláda ČR od počátku formulovala svůj přístup k zavedení úvěrového pojištění v zahraničním obchodu v souladu s právním řádem Evropské unie, pravidly OECD a Bernskou unií. Šlo zejména o to, aby byla zajištěna kompatibilita zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, s uvedenými pravidly. Druhým závažným požadavkem v rámci úvěrového pojištění v souvislosti se vznikem činnosti EGAP a ČEB bylo, aby Česká republika byla schopna zajistit českým vývozcům a investorům v oblasti pojišťování a financování exportu a investic stejné podmínky jako mají výrobci a investoři v ostatních vyspělých zemích Evropské unie i mimo ni. Státní podpora je poskytována speciálními institucemi, pro které se používá termín exportní úvěrové agentury, a jsou to: exportní úvěrové pojišťovny, které kryjí tržně nezajistitelná rizika a exportní úvěrové instituce (banky), které financují exportní úvěry. Jak se zmiňuje Sůvová (1997, s. 103), tak pokud jde o účast státu, existují v zásadě tři způsoby, jimiž může být státní podpora vývozu prakticky uskutečňována, a to sice: podpora pojišťování střednědobých a dlouhodobých exportních úvěrů, přímá finanční podpora poskytováním střednědobých a dlouhodobých zvýhodněných exportních úvěrů a podpora poskytováním bankovních záruk v souvislosti s vývozními kontrakty. Státní podpora je definovaná v 1 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a dle tohoto zákona se rozlišují tři formy státní podpory vývozu, a to: pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořené financování a dorovnání úrokových rozdílů. Podle zákona č. 58/1995 Sb. má významné postavení v rámci státní podpory vývozu při pojišťování vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., a při financování mezinárodních obchodních operací Česká exportní banka, a.s. Přičemž stát ručí za závazky EGAP z pojištění úvěrových rizik a za závazky ČEB za splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou, ale také z ostatních operací ČEB, které souvisí se zvýhodněným financováním. Pojištění a financování vývozu se státní podporou poskytované EGAP a ČEB je tak jednou z oficiálně povolených forem státní podpory vývozu v rámci EU. Státní podpora vývozu formou pojištění vývozních úvěrových rizik je založena na záruce státu za závazky EGAP z pojištění. V praxi to znamená, že EGAP svým pojištěním vyplňuje mezeru na trhu úvěrového pojištění, na kterou nemají soukromé úvěrové pojišťovny dostatečnou kapacitu. Hlavním předpokladem pro poskytnutí pojištění se státní podporou je splnění pravidel pro původ zboží. Podíl českého zboží a služeb na celkové hodnotě vývozu musí dosahovat minimálně 50 %. Smyslem tohoto opatření je poskytnout podpořené úvěrové pojištění co nejširšímu okruhu českých výrobců a dodavatelů služeb a také dodržovat princip předností podpory vývozu zboží a služeb převážně domácího zboží. 18

32 2.2 Legislativní rámec pojišťování a financování vývozu se státní podporou Jak uvádí Janatka a Böhm (2004, s. 97), tak účelem legislativy bylo v souladu s praxí ostatních vyspělých zemí upravit formy, metody, nástroje a subjekty pro státní podporu vývozu v pojišťovací a finanční oblasti a stanovit základní oblasti, formy, subjekty a podmínky takové podpory. Proto vláda České republiky rozhodla již v roce 1994 o přípravě zákona, který by řešil pod jednou střechou uvedené aspekty jak za oblast pojišťovaní, tak i financování se státní podporou. V roce 1995 vstoupil v platnost specifický zákon týkající se pouze pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a to zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Výše uvedení autoři společně s Hándlem (2001, s. 84) informují, že cílem legislativních prací bylo vytvořit ve finanční oblasti takové tržně konformní mechanismy, které posílí proexportní orientaci české ekonomiky tím, že českým exportérům vytvoří v této oblasti podmínky, které má k dispozici konkurence v zemí s tržní ekonomikou. Ve stejné publikaci (2001, s. 91) informují o tom, že vytvořením právního rámce pro státní podporu vývozu je rozsah podpory státu přesně vymezen, což umožňuje přehlednou orientaci českých i zahraničních ekonomických subjektů zaměřených na podporu vývozu. Zároveň je tím tak naplněn požadavek, transparentnosti státní podpory vývozu podle mezinárodně uplatňovaných standardů Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Znění platné od do Podle tohoto zákona pojištění vývozních úvěrových rizik představovalo: 1. pojištění krátkodobých a dlouhodobých vývozních úvěrů proti teritoriálnímu riziku a 2. pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů proti riziku nezaplacení z důvodu platební neschopnosti nebo platební nevůle fyzické osoby s trvalým pobytem nebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky. Další oblastí, na kterou se státní podpora vztahovala, bylo zvýhodněné financování, které tvořilo financování vývozních úvěrů za podmínek, které jsou výhodnější než tržní. Jednalo se zejména o dobu splatnosti úvěru a výši úrokové sazby. Formy zvýhodněného financování pak byly refinanční úvěry, které představovaly úvěry poskytnuté bance vývozce, a přímé úvěry, které byly poskytovány přímo vývozci nebo zahraniční osobě První novela - ve znění zákona č. 60/1998 Sb. Znění platné od do Do této novely zákona byla zavedena nová definice pojmu tržně nezajistitelné komerční riziko, které dle 2, písm. t) představovalo riziko, které nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích. Podle této novely se pak teritoriálním rizikem rozumí riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do které se vyváží, nebo v zemi, ve které má dojít k úhradě pohledávky, anebo ve třetí zemi. Komerční riziko představuje riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraniční osobou z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle. Tržně nezajistitelné komerční riziko, jak vyplývá z definice, představuje komerční riziko, jenž za běžných podmínek nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění. 19

33 Zákon tedy stanovil, že státní podpora pojištění se vztahovala jen na pojištění: 1. teritoriálních rizik a 2. tržně nezajistitelných komerčních rizik. Základním cílem této novely bylo rozšíření státní podpory vývozu, neboť předchozí úprava neumožňovala poskytovat státní podporu na některé nové formy pojištění. Stejně tak muselo dojít k rozšíření činnosti EGAP a ČEB. Státní podpora se vztahovala na pojištění vývozních úvěrových rizik a financování vývozu, přičemž pojištění vývozních úvěrových rizik v sobě zahrnovalo pojištění: krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik; dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních či kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo proti nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik; investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění či politicky motivovaného násilného poškození; vývozců proti ztrátám, které jsou spojeny s přípravou a realizací obchodních činností; úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby, která je určena pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu; bankovních záruk či jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu; rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám, které vznikly v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění. Do novely zákona byla zavedena nová forma finanční podpory vývozu, která spočívala v úhradě úrokových rozdílů. Úhrada úrokových rozdílů se vztahovala na vývozní dodavatelské úvěry se splatností delší než dva roky. Úrokový rozdíl vzniká vývozci z nižších úrokových výnosů ve srovnání s úrokovými náklady spojenými s financováním úvěru. Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů. Formy financování a finanční podpory vývozu tedy byly: zvýhodněné financování, které představovalo financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb souvisejících s vývozem za zvýhodněných podmínek oproti tržním podmínkám, úhrada úrokových rozdílů, která znamenala dotování části úrokových rozdílů, jenž vznikly vývozcům z nižších úrokových výnosů Druhá novela ve znění zákona č. 188/1999 Sb. Znění platné od do Nově byla do pojištění vývozních úvěrových rizik zahrnuta zajišťovací činnost vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění krátkodobých i dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik a pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození. Zajišťovací činnosti souvisí s účastí vývozce na dodávkách zboží nebo poskytnutím služeb dovozci, které jsou uskutečněny zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách. Podle této novely bylo také financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících rozšířeno o financování místních nákladů, které jsou nezbytné pro uskutečnění vývozu v zemí sídla nebo trvalého pobytu dovozce. Místní náklady představují 20

34 výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobu buď pro uskutečnění vývozu, nebo pro dokončení projektu či díla v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce Třetí novela - ve znění zákona č. 282/2002 Sb. Znění platné od do Tato novela upravuje pojišťování a financování vývozu se státní podporou v souladu s právem Evropského společenství, konkrétně se: směrnicí Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním, rozhodnutím Rady 2001/76/ES ze dne 22. prosince 2001, které nahrazuje rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o používání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů, tedy Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry, dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která jsou publikována ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí, jenž je uveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 191/1995 Sb. Státní podpora vývozu má formu pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Pojištění vývozních úvěrových rizik v sobě zahrnuje stejné typy pojištění, jako byly uvedeny v novele č. 60/1998 Sb. Podpořené financování dále představuje krátkodobé a dlouhodobé financování a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a úvěrů na projektové financování. Do podpořeného financování patří také krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních služeb, které souvisejí s vývozem a mají formu: úvěrů refinančních, které se poskytují bance vývozce na financování vývozu nebo projektové financování, bance vývozce a bance výrobce na financování výroby pro vývoz a bance investora na financování investice; úvěrů přímých, které se poskytují vývozci nebo zahraniční osobě na financování vývozu, vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz, investorovi na financování investice, vývozci na projektové financování; finančních služeb souvisejících s vývozem a ty v sobě zahrnují bankovní záruky, otevírání akreditivů, platební styk a zúčtování, zajišťovací operace a financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce. Jinak v této novele jsou také charakterizovány pojmy rizik, kdy komerčním rizikem se rozumí riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraničním soukromoprávním dlužníkem z důvodu platební neschopnosti nebo platební nevůle. Teritoriální rizika pak představují rizika platební nevůle veřejnoprávního dlužníka, rozhodnutí třetí země, zákaz plateb (moratorium), nemožnost nebo zdržení převodu finančních prostředků, rozhodnutí orgánů v zemi dlužníka, rozhodnutí orgánů v zemi pojistitele nebo pojištěného a okolnosti představující vyšší moc. Touto novelou byl vytvořen základ pro vyčlenění komerčního pojištění EGAP do samostatné dceřiné společnosti. Novela umožnila EGAP založit právnickou osobu nebo nabýt podíl v právnické osobě, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost. Do té doby EGAP nesměl zakládat ani zřizovat právnické osoby, s výjimkou ČEB, a ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly. Možnosti založit právnickou osobu využil EGAP 1. října 2005, kdy došlo k vyčlenění komerčního pojištění do dceřiné společnosti EGAP Komerční úvěrové pojišťovny EGAP, a.s. Podle dosavadního znění zákona č. 58/1995 Sb. bylo nezbytně nutné, aby EGAP zůstal většinovým společníkem v této dceřiné společnosti. Stejně tak ani ČEB nesměla zakládat nebo zřizovat právnické osoby. Touto novelou ji bylo umožněno získat podíl v právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací. 21

35 V témže roce bylo vydáno úplné znění zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a to ve znění zákona č. 417/2002 Sb. a obsahovalo samozřejmě změny provedené zákonem č. 60/1998 Sb., zákonem č. 188/1999 Sb. a zákonem č. 282/2002 Sb Čtvrtá novela ve znění zákona č. 377/2005 Sb. Znění platné od do Tato novela říká, že všechna ustanovení zákona č. 58/1995 Sb., která se týkají bank, se obdobně použijí pro spořitelní a úvěrová družstva. Dále od prosince 2005 EGAP i ČEB zliberalizovaly a zjednodušily požadavky na prokazování podílu českého zboží a služeb na hodnotě vývozu. Minimální podíl domácího původu zboží a služeb na celkové hodnotě vývozu byl snížen z dosavadních nejméně 60 % na 50 %. Tento podíl, který představuje podíl hodnoty vývozu, jež musí být vytvořen v ČR, je základní podmínkou pro poskytnutí státní podpory při úvěrovém pojištění, resp. u podpořeného financování Pátá novela - ve znění zákona č. 23/2006 Sb. Znění platné od do Novela byla připravena kvůli zrušení povinnosti EGAP mít většinový podíl v dceřiné společnosti, neboť to omezovalo výši základního kapitálu dceřiné společnosti a znemožňovalo získat případného strategického partnera. V rámci této novely bylo uzákoněno, že požadovaný podíl účasti EGAP v dceřiné společnosti byl snížen na 30 % základního kapitálu. EGAP tak dostal šanci získat kapitál případným prodejem části akcií KUPEG a hlavně začít tak spolupracovat s některým z významných hráčů na trhu úvěrového pojištění. V rámci této novely došlo také k rozšíření činnosti EGAP. Novela rozšiřuje státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik o: zajišťovací činnost vůči úvěrových pojišťovnám v rámci pojištění vývozu proti tržně nezajistitelným teritoriálním a tržně nezajistitelným komerčním rizikům a pojištění a zajištění úvěrů malých a středních podnikatelů s trvalým pobytem na území ČR, kdy hlavní myšlenka nového produktu pro malé a střední podnikatele je vlastně zjednodušení a celkové zpřístupnění úvěrového pojištění pro malé a střední vývozce. Tato novela zákona č. 58/1995 Sb. rozšířila možnosti EGAP z hlediska možnosti pojišťovat případy s mimořádně vysokým rizikem, které byly běžně nepojistitelné, ať již kvůli mimořádně vysokým teritoriálním či kombinovaných komerčních a teritoriálních rizikům nebo kvůli riziku nesplacení úvěru z důvodu neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit všechny podmínky smlouvy o vývozu. Pro tyto případy s mimořádně vysokým rizikem stanovilo Ministerstvo financí odlišné limity rezerv, angažovanosti a podílu EGAP na pojistném plnění, než pro vývoz do méně rizikových oblastí. Významnou legislativní změnou v souvislosti s ČEB bylo upuštění od zákonného požadavku pojišťovat veškeré úvěry poskytnuté ČEB u EGAP. V minulosti musela ČEB pojišťovat u EGAP všechny úvěry, např. i úvěry poskytované vysoce bonitním zahraničním bankám pro dovozce českého zboží, což samozřejmě znamenalo i dražší úvěr pro klienta, nebo vývozní úvěry do zemí západní Evropy, kdy pojistka kryla zejména politické riziko země dovozu, přestože je v rámci zemí EU prakticky nulové. Novela tedy umožnila zajišťovat úvěrová rizika i jiným způsobem, než jen výhradně pojištěním u EGAP. Tímto krokem lze v některých případech dosáhnout výrazně levnějšího financování projektu Šestá novela - ve znění zákona č. 293/2009 Sb. Znění platné od do Touto novelou bylo nahrazeno slovo úhrada za dorovnání úrokových rozdílů a rozumí se jím dorovnávání rozdílu mezi úroky stanovenými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozce v souladu 22

36 s právem Evropského společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěry se splatností alespoň dva roky a náklady banky vývozce na obstarání zdrojů na tyto úvěry na finančních trzích na úrovni sazeb mezibankovního trhu navýšené o stanovenou odměnu pro banku vývozce. Úrokové rozdíly se dorovnávají převodem tohoto rozdílu bance vývozce ze státního rozpočtu nebo odvodem přebytku bankou vývozce do státního rozpočtu. Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílů je soulad vývozního úvěru s mezinárodními pravidly, sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěru, poskytnutí vývozního úvěru v eurech či amerických dolarech, pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou a skutečnost, že vývozcem není zahraniční společnost. Současně došlo k změně, kdy namísto principu podpory vývozu zboží národního původu se přešlo na princip podpory vývozu v národním zájmu. EGAP tak mohl pojišťovat nejen vývozce a investory se sídlem v ČR, ale za stejných podmínek také jejich zahraniční dceřiné společnosti Sedmá novela - ve znění zákona č. 230/2013 Sb. Aktuální verze zákona ve znění platném od V současné době poslední novela zákona č. 58/1995 Sb., která se stejně jako novela předcházející zabývá dorovnáním úrokových rozdílů, kdy stanoví podmínky zařazení a vyřazení exportního úvěru do systému, postupy provádění, změn a kontroly dorovnání úrokových rozdílů. Předpis upravuje, jak komerční banky poskytnou vývozcům úvěr, u kterého se zafixuje úroková sazba a ta je stejná po celou dobu čerpání a splácení úvěru. Od samého začátku tvorby legislativního rámce činnosti EGAP a ČEB byly akceptovány procedury Komise EU, OECD a Bernské unie. Takže zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou je plně kompatibilní s právním řádem Evropské unie i pravidly Konsensu OECD. 2.3 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Z internetových stránek a výročních zpráv společnosti je možné se dozvědět, že Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., byla založena podpisem zakladatelské smlouvy 10. února 1992 v souladu s usnesením vlády ČSFR č. 721/1991 o programu na podporu exportu a do obchodního rejstříku byla zapsána 1. června Ministerstvo financí vydalo společnosti EGAP povolení k podnikání v pojišťovnictví podle tehdy platného zákona o pojišťovnictví, zákona č. 185/1991 Sb. Stát jako jediný akcionář vykonává svá práva ve společnosti EGAP, a to prostřednictvím určených ústředních orgánů. Tyto orgány přijímají rozhodnutí akcionáře při výkonu působnosti valné hromady nadpoloviční většinou všech hlasů. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Pro určení většiny jsou hlasy rozděleny následovně: 520 hlasů (tj. 40 %) Ministerstvo financí ČR, 468 hlasů (tj. 36 %) Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 156 hlasů (tj. 12 %) Ministerstvo zemědělství ČR, 156 hlasů (tj. 12 %) Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Po zrušení centrálně plánovaného systému ekonomiky, kdy existoval státní monopol zahraničního obchodu, došlo k liberalizaci zahraničního obchodu a každý výrobce tak mohl sám provádět zahraničně obchodní činnost. V České republice začala od roku 1992 poskytovat pojištění se státní podporou výhradně Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., zkráceně označovaná jako EGAP, která se nejprve zabývala dvěma typy úvěrového pojištění, a to: komerčním, kterým konkurovala ostatním později vzniklým úvěrovým pojišťovnám a teritoriálním, které představovalo právě pojištění se státní podporou zaměřené na podporu vývozu. 23

37 Od samého počátku existence společnosti EGAP byl do jejich stanov a pravidel hospodaření zabudován princip oddělení pojišťování tržně zajistitelných rizik od pojišťování se státní podporou. Do 30. září 2005 provozovala společnost EGAP vedle pojištění se státní podporou také komerční úvěrové pojištění. Toto pojištění sloužilo vývozcům, kteří vyváželi na úvěr kratší než dva roky a bylo na ně možno sjednat zajištění na komerční bázi. Tento typ úvěrů byl podporován zajišťovacími smlouvami, které měl EGAP uzavřeny s předními západoevropskými zajistiteli, a provozoval toto pojištění na komerční bázi bez jakékoliv angažovanosti státního rozpočtu České republiky nebo jiné formy státní podpory. Dne 24. června 2005 založil EGAP dceřinou společnost Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (později přejmenován na KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s.) se základním kapitálem 160 mil. Kč, do které vložil 1. října 2005 část podniku včetně pojistného kmene zabývajícího se komerčním pojištěním. Vláda ČR schválila 18. dubna 2007 na základě veřejného výběrového řízení návrh na prodej majoritního podílu v dceřiné společnosti EGAP. Vítězi výběrového řízení se staly dvě společnosti vystupující jako jeden zájemce, a to SACE 14 BT Spa, která je dceřinou společností italské stání pojišťovny pro podporu exportu, a Ducroire Delcredere SA NV, která je dceřinou společností belgické exportní úvěrové agentury ONDD 15. Rozhodujícím kritériem v rámci veřejného výběrového řízení byla výše kupní ceny. Konsorcium Ducroire & SACE za 66% podíl v Komerční úvěrové pojišťovně EGAP, a.s. nabídlo 738,3 mil. Kč, a tak byla 25. května 2007 podepsána kupní smlouva. V současné době provozuje EGAP pouze pojištění se státní podporou orientované na provozování úvěrového pojištění kryjící teritoriální, resp. neobchodovatelná rizika. Na trhu úvěrového pojištění existují dva typy mezinárodní spolupráce. Prvním typem je spolupráce v rámci mezinárodních organizací a druhý typ se týká vlastní pojišťovací a zajišťovací činnosti. Jak již bylo několikrát uvedeno, tak v rámci mezinárodních organizací je fungování společnosti EGAP v souladu s požadavky a pravidly: Evropské unie, Konsensu OECD, který obsahuje pravidla pro poskytování dlouhodobých úvěru za zvýhodněných podmínek, tedy se státní podporou a Pražského klubu a Bernské unie, jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací, která sdružuje garanční a exportní pojišťovny z celého světa. Tato forma spolupráce zahrnuje nejen výměnu informací, tvorbu pravidel a dohled nad jejich dodržováním, ale také notifikační povinnost výjimek. EGAP se v rámci Evropské unie pravidelně účastní jednání Pracovní skupiny pro vývozní úvěry Rady Evropské unie v Bruselu, kde si jednotlivé členské země EU vyměňují zkušenosti, koordinují zásady a slaďují postupy při aplikaci oficiální podpory vývozů v rámci Konsensu OECD. EGAP se také aktivně účastní pravidelných pololetních zasedání Bernské unie a Pražského klubu. Podle zákona č. 58/1995 Sb., v platném znění, je veškerá pojistná angažovanost u pojištění se státní podporou zajišťována systémem fondů a rezerv vytvářených s podporou státního rozpočtu. V souladu s tímto zákonem může EGAP zajišťovat u zahraničních úvěrových pojišťoven v případě, pokud přebírá riziko za podíl českých vývozců na mnohostranných projektech. Pro podporu mezinárodních projektů využívá EGAP možnost vzájemného zajišťování se zahraničními úvěrovými pojišťovnami. Nejvyšší formu spolupráce mezi úvěrovými pojišťovnami představují rámcové zajistné smlouvy v oblasti pojištění se státní podporou. Tyto smlouvy umožňují, aby pojišťovna hlavního dodavatele exportního projektu pojistila celý projekt a partnerská pojišťovna ji zajistila z vlastní země v rozsahu subdodávek. Smlouva tedy zahrnuje možnost jak aktivního, tak pasivního zajištění. Tento způsob mezinárodní spolupráce zabezpečuje nejen stejné podmínky pro všechny zúčastněné exportéry, ale také snižuje nároky na pojistnou kapacitu zúčastněných úvěrových pojišťoven. 14 SACE = Istituto per i Servizi Assicurativi del Credito all'esportazione 15 ONDD = Office National du Ducroire Nationale Delcrederedienst 24

38 2.4 Česká exportní banka, a. s. Česká exportní banka (dále také jako ČEB ) je specializovanou bankovní institucí, která poskytuje finanční podporu domácím vývozcům podle pravidel Konsensu OECD. ČEB byla založena zakladatelskou smlouvou 22. prosince 1994 a jejími zakladateli jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství a EGAP, přičemž stát prostřednictvím ministerstev vlastní 73 % akcií a EGAP 27 %. ČEB vznikla 1. března 1995, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku. Podle zákona č. 21/19992 Sb., o bankách, a dle vnitřních stanov provádí následující činnosti jako je poskytování úvěrů, platební styk a zúčtování, poskytování záruk, otevírání akreditivů, obstarávání inkasa, obchodování na vlastní účet či na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, investování do cenných papírů na vlastní účet, poskytování bankovních informací a investičních služeb, poskytování porad a služeb ohledně fúzí nebo koupí podniků a aktivity, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci banky. Tedy jako člen bankovního systému ČR plně podléhá standardním pravidlům ČNB, avšak její specifická činnost, tj. poskytování podpořeného financování, se řídí zákonem č. 58/1995 Sb. Hlavní činnost ČEB je tedy vymezena speciálním zákonem č. 58/1995 Sb., kdy podle tohoto zákona je pověřena provozováním zvýhodněného financování neboli provozováním financování vývozu se státní podporou. Státní podpora vývozu formou financování úvěrů je založena na záruce státu za závazky ČEB ze splácení finančních zdrojů získaných ČEB a za závazky z ostatních operací banky na finančních trzích. Zdroje pro zvýhodněné financování získává ČEB na peněžních a kapitálových trzích. Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. ČEB tedy zajišťuje zejména typy financování, které jsou pro komerční banky obtížně realizovatelné z důvodu vývozu do zemí s vyšší mírou teritoriální a komerčního rizika, dlouhé doby splatnosti, financování velkého objemu či složité struktury financování. Financováním vývozu se rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a na projektové financování a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finanční služeb souvisejících s vývozem (např. bankovní záruky, otevírání akreditivů či zajišťovací operace). Střednědobé a dlouhodobé vývozní úvěry se splatností nad dva roky poskytuje ČEB podle pravidel pro státem podporované vývozní úvěry, tedy podle Konsensu OECD. Základní podmínky financování v souladu s Konsensem OECD jsou: ČEB zajišťuje financování exportu buď přímo českému vývozci, ale může jej také poskytnout zahraničnímu kupujícímu (dovozci) nebo bance dovozce. Úvěry jsou poskytovány v hlavních světových měnách, příp. v korunách. Podíl české produkce na celkové hodnotě vývozu je minimálně 50 %. Výše úvěru je do 85 % hodnoty smlouvy o exportu. Exportní financování na dva a více roků se řídí podmínkami OECD, které říkají: o oficiální podpora pro místní náklady je menší než 30 % hodnoty zakázky; o kupující musí zaplatit předem aspoň 15 % hodnoty zakázky; o maximální splatnost úvěru je: - pro zemi v kategorii I (relativně bohatá) až 8,5 let, - pro zemi v kategorii II (relativně chudá) až 10 let, - výjimky pro letadla, lodě, jaderné elektrárny a alternativní zdroje energie; o jistina a úroky se splácí ve stejných splátkách, nejméně jednou za 6 měsíců; o minimální fixní úroková sazba je na úrovni CIRR CIRR = Commercial Interest Reference Rate, je úroková sazba, kterou stanovuje organizace OECD v kontextu s Konsensem OECD a státní podporou vývozních úvěrů. 25

39 Prostřednictvím ČEB je také vývozcům poskytována úhrada úrokových rozdílů, kterou se rozumí poskytování dotace na krytí části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců, spojenými s financováním těchto úvěrů. Podle novely zákona č. 58/1995 Sb. již není podmínkou pro poskytnutí podpořeného financování ČEB pojištění od EGAP. Na základě požadavků ČEB může být pojištění EGAP nahrazeno jiným typem krytí. 17 Z výročních zpráv ČEB je možné se dozvědět, že se ČEB účastní aktivit těch institucí, které se zabývají mezinárodními pravidly pro státem podporované exportní financování, a také aktivit pracovních skupin pro exportní úvěry ohledně Rady EU a OECD. Do své činnosti zahrnuje veškeré změny a úpravy mezinárodních ustanovení. ČEB také schválila doplnění pravidel Konsensu OECD v oblasti financování energií z vodních zdrojů a v oblasti projektového financování a současně dodržuje zásady, které jsou v souladu s mezinárodní praxí prevence proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. ČEB dodržuje požadavky pro klasifikaci rizikovosti zemí, dává návrhy na úpravu pravidel pro výpočet a aplikaci minimálních úrokových sazeb, respektuje požadavky ochrany životního prostředí, dodržuje závazky v boji proti korupci v oblasti exportních úvěrů a pravidla pro financování místních nákladů. V oblasti mezibankovní spolupráce se ČEB zaměřuje na rozšíření okruhu partnerských bank a na navázání nových vztahů s bankami v cílových zemích českých vývozců. S vybranými bankami pak ČEB uzavírá nové dohody o vzájemné spolupráci a také celou řadu nových rámcových úvěrových smluv, jež vytvářejí předpoklady k následné podpoře vývozu do těchto zemí. Úkolem ČEB není financovat rizikové projekty, ale ekonomicky návratné projekty v rizikovějších teritoriích. V nadcházejícím období se chce banka soustředit na podporu vývozců v roli finálních dodavatelů, teritoriální diverzifikaci či podporu investičních aktivit v zahraničí a zvýšení počtu podpořených vývozců. 2.5 CzechTrade CzechTrade je označovaná jako česká agentura na podporu obchodu a z jejich internetových stránek je možné se dozvědět, že jde o národní proexportní organizací založenou Ministerstvem průmyslu a obchodu dne 1. května 1997 s cílem rozvíjet mezinárodní obchod a vzájemnou spolupráci mezi českými a zahraničními subjekty. Spolu s EGAP a ČEB tvoří komplexní systém státní proexportní politiky. CzechTrade nabízí exportérům informační a asistenční služby, které zajišťují profesionálové v České republice a hlavně v zahraničních kancelářích. Zahraniční kanceláře zajišťují praktickou pomoc českým exportérům přímo v zahraničí a přestavují unikátní příspěvek státu k aktivnější podpoře exportu. Výsledkem je komplexní exportní podpora, která je maximálně rychlá a především snadno dostupná pro české firmy. Nejvýznamnější přidanou hodnotou spolupráce s CzechTrade jsou odborné znalosti a dlouhodobé zkušenosti zahraničních zástupců agentury, jejichž výsledkem je prokázaná úspora času, nákladů a minimalizace rizik spojených s mezinárodním obchodem. Machková a kol. (2002, s. 24) ve své publikaci uvádí, že CzechTrade je vládní instituce, jejímž úkolem je podporovat české exportéry a hledat zahraničním firmám spolehlivé obchodní partnery v ČR. Agentura se tak zaměřuje na zvýšení exportní schopnosti a konkurenceschopnosti českých firem v zahraničí. Českým firmám CzechTrade nabízí např. praktickou pomoc při vyhledávání obchodních kontaktů, ověření bonity zahraniční firmy, zpracování průzkumu trhu, prověření zájmu o nabízený výrobek, prezentaci nabídky zákazníkům v zahraničí, identifikaci technických 17 viz novela zákona č. 58/1995 Sb., ve znění zákona č. 26/2006 Sb. 26

40 překážek vstupu na trh, organizování úvodních obchodních jednání v zahraničí nebo shromažďování informací o obchodních příležitostech a poptávkách na daném trhu, dále také služby v oblasti vzdělávání a poradenství tak, aby byly české firmy schopny uspět v mezinárodním obchodě. Některé služby jsou bezplatné, některé jsou zpoplatněny, avšak i tak cena přestavuje zlomek toho, co by česká firma zaplatila u soukromých poradenských subjektů. Přehled nabízených služeb agentury CzechTrade je uveden v příloze č. 4. Relevantní a včasné informace hrají v každém rozhodovacím procesu klíčovou roli. CzechTrade má celou řadu unikátních nástrojů, jak informace nejen získávat, ale jak je i rychle předávat českým firmám a tím zvyšovat jejich šance na úspěšný vstup na zahraniční trhy. Pomáhá tak zlepšovat konkurenceschopnost a komunikaci českých exportérů ve vztahu k zahraničí. Čeští podnikatelé mohou získat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU pro podporu jejich podnikání a to prostřednictví projektů realizovaných právě agenturou CzechTrade, v současné době jde o tyto projekty: SVV , který je zaměřen na zvýšení marketingové připravenosti zejména malých a středních podniků na zahraničních trzích a Design pro konkurenceschopnost, který zahrnuje aktivity, zaměřené na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslových podniků prostřednictvím efektivního využívání designu v inovačním procesu. CzechTrade byl realizátorem programu exportních pobídek pro malé a střední podniky (dále také jako MSP ) pod názvem Marketing a měl pomocí finančních dotací zvýšit šance MSP uspět na zahraničních trzích. Dotace bylo možné poskytnout na marketingové informace, vzdělávání a propagační materiály, internetový marketing, exportní a marketingové poradenství a výstavy, veletrhy a prezentace. 27

41 PRAKTICKO-ANALYTICKÁ ČÁST 3 Využití státní podpory exportu v ČR Čeští vývozci mají různé možnosti jak využívat státní podporu exportu v České republice. Jednou z nich je nabídka úvěrových produktů ČEB a pojistných produktů EGAP, které jsou v této kapitole představeny a charakterizovány. Aby bylo možné zjistit, jak intenzivně se státní podpora vývozu využívá, je potřeba analyzovat obchodní činnost EGAP z hlediska různých ukazatelů. Na závěr této kapitoly je přiblížena klasifikace zemí podle teritoriální úvěrového rizika a hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí. 3.1 Produkty ČEB Česká exportní banka zajišťuje exportní financování prostřednictvím produktů střednědobého a dlouhodobého financování se splatností nad dva roky, produktů krátkodobého financování se splatností do dvou let a také nabízí finanční služby související s vývozem. Financování vývozu se státní podporou poskytuje ČEB v souladu s mezinárodními pravidly, tedy s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), příslušnými doporučeními Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jež jsou zakotvena v Konsensu OECD, a směrnicemi Evropské unie. Nyní následuje přehled, který je uveden v tabulce 1, a charakteristika hlavních produktů nabízených Českou exportní bankou. Tabulka 1 Přehled produktů ČEB Produkt Produkt Specifikace Klient ČEB EGAP Odběratelský úvěr Přímý exportní Zahraniční kupující D Nepřímý exportní Banka zahr. kupujícího D Refinanční exportní Banka zahr. kupujícího D Dodavatelský úvěr Přímý exportní krátkodobý Vývozce B Přímý exportní dlouhodobý Vývozce C Refinanční export. krátkodobý Banka vývozce B Refinanční export. dlouhodobý Banka vývozce C Úvěr na investice v zahraničí Český investor I Předexportní úvěr (financování výroby pro export) Vývozce F Bankovní záruky Vývozce Z Odkup vývozních pohledávek Vývozce Bf, Cf Zdroj: internetové stránky České exportní banky; vlastní zpracování Exportní odběratelský úvěr Exportní odběratelský úvěr existuje v podobě přímé nebo nepřímé a dále pak jako refinanční. U přímého odběratelského úvěru je příjemcem úvěru zahraniční kupující (dovozce) a slouží k realizaci dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího. U nepřímého vývozního odběratelského úvěru jde o stejný typ úvěru, avšak příjemcem úvěru je v tomto případě banka zahraničního kupujícího. Výše úvěru, kterou ČEB poskytuje, je shodná s výší u dodavatelského úvěru. Pojištěným je ČEB a v případě pojištění od EGAP jde o pojištěný produkt typu D, tedy pojištění vývozního odběratelského úvěru. Refinanční úvěr pak umožňuje poskytnout finanční prostředky bance vývozce, která jich využije k poskytnutí úvěru zahraničnímu kupujícímu za zvýhodněných podmínek. V případě pojištění EGAP jde o pojistný produkt typu D a pojištěným je refinancující banka, tedy ČEB. 28

42 3.1.2 Přímý exportní dodavatelský úvěr Exportní dodavatelské úvěry se rozlišují přímé nebo refinanční a u obou typů záleží na délce jejich splatnosti, do dvou let jde o krátkodobé úvěry a nad dva roky o dlouhodobé. Přímý úvěr umožňuje českému vývozci profinancovat pohledávky vůči zahraničnímu kupujícímu. U exportního úvěru je možné sjednat pojištění vývozního dodavatelského úvěru, kde pojištěným je vývozce, a to typu B pro případ krátkodobého úvěru, anebo typu C pro případ dlouhodobého úvěru. Refinanční dodavatelský úvěr slouží k poskytnutí prostředků bance vývozce, která je formou úvěru poskytne vývozci za zvýhodněných podmínek. Refinanční úvěr se také poskytuje bance výrobce a bance vývozce na financování výroby pro vývoz, bance vývozce na financování vývozu, bance investora, bance zahraniční osoby, bance podílníka zahraniční osoby nebo bance ovládajícího podnikatele na financování investic. Pojištěným je refinancující banka a pokud je pojištění sjednáno u EGAP řídí se pojistnými podmínkami typu B nebo C Úvěr na investice v zahraničí Tento úvěr poskytuje českému investorovi dlouhodobé úvěrové zdroje pro realizaci investice v zahraničí nebo umožňuje financovat založení či rozšíření podnikání zahraničního subjektu, ve kterém má investor majetkovou účast. Minimální doba trvání investice je stanovena na 3 roky. Na tento typ úvěru se sjednává pojištění typu I, tedy pojištění českých právnických osob v zahraničí, a pojištěným je obvykle investor Předexportní úvěr (úvěr na financování výroby pro export) Tento typ úvěru umožňuje českému vývozci financovat náklady spojené s realizací dodávek pro zahraničního kupujícího. Pojištěným je ČEB a pokud pojištění poskytuje EGAP, jedná se o pojistný produkt typu F, tedy pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz Bankovní záruky Bankovní záruka vzniká, jestliže se banka zavazuje zaplatit oprávněné osobě určitou peněžní částku za svého klienta v případě, že její klient nedostojí svým závazkům. V tomto případě ručí ČEB za to, že beneficientovi vyplatí částku uvedenou v záruční listině, pokud od něj obdrží písemné uplatnění záruky, že příkazce nesplnil podmínky smlouvy o vývozu. ČEB nabízí záruku za nabídku (bid bond), záruku za dobré provedení smlouvy o vývozu (performance bond), záruku za vrácení akontace (advance payment guarantee), záruku za uvolnění zádržného (retention bond), záruku za záruční dobu (warranty bond) a proexportní záruky, kdy v souvislosti s EGAP jde o produkt Z Odkup (postoupení) vývozní pohledávky s pojištěním bez postihu Český vývozce může realizovat pohledávku z vývozu, která je pojištěna proti vývozním úvěrovým rizikům. Tento produkt představuje odkup neboli postoupení dosud nesplacené pohledávky ze smlouvy o vývozu, u které je pojištěno riziko nezaplacení pohledávky v důsledku teritoriálních nebo tržně nezajistitelných rizik. Odkup probíhá bez zpětného postihu vůči vývozci, který pohledávku prodává. Odkupované pohledávky musí být pojištěny pojistným produktem EGAP typu Bf nebo Cf nebo obdobným pojistným produktem jiné exportní pojišťovny Doprovodné finanční služby Mezi doprovodné finanční služby ČEB patří dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso. A jak uvádí Šimíková (2004, s. 42), tak dokumentární akreditiv představuje příkaz dovozce, aby jeho banka otevřela akreditiv a provedla úhradu z jeho účtu ve prospěch účtu vývozce jako protiplnění splnění smluvních podmínek, tedy dodání akreditivních dokumentů. 29

43 U dokumentárního inkasa je příkazcem vývozce, který žádá svoji banku, aby provedla inkaso z účtu dovozce jako protiplnění smluvních podmínek. Dále ČEB nabízí odkup pohledávek z akreditivu, kdy dojde k postoupení pohledávky českého vývozce, která vyplývá z dokumentárního akreditivu. Odkup pohledávky, jež je splatná v budoucnu, je jednou z variant forfaitingu a probíhá bez zpětného postihu vůči tomu, kdo pohledávku prodává. Odkupovány jsou pohledávky, které jsou spojené s vývozem zboží a služeb výhradně českých firem, a proto nemusí být pojištěny proti vývozním úvěrovým rizikům, ale musí však být před svým odkoupením zajištěny a to formou zajišťovacího postoupení pohledávky ze smlouvy o vývozu ČEB. 3.2 Pojistné produkty EGAP Jak již bylo několikrát uvedeno, v rámci pojištění do komerčně pojistitelné země je možné příslušné riziko zajistit na tržní bázi a zajistiteli jsou velké zahraniční zajišťovny. Avšak u pojištění do komerčně nepojistitelné země jde o rizika tržně nepojistitelná a v tomto případě je zajistitelem stát, který se za dané riziko zaručí prostřednictvím státního rozpočtu, jde tedy o pojištění se státní podporou. Tento typ pojištění je v České republice schopen nabídnout jedině EGAP, který má ve svém portfoliu dvanáct hlavních produktů, které nabízí svým klientům. EGAP plně využívá možnosti dané zákonem č. 58/1995 Sb. a nabízí širokou škálu pojišťovacích produktů, které činí nabídku jeho služeb plně srovnatelnou s formami podpory, jež svým exportérům poskytují zahraniční úvěrové pojišťovny. Následující tabulka 2 ukazuje přehled jednotlivých produktů. Tabulka 2 Přehled produktů EGAP Zkratka Název produktu Pojištěný B Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru vývozce Bf Pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru banka C Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního vývozce dodavatelského úvěru Cf Pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého banka vývozního dodavatelského úvěru D Pojištění vývozního odběratelského úvěru banka E Pojištění potvrzeného akreditivu banka F Pojištění úvěru na předexportní financování banka I Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí investor If Pojištění úvěru na financování investic českých právnických banka osob v zahraničí V Pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu vývozce Z Pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti se banka získáním nebo plnění smlouvou o vývozu P Pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů banka Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. 30

44 Klient si může u pojišťovny EGAP pojistit buď úvěr, investici v zahraničí, bankovní záruku nebo potvrzený akreditiv. Pokud se klient rozhodne pro pojištění úvěru, rozlišuje se, zda jde o: úvěr exportní, úvěr na předexportní financování (pojistný produkt F) nebo úvěr na financování investice v zahraničí (pojistný produkt If). V případě exportního úvěru se pak rozlišují pojišťované úvěry podle délky splatnosti. Pokud je splatnost úvěru do dvou let, jedná se o krátkodobý úvěr a dalším podkritériem je výběr země. Jestliže jde o komerčně pojistitelnou zemi, tak pojištění nabízí pojišťovna KUPEG, avšak pokud jde o vývoz do komerčně nepojistitelné země, tak pojištění nabízí EGAP, a to jako pojistný produkt typu B nebo Bf. Rozdíl mezi těmito dvěma produkty je subjekt pojištěného, v prvním případě je jím vývozce a v druhém banka vývozce. U střednědobých a dlouhodobých úvěrů se splatností nad dva roky se rozlišuje, jaký úvěr má klient sjednaný na dané dodávky. Pokud má sjednaný: dodavatelský úvěr, nabízí EGAP pojistný produkt C nebo Cf, odběratelský úvěr, jde o produkt typu D. U obou typů úvěru (dodavatelského i odběratelského) je možné ještě sjednat pojištění: úvěru na financování výroby před exportem (pojistný produkt F), bankovní záruky (pojistný produkt Z) nebo proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu (pojistný produkt V). V případě pojištění investice v zahraničí se jedná o pojistný produkt I nebo If a u pojištění potvrzeného akreditivu jde o produkt typu E. Nyní následuje analýza pojistných produktů, které nabízí společnost EGAP B Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení Vývozní dodavatelský úvěr je úvěr poskytnutý vývozcem dovozci (zahraniční osobě) formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby (vývozní pohledávka). Tento úvěr nemá charakter bankovního úvěru. Při dodavatelském úvěru poskytuje kupujícímu vývozce úvěr, který je pak postupně financován bankou. Pojištěným je přímo vývozce proti riziku, že dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dlužnou částku, tj. cenu za dodané zboží a služby. Předmětem pojištění jsou vývozní pohledávky, tj. pohledávky pojištěného za dovozcem z vývozního dodavatelského úvěru tedy pohledávky na úhradu závazků ze smlouvy o vývozu (platba za dodané zboží a služby) specifikované v pojistné smlouvě. Pojišťuje se riziko nezaplacení úvěru v důsledku politické, finanční a makroekonomické situace země zahraničního kupujícího, tedy jsou kryty situace, které mají z pohledu vývozce povahu vyšší moci, ale také z důvodů doložené nebo předpokládané platební neschopnosti zahraničního odběratele či jeho platební nevůle. Pojišťuje se tak celá škála teritoriálních a tržně nezajistitelných rizik, přičemž délka úvěru nepřesahuje 2 roky. Jde tedy o pojištění krátkodobých vývozních dodavatelských úvěrů, které jsou poskytnuty kupujícím v komerčně nepojistitelných zemích. Výše pojistného závisí na objemu vývozu, sjednaných platebních podmínkách, způsobu zajištění plateb, hodnocení charakteru a rizikovosti dovozce, hodnocení rizikovosti země nebo teritorií souvisejících s plněním smlouvy o vývozu a na výši spoluúčasti. 31

45 Obrázek 1 - Průběh pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru 2 1 banka vývozce dovozce 4b 3 4a 1. Smlouva o vývozu 2. Úvěrová smlouva 3. Pojistná smlouva typu B 4. Pojistné plnění a) vývozci b) bance EGAP Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 1: Nejprve dojde ke sjednání obchodního kontraktu mezi vývozcem, kterého představuje český prodávající, a dovozcem neboli zahraničním kupujícím (1) a uzavře se tak smlouva o vývozu. Vývozce dále uzavře smlouvu o úvěru se svojí tuzemskou bankou (2), kterou v daném schématu může představovat například ČEB, tím je zajištěno tuzemské bankovní krytí vývozní pohledávky krátkodobým úvěrem. Aby bylo zajištěno i pojistné krytí teritoriálního rizika nezaplacení vývozní pohledávky, musí vývozce uzavřít pojistnou smlouvu s EGAP (3) dle pojistných podmínek typu B. V případě pojistné události obdrží pojistné plnění pojištěný, kterým je vývozce (4a), eventuálně může být na jeho žádost plnění poskytnuto třetí straně, tedy bance (4b) Bf Pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení Bankou financovaným vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý vývozcem dovozci (zahraniční osobě) formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby (vývozní pohledávka), který následně od vývozce odkoupí banka bez možnosti zpětného postihu. Toto pojištění umožňuje odkoupit pohledávku českého vývozce v podobě vývozního dodavatelského úvěru, jehož splatnost je kratší než 2 roky. Pojištěným je banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce, na kterou vývozce postoupil pojištěnou pohledávku a kryje se riziko, že dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dlužnou částku, tj. cenu za dodané zboží a služby (vývozní pohledávku). Pojistnou smlouvu podepisuje také vývozce, který uznává všechny své závazky z pojistné smlouvy, zejména že zajistí řádné plnění smlouvy o vývozu. Jako u předchozího produktu typu B tak také u tohoto produktu je pojistnou událostí dílčí nebo úplné nezaplacení pojištěné vývozní pohledávky v důsledku teritoriálních nebo tržně nezajistitelných komerčních rizik. A výše pojistného závisí na stejných faktorech. Obrázek 2 - Průběh pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru banka 2 vývozce 1 dovozce EGAP 1. Smlouva o vývozu 2. Smlouva o odkupu vývozní pohledávky 3. Pojistná smlouva typu Bf 4. Odkup pohledávky bankou 5. Pojistné plnění bance 6. Možnost regresního postihu vývozce Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. 32

46 Vlastní popis schématu dle obrázku 2: Český vývozce a zahraniční kupující mezi sebou uzavřou smlouvu o vývozu (1). Vývozce musí dále uzavřít smlouvu o odkupu vývozní pohledávky s bankou (2). U tohoto typu pojistného produktu uzavírá pojistnou smlouvu pojistitel, tedy EGAP, a pojistník, jímž je banka vývozce (3). Nestanoví-li pojistná smlouva jinak, je pojistník současně i pojištěným. Poté následuje odkup pohledávky bankou od vývozce (4). V případě pojistné události je pojistné plnění vyplaceno bance (5). Pokud by vývozce pojistnou událost zcela nebo zčásti zavinil, může dojít k uplatnění regresu na vývozci, který musí škodu uhradit pojistiteli, tedy EGAP C Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení Vývozním dodavatelským úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý vývozcem dovozci (zahraniční osobě) formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby. Podmínky pojištění se řídí pravidly Konsensu OECD, tedy že splatnost střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru (vývozní pohledávky) je delší než 2 roky a dovozce musí zaplatit předem (akontaci) minimálně 15 % celkové hodnoty vývozu (cena sjednaná ve smlouvě o vývozu). Dále dle pravidel stanovených OECD podléhá pojištěný vývoz vyhodnocení jeho vlivu na životní a sociální prostředí. Pojišťují se zde rizika, která jsou stejná jako u pojištění typu B, jen délka úvěru je odlišná. Předmětem pojištění jsou vývozní pohledávky, tj. pohledávky pojištěného za dovozcem z vývozního dodavatelského úvěru, tedy pohledávky na úhradu závazků ze smlouvy o vývozu (platba za dodané zboží a služby) specifikované v pojistné smlouvě. Pojištěným je přímo český vývozce a pojišťuje se proti riziku, že dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dlužnou částku, tj. cenu za dodané zboží a služby (vývozní pohledávku). Jde tedy o pojištění střednědobých a dlouhodobých vývozních dodavatelských úvěrů, které jsou poskytnuty kupujícím v komerčně nepojistitelných zemích, a pojišťuje se riziko nezaplacení úvěru, jehož splatnost přesahuje 2 roky. Obrázek 3 - Průběh pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru 2 1 banka vývozce dovozce 3 4 EGAP 1. Smlouva o vývozu 2. Úvěrová smlouva 3. Pojistná smlouva typu C 4. Pojistné plnění vývozci nebo bance Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 3: Průběh pojištění typu C vlastně odpovídá průběhu pojištění typu B. Nejprve musí dojít ke sjednání vývozní smlouvy mezi vývozcem a dovozcem (1), poté vývozce uzavře smlouvu o úvěru s bankou (2). Pojistnou smlouvu na krytí teritoriálního rizika nezaplacení vývozní pohledávky uzavírá vývozce a EGAP (3). V případě pojistné události obdrží vývozce pojistné plnění (4), eventuálně na jeho žádost může být plnění poskytnuto jeho bance. 33

47 3.2.4 Cf Pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení Stejně jako tomu bylo u produktů B a C, tak také produkt Cf je vlastně obdobou produktu Bf, odlišná je jen splatnost úvěru, neboť délka úvěru u tohoto typu pojištění přesahuje 24 měsíců. Vzhledem k délce splatnosti střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru, tak podmínky pojištění se řídí pravidly Konsensu OECD (splatnost úvěru je více než 2 roky, dovozce platí akontaci ve výši 15 % celkové hodnoty vývozu, vývoz podléhá hodnocení vlivu na životní prostředí). Bankou financovaným vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý vývozcem dovozci (zahraniční osobě) formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby (vývozní pohledávka), který následně od vývozce odkoupí banka bez možnosti zpětného postihu. Pojištěným je banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce, na kterou vývozce postoupil pojištěnou pohledávku ze smlouvy o vývozu. Kryje se riziko, že dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dlužnou částku, tj. cenu za dodané zboží a služby (vývozní pohledávku). Pojistnou smlouvu podepisuje také vývozce, který uznává všechny své závazky z pojistné smlouvy, zejm. se zavazuje zajistit řádné plnění smlouvy o vývozu. Pojištění tak umožňuje odkoupit pohledávku českého exportéra v podobě vývozního dodavatelského úvěru, jehož splatnost přesahuje 2 roky. Obrázek 4 - Průběh pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru banka 2 vývozce 1 dovozce EGAP 1. Smlouva o vývozu 2. Smlouva o odkupu vývozní pohledávky 3. Pojistná smlouva typu Cf 4. Odkup pohledávky bankou 5. Pojistné plnění bance 6. Možnost regresního postihu vývozce Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 4: Průběh pojištění je shodný se schématem u pojistného produktu typu Bf. Nejprve je uzavřena smlouva o vývozu (1) mezi dovozcem (kupujícím) a vývozcem (prodávající), který ještě s bankou uzavře smlouvu o odkupu vývozní pohledávky (2). Pojistnou smlouvu (3) podepisuje pojistitel, pojistník a vývozce, ale pojištěným je jen pojistník, tedy banka, která následně odkoupí pohledávku (4). V případě pojistné události vyplatí EGAP plnění bance (5). Je tu také možnost regresního postihu vývozce (6), pokud by pojistnou událost zavinil vývozce D Pojištění vývozního odběratelského úvěru proti riziku nezaplacení Vývozním odběratelským úvěrem je úvěr poskytnutý bankou dovozci na nákup zboží nebo služeb. Banka zaplatí vývozci za dovozce za uskutečněnou dodávku zboží a služeb (vývoz). Dlužná částka je poté v pravidelných termínech daných úvěrovou smlouvou splácena dovozcem. V některých případech je příjemcem úvěru a následně dlužníkem banka dovozce, to pak jde o nepřímý odběratelský úvěr. Splatnost vývozního odběratelského úvěru je v zásadě delší než dva roky a tak se podmínky pojištění opět řídí pravidly Konsensu OECD (dovozce platí 15 % hodnoty předem), avšak v rámci pojištění vývozního odběratelského úvěru lze pojistit i případy financování projektů, výjimečně i krátkodobé odběratelské úvěry za podmínek stanovených předpisy EU. 34

48 Pojištěným je banka a pojištění kryje úvěrové riziko nesplacení pohledávky z poskytnutého odběratelského úvěru zahraničním kupujícím nebo jeho bankou v důsledku teritoriálních nebo tržně nezajistitelných komerčních rizik a proti tomuto riziku tak chrání financující banku vývozce. Předmětem pojištění jsou pohledávky pojištěného za dlužníkem ze smlouvy o úvěru, tj. zejména na úhradu jistiny úvěru, úroků z jistiny úvěru a poplatků za rezervaci zdrojů podle smlouvy o úvěru. Standardní rozsah pojistného krytí je 95 %, přičemž 5 % představuje spoluúčast. Obrázek 5 - Průběh pojištění vývozního odběratelského úvěru 5 1 banka vývozce vývozce dovozce b 7 3b EGAP banka dovozce 1. Smlouva o vývozu 2. Smlouva o úvěru 3. Poskytnutí úvěru a) přímo dovozci b) přes banku dovozce 4. Pojistná smlouva typu D 5. Splnění závazků vývozce 6. Pojistné plnění tuzemské bance 7. Možnost regresního postihu vývozce Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. 3a Vlastní popis schématu dle obrázku 5: Prvním krokem je sjednání vývozní smlouvy (1) mezi českým vývozcem a zahraničním kupujícím, tedy dovozcem. Poté tuzemská banka vývozce a zahraniční banka dovozce uzavřou smlouvu o úvěru (2). Banka vývozce poskytne zahraniční bance úvěr (3) na financování smlouvy o vývozu, která ho dále poskytne dovozci (3b nepřímý odběratelský úvěr) a nebo poskytne tento úvěr přímo dovozci (3a přímý odběratelský úvěr). Pojistnou smlouvu uzavírá EGAP s tuzemskou bankou (4) a následně musí vývozce splnit své závazky vůči své bance (5). Pokud nastane pojistná událost, tak pojistné plnění náleží tuzemské bance vývozce (6) a v případě zavinění pojistné události vývozcem, je možný regresní postih EGAP vůči vývozci (7) E Pojištění potvrzeného akreditivu Pojištění potvrzeného akreditivu se týká rizika komerční banky, které je spojeno s potvrzením akreditivu v souvislosti s krátkodobým financováním exportérů. Dokumentární akreditiv představuje písemný závazek banky zahraničního dovozce, že na základě žádosti svého klienta (dovozce) poskytne finanční prostředky oprávněné osobě (vývozci), pokud splní určité smluvní podmínky, většinou se jedná o předložení a předání určitých dokumentů. Vystavený dokumentární akreditiv potvrzuje banka vývozce a ručí tak za závazek banky zahraničního dovozce. Pojištěným je tedy banka vývozce, která potvrzuje vystavený akreditiv proti riziku majetkové újmy v důsledku celkového nebo částečného nezaplacení podle podmínek potvrzeného dokumentárního akreditivu. Výše pojistného závisí na době platnosti akreditivu, na termínu jeho splatnosti a na výši spoluúčasti. 35

49 Obrázek 6 - Průběh pojištění potvrzeného akreditivu 5 1 potvrzující banka vývozce dovozce EGAP vystavující banka 1. Smlouva o vývozu 2. Žádost o otevření dokumentárního akreditivu 3. Zaslání dokumentárního akreditivu potvrzující bance 4. Pojistná smlouva typu E 5. Oznámení o otevření akreditivu 6. Pojistné plnění bance Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 6: Nejprve dojde ke sjednání obchodního kontraktu mezi vývozcem a dovozcem (1), poté zažádá dovozce svoji banku o vystavení dokumentárního akreditivu (2) ve prospěch vývozce. Vystavující banka následně zašle dokumentární akreditiv k potvrzení potvrzující bance (3). Pojistná smlouva je uzavřená mezi EGAP a bankou potvrzující akreditiv (4), která po ověření pravosti akreditivu oznámí vývozci, zda došlo k jeho otevření (5). V případě pojistné události pak pojistné plnění plyne pojištěnému, tedy bance potvrzující akreditiv (6) F Pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz Předexportním financováním výroby pro vývoz (předexportním úvěrem) je úvěr poskytnutý bankou vývozci (popř. výrobci) na financování výroby pro vývoz a v případě pozitivní zkušenosti s daným vývozcem i na financování investice pro potřeby výroby pro vývoz. Toto pojištění se vztahuje na pojištění pohledávek z úvěru na financování výroby pro vývoz nebo z úvěru na financování investic do výroby pro vývoz proti riziku nezaplacení úvěru v důsledku neschopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu nebo výrobce vyrobit zboží, anebo poskytnout služby určené pro následný vývoz. Pojištěným je banka a pojištění lze sjednat pouze v návaznosti na pojištění některého z typů vývozních úvěrů, popř. na dostatečné zajištění úhrad vývozních pohledávek. U tohoto typu pojištění je kryto riziko majetkové újmy banky, která poskytla českému vývozci úvěr na předexportní financování výroby v důsledku případné neschopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu a vytvořit si prostředky na splácení úvěru, buď na financování výroby pro vývoz, nebo úvěru na investici do výroby pro vývoz. Délka splatnosti vývozního úvěru má vliv na to, do jaké výše může být pojištěn předexportní úvěr. Při splatnosti vývozního úvěru do 2 let lze pojistit předexportní úvěr do výše 85 % hodnoty vývozu a při delší splatnosti do výše 75 % hodnoty vývozu. Předexportní úvěr na investice do výroby pro vývoz může být poskytnut pouze v případě, je-li alespoň 75 % výroby určeno pro vývoz a smluvně zabezpečeno splácení alespoň 75 % předexportního úvěru. Předmětem pojištění EGAP jsou pohledávky pojištěného za dlužníkem z předexportního úvěru, na úhradu jistiny, úroků z úvěru za každé úrokové období a poplatků vyplývající ze smlouvy o úvěru. Pojistnou událostí je dílčí nebo úplné nesplacení úvěru z důvodu neschopnosti vývozce splnit smlouvu o vývozu nebo neschopnosti výrobce vyrobit zboží nebo poskytnout služby pro vývoz. Výše pojistného závisí na výši a délce poskytnutého předexportního úvěru, hodnocení rizikovosti vývozce a na výši spoluúčasti. 36

50 Obrázek 7 Průběh pojištění úvěru na předexportní financování 6 banka 2 1 vývozce dovozce 3 4 5b 5a EGAP 7 1. Smlouva o vývozu 2. Úvěrová smlouva 3. Pojistná smlouva typu F 4. Pojistné plnění pojištěné bance 5. Pojištění a) výrobního rizika b) exportního financování 6. Exportní odběratelský úvěr 7. Možnost regresního postihu vývozce Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 7: Nejprve dojde ke sjednání vývozního kontraktu (1) mezi českým vývozcem a zahraničním kupujícím, na jehož realizaci poskytne banka předexportní financování. Uvěrová smlouva (2) se uzavírá mezi pojištěnou bankou a vývozcem a pojistná smlouva (3) mezi EGAP a bankou poskytující úvěr. Při pojistné události plyne pojistné plnění bance vývozce (4). K tomuto typu pojištění se může sjednat ještě pojištění výrobního rizika mezi EGAP a vývozcem (5a) a pojištění navazujícího exportního financování mezi EGAP a bankou (5b). Poté banka poskytne exportní odběratelský úvěr (6) zahraničnímu kupujícímu. V případě, že vývozce zavinil pojistnou událost, je možný jeho regresní postih (7) I Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí Investicí v zahraničí je každá majetková hodnota poukázaná do zahraniční dceřiné společnosti v souvislosti s hospodářskými aktivitami českého investora. Může se například jednat o výstavbu nové výrobní kapacity na zelené louce, stejně jako o koupi již zavedené výroby, o získání majetkového podílu v zahraniční společnosti nebo o dodatečný kapitál na podporu obchodní expanze zahraniční společnosti. Investice musí představovat dlouhodobý závazek investora na dobu nejméně 3 let a investorem může být jakákoli česká právnická osoba. U investice s potenciálními dopady na životní prostředí si EGAP vyhrazuje právo vyžadovat od investora předložení odborného posudku. Toto pojištění kryje politická rizika, která spočívají v omezení nebo ztrátě výnosů (riziko zamezení převodu výnosů) z investice v zahraničí v důsledku znemožnění jejich transferu do České republiky, vyvlastnění investice bez odpovídající náhrady nebo politicky motivovaných násilných činů a porušení smluvních závazků ze strany hostitelské země. Pojištěným je český investor a standardní spoluúčast pojištěného je 10 %. Podmínkou pro toto pojištění je řádná právní úprava vztahů mezi investorem a jeho partnerem na straně hostitelské země. V případě tohoto produktu jde z hlediska EGAP pouze o pojištění samotné investice. Pojištění chrání investora před rizikem zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození. Pojistnou událostí je úplné nebo částečné znehodnocení investice, úplné nebo částečné neprovedení transferu dividend, výnosů, zisků po zaplacení všech daní a poplatků z pojištěné investice ani v průběhu čekací (karenční) doby v důsledku teritoriálních nebo jiných nekomerčních příčin, kterými jsou nemožnost konverze výnosů, vyvlastnění, politické násilné činy a porušení smluvních závazků hostitelským státem. Výše pojistného závisí především na hodnocení rizikovosti hostitelského státu, na tom, jestli má ČR s hostitelským státem uzavřenou mezistátní dohodu o ochraně investic, a na výši spoluúčasti. 37

51 Obrázek 8 - Průběh pojištění investic českých právnických osob v zahraničí 4 1 banka 2 investor zahraniční subjekt 5 3 EGAP 1. Založení společného podniku 2. Úvěrová smlouva 3. Pojistná smlouva typu I 4. Úvěr na financování investice 5. Pojistné plnění investorovi Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 8: Pokud si investor pořídí svoji investici (1) v zahraničí z vlastních zdrojů, tak je její pojištění pouze dvoustranným vztahem investora a EGAP. Pokud však bude investor potřebovat na investici úvěr, musí mít sjednanou nejen úvěrovou smlouvu s bankou (2), která v tomto případě není pojištěna, ale i pojistnou smlouvu s EGAP (3). Za podmínky využití finančních prostředků v souladu s investičním záměrem poskytne banka investorovi úvěr (4) na financování investice. Z důvodu těchto dvou možností, je sjednání úvěru a jeho poskytnutí znázorněno ve schématu čerchovaně. V případě realizace politického rizika vyplatí EGAP pojistné plnění pojištěnému (5), tedy investorovi If Pojištění úvěru poskytnutého v souvislosti s investicemi českých právnických osob v zahraničí proti riziku nesplacení Úvěrem na financování investice v zahraničí je úvěr poskytnutý bankou na pořízení dlouhodobého hmotného, nehmotného či finančního majetku do zahraniční společnosti ovládané českým investorem nebo na akvizici zahraniční společnosti českým investorem a případně i na provozní financování zahraniční společnosti. Pojištění typu If je určitou nadstavbou pojištění typu I. V tomto případě jde o druhou možnost, tedy o pořízení investice na úvěr, zde se však banka nespokojí s krytím politického rizika a chce tento úvěr pojistit ještě proti komerčnímu riziku. Úvěr může být použit jak na získání dlouhodobého hmotného, nehmotného nebo finančního majetku v zahraničí, tak i na provozní financování zahraničního podniku, který je vlastněn českým investorem. Pojištěným je banka proti riziku nesplacení úvěru poskytnutého českému investorovi nebo jeho zahraniční dceřiné společnosti. Předmětem pojištění jsou pohledávky pojištěného (banky investora) za dlužníkem na úhradu jistiny úvěru na investice, úroků a dalších poplatků podle smlouvy o úvěru. Pojištěn může být pouze úvěr, u kterého je doba od prvního čerpání do konečné splatnosti delší než 3 roky. Podmínkou pojištění je rovněž částečné financování investice z vlastních finančních zdrojů investora ve výši stanovené dohodou mezi EGAP, bankou a investorem (standardně alespoň 25 %). Výše pojistného závisí na objemu a délce úvěru na investice, rozsahu pojišťovaných teritoriálních a komerčních rizik spojených se zahraniční investicí, na hodnocení charakteru a rizikovosti investora a na výši spoluúčasti. 38

52 Obrázek 9 - Průběh pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v zahraničí 5a 5b 5b banka investor zahraniční subjekt 2 1 6b 3 6a 4 EGAP 1. Založení společného podniku 2. Úvěrová smlouva 3. Pojistná smlouva typu I 4. Pojistná smlouva typu If 5. Úvěr na financování investice a) zahraniční společnosti b) přes investora 6. Pojistné plnění a) bance b) investorovi Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. Vlastní popis schématu dle obrázku 9: Situace je obdobná jako u pojištění typu I. Český investor (1) má sjednanou úvěrovou smlouvu s bankou (2) a pojistnou smlouvu typu I s EGAP (3). Banka poskytující úvěr na financování investice uzavře pojistnou smlouvu typu If s EGAP (4) a poté poskytne úvěr buď přímo zahraniční společnosti (5a) nebo nepřímo přes investora (5b). Investor ručí bance za splacení úvěru v případě komerčních rizik. V případě realizace teritoriálního rizika vyplatí EGAP pojistné plnění investorovi (6b), v případě komerčního rizika náleží pojistné plnění bance (6a) V Pojištění proti riziku nemožnosti splnění smlouvy o vývozu Riziko nemožnosti plnění smlouvy o vývozu (tzv. výrobní riziko) spočívá v možnosti zrušení nebo přerušení smlouvy o vývozu ze strany zahraničního dovozce v průběhu výroby, protože v případě získání exportní zakázky se může stát, že zahraniční kupující nebude schopen plnit své smluvní závazky, a proto existuje pojištění tzv. výrobního rizika, které kryje riziko ztrát výrobce z nenávratně vynaložených výrobních nákladů v případě, že zahraniční kupující přeruší nebo zruší kontrakt před jeho dokončením v důsledku své finanční situace nebo politické, finanční či makroekonomické situace země zahraničního kupujícího. Tedy pojištění kryje riziko vývozce, že v důsledku nemožnosti splnit smlouvu o vývozu utrpí finanční ztrátu. Obrázek 10 Průběh pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu 2 1 banka vývozce dovozce 4b 3 4a 1. Smlouva o vývozu 2. Úvěrová smlouva 3. Pojistná smlouva typu V 4. Pojistné plnění a) vývozci b) bance EGAP Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. V této situaci je pojištěným vývozce a pojištění výrobního rizika lze sjednat v návaznosti na pojištění pohledávek z vývozního dodavatelského nebo odběratelského úvěru anebo předexportního úvěru. Pojistnou událostí je částečná nebo úplná nemožnost vývozce plnit smlouvu o vývozu ve sjednaném termínu a ani v průběhu čekací (karenční) doby v důsledku 39

53 komerčních nebo teritoriálních příčin nebo jejich kombinace. Výše pojistného závisí na rozsahu pojištěné ztráty, hodnocení charakteru a rizikovosti dovozce, hodnocení rizikovosti země nebo teritoriu souvisejícího s plněním smlouvy o vývozu a na výši spoluúčasti. Popis schématu dle obrázku 10: Obchodní kontakt je uzavřen mezi dovozcem a vývozcem (1), který má uzavřenou úvěrovou smlouvu s bankou (2) a pojistnou smlouvu s EGAP (3) na pojištění výrobního rizika jako navazující smlouvu na pojištění pohledávek z vývozního odběratelského nebo dodavatelského úvěru nebo úvěru na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nezaplacení. V případě pojistné události, vyplatí EGAP pojistné plnění vývozci (4a). Pokud je v pojistné smlouvě vinkulováno pojistné plnění ve prospěch třetí osoby, zpravidla se jedná o banku, která poskytla úvěr, náleží pojistné plnění třetí osobě, tedy bance (4b) Z Pojištění bankovní záruky vystavené v souvislosti s exportním kontraktem Bankovní zárukou je závazek banky uspokojit beneficienta (oprávněnou osobu) do výše určité peněžní částky podle obsahu a podmínek záruky. Beneficientem může být dovozce popř. banka dovozce. Bankovní záruku vystavuje banka na základě požadavku vývozce (příkazce) ve vazbě na podmínky uzavřené smlouvy o vývozu nebo vyhlášený tendr. Pojištění exportních bankovních záruk, které jsou poskytovány českými bankami za české vývozce, je důležitým předpokladem pro získání zahraničních zakázek. Toto pojištění pomáhá vývozci získat od bank záruky potřebné pro přípravu a realizaci vývozního kontraktu. Pojištěným je banka a pojišťují se záruky za nabídku, za platbu předem, za dobré provedení kontraktu nebo za vrácení provedené platby. Předmětem pojištění je bankovní záruka vystavená pojištěnou bankou za příkazce v souvislosti s podmínkami získání nebo plnění smlouvy o vývozu. Pojištění kryje riziko neoprávněného a fakultativně též oprávněného čerpání ze záruky beneficientem, v jehož prospěch je záruka vystavena bankou za závazky vývozce vůči kupujícímu. EGAP na sebe bere nejen riziko zneužití záruky kupujícím, ale také riziko, že vývozce nebude schopen řádně splnit podmínky vývozního kontraktu. Pojistnou událostí je neoprávněné čerpání ze záruky a oprávněné čerpání, je-li v pojistné smlouvě sjednáno. Neoprávněným se rozumí čerpání, aniž by vývozce porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o vývozu nebo z podmínek výběrového řízení, a rovněž čerpání v důsledku teritoriálních a jiných nekomerčních příčin, které mají povahu vyšší moci. Výše pojistného závisí na hodnotě a délce pojištěné záruky, hodnocení rizikovosti vývozce, hodnocení rizikovosti země nebo teritorií souvisejících s plněním smlouvy o vývozu, podmínkách výběrového řízení, druhu záruky a na výši spoluúčasti. Obrázek 11 Průběh pojištění bankovní záruky 2 banka 4 vývozce 1 dovozce 3 EGAP Smlouva o vývozu 2. Kontrola vývozu bankou 3. Pojistná smlouva typu Z 4. Záruka banky za závazky vývozce 5. Pojistné plnění pojištěné bance 6. Možnost regresního postihu vývozce Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. 40

54 Vlastní popis schématu dle obrázku 11: Vývozce a dovozce mezi sebou uzavřou smlouvu o vývozu (1). Banka, která má vystavit záruku kontroluje (2) prostřednictvím dovozce kvalitu výkonu vývozce a současně uzavírá s EGAP pojištění bankovních záruk (3). Banka se zaručí za závazky vývozce (4). V případě pojistné události obdrží pojistné plnění banka (5) a pokud by pojistnou událost zavinil vývozce, nastane jeho regresní postih (6) P Pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů proti riziku nesplacení Pojištěným je banka a pojištění se týká těch úvěrů, u kterých vývozce provádí průzkum zahraničních trhů při zavádění nebo rozšiřování svého vývozu. Pojištění kryje úvěrové riziko nesplacení, které vyplývá z toho, že prospekční záměr nebude naplněn a vývozce nebude schopen splatit úvěr ani z jiných zdrojů. Tímto pojištěním se vývozce chrání proti ztrátám v důsledku úplného nebo částečného neúspěchu prospekce bez ohledu na to, zda použije na prospekci vlastní prostředky nebo úvěr. Úvěr umožňuje vývozcům získat finanční prostředky na marketing a prospekci zahraničních trhů. Náklady na prospekci mohou být vynaloženy na exportní a marketingové poradenství, zpracování analýz, reklamu, inzerce, propagační materiály, právní služby v zahraničí, účast na obchodních akcích v zahraničí, skladování v zahraničí nebo certifikaci výrobků pro trhy prospekce. Pojištěné úvěry jsou poskytovány především malým a středním podnikům na prospekční záměry, které schválil CzechTrade. Tyto záměry musí souviset se zahraničními trhy, kde má CzechTrade své zastoupení. Obrázek 12 Průběh pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů EGAP 1 4 banka vývozce zahraniční subjekt 1. Pojistná smlouva typu P 2. Posouzení prospekčního záměru 3. Úvěrová smlouva 4. Úvěr na prospekci 2 CzechTrade Zdroj: internetové stránky EGAP; vlastní zpracování. 3 Vlastní popis schématu dle obrázku 12: Poskytovatel úvěru na prospekci, tedy banka, uzavře pojistnou smlouvy s EGAP (1) a úvěrovou smlouvu s vývozcem (3). CzechTrade musí posoudit prospekční záměr (2) a zprávu předá bance, která v případě kladného vyhodnocení ze strany CzechTrade poskytne úvěr na prospekci vývozci (4), a ten získané finanční prostředky použije na průzkum zahraničních trhů. V případě realizace úvěrového rizika nesplacení vyplatí EGAP pojistné plnění bance. 41

55 3.3 Obchodní činnost EGAP Nyní následuje analýza obchodní činnosti EGAP za posledních patnáct let činnosti společnosti. Mezi významné ukazatele obchodní činnosti patří: přehled předepsaného hrubého pojistného, objem nově pojištěných úvěrů, vyplacená pojistná plnění, počet vymožených pohledávek, zábranná činnost společnosti, hodnota podpořeného vývozu, struktura vývozu dle zemí, pojistná angažovanost a pojistná kapacita, pojistné fondy a rezervy, vč. vyrovnávací rezervy. Všechny výše uvedené ukazatele budou postupně analyzovány a popsány. Pokud byly k dispozici dostupné údaje, tak průzkum je proveden za posledních patnáct let činnosti společnosti. Vzhledem k tomu, že na počátku své činnosti EGAP nabízel i komerční pojištění úvěru, tak pro lepší srovnání a vyhodnocení problematiky vývozního úvěrového pojištění jsou u některých ukazatelů uvedeny také obchodní výsledky společnosti KUPEG úvěrové pojišťovny, s tím, že je důležité zmínit, že údaje za komerční pojištění v rámci EGAP za rok 2005 jsou uvedeny včetně údajů za pojištění od Komerční úvěrové pojišťovny EGAP za období říjen až prosinec V letech jsou hodnoty uvedeny v závorkách, neboť již jde o samostatné výsledky KUPEG Přehled předepsaného hrubého pojistného Předepsané hrubé pojistné představuje veškeré splatné částky podle pojistných smluv běžného účetního období, a to nezávisle na skutečnosti, zda se tyto částky vztahují zcela nebo zčásti k pozdějším účetním obdobím. Tabulka 3 a graf 1 zachycují průběh předepsaného hrubého pojistného letech 2000 až Tabulka 3 Přehled předepsaného hrubého pojistného v letech (mil. Kč) Pojištění se státní podporou Komerční pojištění (306) (255) Celkem Pojištění se státní podporou Komerční pojištění (222) (257) (389) (397) (370) (370) (376) Celkem Zdroj: Výroční zprávy EGAP a KUPEG; vlastní zpracování. Jak je vidět z tabulky a následně z grafu, tak průběh předepsaného pojistného neměl jednoznačný trend. Pojištění se státní podporou dosahuje v každém roce vyšších hodnot než pojištění komerční a to bez ohledu na to, zda bylo provozováno v rámci EGAP, anebo již samostatně přes KUPEG. Velký pokles hrubého předepsaného pojistného byl v roce 2002 a tyto nízké hodnoty se udržovaly celé čtyři roky. Největší meziroční přírůstek byl v letech 2005 a 2006, kdy předepsaného hrubé pojistné vzrostlo o více jak 200 %. V letech 2006 a 2007 došlo k nárůstu a v té době dosahuje celoroční předepsané pojistné u pojištění se státní podporou téměř 1,4 mld. Kč. Na tomto výrazném meziročním nárůstu se podílelo předepsané pojistné z rozsáhlých vývozů, které zahrnovaly ty obchodní případy, jejichž pojistná hodnota přesahovala 1 mld. Kč. 42

56 3000 Graf 1 Přehled předepsaného hrubého pojistného v letech (mil. Kč) Pojištění se státní podporou Komerční pojištění EGAP Komerční pojištění KUPEG Předepsané hrubé pojistné Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů tabulky 3. Obdobný průběh jako v letech 2006 a 2007 byl zaznamenán již v letech 2000 a 2001, kdy došlo k souběžnému dokončení a pojištění několika rozsáhlých kontraktů, po nichž však následovalo období pojištění menších případů. Z tohoto vývoje by se dalo předpokládat, že v následujících letech nastane pokles předepsaného hrubého pojistného a až v horizontu několika příštích let opět dojde k výraznému nárůstu vlivem realizace několika rozsáhlých vývozních případů. Jde o jakousi oscilační křivku, kdy jsou období pojištění dlouhodobých rozsáhlých kontraktů střídány obdobími pojišťování spíše menších obchodních případů, které i přes svůj značný počet celkový výsledek tak výrazně neovlivní. A také tomu tak bylo, protože v roce 2008 následoval pokles, který byl opět způsoben pojišťováním kontraktů menšího rozsahu. Avšak v roce 2010 došlo k výraznému nárůstu předepsaného hrubého pojistného v oblasti pojištění se stání podporou a tyto hodnoty byly drženy téměř tři roky. Rekordní výsledek v dosavadní historii EGAP byl zaznamenán v roce 2013, kde předepsané hrubé pojistné dosahovalo výše 2,6 mld. Kč. Teprve v roce 2014 došlo k poklesu a výše byla srovnatelná s úrovní roku Z hlediska vývoje předepsaného hrubého pojistného v oblasti komerčního pojištění k velkým výkyvům nedochází Objem nově pojištěných úvěrů Ukazatel objemu nově pojištěných úvěrů udává hodnotu pojištěného vývozu neboli objem pojistných hodnot u nově uzavřených pojistných smluv a představuje celkový výsledek pojišťovací činnosti. Vývoj objemu nově pojištěných úvěrů zachycuje následující tabulka 4 a graf 2. V oblasti pojištění úvěrů se státní podporou došlo z hlediska objemu pojistných hodnot u nově uzavřených pojistných smluv v roce 2004 k mírnému meziročnímu poklesu, a to přestože bylo uzavřeno více pojistných smluv. Důvodem byl menší rozsah těchto smluv, a to ať z hlediska objemu nebo doby přípravy. V dalších dvou letech objem nově uzavřených smluv rostl v průměru o 30 %. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán v roce 2007 oproti roku 2006, a to dokonce o 67 %, tento nárůst byl zapříčiněn uzavřením velkého počtu pojistných smluv na exportní projekty velkého rozsahu, jejichž pojistná hodnota přesahovala 1 mld. Kč. V roce 2007 uzavřel EGAP celkem 364 nových smluv v celkovém objemu téměř 50 mld. Kč. Následující rok došlo k mírnému poklesu a poté opět následoval nárůstu objemu nově pojištěných úvěrů. 43

57 Největšího objemu však bylo dosaženo v roce 2012, kdy EGAP dosáhl rekordního obchodního výsledku, neboť pojistil vývoz českého zboží, služeb a investic v celkové hodnotě 72,1 mld. Kč. Meziročně jde o 36% nárůst objemu nově uzavřených pojistných smluv a na tomto rekordním výsledku se opět podílejí z velké míry především rozsáhlé obchodní případy, tj. případy v objemu nad 1 mld. Kč, takových bylo v předcházejícím roce celkem 20. Tyto obchodní případy jsou také vesměs dlouhodobého charakteru, jsou tedy spláceny déle, a proto i déle zůstávají v pojistné angažovanosti. Tabulka 4 Přehled objemu nově pojištěných úvěrů v letech (mld. Kč) Pojištění se státní podporou 33,8 35,1 16,3 18,7 17,0 22,2 29,9 50 Komerční pojištění 36,9 51,1 53,6 65,2 85,0 100,7 (128,0) (128) Celkem 70,7 86,2 69,9 83,9 102,0 122,9 157, Pojištění se státní podporou 43,0 61,8 67, ,1 63,4 47,2 Komerční pojištění (126,7) (131,5) (168,6) (186,8) (196,4) (198,9) (196,7) Celkem 169,7 193,3 235,8 239,8 268,5 262,2 243,9 Zdroj: Výroční zprávy EGAP a KUPEG; vlastní zpracování. Bohužel v roce 2014 byla ekonomická situace EGAP ovlivněna vyhrocenou situací na Ukrajině, kdy došlo k zastavení vývozů do této země, dále následovaly komplikace s obchodováním s Ruskem, kdy EU schválila sankce vůči Rusku a také došlo k propadu rublu. Avšak ani na ostatních světadílech nepanovala pozitivní situace, neboť problémy byly v Argentině a Brazílii, velmi komplikovaná situace byla na Blízkém východě, vyhrotil se konflikt v Iráku a Sýrii, zpomalily se projekty v západoafrických zemích. I přes všechny tyto problémy se EGAP podařilo pojistit export za 47,2 mld. Kč do 38 zemí světa. Z uvedené tabulky a grafu je patrné sice s dílčími meziročními odchylkami (2008 nebo 2011) - jednoznačně obecně rostoucí trend v objemech pojištěného vývozu v rámci pojištění se státní podporou. 300 Graf 2 Přehled objemu nově pojištěných úvěrů v letech (mld. Kč) Pojištění se státní podporou Komerční pojištění EGAP Komerční pojištění KUPEG OBJEM POJIŠTĚNÝCH ÚVĚRŮ Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů tabulky 4. 44

58 V oblasti komerčního pojištění docházelo k rychlému nárůstu pojištění pohledávek, který se zpomalil pouze v roce 2002, a to především v důsledku kurzovních vlivů. Posilování koruny může způsobit ztráty exportérům, zejména pokud vyváželi do dolarových oblastí. Tím jsou exportéři nuceni ke zvýšení exportního výkonu, aby se alespoň udržel objem jejich exportu v korunách. Je třeba říci, že objem komerčně pojišťovaných pohledávek v rámci EGAP každoročně výrazně narůstal a od roku 2002 vždy převyšoval objem pohledávek pojišťovaný se státní podporou. Celkově je možné shrnout, že u komerčního pojištění následuje rostoucí trend a to v průměru okolo 20 % ročně, mimo let 2003, 2008 a Z hlediska EGAP a KUPEG dohromady dosáhl největšího meziročního růstu v roce 2006, kdy ve srovnání s předchozím rokem vzrostl o cca 29 %. V následujících letech se udržoval rostoucí trend, avšak již ne v takové intenzitě. Naopak od roku 2012 dochází k mírnému poklesu objemu nově pojištěných úvěrů a to jak úvěrů na komerční bázi, tak i se státní podporou Vyplacená pojistná plnění Pojistné plnění představuje částku, kterou pojistitel vyplatí pojištěnému v případě, že dojde k pojistné události. Podrobná data o výši vyplaceného pojistného plnění ukazuje tabulka 5 a graf 3. Tabulka 5 Přehled vyplaceného plnění v letech (v mil. Kč) Pojištění se státní podporou 579,5 428,8 868,5 271,3 738, Komerční pojištění ,4 101,8 110,6 110,2 (164) (134) Vyplacené plnění 627,5 474,8 1034,9 373,1 849,3 713, Pojištění se státní podporou Komerční pojištění (127) (489) (616) (246) (347) (268) (289) Vyplacené plnění Zdroj: Výroční zprávy EGAP a KUPEG; vlastní zpracování. Ukazatel objemu vyplacených pojistných plnění nemá jednoznačný trend. Z tabulky i grafu je patrné, že v průběhu let 2000 až 2008 neměla výše výplaty pojistného plnění nějaké extrémní výkyvy a střídavě docházelo ke zvýšení a snížení výše tohoto ukazatele, v těchto letech se v rámci pojištění se státní podporou držela hodnota vyplaceného plnění vždy pod 1 mld. Kč. Přičemž v roce 2008 byla stejně jako v roce 2003 výše vyplaceného plnění pod 300 tis. Kč. V roce 2003 došlo v rámci obou typů pojištění k výraznému poklesu vyplaceného plnění, a to o cca 64 % oproti roku 2002, kdy bylo vyplaceno celkem 375 mil. Kč pojistných plnění, což byl nejnižší objem za zkoumaných patnáct let od roku Rok 2008 byl pro EGAP i KUPEG rokem, kdy pojišťovny vyplatily poměrně nízký objem pojistného plnění. Což by se vzhledem k nárůstu nových pojistných případů mohlo zdát překvapivé, ale bylo to odůvodněno zejména úspěšnou preventivní činností a také tím, že největší nárůst pojistných případů nastal až v druhém pololetí a k likvidaci (vzhledem k pětiměsíční čekací době) docházelo až v následujícím roce, tedy A právě tento rok a rok 2010 byly roky, kdy nastal velký nárůst výplat pojistného plnění. Následující rok pak následoval pokles a pak opět růst, kdy roky 2013 a 2014 největší měrou ovlivnily pokračující výplaty pojistných plnění pojistné události týkající rozsáhlých případů z předchozích let, v roce 2013 to byly plnění v souvislosti se sklárnami v Rusku a na Ukrajině, těžebními zařízeními v Rusku nebo pojistných událostí na Kubě. 45

59 4000 Graf 3 Přehled vyplacených plnění v letech (mil. Kč) Pojištění se státní podporou Komerční pojištění EGAP Komerční pojištění KUPEG Vyplacené plnění Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů tabulky 5. Podíl vyplacených pojistných plnění na celkové hodnotě je v oblasti komerčního pojištění menší, a to z důvodu nižších hodnot pojištěných úvěrů pojistných událostí menšího rozsahu oproti pojištění se státní podporou. Vyplacená pojistná plnění v komerčním pojištění vykazují mírně rostoucí trend a nejvyšší absolutní hodnoty byly zaznamenány v letech 2009 a Velký podíl na celkovém objemu představují pojistná plnění v oblasti pojištění se státní podporou, a to v každém roce nad 69 %. V době, kdy už státní pojištění bylo odděleno od komerčního, tak důležitými roky byly 2007, 2013 a 2014, kdy podíl připadající na pojištění se státní podporou byl nad 80 % a v posledním roce dokonce 92 %. Takto značný podíl byl z toho důvodu, že pojištění se státní podporou v sobě zahrnuje především velké pojistné události. Za zkoumaných patnáct let bylo nejvyšší vyplacené plnění v letech 2010 a pak 2013 a Kdy v roce 2010 vyplatil EGAP na pojistných plnění mil. Kč, z toho 763 mil. Kč připadlo na výplatu v souvislosti s dodavatelem elektráren v Pákistánu. Na výplatu plnění v roce 2011 měly vliv dvě pojistné události z roku Ukazatel objemu vyplaceného plnění je možné porovnat s objemem předepsaného hrubého pojistného. Z porovnání je patrné, že pouze v letech 2002 až 2005 a následně až v roce 2014 byly výplaty pojistného plnění vyšší než předepsané pojistné. V ostatních letech pak roční předepsané pojistné dokázalo plně pokrýt výplaty pojistných plnění Vymožené pohledávky Dalším analyzovaným ukazatelem z hlediska obchodní činnosti EGAP je počet vymožených pohledávek. Proces vymáhání je založen zejména na spolupráci s jednotlivými dlužníky, restrukturalizaci pohledávek a prodloužení splátkových kalendářů či kombinací diskontu s prodlouženou dobou splácení. Přehled počtu vymožených pohledávek v jednotlivých letech činnosti EGAP zachycuje následující tabulka 6. Výši vymožených pohledávek u pojištění se státní podporou významnou měrou ovlivňuje vymožení jedné či několika málo pohledávek z velké pojistné události, protože v rámci pojištění se státní podporou se obvykle pojišťují rozsáhlé vývozy. V roce 2006 došlo k poklesu vymožených pohledávek o necelých 80 %, neboť celkově EGAP vymohl pohledávky v souhrnné hodnotě 39 mil. Kč. Avšak mezi nejvýznamnější se řadí pohledávka z roku 2008, kde došlo 46

60 k ukončení jejího sedmiletého vymáhání z pojistné události spojené s výstavbou plynovou na Kamčatce. Za rok 2011 se EGAP podařilo vymoci pohledávky za více než 490 mil. Kč, z toho 290 mil. Kč přišlo z Kuby v rámci již starých dluhů. Z hlediska vymáhání pohledávek byly nejsilnějšími roky 2012 a 2013, kdy v obou letech bylo vymoženo za více jak 700 mil. Kč, přičemž v roce 2012 připadala vice než polovina na úspěšný prodej vymožených pohledávek z pojistných událostí ruských skláren a dalších přibližně 20 % na Kubu v rámci zmírněného řešení starých dluhů. A stejně tomu bylo o rok později, kdy došlo k prodeji pohledávky z pojistné události vývozu technologického zařízení pro cementárnu v Kazachstánu. V průběhu roku 2014 se podařilo zpětně vymoci pohledávky za 226 mil. Kč, z čehož tři pětiny připadly na výnos z úspěšného prodeje pohledávky z pojistné události vývozu zařízení pro sklárny na Ukrajině. Tabulka 6 Přehled vymožených pohledávek v letech (v mil. Kč) Vymožené pohledávky Vymožené pohledávky Zdroj: Výroční zprávy EGAP; vlastní zpracování Zábranná činnost S počtem vymožených pohledávek souvisí ukazatel výše zábrany škod, který představuje rozdíl mezi nahlášenými a vyplacenými škodami. Jde o formu právních kroků EGAP, které vedou k odvrácení nebezpečí vzniku pojistné události. Přehled velikosti snížení potenciálních škod zachycuje tabulka 7. Tabulka 7 Přehled zábranné činnosti v letech (v mil. Kč) Potenciální škody sníženy o N/A Potenciální škody sníženy o Zdroj: Výroční zprávy EGAP; vlastní zpracování. V roce 2004 se podařilo zabránit škodám ve výši zhruba 291 mil. Kč, tj. o cca 27 % více než v roce V roce 2005 výše zpětně vymožených pohledávek dosahovala v souhrnném objemu 205 mil. Kč, z toho 181 mil. Kč u pojištění se státní podporou, které bylo ovlivněno vymožením velké pohledávky z pojistné události v Rusku. V jednotlivých letech v období 2003 až 2006 dosahovala zábranná činnost společnosti EGAP vždy nad 200 mil. Kč, pokles nastal až v následujících dvou letech, kdy byly potenciální škody sníženy v souhrnu o 83 mil. Kč v během těchto dvou let. Významným byl však rok 2010, kdy zábranná činnost dosahovala 470 mil. Kč, protože se EGAP ve spolupráci s pojištěnými podařilo v průběhu čekací doby přesvědčit některé dlužníky, aby uhradili své splatné závazky, a EGAP tak nemusel vyplácet pojistné plnění. Přičemž 330 mil. Kč představovala pohledávka v souvislosti s dodávkami trolejbusů pro San Francisko, kde výplatu pojistného plnění si nárokovala americká pojišťovna AIG, avšak její nároky byly po desetiletém arbitrážním sporu zamítnuty. V roce 2011 byly sníženy potenciální škody o více jak 100 mil. Kč a o rok později to bylo téměř v dvojnásobném rozsahu v porovnání s rokem předchozím, tedy o 180 mil. Kč. V roce 2013 se zábrannou činností podařilo snížit možné škody o přibližně 65 mil. Kč. A v posledním zkoumaném roce došlo opět k nárůstu výše ukazatele zábranné činnosti, a to na 138 mil. Kč. 47

61 3.3.6 Hodnota podpořeného vývozu V rámci pojištění se státní podporou je objem nově pojištěných úvěrů, který se označuje se jako pojistná hodnota a představuje objem nově uzavřených smluv, nižší než je celková hodnota kontraktu podpořených pojištěním se státní podporou. To protože exportní úvěry mohou dosáhnout maximálně 85 % hodnoty exportního kontraktu a zbytek musí pokrýt ze svých zdrojů zahraniční odběratel. Stejně tak vystavení a pojištění relativně malé bankovní záruky může v případě úspěchu ve výběrovém řízení přinést kontrakt v násobně vyšší hodnotě. Tento multiplikační efekt pojištění se označuje jako podpořený vývoz a vývoj celkové hodnoty pojištěného a pojištěním podpořeného vývozu zachycuje následující tabulka 8 a graf 4. Tabulka 8 Výše pojistné hodnoty a podpořeného vývozu v letech (mld. Kč) Hodnota pojištěného vývozu 33,8 35,1 16,3 18,7 17,0 22,2 29,9 50,0 Hodnota podpořených kontraktů 99,1 71,5 91,2 93,8 94,0 122,9 81,6 97, Hodnota pojištěného vývozu 43,0 61,8 67,2 53,0 72,1 63,4 47,2 Hodnota podpořených kontraktů 71,0 172,0 127,0 100,0 115,0 97,0 90,3 Zdroj: Výroční zprávy EGAP ; vlastní zpracování. Jak je patrné z tabulky i grafu, tak v jednotlivých letech je vždy hodnota podpořených kontraktů vyšší než hodnota pojištěných úvěrů. V roce 2012 podpořil EGAP český vývoz za více jak 115 mld. Kč, což je přesně 1,6 násobek všech nově uzavřených pojistných smluv v uvedeném roce. Podle výsledků byla v roce 2014 prostřednictvím pojištění EGAP umožněna realizace kontraktů v celkové hodnotě téměř 90,3 mld. Kč. Graf 4 Výše pojistné hodnoty a podpořeného vývozu v letech (mil. Kč) Hodnota pojištěného vývozu Hodnota podpořených kontraktů Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů tabulky 8. Hodnota pojištěného vývozu odpovídá ukazateli objemu nově pojištěných úvěrů a hodnota podpořených kontraktů (vývozu) pak představuje kontrakty, které jsou podpořeny pojištěním se statní podporou. A jak je vidět z tabulky, tak multiplikační efekt uzavřených pojistných smluv na celkový objem vývozních kontraktů, jehož realizace je umožněna pojištěním od EGAP, je 48

62 několikanásobný. Je třeba zdůraznit, že se jedná o vývoz, který by se bez EGAP neuskutečnil, protože žádná komerční pojišťovna by na sebe nevzala tak velká rizika jako EGAP, neboť jsou dlouhodobá, složitá a zpravidla dovozci působí v zemích, kde podnikatelské a právní prostředí přináší velkou míru nejistoty. EGAP tedy doplňuje nabídku úvěrových pojišťoven a působí jako standardní vývozní úvěrová pojišťovna plnící roli státního nástroje na podporu exportu Struktura vývozu podle jednotlivých zemí Za celou dobu činnosti společnosti, tj. od roku 1992, pojistil EGAP se státní podporou úvěry, investice a záruky do více jak 100 zemí světa. Celkově za komerční pojištění a pojištění se státní podporou docházelo z hlediska teritoriální struktury přijatých rizik ke změnám územního zaměření pojištěných exportních pohledávek. Například v roce 2003 patřil největší podíl na objemu pojištěných pohledávek Německu, Itálii a Polsku, o rok později pak Turecku, Čině a Rusku. V roce 2005 se nejvíce pojišťovalo do Ruska, Bulharska a na Slovensko. Podobně tomu bylo o rok později, kdy přední místa obsadilo opět Rusko, Bulharsko a dále Ázerbájdžán a Ukrajina. V současné době dominantní roli v portfoliu stále hraje podpora vývozu do Ruska. V posledních letech však také roste pojištění exportu do Turecka, Ázerbájdžánu, Běloruska, Egypta či Indie. Strukturu pojištění vývozu za rok 2013 podle jednotlivých zemí ukazuje graf 5. Graf 5 Teritoriální struktura nově uzavřených smluv v roce 2013 (v %) Zdroj: Výroční zpráva EGAP 2013, s. 4. Na internetových stránkách společnosti EGAP je uvedeno, že v roce 2013 byly pojištěny úvěry celkem do 40 zemí. Z grafu je pak patrné, že největší počet smluv z hlediska rozsáhlých vývozů směřoval do Ruska a Ázerbájdžánu, kam se soustředí i největší úvěry z hlediska objemu. Na třetí místě co do počtu smluv je Turecko, Francie a Indie. Dalších 10 % celkového počtu smluv tvoří objemově menší případy do 2 % celkového objemu, které směřují do 30 dalších zemí. V roce 2014 pak EGAP pojistit nové exportní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v souhrnném objemu 47,2 mld. Kč a export mířil do 38 zemí světa, kdy i tento rok tradičními zeměmi vývozu byly Rusko, Ázerbájdžán a Turecko. 49

63 3.3.8 Pojistná angažovanost EGAP Pojistná angažovanost je definována v souladu s 2, písm. s) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. EGAP musí při svých operacích zachovávat bezpečný poměr mezi výší prostředků ve svých rezervách a fondech a objemem pojištění vývozních úvěrových rizik, které může poskytnout s využitím těchto zdrojů. Tento poměr představuje pojistnou angažovanost (dále také jako PA ), kterou se rozumí souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků a ze zajišťovací činnosti. Tento souhrn hodnot je snížen o hodnotu rizik, která již zanikla, a o hodnotu smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty. Jde tedy o průběžně se měnící veličinu s tím, že její stav se mění každodenně. Veškerá pojistná angažovanost u pojištění se státní podporou je na základě zákona č. 58/1995 Sb. zajišťována systémem fondů a rezerv, které jsou vytvářeny s podporou státního rozpočtu, a také se na ni vztahuje státní záruka za závazky společnosti EGAP z pojištění se státní podporou, jež vyplývá z 8 tohoto zákona. Pojistná angažovanost je neustále se měnící ukazatel stavu všech aktuálně krytých vývozních rizik, který narůstá s nově přijímaným pojištěním, a zároveň se však snižuje v souvislosti s úhradami dílčích splátek dříve pojištěných úvěrů, investic a bankovních záruk. Současně pak platí, že každý nárůst objemu nově uzavřených pojistných smluv, tedy zvýšená podpora exportu prostřednictvím pojištění se státní podporou, se s určitým časovým odstupem projeví i v nárůstu nových pojistných událostí, a tedy i výplat pojistných plnění. Vývoj výše pojistné angažovanosti EGAP v posledních sedmi letech zobrazuje graf 6. Graf 6 Vývoj pojistné angažovanosti v letech (v mld. Kč) Zdroj: Výroční zpráva EGAP 2014, s. 5. Pojištění proti rizikům spojených s dlouhodobými vývozními úvěry do vysoce rizikových teritorií bylo od počátku rozhodující náplní činnosti EGAP a komerční úvěrové pojištění krátkodobých úvěrů představovalo v nabídce státní úvěrové pojišťovny pouze doplňkovou službu, která je v současné době realizována již přes KUPEG. Objem nově pojištěných úvěrů v rámci komerčního pojištění převyšuje objem pojišťovaných pohledávek se státní podporou 18. U obou typů pojištění je však odlišný rozsah a charakter pojišťovaných rizik. V komerčním pojištění jde o rizika jednoduchá a krátkodobá, avšak pro pojištění se státní podporou jsou typická rizika vysoká a dlouhodobá, v některých případech trvající i déle než patnáct let a tak jich většina zůstává v portfoliu EGAP několik let. 18 viz Tabulka č. 4 Objem nově pojištěných úvěrů 50

64 Rozdílnost těchto pojištění dokládají údaje o rizikové expozici neboli pojistné angažovanosti, tedy údaje o zůstatku pojištěných rizik k určitému datu, obvykle ke konci období. Srovnání stavů jejich souhrnných zůstatků (pojistné angažovanosti) u pojištění se stání podporou a v rámci komerčního pojištění zachycuje následující tabulka 9. Z tabulky výše je patrné, že riziková angažovanost u pojištění se státní podporou je několikanásobně vyšší než u komerčního pojištění. Např. na konci roku 2014 činila riziková angažovanost, tedy součet platných úvěrových limitů, u komerčního pojištění 76,4 mld. Kč a u pojištění se státní podporou pak 213,5 mld. Kč, což je téměř trojnásobně více. Tabulka 9 Riziková angažovanost u pojištění se státní podporou (SP) a u komerčního pojištění (KP) v letech (mld. Kč) Riziková angažovanost u SP 118,1 155,9 180,3 224,8 230,5 213,5 Riziková angažovanost u KP 74,3 75,0 80,0 83,2 87,8 76,4 Zdroj: Výroční zprávy EGAP a KUPEG; vlastní zpracování Pojistná kapacita Pojistná kapacita a způsob jejího výpočtu je dán vyhláškou č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb. (ve znění č. 407/2006 Sb.). Pojistná kapacita (dále také jako PK ) představuje horní limit pojistné angažovanosti pojišťovny z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění. Pro daný rok se v zákoně o státním rozpočtu stanoví výše pojistné kapacity EGAP a zároveň i výše dotace, která plyne ze zdrojů státního rozpočtu, pro doplnění pojistných fondů. Na rozdíl od pojistné angažovanosti je pojistná kapacita EGAP veličinou stavovou. Výpočet pojistné kapacity se provádí na základě návrhu EGAP a vychází ze součtu úhrnných hodnot, a to konkrétně z: vývozních úvěrových rizik, která jsou kryta platnými pojistnými smlouvami a jsou snížena o hodnotu předpokládaných splátek pojištěných úvěrů; vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti; vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a v rozpracovaných smlouvách, u kterých lze předpokládat uzavření pojistných smluv v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Exportní pojišťovna nesmí přijímat do pojištění vývozní úvěrová rizika, která přesahují její pojistnou kapacitu. EGAP může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity, která je stanovená pro daný rok, pro který je na toto riziko sjednáno pojištění dle svého uvážení. Aby mohl EGAP pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika do výše 40 % pojistné kapacity, musí mít souhlas ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu. Pro pojištění rizik, která přesahuji 40 % pojistné kapacity, musí mít pojišťovna souhlas vlády. Pojistnou angažovanost musí tedy EGAP udržovat pod nepřekročitelným limitem pojistné kapacity, stanovené ve státním rozpočtu. Na rok 2014 byla stanovena na výši 300 mld. Kč a uvedenou pojistnou kapacitu EGAP v průběhu roku 2014 nepřekročil Pojistné fondy a rezervy EGAP Pojistné fondy určují prostor, kam až mohou být při stávající pojistné angažovanosti pojištěny nové exportní aktivity českých vývozců. Tyto fondy mají svůj původ ve dvou zdrojích, a to: v přídělech ze zisku z vlastní činnosti (zjednodušeně řečeno zejména tedy z předepsaného pojistného a výnosů z finančního umístění po odečtení výplat pojistných plnění) a ve formě dotací ze státního rozpočtu, které jsou nutné k posílení těchto pojistných fondů v případě nedostatečné výše pojistných fondů tvořených z vlastních zdrojů. 51

65 EGAP totiž nemá primárně za cíl vytváření zisku, ale především svými pojistnými sazbami a poskytováním dalších vhodných podmínek podporovat konkurenceschopnost českých vývozců. Současně je EGAP povinen krýt svou pojistnou angažovanost (sníženou o hodnotu krytou smlouvami o pasivním zajištění, tj. o hodnotu, krytou smlouvami uzavřenými se zahraničními státními úvěrovými pojišťovnami a dalšími velkými zajišťovacími společnostmi) svými pojistnými fondy a rezervami v minimálním bezpečnostním poměru 8 %. Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojišťovacím rizikem je nyní stanoven poměr mezi výší fondů a rezerv na úrovni nejméně 35 % z objemu pojistné angažovanosti, opět sníženou o pojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním. Je třeba konstatovat, že výše pojistných fondů byla v roce 2014 dostatečná. Avšak k doplňování pojistných fondů ze státního rozpočtu došlo naposledy v roce 2004, kdy dotace státu činila 400 mil. Kč a pojistná kapacita EGAP byla v tomto roce stanovena ve výši 120 mld. Kč. Od té doby nebyly čerpány žádné zdroje ze státního rozpočtu a pojistné fondy byly doplňovány z vlastních zdrojů EGAP. Následující tabulka 10 ukazuje stav celkové pojistné angažovanosti, výši pojistné kapacity a její využití v rámci EGAP, dále také výši dotace ze státního rozpočtu. Tabulka 10 Pojistná kapacita EGAP a její využití (v mld. Kč) stav k Pojistná kapacita Pojistná angažovanost 68,9 89,1 99,1 118,1 155,9 180,3 224,8 230,5 213,5 využití PK (v %) 57,4 74,3 66,06 78,73 77,95 72,12 89,92 76,83 71,17 Dotace ze st. rozpočtu ,0 1,0 1,0 1,5 1,25 Zdroj: Výroční zprávy EGAP; zákony o statním rozpočtu; vlastní zpracování. Pojistná kapacita na roky 2006 až 2008 byla ve státním rozpočtu stanovena na 120 mld. Kč a v těchto letech se celkový stav pojistné angažovanosti pohyboval vždy pod 100 mld. Kč a využití pojistné kapacity EGAP bylo v roce 2006 na úrovni 57,7 % a o rok později byla pojistná kapacita využita už na 74,3 %. Konkrétně se hodnota pojistné angažovanosti od ledna do prosince 2007 absolutně zvýšila o 20,2 mld. Kč. Na zvýšení pojistné angažovanosti měl výrazný vliv nárůst objemu nových pojistných hodnot v roce 2007, který byl zapříčiněný uzavřením pojištění na rozsáhlé obchodní případy. Do roku 2006 převažovaly případy ne tak rozsáhlého charakteru a stav pojistné angažovanosti se meziročně příliš neměnil. V té době však do angažovanosti vstoupily velké objemy, a ty hodnotu pojistné angažovanosti udržovaly na úrovni vyšší, než tomu bylo v předchozích letech. V důsledku pojišťování rozsáhlých obchodní případů a vzhledem k postupnému přibližování výkonů EGAP k hranici 120 mld. Kč bylo nutné v rámci přípravy podkladů pro státní rozpočet na rok 2009 uvažovat o zvýšení pojistné kapacity EGAP na 150 mld. Kč avšak stále bez nároků na doplnění fondů pro krytí pojistné angažovanosti ze státního rozpočtu. Od roku 2010 se pojistná kapacita dále zvýšila, a to na 200 mld. Kč a současně byly doplněny fondy dotací ve výši 1 mld. Kč. Od tohoto roku byly již fondy doplňovány ze státního rozpočtu každý rok. Pojistná angažovanost, představující objem všech platných pojistných smluv v jejich aktuální výši (tj. suma všech možných rizik z uzavřených pojistných smluv), dosáhla ke dni úhrnné výše 230,5 mld. Kč. Přičemž pasivním zajištěním bylo z této hodnoty kryto cca 15,1 mld. Kč, zbývajících 215,4 mld. Kč pak EGAP, v souladu se zákonem plně kryl svými pojistnými fondy a technickými rezervami. Je však důležité zmínit, že pojistné fondy byly v roce 2013 doplněny o dotaci ve výši 1,5 mld. Kč. V roce 2014 byla pojistná kapacita EGAP využita ze 72 % a dotace činila 1,25 mld. Kč. Na rok 2015 zákon o stáním rozpočtu stanovil pojistnou kapacitu EGAP ve výši 300 mld. Kč a výše dotace ze státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů EGAP pro tento rok stanovena nebyla. 52

66 Vyrovnávací rezerva Podle 64 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a v souladu s direktivami EU je uložena povinnost vytvářet vyrovnávací rezervu pro odvětví č. 14 a 15 neživotního pojištění, tedy pro pojištění úvěru, a dále pro odvětví neživotního pojištění, u kterých dochází k výkyvům ve škodném poměru, jenž jsou způsobeny skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny. Metody, kterými se stanoví výpočet výše vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, stanoví vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádí zákon o pojišťovnictví. Vyrovnávací rezerva pokrývá riziko nepředvídatelných událostí, které nebyly zohledněny v rezervě na pojistná plněni, a riziko pojistných událostí mimořádné povahy. Výše rezervy se stanoví v návaznosti na platné české pojistné předpisy pouze z pojistných smluv pojištění úvěru a pojištěni záruky. Jak název napovídá vyrovnávací rezerva je určena na vyrovnání mimořádných rizik, tedy na vyrovnání zvýšených nákladů na pojistná plnění, která vzniknou v důsledku kolísání škodného poměru. V obdobích s příznivým škodným poměrem je rezerva vytvářena ze vznikajícího přebytku pojistného a v obdobích s nepříznivým škodným poměrem dochází k čerpání této rezervy. Škodným poměrem se rozumí podíl čistého pojistného plnění a čistého zaslouženého pojistného, přičemž oba ukazatelé jsou očištěny o částky postoupené k zajištění. Vyrovnávací rezerva slouží k vyrovnání technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu v daném účetním období a tvoří se, pokud celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období je větší nebo rovna 4 % z celkového objemu předepsaného pojistné za toto účetní období nebo je vyšší než 67,5 mld. Kč. Tvorba vyrovnávací rezervy představuje u pojištění úvěru 12 % čistého zaslouženého pojistného až do dosažení horní hranice, která představuje 150 % průměrné výše čistého zaslouženého pojistného za sledované období. Čerpání z vyrovnávací rezervy je možné, pokud škodný poměr za sledované období je větší než horní mez škodného poměru stanoveného vyhláškou, která odpovídá 95 %. Čerpá se procentní rozdíl z čistého zaslouženého pojistného za sledované období, a to až do výše vytvořené vyrovnávací rezervy v daném období. Tabulka 11 - Vyrovnávací rezerva EGAP v letech (v tis. Kč) Tvorba/čerpání (rok) Výše rezervy Stav k Tvorba v roce Čerpání za rok Stav k / Tvorba v roce Čerpání za rok Stav k / Tvorba v roce Čerpání za rok Stav k / Tvorba v roce Čerpání za rok Stav k / Zdroj: Interní materiály EGAP; vlastní zpracování. Změnu stavu, tedy proces tvorby a čerpání, hrubé výše vyrovnávací rezervy zachycuje tabulka 11. Stav vyrovnávací rezervy na počátku roku 2011 byl téměř 3,5 mil. Kč, avšak v průběhu roku její saldo dosáhlo téže hodnoty. V roce 2012 stav rezervy poklesl na nulu a tento stav serval až do roku 2014, kdy byla vytvořena rezerva ve výši 3,99 mil. Kč. 53

67 3.4 Aplikace modelu CRAM Aby bylo možné říci, jaká je podpora exportu z hlediska státu, je nutné nejprve zjistit, jak probíhá klasifikace zemí podle teritoriálního rizika. Pro konkrétní stanovení podpory exportu v rámci České republiky je potřeba určit, do jaké skupiny se ČR řadí. Tato kapitola se bude snažit ukázat do jaké kategorie rizikovosti zemí se Česká republika na základě klasifikace dle modelu CRAM řadí a zda je schopna splácet své zahraniční závazky Riziková klasifikace země Klasifikace zemí podle míry rizika se provádí periodicky prostřednictvím OECD na základě výsledků ekonometrického modelu, tzv. modelu CRAM 19, který zpracovává aktuální údaje Mezinárodního měnového fondu a Světové banky o finanční a ekonomické situaci příslušné klasifikované země a o platebních zkušenostech vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD. Tento model tedy posuzuje rizikovost příslušné země a jeho cílem je odhadnout, zda je určitá země schopna splácet své zahraniční dluhy. Klasifikace země vychází z klasifikační metodiky země rizika, kdy se tato metodiky skládá ze dvou částí a to kvantitativního hodnocení úvěrového rizika země pomocí kvantitativného modelu CRAM, který měří pouze teritoriální riziko země, a kvalitativního posouzení politického rizika země. Kvantitativní hodnocení úvěrového rizika země je založeno na třech indikátorech, kterými jsou: 1) platební zkušenost země, která je ovlivněna: platební zkušeností všech exportních úvěrových agentur OECD a nedoplatky vůči MMF a Světové bance; 2) finanční situace země, která závisí na následujících ukazatelích: celkový zahraniční dluh/hodnota exportu, dluhová služba/hodnota exportu, krátkodobý zahraniční dluh/hodnota exportu, devizové rezervy/hodnota exportu; 3) hospodářská (ekonomická) situace země, jež vychází ze dvou skupin indikátorů, a to: hospodářské situace země, kde jde o měření krátkodobých výsledků typu míry inflace, bilance vládního rozpočtu nebo ukazatelů rizika zranitelnosti země a růstového potenciálů, který se zabývá měřením střednědobých a dlouhodobých výsledků jako je míra úspor a investic, růst HDP na hlavu a úroveň rozvoje; Kvalitativní hodnocení úvěrového rizika země pak představuje integraci politického rizika a zohlednění politické situace země. Pro zjištění toho, zda určitá země (např. Česká republika) bude moci obsloužit své zahraniční dluhy, musí dojít k integraci tří skupin kvantitativních indikátorů, které zahrnují platební zkušenosti a finančně-ekonomickou situaci, přičemž metodologie přikládá všem třem rizikovým faktorům stejný stupeň důležitosti. Integrační postup má tři fáze: I) Nejprve dojde k integraci všech tří rizik, kdy souhrnný výsledek výpočtu rizika se pohybuje v rozmezí 0 až 100 %, přičemž pomyslná stupnice je rozdělena do osmi intervalů. II) Následně je výsledek výpočtu rizika převeden do rizikové kategorie, kdy tabulka 12 ukazuje, že každému ze sedmi intervalů odpovídá určitá riziková kategorie země, přitom platí, že čím vyšší je číslo kategorie, tím vyšší je riziko. 19 Country Risk Assessment Model do českého překladu Model posouzení rizikovosti země. 54

68 Tabulka 12 Rizikové kategorie zemí před úpravou o politické riziko Výsledek výpočtu rizika Riziková kategorie země 0 % % % % % % % % 7 Zdroj: Konsensus OECD 20 ; vlastní zpracování. III) V rámci třetí fáze dojde k začlenění politického rizika, příp. jiných rizikových faktorů, které nebyly dosud brány v úvahu. Je vhodné upozornit, že konečné klasifikace rizika země je dosaženo v souladu s důkladnou diskusí mezi odborníky a procesem budování shody. V důsledku začlenění politického rizika do modelu může dojít ke zlepšení ohodnocení země, tedy k přesunu země do méně rizikové kategorie, nebo ke snížení ohodnocení a tudíž k přesunu do rizikovější kategorie. Přesun do lepší kategorie je omezen postupem o jednu kategorii, avšak pokles limitován není. Země jsou tedy zařazeny do jedné z osmi rizikových kategorií země (0-7). Je třeba říci, že kategorie 1 představuje kategorii s minimální úrovní rizika a kategorie 7 nejvyšší rizikovou kategorii, přičemž v rámci kategorie 7 dochází navíc ke členění na země pojistitelné a země nepojistitelné. Zvláštní skupinu zemí představuje kategorie 0, do které jsou zařazeny země s vysokými příjmy na obyvatele (pro rok 2014 je HNP 21 na obyvatele stanoven na výši USD), a u této kategorie je úroveň rizika země zanedbatelná. U vývozních úvěrů do těchto zemí se neuvažuje o existenci teritoriálních rizik a pojištění komerčních rizik probíhá na tržním principu, tedy bez státní podpory, protože úvěrové riziko spojeno s transakcí souvisí s rizikem dlužníka (ručitele). OECD člení země nejen z hlediska míry teritoriálního rizika, ale také podle HNP na obyvatele, kdy jsou země rozděleny do dvou kategorií. Kategorie I v sobě zahrnuje země s HNP na obyvatele větším než USD a kategorie II obsahuje všechny ostatní země. U obou hlavních kategorií se ještě rozlišuje, zda je příslušná země způsobilá pro poskytnutí vázané pomoci či nikoli. V rámci kategorie II je podskupina nejméně rozvinutých zemí, tzv. LDC 22 zemí. Klasifikace zemí podle CRAM modelu odráží právě teritoriální riziko země a provoz modelu zajišťuje agentura, která zpřístupňuje výsledky modelu každé čtvrtletí. Klasifikace každé země probíhá zpravidla jednou ročně, pokud nedojde k jejímu mimořádnému vývoji. Poslední dostupná klasifikace pro kategorizaci zemí podle exportního úvěrového rizika, tedy podle teritoriálního rizika země, je z 26. června 2015, kdy bylo hodnoceno 201 zemí, z toho u 5 zemí došlo ke změně kategorie. Změny v kategorizaci zemí podle míry teritoriálního rizika zachycuje příloha č. 5 této práce. Vzhledem k tomu, že Česká republika byla hodnocena kategorií 0, patří do kategorie členských zemí OECD s vysokými příjmy. 20 Z anglického dokumentu Arrangement on officially supported export credits 15. January TAD/PG(2015)1. 21 HNP hrubý národní produkt - je souhrnem v penězích vyjádřené veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené během jednoho roku rezidenty daného území. 22 Nejméně rozvinuté země z angl. least developed countries (zkratka LDC ). 55

69 3.5 Hodnocení vlivu vývozu na životní prostředí Proces vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení začíná předložením vyplněného dotazníku o vlivu vývozu na životní prostředí. Vliv vývozu na životní prostředí se tedy vztahuje na místo konečného určení. Pro účely prvního vyhodnocení vlivu vývozu na životní prostředí musí vývozce k žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik nebo k žádosti o vývozní financování přiložit právě zmiňovaný dotazník. Není-li vývozce žadatelem, musí tyto údaje předložit banka vývozce. Dotazník vyplní vývozce, a to i v případě, že o pojištění žádá banka, která poskytuje např. odběratelský úvěr na financování vývozu. Je nezbytné, aby vývozce předložil vyplněný dotazník co nejdříve, tj. již při zahájení jednání o financování a pojištění vývozu. Na základě vyplněného dotazníku zařadí EGAP (úvěrová agentura) po konzultaci s experty na oblast životního prostředí vývoz do jedné ze tří kategorií popsaných v tabulce 13, a rozhodne, zda je či není nutné zpracovat odborný posudek o vlivu na životní prostředí. Tabulka 13 Kategorie dle vlivu vývozu na životní prostřední Kategorie Vliv na životní prostředí A velmi negativní B méně negativní C minimálně negativní nebo nulový Zdroj: internetové stránky ČEB; vlastní zpracování. Do kategorie A náleží vývozy, u nichž lze předpokládat velmi negativní vlivy na životní prostředí, a tyto vlivy obvykle přesahují území, na kterém bude daný vývoz umístěn. Jedná se o vývozy, které se nacházejí v citlivých oblastech nebo směřují do citlivých odvětví. Kategorie B, kam patří vývozy, u kterých je vliv na životní prostředí méně výraznější a negativnější než u vývozů v kategorii A, přičemž je místně ohraničený a není neodstranitelný. Dále pak kategorie C, kam spadají vývozy, u kterých je negativní vliv na životní prostředí minimální nebo žádný. Seznam citlivých oblastí je uveden v příloze č. 6. Zařazení do příslušné kategorie oznámí úvěrová agentura (např. EGAP) vývozci i pojištěné bance bezodkladně a další postup pak vyplývá právě ze zařazení do příslušné kategorie. V případě, že je vybraný vývoz zařazen do kategorie A nebo B, následuje podrobnější hodnocení, neboť žadatel musí předložit posudek o vlivu vybraného vývozu na životní prostředí, který je velice podrobný a při jeho zpracování se vychází ze stavu životního prostředí v místě konečného určení vývozu v době předložení žádosti. Hodnotí se vliv na životní prostředí nejen při přípravě, provádění a provozování vývozu, ale také při jeho ukončení a případná možnost havárie. Posudek musí obsahovat všechny náležitosti stanovené mezinárodními pravidly OECD. Přičemž pro případ zařazení vývozu do kategorie A je vývozce povinen předložit expertní posudek s jednoznačným hodnocením míry vlivu vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení. Výsledkem posudku musí být jednoznačné stanovisko, zda vliv vývozu na životní prostředí vyhovuje ekologickým limitům a kritériím podle pravidel na ochranu životního prostředí. Pokud zkoumaný vývoz těmto limitům a kritériím nevyhovuje, požaduje EGAP změnu technických parametrů vývozu tak, aby limity a kritéria pro dané odvětví byly dodrženy. EGAP uzavře pojistnou smlouvu pouze v případě, když posudek potvrdí, že vliv vývozu na životní prostředí nepřekročí ekologické limity pro dané odvětví nebo obor. Při zařazení vývozu do kategorie B postupuje EGAP stejně jako v případě zařazení vývozu do kategorie A. Posudek však nebude obsahovat komplexní informace o vlivu vývozu na životní prostředí, ale pouze informace odpovídající menší míře negativních vlivů vývozu na životní prostředí. Na rozdíl od vývozů zařazených do kategorie A, nebude před uzavřením pojistné 56

70 smlouvy vyžadováno zveřejnění posudku. Při zařazení vývozu do kategorie C zpravidla EGAP posudek o vlivu vývozu na životní prostředí nepožaduje. Pozitivní hodnocení přijatelnosti vlivu vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení je tedy jedním ze základních předpokladů pro uzavření pojistné smlouvy. Hodnocení vlivu na životní prostředí podléhají všechny projekty, u nichž vývozce žádá o pojištění úvěru se státní podporou se splatností delší než dva roky, a rovněž všechny investice do zahraničí. Česká republika prostřednictvím EGAP získala první zkušenosti s aplikací vyhodnocování vlivu oficiálně podporovaných vývozních úvěrů na životní prostředí. Také ČEB zavedla povinnost pro žadatele o vývozní financování předkládat bance informace, které umožní vyhodnotit vliv daného vývozu na životní prostředí v zemi konečného určení. Tato povinnost vyplývá z mezinárodního závazku ČR jako člena OECD a týká se všech vývozních projektů se splatností vývozního úvěru delší než dva roky. Česká republika přijala Doporučení, ze kterého vychází nejen EGAP, ale i ČEB při hodnocení vlivu vybraného vývozu na životní prostředí. ČEB uplatňuje tento postup pouze v případě, kdy poskytnutí exportního financování není pojištěno EGAP. V ostatních případech EGAP provádí hodnocení podle svých vnitřních postupů a žadatel předloží ČEB pouze výsledek tohoto hodnocení. V průběhu čerpání úvěru je ČEB oprávněna vyžádat si od žadatele písemné monitorovací zprávy. Pokud zpráva prokáže zásadní neplnění podmínek ze strany vývozce, je ČEB oprávněna pozastavit vývozní financování. Stejně tak EGAP má právo v případě negativní odchylky požadovat po vývozci nápravu. Jestliže k nápravě nedojde, vystavuje se vývozce, v souladu s podmínkami pojistné smlouvy, možnosti postihu při případné likvidaci pojistné události. 57

71 4. Komerční vývozní úvěrové pojištění Komerční vývozní úvěrové pojištění představuje vlastně pojištění krátkodobých pohledávek proti komerčním rizikům. Tento typ pojištění v souladu se všemi mezinárodními pravidly (jak Bernské unie, tak Konsensu OECD a Evropské unie) nelze realizovat se státní podporou. Zatímco u vývozních úvěrových rizik se státní podporou jde o rizika tržně nezajistitelná, tak u komerčního vývozního pojištění jde o rizika tržně zajistitelná a lze je pojistit pojistnou smlouvou sjednanou speciálními uvěrovými pojišťovnami na tržní bázi. Na vývoj českého pojistného trhu komerčního pojištění měl vliv vývoj na světovém trhu komerčního úvěrového pojištění, neboť český trh výrazně kopíruje ten světový, a to především z důvodu globální konsolidace. Proto je důležité nejprve zmapovat situaci komerčního pojištění pohledávek ve světě a teprve poté bude vhodné zaměřit se na český pojistný trh. 4.1 Komerční úvěrové pojištění na světovém trhu Počátky světového komerčního úvěrového pojištění spadají na přelom 19. a 20. století, neboť právě v tomto období začaly vznikat první instituce, které nabízely pojištění pohledávek. Na internetových stránkách pojišťovny Euler Hermes je uvedeno, že již v roce 1893 byla založena americká pojišťovna ACI 23, která je vůbec nejstarší úvěrovou pojišťovnou na světě, a později se stala součástí pojišťovací skupiny Euler Hermes. Na počátku 20. století pak postupně vznikaly další pojišťovny jako německý HERMES (1917), anglická obchodní společnost TIC (1919), která se později přejmenovala na ECGD, dále pak holandský NCM (1925), francouzský SFAC (1927) a v neposlední byly založeny v Belgii COBAC (1929) a ve Španělsku CyC (1929). Za zmínku stojí, že ještě ve čtyřicátých letech vznikla francouzská úvěrová společnost COFACE (1946) a v padesátých letech pak německý úvěrový ustav GERLING Credit (1954). Z internetových stránek jednotlivých světových úvěrových pojišťoven je možné zjistit, že nejvýraznější změny v oblasti úvěrového pojištění nastaly v devadesátých letech 20. století a na počátku 21. století, neboť docházelo k fúzím a kooperacím mezi jednotlivými úvěrovými společnostmi. V roce 1993 převzal francouzský SFAC belgický COBAC a o tři roky později pak anglickou společnost TIC a americkou pojišťovnu ACI. Rok na to dochází k přejmenování francouzské společnosti SFAC na EULER. Mezitím v roce 1995 kooperuje s německou společností HERMES řecká a maďarská úvěrová společnost. Avšak nejvýznamnějším rokem je rok 2002, kdy francouzský EULER dokončil akvizici společnosti HERMES, většinovým vlastníkem obou společností byla skupina Allianz, která se rozhodla sjednotit aktivity holdingu, jež souvisely s pojištěním pohledávek a vznikl tak subjekt EULER-HERMES, který během následujících let globálně expandoval do Austrálie, Argentiny, Číny, Indie, Irska, Izraele, Ruska, Nového Zélandu, Spojených arabských emirátu, Kolumbie nebo Chile. EULER HERMES se stal největším subjektem na trhu úvěrového pojištění s více jak třetinovým tržním podílem. Kromě společností HERMES a EULER však na počátku 20. století na trhu působily také holandský NCM a německý GERLING a právě tyto dvě společnosti se v roce 2001 spojily a vytvořily koncern zvaný GERLING NCM, který si však o dva roky později změnil název na ATRADIUS. V roce 2008 šla pod ATRADIUS ještě španělská společnost CyC, která v té době zaujímala čtvrté místo na trhu úvěrového pojištění podle tržního podílu, a celá skupina dostala název ATRADIUS GROUP a stala se tak celosvětově druhou největší pojišťovnou pohledávek. Teprve v roce 2001 na trh vstupuje čínská společnost SINOSURE, která až v pozdějších letech se stane významným hráčem na trhu úvěrového pojištění. 23 ACI je anglická zkratka pro American Credit Indemnity 58

72 Následující tabulka 14 shrnuje vývoj v oblasti světového úvěrového pojištění v jednotlivých letech, ke kterým je vždy uvedena významná událost související se světovým trhem vývozního úvěrového pojištění. Tabulka 14 - Vývoj na světovém trhu úvěrového pojištění ROK UDÁLOST 1893 Založena americká pojišťovna ACI 1917 Založen německý HERMES 1919 Založena anglická TIC, pozdější ECGD 1925 Založena holandská NCM 1927 Založena francouzská SFAC 1929 Založen belgický COBAC 1929 Založen španělský CyC 1946 Založen francouzský COFACE 1954 Založen německý GERLING CREDIT 1993 Francouzský SFAC převzal belgický COBAC 1995 S německý HERMESEM kooperuje řecká a maďarská pojišťovna 1996 Francouzský SFAC převzal anglický TIC a americkou ACI 1997 SFAC se přejmenovává na EULER 2001 Sloučení NCM a GERLINGU vzniká GERLING NCM 2001 Vzniká čínská SINOSURE 2002 EULER dokončil akvizici HERMESU vzniká EULER HERMES 2003 Změna názvu GERLING NCM na ATRADIUS 2008 CyC šla pod ATRADIUS vzniká ATRADIUS GROUP Zdroj: Internetové stránky úvěrových pojišťoven Coface, Euler Hermes Group, Atradius Group a Sinosure; vlastní zpracování. Následující průzkum světového komerčního trhu vývozního úvěrové pojištění vychází ze zahraničních zdrojů společnosti Swiss Re, a to konkrétně: časopisu Sigma z roku 2000 s názvem Komerční úvěrové pojištění: globalizace a podnikání jsou klíčové příležitosti 24 ; časopisu Sigma z roku 2006 s názvem Pojištění úvěru a záruky: upevnění závazků 25 ; zprávy z října 2014 s názvem Komerční úvěrové pojištění a záruky: inventura po finanční krizi 26. Tržní podíly jednotlivých hlavních úvěrových pojišťoven zachycují následující grafy, a to tak, že graf 7 zachycuje tržní podíly v roce 1998, kdy první místo sice zaujímal francouzský EULER, avšak pouze s pětinových podílem. Za ním následovaly francouzský COFACE, německý GERLING, holandský NCM a německý HERMES. Z grafu je také patrné, že dvě třetiny trhu pojištění pohledávek patřily mezi francouzské, německé a holandské úvěrové společnosti. 24 Z angl.. Credit insurance and surety: solidifying commitments. 25 Z angl.. Trade credit Insurance: globalisation and the e-business are the key opportunitie. 26 Z angl.. Trade credit insurance & surety: taking stock after the financial crisis. 59

73 Graf 7 - Tržní podíly úvěrových pojišťoven dle jejich výnosů v roce 1998 ostatní 34% Euler 20% Coface 16% Hermes 9% NCM 9% Gerling 12% Zdroj: Swiss Re. Sigma study No. 7/2000; vlastní zpracování. Graf 8 zobrazuje rozložení tržních podílů v roce 2005, tedy po fúzích a akvizicích, které následovaly na počátku 21. století. Je patrné, že EULER HERMES si upevnil svoji první pozici na trhu s více jak třetinovým podílem. Druhé místo pak získává německý ATRADIUS, který vznikl spojením holandského NCM a německého GERLINGU. Společnost COFACE svůj tržní podíl zvýšila o 2 p.b., avšak v důsledku akvizičních změn konkurenčních úvěrových společností se dostala na třetí místo na trhu. Španělská CyC v té době zaujímá čtvrté místo, avšak během tří let se stane součástí skupiny ATRADIUS GROUP, čímž ATRADIUS upevní svoji druhou pozici na trhu vývozního úvěrového pojištění, tedy hned za skupinou EULER HERMES. Graf 8 - Tržní podíly úvěrových pojišťoven dle jejich výnosů v roce 2005 ostatní 15% CyC 7% Euler Hermes 37% Coface 18% Atradius 23% Zdroj: Swiss Re. Sigma study No.6/2006; vlastní zpracování. 60

74 O devět let později, tedy v roce 2014, jsou tržní podíly jednotlivých úvěrových společností však změněny. První místo má stále EULER HERMES, ale jeho podíl klesl z 37 % na 26 %. Nově se na trh dostává čínská úvěrová pojišťovna SINOSURE, která vznikla v roce 2001 a během třinácti let si vybudovala druhé místo na světovém trhu pojištění pohledávek. Dokonce se dostala před skupinu ATRADIUS GROUP, jejíž podíl se snížil na polovinu, a také před COFACE, u které podíl klesl o 3 p.b. (přičemž obě pojišťovny zaujímají 15 % podíl na trhu). Podíl ostatních menších úvěrových pojišťoven se však zvýšil z 15 % na 22 %. Výše zmíněné tržní podíly jsou zachyceny na následujícím grafu 9. Graf 9 - Tržní podíly úvěrových pojišťoven dle jejich výnosů v roce 2014 ostatní 22% Euler Hermes 26% Sinosure 22% Atradius 15% Coface 15% Zdroj: Swiss Re 2014; vlastní zpracování. V současné době je tedy nejsilnější úvěrovou společností EULER HERMES, za ním pak čínská SINOSURE, následně ATRADIUS a pak COFACE. 4.2 Komerční úvěrové pojištění na českém trhu Dopady globální konsolidace na světovém trhu je možné pozorovat také na vývoji českého trhu pojištění pohledávek. Český trh v podstatě kopíruje světový a všechny nejvýznamnější globální společnosti, kromě čínské SINOSURE, jsou na našem tuzemské trhu úvěrového pojištění zastoupeny. Tedy v Čechách působí jak EULER HERMES, tak ATRADIUS i COFACE. Avšak důležité je zmínit, že nejsilnější zastoupení na českém trhu komerčního úvěrového pojištění má KUPEG úvěrová pojišťovna, která je dceřinou společností státní uvěrové pojišťovny EGAP. Pojištění krátkodobých pohledávek proti komerčním rizikům není na rozdíl od vývozních úvěrových rizik se státní podporou předmětem zákona č. 58/1995 Sb. a tento typ pojištění kryje riziko nezaplacení pohledávky z titulu doložené platební neschopnosti kupujícího nebo jeho nevůle. Jak je uvedeno na internetových stránkách pojišťovny EGAP, tak počátky komerčního úvěrového pojištění v České republice spadají do devadesátých let 20. století, kdy bylo komerční úvěrové pojištění poskytováno jako doplňková služba státní uvěrové pojišťovny EGAP. 61

75 Do té doby společnost EGAP působila na trhu úvěrové pojištění jako monopol a až ke konci devadesátých let došlo k postupné diverzifikaci české trhu komerčního úvěrového pojištění, protože od roku 1997 zde začala kromě EGAP ještě nabízet pojištění pohledávek také společnost ČESCOB, úvěrová pojišťovna, a.s., která se stala součástí koncernu EULER HERMES. O rok později vstoupila na český trh také společnost GERLING-KONCERN VŠEOBECNÁ POJIŠŤOVACÍ, a.s., jejíž podstatný kmen později přešel pod ATRADIUS, organizační složku působící v České republice. V roce 2007 začala na českém trhu ještě působit společnost COFACE prostřednictvím své organizační složky. Následující tabulka č. 15 zachycuje významné události na českém trhu úvěrového pojištění. Tabulka 15 Vývoj na tuzemské trhu úvěrového pojištění ROK UDÁLOST 1992 Založena společnost EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) jako první pojišťovna pohledávek v ČR, která nabízí také komerční úvěrové pojištění Založena společnost ČESCOB, úvěrová pojišťovna Na český pojistný trh vstupuje německý GERLING prostřednictvím své organizační složky GERLING-KONCERN Všeobecná pojišťovací Změna názvu společnosti ČESCOB, úvěrová pojišťovna na EULER HERMES ČESCOB, úvěrová pojišťovna Vstup nizozemské organizační složky ATRADIUS Credit Insurance N.V. na český pojistný trh Převod pojistného kmene úvěrového pojištění z Gerling-Koncern Všeobecná pojišťovací na ATRADIUS Credit Insurance N.V., organizační složka Z EGAP se oddělila část kmene, která souvisela s komerčním pojištěním a vznikla tak dceřiná společnost Komerční úvěrová pojišťovna EGAP Vstup společnosti COFACE na český trh pojištění pohledávek Konsorcium Ducroire & SACE kupuje od EGAP 66% podíl v Komerční úvěrové pojišťovně EGAP Změna vlastnické struktury Komerční úvěrové pojišťovny EGAP odkoupení podílu SACE BT Spa ze strany Ducroire Delcredere SA NV, který se tak stává majoritním vlastníkem Změna názvu z Komerční uvěrové pojišťovny EGAP na KUPEG úvěrová pojišťovna. Zdroj: Výroční zprávy a účetní závěrky jednotlivých společností; vlastní zpracování. Z tabulky 15 je patrné, že v 90. letech 20. století a na počátku 21. století si český trh komerčního úvěrového pojištění prošel velkými změnami. Do roku 2005 patřilo vedoucí postavení v oblasti komerčního úvěrového pojištění společnosti EGAP, avšak v tomto roce došlo k převodu pojistného kmene, který obsahoval krátkodobá komerční rizika na dceřinou společnost Komerční úvěrovou pojišťovnu EGAP a ta také převzala i první místo z hlediska tržního podílu v této oblasti pojištění. O dva roky později dochází k tomu, že 66 % této společnosti kupuje Konsorcium Ducroire & SACE. V roce 2009 dochází opět ke změně vlastnické struktury v Komerční úvěrové pojišťovně EGAP, a to k odkoupení podílu italské společnosti SACE BT Spa ze strany Ducroire Delcredere SA NV, která je dceřinou společností belgické exportní úvěrové agentury ONDD. Tímto krokem se společnost Ducroire Delcredere SA NV. stává majoritním vlastníkem KUPEG, úvěrové pojišťovny. V roce 2013 byla celá belgická skupina ONDD přejmenována na CREDENDO GROUP a všichni členové skupiny včetně KUPEG přijali od listopadu 2013 novou vizuální identitu. 62

76 V současné době lze na českém trhu komerčního uvěrového pojištění pozorovat tyto společnosti: KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s; EULER HERMES SA, organizační složka pobočka belgického zřizovatele; ATRADIUS Credit Insurance N.V., organizační složka pobočka nizozemského zřizovatele; COFACE Czech Insurance Service s.r.o. pobočka francouzského zřizovatele. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř výše uvedených společností jsou pobočky zahraničního zřizovatele, je velmi obtížné získat potřebné informace, tak aby mohla být provedena analýza z hlediska stejných ukazatelů, jako tomu bylo na trhu úvěrového pojištění se státní podporou. Proto nyní bude následovat pouze porovnání výše předepsaného hrubého pojistného, jak je uvedeno v tabulce 16, přičemž údaje za společnost COFACE nebyly vůbec k dispozici. Tabulka 16 Porovnání předepsaného hrubého pojistného na trhu komerčního pojištění v letech (mil. Kč) Pojišťovna KUPEG, úvěrová pojišťovna EULER HERMES SA ATRADIUS Credit Insurance COFACE Czech Insurance Service N/A N/A N/A N/A Celkem Zdroj: Výroční zprávy KUPEG; Zprávy auditora a účetní závěrka EULER HERMES a ATRADIS; vlastní zpracování. Ukazatel výše předepsaného hrubého pojistného představuje pojistné vyplývající z pojistných smluv. Během prvních dvou zkoumaných let předepsané hrubé pojistné rostlo u všech společností. Následující dva roky, pak předepsaného hrubé pojistné rostlo pouze u společnosti EULER HERMES. U pojišťoven KUPEG a ATRADISU byl zaznamenán pokles kolem 5 %. Největšího přírůstku, a to 63 mil. Kč za sledované období, dosáhl EULER HERMES. Ukazatel předepsaného hrubého pojistného v rámci celého trhu ukazuje nárůst. Za poslední čtyři roky se celkové předepsané pojistné zvýšilo o 55 mil. Kč, což představuje 6% nárůst. Přičemž největší výše předepsaného hrubého pojistného byla zaznamenána v roce 2011, která dosahovala hodnoty 934 mil. Kč. Růst tohoto ukazatele je zapříčiněn především růstem exportní výkonnosti ČR, neboť roste angažovanost českých firem v oblasti řízení rizika a samy pojišťovny se snažily o rozšíření povědomí o svých produktech. Proti růstu hrubého předepsaného pojistného působí naopak fakt, že všechny pojišťovny průběžně snižují sazby pojistného u svých produktů v důsledku konkurenčního boje. 4.3 Podpora komerčního úvěrového pojištění Význam tohoto druhu pojištění je značný a to nejen z důvodu prevence před vznikem komerčních rizik (platební neschopnosti a platební nevůle), ale také kvůli monitorování existujících odběratelů. V případě nezaplacení, tak díky pojištění může dojít k odškodnění poškozené strany a v neposlední řadě pomáhají pojišťovny příslušnou pohledávku vymáhat. Prevence představuje zjišťování bonity, informace o finanční stabilitě a důvěryhodnosti obchodních partnerů. Na webových stránkách pojistitelů vývozního úvěrového pojištění lze ke komunikaci využívat internetové systémy sledování a hodnocení kvality různých odběratelů, takže pojišťovny nabízí vývozcům kvalitní informační zázemí ve formě informací o bonitě odběratelů. Vývozci samozřejmě nějaké informace o svých existujících odběratelích mají 63

77 (např. z výročních zpráv), otázkou je, do jaké míry jsou tyto údaje přesné a úplné. Avšak úvěrový pojistitel má kvalitní informační zázemí a know-how, jak s těmito informacemi pracovat. Kromě zjišťování informacích o potenciálních odběratelích pojistitelé průběžně sledují a monitorují finanční situaci existujících odběratelů, zda nedojde k její zhoršení a nehrozí tak reálné nebezpečí neplacení pohledávky. V případě pojistné události, která v rámci komerčního úvěrového pojištění přestavuje realizaci rizika platební neschopnosti nebo platební nevůle, dochází k odškodnění tedy výplatě pojistného plnění. Další službou, kterou pojišťovny nabízejí je vymáhání pohledávek, kdy po nahlášení neplacení může klient po pojišťovně požadovat, aby pro něj pohledávku vymáhala. Význam vývozního úvěrového pojištění lze spatřovat v těchto oblastech: prevence rizik, zjišťování informací o odběratelích (bonity, finanční stability), monitorování existujících odběratelů, ručení do výše úvěrového limitu, v případě pojistné události výplata pojistného plnění, vymáhání pohledávek. 64

78 5. Proexportní politika ČR a její praktické využití Tato část práce se zabývá specifikací zahraniční politiky České republiky, následně se zaměřuje na proexportní politiku a její formy. Poté následuje analýza Exportní strategie ČR pro období a Exportní strategie ČR pro období Proexportní politika Vývozce při svém pronikání na zahraniční trhy musí brát v úvahu ekonomické a právní prostředí, obchodně-politické podmínky, charakter výrobku nebo výběr obchodního partnera. Jak uvádí Machková (2003, s. 20), tak vývozce musí být velmi dobře obeznámen s celním a devizovém režimem v zemi vývozu, s kurzovou politikou, s netarifními nástroji (technické překážky, množstevní omezení, minimální ceny, antidumpingová cla, dovozní přirážky, dovozní depozita), s ekonomickou situací, s legislativou, která upravuje možnosti podnikání zahraničních subjektů v dané zemi a dalšími faktory. Podniky mohou při rozvoji vývozních aktivit využít různé nástroje proexportní politiky, např. poradenství, cenově zvýhodněná školení, informační služby, účast na státem podporovaných zahraničních výstavách a veletrzích, vybrané marketingové služby, zvýhodněné financování, pojištění různých typů vývozních rizik Zahraničně-obchodní politika ČR Hlavním koordinačním orgánem zahraničně-obchodní politiky ČR je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále také jako MPO ), které spolupracuje především s: ministerstvy (zahraničních věc, zemědělství, financí, místního rozvoje aj.); průmyslovými svazy (Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora); institucemi na podporu exportu (CzechTrade, EGAP, ČEB). A jak uvádí Beneš (2004, s. 67), tak Česká republika stejně jako ostatní země světa, má k ovlivňování zahraničního obchodu k dispozici aktivní a pasivní prostředky obchodní politiky. Mezi pasivní prostředky se řadí cla a licence, které slouží pro kontrolu dovozu a jeho regulaci. Hlavním posláním aktivních prostředků je pak rozvoj obchodu ve formě podpory obchodu a proexportních aktiv, dále pak výstavní a publikační činnost a příslušné organizační zajištění. Současná praxe české politiky rozvoje obchodu a podpory vývozu usiluje o takové nastavení aktivních nástrojů, aby podle zásady systémovosti ve svém souhrnu tvořily ucelený, doplňující se soubor s mnohostranným efektem. Proto byly vytvořeny proexportní instituce (EGAP, ČEB, CzechTrade) a zavedena pravidla státní podpory vývozu. Avšak k systémovému řešení celé oblasti státní podpory exportu se přistoupilo až v roce 1999, kdy MPO zpracovalo a vládě ČR předalo koncepční materiál nazvaný Proexportní politika, jehož aktualizovaný text je publikován na internetových stránkách MPO. Důležité je však zmínit, že efektivita nástrojů aktivní obchodní politiky je především podmíněna úrovní systémového přístupu. Vládní program na podporu exportu ČR se opírá o pět základních pilířů, které představují nejvýznamnější subjekty, jež v ČR poskytují služby vývozcům, a jsou jimi: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR koordinuje zahraničně-obchodní politiku ČR a má řídící úlohu v rámci provývozní politiky ČR; CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu) poskytuje služby, které stát nabízí v rámci své proexportní politiky; EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) jehož základním posláním je ochrana vývozců a bank financujících vývoz proti riziku nezaplacení ze strany zahraničních kupujících v důsledku komerčních a teritoriální příčin; ČEB (Česká exportní banka) zajišťuje dlouhodobé financování objemově významných kontraktů českých vývozců; Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 65

79 5.1.2 Formy podpory vývozu Výše uvedené instituce tvoří ucelený systém proexportní politiky a mají usnadnit vývoz českým podnikatelům. Níže uvedená tabulka 17 zachycuje formy podpory ze strany těchto institucí. Tabulka 17 Formy podpory exportu v České republice Instituce Forma podpory exportu MPO Podílí se na odstraňování tarifních i netarifních bariér vývozu. Vytváří zahraničně-obchodní strategie. Hájí obchodní zájmy ČR v EU, WTO, OECD. Podporuje českou oficiální účast v mezinárodní obchodu. Podílí se na obchodně-diplomatických aktivitách ČR. CzechTrade Exportní informace. Exportní poradenství a vzdělávání. Individuální asistence českým firmám. Přímé služby od zahraničních kanceláří pro české vývozce. EGAP Pojišťuje tržně nezajistitelná rizika. Bojuje proti podplácení v mezinárodním obchodě. ČEB Financuje export formou podpořeného úvěrování. Podporuje segment MSP formou přímého financování a garancí a také formou odkupu pohledávek přes faktoringové společnosti. MZV Vykonává a koordinuje zahraniční politiku ČR v oblasti vnějších ekonomických vztahů vč. rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Zdroj: vlastní zpracování. Kromě Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí je potřeba uvést také Ministerstvo financí, které jako jeden z orgánů státní správy vykonává státní proexportní politiku, neboť vytváří a zajišťuje optimální podmínky proexportní politiky, napomáhá k dalšímu zdokonalení, rozšíření, posílení a zlepšení systému podpory vývozu v oblasti pojištění a financování vývozu v ČR. V širším slova smyslu se podporou exportu rozumí veškerá opatření, která přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti země na mezinárodních trzích. V užším slova smyslu se jedná o vládní proexportní politiku, která by měla směřovat k dynamizaci vývozů dané země. A jak uvádí Mejstřík a kol. (2001, s. 34), tak proexportní politika nesmí být zaměňována s vytvářením bariér proti dovozům. Protože v důsledku uvalování cel, kvót a jiných nefinančních bariér může sice dojít k příznivější obchodní bilanci, avšak za cenu nikoliv rostoucích vývozů, ale poklesu otevřenosti dané ekonomiky. Proexportní politika by se tak měla zaměřit na aktivní podporu domácích podniků a podnikatelského prostředí, které by vedlo ke zvyšování exportní výkonnosti a celkové otevřenosti země. Podpora exportu je jedním z nejvýznamnějších prvků ekonomické diplomacie. Hlavním cílem podpory exportu je dosažení a udržování makroekonomické rovnováhy, a současně dosažení, udržování a zvyšování růstu vývozu a také konkurenceschopnosti tuzemských podnikatelů a celé ekonomiky ČR v mezinárodním prostředí. Na základně výše uvedených požadavků byl vytvořen systém podpory exportu, kdy státní podporu exportu lze tedy dělit na: finanční a pojišťovací označovaná jako přímá forma státní podpory, a nefinanční označovaná jako nepřímá forma státní podpory. 66

80 Financování a pojišťování vývozu se státní podporou je významnou součástí systému podpory exportu ČR, přičemž jak již bylo několikrát uvedeno, tak institucionálně je financování českého exportu v rámci státní podpory zajišťováno ČEB a pojišťování vývozu pak prostřednictvím EGAP. Nefinanční státní podpora vývozu, která se soustředí na informační, poradenské a vzdělávací služby exportérům, je zabezpečována převážně agenturou CzechTrade. Česká republika intenzivně podporuje své exportéry, kdy napomáhá exportérům s jejich účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí prostřednictvím CzechTrade, rozšiřuje podporu financování a státních garancí ze strany ČEB a EGAP. Postupně se navyšuje pojistná kapacita EGAP a naopak se zlevňují jeho produkty, což je dáno snižováním pojistných sazeb, a také tendencí na snižování spoluúčastí. U všech poskytovaných produktů dochází k postupnému administrativnímu zjednodušení a v neposlední řádě je významná i práce státu s novelami zákona č. 58/1995 Sb., kdy mezi významné kroky patřilo zavedení národního původu zboží a mechanismu vyrovnání úrokových sazeb, kdy exportér mohl získat státem zvýhodněný úvěr nejen od ČEB, ale i od jiné komerční banky. EGAP, ČEB a CzechTrade hrají důležitou roli v české exportní politice, neboť i do budoucna se počítá s jejich zapojením do podpory českého vývozu. Role těchto institucí spočívá zejména v nabízení vývozcům takových služeb, které nejsou za daných podmínek přijatelné pro soukromé instituce kvůli vyššímu riziku nebo delší době splatnosti úvěru. 5.2 Exportní strategie ČR pro období Tato strategie vycházela ze zásad Strategie hospodářského růstu, projednané vládou ČR dne , a navazovala na předcházející Koncepci proexportní politiky pro období 2003 až Je také v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ČR (schválenou usnesením vlády č dne ), s Koncepcí jednotné prezentace ČR (schválenou usnesením vlády č. 74 ze dne ), s Koncepcí zahraniční rozvojové politiky ČR na léta (schválenou usnesením vlády č. 91 ze dne ), jakož i s Koncepcí zahraniční politiky ČR (schválenou usnesením vlády č. 223 ze dne ). Účelem tohoto materiálu bylo definovat vizi, hlavní cíle a klíčové projekty exportní strategie České republiky. Ambicí pak bylo přispět k dalšímu růstu českého vývozu, a tím k dosažení vysokého tempa zvyšování hrubého domácího produktu, k růstu zaměstnanosti a makroekonomické rovnováhy. Exportní strategie navrhuje systém nástrojů, které budou účinné, komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdrojů státu. Cílem exportní strategie bylo maximalizovat příležitosti na zahraničních trzích. Přičemž metodika rozlišovala země: prioritní, u kterých existuje výrazný potenciál růstu obchodní spolupráce, a zvláštního významu, s kterými již probíhá intenzivní a rozsáhlá obchodně ekonomická spolupráce, ale potenciál pro její rozšíření není tak vysoký jako u prioritních zemí. Aktivity strategie se měly u prioritních zemí soustředit na rozvoj trhu a využití potenciálu růstu, u zemí zvláštního významu byl pak kladen důraz na udržení stávající pozice a na maximalizaci příležitostí. Mezi prioritní země bylo zařazeno těchto 19 zemí: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, SAE, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Vzhledem k tomu, že koncept prioritních zemí byl pravidelně aktualizován, tak v roce 2009 byl seznam omezen na 12 zemí, a to na Brazílii, Čínu, Egyptu, Indii, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam. 67

81 V rámci strategie byl vytvořen následující seznam služeb na podporu exportu, kdy mezi proexportní služby patřilo: vyhledávání obchodních partnerů; pořádání obchodních misí; podpora účasti na zahraničních výstavách a veletrzích; oborové marketingové studie/analýzy trhu; angažovanost státu v zajištění financování exportních aktivit (úvěr, pojištění, garance), pomoc se zajištění exportních formalit (např. celních formalit); podpora při zakládání vlastních poboček, pomoc při vyhledávání a výběru zaměstnanců. Velká očekávání od státu byla také spojena s výraznější asistencí proexportních institucí (EGAP, ČEB, CzechTrade) při pronikání na méně známé či náročné trhy 27, a to: navazování kontaktů v politických kruzích a významných institucích; garance a pojištění vývozu; pomoc pro začínající exportéry (uvedení do problematiky, orientace na světovém trhu); finanční podpora při získávání informací o zahraničních trzích a při jejich prvotních návštěvách (obchodní mise, účast na veletrzích atd.). Vizí exportní strategie bylo prosadit Českou republiku ve světě prostřednictvím obchodu a investic, přičemž v procesu tvorby strategie byly identifikovány čtyři hlavní podmínky k naplnění vize, kterými byly: udržení dynamiky a pozice ČR na zahraničních trzích; prosazení zájmů ČR na rostoucích trzích mimo EU; nabídka špičkových služeb státu pro české vývozce; podpora českých investic a vývozu služeb do zahraničí. Exportní strategie ČR se zabývala vývozem služeb a rozvojem investičních aktivit českých podnikatelských subjektů v zahraničí a měla přispět k udržení a posílení dobrých výsledků zahraničního obchodu, neboť vývoz zboží a služeb má pozitivní vliv na zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem, růst produktivity práce, zrychlení inovačních procesů a na snížení nezaměstnanosti. Exportní strategie se zaměřovala na celé spektrum obchodních vztahů, nikoliv jen na export zboží, jak tomu bylo v rámci Koncepce proexportní politiky V rámci vize pak bylo následně stanoveno dvanáct projektů, které odpovídaly čtyřem cílům, jenž jsou znázorněny na obrázku 13, a to: více podnikatelských příležitostí (liberalizace obchodu, teritoriální priority a značka); poskytování profesionální a účinné podpory (asistence, zvýšení vývozu služeb, zvýšení přímých investic a akvizic, vývozní aliance); zlepšení a rozšíření kvality služeb (nový systém služeb státu, zákaznické centrum); zvýšení kapacity pro export (síť pro export, financování, vzdělávání). Uvedených cílů mělo být dosaženo prostřednictvím dvanácti projektů, které byly v exportní strategii důkladně specifikovány a popsány. V této diplomové práci je však zmínka pouze o těch projektech, ve kterých se měl angažovat EGAP, ČEB nebo CzechTrade. Asistence pro exportéry - Účelem tohoto projektu bylo poskytnout profesionální, efektivní a účelné asistence firmám, přičemž informace o bonitě zahraničních partnerů byly získávány z databáze EGAP. Síť pro export - Cílem tohoto projektu bylo zvýšit informovanost o dění v teritoriu a v tamních příležitostech a zjednodušit získávání informací pro podnikatele. 27 Myšleno trhy Asie, Latinské Ameriky a Afriky. 68

82 Obrázek 13 Cíle a projekty exportní strategie pro období Zdroj: Exportní strategie ČR pro období , s. 16. Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí - V rámci tohoto projektu se EGAP a ČEB měly spojit s CzechTrade a připravit jednotnou nabídku služeb pro české investory za účelem vybudování systému podpory investic a akvizic, který by měl být založen především na nabídce pojištění investic v zahraničí proti politickým i ekonomickým rizikům. Využití tohoto pojištění mělo přispět ke zvýšení dostupnosti financování investic z ČEB i z komerčních zdrojů. Pojištění investice v zahraničí tak mělo sloužit jako podpůrný zajišťovací nástroj pro získání úvěru na financování investice. Rozvoj vývozních aliancí - Hlavní myšlenkou tohoto projektu byla skutečnost, že české firmy mají větší šanci uspět v zahraničí jako aliance. EGAP měl nabízet aliancím tuzemských firem pojištění proti rizikům nezaplacení jak finálního vývozce, tak jeho subdodavatele, stejně tak mohl aliancím zajistit pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz. Rozšíření financování českého exportu - Tento projekt v sobě zahrnoval myšlenku větší dostupnosti různých forem financování a pojištění. V první řadě šlo o poskytování nových finančních služeb ČEB a EGAP pro český export. Tehdejší nová nabídka služeb ČEB měla obsahovat aranžování a dofinancování, financování investic do podniků v zahraničí a financování dlouhodobých výrobních programů. V rámci EGAP šlo hlavně o pojištění úvěrů na rizika regionálních bank, pojištění prodejů z dceřiných společností v daném teritoriu; pojištění úvěrů na financování investic do zařízení na rozšíření výroby, které mohou být spláceny z výnosů z produkce těchto zařízení na rozšíření výroby; pojištění záruk spojených s vývozním kontraktem nebo jeho přípravou, a to proti riziku zneužití záruky kupujícím a také proti riziku nesplnění vývozního kontraktu z důvodů na straně českého exportéra; pojištění úvěrů na financování 69

83 nákladů prospekce trhu proti riziku neúspěchu marketingového průzkumu trhu. Zvláštní pozornost pak byla věnována malým a středním podnikatelům (dále jen MPS ), kdy pro MSP měly být vytvářeny samostatné modifikace produktů se zaměřením na snížení administrativní náročnosti. Součástí projektu na Rozšíření financování českého exportu je možnost využití strukturálních fondů EU a rovněž využití rozvojové spolupráce EU k podpoře exportu. Posledním prvkem tohoto projektu bylo využití dlouhodobých vládních vývozních úvěrů. Státní podpora vývozu se v EU soustředí na regulování státní podpory úvěrového pojištění a podpořeného financování u dlouhodobých úvěrů se splatností delší než dva roky, především pro vývozy směřující do třetích zemí mimo EU. Exportní akademie - Projekt měl za cíl zlepšit exportní pravomoci firem a vzdělání exportérů, kdy ČEB organizuje vzdělávání vývozců v oblasti exportního financování na svých seminářích a akcích pro exportéry, EGAP měl pořádat semináře a přednášky o možnostech podpory vývozu formou úvěrového pojištění. Všechny akce se odehrávaly ve spolupráci s profesními sdruženími jako CzechTrade, Mezinárodní obchodní komora, Česká bankovní asociace, Česká asociace pojišťoven, Hospodářská komora a Svaz průmyslu dopravy. Exportní strategie ČR se tedy zaměřovala na rozvoj schopností českých podnikatelů uspět na zahraničních trzích. Její realizace měla zlepšit postavení ČR v zahraničí, což mělo mít pozitivní dopad hlavně na pronikání českých vývozců na zahraniční trhy, ale také na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity práce. Plnění cílů exportní strategie s sebou mělo přinést zvýšení hodnoty českého exportu zboží na jednoho obyvatele, zvýšení podílů ČR na světovém exportu zboží a služeb, zlepšení alokace zdrojů pomocí projektového řízení, vytvoření silnější značky země, zlepšení koordinace činností, zvýšení kvality a efektivnosti služeb státu. 5.3 Exportní strategie ČR pro období Tuto strategii schválila vláda ČR na svém zasedání dne Vymezuje strategický rámec proexportní politiky ČR do roku 2020 a shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu, jejich cílů a rovněž opatření, jejichž prostřednictvím má dojít k naplnění těchto cílů. Strategie se snaží přistupovat k proexportním činnostem ze široka, tedy zaměřuje se nejen na činnosti a postupy, jenž mají přímý a výhradní vztah k exportním procesům, ale také na ostatní, související politiky státu a chce tak využít tohoto společného působení, které plyne z různých činností realizovaných veřejnými institucemi, k podpoře a rozvoji českého exportu. Proto za vizi Exportní strategie se považuje maximální využití synergií plynoucích z proexportních, ale i dalších aktivit státu k vytvoření takových služeb pro export, které českým vývozcům maximálně usnadní úspěch na zahraničních trzích. K naplnění této vize byl stanoven hlavní cíl, který spočívá ve zvýšení počtu exportérů a zvyšování objemu exportu a z něj plynoucích přínosů pro dlouhodobý udržitelný růst, zaměstnanost a příjmy do veřejných rozpočtů. Jako specifické cíle jsou pak vymezeny tyto cíle: diverzifikace exportu do zemí EU, posun českých exportérů v hodnotových řetězcích do segmentů a odvětví s vyšší přidanou hodnotou, maximální využití pozitivního spolupůsobení jednotlivých činností státu pro export a úspor plynoucích z komplementarity aktivit, efektivní koordinace a spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Exportní strategie je v souladu se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období , jejíž vizí je přispět k tomu, aby se ČR stala do roku 2020 jednou z 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. 70

84 Jak ukazuje obrázek 14, tak strategie je postavena na třech pilířích (zpravodajství pro export, rozvoj exportu a rozvoj obchodní příležitostí), skládá se z dvanácti projektů a pojmenovává jejich hlavní cíle a atributy. Na pilíře a projekty pak navazuje Akční plán pro export a internacionalizaci, který zpracovalo MPO, a jehož předmětem je organizační zajištění implementace exportních karet. Strategie již obsahuje konkrétní opatření k rozvoji exportu, internacionalizaci českých podniků a komercializaci českých produktů a služeb. Obrázek 14 Pilíře a projekty exportní strategie pro období Zdroj: Exportní strategie ČR pro období , s. 5. Jedním z klíčových principů Exportní strategie je definování prioritních a zájmových trhů pro české vývozce. Tyto trhy byly identifikovány na základě růstového potenciálu, absorpčních schopnosti a kompatibility ve vztahu k české ekonomice. Přičemž země EU stále přestavují a i v budoucnu budou představovat nejdůležitější odbytiště českého exportu, a tak snahou exportní politiky ČR je zaměřit se na udržení stávajících pozic a další rozvoj těchto pozic především v segmentu malých a středních podnikatelů. Strategie definuje 12 prioritních zemí, mezi které se řadí Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Další cílenou skupinou je pak 25 zájmových zemí, a to: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko. Uvedený seznam prioritních a zájmových zemí byl vypracován na základě požadavků podnikatelských reprezentací a bude periodicky upravován a vyhodnocován v závislosti na plnění dosažených cílů, situacích na světových trzích a potřebách podnikatelské sféry. V rámci exportní politiky ČR však existují i rizikové záležitosti, za které je možné považovat: úzkoprofilovou orientaci českých exportů do EU (třetina míří do Německa) a na určité typy odvětví (převážně automobilový průmysl a elektrozařízení); malá míra internacionalizace českých proexportních institucí, která se odráží v malé participaci českých podniků v projektech financovaných mezinárodními a EU organizacemi; nedostatek kooperace mezi organizacemi a institucemi činnými v proexportních aktivitách a činnostech s exportem souvisejících. Exportní strategie ČR pro období by chtěla tato rizika pro ČR obrátit vhodnou aplikací politik a proexportních nástrojů v příležitosti. 71

85 ZÁVĚR Tato diplomová práce vymezuje hlavní principy a postupy pojišťování a financování vývozu se státní podporou v rámci jedné z nejdůležitějších forem podpory exportu. Začíná specifikací rizik vývozního pojištění, institucionálním rámcem mezinárodního systému úvěrového pojištění a pokračuje charakterizováním státní podpory pojišťování a financování vývozu v ČR, přes praxi úvěrového pojištění EGAP a financování ČEB, následně se zaměřuje na systém komerčního pojištění krátkodobých pohledávek a na závěr se zabývá proexportní politikou ČR. Hlavním cílem této diplomové práce bylo přiblížit formy podpory vývozu ze strany státu, tedy prozkoumat jaké formy podpory exportérům nabízí Česká republika. Přičemž mezi nejdůležitější formy podpory poskytované českým exportérům patří aktivity od těchto institucí: pojišťovna EGAP vytvořená k pojišťování tržně nezajistitelných rizik souvisejících s vývozem zboží a služeb do zahraničí; banka ČEB, která byla zřízena pro předexportní a exportní financování vývozu se státní podporou; agentura CzechTrade, která poskytuje informační, asistenční a poradenské služby pro české vývozce. Aby byl naplněn tento hlavní cíl, muselo dojít k vytyčení dílčích cílů, které souvisely s následujícími úkoly. Poskytnout informaci o pojištění vývozních úvěrových rizik, kdy obecné členění rizik je na komerční, mezi které se řadí platební neschopnost a nevůle, jež vyplývají z ekonomické a finanční situace kupujícího, a teritoriální, která představují rizika pocházející z politické a makroekonomické situace země dlužníka. Nové členění dle EU pak komerční rizika se splatností do dvou let označuje jako obchodovatelná, protože jsou tržně zajistitelná. Všechna ostatní rizika se pak řadí mezi rizika neobchodovatelná a jejich zajištění nabízí pouze státní pojistitelé. Dlouhodobá komerční rizika a hlavně teritoriální rizika jsou tedy na komerčním trhu soukromého pojištění těžce pojistitelná. Tuto mezeru na trhu úvěrového pojištění, na kterou soukromé úvěrové pojišťovny nemají dostatečnou kapacitu, vyplňuje pojištění se státní podporou. Definovat institucionální rámec mezinárodního systému úvěrového pojištění, kdy z diplomové práce je patrné, že mezinárodní trh vývozního úvěrového pojištění se řídí zvyklostmi OECD, Bernskou unií a pravidly Evropské unie. Přičemž základním pilířem je Ujednání o mezinárodních pravidlech pro oficiálně podporované vývozní úvěry neboli Konsensus OECD, který se vztahuje na veškerou státem nebo v zastoupení státu poskytovanou podporu vývozu zboží a služeb se lhůtou splatnosti alespoň dva roky a řeší minimální výši akontace, maximální dobu splatnosti poskytnutého úvěru a minimální úrokovou a pojistnou sazba poskytnutého úvěru. Konsensus usiluje o podněcování konkurence mezi vývozci ze zemí OECD, která bude založena na kvalitě a ceně vyváženého zboží a služeb, nikoliv na základě nejvýhodnějších úředně podporovaných podmínkách. Dalším cílem bylo charakterizovat státní podporu pojišťování a financování vývozu v ČR, protože po zrušení centrálně plánovaného systému ekonomiky, kdy existoval státní monopol zahraničního obchodu, došlo k liberalizaci zahraničního obchodu a každý výrobce mohl sám provádět zahraničně obchodní činnost. Komerční pojišťovny historicky nerady pojišťovaly politická rizika exportních úvěrů s ohledem na možnou realizaci rizik exportních úvěrů. Od roku 1992 začala poskytovat pojištění se státní podporou výhradně Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. a od roku 1995 začala pak Česká exportní banka, a.s. provozovat zvýhodněné financování neboli financování vývozu se státní podporou. Klíčový význam v rámci úvěrového pojištění má především úvěrové pojištění se státní podporou, neboť podpora vývozu má pozitivní dopad na hrubý národní produkt a platební bilanci státu. V případě, že se exportní úvěrová agentura zaručí za závazky vývozce, zvýší tím jeho naděje na získání zakázky. 72

86 Velikou podporou pro vývozce je právě oblast vývozního úvěrového pojištění se státní podporou, proto bylo důležitým úkolem vymezit hlavní principy a postupy pojišťování a financování vývozu se státní podporou. V ČR je pojišťování vývozu se státní podporou upraveno nejen zákonem o pojišťovnictví, ale hlavně speciálním zákonem pro tento druh pojištění, a tím je zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Jedním z nejdůležitějších ustanovení zákona, zejména pro vývozce a komerční banky je, že stát ručí za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik vůči klientům a za závazky exportní banky za splacení úvěrů získaných touto bankou ke zvýhodněnému financování. Státní podpora u úvěrů ČEB se projevuje především v nižších úrokových nákladech pro příjemce úvěru, kdy u krátkodobého financování používá ČEB minimální ziskovou marži a u dlouhodobého financování jsou úvěry ČEB poskytovány za výhodnou sazbu CIRR stanovenou dle Konsensu OECD pro státem podporované vývozy. Státní podpora EGAP se vyznačuje tím, že EGAP může pojišťovat rizika, která žádná jiná komerční pojišťovna nebude ochotna pojistit, protože na ně nenajde na trhu zajištění. EGAP tato tržně nezajistitelná rizika může pojišťovat, protože má záruku státu. Tato státní záruka znamená, že v případě poklesu pojistných fondů a technických rezerv pojišťovny, přebere nevypořádané závazky EGAP, které plynou z uzavřených pojistných smluv, právě stát. A díky této státní záruce mají pro komerční banky pak tyto úvěry nízké riziko a proto jsou banky ochotnější půjčovat úvěry zajištěné EGAP a vývozci potom mají lepší přístup k finančním zdrojům. Zaměřit se na činnost státních institucí - úvěrového pojišťování EGAP, financování ČEB a činnosti CzechTrade. Zde je třeba zmínit, že EGAP, jakožto jeden z mezinárodně uznávaných nástrojů státní podpory exportu, nemá primárně za cíl vytváření zisku (jeho činnost má být pouze v dlouhodobém časovém horizontu vyrovnaná), ale především svými pojistnými sazbami a poskytováním dalších vhodných podmínek podporovat konkurenceschopnost českých vývozců. Na stejném principu je založeno i fungování ČEB. Obě instituce však ve své činnosti musí plně respektovat všechna mezinárodně přijatá pravidla pro takto státem podporované vývozy. Agentura CzechTrade pak nabízí exportérům informační a asistenční služby, které zajišťují profesionálové v České republice a hlavně v zahraničních kancelářích. Analyzovat obchodní činnost a výsledky EGAP, kdy z hospodářských výsledků EGAP, kterým se věnovala třetí kapitola této diplomové práce, je patrné, že se tato pojišťovna snaží plnit svoji základní roli, kterou je podpora českého exportu prostřednictvím poskytování pojištění se státní podporou. Přičemž zkoumanými ukazateli byly přehled předepsaného hrubého pojistného, objem nově pojištěných úvěrů, vyplacená pojistná plnění, počet vymožených pohledávek, zábranná činnost společnosti, hodnota podpořeného vývozu, struktura vývozu dle zemí, pojistná angažovanost a pojistná kapacita, pojistné fondy a rezervy, vč. vyrovnávací rezervy. Smyslem činnosti EGAP není jen bezprostřední efekt měřitelný ročními výsledky, ale i efekt mnohem dlouhodobější, totiž podpora českých vývozců při exportu především mimo země EU. Proto je EGAP jedním z hlavních nástrojů státní politiky podpory vývozu a má tak nezastupitelnou roli především v teritoriální diverzifikaci českého vývozu. Tato podpora se kromě samostatného růstu českého exportu zpětně vrací, a to v podobě motivací a impulsů pro tuzemskou výrobu a následně i podporu zaměstnanosti v ČR. Prozkoumání systému pojištění krátkodobých pohledávek proti komerčním rizikům, kdy mimo rizik teritoriálních, proti kterým existuje úvěrové pojištění se státní podporou, jsou druhou skupinou rizika komerční, která jsou spojená s otázkou volby odběratele. Vývozní komerční úvěrové pojištění má pro vývozce také značný význam, neboť úvěrové pojišťovny napomáhají svojí činností k prevenci před vznikem platební neschopnosti nebo platební nevůle, monitorují existující odběratele, poskytnout odškodnění v případě neplacení a také pomáhají s vymáháním pohledávek. Pravidla pro poskytování krátkodobého komerčního pojištění jsou dána podmínkami tržního prostředí, kde dochází ke krytí tržně zajistitelných rizik. Toto pojištění funguje na komerční bázi a existuje pro něj rozsáhlý pojistný i zajistný trh. 73

87 Specifikovat systém podpory exportu v ČR, zde je potřeba nejprve uvést, že systém podpory exportu v ČR je upraven od počátku 90. let, avšak nikoliv programovým ustanovením institucí s proexportním zaměřením činností. Jako systém se podpora exportu začala utvářet až od na konci 90. let. Při tvorbě nabídky služeb ze strany státu byla vzata v potaz poptávka po službách ze strany českých exportérů a nabídky služeb západních zemí EU. Systém podpory exportu lze rozdělit na podporu přímou, která zahrnuje finanční a pojišťovací služby zajišťované ČEB a EGAP, a podporu nepřímou, tedy nefinanční, která se soustředí na informační, poradenské a vzdělávací služby exportérům prostřednictvím agentury CzechTrade. Seznámit se s exportní strategií České republiky, kdy v této práce byla zkoumána Exportní strategie České republiky pro období , která definovala především vize, hlavní cíle a klíčové projekty státní proexportní politiky ČR a ambicí tohoto materiálu pak bylo přispět k dalšímu růstu českého vývozu, a tím k dosažení vysokého tempa zvyšování HDP, k růstu zaměstnanosti a makroekonomické rovnováhy. Následně se diplomová práce zabývala Exportní strategií České republiky pro období , která se zaměřuje nejen na činnosti a postupy, jenž mají přímý vztah k exportu, ale i na další související politiky státu, aby tak využila synergie, která plyny z činností veřejných institucí k podpoře a rozvoji českého exportu. Základním přínosem této diplomové práce je rozšíření poznatků o problematice státní podpory vývozu, kdy díky této práce je možné zjistit, že jednou z nejvýznamnějších forem podpory vývozu ze strany státu je pojištění nabízené EGAP a následně financování úvěrů od ČEB. Význam činnosti EGAP byl podložen obchodními výsledky, protože byl proveden průzkum obchodní činnosti EGAP v horizontu patnácti let z pohledu několika typů ukazatelů. Pojištění nejen chrání před problémy s nedobytnými pohledávkami, ale zároveň zjednodušuje a usnadňuje přístup k úvěrům a dalším bankovním instrumentům, protože pojištění se státní podporou od EGAP je pro banky tou nejvyšší zárukou, že se jim půjčené peníze vrátí. Neméně důležité je i komerční pojištění vývozu, kdy vlastní přínos na zkoumané problematice podpory exportu je deklarován komparací tržních podílů jednotlivých pojišťoven nabízející toto pojištění. Za další pozitivum této práce je možné brát i ucelený přehled z oblastí, které s vývozy souvisí, jako na příklad chronologický přehled legislativních změn, rozebrání anglického Konsensu OECD a jeho hlavních principů, praktický průzkum použití metody CRAM, která slouží k rizikovému hodnocení jednotlivých zemí, nebo také popis a rozbor jednotlivých produktů a služeb od EGAP, ČEB a CzechTrade a konečně přiblížení exportní strategie ČR. Úvěrové pojištění v České republice procházelo od 90. let řadou velkých změn, které byly odezvou na měnící se charakter průmyslu a obchodu. Jak již bylo zmíněno v této diplomové práci na vývoji českého trhu vývozního pojištění lze pozorovat dopady globální konsolidace, neboť český trh v podstatě kopíruje trh světový. Zahraniční obchod bude stále sílit, a proto se dá do budoucna předpokládat, že poroste i zájem o vývozní úvěrové pojištění, neboť toto pojištění významně snižuje riziko toho, že by vývozce nedostal za své poskytnuté zboží a služby zaplaceno. Na závěr je důležité uvést, že v podmínkách globalizace a rostoucí konkurence má úvěrové pojištění podstatný význam, neboť je důležitou podmínkou pro to, aby vývozci uplatnili své zboží a služby na zahraničních trzích, a stává se tak hlavním nástrojem podpory exportu v ČR. 74

88 LITERATURA Knižní publikace BENEŠ, V. a kol. Zahraniční obchod. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN BÖHM, A. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie. Vybrané aspekty. 1. vyd. Praha: Aspi Publishing, ISBN BÖHM, A. Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Příbram: Professional Publishing, ISBN BÖHM, A., JANATKA, F. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN CIPRA, T. Pojistná matematika - teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Ekopress, ISBN DAŇHEL, J. a kol., Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, ISBN DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, ISBN X. JANATKA, F. Organizace a řízení obchodu. 1. vyd. Praha: VŠEM, ISBN JANATKA, F. a kol. Komerční rizika v zahraničním obchodu a ochrana proti nim. 1. vyd. Praha: ASPI, ISBN JANATKA, F. a kol. Obchodní operace ve vývozu a dovozu, 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, ISBN JANATKA, F. a kol. Rizika v komerční praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., REBUFFAT, M. a kol. Mezinárodní obchodní operace. 2. přepr. vyd. Praha: HZ, ISBN MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SATO, A. a kol. Mezinárodní obchodní operace. 3. přepr. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN MACHKOVÁ, H., SATO, A., ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchod a marketing. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN SŮVOVÁ, H. a kol. Specializované bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, ISBN ŠIMÍKOVÁ, I. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, ISBN ŠTĚPAN, K., JANATKA F., PRŮŠA P. Organizace a technika zahraničního obchodu, 1. vyd. Praha: SPN, ISBN Tiskové publikace a zprávy Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatření, která je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. JANDA, K.: Instituce státní úvěrové podpory v České republice. IES Working Paper 20/2007. Praha: Karlova univerzita, IES FSV. MEJSTŘÍK, M. a kol.: Koncepce ekonomické dimenze zahraniční politiky České republiky (podkladový materiál). IES Occasional Paper 2/2001. Praha: Karlova univerzita, IES FSV. MPO: Akční plán pro export a internacionalizaci.

89 MPO: Exportní strategie České republiky pro období MPO: Exportní strategie České republiky pro období OECD: Arrangement on officially supported export credits 15. January TAD/PG(2015)1. OECD: The Export Credits Arrangement Sdělení Komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES a o uplatňování článků 92 a 93 Smlouvy na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (97/C 281/03). Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 SFEU na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů. Swiss Re - Sigma No.7/2000: Trade credit Insurance: globalisation and the e-business are the key opportunities. Swiss Re - Sigma No.6/2006: Credit insurance and surety: solidifying commitments. Swiss Re - October 2014: Trade credit insurance & surety: taking stock after the financial crisis. Výroční zprávy a účetní výkazy Účetní výkazy k 31. prosinci 2012 a Coface Czech Insurance Service s.r.o. Výroční zprávy - Česká exportní banka, a.s., 2013 a Výroční zprávy - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a Výroční zprávy - KUPEG, úvěrová pojišťovna, a.s., 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a Výroční zprávy - Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s., 2005, 2006, 2007 a Zpráva auditora a účetní závěrka k 31. prosinci 2010, 2011, 2012 a 2013 Euler Hermes Europe SA, organizační složka. Zpráva nezávislého auditora k 31. prosinci 2010, 2011, 20012, 2013 a 2014 Atradius Credit Insurance N.V., organizační složka. Zákony a vyhlášky Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 404/2009 Sb., kterou se prování některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/19993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění předpisů: č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb., č. 282/2002 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 23/2006 Sb., č. 293/2009 Sb., č. 230/2013 Sb. Zákon č. 543/2005 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2006; Zákon č. 622/2006 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2007; Zákon č. 360/2007 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2008; Zákon č. 475/2008 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2009; Zákon č. 487/2009 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2010; Zákon č. 433/2010 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2011; Zákon č. 455/2011 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012; Zákon č. 504/2012 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013;

90 Zákon č. 475/2013 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 a o změně zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu na rok 2013; Zákon č. 345/2014 Sb. - Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok Internetové adresy Atradius [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Atradius Credit Insurance [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Berne Union [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Coface Czech Credit Insurance Services [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Coface Group [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Česká exportní banka [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Euler Hermes Services Česká republika [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Euler Hermes Group [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Exportní garanční a pojišťovací společnost [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Komerční úvěrová pojišťovna EGAP [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Veřejný rejstřík a sbírka listin [online] [cit ]. Dostupný z WWW: OECD [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Sinosure [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Swiss Re [online] [cit ]. Dostupný z WWW:

91 Přílohy Příloha č. 1 Přehled členů Bernské unie Příloha č. 2 Přehled členů Pražského klubu Příloha č. 3 Přehled členů OECD Příloha č. 4 Přehled nabízených služeb CzechTrade Příloha č. 5 Riziková klasifikace zemí dle Konsensu OECD Příloha č. 6 Seznam citlivých oblastí

92 Příloha č. 1 Přehled členů Bernské unie STÁT Úvěrová pojišťovna Austrálie EFIC = The Export Finance & Insurance Corporation Belgie CREDENDO GROUP Belgium Bermudy HISCOX = Bermuda Hiscox Political Risk SOVEREIGN = Sovereign Risk Insurance Ltd. Brazílie ABGF Brazil Česká republika EGAP = Export Guarantee & Insurance Corporation Čína SINOSURE = China Export & Credit Insurance Corporation Dánsko EKF= Eksport Kredit Fonde Finsko FINNVERA = Finnvera Plc Francie COFACE = Compagnie Française d'assurance pour le Commerce Exterieur Hong Kong HKEC = Hong Kong Export Credit Insurance Corporation Indie ECGC = Export Credit Guarantee Corporation of India Ltd. Indonésie ASEI = Asuransi Asei Indonesia Itálie SACE = Servizi Assicurativi del Credito all'esportazione Izrael ASHRA = Israel Export Insurance Corp Ltd. Jamajka EXIM J= National Export-Import Bank of Jamaica Limited Japonsko NEXI = Nippon Export and Investment Insurance JAR ECIC SA = Export Credit Insurance Corporation of South Africa Ltd. Kanada EDC = Export Development Canada Korea K SURE Korea = Korea Trade Insurance Corporation Lucembursko ODL = Lucembuourg Export Credit Agency Maďarsko EXIM HUNGARY = Hungarian Export Credit Insurance Plc. Malajsie MEXIM = Export-Import Bank of Malaysia Berhad Mexiko BANCOMEXT = Banco Nacional de Comercio Exterior S.N.C. Německo EH GERMANY = Euler Hermes Deutschland AG PWC = PricewaterhouseCoopers AG Nizozemí ATRADIUS = The Netherlands Atradius NV Norsko GIEK = Garanti-Instituttet for Eksportkreditt Polsko KUKE = Export Credit Insurance Corporation joint Stock Company Portugalsko COSEC = Companhia de Seguro de Créditos, S.A. Rakousko OeKB = Oesterreichische Kontrollbank AG Singapur ECICS = ECICS Limited Slovensko EXIMBANKA SR = Export-Import Bank od the Slovak Rebublic Slovinsko SID = Slovenia Export Corporation Inc. Srí Lanka SLECIC = Sri Lanka Export Credit Insurance Corporation Španělsko CESCE = Compania Espanola de Seguros de Credito a la Exportacion Švédsko EKN = Exportkreditnämnden Švýcarsko SERV = Swiss Export Risk Insurance UK UK EXPORT FINANCE = Export Credi Guaranee Department XL = XL Insurance Company SE AIG = American International Group, Inc. FCIA = Management Company Inc, USA OPIC = Overseas Private Investment Corporation, US EXIMBANK = Export-Import Bank of the United States, ZURICH = Zurich Surety, Credit & Political Risk Tchajwan TEBC = Taipei Export-Import Bank of China Thajsko THAI EXIMBANK = Export-Import Bank of Thailand Turecko TURK EXIMBANK = Export Credit Bank of Turkey africké země ATI - African Trade Insurance Agency islámské země ICIEC = Islamic Corp for the Insurance of Investment & Export Credit země Světové banky MIGA = Multilateral Investment Guarantee Agency, World Bank Group Zdroj: Vlastní zpracování

93 Příloha č. 2 Přehled členů Pražského klubu STÁT Úvěrová pojišťovna Arménie EIAA = Export Insurance Agency of Armenia Bělorusko EXIMGARANT - Export-Import Insurance Company of the Republic of Belarus Bosna a Hercegovina IGA - Investment Guarantee Agency, Bosnia and Herzegovina Botswana BECI - Export Credit Insurance and Guarantee Company Bulharsko BAEZ- Bulgarian Export Insurance Agency Česká republika EGAP = Export Guarantee & Insurance Corporation * Egypt ECGE E = Export Credit Guarantee Company of Egypt Estonsko KREDEX = Credit & Export Guarantee Fund, Estonia Chorvatsko HBOR - Croatian Bank for Reconstruction & Development Indonésie LPEI = Indonesia Eximbank * Irán EGFI = Export Guarantee Fund of Iran JAR ECIC SA - Export Credit Insurance Corporation of South Africa Ltd. * Jordánsko JLGC - Jordan Loan Guarantee Corp. Ltd. Katar TASDEER Qatar Export Development Agency Kazachstán KAZEXPORTGARANT = KazExportGarant Export Credit Insurance Corporation Libanon LCI = Lebanese Credit Insurer Litva LGA = Latvian Guarantee Agency Omán ECGA O - Export Credit Guarantee Agency of Oman Polsko KUKE - Export Credit Insurance Corporation * Maďarsko EXIM HUNGARY Hungarian Export Credit Insurance Plc. * Makedonie MBDP - Macedonian Bank for Development Promotion Nový Zéland NZECO = The New Zealand Export Credit Office Rumunsko EXIM R Eximbank of Romania Rusko EXIAR = Export Insurance Agency of Russia SAE ECIE = Export Credit Insurance Co. of ECIO Greece ECIO the Emirates Saudská Arábie SEP - The Saudi Export Program Slovensko EXIMBANKA SR Export-Import Bank of the Slovak Republic * Slovinsko SID = Slovenia Export Corporation Inc. * Srbsko AOFI = Export Credit and Insurance Agency of the Republic of Serbia Súdán NAIFE = National Agency for Insurance & Finance of Exports of Sudan Thajsko THAI EXIMBANK = Export-Import Bank of Thailand * Ukrajina UKREXIMBANK = Joint Stock Company the State Export-Import Bank of Ukraine Uzbekistán UZBEKINVEST = Uzbekinvest National Export-Import Insurance Company africké země ATI - African Trade Insurance Agency * arabské země DHAMAN = The Arab Investmenst & Export Credit Guarantee Corporation * islámské země ICIEC - Islamic Corporation for the Insurance of Investment & Export Credit * Zdroj: Vlastní zpracování. 28 ) 28) Úvěrové agentury označené symbolem * jsou současně členy Bernské unie.

94 Příloha č. 3 Přehled členů OECD Členská země OECD Země s vysokým příjmem Kategorizace podle teritoriální rizika Členské státy EU Belgie Ano 0 Česká republika Ano 0 Dánsko Ano 0 Estonsko Ano 0 Finsko Ano 0 Francie Ano 0 Itálie Ano 0 Lucembursko Ano 0 Maďarsko Ne 4 Německo Ano 0 Nizozemí Ano 0 Polsko Ano 0 Portugalsko Ano 0 Rakousko Ano 0 Řecko Ano 0 Slovensko Ano 0 Slovinsko Ne 0 Spojené království Ano 0 Španělsko Ano 0 Švédsko Ano 0 Austrálie Ano 0 Chile Ano 0 Island Ano 0 Irsko Ano 0 Izrael Ano 0 Japonsko Ano 0 Korea Ano 0 Kanada Ano 0 Mexiko Ne 3 Norsko Ano 0 Nový Zéland Ano 0 Švýcarsko Ano 0 Turecko Ne 4 USA Ano 0 Zdroj: a xcred/cre-crc-current-english.pdf. Vlastní zpracování. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD 29 ) je mezivládní organizace ekonomicky nejrozvinutějších států na světě. V současné době ji tvoří 34 členských států (viz tabulka výše) a dále úzce spolupracuje s ekonomikami jako je např. Čína, Indie, Brazílie. 29 Zkratka OECD je z angl. Organisation for Economic Cooperation and Development.

95 Příloha č. 4 Přehled nabízených služeb CzechTrade Zdroj: