Pancířníci (Acari: Oribatida) NPR Stužica,
|
|
- Robert Slavík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Folia faunistica Slovaca, 2008, 13 (5): Pancířníci (Acari: Oribatida) NPR Stužica, Bukovské vrchy, východní Slovensko Josef Starý Biologické centrum Akademie věd České republiky v. v. i., Ústav půdní biologie, Na sádkách 7, CZ , České Budějovice, Česká republika Starý J, 2008: Oribatid mites (Acari: Oribatida) of the National Reserve Stužica, Bukovské vrchy Mts, Eastern Slovakia. Folia faunistica Slovaca, 13 (5): Abstract: The oribatid mite communities composition of Nature Reserve Stužica, Bukovské vrchy Mts, Eastern Slovakia was studied. Altogether 82 oribatid species belong to 54 genera and 29 families were found in material from 25 soil samples. The record of species Verachthonius laticeps (Strenzke, 1951) was new for the fauna of Slovakia and altogether 8 oribatid species were found in the NP Poloniny for the first time. Total number of oribatid species recorded from territory of Slovakia reaches 573 species. Rare species and important record from faunal point of view were discussed and characterized. Oribatid communities with different species composition were found in habitats like beech litter, mosses on trees and boulders and in decaying wood of stumps. In total 56 oribatid species were found in beech litter, 28 species in decaying wood and 41 species in mosses on trees and boulders. PCA ordination analysis shown faunal similarities between oribatid mite communities living in important old beech forests in Eastern and Western Carpathians as well as the Czech Massive. Key words: Faunistics, Bukovské vrchy, Poloniny, Eastern Slovakia, beech forest, Stužica, soil oribatid mites. ÚVOD Bukovské vrchy, jak již samotný název pohoří napovídá, jsou porostlé především různými typy karpatských bučin s často dobře zachovalými zbytky původních bukových lesů pralesovitého charakteru. V NPR Stužica, ležícím v severovýchodním cípu Slovenska na hranici s Polskem a Ukrajinou, je zachován významný komplex bukojedlového pralesa s výrazně ekologicky diferencovanými fytocenózami východokarpatských lesů flyšového horského pásma. Bukové porosty se vyznačují všemi charakteristickými rysy a vývojovými fázemi pralesa. Z území NP Poloniny je dosud známo 155 druhů pancířníků. První studuje pancířníky ve sledované oblasti Kunst (1968). Na celkem 3 lokalitách (Stužica, Nová Sedlica Beskyd, Ulič) zjistil 14 druhů pancířníků. Starý (2006a) uvádí z mladého bukového lesa poblíž obce Runina 81 druhů pancířníků. Starý (in press) uvádí celkem 66 druhů pancířníků z PR Borošučiny, reprezentující fragment pralesovité bučiny vnitřní části Bukovských vrchů. Celkem 52 druhů bylo zjištěno v půdách a mechových polštářích v PR Bahno reprezentující v oblasti vzácné přechodové vrchoviště. Výrazně odlišná fauna pancířníků byla zjištěna v PR Gazdoráň tvořené xerotermními lučními fytocenózami na flyši. Celkem zde bylo zjištěno 40 druhů pancířníků, mnohé z nich byly xerofilní a heliofilní preferující stanoviště bez stromového patra a listového opadu. Nejvyšší partie NP Poloniny na pohraničním hřebeni s Polskem s izolovanými plochami bezlesí a fragmenty horského lesa s nízkým porostem buku lesního na horní hranici svého rozšíření byly studovány v PR Plaše kde bylo zjištěno 32 druhů a v NPR Jarabá skala, kde bylo zjištěno celkem 65 druhů pancířníků. Fauna pancířníků nejvýznamnějšího chráněného území v národním parku NPR Stužica byla studována dosud jen fragmentárně. Kunst (1968) zjistil výskyt druhu Oribella pectinata v zemním hnízdě myšice Apodemus flavicolis. V mechových náros- Faunima, Bratislava,
2 tech na balvanech byl zjištěn druh Oribatella berlesei. Zbývajících 8 druhů bylo zjištěno v bukovém opadu pralesa v různé nadmořské výšce. MATERIáL A METoDY Vzorky byly transportovány do laboratoře kde byli půdní roztoči a další zástupci mesoedafomu extrahováni v modifikovaných fototermoeklektorech typu Berlese-Tullgren po dobu 5 dnů při teplotě 35 C. Pancířníci byli projasněni v přechodných mikroskopických preparátech v 80% kyselině mléčné a determinováni do druhu a poté převedeni do glycerolu. Dokladový materiál je uložen ve sbírce půdních roztočů v ÚPB AVČR v Českých Budějovicích. Pro analýzu podobnosti druhového složení pancířníků jednotlivých odebraných vzorků a společenstev pancířníků různých biocenóz a biochorů studované lokality a pro zhodnocení jejich heterogenity byla použita PCA ordinační analýza (Principal coordinates analysis) na základě Sörensenova indexu druhové podobnosti (SYN TAX 5.02, Podani (1994)). Charakteristika zkoumané lokality a seznam odebraných vzorků NPR Stužica o ploše 761 ha, chráněná od roku 1964, leží v kotlině Stužické rieky otevřené východním směrem, 6 km severně od obce Nová Sedlica. Vegetaci tvoří komplex přirozených bučin a jedlobučin pralesovitého charakteru se strukturou lesa ve všech stadiích vývoje. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) s vtroušeným smrkem ztepilým (Picea abies). V bylinném patře se vyskytují např. Dentaria bulbifera, Dentaria glandulosa, Mercurialis perennis, Lunaria rediviva, Homogyne alpina, Cicerbita alpina, Adenostyles alliariae aj. (Maršálková Němejcová & Mihálik 1977). Odběrový termín: , leg. J. Starý, [6901]. 1. Severní svah, nadmořská výška 790 m, jedlobukový prales, poblíž velké jedle bělokoré (Abies alba), vzorek mechového nárostu z paty jedle bělokoré (Abies alba); 2. Poblíž Stužické rieky, bukojedlový prales, nadmořská výška, 650 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba); 3. Severní svah, nadmořská výška 790 m, jedlobukový prales, vzorek hnědého trouchu padlého kmene buku lesního (Fagus sylvatica); 4. Koryto Stužické rieky, nadmořská výška, 650 m, jedlo-bukový prales, vzorek mokrého opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 5. Polovina severního svahu, nadmořská výška 730 m, jedlobukový prales, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 6. Koryto Stužické rieky, nadmořská výška 650 m,- vzorek mechu z balvanu v korytě řeky; 7. Mýtina v jedlobukovém pralese porostlá brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), nadmořská výška 760 m, vzorek opadu a rhizosféru brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus); 8. Severní svah, nadmořská výška 790 m, jedlobukový prales, vzorek mechu z balvanu; 9. Okraj mýtiny, porost buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba), nadmořská výška 760 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba); 10. Koryto Stužické rieky, nadmořská výška 650 m, jedlobukový prales, vzorek mechového polštáře na břehy řeky; 11. Severní svah poblíž velké jedle bělokoré (Abies alba), nadmořská výška 790 m, jedlobukový prales, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 12. Severní svah, nadmořská výška 740 m, jedlobukový prales, vzorek houby rostoucích na padlém kmeni buku lesního (Fagus sylvatica); 13. Poblíž koryta Stužické rieky, nadmořská výška 650 m, bukový les s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus); 14. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales, nadmořská výška 800 m, vzorek červenohnědého trouchu padlého kmene jedle bělokoré (Abies alba); 15. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales s porostem šťavelu kyselého (Oxalis acetosella), nadmořská výška 800 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 16. Vrchol Kremeňce, nadmořská výška 1207 m, nízký bukový les, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 17. Vrchol Kremeňce, nadmořská výška 1207 m, porost kapradin na vykácené hraniční stezce, vzorek opadu a rhizosféry kapradin; 18. Vrchol Kremeňce, nadmořská výška 1207 m, porost kapradin na vykácené hraniční stezce, vzorek opadu a rhizosféry kapradin; 19. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales, nadmořská výška 850 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 20. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales, nadmořská výška 950 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 21. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales, nadmořská výška 950 m, vzorek mechového nárostu na padlém kmeni buku lesního (Fagus sylvatica); 22. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales, nadmořská výška 930 m, vzorek mechového nárostu na padlém kmeni buku. Odběrový termín: ; 24
3 23. Temný vršok, okraj bukojedlového pralesa u vstupu do rezervace, nadmořská výška 820 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica); 24. Temný vršok, okraj bukojedlového pralesa u vstupu do rezervace, nadmořská výška 820 m, vzorek kůry a mechu z padlého kmene buku lesního (Fagus sylvatica); 25. Jižní svah při turistické cestě na Kremeněc, jedlobukový prales, nadmořská výška 910 m, vzorek opadu buku lesního (Fagus sylvatica). VÝSLEDKY Seznam nalezených druhů pancířníků Celkem bylo nalezeno v NPR Stužica 82 druhů pancířníků patřících do 29 čeledí a 54 rodů a podrodů. Pro taxonomický přehled nalezených druhů byl použit systém pancířníků uvedený v seznamu druhů Slovenska (Starý 2006b). Čísla uvedená za jednotlivými druhy souhlasí s čísly vzorků uvedenými v seznamu odebraných vzorků. Druhy označené * jsou nové pro faunu pancířníků Slovenska, druhy označené ** jsou nové pro faunu Bukovských vrchů. Celkem 8 druhů pancířníků bylo poprvé zjištěno na území NP Poloniny, nález druhu Verachthonius laticeps (Strenzke, 1951) je nový pro faunu Slovenska. Celkový počet druhů pancířníků fauny Slovenska dosáhl 573. Brachychthoniidae Brachychochthonius zelawaiensis (Sellnick, 1928): 9, 25 ** Brachychthonius pius Moritz, 1976: 17, 19 Liochthonius alpestris (Forsslund, 1958): 8, 17, 20 ** Liochthonius lapponicus (Trägårdh, 1910): 24 * Verachthonius laticeps (Strenzke, 1951): 17 Phthiracaridae Atropacarus (Atropacarus) striculus (C. L. Koch, 1836): 2, 11, 15, 16, 23 Phthiracarus crinitus (C. L. Koch, 1841): 4, 5, 8, 9, 20 Euphthiracaridae Euphthiracarus cribrarius (Berlese, 1904): 3, 24, 25 Euphthiracarus monodactylus (Willmann, 1919): 9, 25 Oribotritiidae ** Mesotritia piffli Märkell, 1964: 25 Camisiidae Platynothrus peltifer (C. L. Koch, 1839): 13 Malaconothridae Trimalaconothrus glaber (Michael, 1888): 4 Nanhermanniidae ** Nanhermannia coronata Berlese, 1913: 1 Damaeidae Belba pseudocorynopus Märkell et Meyer, 1960: 25 Metabelba pulverosa Strenzke, 1953: 2, 9, 8, 9, 13, 19, 20, 23, 25 Metabelba rhodendorfi Bulanova Zachvatkina, 1965: 2 Cepheidae Cepheus cepheiformis (Nicolet, 1855): 24 Cepheus dentatus (Michael, 1888): 23 Eremaeidae Eremaeus hepaticus C. L. Koch, 1836: 2, 13, 15 Eueremaeus oblongus (C. L. Koch, 1836): 21 Eueremaeus silvestris Forsslund, 1956: 6 Liacaridae **Adoristes ovatus (C. L. Koch, 1839): 9, 15, 25 Liacarus coracinus (C. L. Koch, 1841): 1, 23 Liacarus sp. 1: 23, Liacarus subterraneus (C. L. Koch, 1841): 20 Ceratoppiidae Ceratoppia quadridentata (Haller, 1882): 5, 15, 20, 23, 25 Carabodidae Carabodes areolatus Berlese, 1916: 3, 8, 16, 24 Carabodes femoralis (Nicolet, 1855): 24 Carabodes labyrinthicus (Michael, 1879): 1, 2, 6, 9, 23, 24, 25 Carabodes marginatus (Michael, 1884): 1, 18, 25 Carabodes rugosior Berlese, 1916: 9, 12, 18, 24, 25 Carabodes tenuis Forsslund, 1953: 14 Tectocepheidae Tectocepheus minor Berlese, 1903: 10, 15, 20 Tectocepheus sarekensis Trägårdh, 1910: 7, 17, 19 Tectocepheus velatus (Michael, 1880): 1, 6, 7, 9, 10, 17, 20, 23 Oppiidae Berniniella bicarinata (Paoli, 1908): 9, 15, 23 Dissorhina ornata (Oudemans, 1900): 2, 5, 6, 8, 10, 13, 15, 16, 19, 20, 21, 23, 25 Lauroppia falcata (Paoli, 1908): 2, 5, 7, 13, 15, 20, 23, 25 Medioppia subpectinata (Oudemans, 1900): 2, 13, 20, 23 Microppia minus (Paoli, 1908): 15, 21 Moritzoppia unicarinata (Paoli, 1908): 1, 20, 24, 25 Oppiella nova (Oudemans, 1902): 3, 11, 13, 14, 24 Quadroppia paolii Woas, 1986: 8, 10, 17 Quadroppia quadricarinata (Michael, 1885): 2, 8, 13, 15, 23, 25 Ramusella (Ramusella) clavipectinata (Michael, 1885): 21, 24 Suctobelbidae ** Suctobelba aliena Moritz, 1970: 14 Suctobelba regia Moritz, 1970: 6, 8, 13, 18, 25 Suctobelba trigona (Michael, 1888): 6, 8, 9, 10, 13, 17, 18, 19, 20, 25 Suctobelbella forsslundi (Strenzke, 1953): 13, 15 Suctobelbella palustris (Forsslund, 1953): 23 Suctobelbella sarekensis (Forsslund, 1941): 9, 18 Suctobelbella similis (Forsslund, 1941): 13 Suctobelbella subcornigera (Forsslund, 1941): 2, 5, 9, 13, 15, 18, 19, 20, 23, 25 25
4 ** Suctobelbella vera (Moritz, 1964): 22 Autognetidae ** Conchogneta dalecarlica (Forsslund, 1947): 2, 10 Caleremaeidae Caleremaeus monilipes (Michael, 1882): 3, 14 Hydrozetidae Hydrozetes confervae (Schrank, 1781): 14, 21 Oribatulidae Oribatula tibialis (Nicolet, 1855): 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16, 19, 20, 21, 23, 24, 25 Zygoribatula exilis (Nicolet, 1855): 24 Scheloribatidae Hemileilus initialis (Berlese, 1908): 9, 13, 14, 16, 17, 19, 20, 22 Liebstadia longior (Berlese, 1908): 1, 9, 15 Liebstadia willmanni Miko et Weigmann, 1996: 2, 6, Scheloribates laevigatus (C. L. Koch, 1836): 6, 21, 24 Scheloribates latipes (C. L. Koch, 1841): 21 Haplozetidae Transoribates lagenula (Berlese, 1904): 14, 16, 25 Chamobatidae Chamobates borealis (Trägårdh, 1902): 1, 2, 3, 7, 9, 16, 18, 20, 23, 24, 25 Chamobates tricuspidatus Willmann, 1953: 8 Chamobates voigtsi (Oudemans, 1902): 3, 5, 7, 9, 11, 15, 16, 19, 20, 23, 24, 25 Ceratozetidae Fuscozetes setosus (C. L. Koch, 1839): 8, 14, 20, 21, 24 Melanozetes mollicomus (C. L. Koch, 1839): 1, 8, 20, 21, 22, 24, 25 Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855): 1, 9, 21, 24 Mycobatidae Minunthozetes pseudofusiger (Schweizer, 1922): 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25 Phenopelopidae Eupelops plicatus (C. L. Koch, 1836): 16 Oribatellidae Ophidiotrichus connexus (Berlese, 1904): 3, 21 Oribatella sexdentata Berlese, 1916: 21 Achipteriidae Achipteria coleoptrata (Linnaeus, 1758): 2, 5, 9, 10, 13 Achipteria nitens (Nicolet, 1855): 1, 21 Anachipteria deficiens Grandjean, 1932: 14, 21, 23, 24 Parachipteria punctata (Nicolet, 1855): 24 Parachipteria willmanni Hammen, 1952: 1, 6, 7, 8, 18, 21 Galumnidae Acrogalumna longiplumma (Berlese, 1904): 23 Pilogalumna tenuiclavus (Berlese, 1908): 4 Faunisticky významné druhy pancířníků Verachthonius laticeps (Strenzke, 1951) druh s Palearktickým rozšířením, zjištěný v celé Evropě kromě Skandinávie a severního Ruska, na západní a východní Sibiři a v Japonsku. Nevyskytuje se v tundře v severní části Palearktické oblasti a dosud nebyl zjištěn ve střední Asii, Mongolsku a Číně. První nález pro faunu Slovenska. Chybí nálezy druhu z Moravy, v Čechách nalezen dosud na rašeliništi Soos (Kunst & Halašková 1960), v půdách na keltském opidu Závist (Šlégl 1974), v Pětidomí v Labských pískovcích (Mourek 2002) a ve starém bukovém pralese Hojná voda v Novohradských horách (Starý 2005a). Mesotritia piffli Märkell, 1964 druh s disjunktivním areálem rozšíření v Střední Evropě (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Dánsko) a na Dálném východě Ruska v Přímořském kraji. Na Moravě dosud byl druh dosud zjištěn na Velké Javořině v Bílých Karpatech, v Čechách uváděn z Prahy (Čáp 1974), z Obřího dolu v Krkonoších (Kunst 1968) a z šumavských rašelinišť Mrtvý luh a Pěkná (Starý 1988). Třetí nález na území Slovenska, kde byl dosud zjištěn ve vzorku trouchnivějícího dřeva v klimaxové smrčině na Minčolu v Malé Fatře a v trouchu bukového pařezu v Dobročském pralese ve Veporských vrších (Starý 1995). Suctobelbella vera (Moritz, 1964) druh rozšířený v západní části Palearktické oblasti, chybí ve Skandinávii a v severní Evropě vůbec, na východ zasahuje až za pohoří Ural na západní Sibiř. Na Moravě dosud nalezen na lokalitě Kouty v Hrubém Jeseníku (Vaněk 1974), v Čechách zjištěn v bukojedlových pralesích V bažinkách (Starý 1994b) v Krkonoších a v Žofínském pralese v Novohradských horách (Starý 1994a). Druhý nález pro faunu Slovenska odkud dosud druh uvádí Miko (1995) z lokality Janík v Bodvianské pahorkatině. Liochthonius alpestris (Forsslund, 1958) druh rozšířený pravděpodobně v celé Palearktické oblasti, dosud chybí nálezy z Dálného východu Ruska, z Číny a Japonska. Druhý nález pro faunu Slovenska, dosud uváděn pouze z opadu buku z NPR Jarabá skala v Bukovských vrších (Starý in press), na Moravě nalezen dosud v Jelení bučině v Hrubém Jeseníku (Starý 2005b), z Čech uváděn z mnoha lokalit (Starý 2000). Transoribates lagenula (Berlese, 1904) druh rozšířený pravděpodobně v celé Holarktické oblasti, dosud chybí nálezy z Číny, Mongolska a z území USA. Druhý nález pro faunu Slovenska, dosud nalezen pouze v trouchu padlého kmene buku lesního v mladém bukovém lese na lokalitě Hlboký potok v Bukovských vrších (Starý in press). 26
5 Cenologická a faunistická charakteristika sledované lokality Výsledky PCA ordinační analýzy všech odebraných vzorků ukazuje Obr. 1. Můžeme zde odlišit celkem čtyři skupiny, lišící se polohou v ordinačním prostoru, a velikostí plochy, kterou zabírají. Nejvíce vzorků celkem 11 bylo odebráno z opadu reprezentovaném převážně bukovým opadem. Je to habitat, který v NPR Stužica plošně zcela dominuje. Všechny tyto vzorky zaujímají levou horní polovinu ordinačního prostoru označenou jako skupina A. Tato skupina je plošně největší, což souvisí nejen s úrovní druhové heterogenity, ale především s větším počtem odebraných vzorků. Umístění vzorků je poměrně homogenní až na vzorky č. 11 a 16 ukazující afinitu ke skupině B reprezentující vzorky z trouchnivějícího dřeva. Celkem bylo nalezeno v bukovém opadu 56 druhů z nichž následujících 21 druhů bylo nalezeno pouze v tomto biochoru: Acrogalumna longiplumma, Adoristes ovatus, Atropacarus striculus, Belba pseudocorynopus, Berniniella bicarinata, Brachychochthonius zelawaiensis, Cepheus dentatus, Ceratoppia quadridentata, Eremaeus hepaticus, Eupelops plicatus, Euphthiracarus monodactylus, Lauroppia falcata, Liacarus sp. 1, L. subterraneus, Medioppia subpectinata, Mesotritia piffli, Metabelba rhodendorfi, Platynothrus peltifer, Suctobelbella forsslundi, S. palustris, a S. similis. Skupinu B tvoří celkem 4 vzorky odebrané z trouchnivějícího dřeva padlých kmenů stromů. Tato skupina zaujímá pravý horní roh ordinačního prostoru a je dobře separována od skupiny A tj. od vzorků z listového opadu. Poloha vzorku 12 ukazuje afinitu ke skupině C reprezentující mechové nárosty. Celkem bylo nalezeno ve vzorcích z trouchnivějícího dřeva 28 druhů pancířníků, z nichž 8 druhů bylo výlučných pro tento typ biochoru: Caleremaeus monilipes, Cepheus cepheiformis, Carabodes femoralis, C. tenuis, Liochthonius lapponicus, Parachipteria punctata, Suctobelba aliena a Zygoribatula exilis. Přechodem mezi skupinami A a B je skupina C reprezentující celkem 6 vzorků z mechových nárostů na pevném podkladu. Můžeme zde pozorovat poměrně výrazné oddělení mechových nárostů na kmenech stromů (vzorky č. 1, 21 a 22) ukazující silnou afinitu k vzorkům z trouchnivějícího dřeva (skupina B) a vzorků z mechových nárostů na kamenech v korytě Stužické riaky (vzorky 6, 8 a 10) ukazující afinitu k vzorkům z bukového opadu (skupina A). Celkem bylo v mechových nárostech nalezeno 41 druhů pancířníků z nichž 8 druhů bylo výlučných: Achipteria nitens, Eueremaeus oblongus, E. silvestris, Chamobates tricuspidatus, Nanhermannia coronata, Oribatella sexdentata, Scheloribates latipes a Suctobelbella vera. Dále byly ještě odebrány vzorky z rhizosféry kapradin na vykácené stezce na vrcholu Kremeňce (vzorky 17 a 18) a zbylé dva vzorky pocházejí z rhizosféry brusnice borůvky na mýtině (vzorek č. 7) a ze submersního opadu v korytě Stužické rieky (vzorek 4), který se svou extrémní vlhkostí výrazně odlišoval od ostatních vzorků opadu. Většina těchto vzorků zaujímá přechodnou pozici ve středu ordinačního prostoru, bez zjevné afinity k vzorkům z hlavních vzorkovaných habitatů. Obr. 1. PCA ordinační analýza vzorků odebraných v NPR Stužica (čísla vzorků souhlasí s číslováním použitým v seznamu vzorků). 27
6 Bylo provedeno porovnání druhové podobnosti pancířníků různých typů bukových a bukojedlových porostů na území Slovenska a České republiky, kde jsou naše znalosti o druhovém složení společenstev pancířníků na srovnatelné úrovni. Do srovnání byly zahrnuty lokality patřící k východokarpatským bučinám z Bukovských vrchů, NPR Stužica, Hlboký potok, NPR Jarabá skala a PR Borsučiny (Starý in press). Západokarpatské bučiny reprezentují lokality z Moravskoslezských Beskyd NPR Mionší a NPR Salajka (Starý 1993) a z Bílých Karpat, PR Javořina, PR Okrouhlá a PR Sidónie (Starý 2002). Bukové pralesy vysokých Sudet reprezentují lokality Jelení bučina z Hrubého Jeseníku a V bažinkách z Krkonoš (Starý 1994b, 2005b), bukové pralesy Českomoravské vrchoviny reprezentuje NPR Žákova hora, Novohradských hor NPR Žofínský prales a NPP Hojná voda (Starý 1994a, 2005a), Šumavy NPR Boubínský prales, Blanského lesa PR Kleť, PR Malá skála, PR Vysoká Běta, a PR Jaronínská bučina (Starý 2006c) a konečně bučiny Labských pískovců a NP České Švýcarsko reprezentují NPR kaňon Labe, PR Ponova louka a PR Purkratický les. Výsledky ordinační analýzy ukazuje Obr. 2. Nápadná je separace východokarpatských i západokarpatských bučin od bučiny nacházejících se v různých částech Českého masivu. Je patrné také výrazné oddělení východokarpatských (skupina A) i západokarpatských bučin (skupina B) navzájem. Fauna pancířníků studované NPR Stužica má ze všech východokarpatských bučin nejblíže k bučinám v Bílých Karpatech a také faunám pancířníků nejstarších chráněných pralesů v Evropě reprezentovaných Boubínským a Žofínským pralesem. Zajímavé je také poměrně výrazná separace pancířníků z pralesů Moravskoslezských Beskyd. Nejvzdálenější od východokarpatských bučin a tudíž nejméně podobné jsou svým druhovým složením společenstva pancířníku bučin Blanského lesa a také bukového pralesa Hojná voda v Novohradských horách. Výraznou úlohu ovlivňující podobnost druhového složení společenstev pancířníků srovnávaných bučin má kromě geografické vzdálenosti, stáří porostu, typ a složení stromového patra, determinující mikroklimatický a trofický charakter opadu a dalších hlavních habitatů obývaných pancířníků. Souhrn Byl proveden výzkum druhového složení společenstev pancířníků (Acari: Oribatida) všech významných habitatů NRP Stužica v Bukovských vrších na východním Slovensku. Celkem bylo nalezeno v 25 odebraných půdních vzorcích 82 druhů pancířníků patřících do 29 čeledí a 54 rodů a podrodů. Celkem 8 druhů pancířníků bylo poprvé zjištěno na území NP Poloniny, nález druhu Verachthonius laticeps (Strenzke, 1951) je nový pro faunu Slovenska. Celkový počet druhů pancířníků fauny Slovenska dosáhl 573. Vzácné a faunisticky významné druhy byly charakterisovány a byla diskutováno jejich rozšíření a výskyt na Slovensku. PCA ordinační analýzou byla zjištěna druhová podobnost odebraných vzorků. Odlišná společenstva pancířníků žijí v listovém opadu, v trouchnivějícím dřevě pařezů a vývratů a v mechových nárostech na kamenech a kmenech stromů. Celkem bylo zjištěno v listovém opadu 56, v trouchnivějícím dřevě 28 a Obr. 2. PCA ordinační analýza druhového složení pancířníků bukových a jedlobukových pralesů na území České republiky a Slovenska. 28
7 v mechových nárostech 41 druhů pancířníků. Byla zjištěna druhová podobnost mezi nejvýznamnějšími bukovými a bukojedlovými pralesy Východních a Západních Karpat a Českého masivu. PODĚKOVání Autor by chtěl poděkovat Dr. S. Stašiovovi (Zvolen), Dr. K. Tajovskému a doc. Dr. J. Frouzovi (oba České Budějovice) za pomoc při odběru půdních vzorků. Výzkum byl proveden za finační podpory výzkumného záměru ÚPB AVČR, AVOZ Vztahy mezi strukturou a funkcí dekompozičního řetězce v půdě. LITERATÚRA Čáp J, 1974: Pancířníci pražských parků. Diplomová práce, depon in: Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 73 pp. Kunst M & Halašková V, 1960: Uber einige Bodenmilbengruppen aus dem Moorgebiet. Acta Universitatis Carolinnae. Biologia, 15: Kunst M, 1968: Roztoči nadřádu Oribatei ČSSR 1-6 díl. Habilitační práce, depon in: Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 1548 pp. Maršálková-Němejcová M & Mihálik Š, 1977: Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. Academia, Praha, 474 pp. Miko L, 1995: Taxocenózy pancířníků Acarina, Oribatida agroekosystémů Výchoslovenské nížiny a Košické kotliny. Vol Kandidátská disertační práce, depon in: Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 181 pp. Mourek J, 2002: Půdní pancířníci (Acari, Oribatida) primárních borů a porostů introdukované borovice vejmutovky (Pinus strobus) v NP České Švýcarsko. Diplomová práce, depon in: Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 294 pp. Podani J, 1994: Multivariate Analysis in Ecology and Systematics. SPB Academic Publishing, The Hague, 316 pp. Starý J, 1988: Pancířníci (Acari: Oribatida) některých vrchovišť na Šumavě, jižní Čechy Sborník Jihočeského Musea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 28: Starý J, 1993: Pancířníci (Acari: Oribatida) Moravskoslezských Beskyd, Česká republika. Časopis Slezského Muzea, Opava (A), 42: Starý J, 1994a: Pancířníci (Acari: Oribatida) některých lokalit jižních čech a střední Moravy. Sborník Jihočeského Musea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 34: Starý J, 1994b: Pancířníci (Acari: Oribatida) Krkonoš. Opera Corcontica, 31: Starý J, 1995: Pancířníci (Acari: Oribatida) některých lokalit na Slovensku. Entomofauna Carpathica, 7 (1 2): Starý J, 2000: List of oribatid mites (Acari: Oribatida) of the Bohemia, Czech Republic. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 5: Starý J, 2002: Pancířníci (Acari: Oribatida) NPR Javořina, Bílé Karpaty. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 7: Starý J, 2005a: Příspěvek k poznání fauny pancířníků (Acari: Oribatida) NPP Hojná voda, Jižní Čechy. Sborník Jihočeského Musea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 45: Starý J, 2005b: Oribatid mites (Acari: Oribatida) of the Nature Reserve Jelení bučina, Hrubý Jeseník Mts., Czech Republic. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 54: Starý J, 2006a: Příspěvek k poznání fauny pancířníků (Acari: Oribatida) Bukovských vrchů, východní Slovensko. Folia Faunistica Slovaca, 11 (6): Starý J, 2006b: Seznam pancířníků (Acari: Oribatida) Slovenska. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 8: Starý J, 2006c: Pancířníci (Acari: Oribatida) CHKO Blanský les, Jižní Čechy. Sborník Jihočeského Musea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy, 46: Starý J, 2008: Příspěvek k poznání fauny pancířníků (Acari: Oribatida) NP Poloniny, Východní Slovensko. Folia Faunistica Slovaca, 13 (6): Šlégl J, 1974: Pancířníci (Oribatei) lokality Závist. Diplomová práce, depon in: Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 210 pp. Vaněk J, 1974: Oribatid mite (Acarina, Oribatoidea) community changes caused by industrial polutions in spruce forest soils. Questiones Geobiologicae, 14: Doručené (Submitted): Prijaté (Accepted): Vyšlo (Published) online:
Příspěvek k poznání fauny pancířníků (Acari: Oribatida) NP Poloniny, východní Slovensko Josef Starý
Folia faunistica Slovaca, 2008, 13 (6): 31 38 Příspěvek k poznání fauny pancířníků (Acari: Oribatida) NP Poloniny, východní Slovensko Josef Starý Biologické centrum Akademie věd České republiky v. v. i.,
VícePŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ FAUNY PANCÍŘNÍKŮ (ACARI: ORIBATIDA) BUKOVSKÝCH VRCHŮ, VÝCHODNÍ SLOVENSKO
Folia faunistica Slovaca, 2006, 11 (6): 33 38 PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ FAUNY PANCÍŘNÍKŮ (ACARI: ORIBATIDA) BUKOVSKÝCH VRCHŮ, VÝCHODNÍ SLOVENSKO JOSEF STARÝ Ústav půdní biologie Akademie věd České republiky,
VícePancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko, Česká republika
Bohemia centralis, Praha, 31: 249 262, 2011 Pancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko, Česká republika Oribatid mites (Acari: Oribatida) at some sites in the Křivoklátsko Protected
VícePamátné stromy pověřeného úřadu Sokolov
Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer
VíceMonitoring Buxbaumia viridis v Beskydech
Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
VíceIntroduction LADISLAV MIKO
MIKO L. 2013: History of oribatid studies (Acarina, Oribatida) in the Krkonoše National Park (the Giant Mountains, Czech Republic), with a revised checklist of all known species of the Giant Mountains.
VíceSoubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice
Soubor map: Historické a současné rozšíření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) tribu Carabini v České republice Obsah: Carabini Soubor map rozšíření druhu Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784)
VíceSyntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceA.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
VíceMonitoring evropsky významného druhu
Monitoring evropsky významného druhu Buxbaumia viridis (Moug. ex Lam. & DC.) Brid. ex Moug. & Nestl. na 11 vybraných lokalitách v CHKO Jeseníky v roce 2010 2010 Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování
VíceVýsledky faunistického průzkumu brouků (Coleoptera) na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko (Česká republika)
Elateridarium 4 (Supplementum): 1-253, 2.2.2010 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Výsledky faunistického průzkumu brouků (Coleoptera) na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické
VíceNatura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz
Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky
VícePancířníci (Acari: Oribatida) hlavních biotopů na Sněžce, Krkonoše
STARÝ J. 2005: Pancířníci (Acari: Oribatida) hlavních biotopů na Sněžce, Krkonoše. Opera Corcontica, 42: 79 89. Pancířníci (Acari: Oribatida) hlavních biotopů na Sněžce, Krkonoše Oribatid Mites (Acari:
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceNové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky
Elateridarium 3: 35-40, 21.5.2009 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Nové údaje o rozšíření tří druhů čeledi Throscidae (Coleoptera: Elateroidea) na území České a Slovenské republiky
VíceChráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace
Chráněná území v CHKO Beskydy Co skrývají lesní památky a rezervace Většina přírodních rezervací a památek v Beskydech chrání lesy, z celkového počtu 53 je jich 42 alespoň částečně lesních. Mnohé lesní
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceVY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012
Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno
VíceNové lokality šikouška zeleného v roce 2013
Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické
VícePancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit horských lesů na Šumavě
Pancířníci (Acari: Oribatida) vybraných lokalit horských lesů na Šumavě Josef Starý 1), Karel Matějka 2) 1) Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
VíceKatalog sadebního materiálu lesních dřevin
VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska
VíceREGIONÁLNĚ FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Fytogeografická oblast: termofytikum (Thermophyticum) Fytogeografický obvod: České termofytikum (Thermobohemicum) 1. Doupovská pahorkatina 2. Střední Poohří a. Žatecké Poohří b. Podbořanská kotlina 3.
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceBESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
VíceZ letopisů národních parků
Z letopisů národních parků V ČESKOSLOVENSKU A ČESKÉ REPUBLICE TEXT JAN PLESNÍK, FOTO AUTOŘI Kráľova hoľa, nejvyšší hora východních Nízkých Tater, patří k nejnavštěvovanějším turistickým místům Národního
Více6. Zeleň na území hlavního města Prahy
6. Zeleň na území hlavního města Prahy (Ing. Miroslav Kubový) Pro potřeby tohoto úkolu zpracoval stať týkající se zeleně v Praze Ing. Miroslav Kubový, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura.
VíceVladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz. REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016
Vladislav Rašovský vladislav.rasovsky@ukzuz.cz REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno, 24.2.2016 Anoplophora glabripennis - kozlíček Coleoptera, Cerambycidae - Asia long-horn beetle - 36 druhů
VíceS - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová. Plán péče pro přírodní památku KOZEL
S - atelier, Poděbradova 111, Brno 612 00 Ing. Jiří Schneider, Ing. Jitka Schneiderová Plán péče pro přírodní památku KOZEL na období 2005-2014 Ing. Jiří Schneider Obsah 1. Základní identifikační a popisné
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceCílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.
Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů
Více1. Základní identifikační a popisné údaje
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko
T - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko JPRL výměra 9 8,60 BR, BO, MD 89 2,0 45SM SM N Při výchovných zásazích podpora listnáčů SM mlaziny a tyčkoviny, příměs
Vícenedaleko Rychnova nad Kněžnou
Orlické hory a Podorlicko 17: 128 132, 163 (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 Zajímavé nálezy hub z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou Tereza Tejklová 1 a Jan Kramoliš 2 1 Muzeum
VíceEkologie. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR Novinky a spory v OP
Ekologie Cvičení č.6 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR Novinky a spory v OP Význam ochrany přírody ZCHÚ Aktuální kauzy ANO či NE??? Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Ing. Martin Dočkal, Ph.D. Zvláště chráněná
VíceNávrh. na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Libochovka
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceMetodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko
Příloha č. 1 Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko Biomonitoring lesních ekosystémů V letech 2001 2005 bylo na 9 lokalitách reprezentujících typická lesní společenstva národního
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 15.01.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 15.01.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 6 V Y H L Á Š K A ministerstva životního
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
VíceEvidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/
koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceStudované plochy Základní charakteristiky sledovaných ploch jsou uvedeny v tabulce 1, blíže pak na adrese
Společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) ve výškovém gradientu v horských lesích postižených kůrovcem na Šumavě Josef Starý 1), Karel Matějka 2) 1) Biologické centrum v.v.i., Ústav půdní Biologie AVČR,
Vícemech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření
16. SÍDLIŠTĚ VOLDÁN 1221/1 1 Prunus spec, slivoň 5 5 0.7 5+5 2 0 0 0 0 0 3 3 odstranit vylomené větve 1221/1 2 Prunus avium, třešeň 9 7 1.5 57 4 2 2 1 3 2 2 4 odstranit nebezpečný 1221/1 3 Prunus spec,
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
VíceDřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ
Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589
VíceChráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES. AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les
Chráněná krajinná oblast BLANSKÝ LES CHKO BLANSKÝ LES - založena 1990, rozloha 212 km2 - nadmořská výška 420 1083 m - komplexy bukových a smíšených podhorských lesů, teplomilné trávníky na vápenci, hadcové
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePancířníci (Acari: Oribatida) řašeliniště v oboře Fláje Krušné hory
Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách Pancířníci (Acari: Oribatida) řašeliniště v oboře Fláje Krušné hory RNDr. Starý Josef, CSc. říjen 2013
VíceDŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP
VícePříspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)
VíceEEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants Monitoring přirozených lesů České republiky Mykologie (monitoring lignikolních hub) Jan Běťák, VÚKOZ, v.v.i. 28.4.2015 Proč lignikolní houby? lignikolní houby: ideální modelová
VíceBezděčka P. & Bezděčková K. 2007: Formica picea Nylander, 1846 (Hymenoptera: Formicidae) na Kraslicku. Příroda Kraslicka 1: 67 76.
mravenci (Formicidae ) Bezděčka P. 2006: Formicoidea (mravenci) In Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in
VíceZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně
Název: Revitalizace zámeckého parku v Liblíně - část 1 Investor: Domov sociálních služeb Liblín, p.o. Popis: Kácení řevin - 1.etapa Zpracovatel: Florstyl s.r.o. Datum: květen 2011 Kácení p.č. typ latinský
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
Více2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
VíceSalašské pěnovce návrh na vyhlášení
Plán péče o přírodní památku Salašské pěnovce návrh na vyhlášení na období 2013 2023 Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální
VíceSOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD
SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD OBSAH : 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. ÚVOD... 4 Historie města Havlíčkův Brod... 4 Výchozí podklady... 5 Použité
VíceŠedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794) Jiný název: šedokřídlec habrový
Motyli_III_46-3_03.qxd 9.3.0 8:48 StrÆnka 6 Šedokřídlec jívový Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 794) Jiný název: šedokřídlec habrový Charakteristika. Dospělec: rozpětí 6 9 mm; zadní holeně jen s jedním
VíceVaněk P.: Produkční význam borovice vejmutovky v městských lesích... PETR VANĚK ABSTRACT
PRODUKČNÍ VÝZNAM BOROVICE VEJMUTOVKY V MĚSTSKÝCH LESÍCH HRADEC KRÁLOVÉ PRODUCE IMPORTANCE OF EASTERN WHITE PINE IN MUNICIPAL FORESTS OF HRADEC KRÁLOVÉ TOWN PETR VANĚK ABSTRACT This article deals with evaluation
VíceZNALECKÝ POSUDEK. č. 698/04/16
ZNALECKÝ POSUDEK č. 698/04/16 o ceně nemovitosti - pozemků uvedených na LV č.369 a č.511 v k.ú.načešice a pozemků uvedených na LV č.187, č.346 a č.375 v k.ú.kostelec u Heřmanova Městce Objednavatel znaleckého
Víceradní pro regeneraci sídliště a životní prostředí
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM návrhy zeleně ke kácení při revitalizaci Letňanské lentilky Lokalita: ulice Jančova, Místecká, Krausova, Malkovského, Kuželova Praha 18 Letňany Objednatel: Úřad městské části Praha
VíceVývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4
Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Na začátku devadesátých let byla založena na lesní správě Stožec plocha T (Trojmezí). Na počátku
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceDřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve
VíceVýznamné druhy brouků (Coleoptera) zámeckého parku v Horšovském Týně. 1. Kovaříkovití (Elateridae)
Západočeské entomologické listy (2013), 4: 69 73 ISSN 1804-3062 Významné druhy brouků (Coleoptera) zámeckého parku v Horšovském Týně. 1. Kovaříkovití (Elateridae) Jiří Lahoda Chrastavice 89, 344 01 Domažlice,
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC
VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz
VíceZákladní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceRealizace pěstební a těžební činnosti
Realizace pěstební a těžební činnosti Ukázka realizace pěstební činnosti (na příkladu zalesňování) Kontrola sazenic před výsadbou (třídění sadebního materiálu; standard a nestandard) Sazenice se před výsadbou
VíceObnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů
Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů J. Frouz Ústav pro životní prostředí PřFUK, Praha Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, Změny početnosti bezobratlých po odvodnění rašelinných
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceMonitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko
18 Výzkum a dokumentace 1 /2016 Ochrana přírody Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko Jakub Šafránek Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní
VíceHřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací
Stránka č. 1 z 5 Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací 10. září 2007 9:31 Jít a dívat se minimálně pět dní na lidskou civilizaci jenom shora! Tenhle nevšední zážitek si můžete dopřát,
VíceGymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka
Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř Závěrečná zpráva projektu Voda živá tok Barovka 1 Předmluva Vážení čtenáři, právě čtete závěrečnou zprávu obsahující naše poznatky z výzkumu na toku Barovka,
VíceÚzemní plán Malenovice. změna č. 2
Územní plán Malenovice změna č. 2 posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) Zpracovala: Ing. Pavla Žídková Polní 293, 747 62 Mokré Lazce tel. 777 807 191, zidkova.pavla@seznam.cz
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ
Vícerpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech
Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn srážkami. Vliv
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
VíceDistribution of Sorbus eximia in the Czech Republic
Distribution of Sorbus eximia in the Czech Republic Author of the map: Martin Lepší, Petr Lepší Map produced on: 11-11-2016 Database records used for producing the distribution map of Sorbus eximia published
VíceReliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní
Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské
VíceSpolečné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT
Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT Velká Javořina Monika Reňáková, 7. A Velká Javořina ( slovensky Veľká Javorina) je hora v Bílých Karpatech na moravskoslovenském pomezí.
VíceKirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.
Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti
VíceSÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1
SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis
VíceNázev materiálu: Nahosemenné rostliny
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
VíceSYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
Více