Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče Magisterská diplomová práce Bc. Magdaléna Kaňovská Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D. Brno 2008

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem svoji magisterskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní všechny použité zdroje a literaturu, ze kterých jsem při jejím zpracování čerpala. Bc. Magdaléna Kaňovská 2

3 Poděkování: Děkuji vedoucí mé magisterské diplomové práce, PhDr. Kateřině Kubalčíkové, Ph.D. za čas, který mi věnovala při konzultacích, za pomoc, podnětné rady, trpělivost a vstřícnost. Děkuji i mé rodině za trpělivost a za to, že mi byli ve studiu a při psaní práce velkou oporou. 3

4 OBSAH OBSAH 4 I TEORETICKÁ ČÁST 7 1 Vymezení cílové skupiny Pojem stáří Stáří jako sociální událost 8 2 Životní situace Pojem životní situace Sociální fungování Lidské potřeby Potřeby nemocného člověka Nerovnováhy v životní situaci Intervence do životní situace klienta Přístup k řešení životní situace klienta 22 3 Léčebny dlouhodobě nemocných a nemocnice následné péče Pojem, cíle a charakteristika léčebny pro dlouhodobě nemocné a nemocnice následné péče Rozsah poskytovaných služeb Zdravotnické služby Ošetřovatelské služby Rehabilitační služby Sociální služby Paliativní služby Sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení Sociální služby jako nástroj pomoci Klasifikace sociálních služeb Druhy sociálních služeb v nemocnici Specifika sociální práce ve zdravotnictví 33 II METODOLOGICKÁ ČÁST 37 4 Metodika výzkumu Cíl výzkumu Strategie výzkumu Operacionalizace Jednotka zkoumání a zjišťování Techniky sběru dat Polostandardizovaný rozhovor Zúčastněné pozorování Studium dokumentů Organizace výzkumu Způsob výběru respondentů 41 III ANALYTICKÁ ČÁST 42 5 Charakteristika vybrané nemocnice následné péče Poslání a cíle nemocnice následné péče Klientela vybrané nemocnice následné péče Rozsah a služby nemocnice následné péče 45 4

5 5.4 Sociální práce v nemocnici následné péče Personální složení nemocnice následné péče Zdravotnický tým 49 6 Analýza životní situace klientů nemocnice následné péče a přístupy přispívající k řešení jejich nerovnováh Vybraní klienti nemocnice následné péče 51 Klientka č Klient č Klientka č Klientka č Klientka č Klientka č Klientka č Klient č Klient č Klientka č Životní situace vybraných klientů Nerovnováhy v životní situaci Otevřená témata rozhovoru Intervence nemocnice následné péče do životní situace klientů 62 ZÁVĚR 67 POUŽITÁ LITERATURA 69 ANOTACE 74 ANNOTATION 75 JMENNÝ REJSTŘÍK 76 VĚCNÝ REJSTŘÍK 78 PŘÍLOHY 79 Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č STAŤ 87 5

6 Úvod Jsem osobně zaangažovaná v poskytování pomoci a sociálních službám nemocným hospitalizovaných v nemocnici, jejichž cílem je zajistit bezpečné a důstojné prostředí klientům, kteří vzhledem k věku, zdravotnímu stavu či z důvodu poklesu funkčních schopností a ztráty soběstačnosti nemohou žít aktuálně ve svém přirozeném prostředí ani s pomocí terénních či ambulantních sociálních služeb. Vyústěné předpokládané poznatky kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví jsou z mého pohledu chápány více než povinná diplomová práce, spíše jako osobní vklad do diskuse o řešení přiměřené, ale efektivní a potřebám odpovídajícím kvalitní podpory seniorů, kteří by se rádi opět začlenili do komunity obce. Cílem výzkumu jsem chtěla upozornit na nutnost zajímat se o skutečné potřeby seniorů v zařízení následné péče, zda-li jsou služby poskytované v ústavním zdravotnickém zařízení schopny pružně reagovat na obtížné životní situace klientů. Pokusila jsem se zjistit, zda nabízené služby skutečně reflektují potřeby klientů. Tímto výzkumem jsem především chtěla apelovat na vedení nemocnice následné péče. Proto jsem si jako téma své diplomové práce zvolila Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče. V teoretické části své diplomové práce se zabývám vymezením cílové skupiny zaměřené na seniory a jejich dysfunkce. Jejich životními situacemi a potřebami, díky jejichž neuspokojení dochází k životním nerovnováhám včetně přístupů, které jsou uplatňovány při řešení výše zmiňovaných životních nerovnováh. Charakteristikou a rozsahem poskytovaných služeb se zaměřím na služby, které je možno poskytovat v nemocnicích následné péče či v léčebnách dlouhodobé péče. V metodologické části určím výzkumnou strategii a techniky sběru dat, dle kterých budu provádět výzkum. V analytické části popíši data získaná výzkumem a budu hledat odpovědi na dílčí výzkumné otázky, s pomocí níž budu moci odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zní: Jaké nerovnováhy v životní situaci lze sledovat u klientů následné zdravotní péče a jakým způsobem může přispět stávající nabídka služeb tohoto zařízení k řešení životní situace klientů? Výsledky mé práce by mohly také sloužit k přehodnocení služeb vybrané následné zdravotní péče, aby poskytované služby korespondovaly s potřebami klientů tohoto zařízení. 6

7 I Teoretická část: 1 Vymezení cílové skupiny Sociální problematika starých lidí a její řešení jsou značně odlišné od sociální problematiky občanů v produktivním věku, proto jsem do úvodní kapitoly včlenila nejprve pojem stáří a poté jsem popsala stáří jako sociální událost. 1.1 Pojem stáří Gruberová (1998) popisuje stáří jako poslední ontogenetické vývojové období v životě člověka, které v sobě nese pečeť období předcházejících, odpovídá do značné míry stylu života, který člověk žil zejména ve středním věku, ve fázi dospělosti. Je to biologický proces, který je charakterizován tím, že je nezvratný a končí smrtí jedince. Kalvach a Mikeš (2004) popisují stáří stejně jako Gruberová, zároveň však dodávají, že jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících druhově specifickou rychlostí s výraznou interindividuální variabilitou a vedoucích k typickému obrazu, který Kalvach i Mikeš (2004) označují jako stařecký fenotyp. Tomeš (1996) se shoduje s výše zmiňovanými autory. Taktéž popisuje stáří jako přirozené, poslední období lidského života, ve kterém se pozvolna omezují funkce lidského organismu. Popisuje to jako postupné snižování schopnosti pracovat a aktivně reagovat na vnější svět. Kalvach a Onderková (2006) charakterizují stáří jako obtížně definovatelnou fázi života v níž se nápadněji projevuje involuce, souhrn involučních změn, se zhoršováním zdatnosti, odolnosti a adaptability organismu. Oba autoři uvádí, že v hospodářsky vyspělých zemích se obvykle za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Často se však o věku 65-74, někdy dokonce let hovoří jen jako o počínajícím stáří a hranice vlastního stáří se posouvá do věku let. Za dlouhověkost považují Kalvach a Onderková (2006) věk 90 a více let, i zde však dochází k posunu až k hranici 100 let. Naopak Gruberová (1998, s. 7) rozděluje stáří na, cituji: podle návrhu WHO z r se za stáří označuje věk od 60 let výše.období od se označuje jako ranné stáří- senescence, let se označuje jako vlastní stáří- senium, 90 let a výše se označuje jako dlouhověkost. V Anglosaských zemích se dělí stáří na: o mladí staří young o let staří staří old old o 85 a více velmi staří very old Avšak Gruberová (1998) i přes toto členění říká, že stáří je často obtížné jednoznačně vymezit. Tomeš (1996) se taktéž přiklání k názoru, že podobné kategorizace mohou tendence procesů stárnutí odhalit jen velmi obecně a jejich časový průběh ohraničit jen velmi nepřesně. 7

8 Matoušek (2003) ve Slovníku sociální práce definuje stáří jako věkové období začínající v současné západní kultuře v letech, kdy lidé odcházejí do důchodu. Někteří z nich pak mají větší spotřebu zdravotní péče nebo postupně ztrácejí soběstačnost. Jen menší část lidí dožívajících se 80 let je zdravá a soběstačná podotýká Matoušek (2003). Další varianta rozděluje lidi na starší 65 let na kategorie třetího a čtvrtého věku. Třetí věk označuje aktivní a nezávislý život ve stáří, zatímco čtvrtý věk znamená období, kdy je člověk při zajišťování základních potřeb odkázán na druhé. (Stuart- Hamilton, 1999) Vohralíková, Rabušic (2004) tvrdí, že stáří každého jedince je ve svých projevech vždy odlišné a neopakovatelné. Oba autoři mají podobný názor jako Gruberová, neboť tvrdí, že stáří je vlastně odrazem celého života: projevují se v něm dlouhodobě působící faktory ovlivňující psychiku člověka, jeho zdravotní stav vnější podmínky života apod. (2004, s. 54) V Přehledu psychologie Kern H. a kol. (1999) charakterizují stáří jako biologický proces stárnutí, začínající v okamžiku, kdy procesy odbourávání buněk převáží nad její výstavbou. Lipner (2000, s. 8) popisuje stáří jako jev, který je imanentní součástí života od narození; pozoruhodné na něm je obzvlášť to, že si ho právě takto téměř neuvědomujeme. Topinková, Neuwirth (1995) definovali stáří jako: Konečnou etapou procesu stárnutí nebo jinými slovy konečnou etapu geneticky vyměřeného trvání života období, kterému říkáme stáří. (1995, s. 17) Topinková, Neuwirth, ale také Goldmann (2004) člení etapy stáří stejně jako Gruberová. Kalvach a Mikeš (2004) v knize Geriatrie a gerontologie podrobněji rozdělují stáří na stáří kalendářní, stáří sociální a stáří biologické. O kalendářním stáří se zmiňuje i Gruberová, avšak dle Kalvacha a Mikeše (2004) je jednoznačně vymezitelné a nepostihuje zcela interindividuální rozdíly, naopak sociální stáří postihuje proměnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění. Konkrétní míru involučních změn daného jedince označují Kalvach i Mikeš (2004) jako biologické stáří Stáří jako sociální událost Janečková (2005) charakterizuje starého člověka svou příslušností k věkové skupině definované dosažením 60, resp. 65 let. Uvádí, že starý člověk je spojován se sociálním statutem důchodce, je považován za neaktivního či neproduktivního a předpokládány jsou i zdravotní charakteristiky spojené s involucí-ztrátou funkčních schopností, multimorbiditou, postupnou ztrátou soběstačnosti. Takový je stereotypní pohled na stáří, který pojímá staré lidi jako homogenní skupinu bez individuálních rozdílů, jež je pro společnost spíše zátěží, protože odčerpává významnou část společenských zdrojů na financování důchodů a na pokrytí nákladů zdravotní a sociální péče. Je nepochybné, že u většiny starých lidí dochází k úbytku psychických a fyzických sil. Můžeme tedy usuzovat, že budou s větší pravděpodobností vyžadovat větší 8

9 lékařskou péči a ohledy na jejich tělesný a duševní stav. Skutečnost, že vyžadují větší péči okolí, však nečiní ze starých lidí radikálně odlišné bytosti.(stuart-hamilton, 1999) Janečková (2005) zdůrazňuje, že věk sám o sobě není důvodem zvýšené potřeby péče. Potřeba sociální práce se starými lidmi se objevuje až v mimořádných situacích způsobených sociálními či zdravotními faktory. Sociální práce se tedy soustřeďuje do oblasti péče o ty seniory, jejichž zdravotní stav je spojen s poklesem funkčních schopností a soběstačnosti. Janečková (2005) uvádí limity hybnosti, smyslového vnímání i jiných kognitivních funkcí. I Weinfurterová (2006) se přiklání k názoru, že samotné stáří ještě není důvodem pro větší potřebu sociální péče. Sociální práce ve zdravotnictví se zaměřuje především na ohrožené skupiny seniorů: na osaměle žijící, sociálně a geograficky izolované, dlouhodobě a opakovaně hospitalizované, s výrazným poklesem funkčních schopností a soběstačnosti, trpící výraznými deficity v oblasti kognitivních funkcí, vystavěné špatnému zacházení, ponižování a segregaci. I Janečková (2005) doporučuje více dopodrobna směřovat sociální práci především k nejvíce ohroženým starým lidem, tedy osaměle žijícím, velmi starým, propuštěným z nemocnice, dlouhodobě nemocným ležícím doma, křehkým a zmateným, trpícím demencí či depresí, přijatým do institucí a žijícím v nich, žijícím v chudých čtvrtích nebo v studených a jinak nevyhovujících bytech, sociálně a geograficky izolovaným, vystaveným špatnému zacházení, ponižování a segregací. Kalvach i Onderková (2006) stejně jako Janečková zdůrazňují funkční různorodost seniorů a heterogenitu seniorské populace. Kategorizují seniory na: o Zdatné (fit), kteří si bez ohledu na svůj věk udržují velmi dobrou zdatnost. o Nezávislé, kteří dobře zvládají aktivity každodenního života a za běžných okolností nepotřebují žádnou podstatnější podporu rodiny, sousedů ani pečovatelskou službu. o Křehké (frail) seniory, kteří jsou ohroženi náhlou dekompenzací zdravotního stavu, či funkčního stavu, náhlou nezabezpečeností, kteří nezvládají zátěžové situace, kteří potřebují trvalou dopomoc při náročnějších činnostech každodenního života. o Závislé seniory, kteří zčásti či zcela nezvládají ani běžné sebeobslužné, základní ADL 11 o Zcela závislé, kteří jsou dlouhodobě či trvale upoutáni na lůžko o Umírající, kteří mají specifické potřeby komplexní paliativní péče. Kubalčíková (2006) se také zmiňuje o heterogenitě seniorské populace, stejně jako Kalvach, Onderková (2006) i Janečková (2005) a kategorizuje překážky pro sociální fungování, jež mohou vznikat z důvodů: o Dysfunkce biologické složky o Dysfunkce psychické složky o Dysfunkce sociální složky o Kombinací těchto jednotlivých složek funkčního potenciálu o Dysfunkcí všech zmíněných složek současně 1 ADL- activities of daily living, základní všední činnosti sebeobslužnného charakteru ( Sýkorová, 2007) 9

10 Zdůrazňuje, že je třeba mít na zřeteli výše zmiňované dysfunkce, neboť tyto dysfunkce se mohou u každého jednotlivce projevovat s různou intenzitou a také můžou vyvolat deficit odlišného typu nebo celého souboru potřeb.(kubalčíková, 2006) Dílčí výzkumné otázky: 1. Pro jakou skupinu klientů jsou služby vybraného zařízení poskytovány? 2. Jaké je aktuální složení klientů vybraného zařízení? 10

11 2 Životní situace Do této kapitoly jsem zahrnula pojmy jako životní situace, nerovnováhy v životní situaci, sociální fungování, sociální intervence do životní situace klienta a také lidské potřeby, neboť neuspokojení některých lidských potřeb vytváří nerovnováhy v sociálním fungování z čehož vyplývá nepříznivá životní situace. I Kubalčíková (2005) ve své disertační práci popisuje specifickou cílovou skupinu v rámci seniorské populace, tedy jedince, u nichž dochází k takovému úbytku funkčního potenciálu, že jsou při uspokojování svých potřeb, tedy sociálním fungování, na pomoci druhé osoby zcela závislí, avšak zároveň zdůrazňuje, že v rámci konceptu sociálního fungování lze na vznik závislosti nahlížet také jiným úhlem pohledu. Kromě poklesu funkčního potenciálu z výhradně subjektivních příčin, může být dysfunkce a náhlý vznik závislosti zapříčiněn charakterem interakce mezi jednotlivci a prostředím. 2.1 Pojem životní situace Každý jedinec podle Zacharové (2002) je v neustálé interakci 2 s prostředím. Život je v podstatě stálá adaptace na měnící se podmínky, trvající od narození až do smrti. Dítě, ale i dospělí se dostává každodenně do situací v nichž je jeho dynamická rovnováha s prostředím narušována, prožívá zklamání, řeší komplikované problémy, někdy postrádá některou z podmínek potřebných k životu a dalšímu rozvoji. Tím vzniká neklid a napětí, které může negativně ovlivnit, jeho činnost, chování a jednání. Všechny tyto uvedené situace označuje Zacharová (2002) jako náročné životní situace neboli svízelné situace. Pro člověka představují zátěž, která působí negativně a přináší řadu problémů a komplikací, může ale v určité míře mít pozitivní, mobilizující význam a podněcuje člověka k aktivitě, k vyšším a lepším výkonům. Velmi negativním účinkem je stoupající se svízelná situace, která působí nejen záporně, ale může mít i vážné důsledky v porušení adaptačních mechanizmů člověka. Svízelné situace Zacharová (2002) chápe jako stresory, které vyvolávají stav organizmu nazývaný stres. Musil (2004) ve své knize Ráda bych Vám pomohla, ale zmiňuje Barlettovou, která se před padesáti lety pokusila rozpoznat společný základ různých specializací v sociální práci. Konstatovala, že sociální práce se v Americe původně vyvíjela odděleně v několika nezávislých sektorech - v rámci pomoci dětem a rodinám, lidem s mentálním postižením, vězňům a dále ve zdravotnictví, ve školství a v kontextu služeb, které nabízely obce. Jak píše Musil (2004) podle Barlettové se pracovníci všech uvedených kategorií při práci s klientem zaměřují na problémy, které plynou z klíčových životních situací. 2 Interakcí se rozumí sociální styk, v jehož rámci dochází k vzájemnému působení lidí tak, že chování jednoho se stává podnětem pro chování druhého, jeho reakce se naopak stává podnětem pro prvého. ( Matoušek, 2003) 11

12 V souladu s názory Barttlové Musil ( 2004) životní situaci chápe jako výsledek interakce mezi člověkem a jeho prostředím. Kopřiva (1997), zase zdůrazňuje, že když člověka se kterým pracuje sociální pracovník, potkala nějaká životní situace, nemůže předem vědět, co pro něj znamená, i když jde o situaci, s níž se v práci sociální pracovník setkává, a proto zná reakci jiných lidí. Neví však jaký obraz životní situace si tento člověk uvnitř namaloval. Aby se o tom sociální pracovník dozvěděl, musí se ho zeptat. Navrátil chápe životní situaci jako specifickou, individuální konfiguraci. Tento termín označuje za prvé mnohovrstevnost a naopak neopakovatelnost faktorů, které brání, nebo naopak usnadňují sociální fungování jednotlivého klienta nebo specifické kategorie klientů. Za druhé termín životní situace vymezuje vlastní předmět intervence sociálního pracovníka. Reflexe životní situace klienta ( nebo kategorie klientů) je prvním a nezbytným krokem k volbě takových cílů a metod intervence, které mohou přispět ke změně životní situace klienta, posílit jeho schopnost zvládat požadavky prostředí a přispět tak k obnovení nebo udržení jeho sociálního fungování. (Matoušek, 2001, s. 186 ) Tomeš (2001) dělí životní situace na přirozené a nepřirozené. Mezi životní situace, kterými jsou lidé ohroženi řadí Tomeš (2001) ztrátu příjmů, mimořádné velké výdaje, mimořádné zdravotní či sociální omezení Sociální fungování Navrátil (2001) popisuje termín sociální fungování jako mnohoznačný a tvrdí, že je možné ho různým způsobem interpretovat. Bartlettová (1970) ve své vlivné knize The Common Base of Social Work Practice vymezila pojem sociální fungování jako interakce, které probíhají mezi požadavky prostředí a lidmi. Autorka vychází ze zvládání lidského úsilí řešit situace, které mohou být vnímány jako sociální úkoly, životní situace nebo problémy života. Lidé prožívají tyto životní úkoly primárně jako tlaky ze svého sociálního prostředí. Odsud vycházejí dvě významnější myšlenky na jedné straně lidské zvládání a na straně druhé požadavky prostředí. Aby se tyto myšlenky mohly stát součástí jednoho celistvého konceptu, musí být propojeny stejnou dimenzí a tou je koncept sociální interakce. (Navrátil, 2001) Navrátil (2001) říká, že tato optika umožňuje Barlettové vnímat otázku individuální schopnosti řešit problémy i otázku sociálního kontextu, ve kterém daný jednotlivec ( či skupina) o řešení svého problému usiluje (požadavky prostředí). Jádrem celého konceptu je představa, že lidé a prostředí jsou v permanentní interakci, přičemž prostředí klade na člověka určité požadavky a člověk je nucen na ně reagovat. Mezi požadavky prostředí a člověkem musí být navozena určitá rovnováha. V těch případech, ve kterých lidé dostatečně nezvládají požadavky svého prostředí, poskytuje pomoc sociální pracovník. 12

13 Jiný autor Longres definuje sociální fungování jako sociální pohodu, zvláště ve vztahu ke schopnosti jednotlivce zvládat rolová očekávání přidružená k jeho konkrétní roli a statusu. Podle Carltona vyjadřuje termín sociální fungování schopnost lidí provádět úkoly denního života a angažovat se ve vztazích k jiným lidem způsobem, který je uspokojivý jak pro ně samotné, tak pro druhé a odpovídá potřebám organizované komunity. (Navrátil, 2001, s. 13) Navrátil (2001) ještě interpretuje termín sociálního fungování uznávaným slovníkem sociální práce v roce 1995, který vydala americká Národní asociace sociálních pracovníků (NASW). Tento slovník pojímá naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí, i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování jak základních potřeb, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. Lidské potřeby zahrnují tělesné aspekty (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péče a ochrana) osobní naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty, estetika, náboženství, dosažení úspěchu) emocionální potřeby (pocit sounáležitosti, vzájemná péče, společenství) a adekvátní sebepojetí (sebedůvěra, sebeúcta a osobní identita). Sociální pracovníci považují za jednu ze svých nejvýznamnějších rolí pomáhat jednotlivcům, skupinám nebo komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování. (Navrátil, 2001) Musil (2004) soustřeďuje pozornost v termínu sociální fungování na otázku zda a proč charakterizují životní situaci konkrétního člověka dva typy nerovnováh. Zaměřuje se na nerovnováhu mezi očekáváním prostředí a schopností je zvládat. Za druhé na nerovnováhu mezi náročností požadavků prostředí a podporu, kterou toto prostředí člověku při jejich zvládání poskytuje. Dle Musila (2004) má sociální pracovník dva úkoly. Měl by hlavně rozpoznat, proč a do jaké míry je sociální fungování člověka ohroženo některou ze zmiňovaných nerovnováh a v návaznosti na to mu pomoci získat, obnovit nebo udržet jeho sociální fungování. I Matoušek (2001) v Základech sociální práce poukazuje na autory Navrátila a Musila, kteří upozorňují na termín sociálního fungování, který označují jako komplex následujících skutečností: 1. lidé a prostředí jsou trvale v interakci 2. prostředí klade na člověka určité požadavky ( formuluje očekávání, definuje sociální role) a člověk je nucen na ně reagovat 3. mezi požadavky prostředí a člověkem je obvykle rovnováha, pokud lidé požadavky prostředí dostatečně nezvládají, rovnováha je rozkolísaná a vzniká problém 4. někteří lidé jsou schopni si s problémem poradit a nastolit znovu rovnováhu sami, jiní tuto schopnost nemají a svou problémovou situaci nezvládají 5. příčinou problémů nebo jejich nezvládání může být jak nedostatek dovedností na straně klienta, tak nepřiměřenost požadavků prostředí vůči němu 6. předmětem intervence sociálního pracovníka je interakce mezi způsobilostí klienta zvládat a tím, co od něj prostředí očekává. Jeho cílem je podporovat sociální fungování klienta tím, že mu pomáhá obnovit nebo udržovat rovnováhu mezi více či méně dostatečnou kapacitou zvládání a této kapacitě více či méně přiměřenými požadavky prostředí. (Matoušek, 2001, s. 185) Do kapitoly Životní situace jsem záměrně včlenila i podkapitolu Lidské potřeby a to z toho důvodu, že lidské potřeby a sociální fungování spolu úzce souvisí. 13

14 Jak popisuje Navrátil (2001), který vyhází ze slovníku sociální práce, jenž říká, že sociální fungování přispívá k naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování potřeb jak základních, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. 2.3 Lidské potřeby Jednotný názor na definici potřeb neexistuje. Existují pouze různá pojetí potřeby. (Kalvoda, Šelepová, Probstová, 2005) Kovařík (2003) nechápe potřebu 3 pouze jako nějaký deficit nebo přebytek energie na straně lidského organismu, který má být uveden do stavu žádoucí rovnováhy, ale především jako vztahový, intencionální fenomén. Potřeba se vztahuje a směřuje vždy k určitému cíli. Kovařík (2003) je tedy chápe jako určitý způsob začleňování do světa, jako určitá schémata a součást způsobů interakce člověka se světem. Čížková (1999) zase chápe potřebu jako základní východisko motivace. Ze zážitkového hlediska chápe Čížková (1999) vznik potřeby, která se projevuje jako impuls k apetenci. Jednou z nejvýznamnějších a nejzákladnějších klasifikací je hierarchický systém potřeb dle amerického psychologa A. H. Maslowa, který rozčlenil základní lidské potřeby do pěti kategorií a sestavil je do tvaru pyramidy. Potřeby uspořádal hierarchicky z hlediska naléhavosti, s jakou jsou prožívány jako vnitřní tlaky k jednání. 1. stupeň:fyziologické potřeby 2. stupeň: potřeba bezpečí 3. stupeň: sociální potřeby 4. stupeň: potřeba autonomie 5. stupeň: potřeba seberealizace, sebeuplatnění Fyziologické potřeby Pichaud a Thareauová (1998) chápou jako zcela základní. Neuspokojení jedné z nich se může odrazit na našem celkovém stavu. Základními biologickými a psychickými potřebami rozumí Matoušek (2003) zabezpečení základní hygieny, stravy, ošacení a bydlení, možnosti komunikace a přístup k informacím Potřeba bezpečí Pocit bezpečí potřebuje mít každý člověk. Pichaud a Thareauové (1998) rozlišují tři stupně potřeby bezpečí: - potřeba ekonomického zabezpečení - potřeba fyzického bezpečí 3 Potřebou se rozumí: Motiv k jednání. Neuspokojení vede k deprivaci, ke strádání. (Matoušek, 2003, s. 157) 14

15 - potřeba psychického bezpečí Matoušek (2003) ve Slovníku sociální práce popisuje základní životní potřeby jako jeden z pojmů objevujících se v návrzích českých zákonů, které by se měly týkat sociální pomoci a sociálních služeb. Jde o biologické, psychické a sociální potřeby člověka, jež by měly být uspokojeny na úrovni ještě přijatelně zatěžující společnost a na druhé straně bránící hendikepovaným v tom, aby byli vyloučeni za společnosti.. Sociální potřeba Sociální potřeby Pichaud a Thareauová (1998 ) rozlišuje na: - potřebu informovanosti - potřebu náležet k nějaké skupině - potřebu lásky - potřebu vyjadřovat se a být vyslechnut Potřebu autonomie Potřebu autonomie chápou Pichaud a Thareauová (1998) ve smyslu být svobodný, být sám sobě zákonem, rozhodovat sám za sebe. Pichaud a Thareaueová (1998) upozorňují na Maslowův důraz, že člověk touží po seberealizaci, po nalezení smyslu svého života. Může to být spojeno s rodinou, prací, vášnivým zájmem o něco, s vírou Balogová (2005) chápe potřeby obdobně jako Maslow a rozděluje je na potřeby biologické, psychické, sociální a duchovní. Základními sociálními potřebami Matoušek (2003) rozumí všeobecné lidské společenské potřeby, zájmy a práva, včetně práva na příslušnost k menšině, inkorporace azylantů do obce apod. Úrovní ještě přijatelnou pro tuto společnost chápe Matoušek (2003) jako úroveň, která je výsledkem sociálního konsenzu na úrovních, na nichž se rozhoduje o sociální politice. Kalvach a Onderková (2006) v souvislosti se zdravotní péčí o geriatrické pacienty se shodují v teorii lidských potřeb s již výše zmiňovaným Maslowem. Základnu tvoří biologické potřeby, střední patro psychosociální potřeby, nejvyšší úroveň spirituální, nadosobní potřeby. Navíc oba autoři zdůrazňují, že k závažným pochybením a k nízké kvalitě péče dochází při omezení zájmu pečujících osob ( zdravotníků i laiků) převážně, ba výlučně na základní biologické potřeby. Klienti takové péče jsou nakrmeni, zastláni v čistém lůžku, ale strádají ztrátou kompetencí, komunikační a senzorickou deprivací, ztrátou životní smysluplnosti. Autoři poukazují na důležitost kvalitu života, která souvisí především s naplněním vyšších životních potřeb. Naopak Kovařík (2003) rozděluje potřeby pouze na biologické a psychické. Do psychických potřeb řadí potřebu stimulace, potřebu smysluplného světa, potřebu jistoty a bezpečí, potřebu osobní identity, potřebu otevřené budoucnosti. Kovařík (2003) také uvádí příklad Murye, který rozlišuje asi 40 potřeb a dělí je na viscerogenní potřeby a psychogenní potřeby. Čížková (1997) klasifikuje zase potřeby do dvou základních hledisek a to na primární vrozené a sekundární získané. Čížková (1997) zdůrazňuje, že neexistuje jednotný názor na to, jaké potřeby jsou u člověka vrozené. 15

16 Primární potřeby Čížková (1997) spojuje s přežitím jedince, sekundární s rozvojem jeho osobnosti. Matoušek (2003) ve Slovníku sociální práce popisuje základní životní potřeby jako jeden z pojmů objevujících se v návrzích českých zákonů, které by se měly týkat sociální pomoci a sociálních služeb. Jde o biologické, psychické a sociální potřeby člověka, jež by měly být uspokojeny na úrovni ještě přijatelně zatěžující společnost a na druhé straně bránící hendikepovaným v tom, aby byli vyloučeni za společnosti. Pro lepší názornost a přehlednost uvádím členění potřeb dle výše zmiňovaných autorů, které jsem sestavila do tabulky 2.1. MASLOW Pichaud a Thareauerová Mure Čížková Kovařík y Kalvach Onderková Matoušek Balogová 5. potřeba seberealizace a uplatnění Potřeba seberealizace a uplatnění 4. potřeba autonomie Potřeba autonomie duchovní 3. sociální potřeba Sociální potřeba spirituální sociální sociální Potřeba bezpečí 2. potřeba bezpečí bezpečí 1. fyziologická potřeba Navíc člení: Potřeba ekonomického zabezpečení Potřeba fyzického bezpečí Potřeba psychického Fyziologická potřeba získané vrozené psychick psycho psychosociá é genní lní biologic viscer ké ogenní biologické psychické psychické biologické biologické Kern a kol. (1999) v Přehledu psychologie se taktéž zmiňuje o základní pyramidě potřeb dle Maslowa a přiklání se k názoru, že: dokud nejsou uspokojeny jednoduché fysiologické potřeby, jako hlad a odpočinek neusilují lidé např. o statutu ve společnosti a nebo o to, aby vytvořili nějaké dílo, které by jim zajistilo nesmrtelnou slávu. (1999, str. 56) Na druhou stranu, ale Kern a kol. (1999) popisuje názor Viktora E. Frankla ( a s ním další, kteří přežili koncentrační tábory), který upozornil na to, že v extrémních situacích tomu může být i opačně, že tyto takzvaně vyšší, duchovní potřeby nemizí, i když není možné uspokojit základní potřeby, ale že jsou dokonce schopny tyto základní potřeba nahradit a tak udržují člověka naživu. Kern a kol. (1999) uvádí, že tento názor 16

17 téměř shodně podávají Frankl i Lorenz, zprávu o tom, že práce na jejich knize jim pomohla přežít nesnesitelný koncentrační tábor. Také Ludwig Wittgenstein popsal podstatnou část svého traktátu ve válečném vězení. Kern a kol.(1999) upozorňuje, že také v každodenním životě se znovu a znovu setkává s lidmi, kterým jejich usilování o vyšší, duchovní radost, např. fascinující práce, prodloužilo život nebo pomohlo překonat beznaděj. Kern a kol (1999) se také zaobírá rozdělením potřeb vycházející z otázky, jak potřeba jako subjektivní prožitek napětí odpovídá objektivně stanovitelnému nedostatku, k jehož vyrovnání směřuje. Přitom ukazuje, že jen málo lidských potřeb se vyskytuje v této jednoduché formě s organickou potřebou. Kern a kol. (1999) zdůrazňuje, že v mnoha oblastech se mohou určité potřeby dostat rychle mimo naši kontrolu, jestliže je sebekriticky a zodpovědně neovládneme. Má na mysli situace, kdy se potřeby vymknou kontrole a zesílí do takové míry, že vedou k osobním problémům a začnou znepokojovat ostatní. Pak hovoří o závislosti. Od teorie potřeb jak popisuje Kalvach a Onderková (2006) se odvinulo rovněž stanovení obecně platných priorit v geriatrických programech a všeobecně k přístupu ke starým lidem. Následující principy Kalvach a Onderková (2006) zdůrazňují takto: o zabezpečenost zajištění přístřeší, ošacení, potravy, čisté vody, základní zdravotní péče o autonomie zachování rozhodovacích kompetencí, kontroly nad děním, soukromí o důstojnost respektování osobnosti, soukromí, studu, vyloučení takových forem péče a chování, které senior vnímá jako ponižující ( např. omezující prostředky, infantilizace) o smysluplnost pomoc při hledání životní náplně, podřízení zdravotní péče sociální roli o participace zapojení do života komunity, sdílení problémů, podíl na rozhodování (v rámci rodiny i dlouhodobé péče), komunikování. (Kalvach, Onderková, 2006, s ) Dle Pichauda a Thareauové (1998) některé potřeby starší lidé téměř nepociťují. Například vzácně si říkají o pití, které je důležitou potřebou, a jestliže klesne příjem tekutin, může tom mít i neblahé následky. Potřebou tedy nerozumí Pichaud a Threauová (1998) pouze něco, co člověku chybí, ale také hlavně to, k čemu člověk skrze ni směřuje. Potřebu popisují jako určitou sílu, která člověkem hýbe a posunuje ho směrem ke člověku, předmětu nebo činnosti. Potřeba je projevem bytostného přání. Pichaud a Thareauová (1998) dodávají, že staří lidé potřebují uspokojovat všechny potřeby stejně jako každý z nás. Nejsou důležité jen fyziologické potřeby ( jídlo, pití, spánek ), ale také potřeby psychologického rázu ( pocit bezpečí, udržování vztahů, nezávislost, smysl života). Všechny lidské potřeby tvoří celek, který spojuje fyzickou a psychickou a sociální stránku člověka, jež jsou od sebe neoddělitelné. (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 41) Závěrem této kapitoly bych chtěla upozornit na Červenkovou, Bruthansovou a Pechanovou (2006), které zdůrazňují, že specifická podoba potřeb u pacientů je závislá především na charakteru nemoci, zároveň však na pacientovi samotném a na sociálních poměrech, ve kterých žije. 17

18 Rovná (2003) dodává, že i staří lidé potřebují v životě saturovat všechny potřeby stejně jako každý z nás Potřeby nemocného člověka Dle Čechové, Mellanové, Rozsypalové (1997) může být v průběhu nemoci kterákoliv z lidských potřeb narušena či ohrožena. Potřeba jistoty, bezpečí, bývá ohrožena výrazně v nemoci zejména u dětí při pobytu v nemocnici. Ale i dospělý člověk pociťuje nepříjemně přerušení kontaktů s rodinou, nepříznivě prožívá, chybí-li mu informace o rodině, o dětech, zejména není li možnost alespoň telefonického spojení nebo nejsou-li povoleny návštěvy. Čechová, Mellanová a Rozsypalová (1997) zdůrazňují potřebu podnětů, změny a činnosti. Doma, ale ještě více při pobytu v nemocnici se značně zužuje prostor, který má nemocný k dispozici. Při delším onemocnění se dostavuje u nemocného nepříjemný pocit z nedostatku činnosti, nemocný má pocit nudy, je rozmrzelý, zvyšuje se jeho tendence kriticky hodnotit prostředí, stravu, práci personálu, případně vyvolává konflikty se spolupacienty. Čechová, Mellanová a Rozsypalová (1997) uvádí také potřeby estetické, kdy jednotvárnost, malá barevnost, stereotypní uspořádání nábytku, poškozený nábytek, to vše může nepříznivě ovlivňovat estetické potřeby nemocného. Na potřebu styku, porozumění a vzájemné pomoci upozorňují autorky, nejen doma, ale i v nemocnici dochází k omezení styku s širší rodinou, s přáteli, se spolupracovníky, což bývá nepříjemné zejména pro člověka společensky značně angažovaného. Čechová, Mellanová a Rozsypalová (1997) poukazují také na potřebu výkonu. Velmi závažné je též ohrožení výkonové motivace (potřeby dosáhnou dobrých výsledků, mít úspěch). U člověka s vysokou výkonovou motivací může ale nastat i opačná, nepříznivá situace, takový člověk může nepřiměřeně přecenit své síly, nadměrně zatěžuje svůj organizmus, tím naopak může svůj zdravotní stav zhoršit. Čechová, Mellanová, Rozsypalová (1997) apelují na ošetřující personál, aby měl stále na paměti, že pracuje s člověkem, jehož nálada, prožívání i chování jsou značně ovlivněny uspokojováním jeho elementárních potřeb a potřeb sociálních, proto se musí snažit v maximální míře tyto potřeby uspokojovat. Zacharová (2002) zase člení specifické potřeby nemocného na potřebu sociálního kontaktu porozumění, pochopení a pomoci. Zdůrazňuje veškerá omezení v této oblasti spojené s pocity nejistoty a nezájmu. Dále se zmiňuje o potřebě bezpečí a jistoty, neboť dle Zacharové (2002) kladné pocity jistoty a bezpečí mají pozitivní vliv na psychiku každého nemocného. Odloučení od rodiny nemocní snáší špatně. Potřebou podnětu a činnosti, zdůrazňuje Zacharová (2002), že nemocný člověk v nemocnici je více či méně omezen v různých činnostech, především v pohybu. Mezi další důležité potřeby řadí Zacharová (2002) potřebu realizace krátkodobých a dlouhodobých cílů. Nemocnému mnohdy chybí jasná představa nejbližší budoucnosti, hroutí se mu jeho dřívější představy, nemá před sebou jasný cíl. 18

19 2.4 Nerovnováhy v životní situaci Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách chápe nepříznivou sociální situaci jako: oslabení nebo ztrátu schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro kritickou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řeší vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před vyloučením. Kozlová (2005) poukazuje na to, že vedle přirozených a radostných událostí se člověk dostává i do situací pro nás nepříznivých a mnohdy neočekávaných. Do nepříznivých a neočekávaných situací zahrnuje Kozlová (2005) nemoc, invaliditu, ale i chudobu, samotu či ztrátu zaměstnání a výdělku. Kozlová (2005) tvrdí, že některé situace můžeme zvládnout vlastními silami nebo za pomoci svých blízkých. Některé události však nejsme schopni vyřešit a nejsme schopni zabezpečit své základní životní potřeby. V tomto případě je nutná pomoc státu v rámci realizované sociální politiky. Balogová (2004) označuje za náročnou životní situaci také vstup do důchodu, kterou označují jako tranzitní fázi etapového vývinu člověka, na kterou je potřeba člověka připravit. Se vstupem do důchodu úzce souvisí kvalita života, která je determinovaná kvalitou přípravy na vstup do důchodu. V této souvislosti Balogová (2004) zdůrazňuje kvalitu života, která jde ruku v ruce s kvalitou přípravy na důchod. Náročnou životní situaci chápe Balogová (2004) jako situaci, do které se dospělý člověk dostává a která postrádá podmínky nutné k jeho životu. Společným znakem náročných situací podle Balogové (2004) je překážka v širším slova smyslu, který brání realizaci nějakého snažení, jehož charakter může být různý. Tyto situace vedou k napětí, k ohrožení jedince, dochází ke ztrátě cenných hodnot, možnosti uspokojit potřeby, k znemožnění jednání směřující k dosažení cíle nebo uspokojení. Matoušek (2001, s. 186) zase upozorňuje na autory Navrátila a Musila, kteří ukazují, že, osudy klientů zpravidla bývají natolik specifické, že je obtížné vtěsnat je do schémat, která paradigmata nabízejí. Mechanické uplatňování paradigmatického přístupu ke klientovi může vést až k tragickému opomenutí některé důležité okolnosti klientova života. Uvedení autoři proto zdůrazňují, že v zájmu účinné a přiměřené intervence, je proto nezbytné věnovat pozornost individuální konfiguraci bariér a předpokladů sociálního fungování každého klienta samostatně. Tuto specifickou individuální konfiguraci životních okolností označují termínem životní situace. (Matoušek, 2001) 2.5 Intervence do životní situace klienta Intervencí je myšlen takový zásah personálu, který pomůže vyřešit problém obyvatele a umožní dosáhnou stanoveného cíle. (Rheinwaldová, 1999, s. 30) Je to taková technika, která přeruší, zamezí probíhající proces s cílem přerušit probíhající špatně přizpůsobené vzorce chování. (Rheinwaldová, 1999) 19

20 Při hodnocení potřeby sociální intervence 4 je třeba brát v úvahu funkčnost rodiny i komunity, úroveň aktivity a soběstačnosti klienta, jeho ekonomickou situaci klienta, dostupnost služeb, vhodnost domácího prostředí z hlediska bezpečnosti fyzické i psychické. Sociální pracovník k hodnocení potřeb obvykle využívá rozhovoru se starým člověkem a vlastního pozorování jeho chování a jeho prostředí (Janečková, 2005) Podle Musila (2004) může jedincům ve zvládání životních situací bránit jejich špatný zdravotní nebo psychický stav, neobvyklá životní orientace a styl života, nedůvěra v instituci rodiny, raná nebo pozdní fáze životního cyklu, nízká kvalifikace, špatná finanční situace a mnohé další okolnosti. Překážkou zvládání životní situace celou sociální skupinou mohou být třeba její nestandardní zvyky, těžko dosažitelné zájmy a cíle, nedůvěra některým členům skupiny k některým institucím společnosti, chabá vnitřní organizace skupiny, omezená schopnost jejích členů vyjednávat a další. Na straně sociálního prostředí mohou být překážkou zvládání životní situace třeba napjaté rodinné nebo sousedské vztahy, netolerance obyvatel obce k odlišnostem všeho druhu, špatné ekonomické poměry ve společnosti a špatná situace na lokálním trhu práce, zastaralé zákony, malá aktivita místních nevládních organizací, nepříznivá demografická struktura obce, kraje úsporný nebo naopak příliš dajný systém sociální pomoci a mnohé další. Stejně jako Musil i Rheinwaldová (1999) poukazuje na prostředí jež má vliv na pocity, zdraví a chování seniorů. Z toho vyplývá, že prostředí by mělo být uzpůsobeno pro různící se potřeby starých lidí. Musil (2004) poukazuje na sociálního pracovníka, který má dva úkoly. Měl by rozpoznat proč a do jaké míry je sociální fungování člověka ohroženo některou ze zmíněných nerovnováh a v návaznosti na to mu pomoci získat, obnovit nebo udržet jeho sociální fungování. Pomoc sociálního pracovníka přitom spočívá v poskytnutí impulsu k takové změně klienta nebo prostředí, která posílí rovnováhu mezi tím, co prostředí od klienta očekává a tím, co je klient schopen zvládnout. Různá pojetí významu změny klienta a změny prostředí, jak pro zlepšení sociálního fungování a schopnosti klientů zvládat požadavky prostředí, přehledně rozlišuje Musil (2002) do kategorií podle toho, ke kterému z paradigmat sociální práce mají nejblíže. Rozlišuje tři tzv. malá paradigmata terapeutické, reformní a poradenské. U terapeutické paradigmatu Musil (2002) zdůrazňuje změnu klienta. Vychází z názoru, že příčinou nesnází v sociálním fungování je deficit osobnosti klienta. Za toho je zde nejčastěji považován jedinec, někdy také malá skupina. Zastánci tohoto přístupu se snaží zvládání požadavků prostředí klienty podporovat zejména posilováním jejich duševního zdraví, vnitřní rovnováhy, rozvoje a uskutečnění osobnosti. Za rozhodující nástroj dosahování těchto cílů v rámci terapeutického paradigmatu Musil (2002) považuje vztah pracovníka a klienta a vzájemně obohacující komunikace mezi nimi. 4 Sociální intervence, je to odborný zásah, jehož cílovou skupinou je jednotlivec, skupina, rodina, komunita, případně širší společenství. Někdy je termín užíván jako synonymum terapie, jindy je pojímán jako významově širší, protože může zahrnovat všechny druhy činností, které pracovník vykonává ve prospěch klienta.( Matoušek, 2003) 20

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Vývoj sociální práce v ČR

Vývoj sociální práce v ČR Vývoj sociální práce v ČR Jako profesionální aktivita se formuje za první republiky, útlum po roce 1948 Nové sociální problémy po roce 1989 prostituce, bezdomovectví, uprchlíci, vězni po amnestii atd.

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE

Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Charakter služby Vymezení

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

KAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš.

KAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš. http://corporatecare.com.au/wp-content/uploads/about-us.jpg KAPITOLY Charakteristika, základní rysy moderní oš. péče Kategorie zdravotnických pracovníků Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Co je to ergoterapie?

Co je to ergoterapie? Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Nepříznivé sociální situace. Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický

Nepříznivé sociální situace. Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický Nepříznivé sociální situace Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický Následující prezentace shrnuje výstupy projektu Podpora procesů v sociálních službách v oblasti nepříznivé sociální situace Pojem nepříznivá

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem:

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: 1) Cílová skupina 2) Nabídka služeb (základní a fakultativní činnosti) 1) CÍLOVÁ SKUPINA Základním stavebním kamenem

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10. Poskytovaná sociální služba raná péče. Informace o službě rané péče

Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10. Poskytovaná sociální služba raná péče. Informace o službě rané péče Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10 Poskytovaná sociální služba raná péče Informace o službě rané péče Posláním terénních sociálních služeb rané péče Diakonie ČCE střediska Ratolest je podporovat

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH

SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH SPECIFIKA KOMUNITNÍ PRÁCE V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Mgr. Petra Vaňková 31.3.2016 Komunitní práce, Komunita Vymezení komunitní práce je závislé na chápání výchozího konceptu konceptu komunity. Pojem

Více

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Chráněné bydlení LONGEVITA

Chráněné bydlení LONGEVITA Chráněné bydlení LONGEVITA Poskytovatel chráněného bydlení LONGEVITA Na Jíkalce č. 5 a č. 7, Plzeň 301 00 Plzeň Křimice, Plzeňská 95/61, 322 00 Popis realizace Chráněné bydlení LONGEVITA Slovník pojmů:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.: Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů

Více

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více