Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče Magisterská diplomová práce Bc. Magdaléna Kaňovská Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D. Brno 2008

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem svoji magisterskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní všechny použité zdroje a literaturu, ze kterých jsem při jejím zpracování čerpala. Bc. Magdaléna Kaňovská 2

3 Poděkování: Děkuji vedoucí mé magisterské diplomové práce, PhDr. Kateřině Kubalčíkové, Ph.D. za čas, který mi věnovala při konzultacích, za pomoc, podnětné rady, trpělivost a vstřícnost. Děkuji i mé rodině za trpělivost a za to, že mi byli ve studiu a při psaní práce velkou oporou. 3

4 OBSAH OBSAH 4 I TEORETICKÁ ČÁST 7 1 Vymezení cílové skupiny Pojem stáří Stáří jako sociální událost 8 2 Životní situace Pojem životní situace Sociální fungování Lidské potřeby Potřeby nemocného člověka Nerovnováhy v životní situaci Intervence do životní situace klienta Přístup k řešení životní situace klienta 22 3 Léčebny dlouhodobě nemocných a nemocnice následné péče Pojem, cíle a charakteristika léčebny pro dlouhodobě nemocné a nemocnice následné péče Rozsah poskytovaných služeb Zdravotnické služby Ošetřovatelské služby Rehabilitační služby Sociální služby Paliativní služby Sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení Sociální služby jako nástroj pomoci Klasifikace sociálních služeb Druhy sociálních služeb v nemocnici Specifika sociální práce ve zdravotnictví 33 II METODOLOGICKÁ ČÁST 37 4 Metodika výzkumu Cíl výzkumu Strategie výzkumu Operacionalizace Jednotka zkoumání a zjišťování Techniky sběru dat Polostandardizovaný rozhovor Zúčastněné pozorování Studium dokumentů Organizace výzkumu Způsob výběru respondentů 41 III ANALYTICKÁ ČÁST 42 5 Charakteristika vybrané nemocnice následné péče Poslání a cíle nemocnice následné péče Klientela vybrané nemocnice následné péče Rozsah a služby nemocnice následné péče 45 4

5 5.4 Sociální práce v nemocnici následné péče Personální složení nemocnice následné péče Zdravotnický tým 49 6 Analýza životní situace klientů nemocnice následné péče a přístupy přispívající k řešení jejich nerovnováh Vybraní klienti nemocnice následné péče 51 Klientka č Klient č Klientka č Klientka č Klientka č Klientka č Klientka č Klient č Klient č Klientka č Životní situace vybraných klientů Nerovnováhy v životní situaci Otevřená témata rozhovoru Intervence nemocnice následné péče do životní situace klientů 62 ZÁVĚR 67 POUŽITÁ LITERATURA 69 ANOTACE 74 ANNOTATION 75 JMENNÝ REJSTŘÍK 76 VĚCNÝ REJSTŘÍK 78 PŘÍLOHY 79 Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č STAŤ 87 5

6 Úvod Jsem osobně zaangažovaná v poskytování pomoci a sociálních službám nemocným hospitalizovaných v nemocnici, jejichž cílem je zajistit bezpečné a důstojné prostředí klientům, kteří vzhledem k věku, zdravotnímu stavu či z důvodu poklesu funkčních schopností a ztráty soběstačnosti nemohou žít aktuálně ve svém přirozeném prostředí ani s pomocí terénních či ambulantních sociálních služeb. Vyústěné předpokládané poznatky kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví jsou z mého pohledu chápány více než povinná diplomová práce, spíše jako osobní vklad do diskuse o řešení přiměřené, ale efektivní a potřebám odpovídajícím kvalitní podpory seniorů, kteří by se rádi opět začlenili do komunity obce. Cílem výzkumu jsem chtěla upozornit na nutnost zajímat se o skutečné potřeby seniorů v zařízení následné péče, zda-li jsou služby poskytované v ústavním zdravotnickém zařízení schopny pružně reagovat na obtížné životní situace klientů. Pokusila jsem se zjistit, zda nabízené služby skutečně reflektují potřeby klientů. Tímto výzkumem jsem především chtěla apelovat na vedení nemocnice následné péče. Proto jsem si jako téma své diplomové práce zvolila Sociální služby pro seniory poskytované v zařízeních následné zdravotní péče. V teoretické části své diplomové práce se zabývám vymezením cílové skupiny zaměřené na seniory a jejich dysfunkce. Jejich životními situacemi a potřebami, díky jejichž neuspokojení dochází k životním nerovnováhám včetně přístupů, které jsou uplatňovány při řešení výše zmiňovaných životních nerovnováh. Charakteristikou a rozsahem poskytovaných služeb se zaměřím na služby, které je možno poskytovat v nemocnicích následné péče či v léčebnách dlouhodobé péče. V metodologické části určím výzkumnou strategii a techniky sběru dat, dle kterých budu provádět výzkum. V analytické části popíši data získaná výzkumem a budu hledat odpovědi na dílčí výzkumné otázky, s pomocí níž budu moci odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zní: Jaké nerovnováhy v životní situaci lze sledovat u klientů následné zdravotní péče a jakým způsobem může přispět stávající nabídka služeb tohoto zařízení k řešení životní situace klientů? Výsledky mé práce by mohly také sloužit k přehodnocení služeb vybrané následné zdravotní péče, aby poskytované služby korespondovaly s potřebami klientů tohoto zařízení. 6

7 I Teoretická část: 1 Vymezení cílové skupiny Sociální problematika starých lidí a její řešení jsou značně odlišné od sociální problematiky občanů v produktivním věku, proto jsem do úvodní kapitoly včlenila nejprve pojem stáří a poté jsem popsala stáří jako sociální událost. 1.1 Pojem stáří Gruberová (1998) popisuje stáří jako poslední ontogenetické vývojové období v životě člověka, které v sobě nese pečeť období předcházejících, odpovídá do značné míry stylu života, který člověk žil zejména ve středním věku, ve fázi dospělosti. Je to biologický proces, který je charakterizován tím, že je nezvratný a končí smrtí jedince. Kalvach a Mikeš (2004) popisují stáří stejně jako Gruberová, zároveň však dodávají, že jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících druhově specifickou rychlostí s výraznou interindividuální variabilitou a vedoucích k typickému obrazu, který Kalvach i Mikeš (2004) označují jako stařecký fenotyp. Tomeš (1996) se shoduje s výše zmiňovanými autory. Taktéž popisuje stáří jako přirozené, poslední období lidského života, ve kterém se pozvolna omezují funkce lidského organismu. Popisuje to jako postupné snižování schopnosti pracovat a aktivně reagovat na vnější svět. Kalvach a Onderková (2006) charakterizují stáří jako obtížně definovatelnou fázi života v níž se nápadněji projevuje involuce, souhrn involučních změn, se zhoršováním zdatnosti, odolnosti a adaptability organismu. Oba autoři uvádí, že v hospodářsky vyspělých zemích se obvykle za počátek kalendářního stáří považuje věk 65 let. Často se však o věku 65-74, někdy dokonce let hovoří jen jako o počínajícím stáří a hranice vlastního stáří se posouvá do věku let. Za dlouhověkost považují Kalvach a Onderková (2006) věk 90 a více let, i zde však dochází k posunu až k hranici 100 let. Naopak Gruberová (1998, s. 7) rozděluje stáří na, cituji: podle návrhu WHO z r se za stáří označuje věk od 60 let výše.období od se označuje jako ranné stáří- senescence, let se označuje jako vlastní stáří- senium, 90 let a výše se označuje jako dlouhověkost. V Anglosaských zemích se dělí stáří na: o mladí staří young o let staří staří old old o 85 a více velmi staří very old Avšak Gruberová (1998) i přes toto členění říká, že stáří je často obtížné jednoznačně vymezit. Tomeš (1996) se taktéž přiklání k názoru, že podobné kategorizace mohou tendence procesů stárnutí odhalit jen velmi obecně a jejich časový průběh ohraničit jen velmi nepřesně. 7

8 Matoušek (2003) ve Slovníku sociální práce definuje stáří jako věkové období začínající v současné západní kultuře v letech, kdy lidé odcházejí do důchodu. Někteří z nich pak mají větší spotřebu zdravotní péče nebo postupně ztrácejí soběstačnost. Jen menší část lidí dožívajících se 80 let je zdravá a soběstačná podotýká Matoušek (2003). Další varianta rozděluje lidi na starší 65 let na kategorie třetího a čtvrtého věku. Třetí věk označuje aktivní a nezávislý život ve stáří, zatímco čtvrtý věk znamená období, kdy je člověk při zajišťování základních potřeb odkázán na druhé. (Stuart- Hamilton, 1999) Vohralíková, Rabušic (2004) tvrdí, že stáří každého jedince je ve svých projevech vždy odlišné a neopakovatelné. Oba autoři mají podobný názor jako Gruberová, neboť tvrdí, že stáří je vlastně odrazem celého života: projevují se v něm dlouhodobě působící faktory ovlivňující psychiku člověka, jeho zdravotní stav vnější podmínky života apod. (2004, s. 54) V Přehledu psychologie Kern H. a kol. (1999) charakterizují stáří jako biologický proces stárnutí, začínající v okamžiku, kdy procesy odbourávání buněk převáží nad její výstavbou. Lipner (2000, s. 8) popisuje stáří jako jev, který je imanentní součástí života od narození; pozoruhodné na něm je obzvlášť to, že si ho právě takto téměř neuvědomujeme. Topinková, Neuwirth (1995) definovali stáří jako: Konečnou etapou procesu stárnutí nebo jinými slovy konečnou etapu geneticky vyměřeného trvání života období, kterému říkáme stáří. (1995, s. 17) Topinková, Neuwirth, ale také Goldmann (2004) člení etapy stáří stejně jako Gruberová. Kalvach a Mikeš (2004) v knize Geriatrie a gerontologie podrobněji rozdělují stáří na stáří kalendářní, stáří sociální a stáří biologické. O kalendářním stáří se zmiňuje i Gruberová, avšak dle Kalvacha a Mikeše (2004) je jednoznačně vymezitelné a nepostihuje zcela interindividuální rozdíly, naopak sociální stáří postihuje proměnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění. Konkrétní míru involučních změn daného jedince označují Kalvach i Mikeš (2004) jako biologické stáří Stáří jako sociální událost Janečková (2005) charakterizuje starého člověka svou příslušností k věkové skupině definované dosažením 60, resp. 65 let. Uvádí, že starý člověk je spojován se sociálním statutem důchodce, je považován za neaktivního či neproduktivního a předpokládány jsou i zdravotní charakteristiky spojené s involucí-ztrátou funkčních schopností, multimorbiditou, postupnou ztrátou soběstačnosti. Takový je stereotypní pohled na stáří, který pojímá staré lidi jako homogenní skupinu bez individuálních rozdílů, jež je pro společnost spíše zátěží, protože odčerpává významnou část společenských zdrojů na financování důchodů a na pokrytí nákladů zdravotní a sociální péče. Je nepochybné, že u většiny starých lidí dochází k úbytku psychických a fyzických sil. Můžeme tedy usuzovat, že budou s větší pravděpodobností vyžadovat větší 8

9 lékařskou péči a ohledy na jejich tělesný a duševní stav. Skutečnost, že vyžadují větší péči okolí, však nečiní ze starých lidí radikálně odlišné bytosti.(stuart-hamilton, 1999) Janečková (2005) zdůrazňuje, že věk sám o sobě není důvodem zvýšené potřeby péče. Potřeba sociální práce se starými lidmi se objevuje až v mimořádných situacích způsobených sociálními či zdravotními faktory. Sociální práce se tedy soustřeďuje do oblasti péče o ty seniory, jejichž zdravotní stav je spojen s poklesem funkčních schopností a soběstačnosti. Janečková (2005) uvádí limity hybnosti, smyslového vnímání i jiných kognitivních funkcí. I Weinfurterová (2006) se přiklání k názoru, že samotné stáří ještě není důvodem pro větší potřebu sociální péče. Sociální práce ve zdravotnictví se zaměřuje především na ohrožené skupiny seniorů: na osaměle žijící, sociálně a geograficky izolované, dlouhodobě a opakovaně hospitalizované, s výrazným poklesem funkčních schopností a soběstačnosti, trpící výraznými deficity v oblasti kognitivních funkcí, vystavěné špatnému zacházení, ponižování a segregaci. I Janečková (2005) doporučuje více dopodrobna směřovat sociální práci především k nejvíce ohroženým starým lidem, tedy osaměle žijícím, velmi starým, propuštěným z nemocnice, dlouhodobě nemocným ležícím doma, křehkým a zmateným, trpícím demencí či depresí, přijatým do institucí a žijícím v nich, žijícím v chudých čtvrtích nebo v studených a jinak nevyhovujících bytech, sociálně a geograficky izolovaným, vystaveným špatnému zacházení, ponižování a segregací. Kalvach i Onderková (2006) stejně jako Janečková zdůrazňují funkční různorodost seniorů a heterogenitu seniorské populace. Kategorizují seniory na: o Zdatné (fit), kteří si bez ohledu na svůj věk udržují velmi dobrou zdatnost. o Nezávislé, kteří dobře zvládají aktivity každodenního života a za běžných okolností nepotřebují žádnou podstatnější podporu rodiny, sousedů ani pečovatelskou službu. o Křehké (frail) seniory, kteří jsou ohroženi náhlou dekompenzací zdravotního stavu, či funkčního stavu, náhlou nezabezpečeností, kteří nezvládají zátěžové situace, kteří potřebují trvalou dopomoc při náročnějších činnostech každodenního života. o Závislé seniory, kteří zčásti či zcela nezvládají ani běžné sebeobslužné, základní ADL 11 o Zcela závislé, kteří jsou dlouhodobě či trvale upoutáni na lůžko o Umírající, kteří mají specifické potřeby komplexní paliativní péče. Kubalčíková (2006) se také zmiňuje o heterogenitě seniorské populace, stejně jako Kalvach, Onderková (2006) i Janečková (2005) a kategorizuje překážky pro sociální fungování, jež mohou vznikat z důvodů: o Dysfunkce biologické složky o Dysfunkce psychické složky o Dysfunkce sociální složky o Kombinací těchto jednotlivých složek funkčního potenciálu o Dysfunkcí všech zmíněných složek současně 1 ADL- activities of daily living, základní všední činnosti sebeobslužnného charakteru ( Sýkorová, 2007) 9

10 Zdůrazňuje, že je třeba mít na zřeteli výše zmiňované dysfunkce, neboť tyto dysfunkce se mohou u každého jednotlivce projevovat s různou intenzitou a také můžou vyvolat deficit odlišného typu nebo celého souboru potřeb.(kubalčíková, 2006) Dílčí výzkumné otázky: 1. Pro jakou skupinu klientů jsou služby vybraného zařízení poskytovány? 2. Jaké je aktuální složení klientů vybraného zařízení? 10

11 2 Životní situace Do této kapitoly jsem zahrnula pojmy jako životní situace, nerovnováhy v životní situaci, sociální fungování, sociální intervence do životní situace klienta a také lidské potřeby, neboť neuspokojení některých lidských potřeb vytváří nerovnováhy v sociálním fungování z čehož vyplývá nepříznivá životní situace. I Kubalčíková (2005) ve své disertační práci popisuje specifickou cílovou skupinu v rámci seniorské populace, tedy jedince, u nichž dochází k takovému úbytku funkčního potenciálu, že jsou při uspokojování svých potřeb, tedy sociálním fungování, na pomoci druhé osoby zcela závislí, avšak zároveň zdůrazňuje, že v rámci konceptu sociálního fungování lze na vznik závislosti nahlížet také jiným úhlem pohledu. Kromě poklesu funkčního potenciálu z výhradně subjektivních příčin, může být dysfunkce a náhlý vznik závislosti zapříčiněn charakterem interakce mezi jednotlivci a prostředím. 2.1 Pojem životní situace Každý jedinec podle Zacharové (2002) je v neustálé interakci 2 s prostředím. Život je v podstatě stálá adaptace na měnící se podmínky, trvající od narození až do smrti. Dítě, ale i dospělí se dostává každodenně do situací v nichž je jeho dynamická rovnováha s prostředím narušována, prožívá zklamání, řeší komplikované problémy, někdy postrádá některou z podmínek potřebných k životu a dalšímu rozvoji. Tím vzniká neklid a napětí, které může negativně ovlivnit, jeho činnost, chování a jednání. Všechny tyto uvedené situace označuje Zacharová (2002) jako náročné životní situace neboli svízelné situace. Pro člověka představují zátěž, která působí negativně a přináší řadu problémů a komplikací, může ale v určité míře mít pozitivní, mobilizující význam a podněcuje člověka k aktivitě, k vyšším a lepším výkonům. Velmi negativním účinkem je stoupající se svízelná situace, která působí nejen záporně, ale může mít i vážné důsledky v porušení adaptačních mechanizmů člověka. Svízelné situace Zacharová (2002) chápe jako stresory, které vyvolávají stav organizmu nazývaný stres. Musil (2004) ve své knize Ráda bych Vám pomohla, ale zmiňuje Barlettovou, která se před padesáti lety pokusila rozpoznat společný základ různých specializací v sociální práci. Konstatovala, že sociální práce se v Americe původně vyvíjela odděleně v několika nezávislých sektorech - v rámci pomoci dětem a rodinám, lidem s mentálním postižením, vězňům a dále ve zdravotnictví, ve školství a v kontextu služeb, které nabízely obce. Jak píše Musil (2004) podle Barlettové se pracovníci všech uvedených kategorií při práci s klientem zaměřují na problémy, které plynou z klíčových životních situací. 2 Interakcí se rozumí sociální styk, v jehož rámci dochází k vzájemnému působení lidí tak, že chování jednoho se stává podnětem pro chování druhého, jeho reakce se naopak stává podnětem pro prvého. ( Matoušek, 2003) 11

12 V souladu s názory Barttlové Musil ( 2004) životní situaci chápe jako výsledek interakce mezi člověkem a jeho prostředím. Kopřiva (1997), zase zdůrazňuje, že když člověka se kterým pracuje sociální pracovník, potkala nějaká životní situace, nemůže předem vědět, co pro něj znamená, i když jde o situaci, s níž se v práci sociální pracovník setkává, a proto zná reakci jiných lidí. Neví však jaký obraz životní situace si tento člověk uvnitř namaloval. Aby se o tom sociální pracovník dozvěděl, musí se ho zeptat. Navrátil chápe životní situaci jako specifickou, individuální konfiguraci. Tento termín označuje za prvé mnohovrstevnost a naopak neopakovatelnost faktorů, které brání, nebo naopak usnadňují sociální fungování jednotlivého klienta nebo specifické kategorie klientů. Za druhé termín životní situace vymezuje vlastní předmět intervence sociálního pracovníka. Reflexe životní situace klienta ( nebo kategorie klientů) je prvním a nezbytným krokem k volbě takových cílů a metod intervence, které mohou přispět ke změně životní situace klienta, posílit jeho schopnost zvládat požadavky prostředí a přispět tak k obnovení nebo udržení jeho sociálního fungování. (Matoušek, 2001, s. 186 ) Tomeš (2001) dělí životní situace na přirozené a nepřirozené. Mezi životní situace, kterými jsou lidé ohroženi řadí Tomeš (2001) ztrátu příjmů, mimořádné velké výdaje, mimořádné zdravotní či sociální omezení Sociální fungování Navrátil (2001) popisuje termín sociální fungování jako mnohoznačný a tvrdí, že je možné ho různým způsobem interpretovat. Bartlettová (1970) ve své vlivné knize The Common Base of Social Work Practice vymezila pojem sociální fungování jako interakce, které probíhají mezi požadavky prostředí a lidmi. Autorka vychází ze zvládání lidského úsilí řešit situace, které mohou být vnímány jako sociální úkoly, životní situace nebo problémy života. Lidé prožívají tyto životní úkoly primárně jako tlaky ze svého sociálního prostředí. Odsud vycházejí dvě významnější myšlenky na jedné straně lidské zvládání a na straně druhé požadavky prostředí. Aby se tyto myšlenky mohly stát součástí jednoho celistvého konceptu, musí být propojeny stejnou dimenzí a tou je koncept sociální interakce. (Navrátil, 2001) Navrátil (2001) říká, že tato optika umožňuje Barlettové vnímat otázku individuální schopnosti řešit problémy i otázku sociálního kontextu, ve kterém daný jednotlivec ( či skupina) o řešení svého problému usiluje (požadavky prostředí). Jádrem celého konceptu je představa, že lidé a prostředí jsou v permanentní interakci, přičemž prostředí klade na člověka určité požadavky a člověk je nucen na ně reagovat. Mezi požadavky prostředí a člověkem musí být navozena určitá rovnováha. V těch případech, ve kterých lidé dostatečně nezvládají požadavky svého prostředí, poskytuje pomoc sociální pracovník. 12

13 Jiný autor Longres definuje sociální fungování jako sociální pohodu, zvláště ve vztahu ke schopnosti jednotlivce zvládat rolová očekávání přidružená k jeho konkrétní roli a statusu. Podle Carltona vyjadřuje termín sociální fungování schopnost lidí provádět úkoly denního života a angažovat se ve vztazích k jiným lidem způsobem, který je uspokojivý jak pro ně samotné, tak pro druhé a odpovídá potřebám organizované komunity. (Navrátil, 2001, s. 13) Navrátil (2001) ještě interpretuje termín sociálního fungování uznávaným slovníkem sociální práce v roce 1995, který vydala americká Národní asociace sociálních pracovníků (NASW). Tento slovník pojímá naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí, i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování jak základních potřeb, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. Lidské potřeby zahrnují tělesné aspekty (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péče a ochrana) osobní naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty, estetika, náboženství, dosažení úspěchu) emocionální potřeby (pocit sounáležitosti, vzájemná péče, společenství) a adekvátní sebepojetí (sebedůvěra, sebeúcta a osobní identita). Sociální pracovníci považují za jednu ze svých nejvýznamnějších rolí pomáhat jednotlivcům, skupinám nebo komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování. (Navrátil, 2001) Musil (2004) soustřeďuje pozornost v termínu sociální fungování na otázku zda a proč charakterizují životní situaci konkrétního člověka dva typy nerovnováh. Zaměřuje se na nerovnováhu mezi očekáváním prostředí a schopností je zvládat. Za druhé na nerovnováhu mezi náročností požadavků prostředí a podporu, kterou toto prostředí člověku při jejich zvládání poskytuje. Dle Musila (2004) má sociální pracovník dva úkoly. Měl by hlavně rozpoznat, proč a do jaké míry je sociální fungování člověka ohroženo některou ze zmiňovaných nerovnováh a v návaznosti na to mu pomoci získat, obnovit nebo udržet jeho sociální fungování. I Matoušek (2001) v Základech sociální práce poukazuje na autory Navrátila a Musila, kteří upozorňují na termín sociálního fungování, který označují jako komplex následujících skutečností: 1. lidé a prostředí jsou trvale v interakci 2. prostředí klade na člověka určité požadavky ( formuluje očekávání, definuje sociální role) a člověk je nucen na ně reagovat 3. mezi požadavky prostředí a člověkem je obvykle rovnováha, pokud lidé požadavky prostředí dostatečně nezvládají, rovnováha je rozkolísaná a vzniká problém 4. někteří lidé jsou schopni si s problémem poradit a nastolit znovu rovnováhu sami, jiní tuto schopnost nemají a svou problémovou situaci nezvládají 5. příčinou problémů nebo jejich nezvládání může být jak nedostatek dovedností na straně klienta, tak nepřiměřenost požadavků prostředí vůči němu 6. předmětem intervence sociálního pracovníka je interakce mezi způsobilostí klienta zvládat a tím, co od něj prostředí očekává. Jeho cílem je podporovat sociální fungování klienta tím, že mu pomáhá obnovit nebo udržovat rovnováhu mezi více či méně dostatečnou kapacitou zvládání a této kapacitě více či méně přiměřenými požadavky prostředí. (Matoušek, 2001, s. 185) Do kapitoly Životní situace jsem záměrně včlenila i podkapitolu Lidské potřeby a to z toho důvodu, že lidské potřeby a sociální fungování spolu úzce souvisí. 13

14 Jak popisuje Navrátil (2001), který vyhází ze slovníku sociální práce, jenž říká, že sociální fungování přispívá k naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování potřeb jak základních, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. 2.3 Lidské potřeby Jednotný názor na definici potřeb neexistuje. Existují pouze různá pojetí potřeby. (Kalvoda, Šelepová, Probstová, 2005) Kovařík (2003) nechápe potřebu 3 pouze jako nějaký deficit nebo přebytek energie na straně lidského organismu, který má být uveden do stavu žádoucí rovnováhy, ale především jako vztahový, intencionální fenomén. Potřeba se vztahuje a směřuje vždy k určitému cíli. Kovařík (2003) je tedy chápe jako určitý způsob začleňování do světa, jako určitá schémata a součást způsobů interakce člověka se světem. Čížková (1999) zase chápe potřebu jako základní východisko motivace. Ze zážitkového hlediska chápe Čížková (1999) vznik potřeby, která se projevuje jako impuls k apetenci. Jednou z nejvýznamnějších a nejzákladnějších klasifikací je hierarchický systém potřeb dle amerického psychologa A. H. Maslowa, který rozčlenil základní lidské potřeby do pěti kategorií a sestavil je do tvaru pyramidy. Potřeby uspořádal hierarchicky z hlediska naléhavosti, s jakou jsou prožívány jako vnitřní tlaky k jednání. 1. stupeň:fyziologické potřeby 2. stupeň: potřeba bezpečí 3. stupeň: sociální potřeby 4. stupeň: potřeba autonomie 5. stupeň: potřeba seberealizace, sebeuplatnění Fyziologické potřeby Pichaud a Thareauová (1998) chápou jako zcela základní. Neuspokojení jedné z nich se může odrazit na našem celkovém stavu. Základními biologickými a psychickými potřebami rozumí Matoušek (2003) zabezpečení základní hygieny, stravy, ošacení a bydlení, možnosti komunikace a přístup k informacím Potřeba bezpečí Pocit bezpečí potřebuje mít každý člověk. Pichaud a Thareauové (1998) rozlišují tři stupně potřeby bezpečí: - potřeba ekonomického zabezpečení - potřeba fyzického bezpečí 3 Potřebou se rozumí: Motiv k jednání. Neuspokojení vede k deprivaci, ke strádání. (Matoušek, 2003, s. 157) 14

15 - potřeba psychického bezpečí Matoušek (2003) ve Slovníku sociální práce popisuje základní životní potřeby jako jeden z pojmů objevujících se v návrzích českých zákonů, které by se měly týkat sociální pomoci a sociálních služeb. Jde o biologické, psychické a sociální potřeby člověka, jež by měly být uspokojeny na úrovni ještě přijatelně zatěžující společnost a na druhé straně bránící hendikepovaným v tom, aby byli vyloučeni za společnosti.. Sociální potřeba Sociální potřeby Pichaud a Thareauová (1998 ) rozlišuje na: - potřebu informovanosti - potřebu náležet k nějaké skupině - potřebu lásky - potřebu vyjadřovat se a být vyslechnut Potřebu autonomie Potřebu autonomie chápou Pichaud a Thareauová (1998) ve smyslu být svobodný, být sám sobě zákonem, rozhodovat sám za sebe. Pichaud a Thareaueová (1998) upozorňují na Maslowův důraz, že člověk touží po seberealizaci, po nalezení smyslu svého života. Může to být spojeno s rodinou, prací, vášnivým zájmem o něco, s vírou Balogová (2005) chápe potřeby obdobně jako Maslow a rozděluje je na potřeby biologické, psychické, sociální a duchovní. Základními sociálními potřebami Matoušek (2003) rozumí všeobecné lidské společenské potřeby, zájmy a práva, včetně práva na příslušnost k menšině, inkorporace azylantů do obce apod. Úrovní ještě přijatelnou pro tuto společnost chápe Matoušek (2003) jako úroveň, která je výsledkem sociálního konsenzu na úrovních, na nichž se rozhoduje o sociální politice. Kalvach a Onderková (2006) v souvislosti se zdravotní péčí o geriatrické pacienty se shodují v teorii lidských potřeb s již výše zmiňovaným Maslowem. Základnu tvoří biologické potřeby, střední patro psychosociální potřeby, nejvyšší úroveň spirituální, nadosobní potřeby. Navíc oba autoři zdůrazňují, že k závažným pochybením a k nízké kvalitě péče dochází při omezení zájmu pečujících osob ( zdravotníků i laiků) převážně, ba výlučně na základní biologické potřeby. Klienti takové péče jsou nakrmeni, zastláni v čistém lůžku, ale strádají ztrátou kompetencí, komunikační a senzorickou deprivací, ztrátou životní smysluplnosti. Autoři poukazují na důležitost kvalitu života, která souvisí především s naplněním vyšších životních potřeb. Naopak Kovařík (2003) rozděluje potřeby pouze na biologické a psychické. Do psychických potřeb řadí potřebu stimulace, potřebu smysluplného světa, potřebu jistoty a bezpečí, potřebu osobní identity, potřebu otevřené budoucnosti. Kovařík (2003) také uvádí příklad Murye, který rozlišuje asi 40 potřeb a dělí je na viscerogenní potřeby a psychogenní potřeby. Čížková (1997) klasifikuje zase potřeby do dvou základních hledisek a to na primární vrozené a sekundární získané. Čížková (1997) zdůrazňuje, že neexistuje jednotný názor na to, jaké potřeby jsou u člověka vrozené. 15

16 Primární potřeby Čížková (1997) spojuje s přežitím jedince, sekundární s rozvojem jeho osobnosti. Matoušek (2003) ve Slovníku sociální práce popisuje základní životní potřeby jako jeden z pojmů objevujících se v návrzích českých zákonů, které by se měly týkat sociální pomoci a sociálních služeb. Jde o biologické, psychické a sociální potřeby člověka, jež by měly být uspokojeny na úrovni ještě přijatelně zatěžující společnost a na druhé straně bránící hendikepovaným v tom, aby byli vyloučeni za společnosti. Pro lepší názornost a přehlednost uvádím členění potřeb dle výše zmiňovaných autorů, které jsem sestavila do tabulky 2.1. MASLOW Pichaud a Thareauerová Mure Čížková Kovařík y Kalvach Onderková Matoušek Balogová 5. potřeba seberealizace a uplatnění Potřeba seberealizace a uplatnění 4. potřeba autonomie Potřeba autonomie duchovní 3. sociální potřeba Sociální potřeba spirituální sociální sociální Potřeba bezpečí 2. potřeba bezpečí bezpečí 1. fyziologická potřeba Navíc člení: Potřeba ekonomického zabezpečení Potřeba fyzického bezpečí Potřeba psychického Fyziologická potřeba získané vrozené psychick psycho psychosociá é genní lní biologic viscer ké ogenní biologické psychické psychické biologické biologické Kern a kol. (1999) v Přehledu psychologie se taktéž zmiňuje o základní pyramidě potřeb dle Maslowa a přiklání se k názoru, že: dokud nejsou uspokojeny jednoduché fysiologické potřeby, jako hlad a odpočinek neusilují lidé např. o statutu ve společnosti a nebo o to, aby vytvořili nějaké dílo, které by jim zajistilo nesmrtelnou slávu. (1999, str. 56) Na druhou stranu, ale Kern a kol. (1999) popisuje názor Viktora E. Frankla ( a s ním další, kteří přežili koncentrační tábory), který upozornil na to, že v extrémních situacích tomu může být i opačně, že tyto takzvaně vyšší, duchovní potřeby nemizí, i když není možné uspokojit základní potřeby, ale že jsou dokonce schopny tyto základní potřeba nahradit a tak udržují člověka naživu. Kern a kol. (1999) uvádí, že tento názor 16

17 téměř shodně podávají Frankl i Lorenz, zprávu o tom, že práce na jejich knize jim pomohla přežít nesnesitelný koncentrační tábor. Také Ludwig Wittgenstein popsal podstatnou část svého traktátu ve válečném vězení. Kern a kol.(1999) upozorňuje, že také v každodenním životě se znovu a znovu setkává s lidmi, kterým jejich usilování o vyšší, duchovní radost, např. fascinující práce, prodloužilo život nebo pomohlo překonat beznaděj. Kern a kol (1999) se také zaobírá rozdělením potřeb vycházející z otázky, jak potřeba jako subjektivní prožitek napětí odpovídá objektivně stanovitelnému nedostatku, k jehož vyrovnání směřuje. Přitom ukazuje, že jen málo lidských potřeb se vyskytuje v této jednoduché formě s organickou potřebou. Kern a kol. (1999) zdůrazňuje, že v mnoha oblastech se mohou určité potřeby dostat rychle mimo naši kontrolu, jestliže je sebekriticky a zodpovědně neovládneme. Má na mysli situace, kdy se potřeby vymknou kontrole a zesílí do takové míry, že vedou k osobním problémům a začnou znepokojovat ostatní. Pak hovoří o závislosti. Od teorie potřeb jak popisuje Kalvach a Onderková (2006) se odvinulo rovněž stanovení obecně platných priorit v geriatrických programech a všeobecně k přístupu ke starým lidem. Následující principy Kalvach a Onderková (2006) zdůrazňují takto: o zabezpečenost zajištění přístřeší, ošacení, potravy, čisté vody, základní zdravotní péče o autonomie zachování rozhodovacích kompetencí, kontroly nad děním, soukromí o důstojnost respektování osobnosti, soukromí, studu, vyloučení takových forem péče a chování, které senior vnímá jako ponižující ( např. omezující prostředky, infantilizace) o smysluplnost pomoc při hledání životní náplně, podřízení zdravotní péče sociální roli o participace zapojení do života komunity, sdílení problémů, podíl na rozhodování (v rámci rodiny i dlouhodobé péče), komunikování. (Kalvach, Onderková, 2006, s ) Dle Pichauda a Thareauové (1998) některé potřeby starší lidé téměř nepociťují. Například vzácně si říkají o pití, které je důležitou potřebou, a jestliže klesne příjem tekutin, může tom mít i neblahé následky. Potřebou tedy nerozumí Pichaud a Threauová (1998) pouze něco, co člověku chybí, ale také hlavně to, k čemu člověk skrze ni směřuje. Potřebu popisují jako určitou sílu, která člověkem hýbe a posunuje ho směrem ke člověku, předmětu nebo činnosti. Potřeba je projevem bytostného přání. Pichaud a Thareauová (1998) dodávají, že staří lidé potřebují uspokojovat všechny potřeby stejně jako každý z nás. Nejsou důležité jen fyziologické potřeby ( jídlo, pití, spánek ), ale také potřeby psychologického rázu ( pocit bezpečí, udržování vztahů, nezávislost, smysl života). Všechny lidské potřeby tvoří celek, který spojuje fyzickou a psychickou a sociální stránku člověka, jež jsou od sebe neoddělitelné. (Pichaud, Thareauová, 1998, s. 41) Závěrem této kapitoly bych chtěla upozornit na Červenkovou, Bruthansovou a Pechanovou (2006), které zdůrazňují, že specifická podoba potřeb u pacientů je závislá především na charakteru nemoci, zároveň však na pacientovi samotném a na sociálních poměrech, ve kterých žije. 17

18 Rovná (2003) dodává, že i staří lidé potřebují v životě saturovat všechny potřeby stejně jako každý z nás Potřeby nemocného člověka Dle Čechové, Mellanové, Rozsypalové (1997) může být v průběhu nemoci kterákoliv z lidských potřeb narušena či ohrožena. Potřeba jistoty, bezpečí, bývá ohrožena výrazně v nemoci zejména u dětí při pobytu v nemocnici. Ale i dospělý člověk pociťuje nepříjemně přerušení kontaktů s rodinou, nepříznivě prožívá, chybí-li mu informace o rodině, o dětech, zejména není li možnost alespoň telefonického spojení nebo nejsou-li povoleny návštěvy. Čechová, Mellanová a Rozsypalová (1997) zdůrazňují potřebu podnětů, změny a činnosti. Doma, ale ještě více při pobytu v nemocnici se značně zužuje prostor, který má nemocný k dispozici. Při delším onemocnění se dostavuje u nemocného nepříjemný pocit z nedostatku činnosti, nemocný má pocit nudy, je rozmrzelý, zvyšuje se jeho tendence kriticky hodnotit prostředí, stravu, práci personálu, případně vyvolává konflikty se spolupacienty. Čechová, Mellanová a Rozsypalová (1997) uvádí také potřeby estetické, kdy jednotvárnost, malá barevnost, stereotypní uspořádání nábytku, poškozený nábytek, to vše může nepříznivě ovlivňovat estetické potřeby nemocného. Na potřebu styku, porozumění a vzájemné pomoci upozorňují autorky, nejen doma, ale i v nemocnici dochází k omezení styku s širší rodinou, s přáteli, se spolupracovníky, což bývá nepříjemné zejména pro člověka společensky značně angažovaného. Čechová, Mellanová a Rozsypalová (1997) poukazují také na potřebu výkonu. Velmi závažné je též ohrožení výkonové motivace (potřeby dosáhnou dobrých výsledků, mít úspěch). U člověka s vysokou výkonovou motivací může ale nastat i opačná, nepříznivá situace, takový člověk může nepřiměřeně přecenit své síly, nadměrně zatěžuje svůj organizmus, tím naopak může svůj zdravotní stav zhoršit. Čechová, Mellanová, Rozsypalová (1997) apelují na ošetřující personál, aby měl stále na paměti, že pracuje s člověkem, jehož nálada, prožívání i chování jsou značně ovlivněny uspokojováním jeho elementárních potřeb a potřeb sociálních, proto se musí snažit v maximální míře tyto potřeby uspokojovat. Zacharová (2002) zase člení specifické potřeby nemocného na potřebu sociálního kontaktu porozumění, pochopení a pomoci. Zdůrazňuje veškerá omezení v této oblasti spojené s pocity nejistoty a nezájmu. Dále se zmiňuje o potřebě bezpečí a jistoty, neboť dle Zacharové (2002) kladné pocity jistoty a bezpečí mají pozitivní vliv na psychiku každého nemocného. Odloučení od rodiny nemocní snáší špatně. Potřebou podnětu a činnosti, zdůrazňuje Zacharová (2002), že nemocný člověk v nemocnici je více či méně omezen v různých činnostech, především v pohybu. Mezi další důležité potřeby řadí Zacharová (2002) potřebu realizace krátkodobých a dlouhodobých cílů. Nemocnému mnohdy chybí jasná představa nejbližší budoucnosti, hroutí se mu jeho dřívější představy, nemá před sebou jasný cíl. 18

19 2.4 Nerovnováhy v životní situaci Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách chápe nepříznivou sociální situaci jako: oslabení nebo ztrátu schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro kritickou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řeší vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před vyloučením. Kozlová (2005) poukazuje na to, že vedle přirozených a radostných událostí se člověk dostává i do situací pro nás nepříznivých a mnohdy neočekávaných. Do nepříznivých a neočekávaných situací zahrnuje Kozlová (2005) nemoc, invaliditu, ale i chudobu, samotu či ztrátu zaměstnání a výdělku. Kozlová (2005) tvrdí, že některé situace můžeme zvládnout vlastními silami nebo za pomoci svých blízkých. Některé události však nejsme schopni vyřešit a nejsme schopni zabezpečit své základní životní potřeby. V tomto případě je nutná pomoc státu v rámci realizované sociální politiky. Balogová (2004) označuje za náročnou životní situaci také vstup do důchodu, kterou označují jako tranzitní fázi etapového vývinu člověka, na kterou je potřeba člověka připravit. Se vstupem do důchodu úzce souvisí kvalita života, která je determinovaná kvalitou přípravy na vstup do důchodu. V této souvislosti Balogová (2004) zdůrazňuje kvalitu života, která jde ruku v ruce s kvalitou přípravy na důchod. Náročnou životní situaci chápe Balogová (2004) jako situaci, do které se dospělý člověk dostává a která postrádá podmínky nutné k jeho životu. Společným znakem náročných situací podle Balogové (2004) je překážka v širším slova smyslu, který brání realizaci nějakého snažení, jehož charakter může být různý. Tyto situace vedou k napětí, k ohrožení jedince, dochází ke ztrátě cenných hodnot, možnosti uspokojit potřeby, k znemožnění jednání směřující k dosažení cíle nebo uspokojení. Matoušek (2001, s. 186) zase upozorňuje na autory Navrátila a Musila, kteří ukazují, že, osudy klientů zpravidla bývají natolik specifické, že je obtížné vtěsnat je do schémat, která paradigmata nabízejí. Mechanické uplatňování paradigmatického přístupu ke klientovi může vést až k tragickému opomenutí některé důležité okolnosti klientova života. Uvedení autoři proto zdůrazňují, že v zájmu účinné a přiměřené intervence, je proto nezbytné věnovat pozornost individuální konfiguraci bariér a předpokladů sociálního fungování každého klienta samostatně. Tuto specifickou individuální konfiguraci životních okolností označují termínem životní situace. (Matoušek, 2001) 2.5 Intervence do životní situace klienta Intervencí je myšlen takový zásah personálu, který pomůže vyřešit problém obyvatele a umožní dosáhnou stanoveného cíle. (Rheinwaldová, 1999, s. 30) Je to taková technika, která přeruší, zamezí probíhající proces s cílem přerušit probíhající špatně přizpůsobené vzorce chování. (Rheinwaldová, 1999) 19

20 Při hodnocení potřeby sociální intervence 4 je třeba brát v úvahu funkčnost rodiny i komunity, úroveň aktivity a soběstačnosti klienta, jeho ekonomickou situaci klienta, dostupnost služeb, vhodnost domácího prostředí z hlediska bezpečnosti fyzické i psychické. Sociální pracovník k hodnocení potřeb obvykle využívá rozhovoru se starým člověkem a vlastního pozorování jeho chování a jeho prostředí (Janečková, 2005) Podle Musila (2004) může jedincům ve zvládání životních situací bránit jejich špatný zdravotní nebo psychický stav, neobvyklá životní orientace a styl života, nedůvěra v instituci rodiny, raná nebo pozdní fáze životního cyklu, nízká kvalifikace, špatná finanční situace a mnohé další okolnosti. Překážkou zvládání životní situace celou sociální skupinou mohou být třeba její nestandardní zvyky, těžko dosažitelné zájmy a cíle, nedůvěra některým členům skupiny k některým institucím společnosti, chabá vnitřní organizace skupiny, omezená schopnost jejích členů vyjednávat a další. Na straně sociálního prostředí mohou být překážkou zvládání životní situace třeba napjaté rodinné nebo sousedské vztahy, netolerance obyvatel obce k odlišnostem všeho druhu, špatné ekonomické poměry ve společnosti a špatná situace na lokálním trhu práce, zastaralé zákony, malá aktivita místních nevládních organizací, nepříznivá demografická struktura obce, kraje úsporný nebo naopak příliš dajný systém sociální pomoci a mnohé další. Stejně jako Musil i Rheinwaldová (1999) poukazuje na prostředí jež má vliv na pocity, zdraví a chování seniorů. Z toho vyplývá, že prostředí by mělo být uzpůsobeno pro různící se potřeby starých lidí. Musil (2004) poukazuje na sociálního pracovníka, který má dva úkoly. Měl by rozpoznat proč a do jaké míry je sociální fungování člověka ohroženo některou ze zmíněných nerovnováh a v návaznosti na to mu pomoci získat, obnovit nebo udržet jeho sociální fungování. Pomoc sociálního pracovníka přitom spočívá v poskytnutí impulsu k takové změně klienta nebo prostředí, která posílí rovnováhu mezi tím, co prostředí od klienta očekává a tím, co je klient schopen zvládnout. Různá pojetí významu změny klienta a změny prostředí, jak pro zlepšení sociálního fungování a schopnosti klientů zvládat požadavky prostředí, přehledně rozlišuje Musil (2002) do kategorií podle toho, ke kterému z paradigmat sociální práce mají nejblíže. Rozlišuje tři tzv. malá paradigmata terapeutické, reformní a poradenské. U terapeutické paradigmatu Musil (2002) zdůrazňuje změnu klienta. Vychází z názoru, že příčinou nesnází v sociálním fungování je deficit osobnosti klienta. Za toho je zde nejčastěji považován jedinec, někdy také malá skupina. Zastánci tohoto přístupu se snaží zvládání požadavků prostředí klienty podporovat zejména posilováním jejich duševního zdraví, vnitřní rovnováhy, rozvoje a uskutečnění osobnosti. Za rozhodující nástroj dosahování těchto cílů v rámci terapeutického paradigmatu Musil (2002) považuje vztah pracovníka a klienta a vzájemně obohacující komunikace mezi nimi. 4 Sociální intervence, je to odborný zásah, jehož cílovou skupinou je jednotlivec, skupina, rodina, komunita, případně širší společenství. Někdy je termín užíván jako synonymum terapie, jindy je pojímán jako významově širší, protože může zahrnovat všechny druhy činností, které pracovník vykonává ve prospěch klienta.( Matoušek, 2003) 20

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 0 6 MUDr. Bc. Rostislav

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Směrnice č. 23/2012. Standardy kvality sociální služby Domov se zvláštním režimem. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb

Směrnice č. 23/2012. Standardy kvality sociální služby Domov se zvláštním režimem. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb Domov pro seniory Dobětice, příspěvková organizace Šrámkova 38/A ; Ústí nad Labem, PSČ 400 11 TELEFON: 472 772 902 BANKOVNÍ SPOJENÍ: 3783800277 / 0100 FAX: 472 778 878 IČO: 44555407 e-mail: info@dd-dobetice.cz

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5 Domov pro seniory Elišky Purkyňové Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9, 160 00 Praha 6, ičo: 70875316 Zřizovací listina MHMP schválena usnesením ZHMP č. 6/25 ze dne 28.4.2011 Etický kodex

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více