Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

Transkript

1 Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

2 Ukotvení tématu Toto není přednáška o EU, o jejím fungování, ins:tucích, poli:kách Vybíráme jen vybrané čás: dílčích problema:k, a to unie měnové, unie fiskální a unie bankovní Měnová unie EU (či její čás:) je jen jednou etapou integrace, není jejím završením A nikdy ostatně jako završení integrace ani nebyla prezentována A ani se netýká celé EU

3 Obecné postřehy a otázky Je evropské měnová unií v pravém slova smyslu? Ins:tucionální rámec Hospodářsko- poli:cký rámec Op:mální měnová zóna: teorie a realita EU

4 Co je asi aktuálně problémem 1 Jednotný trh EU není úplný, dokonalý, všeobjímající, neochranářský, bezbariérový Bariéry ekonomické, legisla:vní, technické se v zásadě dají odstraňovat (otázkou ovšem je, zda se to chce, resp. jak často převládají zájmy národní nad zájmy unijními) Ale i kdyby odstraněny byly, přesto zůstanou národní sociální, ekonomická, kulturní specifika, jazykové bariéry apod.)

5 Co je asi aktuálně problémem 2 Jednotný trh a absence bariér na něm je sice významným předpokladem a atributem měnové unie, není však zdaleka atributem jediným Měnová unie nemůže být dlouhodobě stabilní pokud není spojena s centralizovanou kontrolou (či přímo s řízením) poli:ky fiskální (viz koncept op:mální měnové zóny) a nejspíše i koordinaci dalších komponent hospodářské poli:ky Fiskální unie je ovšem přímo spojena s unií poli:ckou (memo: fiskální poli:ka je především záležitos^ poli:ky jako takové)

6 Co je asi aktuálně problémem 3 Eurozóna není OCA Konvergenční předpovědi se nenaplnily a naopak narostly divergence Sta:s:cká data Černé pasažérství Výhody a náklady jednotlivých členských zemí (severní vs jižní křídlo)

7 Atributy a hranice fiskální unie Plná centralizace na straně jedné versus stávající stav na straně druhé Skoro plná centralizace: modelem je rozpočet unitárního státu nebo federace (asi v US poje^) Rule based přístup (Maastricht) na straně druhé: zjevně selhal Mluvíme tedy o řešení na škále mezi stávajícím stavem a unitárním rozpočtem Ovšem stávající stav už je jinde než původní vize Maastrichtu a Paktu stability a růstu: Evropský stabilizační mechanismus (přeshraniční transfery): mezivládní dohoda mimo legisla:vní rámec EU Fiskální kompakt (smlouva o rozpočtové odpovědnos:): omezení rozpočtové suverenity nad rámec primární legisla:vy EU Eurobondy (ještě nebyly schváleny ) Intervence ECB (odkup státních dluhopisů) na hraně, případně za ní (právně i ekonomicky)

8 Posuny, které přináší tzv. fiskální kompakt nově přímo ve smlouvě je stanovena požadovaná rychlost konsolidačního pohybu v případě překročení povolené výše deficitu, spouštěcí mechanismus automa:cký v případě překročení stanovené hranice zásadní změna ve fiskálním kompaktu: o sankci rozhoduje Komise, opravné prostředky až ve druhém sledu transpozice smlouvy do národní legisla:vy, Evropský soudní dvůr může kontrolovat jak bylo transponovat

9 Fiskální unie souhrn argumentů pro a pro: Pro: 1. Národní problémy musí mít národní řešení 2. demokra:cký deficit 3. všichni to budou mít dražší 4. riziko černého pasažérství vs. robustnost společných pravidel Pro 1. Bez EFU nebude EMU 2. Musíme zůstat jednotni 3. Unie stale pevnější 4. Efek:vnost unie (cí@te ten rozdíl ve způsobu argumentování??)

10 Regulatorní změny a bankovní unie

11 Přehled změn: na čem zrovna pracujeme či jsme donedávna pracovali a ještě pracovat budeme Směrnice o kapitálových požadavcích (CRDIV) (každá z dalších oblas^ se rozpadá na desítky dílčích témat): kapitálová přiměřenost pravidla likvidity pákový poměr corporate governance odměňování (own funds, liquidity risk management, large exposures, pilíř 2, finanční konglomeráty, macro- obezřetnostní dohled, řízení rizika (tržní, obchodní kniha, pro:strana), sekuri:zace, operační riziko SIFI DGS (systémy ochrany depozit) MiFID (financial instruments) FTT Sektorové daně CDS (credit default swaps)

12 deriva:vy Směrnice pro ozdravení (crisis resolu:on and recovery) Směrnice o hypotékách EMIR (market infrastructure) Platební služby (pravidla pro inova:vní platební služby, internet, mobilní, pl. karty) Účetní standardy: IFRS Dynamické správkování Účtování hedgingových operací Reportovací standardy Přísnější pravidla pro audit Ochrana spotřebitele: Nediskriminace Transparentnost a srovnatelnost Financial inclusion Switching (mobilita klientů) Tying Spotřebitelské úvěry AML PRIPS (packaged retail investment products) SEPA Regulace úrokových benchmarků

13 Nové insltuce nebo insltuce s rozšiřovanou pravomocí EBA ESMA EIOPA ECB European resolu:on authority ESM EC ESBR (Evropská rada pro systémové riziko)

14 Pozice oficiálních autorit (vláda a ČNB) ČNB o novém formátu dohledu (SSM): V tuto chvíli je ještě příliš brzy na silné soudy o tom, jaké konkrétní dopady na domácí bankovní sektor plynou ČNB obecněji: Důsledky pro domácí bankovnictví a celou ekonomiku předurčí až výsledná podoba všech jednotlivých pilířů a bankovní unie jako celku Minulá vláda k bankovní unii: Nehodláme rozhodně bránit eurozóně v tom, aby si vytvořila nový systém. Pokládáme harmonizaci předpisů v této oblask za nezbytnou Nicméně obezřetnost je nutná u centralizace dohledu a fiskálního zajištění bankovního sektoru s definikvním rozhodnumm je třeba vyčkat na dobu, kdy budeme vědět, jak vše funguje. Programové prohlášení stávající vlády: Cílem naší evropské polikky je směřovat do evropského integračního jádra Vláda přehodnom dosavadní zdrženlivá stanoviska k měnové integraci a finanční spolupráci. Jako výraz odpovědné fiskální polikky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) a vzhledem k úzkému propojení českého finančního sektoru s evropským bude akkvně hájit své zájmy ve vznikající bankovní unii, včetně přípravy na přistoupení

15 Bankovní unie Je realitou od ECB vykonává přímý dohled na 120 největšími evropskými bankami (80% ak:v evropského bankovního systému)

16 Obecné teze k debatě o tzv. Bankovní unii Je to téma se silným ideologickým obsahem, vedoucí - do určité míry k aprioris:ckým soudům: buď prostě věříme jednotnému trhu a pak vnímáme tzv. bankovní unii jako krok k jeho posílení, nebo jsme vůči této myšlence skep:č^ Sám termín Bankovní unie je ovšem zavádějící protože vzbuzuje dojem, že veškeré dílčí inicia:vy, na nichž je pracováno, jsou součás^ tohoto zastřešujícího unijního konceptu: pokud by tomu tak bylo, mělo by skutečně logiku ch^t vidět všechny tyto součás: souběžně (jak například argumentuje ČNB) Ve skutečnos: je zde několik (vedle sebe ležících) inicia:v reflektujících nastalou realitu (nadnárodní skupiny, přeshraniční ak:vity) a směřujících k prohloubení (větší integraci) finančního trhu, ke zkvalitnění a sjednocení regulace a výkonu dohledových činnos^

17 Bankovní unie společný bankovní dohled *) jednotný systém pojištění vkladů společný mechanismus pro řešení bankovních krizí jednotná pravidla pro fungování bank *) primárně určen pro členy eurozóny (ostatní složky bankovní unie mají pla:t pro všechny členy EU) Pozn.: širší konceptu Bankovní unie je i tzv Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a záměr, aby jeho prostředky mohly být použity k přímé kapitalizaci bank v po@žích ze zemí účastnících se jednotného mechanismu dohledu

18 Update: co už je a kdy co bude Návrh směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank: schváleno Návrh směrnice o systémech pojištění vkladů: těsně před schválením, řeší se prováděcí předpisy Společný bankovní dohled: spuštění v Q Jednotná pravidla: schváleno Čeká nás ještě transpozice do českého práva (národní diskrece!)

19 Uplatnění principu skupinového zájmu Pravomoci a nástroje národního orgánu dohledu v oblas: předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů přesunuty na úroveň domácího dohledu či na evropskou úroveň (ECB či EBA) Při řešení stability subjektů má nadnárodní skupinové hledisko přednost před hlediskem národním

20 Základní obsah jednotlivých pilířů bankovní unie Společný bankovní dohled svěření pravomocí v oblas: dohledu Evropské centrální bance (pro banky členů eurozóny + možný opt- in pro nečlenské státy eurozóny) každodenní opera:vní dohled (např. ochrana spotřebitele, boj pro: praní špinavých peněz, dohled nad platebním stykem) budou i nadále vykonávat národní orgány dohledu (pod patronací ECB) přímý dohled Evropské centrální banky nad finančními ins:tucemi, jejichž celková ak:va převyšují 30 miliard eur nebo představují více než 20 % HDP nebo je národní orgány považují za významné pro tuzemskou ekonomiku a ECB s ^m souhlasí týkat se bude 150 až 200 bank z celkového počtu Jednotný systém pojištění vkladů zkrácení doby výplaty zlepšené financování fondů pojištění vkladů (ex- ante, povinné vzájemné výpůjčky mezi fondy za určitých podmínek a v dalším kroku společný evropský fond) Společný mechanismus pro řešení bankovních krizí prevence (plány na ozdravení bank) včasná intervence (plány na řešení problémů bank, finanční podpora v rámci bankovních skupin, možnost intervence orgánu pro řešení krizí) nástroje na řešení krizí (zvýšení podílu akcionářů a věřitelů vč. Fondu pojištění vkladů na řešení problémů bank, fond na řešení krizí národní a v dalším kroku celoevropský) spolupráce národních orgánů pro řešení problémů bank při řešení problémů bankovních skupin Jednotná pravidla pro fungování bank CRD4/CRR jednotná příručka pro výkon dohledu

21

22 Směrnice o ozdravení a řešení problémů bank (BRRD) Ø Cíl - zajis:t, aby řešení problémů bank proběhlo rychle a účinně, bez nákladů pro daňové poplatníky a se zachováním podstatných (z hlediska celého bankovního systému) finančních a ekonomických funkcí dané banky a minimalizovat tak riziko pro finanční stabilitu a dopady na reálnou ekonomiku Ø Obsah přípravná a preven:vní opatření - ozdravné plány bank (zpracovává banka) a plány řešení problémů bank (zpracovává k tomu určený orgán) rámec pro vnitroskupinovou podporu pravomoc restrukturalizovat/reorganizovat banku pravomoc uskutečnit převze^ krachující banky zdravou ins:tucí nebo přenést celou nebo část obchodní činnos: do dočasné překlenovací banky nástroj odepsání závazků (bail in) jako nástroj rekapitalizace a řešení problémů vytvoření mechanismu financování (fondu) s cílovou úrovní 1 % z krytých vkladů (tj. u nás fond ve výši cca 27 mld. CZK), které má být dosaženo během 10 let z příspěvků bank (stanovených s přihlédnu^m k jejich rizikovému profilu) 22

23 Jednotný mechanismus dohledu (SSM) Jednotný mechanismus řešení problémů bank (SRM) Ø Cíl odstranit současnou roztříštěnost dohledu a řešit problémy bank účinným způsobem, bez nákladů pro daňové poplatníky a s minimálními dopady na ekonomiku Ø Obsah Jedná se o dva hlavní pilíře Bankovní unie (zbývajícími dvěma pilíři jsou jednotný systém pojištění vkladů a jednotná pravidla pro fungování bank) SSM o Evropská centrální banka bude přímo i s využi^m národních orgánů dohledu dohlížet na banky v eurozóně a opt- in zemích (přímý dohled ECB na 128 největších bankovních skupin) SRM o v intencích BRRD řeší problémy bank podléhajících SSM o jednotný fond pro řešení problémů bank (cílová výše cca 55 mld. ) 23

24 Systémy pojištění vkladů Ø Cíl sjedno:t a zlepšit ochranu vkladatelů Ø Obsah Cílová úroveň fondu pojištění vkladů ve výši 0,8 % krytých depozit musí být dosažena během 10 let Příspěvky bank budou odrážet jejich rizikový profil Zkrácení doby výplaty ze stávajících 20 dní na 7 dní Pojištění vyšších zůstatků než 100 :s., pokud vznikly z důvodu mimořádných životních událos^ (dědictví, svatba...) Zvýšit informovanost vkladatelů Dobrovolný mechanismus půjček mezi fondy pojištění vkladů členských států EU 24

25 Zvláštní zdanění bankovního sektoru (FTT/FAT) Ø Cíl omezit spekula:vní transakce a získat příjmy od bankovního sektoru, kterému musela být v době krize poskytnuta státní pomoc Ø Forma Daň z finančních transakcí (FTT) zdaňování obchodování s akciemi, dluhopisy a deriváty (extrateritorialita) Daň z finančních činnos^ (FAT) zdaňování profitu a mzdových nákladů Sektorová daň uvalení dodatečné daně z příjmu 25

26 Strukturální opatření v bankovnictví (Liikanen2) v diskusi Ø Cíl zvýšit odolnost bankovního sektoru a napomoci řešit problém too big to fail Ø Obsah Zákaz obchodování na vlastní účet Možnost (a v určitých případech) povinnost vydělit specifické činnos: (např. komplexní sekuri:zace, obchodování s určitými deriváty) do právně, ekonomicky a provozně samostatné en:ty, která nebude smět přijímat pojištěné vklady a nabízet retailové platební služby 26

27 Revize MiFID a směrnice o zneužívání trhu Ø Cíl zajištění harmonizovaného vysokého stupně ochrany investorů do finančních nástrojů (akcie, dluhopisy, deriváty a různé strukturované produkty) a zvýšení transparentnos:, bezpečnos: a integrity trhu Ø Obsah Přísnější požadavky na inves:ční poradenství a nabídku komplexních finančních produktů Změna systému klasifikace klientů Posílení role regulátorů (budou moci zakázat specifické produkty, služby nebo prak:ky v případě ohrožení ochrany investora, finanční stability nebo řádného fungování trhů) Zvýšení pravomoci regulačních orgánů v oblas: vyšetřování a pos:hu zneužívání trhu 27

28 Co banky v ČR potřebují (Nezávisle na tom, zda jsme uvnitř či vně SSM) stabilní právní prostředí s jasnou a předvídatelně vynucovanou regulací a dohledem, které nebudou zvyšovat náklady bank nad nezbytnou míru rovné tržní podmínky ( level playing field ) na tuzemském trhu i v konkurenci s vnějším prostředím, například i sjednocení dohledových požadavků a dohledové praxe a udržení konkurečního prostředí důvěru (to je prostředí, které tu momentálně máme - viz posledních pět let, které jinak byly pro evropskou i naši ekonomiku velmi těžké): mateřské matky své inves:ce v ČR spravují velmi odpovědně a s respektem pro stabilitu našeho bankovnictví ČNB se staví ke vztahu mezi mateřskými a dceřinými společnostmi velmi odpovědně a nepřijímá opatření, která by přímo či nepřímo nu:la mateřské banky tento vztah upravovat banky požívají důvěry střadatelů (klientů), obecněji široké veřejnos:, dohledového orgánu relace mezi dohlížejícím a dohlíženým by se neměla zásadně měnit, výkon dohledu dnes funguje dobře

29 SSM a ČR (zůstáváme vně) dosažená dohoda o společném bankovním dohledu v EU neznamená v ČR opro: stávajícímu stavu změny ve vztahu dohledových orgánů a dohlížených bank; za pozi:vum může být spatřováno to, že u některých bank dojde k nahrazení několika dohledových orgánů v kolegu dohledových orgánů jedním orgánem (tj. ECB); v jistém smyslu SSM má v sobě předpoklad zvýšení úrovně dohledu a vyváženého sledování cíle stability skupiny na straně jedné a bezporuchového fungování hos:telského trhu na straně druhé: nejednotnost výkonu dohledových funkcí národními dohledovými orgány mohla být to:ž doposud ovlivněna např. nižší mírou jejich nezávislos: v kontrastu se situací ČNB, která i v tomto směru patří k nejvíce nezávislým ins:tucím v rámci EU): tedy přesun dohledu na vyšší, nadnárodní úroveň vzdaluje dohled národnímu vlivu a zakládá předpoklad dosažení vysoké míry nezávislos: dohledové činnos: a tedy její odclonění od prosazování par:kulárních národních priorit

30 SSM a ČR (zůstáváme vně) ctd pro nás, protože zůstáváme vně pla^ i nadále, stejně jako doposud, že musí správně fungovat kolegia dohledových orgánů a dohledové orgány musí koordinovat své požadavky a přihlížet k místním podmínkám; Okolo vlastního SSM nehrozí nějaká větší kolize názorů složitější je to však v případě dalších tří komponent

31 Výhrady: Projekt BU může zvýšit ekonomickou a regulatorní nejistotu Projekt BU nemusí získat dostatečnou kredibilitu, neboť neposkytuje odpovědi na skutečné problémy eurozóny inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie (slabé mechanismy pro makroekonomické přizpůsobování), neschopnost některých vlád kontrolovat své dluhy (pro některé členy může být fiskální nezodpovědnost dokonce racionálním přístupem), banky s problémovými bilancemi racionálně odkládající přiznání úvěrového rizika, Návrh opomíjí skutečnou míru integrace finančních trhů (bankovnictví je převážně lokální ekonomickou ak:vitou). Návrh BU odvedl pozornost autorit i vlád od řešení domácích úkolů při stabilizaci bankovních sektorů a zvýšil ekonomickou a regulatorní nejistotu v nejméně vhodnou dobu. Pro stabilizaci bankovního sektoru eurozóny by dostačoval v této fázi návrh na resolu:on union.

32 Projekt BU může být financovatelný Hlavním cílem SSM/BU je narušit vazbu mezi národními vládami a národními bankovními sektory přenesením přebytečných dluhů vlád a potenciálních ztrát bank na úroveň celé eurozóny či EU. očekávání, že ^mto způsobem bude eliminována smyčka mezi svrchovaným rizikem a úvěrovým rizikem, se však může ukázat další iluzí, pokud nebude nalezena ochota dluhy skutečně sdílet. Souhrnná úroveň veřejných dluhů a potenciálních dluhů z budoucích deficitů a ztrát bankovních sektorů, které budou vyžadovat zapojení veřejných rozpočtů, je v eurozóně již v současnos: poměrně vysoká a blíží se hranici, která může vyvolávat pochybnos: o její udržitelnos:. Fiskální unie za^m neexistuje a i kdyby vznikla, vždy bude existovat riziko, že na národní úrovni se rozvinou poli:cké procesy, které povedou ke zrušení závazku dlouhodobě financovat dluhy krizových zemí.

33 Projekt BU může oslabit fiskální zodpovědnost Struktura BU, jak je navržena, může podporovat morální hazard a oslabovat zodpovědnost národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost. Čím nahradit strach z potrestání ze strany trhů? oddělení státu od národního finančního systému může znamenat další oslabení zodpovědnos: národních vlád za dlouhodobou fiskální udržitelnost, pokud jsou držiteli vládních dluhopisů především národní banky, stát může cí:t zodpovědnost za depozita občanů v těchto ins:tucích, jejichž ohrožení by ohrozilo i pravděpodobnost jejich znovuzvolení, pokud budou vládní dluhopisy držet anonymní investoři z druhé strany Evropy, bude nadměrná fiskální expanze mnohem jednodušší. Když IMF a EK nejsou schopny stabilizovat malé Řecko, kdo a jak si poradí s problémy větších zemí?

34 Vlády budou po bankách za pomoc něco Vlády vs. banky: Více garantujeme co za to budeme ch^t? Levné úvěry, podílení se na záchraně eurozóny, levné financování vládních schodků? Je skutečně třeba dávat veřejné finance tak rychle do pořádku? Na trhu je dostatek levných zdrojů k podpoře hospodářského růstu. Nebude další dekáda o finanční represi a fiskální dominanci?

35 Koncentrace aklv bank vůči státu se může zvyšovat Deficity veřejných financí se promítají ve značné emisní ak:vitě a rostoucí expozici bankovních sektorů vůči veřejnému sektoru. Tato expozice je podporována preferenčním regulatorním přístupem k držbě vládního dluhu a očekáváními, že vládní defaulty nebudou umožněny, třeba i za cenu měnového financování vlád. Může docházet k podceňování tržního rizika spojeného s držbou vládního dluhu.

36 Bankovní sektory mohou reagovat na podněty překvapivě Vlády potřebují zdroje pro záchranné operace a restrukturalizační fondy: FTT, specifické daně pro banky, odvody do fondů. Může se projevit v deleveragingu a dostupnos:/ceně úvěrů. Vedlejší dopady - disintermedia:on, shadow banking. Jaké podněty vytvoří BU pro banky: čištění bilancí pod tlakem ECB nebo forbearance? akceptace rizik v důsledku lepšího implicitního pojištění? vyšší podíl rizikových vládních bondů v bilancích? strategie vydělat si na vyšší CAR akceptací vyššího rizika obecně?

37 Společný mechanismus pro řešení bankovních krizí Obecně je princip sjednocení postupů a mechanismů v rámci jednotného trhu pro řešení krizí správný, protože je prevencí pro: regulatorním arbitrážím a morálnímu hazardu Robustní mechanismy prevence a řešení krizových situací budou po dotvoření silným faktorem k uklidnění finančního trhu i klientské veřejnos: Zvláštním aspektem je ovšem otázka obsahu, časování a kalibrace opatření A dalším financování přijatých nápravných opatření Zůstaneme- li vně bankovní unie, nezmění se nejspíše nic na vzájemných vztazích a kompetencích domovského a hos:telského řešitelského orgánu

38 Společný mechanismus pro řešení bankovních krizí ctd principiálně lze souhlasit s principem bail- in (tedy prak:ckou subordinaci některých věřitelů bank), asi by ale nebylo dobré jeho váhu přeceňovat: existuje nejistota ohledně toho, jak v praxi bude proklamovaný systém řešení krizí pomocí bail- in přijat finančními trhy, jak ovlivní inves:ční atrak:vnost bank a jak se projeví v nákladech financování bankovních ins:tucí bude třeba vzít v úvahu (a opatřeními na národní úrovni reflektovat) skutečnost, že kredibilita bankovních insktucí členů bankovní unie zřejmě bude podpořena v blízkém horizontu mechanismy bankovní unie a mechanismem ESM

39 Závěrečná úvaha: Projekt BU nemusí získat dostatečnou kredibilitu, neboť neposkytuje odpovědi na skutečné problémy eurozóny: inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie (slabé mechanismy pro makroekonomické přizpůsobování) není to OCA, neschopnost některých vlád kontrolovat své dluhy (pro některé členy může být fiskální nezodpovědnost dokonce racionálním přístupem) Otázka je, jak zamezit tomu, aby společné mechanismy řešení krizí a nevyhnutelné budování evropských fiskálních nástrojů neodvrá:ly pozornost (zejména některých) národních vlád od potřeby konsolidovat veřejné finance a obnovit kredibilitu fiskální poli:ky: výrazným rizikem nevyhnutelné fiskální rizikem bude tedy riziko morálního hazardu

40 Skep:cký postřeh: Celkový podíl akkv evropských bank na EU HDP je cca 350% (v ČR cca 120%) ani současné národní fondy ani budoucí společný restrukturalizační fond (a ostatně ani ESM) nemusejí mít dostatek zdrojů k řešení rozsáhlejší finanční krize a budou muset implicitně spoléhat na kry^ veřejnými rozpočty, ať již ve formě záruk nebo hotových peněz otázkou ovšem zůstává, zda by i veřejné rozpočty v případě hlubší systémové krize měly vůbec dostatečnou intervenční kapacitu Deficity veřejných financí se promítají ve značné dluhové emisní ak:vitě a k rostoucí expozici bankovních sektorů vůči veřejnému sektoru a v dezintegraci trhu dluhopisů (který byl jeden z nejvíce integrovaných segmentů finančního trhu v EU): banky se vracejí k inves:cím do národních vládních dluhopisů společné mechanismy fiskální intervence pro krizové řešení mohou pomoci, my ale potřebujeme také obnovit důvěru v dluhopisový trh EU jako celek (a zastavit tak proces desintegrace dluhopisového trhu): řešení se neobejde bez společných dluhových instrumentů EU, do nichž by banky chtěly investovat (eurobondy!)

41 Regulatorní smršť: souběžně je otevřeno nepřiměřeně velké množství témat a inicia:v: zkracuje to obchodní rozhodovací horizonty, znejišťuje investory, zdražuje náklady na kapitál, komplikuje výkon základní funkce bankovnictví, tj. konvertovat zdroje střadatelů do nástrojů financování ekonomiky, zvyšuje to riziko nekonsistentní aplikace různých elementů regulatoriky napříč jurisdikcemi atd

42 Centralizací ke stabilitě iluze nebo řešení? představa, že současné problémy bankovního sektoru v (některých) zemích EU vyřeší další sjednocování, resp. centralizace regulatorního a dohledového rámce EU (či EMU) či směřování k tzv. bankovní unii Současný návrh není skutečnou odpovědí na problémy eurozóny (neschopnost některých vlád splácet své dluhy, vyčištění trhu od problémových bank, inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie). problém časového horizontu, protože se vymezuje řešení, jehož prak:cké uplatnění bude trvat nejspíše ještě dlouhou dobu: přitom problémy bank v některých zemích EU nepočkají a je třeba je řešit ihned novému rámci je do vínku vkládána slabost a nestabilita nebo, chceme- li, kredibilita tohoto systému bude ovlivněna puncem nízké důvěry, jakou mají dnes : nejslabší průlomový krok směrem k přeparkování nákladů na stabilizaci bankovních systémů z národní na nadnárodní úroveň

43 Budoucnost evropského bankovního sektoru: Liikanenovy návrhy a jejich ztvárnění v návrhu strukturálních opatření (autor Evropská komise): je to řešení nebo komplikace?

44 Obecně o čem to je Liikanenova skupina měla mandát zvážit nutnost tzv. strukturálních reforem bankovního systému v Evropě (paralelně s regulatorními změnami) - zda by posílily finanční stabilitu a zlepšily efek:vitu a ochranu spotřebitele. Jestliže ano, má v tomto smyslu dát příslušné návrhy. V listopadu 2011 představena myšlenka v Evropském parlamentu, v lednu 2012 byl jmenován předseda E. Liikanen. Od února funguje, finální zpráva má být prezentována Evropské komisi do konce léta Analýza dokončena a zveřejněna na podzim 2013 Koncem ledna 2014 zveřejněny návrhy Evropské komise na strukturální opatření v evropských úvěrových ins:tucích Bude zřejmě velkým tématem pro novou Komisi která nastoupila na podzim 2014

45 Inspirace a cíle Inspirace mj. Volckerovým pravidlem (zákaz určitých ak:vit), Dodd- Frankovým zákonem (omezení pro velikost), Vickersovou zprávou (vyčlenění určitých ak:vit do oddělené právní en:ty, resp. poměrně striktní oddělení). Cíle: snížení rizika bankovního systému jako celku; snížení rizika, jež představují individuální bankovní subjekty pro systém (pravděpodobnost, dopad); snížení morálního hazardu ^m, že se umožní krach i velkých a komplexních subjektů (omezení vládních záruk); podpora konkurence; udržování integrity vnitřního trhu.

46 Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) 1. Schopnost absorpce ztrát Více kapitálu (základní kapitál aspoň 10 %, primární schopnost absorpce ztrát % - včetně bail- in bonds ) Přísnější požadavek na pákový poměr (leverage ra:o), preference pojištěných vkladů. 2. Strukturální změny Oddělení retailového bankovnictví od inves:čního (a wholesale banking ) retail ring- fencing Retailové (zahrnuje nicméně nejen spotřebitele, ale i malé a střední podniky) ak:vity budou muset být v dceřiné společnosl (právní, ekonomická a operační separace od zbytku skupiny).

47 Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) ctd. 2. Strukturální změny (ctd) V retailové čás: musí být všechna retailová depozita a kontokorenty spotřebitelům a SMEs. Mohou zde být nabízeny: spotřebitelské úvěry a úvěry SMEs, hypotéky, kreditní karty, úvěry (vč. leasingu a factoringu), správa majetku, pomocné služby. Mnoho bankovních služeb nebude moci být nabízeno v rámci ring- fence (např. služby zákazníkům mimo EHP, služby jež by vyús:ly v expozici vůči finančním ins:tucím, ak:vity na obchodní knihu, služby vztahující se k sekundárním trhům a obchodování s deriváty). Přesný rozsah ohraničení není za^m dán: především co se oblas: korporátního bankovnictví týče. Ohraničení bude poměrně silné (retailová část musí sama o sobě splňovat všechny regulatorní požadavky, vztah ke zbytku skupiny bude na úrovni tře^ strany, požadavky na strukturu řízení), byť nejde o úplné oddělení. Cíl: snazší záchrana bank, lepší ochrana klientů retailového bankovnictví od vnějších šoků (není tedy o zabránění bankovnictví kasinového typu ).

48 Volckerovo pravidlo (Sekce 619 Dodd- Frankova zákona) Oddělení některých inves:čních ak:vit z komerčních bank: Omezení obchodování na vlastní účet (nikoliv však jeho zákaz - hedging a tvorba trhu povoleny) Omezení akvizic, inves:c a majetkových podílů v hedgových fondech a fondech soukromého kapitálu (včetně některých vztahů s těmito fondy). Primárně se zaměřuje na ak:vity bank operujících v US, zahrnuje i mnoho ak:vit mimo US.

49 Omezení velikosy v Dodd- Frankově zákonu Žádná ins:tuce by neměla být too big to fail. FRB (Federal Reserve Board) nesmí schválit jakoukoliv fúzi či akvizici (která by zahrnovala finanční ins:tuci), když by výsledná společnost měla více než 10 % celkových konsolidovaných pasiv všech finančních společnos^. Další omezení týkající se ins:tucí přijímajících vklady.

50 Diskuse jak argumentují zastánci strukturálních (administrayvních) opatření Klíčový argument je ve velikos:: situace too big to fail vede: K nesymetrickému rozkládání nákladů financování, z něhož profitují velcí hráči: deformace finančního trhu K jinému (tj. rizikovějšímu) přístupu k řízení por olia a rizika, k po^rání základní funkce bankovnictví (transformace maturit), k odklonu od financování s přidanou hodnotou pro tvorbu HDP% ve prospěch kasinového chování K ovlivňování regulatorních pravidel ve prospěch velkých hráčů (viz IMF Staff discussion note The Too- Important- to- Fail Conundrum, May 29,2011) A dále: Koncept tzv. SIFI zahrnuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši 2.5 procentního bodu: too big to fail Z 29 SIFIs je 17 v Evropě Velikost evropských nadnárodních bankovních skupin kvan:ta:vně přerostla schopnost národních autorit jejich domovských zemí řešit (=financovat) jejich případné problémy

51

52 Struktura pornolia na vybraném vzorku evropských bank (všechny banky kotované na burzách) Celkem 32 kotovaných bank 10 největších 36 % 36 % 10 nejmenších 9 % 75 % Z údajů ze všech cca 8000 evropských bank by vyplynula ještě větší disproporce, protože i oněch 10 nejmenších kotovaných bank patří mezi 0,5% největších evropských bank

53

54 Diskuse jak argumentují odpůrci Evropský finanční sektor je velmi diverzifikovaný jak z hlediska struktury tak používaných obchodních modelů Převládá na něm model univerzálních bank Žádná z jeho čás^ nebyla krizí pos:žena více než jiné, proto nelze usuzovat, že by tu byl strukturální problém Ba co víc, jeho diverzita je sama o sobě významným faktorem stability, resp. řízení rizika: proto pozor na nedomyšlené administra:vní inicia:vy, které by diverzitu poškodily A kromě toho je evropský trh více závislý na bankovním zprostředkování než trh americký: případné nega:vní dopady administra:vních strukturálních zásahů na ekonomiku by tedy byly větší: nelze tedy jen tak jednoduše inspirovat US příkladem Argument jednotnosl evropského trhu: konsolidace (a stabilita) jednotného trhu potřebuje volný přeshraniční pohyb kapitálu: na místě je obava, že administra:vní zásahy omezí volný pohyb s nega:vním vlivem na finanční stabilitu

55 Poměr ak:v bankovního sektoru k HDP činí v USA pouze 150%

56 Ak:va komerčních bank v EU a v USA (v :sících miliard USD)

57 A dále V univerzálním obchodním modelu se retailové aklvity bez inveslčních neobejdou, příklady: poskytování úrokových a kurzových zajišťovacích nástrojů korporátním klientům i klientům veřejnoprávním (státní a municipální dluhopisy apod) i obyvatelstvu (hypotéční zástavní listy ) Strukturované finanční nástroje pro financování infrastrukturálních projektů Umělé oddělení inves:čního a retailového bankovnictví by tedy bylo technicky velmi delikátní záležitos^ - není vždy triviální rozpoznat co je pravou mo:vací inves:ční transakce Pokud je to podpora retailové služby, banky potřebují ošetřit svá rizika, která vznikají jim samotným sejmu^m rizik z retailových klientů tedy musí s těmito riziky na trh a tam se zajis:t

58 Ovšem je tu i zásadní koncepční argument Dosavadní převládající přístup k finanční stabilitě (Basilejská pravidla ve všech vývojových mutacích) se zaměřoval na iden:fikování rizik, jejich měření a přijímání regulatorních opatření, která slmulují banky k lepšímu řízení rizik Uvažovaný strukturální zásah do bankovnictví je ideovým pro:pólem: místo, aby se regulace odvíjela od rizik, chce změnit systém tak, aby se rizika eliminovala; místo s:mulace nastupuje administra:vní (tj. velmi netržní) ingerence, resp. zákaz Snaha zrušit, resp. vytěsnit rizika z bank (či segmentu bankovnictví) je ovšem koncepčně mylná: riziko je nedílnou součás@ (a do jisté míry hnacím prvkem) každého podnikání, tedy i bankovního A je to spojeno se samou podstatou bankovnictví, kterou je transformování maturit tedy krátkodobých zdrojů do dlouhodobého úvěrování: tato sama transformační úloha je zdrojem rizik, pro: nimž se nemohou banky chránit jinak než transferem rizika směrem k investorům na finančním trhu Celkově jde tedy o to, aby se s příslovečnou vaničkou nevylilo i dítě

59 A kromě toho Ostatně, již probíhající regulatorní reformy také povedou (z důvodů lepší iden:fikace a řízení rizik, kapitálu a likvidity a omezení pákového efektu) ke strukturálním změnám v obchodních modelech Otázka časování: inicia:vy Vickers a Volker byly ar:kulovány vlastně dříve než se ukotvil rámec stávajících regulatorních změn a proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou Ostatně primární účel všech inicia:v je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru pokud tedy chceme přemýšlet o nových opatřeních dokonce dříve, než stávající budou uvedena v život, a ar:kulujeme pro ně stejné ambice jako pro ta stávající, pak těm stávajícím nevystavujeme moc dobré vysvědčení.

60 Návrh Evropské komise z ledna 2014: stručný přehled Zveřejněn Jde hlouběji než jsou doporučení Závěrečné zprávy Liikanenovy expertní skupiny. Mo:vace: vyřešení too- big- to- fail a přílišné vzájemné propojenos: bank. Nelze očekávat schvalování v současném EP. Předmět: zákaz obchodování na vlastní účet proprietary trading (kap. 2), včetně inves:c do hedgových fondů a en:t, které obchodují na vlastní účet možnost a povinnost vydělení určitých obchodních aklvit (kap. 3): definice teore:cky velmi široká, hlavní zaměření na tvorbu trhu, komplexní sekuri:zace a komplexní deriváty.

61 Přehled: pokračování Zákaz obchodování na vlastní účet Zákaz všech útvarů, divizí a jednotlivých obchodníků, kteří se specificky věnují uzavírání pozic za účelem tvorby zisku pro banku bez vazby na aklvity klienta nebo ošetřování rizik (hedging) příslušné ins:tuce. Povoleno je obchodování s vládními dluhopisy zemí Unie a také operace na peněžním trhu pro řízení hotovos: (cash management). Vydělení dalších obchodních aklvit Dohledový orgán bude systema:cky vyhodnocovat další obchodní ak:vity v úvěrových ins:tucích (zvláštní zřetel na tvorbu trhu, komplexní sekuri:zace a obchodování s určitými deriváty ) bude mít právo (a povinnost při splnění kritérií EBA) nařídit vydělení do samostatné obchodní enlty. Obchodní en:ta nesmí přijímat pojištěné vklady a nabízet retailové platební služby) a provozní a ekonomické vztahy k en:tě přijímající vklady budou omezené. Obě en:ty musí plnit veškeré regulatorní požadavky na individuální bázi. En:ta přijímající vklady bude moci prodávat nefinančním klientům pouze omezený okruh derivátů (se zúčtováním u centrální pro:strany a ryze k hedgingu). Definice obchodních ak:vit velmi široká (teore:cky vše kromě přijímání pojištěných vkladů, úvěrování SMEs a retailu a retailové platební služby).

62 Dosah návrhu Návrh se týká (čl. 3): 1. Všech úvěrových ins:tucí nebo EU matek (včetně jejich poboček a dcer v EU i ve tře^ch zemích), které jsou označeny jako G- SII (globálně systémově důležité ins:tuce) dle směrnice CRD IV. 2. Každé z následujících en:t, jejíž celková aklva po dobu tří let v řadě činí alespoň 30 mld. eur a jejíž obchodní aklvity za stejnou dobu činí alespoň 70 mld. eur nebo 10 % všech jejích aklv a. každá úvěrová ins:tuce založená v Unii, která není ani matkou ani dcerou (včetně všech jejích poboček bez ohledu na jejich lokaci), b. evropská matka (včetně jejích poboček a dcer bez ohledu na jejich lokaci), kde jedna z en:t skupiny je úvěrovou ins:tucí založenou v Unii c. evropské pobočky úvěrových ins:tucí založených tře^mi zeměmi Dle článku 22: Ad b. se vypočítává z konsolidovaných výkazů matky. Ad c. se vypočítává z ak:vit v EU. Členské státy nebo dohledové orgány mohou vztáhnout uvedená opatření i na další úvěrové ins:tuce. Stejně tak mohou určité ins:tuce (při splnění stanovených požadavků) vyjmout.

63 Dosah návrhu: pokračování Pro účely určení prahových hodnot (čl. 3) se jako obchodní ak:vity dle článku 23 berou následující: Obchodní aklvity = (TSA + TSL + DA + DL)/2 TSA = trading securi:es assets, tj. ak:va, která jsou součás^ por olia spravovaného jako celek a u kterého jsou důkazy skutečné krátkodobé tvorby zisku (profit taking), bez DA TSL = trading securi:es liabili:es, tj. pasiva přijatá se záměrem krátkodobého přeprodeje, která jsou součás^ por olia spravovaného jako celek a u kterého jsou důkazy skutečné krátkodobé tvorby zisku (profit taking), bez DL DA = deriva:ve assets, tj. deriváty s kladnou replacement value, které nejsou iden:fikovány jako deriváty k hedgingu nebo vložené ( embedded ) deriváty. DL = deriva:ve liabili:es, tj. deriváty se zápornou replacement value, které nejsou iden:fikovány jako deriváty k hedgingu nebo vložené ( embedded ) deriváty. Ak:va a pasiva týkající se pojištění a zajištění (ve smyslu reinsurance ) a dalších nefinančních závazků se do kalkulace nezahrnují. Konkrétní metodické standardy vytvoří EBA.

64 České banky to vidí podobně jako Evropská bankovní federace shrnu_ postoje k Liikanen 2 Stávající smršť regulatorních inicia:v ještě ani není schválena a nezačala pla:t a už se připravují opatření další Před dalšími inicia:vami je proto třeba vyhodno:t dopad stávajících návrhů a počkat na dopad jejich implementace Není prokázána vazba mezi strukturální reformou a finanční stabilitou (může zvýšit náklady, aniž by zvýšila stabilitu)... Dokonce je tu důvodná obava, že strukturální reforma může stabilitu poškodit Model univerzálního bankovnictví se zdá být správným modelem - univerzální banky se s krizí vypořádaly lépe než specializované inves:ční banky (diverzifikace rizik).

65 A kromě toho Ostatně, již probíhající regulatorní reformy také povedou (z důvodů lepší iden:fikace a řízení rizik, kapitálu a likvidity a omezení pákového efektu) ke strukturálním změnám v obchodních modelech Otázka časování: inicia:vy Vickers a Volker byly ar:kulovány vlastně dříve než se ukotvil rámec stávajících regulatorních změn a proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou Ostatně primární účel všech inicia:v je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru pokud tedy chceme přemýšlet o nových opatřeních dokonce dříve, než stávající budou uvedena v život, a ar:kulujeme pro ně stejné ambice jako pro ta stávající, pak těm stávajícím nevystavujeme moc dobré vysvědčení.