Mezinárodní kontrola české národní inventarizace skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu

Transkript

1 Mezinárodní kontrola české národní inventarizace skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu Pavel Fott ČHMÚ, Radostovice, říjen 2007

2 Obsah Základní informace o Kjótském protokolu Národní inventarizační systém (NIS) Institucionální uspořádání NISu v ČR Počáteční zpráva ke Kjótskému protokolu (KP) Mezinárodní inspekce (in-country review) Revize vynucené mezinárodním inspekčním týmem Hlavní nálezy a doporučení mez. insp. týmem (ERT) Reakce českého týmu NIS Dodatečné požadavky Evropské komise

3 Základní informace o Kjótském protokolu (I) Kjótský protokol (KP) je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu KP byl přijat v roce 1997 a vstoupil v platnost v roce 2005 KP se týká plynů: CO2, CH4, N2O a F-plyny (HFC, PFC, SF6) Smyslem přijetí KP je regulovat emise skleníkových plynů u vyspělých zemí a u zemí s tranzitní ekonomikou: - všechny země současné EU-27 (EU-15 plní společně), Švýcarsko, Norsko, Island - Rusko, Ukrajina, Chorvatsko - Japonsko, Kanada, Nový Zéland (USA a Austrálie KP neratifikovaly)

4 Základní informace o Kjótském protokolu (II) Redukční cíl pro všechny země je snížení emisí o 5% oproti referenčnímu roku. Ve většině případů je jako referenční rok Redukční cíl není stejný pro všechny regulované země: pro většinu zemí je to 8%, ale např. pro Rusko, Ukrajinu a N. Zéland je to 0%. Základní podmínka plnění KP: emise skleníkových plynů v období plnění závazku ( ) nesmí přesáhnout tzv. přidělené množství emisních jednotek (AA). Přidělené množství emisních jednotek je odvozeno z redukčního cíle.

5 Základní informace o Kjótském protokolu (III) Kjótské mechanismy jsou tržní nástroje, umožňující snižovat nebo zvyšovat přidělené množství emisních jednotek: - Emisní obchodování (ET) - Projekty společné implementace (JI) - Projekty v rámci mechanismů čistého rozvoje (CDM) Další možnost jak si zvýšit množství emisních jednotek a tím usnadnit plnění KP jsou aktivity LULUCF (např. zalesňování).

6 Národní inventarizační systém (NIS) Od každé země plnící závazek KP je požadováno, aby založila a udržovala svůj národní inventarizační systém pro skleníkové plyny. NIS zahrnuje institucionální, právní a procedurální uspořádání pro přípravu národní inventarizace skleníkových plynů a pro reportování a archivaci relevantních dat a textových informací. Každý NIS musí splňovat specifické požadavky na plánování, přípravu a uchovávání dat a informací týkajících se inventarizace skleníkových plynů. Úspěšná implementace národního systému je jednou z podmínek splnění způsobilosti podílet se na Kjótských mechanismech.

7 Institucionální uspořádání NISu v ČR (I) Koordinačním pracovištěm NISu je ČHMÚ, z pověření a pod dohledem MŽP. Úloha ČHMÚ (P. Fott, D. Vácha): Koordinace, reportování (CRF, NIR), archivace, všeobecná a průřezová problematika (klíčové kategorie, nejistoty, QA/QC), kontakty s MŽP, UNFCCC a EU (WG1).

8 Institucionální uspořádání NISu v ČR (II) Sektoroví řešitelé: Energetika - stacionární zdroje: KONEKO (V. Neužil) Energetika - mobilní zdroje: CDV (J. Dufek) Průmysl a použití produktů: ČHMÚ (D. Vácha) Zemědělství: IFER (Z. Exnerová) LULUCF: IFER (E. Cienciala) Odpady: COŽP UK (M. Havránek)

9 Počáteční zpráva ke KP (Initial Report) (I) Počáteční zprávu bylo třeba odevzdat orgánům Rámcové úmluvy do konce roku 2006 Počáteční zpráva musí obsahovat zejména tyto informace a údaje: Kompletní výstupy inventarizace skleníkových plynů za období 1990 až 2004 (CRF, NIR) Výpočet počátečního množství emisních jednotek (AA) Popis národního inventarizačního systému Popis národního registru neboli rejstříku (zajišťuje OTE)

10 Počáteční zpráva ke KP (Initial Report) (II) Počáteční zpráva a s ní i výstupy inventarizace skleníkových plynů s důrazem na rok 1990 byly počátkem roku 2007 podrobeny hloubkové inspekci (přezkoumání) v zemi (in-country review)

11 Mezinárodní inspekce in-country review (I) Inspekce hodnotila zejména počáteční zprávu (funkci NIS, připravenost národního registru), kvalitu datových výstupů za období 1990 až 2004 (Tabulky CRF) a relevantní textový výstup (NIR). Pravomoci inspekčního týmu: M ůže neschválit funkčnost NISu a připravenost národního registru M ůže navrhnout dílčí revize (v jednotlivých případech) stanovení emisí tam, kdy by v důsledků nedodržení metodiky nebo malé transparentnosti mohlo dojít k nadhodnocení referenčního roku. Pokud by navržené revize nebyly do 6 týdnů provedeny, provede vlastní konzervativní odhady namísto původních (adjustments).

12 Mezinárodní inspekce in-country review (II) Místo a doba konání: MŽP, poslední týden v únoru 2007 Složení inspekčního týmu: - 6 expertů z různých zemí, z toho 3 plnící závazky KP - 5 sektorových expertů + 1 generalista - 2 instruktoři ze sekretariátu UNFCCC

13 Mezinárodní inspekce in-country review (III) Průběh inspekce (prezentace českých expertů a zodpovídání dotazů): Nejprve byla posuzována počáteční zpráva a všeobecná problematika Poté byly přezkoumávány sektorové inventarizace ve dvou paralelních sekcích Následovalo zodpovídání dodatečných dotazů, návštěva v ČHMÚ a OTE V závěru návštěvy byla česká strana seznámena s předběžnými nálezy a s požadavky na vyžádané revize

14 Revize vynucené inspekčním týmem (I) U několika dílčích sérií ze sub-sektoru Energetika - stacionární zdroje si mezinárodní inspekční tým vyžádal použití jiných emisních faktorů: - u spalování uhlí bylo vyžádáno použití národně specifických emisních faktorů pro CO2 - naopak u CH4 a N2O bylo z důvodů údajné nižší transparentnosti vyžádáno použití default emisních faktorů, namísto ne zcela transparentně použitých technologicky specifických U emisí CH4 ze skládek byl vyžádán postup vyšší úrovně (Tier 2), který by měl vést k přesnějším výsledkům

15 Revize vynucené inspekčním týmem (II) Tyto revize byly českým týmem NIS provedeny v požadovaném rozsahu a termínu. Mezinárodní inspekční tým tyto změny akceptoval. Změny se příliš nepromítly do relativního poklesu oproti roku 1990, který zůstává zhruba 25 % (Kjótský závazek je 8 %)

16 Hlavní nálezy a doporučení ERT (I) - ERT doporučuje zdokonalit způsob identifikace klíčových kategorií tak, aby zahrnoval též klíčové kategorie z LULUCF - ERT zaznamenal potřebu dalšího zlepšení transparentnosti reportování - ERT doporučuje co nejvíce dodržovat zásady dobré praxe, které doporučují používat územně specifické emisní faktory, zvláště pro klíčové kategorie - ERT doporučuje zlepšit analýzu nejistot tím, že bude shromažďovat národně specifické nejistoty aktivitních dat i emisních faktorů pro jednotlivé subkategorie zdrojů

17 Hlavní nálezy a doporučení ERT (II) - ERT vytýká českému týmu, že nemá dosud náležitě vyvinut centrální systém archivace. ERT navrhuje posílit úlohu ČHMÚ o povinnost centrálně archivovat nejen konečná data v CRF (to se již děje), ale i všech dílčích výpočetních listů ze všech sektorů. Kromě toho by měla být v ČHMÚ archivována veškerá literatura citovaná v NIRu - ERT doporučuje zajistit nezbytné finanční prostředky cílené k zvýšení kvality národní inventarizace skleníkových plynů (stanovení územně specifických emisních faktorů)

18 Hlavní nálezy a doporučení ERT (III) - ERT vytýká českému týmu, že od roku 1998 jsou emise z energetiky založeny pouze na předběžné energetické statistice. ERT doporučuje provést příslušné rekalkulace s využitím oficiálních konečných energetických bilancí - ERT doporučuje, aby ČR poskytla v příštím NIRu detailní popis metodiky použité pro stanovení skleníkových plynů z dopravy, včetně použitých hodnot emisních faktorů a příslušných odkazů na ně -

19 Reakce českého týmu NIS Koordinační pracoviště NISu uspořádalo plánovací schůzky s jednotlivými sektorovými řešiteli, zaměřené na splnění požadavků ERT včetně časového harmonogramu plnění. Většina doporučení má být splněna již v příštím předložení výstupů pro Rámcovou úmluvu i pro EU

20 Dodatečné požadavky Evropské komise V současné době Evropská komise ve spolupráci s EEA vyvíjí tlak na členské země EU co nejvíce využívat ověřených výsledků monitorování a reportování CO2 pořízené v rámci systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) též pro účely národní inventarizace skleníkových plynů. Možnosti realizace byly diskutovány na nedávném workshopu v Kodani, pořádaném pracovními skupinami WG1 a WG3 v rámci Climate Change Committee ve spolupráci s EEA.

21 Děkuji za trpělivost Informace o národní inventarizaci skleníkových plynů v ČR jsou uvedeny na webu: