Ekologie sinic, řas a vodních makrofyt
|
|
- Jiřina Janečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ekologie vodního prostředí Ekologie sinic, řas a vodních makrofyt PRODUCENTI fytoplankton, fytobentos, makrofyta, (bakterie) Cyanobacteria sinice, Rhodophyta ruduchy, Dinophyta obrněnky, Cryptophyta skrytěnky, Chromophyta hnědé řasy, Euglenophyta krásnoočka, Chlorophyta - zelené řasy, Bryophyta mechorosty, Tracheophyta - cévnaté rostliny
2 Baktérie Nejdůležitější zástupci žijící ve vodě: Sphaerotilus natans, Spirillum sp. Patří mezi vláknité bezbarvé baktérie. Gallionella ferruginea, Leptothrix ochracea, Planktomyces bekefii Náleží mezi tzv. železité baktérie, tj. taxonomicky nejednotnou skupinu, jejímž znakem je vytváření sraženiny hydroxidu železitého (nikdy ne mangan) na povrchu slizových (pochvovitých, kapsovitých či stopkovitých) útvarů. Beggiatoa alba, Thiopedia rosea, Chromatium okenii Patří mezi sirné baktérie
3 CYANOBACTERIA - sinice Sinice jsou velmi drobné a velmi jednoduché autotrofní prokaryotické organizmy. Jsou evolučně nesmírně staré a jsou schopné žít téměř ve všech biotopech na zeměkouli. Podobně jako baktérie nemají sinice vytvořeno morfologické jádro, chloroplasty, mitochondrie a oproti bakteriím nemají ani bičíky. Fotosyntetické membrány zvané thylakoidy jsou uloženy pod buněčnou blanou a nejsou odděleny membránou od ostatních částí buňky jako tomu je u eukaryotních buněk. Fotosyntetické pigmenty, tj. chlorofyl a, β-karoten a několik xantofylů (echinenon, myxoxantofyl, zeaxantin) jsou uloženy v membráně thylakoidu. Na povrchu membrány v útvarech nazvaných fykobilizómy se nachází fykobiliproteiny, tj. modrý c-fykocyanin, červený c- fykoerytrin a modrý allofykocyanin. Poměr červeného a modrého pigmentu určuje výslednou barvu sinicové buňky.(chromatická adaptace).
4 Srovnání tří kmenů Limnothrix redekei s odlišným poměrem fykoeritrinu a fykocyaninu.
5 Sinice stavba buňky ribozóm DNA karboxyzóm cytoplazmatická membrána aerotopy volutin škrob cyanofycin buněčná stěna thylakoidy s fykobilizómy Markéta Krautová, upraveno slizová pochva
6 Sinice heterocyty a akinety
7 Sinice - ekologie Žijí téměř všude ve sladkovodním i mořském planktonu, v nárostech, v půdě, na smáčených stěnách, uvnitř kamenů, ve sněhu a ledu aj. Sinice jsou známy i z horkých pramenů, v nichž teplota vody dosahuje C. V Karlových Varech žije druh Mastigocladus laminosus při teplotě až 62 C. Pro planktonní druhy je typická schopnost vytvářet při nadbytku živin tzv. vodní květ. Toto obrovské množství biomasy sinic produkuje řadu metabolitů a způsobuje značné vodohospodářské problémy. Nejproblematičtější skupinou sinicemi produkovaných látek jsou látky toxické povahy (cyanotoxiny). Pozoruhodnou skupinu tvoří symbiotické sinice. Nejznámější jsou symbionti s lišejníky. V lišejníkové stélce zastupují autotrofní složku, označovanou jako fykobiont.
8 RHODOPHYTA - ruduchy Ruduchy jsou autotrofní eukaryotické rostliny s jednobuněčnou, vláknitou, často bohatě větvenou nebo ploše listovitou stélkou. Mezi zástupci oddělení chybějí bičíkovci a jakákoliv bičíkatá stádia. Většinou mořské řasy. Jsou dominantní skupinou mezi mořskými makrofyty, je jich více druhů nežli ostatních mořských makrofyt dohromady. Jejich počet a ekologický význam ubývá směrem od rovníku k pólům Rostou v litorální a sublitorální zóně, díkyfykoerythrinu a možnosti využívat modrozelené spektrum světla pronikají do větší hloubky než jiné řasy jsounejhlouběji rostoucí eukaryota žijí až ve 210 metrové hloubce poblíž San Salvador na Bahamách mají tam k disposici 8 nmol fotonů.m -2.s -1, což je 0,0005% záření na hladině. Méně ruduch je sladkovodních (asi 200 druhů), preferují prudčeji tekoucí vody tam je menší kompetice jiných řas a snazší přívod živin a kyslíku.
9 RHODOPHYTA - ruduchy
10 ODDĚLENÍ: RHODOPHYTA - ruduchy Některé druhy produkují halogenované terpenoidy a jiné sekundární metabolity, které působí proti herbivorům a mají i antibiotické účinky. Pokud u nich však byly nalezeny nějaké látky jedovaté pro vyšší organismy, pak se většinou prokázalo, že se jedná o toxiny produkované epifytickými bakteriemi nebo dinoflageláty. Poměrně hodně z nich jsou parazitické, nepigmentované druhy, parazitují většinou na jiných ruduchách. Některé druhy jsou endolitické (zavrtávají se do kamenů či lastur), epifytické (např. na chaluhách) a parazitické ruduchy (často i na jiných ruduchách); některé ruduchy jsou aerofytické.
11 ODDĚLENÍ: DINOPHYTA - obrněnky Obrněnky jsou organizmy pokládané nejednotně různými autory buď za prvoky nebo za jednobuněčné řasy a nejnověji je jim přikládán statut zvláštního oddělení Dinophyta. Přestože velký počet obrněnek má ve svých buňkách chromatofory, jejich výživa je jen částečně autotrofní a často bývá doplňována lovem (loví drobné bakterie, prvoky i velké rozsivky) nebo příjmem organických látek a vitamínů. Většinou jsou to bičíkovci, jen velmi vzácně mají rhizopodiální, kokální nebo trichální organizaci stélky. Mají velmi mnoho specifických rysů pancíř, dinokaryon, pusuly, ocellus atd. Jsou podstatnou složkou mořského planktonu, ale vyskytují se i ve sladkých vodách. Mnohé druhy jsou velmi toxické.
12 ODDĚLENÍ: DINOPHYTA - obrněnky
13 ODDĚLENÍ: DINOPHYTA - obrněnky Jsou převážně mořští v moři je to druhá nejvýznamnější skupina eukaryotických producentů (po rozsivkách). Mohou nabývat velikostí od 2 do 2000 µm. Z asi 4000 popsaných druhů je zhruba polovina čistě hetrotrofní nemají ani plastidy. Můžou se živit autotrofně, mixotrofně, osmotrofně, fagotrofně nebo paraziticky. Fagotrofní druhy jsou na rostliny vážně dost dravé, mají pedunculus neboli fagopod něco jako sosák, který vysunou z buňky a žerou třeba i larvy hmyzu nebo i ryby např.rodpfiesteria. Stejně tak i parazité jsou buďto jen vysávači pokožkových buněk řas, nebo plní endoparaziti, jako třeba Blastodinium u Copepoda. V případě výhodných podmínek (jako např. zvýšená trofie vody) mohou v pobřežních mořských a brakických vodách vytvářet jev, zvaný red tide rudý příliv. Jedná se o výrazné vegetační zbarvení ( vodní květ ), barva buněktěchto dinoflagelátů je červená.
14 ODDĚLENÍ: DINOPHYTA - obrněnky Asi 60 druhů produkuje toxiny, jak rozpustné ve vodě, tak v tucích, cytolytické, hepatotoxické i neurotoxické. Většina z těch druhů, které toxiny produkují, jsou fotosyntetizující a všichni jsou mořští nebo brakičtí. Nebyl zatím nalezen žádný sladkovodní dinoflagelát, který by produkoval toxiny, ovšem logické zdůvodnění tohoto jevu zatím chybí. Toxiny otráví nejprve korýše a ryby a pokračují v potravním řetězci i přes několik mezistupňů. Zástupcem, který netvoří red tide a je přitom toxický je například Ostreopis siamensis produkující látku palytoxin, která je nejjedovatější známou nepeptidovou látkou. Příznaky otravy po požití jedovatého kraba: Po 15 min žaludeční nevolnost, zvracení, průjmy, nadměrné slinění, křeče kosterních svalů, nepravidelná srdeční činnost, po 4 h se oběť neudržela na nohou, po 7 humřela na selhání srdce.
15 ODDĚLENÍ: DINOPHYTA - obrněnky Jsou poměrně citliví na vysokou turbulenci vody, po bouřích je velice vysoké procento buněk zničené i při jejich kultivaci musí být nádoby s nimi v klidu. Vyskytují se spíše v teplých mořích, ale existují i výjimky. Obrněnky vstupují často do symbiotických vztahů. Heterotrofní druhy obrněnek mají často autotrofní endosymbionty (nejčastěji z Cryptophyta nebo nějaké zelené bičíkovce). Některé autotrofní druhy jsou naopak zooxantely mořských bezobratlých, velmi významné u korálů (rody Zooxanthella a Symbiodynium ).
16 ODDĚLENÍ: CRYPTOPHYTA - skrytěnky Jsou to volně žijící bičíkovci, mořští i sladkovodní, důležití jsou zejména pro plankton jarních stojatých vod. Cryptophyta jsou poměrně malí bičíkovci 3-50 µm, ale mají značný ekologický význam. Jsou velmi odolní vůči chladu a ve studených a hlubokých vodách tvoří velmi podstatnou složku fytoplanktonu. Jsou první jarní producenti často jediní jak v našich vodách, tak třeba v Severním moři. Kvůli svému měkkému povrchu jsou navíc zooplanktonem velmi dobře stravitelní. V arktických vodách tvoří i vodní květy. Ve stále zamrzlých antarktických jezerech (zamrzlé jsou na povrchu, u dna je tekutá voda oasi4 o C) tvoří druhy Chroomonas lacustris a Cryptomonas sp. 70 % biomasy fytoplanktonu. Jsou chladnomilná skupina jejich růst se v teplotách nad 20 o C velmi zpomaluje a v mořích s teplotou nad 22 o C se vyskytují jen velmi zřídka.
17 ODDĚLENÍ: CRYPTOPHYTA - skrytěnky
18 ODDĚLENÍ: CRYPTOPHYTA - skrytěnky Tvoří jev zvaný hloubkové maximum chlorofylu. Jde o to, že na hranicích oxické a anoxické zóny se shromažďují fotosyntetické organismy, kterým nevadí nízká hladina světla, protože mají pigmenty schopné ji využít. V této zóně je méně konkurentů ipredátorů než na hladině a živin je dostatek. V oligotrofních jezerech (i v mořích) tvoří tyto populace Cryptophyta, v hloubkách m, v eutrofních jezerech pak červené vláknité sinice. Živí se jako autotrofní i heterotrofní bičíkovci u pigmentovaného druhu Cryptomonas ovata (a řady dalších bezbarvých druhů) byla pozorována fagotrofie. Druh Chroomonas pochmanii se zase mixotrofně živí bakteriemi. Všechny druhy kryptomonád potřebují zdroje vitamínu B12 a jsou schopné využívat organických zdrojů dusíku.
19 ODDĚLENÍ: CHROMOPHYTA hnědé řasy 1. třída Chrysophyceae - zlativky Bičíkovci se zlatožlutými až hnědými chromatofory; asimilačním produktem je chrysolaminarin 2. třída Bacillariophyceae - rozsivky Jednobuněčné typy se zkřemenělou, dvoudílnou schránkou a ornamentací; asimilačním produktem je chrysolaminarin, olej a volutin. 3. třída Raphidophyceae Bičíkovci, řazeni dříve do skupiny Bičíkovci neurčitého systematického zařazení 4. třída Eustigmatophyceae Několik druhů vydělených z Xanthophyceae pro odlišné submikroskopické znaky 5. třída Xanthophyceae - různobrvky Žlutozelené chromatofory, typy od bičíkovců až po vláknité; asimilačním produktem je olej. 6. třída Phaeophyceae - vlastní hnědé řasy Hnědé chromatofory, stélka vláknitá nebo tvořící jednoduchá pletiva. Asimilátem je chrysolaminarin, manitol a olej.
20 TŘÍDA: CHRYSOPHYCEAE - zlativky Převážně bičíkovci, méně často mají rhizopoidální nebo kapsální stélku, velmi vzácně i kokální nebo vláknité až parenchymatické. Velmi významní jsou mořští zástupci, sladkovodní druhy jsou typickou součástí planktonu drobnějších, čistších stojatých vod. Sladkovodní druhy preferují nejvíce jemně kyselé a měkké vody (s nízkou alkalinitou a konduktivitou), spíše chudé na živiny. Jestliže narůstá trofie vody, jejich počet se jemně zvyšuje, kulminuje v lehké eutrofii a pak s vysokou eutrofií rapidně klesá. Velice významnou složkou mořského planktonu je pak rod Dictyocha. Tento rod je navíc poněkud zvláštní v moři najdeme milióny jeho kostřiček, ale jen velice zřídka živou buňku. Některé druhy zlativek produkují toxiny a mohou vytvářet i vodní květy. Druh Uroglena volvox produkuje pro ryby toxickou mastnou kyselinu. Rody Synura, Mallomonas a Dinobryon vypouštějí do vody aldehydy a ketony a voda potom smrdí a má odpornou chuť.
21 TŘÍDA: Bacillariophyceae - rozsivky Starý název této skupiny Diatomae vyjadřuje fakt, že jejich schránky jsou ze dvou částí. Tento termín je základem mnoha dosud užívaných pojmů: diatomit, diatomární analýza, anglický název diatoms atd. Jsou jednobuněčné, převážně vodní, žijící jednotlivě, občas v koloniích. Je jich velmi mnoho dnes žije 285 rodů, a asi popsaných druhů. Řada autorů se ovšem domnívá, že drtivá většina rozsivkových druhů nebyla dosud popsána a že jejich počet bude přes milion, snad až 10 milionů, jsou patrně nejpočetnějšími vodními eukaryoty. Jsou velmi důležitou součástí globální primární produkce a jednou z hlavních akvatických fotosyntetických skupin. V místech, kde se jim dobře daří, mají roční produkci uhlíku g.m -2. Pro srovnání kukuřičné pole má g.m -2.
22 TŘÍDA: Bacillariophyceae - rozsivky Z celkové roční primární produkce Země 1, g suché biomasy připadá 20-25% na mořské planktonní rozsivky a dalších 15-20% na ostatní mořské planktonní řasy. V příbřežních oblastech, vystavených silnému vlnobití jejich velká biomasa vytváří vodní květ, který barví vodu dohněda tzv. surfující rozsivky. Vyskytují se hlavně v planktonu temperátních až polárních, na živiny bohatých mořských vodách (např. jižní Afrika, západ Jižní Ameriky, Antarktida), ale jsou v podstatě ubikvitní (všudypřítomné), mořské i sladkovodní, žijí v planktonu, bentosu, perifytonu, epizoicky na korýších a velrybách, i endozoické ve foraminiferách. Ve sladkých vodách se planktonní rozsivky vyskytují ve dvou vrcholech vjarnímvrcholuvyužívají vysoké hladiny živin a vzrůst světla pro fotosyntézu, menší vrchol pak vytvářejí na podzim.
23 TŘÍDA: Bacillariophyceae - rozsivky Celkově se dá říct, že centrické rozsivky se vyskytují převážně v mořích, méně ve sladkých vodách a jsou planktonní. Penátní rozsivky jsou pak převážně sladkovodní a přisedlé. U nás často tvoří nápadně vyvinutou biomasu na březích tekoucích vod, kdy vytváří jasně viditelné rezavě hnědé povlaky na kamenech nebo na bahně ubřehu. Jejich ekologické nároky jsou mnohdy druhově specifické jednotlivé druhy mají různé nároky na obsah kyslíku ve vodě, rychlost proudění, obsah živin, ph atd. Protože se díky pevnosti své schránky dobře zachovávají v sedimentech, dá se jejich pomocí dobře rekonstruovat paleontologická ekologická situace v dané lokalitě. Analýza keramiky: v jílu nádob se schránky rozsivek snadno uchovávají, přežijí i proces vypalování. Podle druhového složení se pak dá určit odkud přesně brali lidé hrnčířskou hlínu, případně směry a vzdálenosti obchodu, pohyb komunit atd.
24 ODDĚLENÍ: EUGLENOPHYTA - krásnoočka Jsou to jednobuněční, většinou volně žijící bičíkovci. V některých stádiích svého životního cyklu ale můžou bičík odhodit, obalí se slizem a vytvoří tzv. palmeloidní stádium. Někdy se palmeloidní stádia mohou spojovat do kolonií. Jsou považovány za skupinu, která se od ostatních Eukaryot oddělila již velmi dávno. Podle složení pigmentů byli dlouho považováni za příbuzné zeleným řasám, ale ve skutečnosti jsou od nich velmi odlišní. Euglenophyta jsou velmi hojnou skupinou ve vodách, které obsahují dost organických látek způsob výživy u nich může být jak autotrofní, tak heterotrofní. Některé druhy jsou schopné fagotrofie (loví bakterie i malé řasy), některé jsou dokonce potravní specialisté např. na rozsivky. Často tvoří neustonickou povrchovou blanku na hladině vodních nádrží, zejména eutrofních. Tyto blanky jsou většinou zelené, ale mohou být i červené (E. sangiunea obsahuje velké množství karotenoidů).
25 ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako gameta u Zygnematales. Odvozenější skupiny zelených řas mají většinou i komplikovanější typ stélky. Název zelené řasy je stejně lehce zavádějící jako třeba název ruduchy mnohé zelené řasy mají úplně jinou barvu Trentepohlia je většinou v oranžových odstínech, Haematococcus pluvialis nebo Chlamydomonas nivalis jsou intenzívněčervené atd. Vzhledem k obrovské šíři skupiny nemají Chlorophyceae společnou ekologii, snad jen to, že velká většina zástupců jsou sladkovodní typy, ale zahrnuje také značné množství zástupců půdních, aerických a extrémofilních.
26 ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty Jsou to zelené výtrusné rostliny většinou suchozemské, druhotně taky vodní. Stélka vždy mnohobuněčná. Vývoj je charakterizován střídáním fází gametofytu (haploid) a sporofytu (diploid). Mechorosty jsou přirozenou skupinou, která se vyvinula ze zelených řas. Známo je asi rodů s asi 23 tis. druhy. ODDĚLENÍ: LYCOPODIOPHYTA plavuně Jsou to vyšší rostliny, které dostaly svůj název od dokonale vyvinuté soustavy vodivých pletiv, sdružených v tzv. cévní svazky. Cévnaté rostliny mají již typicky vyvinuté orgány - kořen, stonek a listy. Plodolisty doznaly u nich největších změn a daly vznik květům. ODDĚLENÍ: EQUISETOPHYTA přesličky Přesličky patří mezi nejvýše organizované výtrusné rostliny. Jejich oddenky pronikají do hloubky až přes 1 m. Všechny přesličky mají buněčné blány proniklé oxidem křemičitým.
27 ODDĚLENÍ: MAGNOLIOPHYTA krytosemenné Plodolisty tvoří uzavřený, dutý pestík, který bývá skoro vždy rozlišen naspodu v semeník, v němž jsou vajíčka, a ve čnělku, ukončenou bliznou, která slouží k zachovávání pylu. TŘÍDA: MAGNOLIOPSIDA dvouděložné Embryo má dvě dělohy. Svazky cévní jsou srovnány v kruhu a jsou zpravidla vždy otevřené. Listy mají čepel s nervaturou síťovitou, zpeřenou nebo dlanitou. TŘÍDA: LILIOPSIDA jednoděložné Embryo má zpravidla jedinou dělohu. Hlavní kořen obvykle záhy zakrní a místo něho se vyvinou z báze hypokotylu adventivní kořínky. Časté jsou oddenky, hlízy a cibule, vesměs s adventivními kořínky. Listy mají většinou souběžnou nervaturu a zpravidla pochvu. Květy jsou obvykle trojčetné, někdy je rozlišen kalich a koruna.
28 Společenstvo vodních rostlin (makrofyta) Pravé cévnaté rostliny vs makroskopické řasy (parožnatky, vláknité)
29 Vodní makrofyta Natantní (a-b); submerzní (c-e); emerzní (f-h)
30 Natantní (plovoucí) a vzplývavé rostliny Celá rostlina nad nebo pod vodní hladinou-vzplývavé listy na hladině, kořenící či nekořenící ve dně, květy nad vodou okřehky, nepukalka, voďanka rdesty, leknín, stulík, lakušník
31 Submerzní (ponořené, měkké) rostliny Kořenící nebo nekořenící ve dně, celá rostlina pod vodní hladinou, květy nad i pod vodou
32 Emerzní (vynořené, tvrdé) rostliny Vodní nebo mokřadní rostliny, kořenící ve dně, celá rostlina včetně květů nad vodní hladinou
33 Heterofylie lakušníku
34 FOTOSYNTÉZA U PONOŘENÝCH VODNÍCH ROSTLIN Kompenzační bod fotosyntézy fotosyntéza a dýchání je v rovnováze Výdej O 2 fotosyntézou u ponořených rostlin převládne nad dýcháním při světelné intenzitě okolo 1 W.m -2 (u suchozemských rostlin 2,5 až 20 W.m -2 ) Světelná intenzita nad cca 100 W.m -2 už nevyvolá zvýšení fotosyntézy u stínomilných rostlin Rychlost fotosyntézy u ponořených rostlin je obvykle 5-10x nižší než u terestrických rostlin Sinice rodu Microcystis je schopna žít v rozmezí světelného toku klx, limitace světlem nastává nad 50 klx, optimální podmínky pro fotosyntézu 6-20 klx.
35 FOTOSYNTÉZA U PONOŘENÝCH VODNÍCH ROSTLIN Volný CO 2 (CO 2 + H 2 CO 3 ) přijímají všechny druhy vodních rostlin Příjem CO 2 do listů prostou difuzí (závislý na koncentračním spádu) Sinice, řasy a několik vyšších ponořených rostlin využívají i HCO 3 - Příjem HCO 3- je aktivním transportem (i proti koncentračnímu spádu) Jedním ze způsobů využití HCO 3- je tzv. fotosyntéza polárních listů Probíhá u přibližně poloviny druhů vyšších ponořených rostlin v ČR Podstatou je vylučování H + iontů enzymem ATPázou na spodní straně listů (ph 4-5) a výtok OH - iontů na horní straně listů (ph 10-11) Přeměnu HCO 3- na CO 2 urychluje v buněčných stěnách enzym karbonátdehydratáza K vyrovnání elektroneutrality buněk dochází také k příjmu K + a jiných iontů na spodní straně a jejich vylučování na horní straně listů
36 SCHÉMA FOTOSYNTÉZY POLÁRNÍHO LISTU PP protonová pumpa BS buněčné stěny NV nehybná vrstva roztoku OR okolní roztok CH - chloroplasty
37 FOTOSYNTÉZA U PONOŘENÝCH VODNÍCH ROSTLIN Polární fotosyntéza neprobíhá při vysoké koncentraci CO 2 ahco 3 - ve vodě (rostliny šetří energii, vylučování H + je energeticky náročné) Dochází k celkové alkalizaci okolního roztoku až k ph 11 Na povrchu svrchní strany listů se vlivem vysokých hodnot ph sráží uhličitan vápenatý (CaCO 3 ), tzv. biologické odvápnění Parožnatky mají na jedné internodální buňce (dlouhá až 10 cm a široká až 1,2 mm) 2 druhy proužků širokých 2-3 mm V sytě zelených se výtokem H + udržuje ph 6,5-7 V bělavých inkrustovaných CaCO 3 je vylučován OH - (ph 10-10,5) Poloha proužků není stálá, mohou se posunovat Mnoho vyšších ponořených rostlin, řasy a sinice dokáží využívat HCO 3- aniž by vytvářely gradienty ph
38 Konečné maximální hodnoty ph dosažené vyššími i nižšími rostlinami v roztoku 1M NaHCO 3 na světle. Dolní tři druhy využívají pouze volný CO 2. Druh ph Anabaena cylindrica (planktonní sinice) 11,11 Spirogyra sp. (šroubatka vláknitá řasa) 11,09 Chlorela emersonii (planktonní zelená řasa) 11,04 Myriophyllum spicatum (stolístek klasnatý) 10,84 Potamogeton pectinatus (rdest hřebenitý) 10,66 Elodea canadensis (vodní mor) 10,51 Hippuris vulgaris (prustka obecná) 8,80 Utricularia vulgaris (bublinatka obecná) 8,50 Fontinalis antipyretica (zdrojovka vodní mech) 8,45
39 FOTOSYNTÉZA U PONOŘENÝCH VODNÍCH ROSTLIN Využívání HCO 3- jako zdroje uhlíku představuje značnou ekologickou výhodu především v eutrofních stojatých vodách Přivyknutí k efektivnímu využívání HCO 3- trvá: - u planktonních sinic a řas cca jednu hodinu - u vyšších rostlin i několik týdnů
40 Biochemické a anatomické adaptace a výměna plynů Přijatý uhlík je u většiny ponořených rostlin fixován klasickou C3 cestou (vázán enzymem Rubisco na 3-fosfoglycerát) Jediná známá ponořená rostlina využívající mírně pozměněnou C4 cestu je voďankovitá rostlina Hydrilla verticillata (subtropy) U šídlatek je dlouhodobým nedostatkem CO 2 ve vodě vyvolána CAM fotosyntéza (fixace CO 2 v noci a využití ve dne) Podíl kořenů z celkové biomasy cca 50 %, příjem CO 2 z kořenů % Většina jiných ponořených rostlin přijímá kořeny méně než 2 % uhlíku
41 Biochemické a anatomické adaptace a výměna plynů Ponořené a emerzní kořenující v zaplavené půdě jsou přizpůsobeny celoročnímu nedostatku kyslíku vnitřní pletivo AERENCHYM Význam pro transport kyslíku a odvádění CO 2 a dalších plynů např.metanu Tok plynů poháněn difuzí a hromadným tokem V listech je vyšší teplota nebo vlhkost oproti atmosféře Vzduch včetně O 2 difunduje do listu a zvyšuje tlak Transport plynů cestou nejmenšího odporu Rychlost transportu u rákosu až 80 cm za minutu Objem vzduchu transportovaného do podzemních orgánů jedním stéblem rákosu až 16 ml za minutu
42 Aerenchym u orobince širokolistého Příčné řezy orgány ponořených rostlin A kořen šídlatky jezerní RH rhizodermis PK primární kůra EN endodermis CD centrální dutina XY - xylém B list šídlatky jezerní se čtyřmi vzdušnými kanálky C stonek stolístku klasnatého s paprsčitě uspořádanými vzdušnými kanálky
43 Biochemické a anatomické adaptace a výměna plynů I přes adaptační mechanizmy je nedostatek kyslíku běžný v přezimujících oddencích především na počátku vegetace Oddenky značně odolné vůči anaerobióze Zisk energie anaerobními fermentačními procesy Anaerobní rozklad 1 molekulu glukózy 2 molekuly ATP Aerobní rozklad 1 molekulu glukózy 36 molekul ATP Nízký zisk nutnost dostatku rezervních látek (škrob, cukry) V oddencích tvoří rezervní látky až 50% sušiny Konečný produkt fermentace nejčastěji etanol (škodlivý) Odstranění rozpuštěním ve vodě obklopující podzemní orgány nebo odvedení v plynné formě mezibuněčnými prostorami
44 Transport kyslíku u rostlin Ventilace oddenků (rákos) Hloubka vody, ve které mohou emerzní makrofyta růst je determinována schopností zásobovat kořenový systém kyslíkem
45
46
47
48
49
50
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. www.sinicearasy.cz ODDĚLENÍ: BACTERIOPHYTA - baktérie Nejdůležitější
VíceŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Úvod do biologie rostlin Systém Slide 1 ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka (thallus) jednobuněčná vícebuněčná nerozlišená ve stonek, kořen, list, květ
VíceVodních a mokřadních rostlin
Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,
VíceHeterokontní (oddělení Heterokontophyta), skrytěnky (Cryptophyta), obrněnky (Dinophyta), krásnoočka (Euglenophyta)
Heterokontní (oddělení Heterokontophyta), skrytěnky (Cryptophyta), obrněnky (Dinophyta), krásnoočka (Euglenophyta) Oddělení Heterokontophyta Pleuronematický bičík (pohybový) Akronematický bičík Chromatofory
VíceZemědělská botanika. joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.czzf.jcu.cz Biologický systém (část 1) říše: Protozoa (prvoci) oddělení: Myxomycota (hlenky) Euglenophyta (krásnoočka, eugleny) Dinophyta (obrněnky) říše: Chromista
VíceSdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010
Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceHYDROBOTANIKA. Oddělení: DINOPHYTA
HYDROBOTANIKA Oddělení: DINOPHYTA Celková charakteristika Většinou jsou to bičíkovci, jen velmi vzácně mají rhizopodiální, kokální nebo trichální organizaci stélky. Mají velmi mnoho specifických rysů pancíř,
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceZpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)
Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceVliv teploty na růst
Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách
VíceJihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1013
Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_269 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VíceTřída: RAPHIDOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: RAPHIDOPHYCEAE Celková charakteristika Malá skupina jednobuněčných bičíkovců zahrnuje jen devět rodů. Jejich buňky jsou poměrně velké (až 100 µm). Žijí jak ve sladké vodě, tak i v
VíceZáklady stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann
Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann Sinice a řasy v praxi 19.-21.4.2013, Praha Vyhláška č. 252/2004 Sb. mikroskopické ukazatele počet organismů živé organismy abioseston microcystin-lr
VíceJsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé. RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D.
Děkuji za pozorn Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČR, Třeboň Botanický ústav
VíceZYGNEMATOPHYCEAE spájivky
ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, dal název této třídě oddělení Chlorophyta. Při spájení se mění celé protoplasty buněk v gamety a kopulují párovitě.
VíceBarbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta
VíceÚvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)
Slide 1a ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) Slide 1b ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) Slide 1c ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE) podříše NIŽŠÍ ROSTLINY (Stélkaté Thallobionta) tělo = stélka
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceNIŽŠÍ ROSTLINY - řasy
Maturitní téma č.8 NIŽŠÍ ROSTLINY - řasy CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY ŘAS Rostlinnou říši dělíme na dvě základní skupiny - nižší rostliny (Algobionta) a vyšší rostliny (Cormobionta). Mezi nižší rostliny řadíme
VíceURČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat
URČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Třeboň www.alga.cz eustigmatos@gmail.com
VíceŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Řasy (dříve nesprávně označovány jako podříše nižších rostlin v rámci rostlinné říše) představují velmi různorodou skupinu organismů od několika mikrometrů velkých
VíceVliv dezintegrace buněčných stěn vybraných druhů sladkovodních řas na jejich stravitelnost
Vliv dezintegrace buněčných stěn vybraných druhů sladkovodních řas na jejich stravitelnost Bc. Ludmila Machů Diplomová práce 2010 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceFotodokumentace mikroskopických nálezů
Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů
VíceHydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
VíceMakrotyta vyšší rostliny
VODNÍ MAKROFYTA cvičení Makrotyta vyšší rostliny primárním článkem potravního řetězce tvorba organické hmoty produkce kyslíku při fotosyntéze Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/ Specifika vodního
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceTřída: RAPHIDOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: RAPHIDOPHYCEAE Celková charakteristika Malá skupina jednobuněčných bičíkovců zahrnuje jen devět rodů. Jejich buňky jsou poměrně velké (až 100 µm). Žijí jak ve sladké vodě, tak i v
VíceOtázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
VíceMgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie
Mgr. Jiří Procházka Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie HORKO Hmyz v extrémním prostředí tepelná tolerance (heat tolerance) často měřená jako kritické teplotní maximum
VíceHeterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta)
Heterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta) Oddělení Heterokontophyta Pleuronematický bičík (pohybový) Akronematický bičík Chromatofory se 4 membránami Chlorofyl a, c Fukoxantin,
Více11.11.2013 VODNÍ ROSTLINY VÝZNAM VODNÍCH ROSTLIN ADAPTACE ROSTLIN NA VODNÍ PROSTŘEDÍ VODNÍ ROSTLINY
Cvičení z rybářství a rybníkářství Fotografie použité v této prezentaci byly staženy z internetu, jejich využití je nekomerčního charakteru a pouze pro účely vzdělávací. Prosíme autory, kteří nesouhlasí
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícetrubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
VícePřehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas
Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Říše: Eukaryota Oddělení: Rhodophyta ruduchy Oddělení:
VíceBotanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ
Botanika - bezcévné rostliny PRAKTICKÉ CVIČENÍ Program cvičení byl vytvořen za podpory grantu FRVŠ v roce 2004 na oddělení bezcévných rostlin katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK Praha. Na přípravě
VíceCHROMOPHYTA hnědé řasy
HYDROBOTANIKA CHROMOPHYTA hnědé řasy Velká skupina řas, která dle současného členění zahrnuje šest tříd s těmito společnými znaky: V jejich chloroplastech je chlorofyl a a c1 a c2, většinou i xanthofyl
VíceSinice (Cyanophyta) NIŽŠÍ ROSTLINY
Sinice (Cyanophyta) někdy jsou nesprávně nazývány modrozelené řasy patří mezi Prokaryota (bezjaderné, prvojaderné organismy) - stejně jako bakterie jedny z nejstarších organismů - objevily se na začátku
VíceCHROMOPHYTA hnědé řasy
HYDROBOTANIKA CHROMOPHYTA hnědé řasy Velká skupina řas, která dle současného členění zahrnuje šest tříd s těmito společnými znaky: V jejich chloroplastech je chlorofyl a a c1 a c2, většinou i xanthofyl
VíceVzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.
Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.0016 Kapitoly z biologie sinic a řas Petr Hašler Katedra
VíceKyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
VíceOddělení: CRYPTOPHYTA
HYDROBOTANIKA Oddělení: CRYPTOPHYTA Celková charakteristika Jsou to volně žijící bičíkovci, mořští i sladkovodní, důležití jsou zejména pro plankton jarních stojatých vod. Oddělení: CRYPTOPHYTA Stavba
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
Více- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceBRYOPHYTA mechorosty
BRYOPHYTA mechorosty ODDĚLENÍ: BRYOPHYTA - mechorosty Jsou to zelené výtrusné rostliny většinou suchozemské, druhotně taky vodní. Stélka vždy mnohobuněčná. Vývoj je charakterizován střídáním fází gametofytu
VíceVZORKOVÁNÍ FYTOPLANKTONU
Rostliny ve vodním prostředí HYDROBIOLOGIE - CVIČENÍ VODNÍ AUTOTROFNÍ ORGANISMY FYTOPLANKTON A MAKROFYTA MILOSLAV PETRTÝL KZR, FAPPZ, ČZU Mikroskopické i makroskopické vodní rostliny jsou primárním článkem
VíceBarbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta (ruduchy) Chlorophyta (zelené řasy)
VíceBarbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin 1. přednáška Cyanobacteria, Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita rostlin 1. přednáška Cyanobacteria, Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé
VíceFotosyntéza ve dne Ch_054_Přírodní látky_fotosyntéza ve dne Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceImpérium: Eukarya. Oddělení: Dinophyta (Dinoflagellata) - obrněnky. Oddělení: Euglenophyta krásnoočka, eugleny. Oddělení: Cryptophyta skrytěnky
Systém sinic a řas Impérium: Prokarya Říše: Bacteria Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída : Cyanophyceae- sinice Řád: Chroococcales Řád: Oscillatoriales Řád: Nostocales Impérium: Eukarya Říše:
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Podříše (Subregnum): Nižší rostliny řasy (Thallobionta)
ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Charakteristickým znakem všech jaderných organismů je eukaryotická buňka. Jaderné organismy jsou rozdělené do tří říší: rostliny, houby a živočichové. Charakteristickým
VícePřehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas
Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales
VíceZáklady limnologie pro vzorkaře
Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)
VíceSaprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceZemě živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
VíceLapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
VíceEKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření
EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE
VíceHydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny
Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY
VíceOrientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš
Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...
VíceŘíše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.
Říše Prvoci (Protozoa) - Mikroorganismy - Jednobuněční - Jedná se o živočišnou buňku s dalšími (rozšiřujícími) strukturami Opora, ochrana - Pelikula - tuhá blanka na povrchu (nemají ji měňavky) - Schránka
VíceBotanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta TŘÍDA: Dinophyceae ŘÁD: Gonyaulacales Ceratium (TP) ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta
VícePřehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas
Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceProblematika vzorkování povrchových vod ke koupání
Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann
VíceAlgologie ve výuce biologie a přírodopisu
Algologie ve výuce biologie a přírodopisu Petra Vágnerová, Plzeň Algologie je věda, která zkoumá sinice a řasy. Tyto skupiny nejsou v rámci biologie a přírodopisu probírány jako jeden tematický celek,
Vícechlorofyl a chlorofyl c
Systém a evoluce řas HEN Řasy = Algae různé autotrofní fotosyntetizující vodní organismy, které nemusí být navzájem příliš příbuzné Fylogeneticky jde o nesourodou skupinu Systematicky jsou řazeny do dvou
Více- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
VíceList (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)
List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
VícePřijímací zkouška z biologie šk. r. 2003/2004 Studijní obor: Učitelství biologie SŠ. Skupina A
Katedra biologie a ekologie PřF OU Přijímací zkouška z biologie šk. r. 2003/2004 Studijní obor: Učitelství biologie SŠ Skupina A 1. Co vyrůstá ze spóry výtrusných rostlin? a) embryo b) vajíčko c) prvoklíček
VíceVyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU
Vyšší rostliny Embryophyta Milan Štech, PřF JU = suchozemské rostliny Embryophyta * mechorosty * cévnaté rostliny * jejich společní předci/přímí předchůdci Vznik chloroplastu klíčová událost na cestě k
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae Chlamydomonas
VíceBotanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae
VícePodmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Víceorientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
VíceFotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové:
Fotosyntéza Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO 2 + 2 H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové: Kde všude jsou fotosyntetické organismy? 2013 Yoon
VíceDiverzita autotrofních protist
Diverzita autotrofních protist Po stopách evoluce primárních producentů Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK Protista Eukaryotické organismy s jednoduchou organizací stélky Dlouhá evoluční historie Protista
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/7 3.2.08.9 pokračování rodu - rozeznáváme pohlavní a nepohlavní /střídají se v průběhu života každé rostliny/ - samčí a samičí buňky splynou /oplození/ = zygota, vzniká nová rostlina uložená v semeni
Více