PŘÍKLADY Z NAŠÍ PRAXE

Transkript

1

2

3 PŘÍKLADY Z NAŠÍ PRAXE ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ, PRÁCE S DĚTMI A ŽÁKY ZE ZNEVÝHODNĚNÉHO PROSTŘEDÍ CENTRUM PRO RODINU SLUNEČNICOVÁ ZAHRADA STŘEDISKO PREVENCE A LÉČBY DROGOVÝCH ZÁVISLOSTÍ DROP IN O.P.S.

4

5 PŘÍKLADY Z NAŠÍ PRAXE ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ, PRÁCE S DĚTMI A ŽÁKY ZE ZNEVÝHODNĚNÉHO PROSTŘEDÍ CENTRUM PRO RODINU SLUNEČNICOVÁ ZAHRADA AUTOŘI: SIMONA SEDLÁČKOVÁ KATEŘINA HOŠKOVÁ HANA BULVOVÁ

6 RECENZENTI: Doc. PaedDr. Eva Šotolová Ph.D PhDr. Jarmila Klugerová Ph.D PhDr. Ivan Douda PhDr. Pavla Doležalová Mgr. et Mgr. Nora Titman Staňková Vladislava Táčnerová ZAHRANIČNÍ KONZULTANTI: Pauline Weston (Velká Británie) PhDr. Pavla Doležalová (John Hopkins University) Příklady z naší praxe Rovné příležitosti dětí a žáků. Práce s dětmi a žáky ze znevýhodněného prostředí. Autorský kolektiv: Simona Sedláčková, Kateřina Hošková, Hana Bulvová, Alena Keblová, Božena Havlová, Milan Týmal, Soňa Stenová, Lumír Hřebík, Petra Mládková, Martin Zahálka, Ivan Havel,Tomáš Havel. Vydalo: Středisko prevence a léčby drogových závislostí Drop In o.p.s., Karolíny Světlé 18, Praha 1 Jazyková korektura: Anna Frišmanová, Nora Titman Staňková Koncept obálky: Simona Sedláčková, Martin Zahálka, Lumír Hřebík Sazba: Martin Zahálka Tisk: Copy General s.r.o. Praha Vydání první, Praha 2013 NEPRODEJNÉ ISBN VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA. TENTO MANUÁL ANI JEHO ČÁSTI NESMÍ BÝT ŽÁDNÝM ZPŮSOBEM REPRODUKOVÁNY ČI ROZŠIŘOVÁNY BEZ SOUHLASU VYDAVATELE.

7 Publikace vznikla pod záštitou a garancí PhDr. Ivana Doudy a MUDr. Jiřího Presla, zakladateli Nadace Drop In a Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In o. p. s a ve spolupráci se Sdružením Meta o.s. - Bc. Boženou Havlovou a odborným týmem IPo Centrum pro rodinu Slunečnicová zahrada je podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Prioritní osy 1: Počáteční vzdělávání, Oblast podpory 1.2: Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně děti a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Projekt je spolufinancován Evropským strukturálním fondem a státním rozpočtem České republiky

8

9 OBSAH A. Práce s dětmi ze znevýhodněného prostředí Práce poradenského pracoviště Práce poradenského pracoviště s klienty ze znevýhodněného prostředí Složení týmu Kvalifikace a vzdělání odborníků Externí spolupráce Metodika práce Přijímání klientů a počáteční screening Přijímání klientů Vstupní screening Statistická data Práce s dětmi Cílová skupina Rozdělení dle věku Školní věk Individuální plán Spolupráce v týmu Pohybová cvičení Jemná motorika Zvyšování kompetence rodičů Časové dotace převážně pohybových aktivit Hra s pravidly Rehabilitační cvičení ve spolupráci s odborníky Práce s rodiči Cílová skupina Společná práce rodičů a jejich dětí Spolupráce s rodiči v období předškolní docházky Škálové hodnocení Individuální plán práce s rodičem Spolupracující rodič Přímá práce s rodičem Středně spolupracující rodič Nespolupracující rodič Přílohy B. Práce se žáky ze znevýhodněného prostředí Screening u žáků Screening Jak pracujeme se screeningem Diagnostika Dříve než pošleme dítě do pedagogicko - psychologické poradny Vyhodnocení pravolevé orientace vychází z testů Matějček, Žlab

10 8. Leváctví ADHD Diagnostika z hlavních symptomů podle MKN Nadváha, výživa, zdravý životní styl, pohyb, jídelníček, zdravá životospráva Fenylanin Lymfodrenáže Pohybové aktivity Prevence a represe Prevence všeobecná Rozdělení typů prevence Typy primárně preventivních programů Certifikované programy Sekundární prevence Terciární prevence Primární prevence Minimální preventivní program školy Nestátní neziskové organizace a Programy primární prevence v rámci školní docházky Programy indikované prevence Sekundární prevence Rozsah problému Co pomáhá Spolupráce s rodiči Spolupracující rodič Pasivní rodič Agresivní rodič Co ještě není represe Testování Další možnosti Zapojení rodičů Sekundární vzdělávání a prevence Terciární prevence Supervize Šikana Represe Pokud jsou drogy ve škole Drogy, zbraně, násilí ve škole Spolupráce školy na půdě školy Sociálně právní ochrana Ohrožené dítě Pěstounská péče Orgány sociálně právní ochrany dítěte Spolupráce ve škole Otázky Seznam použité literatury

11 A. PRÁCE S DĚTMI ZE ZNEVÝHODNĚNÉHO PROSTŘEDÍ ÚVOD Předkládaný materiál, vznikl na pracovišti Centra pro rodinu Drop In, o.p.s., v rámci projektu Centrum pro rodinu - Slunečnicová zahrada. Centrum pro rodinu je mj. realizátorem projektu Integrace rodiny, jehož cílovou skupinou jsou gravidní ženy a matky, které mají v anamnéze užívání návykových látek a jejich děti. Projekt Centrum pro rodinu - Slunečnicová zahrada byl zahájen díky dotaci ESF, pod záštitou MŠMT ČR v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Doba realizace je 3 roky, s následnou udržitelností 5 let. V předkládaných materiálech jsou popsány první zkušenosti, které vyplývají z práce s dětmi, jejichž prenatální vývoj byl ovlivněn užíváním návykové látky matkou v těhotenství, dětmi a žáky ze znevýhodněného prostředí, dětmi a žáky se speciálně vzdělávacími potřebami a dětmi nadanými. Jeho cílem je přiblížit práci s touto cílovou skupinou, a být tak inspirací pro další pedagogické pracovníky. Realizační tým Centra pro rodinu pracuje již 13 let s uvedenou cílovou skupinou. 1. PRÁCE PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ SIMONA SEDLÁČKOVÁ, KATEŘINA HOŠKOVÁ, HANA BULVOVÁ V následující kapitole se zabýváme zařazením poradenského zařízení našeho typu do systému péče. Podle našeho názoru a vyplývajících zkušeností popisujeme také vhodné personální složení týmu a příslušnou kvalifikaci. 1.1 Práce poradenského pracoviště s klienty ze znevýhodněného prostředí Centrum pro rodinu Slunečnicová zahrada je pracoviště, které spadá institucionálně pod resort Ministerstva školství jako poradenské a vzdělávací centrum. Všechna zařízení a centra, která pracují s klienty ze znevýhodněného prostředí, jsou zpravidla přímo řízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo mají registraci Ministerstva práce a sociálních věcí dle Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. Jako základní stavební kámen uvedeného pracoviště se osvědčil multidisciplinární přístup, který je vázán na sestavení týmu odborníků s multidisciplinární orientací. 9

12 1.1.1 Složení týmu Speciální pedagog, poradenský pracovník tuto pozici zpravidla zajišťuje kvalifikace: speciální pedagog, psycholog, sociální pracovnice na úrovni bakalářského nebo magisterského studia. Jedná se o pozice zajišťující přímou práci s klienty. Nepřímou práci, organizaci a řízení projektu zajišťují pozice: manager pracoviště, asistentka, ekonom. Nezbytnými se ukázaly i další odborné pozice, které v projektu mají velice důležitou roli. Jedná se o odborníky, kteří nemusí být nutně přímými zaměstnanci projektu, pokud to není možné, ale úzce spolupracují pediatr, neurolog, rehabilitační specialista, v některých případech i alergolog, otolaryngolog a oftalmolog nebo specializované pracoviště pro léčbu závislostí, psychiatr, dětský psychiatr Kvalifikace a vzdělání odborníků Speciální pedagog, poradenský pracovník - Speciální pedagogika, psychologie magisterský program, lze udělit výjimku u speciálního pedagoga s bakalářským vzděláním, na základě dohody o doplnění magisterského vzdělání. Adiktologie je vhodná v případě práce s cílovou skupinou uživatelů návykových látek. Nezbytnou a vhodnou se ukazuje předchozí praxe nejméně 3 roky práce s klienty, a to i v oblasti diagnostiky a přímé práce s cílovou skupinou. Neformální vzdělání je požadováno a je zároveň i výhodou: výcvik v krizové intervenci, rodinné terapii, psychoterapii, kurzy neverbálních technik, eventuální psychoterapeutický výcvik v rozsahu nejméně 100 hodin. Psycholog jednooborová psychologie, v případě dvouoborové psychologie minimálně roční zkušenost s diagnostikou dětí. Jako další neformální vzdělání je požadován výcvik v krizové intervenci, rodinné terapii, psychoterapii, kurzy neverbálních technik, eventuální psychoterapeutický výcvik v rozsahu nejméně 100 hodin. Sociální pracovnice - sociální práce, sociální pedagogika, speciální pedagogika. Požadované neformální vzdělání: výcvik v krizové intervenci, rodinné terapii, psychoterapii, kurzy neverbálních technik, eventuální psychoterapeutický výcvik v rozsahu nejméně 100 hodin Externí spolupráce V případě pracoviště mimo přímý resort zdravotnictví je nezbytné domluvit spolupráci i s odborníky v rámci resortu zdravotnictví jedná se o zajištění spolupráce v následujících oborech: neurologie, rehabilitace, alergologie, pediatrie, psychiatrie a dětská psychiatrie, otorinolaryngologie, ophtalmologie, specializované pracoviště pro léčbu drogových závislostí, aj. pracoviště dle potřeby. Dále se jedná o spolupráci v rámci resortu školství: s pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry, školskými poradenskými pracovišti a školními metodiky prevence. 10

13 2. METODIKA PRÁCE SIMONA SEDLÁČKOVÁ, KATEŘINA HOŠKOVÁ, HANA BULVOVÁ V následující kapitole je popsán systém práce na pedagogickém pracovišti Centra pro rodinu od počátečního navázání kontaktu s klienty až po průběh spolupráce. Uvádíme konkrétní praxí ověřené metody využívané v práci s rodiči i s dětmi z této cílové skupiny. Metody práce se liší podle míry zapojení klientů. 2.1 Přijímání klientů a počáteční screening Přijímání klientů Přijímání klientů je vázáno na doporučení centra, které pracuje s rodiči na úrovni sekundární prevence. Jedná se o cílovou skupinu rodičů ze znevýhodněného prostředí, kteří mají v anamnéze užívání návykových látek, nebo předchozí zkušenosti s návykovými látkami, nebo alkoholem. Dále přijímáme klienty, kteří se sami zajímají o spolupráci s pedagogickým pracovištěm. Další kontakt je na základě doporučení orgánů sociálně právní ochrany dítěte, zdravotnických pracovníků a pedagogických pracovišť. Vzhledem ke skutečnosti, že úkolem speciálního pedagoga je i depistáž klientů, je nezbytné postupovat velmi citlivě, včetně dodržení etických principů při prezentaci programu, nebo navázání kontaktu s rodiči. S tímto vědomím je důležité věnovat pečlivou pozornost při tvorbě propagačních informačních materiálů- letáků a webových stránek. Přijímání klientů může být realizováno jinými cestami, ale v praxi se doporučení centra ukázalo jako efektivní s ohledem na motivaci klientů a důvěryhodnost pracovníků centra, která vyplynula z předchozích subjektivních hodnocení klientů. Při zahájení spolupráce je důležité rodičům především vysvětlit, jaké výhody jim přinese spolupráce s pedagogickým pracovištěm Centra pro rodinu, jaký bude mít spolupráce vliv na vývoj jejich dítěte a tímto směrem je motivovat k pravidelné spolupráci. Většina rodičů, pokud skutečně pochopí dopad a smysl pravidelné spolupráce a zároveň si dokáže představit, jak tím může pozitivně ovlivnit vývoj svého dítěte, je ke spolupráci více motivována. Vstupnímu pohovoru se budeme více věnovat v kapitole práce s rodiči. V každém případě je důležité klást důraz na osobnost přijímajícího pracovníka, který využívá své empatie a naslouchání. Je nezbytné rodičům nevytýkat jejich předchozí ani současný životní styl, nýbrž je povzbudit a dát jim najevo, že v rámci spolupráce mohou dosáhnout ještě lepších výsledků než dosud. Ve výhodě jsou pracoviště, která spolupracují propojeně a mají již předchozí zkušenosti se svými klienty, například v rámci předchozí terapie a léčby. Další výhodou je i komplexní zdravotní dokumentace rodičů, která umožňuje objektivnější posouzení všech dostupných informací Vstupní screening Vstupní screening absolvují všechny děti od 3 let věku a dále žáci, kteří se zapojí do realizace projektu. Screening z medicínského hlediska se provádí k identifikaci neznámých onemocnění a poruch, a to i u osob bez výrazných zjevných příznaků a v dobrém zdravotním stavu. 11

14 Screeningová vyšetření provedou zkušení experti v daném oboru a na základě zjištěných výsledků lze sestavit kompletní obraz aktuální vývojové úrovně dítěte. Vývojová úroveň dítěte je vyhodnocována po stránce psychologické, speciálně pedagogické, neurofyziologické, zdravotní a sociální. Dítěti je nutné s písemným souhlasem rodičů zavést dokumentaci, kde budou průběžně evidovány výstupy z jednotlivých vstupních a kontrolních vyšetření. Při přijetí dítěte probíhá vstupní zhodnocení, které provede odborný pracovník týmu - speciální pedagog. Jedná se v podstatě o prvotní získání informací od rodičů, sběr anamnézy dítěte - zdravotní, sociální, kognitivně behaviorální, analýza zpráv o průběhu porodu a o předchozím vývoji dítěte. Vzhledem k nízkému věku dítěte probíhají další doplňující rozhovory za přítomnosti rodičů nebo s rodiči samotnými. Následná vyšetření, která jsou součástí screeningu: neurologické vyšetření - provádí specialista neurolog psychiatrické vyšetření provádí dětský psychiatr v případě prodělaného traumatu dítěte, nebo indikací, při zjištěných symptomech, např. dítě nekomunikuje, neprojevuje se citově, není schopné plnit instrukce a další psychologické vyšetření - provádí psycholog či speciální pedagog, a to i bez vyšetření intelektu motorický vývoj - rehabilitační specialista dále se na vstupním screeningu podílí sociální pracovník, který se zaměřuje na sociální anamnézu dítěte, rodinné prostředí a sociální zázemí rodiny, nebo konzultant. Na základě kompletně provedeného screeningu jsou doporučeny další postupy individuální práce s dítětem. Screeningové části u žáků je věnována kapitola v druhé části této publikace. Vstupní vyšetření provádí speciální pedagog, psycholog, nebo adiktolog. Ten si před vstupním vyšetřením zajistí Informovaný souhlas od rodiče, pokud je to možné pořídí i dokumentaci rodiče s jeho informovaným souhlasem. Je vhodné pořídit i souhlas s pořízením videozáznamu, nebo fotodokumentací, které jsou nutné k další práci s dětmi a rodiči. Následuje provedení základního vyšetření: osobní anamnéza rodinná anamnéza zdravotní a sociální anamnéza Speciálně pedagogické a psychologické vyšetření Při vstupu klienta do programu je důležité, aby se stanovil garant klienta. Tím je vždy speciální pedagog, který provede celou kasuistiku klienta a monitoruje průběh spolupráce klienta do jeho ukončení v programu. Garant zároveň prostuduje veškerou dokumentaci dítěte, včetně všech dostupných informací a doplňujících údajů od rodičů. 12

15 Vyšetření probíhají zpravidla za přítomnosti rodičů, především v případě malých dětí. Po zhodnocení a vstupním screeningu se tedy navrhne individuální plán práce s daným dítětem a jeho rodiči či zákonnými zástupci. V dokumentaci dítěte se evidují doporučené postupy, které jsou zapisovány do tzv. kontaktních listů. Jako pomocného orientačního evaluačního nástroje může být použito i Škálové hodnocení. Spisová složka dítěte, která je při vstupu do programu zavedena, obsahuje: souhlas rodiče, nebo zákonného zástupce s vedením dokumentace dítěte souhlas s pořízením videozáznamu a fotodokumentací dítěte registrační list kontaktní list pracovní listy Dokumentace je vedena i v elektronické podobě v PC, kde je uložena pod heslem. Zde jsou pak pravidelně evidovány všechny kontakty s klienty. Dále je vedena v písemné podobě, a to z důvodů případné kontroly dokumentace ze strany rodiče, příslušných kontrolních orgánů nebo výpadku softwaru. Tištěná dokumentace je chráněna před zneužitím v uzamčené kartotéce, klient má právo si zkontrolovat jak je na pracovišti dokumentace vedena. Jsou dodržovány platné vnitřní předpisy uvedené v Operačním manuálu pracoviště. Pracovníci jsou povinni řídit se platnými zákony: Zákon 372/2011 Sb. O Zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Zákon o sociálně právní ochraně dítěte a dalšími zákony, kterými se řídí organizace. Sociální šetření Probíhá na základě dotazníků a doplňujících informací získaných od rodičů, nebo zákonných zástupců, kteří o dítě pečují, zajišťuje ho zpravidla sociální pracovník programu. Sociální anamnéza dítěte se zaměřuje na zmapování následujících oblastí: jak funguje dítě v rodině, v kolektivu rodinné zázemí, domácí podmínky sociální dovednosti rodičů sociální zázemí, ekonomické podmínky hygienické návyky sebeobsluha Šetřením v sociální oblasti získáváme přehled o spolupráci s rodiči, postojích rodičů k dodržování denního režimu, důslednosti, uspokojení bazálních potřeb dítěte a jejich působení na rozvoj osobnosti dítěte. Sociální pracovnice navrhne zařazení do programu dle možností: - individuální práce s rodičem - práce s rodičem a s dítětem - práce se skupinou dětí 13

16 Následuje objednání k psychologovi, který je kmenovým zaměstnancem zařízení k psychologickému vyšetření. Vyšetření psychologem Psycholog se zaměřuje na vyšetření psychomotorického vývoje dítěte a případná opoždění nebo nápadnosti ve vývoji. Vzhledem k náročnosti nezahrnuje vyšetření test rozumových schopností u předškolních dětí, pouze orientační test vědomostí, nebo v indikovaných případech jen oblast verbálních rozumových schopností. U školních dětí se provádí diagnostika dle zákona č. 561/ 2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášek č.116/ 2011 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a č. 147/2011 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, a to výhradně na příslušném školském pracovišti k tomu určeném, kterým je pedagogicko - psychologická poradna, speciální pedagogické centrum, které zpravidla vyžadují i vyjádření psychiatra. Ze zkušeností z naší praxe se velmi přimlouváme i za vyjádření pediatra. Zejména z důvodů některých metabolických onemocnění, které mohou zkreslit výsledek vyšetření. Proto je komplexní vyšetření intelektu po našem úvodním screeningovém, odkazováno do speciálních pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden. Při vstupním psychologickém vyšetření se zaměřujeme na následující oblasti: sociální zařazení, spolupráce s examinátorem, instrukční pohotovost, řeč, motorika hrubá a jemná, grafomotorika a držení psacího náčiní, percepční funkce, kresba postavy, kresba na předem zadané téma, všeobecný přehled. V případě výchovných problémů dále rozšiřující testy na rodinné zázemí a rodinné vztahy, sebehodnotící dotazníky, případně další projektivní techniky, vhodné pro děti daného věku. Výsledkem vyšetření je výstupní zpráva s případnými doporučeními a vytyčenými oblastmi vhodnými pro rozvoj. Kontrolní vyšetření je doporučováno v intervalu za čtvrt až půl roku s monitoringem posunu v jednotlivých problémových oblastech. Důležité, především ze strany rodičů, je dodání lékařských zpráv z porodnice a vyžádání posledních dostupných vyšetření pediatra a neurologa, včetně jeho závěrů a doporučení, popřípadě doplnění dokumentace o předchozí psychiatrická či psychologická vyšetření. Dále je nutné objednat dítě k rehabilitačnímu specialistovi. Všechna dostupná vyšetření jsou opět evidována v dokumentaci. Chybí li vyšetření pediatra a neurologa, je nezbytné objednání k těmto specialistům. Sociální pracovnice eviduje získanou dokumentaci a navrhuje další postup pro práci s dítětem a rodičem. Pro zhodnocení je použit Dotazník sociálního šetření (Sedláčková, Hošková). Garant tyto výstupy zpracuje a navrhne individuální plán práce s rodiči a rodičů s dětmi. Individuální plán je navržen také na základě výstupů z odborných porad pracovního týmu. Zhodnocení speciálním pedagogem Speciální pedagog hodnotí a posuzuje dítě v rámci vstupního vyšetřen. Využívá k tomu pozorování přímé práce dítěte při zadaném úkolu, při spontánní hře, v kolektivu ostatních 14

17 dětí, při skupinové práci, při komunikaci s rodičem atd. Při řízeném rozhovoru s rodičem nebo v případě školních dětí se samotným dítětem, doplňujeme anamnestická data, informace o zdravotním stavu, dotazujeme se na dovednosti a návyky z mladšího věkového období dítěte. Při vyšetřování schopností, dovedností a návyků dítěte používáme v rámci pilotního ověřování Orientační vývojové škály SZ (Hošková, MŠMT 2010), které byly zpracovány na základě odborných materiálů autorů Strassmeier, Langmeier, Krejčířová, Allen, Marotz,aj. Zde posuzujeme následující oblasti: sebeobsluha dítěte, hrubá motorika, jemná motorika, řeč, myšlení, vnímání, osobnostní a sociální vývoj dítěte atd. Využíváme hodnocení produktů činnosti z hlediska praktických a výtvarných dovedností. Oblast motoriky rovněž hodnotíme při skupinových pohybových aktivitách. Kvalitu vztahu s rodičem hodnotíme při společných aktivitách rodičů s dětmi, využijeme zadání kresby společného domu, etudy, např. čekání na dopravní prostředek a zaznamenáváme celý proces aktivity. Výstupem bude komplexní zhodnocení vývoje dítěte psychologického, psychiatrického, neurofyziologického a neuromotorického. Jedná se o kvalitativní i kvantitativní vyšetření: - počet provedených screeningových vyšetření celkem - doporučení jednotlivých postupů při práci s dětmi - depistáž dovedností a oblastí činností, kterou je třeba posílit, jemná, hrubá motorika, komunikační kompetence, sociální kompetence, zapojení nervosvalového aparátu, rehabilitace, reedukace) - depistáž zdravotní způsobilosti - (fenylketonurie, hepatitis B,C, poruchy imunity, vážná onemocnění, která by mohla negativně ovlivňovat vývoj dítěte) Statistická data Každý výkon je evidován dle vytvořeného seznamu výkonů, který je uveden v příloze tohoto materiálu. Informace o poskytovaných výkonech jsou evidovány v dokumentaci klienta v Kontaktních a Pracovních listech. 3. PRÁCE S DĚTMI SIMONA SEDLÁČKOVÁ, PETRA MLÁDKOVÁ 3.1 Cílová skupina Aktivitu lze efektivně zaměřit celkově na děti ze znevýhodněného sociálního prostředí, nebo děti znevýhodněné v souvislosti s jejich vývojem a následným postižením. V našem případě se jedná o děti, jejichž vývoj byl v těhotenství ovlivněn návykovou látkou, alkoholem, nebo jinými chemickými či fyzikálními vlivy, děti ze znevýhodněného prostředí a děti bývalých uživatelů návykových látek. Ideální je, pokud poradenské pracoviště má možnost spolupracovat s dalším zařízením, které je orientováno na práci s uživateli návykových látek. 15

18 Tato výhoda umožní navázat jednodušeji kontakt s rodiči rizikových dětí, aniž by se rodiče museli obávat stigmatizace. Jsou doporučováni ze specializovaného pracoviště, kde je jim etickou formou podáno, v čem může být aktivita Práce s dětmi a Práce s rodiči prospěšná. U těchto dětí, více než u ostatních, je mnohem větší riziko vrozené poruchy Rozdělení dle věku Pro skupinové aktivity a rozvoj jsou děti děleny do následujících skupin: I. skupina: věk 3 4 roky II. skupina: věk 5 6 let III. skupina: mladší školní věk IV. skupina: starší školní věk Některé aktivity jsou však efektivnější, pokud se jedná o smíšenou věkovou skupinu, nebo je vhodná kombinovaná skupina děti a rodiče Školní věk III. skupina mladší školní věk Děti v tomto věku je vhodné zařadit do jedné skupiny. Je důležité dbát na společný program, program musí být sestaven tak, aby posiloval jednotlivé dovednosti u všech dětí. V případě individuální práce lze pracovat maximálně se čtyřmi dětmi, případně posilovat jejich dovednosti individuálně. V případě práce ve škole pracujeme s celou třídou, maximálně však s 25 dětmi. V tomto případě je nutné zpracovat metodiku, která je orientována na programy v rámci školní docházky. IV. skupina starší školní věk Zde je kladen důraz zejména na sociální komunikaci, prevenci rizikového chování, fungování v sociální skupině. Realizuje se převážně ve škole, ve spolupráci s pedagogy. Možná je individuální doplňková práce v zařízení, v případě zájmu dítěte a souhlasu rodičů. Je vhodné v takovém případě doporučení pedagogicko - psychologické poradny, školního psychologa, nebo školního metodika prevence. 3.2 Individuální plán Na základě screeningového výstupu je tedy navržen individuální plán práce s dítětem. Tento plán je souhrnem návrhu individuálního plánu speciálním pedagogem, psychologem, sociálním pracovníkem, rehabilitačním specialistou, nebo jiným odborníkem. Na základě našeho screeningového šetření v první fázi vstupních screeningů se nejedná o žádné dítě, které by bylo vyhodnoceno jako dítě s postižením. Zpravidla jde o doporučení posílit některé oblasti, které by mohly dítě znevýhodnit v předškolním, nebo školním vzdělávacím proudu, v případě, že by se těmto oblastem nevěnovala dostatečná pozornost. Výrazně mohou tento vývoj ovlivnit rodiče v poporodním období, avšak program je určen pro děti od 3 let. Lze však spolupracovat s některým 16

19 zařízením ranné péče. Úkolem týmu je nejen navrhnout rodičům individuální plán práce s dítětem, ale i monitoring doporučených postupů. Přímá práce s dítětem zahrnuje nácvik jemné a hrubé motoriky kterou zajišťuje speciální pedagog; nácvik praktických dovedností - speciální pedagog; nácvik režimových situací - speciální pedagog, sociální pracovnice; nácvik a případná reedukace jednotlivých kompetencí (komunikační, zpracování získaných informací) - speciální pedagog. Patří sem rovněž nácvik rehabilitačních postupů - rehabilitační pracovník. V původním záměru projektu se předpokládalo, že většina aktivit bude realizována přímo v poradenském zařízení. Návrh intervalu práce s dítětem je 2x týdně se čtyřmi skupinami dětí, které jsou zapojeny do projektu v rozsahu 5 hodin. Skupina bude rozdělena podle tématických celků, které se budou propojovat a vzájemně na sebe navazovat. V současné době jsme přistoupili k poněkud odlišnému postupu a to formou her v přijatelném prostředí pro rodiče i děti. Tématické celky jsou zaměřeny na pohyb a koordinaci a různé formy interaktivních her, kreslení, seznámení s okolním prostředím v terénu (orientace v terénu, nácvik samostatnosti, nácvikové hry se zakomponovanými pravidly - např. pro dopravní výchovu) Spolupráce v týmu Na poradách týmu se vytvoří individuální plány práce s dětmi dle doporučení neurologa, vyšetření speciálního pedagoga a psychologa. Je nutné přihlížet k výstupům na základě rozhovoru s rodiči, některé aktivity jsou možná s dítětem realizovány, aniž bychom o tom věděli. Je důležité, abychom děti nepřetěžovali. Návrh aktivit posuzujeme v souvislosti se sociálním prostředím, proto do individuálního plánu zasahuje též sociální pracovnice. V následující kapitole si představíme možnosti práce s dětmi. 3.3 Pohybová cvičení Pohybová cvičení jsou zaměřena na koordinaci jednotlivých svalových skupin, rozvoj dynamické praxe, udržení pozornosti, zlepšení soustředění, odbourání tenzí a celkové uvolnění. Během těchto aktivit lze vyhodnotit oblasti, ve kterých je nutné dítě posílit. U dětí, ale i u dospělých, kde zaznamenáváme výrazný problém v motorické oblasti, koordinaci pohybů, dynamické praxi, lze doporučit vyšetření prostorové orientace se zaměřením na dyspraxii, hrubou a jemnou motoriku. Můžeme tak odhalit specifickou vývojovou poruchu školních dovedností. Pohybová cvičení umožní monitorovat interakci dětí s rodiči a ostatními dětmi, včetně sociální schopnosti kontaktu. Může to být například dětská diskotéka vedená tanečním pedagogem, jejíž prostředí je zcela odlišné, než prostředí poradenského pracoviště. Pro rodiče a děti je tak přátelskou formou organizována akce, kde není kladen důraz na výkon, ale na nenásilný rozvoj dovedností a vzájemnou interakci a navíc v pevně určeném časovém horizontu. Současně tato aktivita také přispívá k dodržování pravidel a rozvoji správných rodičovských návyků, jako například časové rozložení a včasný příchod. Volba odlišného prostředí má pozitivní vliv na průběh aktivit. Zjistili jsme, že aktivity, které byly uskutečňovány převážně na našem pracovišti, byly méně efektivní, rodiče i děti byli více v napětí, převažoval u nich dojem zvýšené kontroly a dohledu, oproti neutrálnímu prostředí 17

20 tanečního sálu. Opakovaně jsme se setkávali i s pozdními příchody, které byly způsobeny zejména vědomím toho, že tým je na pracovišti stále přítomen. Jednotlivá cvičení a jejich popisy budou uvedeny jako součást v příloze Pracovních listů. 3.4 Jemná motorika Jedná se o aktivity, kde je možné cíleně posílit zejména jemnou motoriku na základě pohybu, kresby, výtvarné činnosti (korálky, kostky, stavba hradu, atd.). Využívá se pracovních listů, nebo instrukcí, které jsou pro danou oblast doporučeny. Pracovní listy se nám dařilo lépe distribuovat k rodičům a dětem na základě plánovaných akcí, kdy je dítě stimulováno odměnou, např. dárečkem, nebo i potleskem a zájmem ostatních. To, že rodiče mají pracovní listy doma, umožní zvýšit efektivitu rozvoje oslabené oblasti a přitom vést rodiče k domácí spolupráci. Dále je možné včlenit a propojovat aktivity. Při pohybové aktivitě pro zklidnění dítěte po cvičení zařadíme pro dítě atraktivní pracovní list, kde zatím může vést po linii tužku nebo štětec. Je opravdu efektivní, pokud se zapojují i rodiče (nejsou jen pozorovateli toho, jak speciální pedagog pracuje s dítětem), mohou se tak podílet a pomáhat svým dětem na zlepšování jejich dovedností a současně doma některá cvičení opakovat. 3.5 Zvyšování kompetence rodičů Často zmiňujeme důležitou roli spolupráce rodičů v realizovaných činnostech. Osvědčenou technikou se stal videotrénink. Je možné jej využít i v rámci ostatních aktivit, kdy je rodič v interakci s dítětem. Předpokladem pro jeho užití je spolupracující rodič. Při práci s rodiči potom rozebíráme video a rodiče mohou monitorovat vzájemnou interakci s dítětem. Rodiče jsou často nevědomky spouštěčem problému dítěte, např. obezity, úzkosti atd., aniž by věděli, jak jejich přístup může dítě ovlivňovat. Například: matka nás při příchodu upozornila, jak obě s dcerou přibraly a okamžitě poté dala dceři čokoládu. Pomocí video rozborů může rodič nahlédnout své zautomatizované rodičovské přístupy a reakce. Tomuto tématu se blíže budeme věnovat v části Práce s rodiči. V některých situacích je však velmi obtížné dát rodiči zpětnou vazbu, tak aby to rodiče nezranilo, nebo to nebrali jako negativní kritiku. V takových případech je nutná individuální samostatná práce s rodičem. 3.6 Časové dotace převážně pohybových aktivit Obecná časová dotace je 4-5 hodin, rozložených do dvou dnů v týdnu. Sezení se pohybuje 2 x 45 minut s přerušením na svačinu (přestávka 20 min.). Při setkání na seminářích s pedagogy nám bylo řečeno, že takto časově stanovená setkání nejsou reálná. V současné době, v případě změny prostředí, je možné potvrdit, že pokud je aktivita realizována formou zábavy, nebo s návrhem volnočasové aktivity, je taková časová dotace odpovídající. Je však důležité trávení společného času člena týmu, speciálního pedagoga a sociálního pracovníka, nebo tanečního pedagoga s rodiči a jejich dětmi počínaje 18

21 příchodem do studia, kde aktivity probíhají. Je k dispozici volné místo k odpočinku a převlečení, a tím je i pracovníkům týmu poskytnut dostatečný prostor pro pozorování, nebo případné ovlivnění. Je nutné mít na paměti, že aktivity začínají již při prvním kontaktu s klienty, nikoliv až při zadání instrukce. V případě tanečních pohybových aktivit jsou reálné 50 minutové programy, děti je zvládají již od 3 let věku. Důležité je věnovat pozornost i dětem, které se z nějakého důvodu nechtějí zúčastnit, nebo se stydí. Z tohoto důvodu doporučujeme účast dobrovolníka, nebo více členů týmu (2-4), kteří pomohou tanečnímu pedagogovi s asistencí. Optimální je, pokud je to možné, aktivity spojit a začátek věnovat práci se zaměřením na jemnou motoriku. Je však nutné umět na situaci pružně reagovat a netrvat nezbytně na předpokládaném postupu. Důležité je rovněž respektovat momentální stav dětí. Ideální trvání aktivity je už od 20 minut, kdy následuje pauza na svačinu, jedná se o součást práce s dítětem. Pauza je rovněž cenným zdrojem pro získávání informací jak dítě zvládá běžný režim, umí se najíst, hygienické návyky. Koedukace s rodičem, jak má zajištěnou svačinu, jaké jsou zvyklosti lze pak použít pro další práci s rodičem. 3.7 Hra s pravidly Pro I. skupinu děti 3 a 4 roky je často významné samotné režimové opatření centra, nebo programu. Nejdříve je třeba zvládnout režim centra, instrukce rodičů, interakce mezi dětmi navzájem a interakce s rodičem. Následně je možné s dětmi a rodiči hrát drobné hry s pravidly, Pexeso, Člověče nezlob se, atd. Pomáháme rodičům lépe uplatňovat pravidla a dodržovat důslednost při hře. Současně učíme děti přijmout prohru, která neznamená snížení hodnocení dítěte. Učíme rodiče a děti přijmout tyto skutečnosti jako fakt, který je pouze součástí hry. Pro rodiče je podmínkou dodržování režimu a pravidel centra. V případě přerušení spolupráce, nemoc, apod. vyžadujeme zprávu od lékaře. O všech aktivitách i společné práci je veden zápis, dále pak pracovní listy s instrukcemi. Je vedena docházka, rodič se naučí další režimová opatření. 3.8 Rehabilitační cvičení ve spolupráci s odborníky Na základě doporučení RHB intervence je důležitý monitoring aktivity ve spolupráci s rodičem a rehabilitačním specialistou. Je výhodné, pokud je spolupráce efektivní a na dobré úrovni, nebo pokud má někdo z týmu doplňující vzdělání. V takovém případě může snáze rodičům pomoci se cviky, které si dobře nezapamatují. Současně se tak mohou řešit případná nedorozumění mezi rehabilitačními pracovníky a rodiči, a to zejména z důvodů, kdy rodiče nedochází pravidelně na cvičení apod. Období práce s dítětem se pohybuje od 6 měsíců až do 3 let v základním programu, v případě potřeby dítě může využívat služeb i nadále. Konkrétní ukazatel je kontrolní screening, kdy na základě výstupů bude rozhodnuto, zda byly aktivity pro dítě efektivní a zda je možné program ukončit. I po ukončení nácviků je nutné dítě monitorovat nejméně 6 měsíců až 1 rok. 19

22 Paralelně s individuální i skupinovou prací s dítětem probíhá i spolupráce s jeho rodiči, a to s jediným cílem - zlepšit sociální prostředí rodiny, rodičovské dovednosti a návyky. 4. PRÁCE S RODIČI SIMONA SEDLÁČKOVÁ 4.1 Cílová skupina Při práci s rodiči se zaměřujeme na rodiče dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí, nebo rodiče dětí, které jsou znevýhodněné v souvislosti s jejich vývojem a následným postižením. Jedná se o děti, jejichž vývoj byl ovlivněn návykovou látkou v těhotenství, alkoholem, nebo jinými chemickými či fyzikálními vlivy. Do aktivity lze zapojit též pěstouny, adoptivní rodiče, pedagogy, nebo vychovatele. Nejčastěji se jedná o rodiče, kteří byli v minulosti uživateli návykových látek, včetně alkoholu. Dále pak pěstouni, adoptivní rodiče a vychovatelé, kteří mají v péči děti, které byly v prenatálním období, nebo ve svém přirozeném sociálním prostředí ovlivněny návykovou látkou, nebo rizikovým chováním rodičů. Pokud má poradenské pracoviště možnost spolupracovat s dalším zařízením, které je orientováno na práci s uživateli návykových látek, je toto výhodou, která umožní navázat jednodušeji kontakt s rodiči rizikových dětí, aniž by se rodiče museli obávat stigmatizace. Jsou doporučovány ze specializovaného pracoviště, kde je jim etickou formou podáno v čem může být aktivita prospěšná. U rodičů je velmi nutná včasná intervence, nebo edukace ke zvyšování jejich rodičovských kompetencí. 4.2 Společná práce rodičů a jejich dětí Součinnost rodičů s dětmi, nebo pedagogickými pracovníky při zvyšování kompetencí v rozvoji osobnosti dítěte, při zvyšování sociálních kompetencí rodičů a dodržování pravidelné školní docházky je základem spolupráce. Úlohu hraje rovněž specifická práce pedagogického pracovníka s dětmi mimo hlavní vzdělávací proud. Konzultace s rodiči probíhají individuálně 1 x týdně. Pracujeme zejména na tvorbě Individuálního plánu s rodičem. Pracovník navazuje s rodičem důvěryhodný vztah a současně všechny informace o vývoji dítěte, událostech, které provázely dítě až do okamžiku kontaktu s poradenským pracovištěm. Je nutné rodiči vysvětlit, že podílení se na screeningu je velmi důležité z důvodů včasné prevence, nebo nápravy problémů, které je nutné co nejdříve odhalit. Rodiče zpravidla velmi dobře reagují na danou nabídku, pokud je vstřícná a zaměřená na spolupráci a má vliv na efektivní posun dítěte. Je nutné rodiče i dítě chválit, nikoliv kritizovat. V případě, že v poradenském pracovišti je přístup zaměřen pouze na diagnostiku a nemá návrh poutavého individuálního plánu, nebo z další spolupráce vyplývají pouze povinnosti rodiče, aniž by byla zohledněna situace rodiče, je velmi pravděpodobné riziko, že rodič nebude důsledně spolupracovat, nebo spolupráci přeruší. Je však nutné se zmínit, že znevýhodněné prostředí člověka velmi ovlivňuje a rodiče často přestávají věřit ve změnu nepříznivé situace. Setkáváme se také s rodiči, kteří jsou obtížněji ovlivnitelní, což vyplývá ze skutečnosti, že sami tito rodiče pocházejí též ze znevýhodněného prostředí a bohužel jim v jejich výchově nebyla věnována 20

23 zvláštní pozornost. Problémem je, že tento typ rodičů se koncem období 2009 a v současnosti vyskytuje mnohem častěji a školský a sociální systém nemá mnoho možností, jak pomoci rodičům uspokojit a zajistit bazální potřeby pro rozvoj dítěte a potažmo rodinného prostředí. Dále 1 x týdně spolupracuje s rodičem sociální pracovnice, která se snaží nalézt společně s rodičem řešení současné nepříznivé situace. Rovněž probíhá 1x měsíčně nácvik dovedností rodiče společně s dítětem. S každým rodičem bude vytvořen individuální plán práce s dítětem a spolupráce se školou, kde bude kladen důraz na edukaci rodičů a zvyšování sociálních dovedností. 4.3 Spolupráce s rodiči v období předškolní docházky Jak už bylo řečeno v předchozích kapitolách, je nutné zahájit Práci s rodiči již screeningem diagnostikou dětí. Jedná se o evaluaci potřeb dítěte a evaluaci potřeb rodiny. Je kladen důraz na zdravotní stav dítěte., případně pečující osoby, která může vývoj jinak zdravého dítěte ovlivnit. Jedná se o příklad z naší praxe, kdy byla holčička označována matkou jako hyperaktivní. Matka má obtíže se štítnou žlázou a nadváhou a je pro ní obtížné zvládat běžné aktivity s dcerou. Živost holčičky ve 4 letech, která potřebovala stálý strukturovaný program zaměřený i na pohybové aktivity, matka obtížně zvládala, prakticky se jim příliš nevěnovala a dcera vykazovala úměrně vyšší živost úměrnou únavě její matky. Z toho důvodu pak byla holčička označována jako neposlušná a hyperaktivní. Úkolem projektu je navrhnout matce optimální, pro ni přijatelný plán, případně některé aktivity v rámci projektu nahradit. V rámci spolupráce speciálního pedagoga s rodičem je nutné zjistit, jak dítě komunikuje s vrstevníky a autoritami. Způsob úrovně komunikace nám sdělí rodič přímo, nebo si lze pomoci formulářem, kde označíme tyto aktivity pomocí škál. Jedná se o subjektivní zhodnocení rodičem. Objektivně zjišťujeme komunikaci v rámci skupinového programu, kde pozorujeme vztah dítěte k ostatním vrstevníkům, sourozencům, nebo dětem, které jsou věkově v jiné kategorii. V rámci spolupráce lze pozorovat způsob komunikace s autoritami u dítěte při způsobu komunikace s realizačním týmem tj. speciálním, nebo tanečním pedagogem a sociální pracovnicí. Zjištěné skutečnosti potom zaznamenáváme pomocí škál i objektivním zhodnocením speciálním pedagogem Škálové hodnocení Dovednosti dítěte, jak je šikovné od 1 10 Sociální komunikace, jak je kamarádské od 1-10 Jak komunikuje s dospělými 1 10 Schopnost dodržovat pravidla, jak dítě poslouchá

24 4.4 Individuální plán práce s rodičem Vytvoření individuálního plánu s rodičem nám pomáhá hledat především odpovědi na následující otázky: kde je třeba podpořit rodiče zapojení rodiče do spolupráce Podle toho rozlišujeme rodiče jako: spolupracující rodič středně spolupracující (pasivní) rodič, který otevřeně souhlasí, ale dlouhodobě se situace nemění nespolupracující rodič (agrese) Spolupracující rodič Podílí se společně s pedagogem na tvorbě individuálního plánu, kdy se stále snažíme získat rodiče pro spolupráci, s rodičem udržujeme rovnoprávný vztah a v této fázi ho neúkolujeme. Je nutné rodiče ocenit, a to i v případě, že je rodič v této fázi pasivní a z celkového šetření vyplývá, že rodičovské kompetence jsou oslabené, nebo minimální. Důležitý je pravidelný kontakt a získání rodiče k efektivní spolupráci. Rodič absolvuje motivační pohovor, kdy zkoumáme situaci v rodině, zdravotní stav, zlobení dítěte nebo jím subjektivně vnímaný problém, sociální situaci rodiny a klademe doplňující otázky ke screeningu. Po motivačních rozhovorech úkolujeme. Je možné postupovat dle individuálního plánu, tam, kde dítě potřebuje posílit. Dovednosti dítěte lze posilovat za pomoci Šimonových listů, které používáme jako Pracovní listy, a to přímo v poradenském centru, nebo rodičům zadáváme úkol, na kterém mohou společně s dítětem pracovat doma. V této fázi zjišťujeme, jak jsou v rodině dodržována pravidla, řád, rituály. Rovněž můžeme doporučit rodičům spolupráci s odborníky a to zejména pokud je aktivita realizována na půdě MŠ (mateřské školy). Je nutné navázat spolupráci s pediatry, zpravidla s pediatrem, který o dítě pečuje. Jedná se především o častou nemocnost dítěte, nebo pseudonemocnost. Je to stav, kdy se dětský lékař často nechá ovlivnit rodičem, že je dítě třeba omlouvat v rámci různých aktivit, nebo i ze školní, či předškolní docházky. V minulosti byly velkou výhodou školní ordinace. Tento systém je zaveden ve Velké Británii a Francii, kde tuto úlohu vykonávají zdravotní sestry, které spolupracují se školním koordinátorem a speciálním pedagogem a vyjadřují se tak k zařazení dítěte do programu výuky dětí se speciálně vzdělávacími potřebami. V České republice musí tuto činnost zajistit pediatr, na škole speciální pedagog, nestátní neziskové organizace, a to ve spolupráci se sociální pracovnicí a orgánem sociálně právní ochrany dítěte. Po celou dobu Práce s rodičem je důležité rodiče motivovat a dohlížet na něj, zda je spolupráce z jeho strany efektivní. V případě, že nám z individuálních plánů vyjde skupinka dětí, kde je třeba posílit stejné oblasti, je vhodná společná aktivita na dané téma ve skupině dětí a rodičů. Tato aktivita je vhodná například pro oblast výživy, kdy se u dětí bývalých uživatelů návykových látek ( dále jen NL) objevuje přílišná náchylnost k přejídání. Pro rodiče je obtížné zavádět nový stravovací 22

25 režim u dítěte, leckdy i proto, že sám rodič s tím nemá velké zkušenosti. Shledali jsme více efektivní tvořit jídelníček ve skupině více dětí a dospělých. Důležitá je vzájemná podpora a dítě tak nemá pocit, že je pozornost směřována pouze k němu. Tématiku je možné dobře uplatnit i v rámci MŠ a následně podpořit při společných neformálních setkáních (besídka, úprava prostor, příprava na Mezinárodní den dětí aj.). Při práci s rodiči je navrhovaná aktivita podáváme neformálním způsobem. O celém průběhu je vedena dokumentace. Je samozřejmě na individuálním pojetí práce s rodiči a dětmi, jak do aktivity zapojit všechny zúčastněné. Vše je otázkou ekonomiky spojené s odměňováním pedagogických pracovníků, zde se ale věnujeme metodice jak s cílovými skupinami pracovat. Problémy v komunikaci dítěte V období docházky do MŠ neprobíhá zpravidla tak často vyšetření v pedagogickopsychologické poradně (PPP). Je proto nutné se tomuto tématu věnovat přímo v některém z poradenských pracovišť např. v nestátní neziskové organizaci (NNO). Musíme se zaměřit na oblast, které se to týká. Například téma: Vrstevnická komunikace. Dítě je oběť, nebo ubližuje dětem jako agresor kope děti. Příčiny mohou být v nahromaděné úzkosti, v rodinné situaci atd. Např. neúplná rodina, zásahy ze strany otce, který s rodinou nežije, matka nemá autoritu, zasahuje babička my monitorujeme situaci a rodiči doporučujeme rodinnou terapii, nebo krátkou intervenci. Situace by neměla trvat déle než jeden měsíc. V rámci naší spolupráce použijeme názornou hru, ve které je kladen důraz na to, co je správné. K disposici jsou pracovní listy, kde jsou uvedeny jednotlivé možnosti jak se chovat ve vztahu k ostatním a dítě vybere správnou možnost. Pokud na této aktivitě spolupracuje i rodič s dítětem, je třeba si ověřit, zda je rodič schopen rozpoznat společensky přínosné chování. V případě, že tuto jistotu nemáme, doporučujeme přípravu na tuto část probrat ve skupince rodičů, nebo je rodiči nastínit formou edukace. Rodiče nepoučujeme, ale ukazujeme mu, co by si dítě mělo vybrat jako správnou odpověď. Touto metodou zajišťujeme i nenásilnou edukaci rodiče. Ve spolupráci s rodičem monitorujeme, jak se dítě projevuje mimo školu. Je důležitá flexe změn v chování a postojích rodiče. Postupem času se v rámci spolupráce rodič stává sdílnějším. Sociální situace rodiny Sociální situace je nepříznivá, začíná se vyskytovat nepravidelná docházka do školy, (MŠ), nebo rodič vynechává svou účast v programu. Reserva v dodržení hygienických návyků, oblečení, výživa, problémy s placením v MŠ, nebo dodržením jiných platebních povinností. Sociální vztahy - matka přichází pokaždé s jiným mužem pro dítě, je-li osobou hůře sociálně přizpůsobivou, nebo se o partnerských problémech sama zmíní. Při práci s rodiči se v naší praxi často stává, že spolupracujeme i s orgány sociálně právní ochrany dítěte OSPOD. Je třeba, aby docházelo k odstranění stigma, které si nesou sociální pracovníci. Je výhodná i spolupráce s programem Sanace rodiny, pokud je takový program k disposici. V programu Centra pro rodinu Slunečnicová zahrada se osvědčila spolupráce s o.s. Střep. Na školské úrovni doporučujeme zahájit spolupráci s pracovnicí OSPOD v místě MŠ, školy. V rámci horizontální komunikace lze doporučit obci, aby se pracovnice OSPOD seznámila s rodiči v první den zahájení docházky dítěte do MŠ, školy, nebo alespoň připravit informační leták pro rodiče. Na úrovni školy by měl zahájit spolupráci s OSPOD ředitel školy (ŘŠ, školní metodik prevence, výchovný poradce). V rámci poradenského pracoviště je možné sestavit 23

26 individuální plán řešení nepříznivé sociální situace rodiny, nebo rodiče doporučit do specializovaného pracoviště, ale i nadále spolupracovat podle vývoje na celé kasuistice. S ohledem na deinstitucionalizaci u dětí ze znevýhodněného prostředí se stále více setkáváme s rodiči, kteří mají soudní dohled. V tomto případě se doporučuje společné setkání rodiče, speciálního pedagoga centra a sociální pracovnice, případně dalšího subjektu. Pokud je toto možné na půdě školského zařízení, je vhodné zorganizovat toto setkání i tam a navrhnout společný individuální plán práce. Stále je nutné rodiče, který spolupracuje, povzbuzovat. Pracovat na zvyšování kompetencí rodiče. V závažnější situaci dát rodiči doporučení do některého ze specializovaných pracovišť, např. při výskytu relapsu užívání návykové látky. U případů, kdy je cílem rodiče pouze posílit, je vhodné navázat spolupráci s ostatními rodiči. Ideální jsou pro tento případ společné akce, vánoce, besídky. Vhodné je zavést pravidelná setkávání Přímá práce s rodičem Po úvodních screeningových vyšetřeních a navázání spolupráce dostává rodič Návrh individuálního plánu práce s dítětem a rodičem. Rodič se seznamuje s individuálním plánem, jehož součástí je společná práce, dítě se zařazuje do skupinky dle věku, nebo zaměření programu. Posiluje se interakce vztahů dítě rodič. K nápravě interakce vztahů mezi dítětem a rodičem slouží tzv. videotréninky. Rodič se účastní na společné práci s dítětem- (např. kresba domu, kdy speciální pedagog zadá instrukce a pomůcky a následně celou aktivitu natáčí na videokameru). V dalším termínu má možnost rodič společně se speciálním pedagogem (bez přítomnosti dítěte) shlédnout své postoje a chování a postoje dítěte v soukromí a nahlédnout případné neproduktivní chování, u hyperprotektivních rodičů, má tato technika výhodu, že rodič může vidět i neproduktivní chování dítěte a tím může zahájit změnu ve svých postojích i způsobu výchovy, případně důslednosti. Zadání je v rozsahu min, po uplynutí této doby se zařazuje pauza - nenahrává se. Čas je věnován svačině zde je možné vyhodnotit řadu faktorů, návyky dítěte, stravování, hygienické návyky, kompetence rodiče. Druhá část je věnována pohybové aktivitě, nebo naopak relaxaci. Společné aktivity a videotréninky lze zaměřit na všechna možná témata, na posílení vyjadřování a myšlení. (Slovní hry slovní fotbal, jazykolamy). Pohybové aktivity, kde dochází k rovnoprávnějšímu postavení rodiče a dítěte, rodič se jeví v jiném světle. U menších dětí se mohou rodiče učit masáže dochází k upevnění kontaktu. Práci rodiče s dítětem lze aplikovat všude, kde lze nahradit pedagoga rodičem. Pedagog je pozorovatel, vede evidenci o průběhu aktivity. V těchto hrách lze dobře zapracovat pravidla, hygienické návyky a další nezbytné sociální dovednosti. Během všech aktivit je nezbytné dodržovat pravidla ochrany osobních údajů. Práce s rodičem je založena zejména na individuální práci, poradenství v oblasti speciální pedagogiky, sociální práce, psychologické poradenství. Nelze dublovat PPP, v rámci socioterapie probíhá v přímé práci s rodičem nácvik postojů. Individuální práce s rodičem na úrovni sociální práce zahrnuje (provádí sociální pracovník): 24

27 asistenci při zajišťování bazálních potřeb rodiny nácvik sociální komunikace tematickou práci (komunikace s úřady, pedagogy) sociální poradenství zvyšování kompetence rodiče Vyhodnocení Po určité, předem stanovené době dojde ke kontrolním vyšetřením a zhodnocení. Vyhodnocení bude provedeno na základě: kontrolního zhodnocení speciálním pedagogem, psychologem kontrolního zhodnocení sociální pracovnicí společného zhodnocení s rodičem objektivního škálového zhodnocení Rodič má tak možnost vyhodnotit, na kolik byl program přínosný pro jeho dítě. Pomocí škál může být motivován kam až se dítě posunulo. Rodič vyhodnocuje subjektivně, pedagog objektivně. Je vhodné stimulovat rodiče i v případě, že dítě neudělalo významný pokrok. V tom případě je třeba důsledněji dbát o spolupráci s dalšími institucemi Středně spolupracující rodič I v tomto případě je nutná motivace, pochvala, ocenění, i když je rodič pasivní, dítě je relativně bez výrazných problémů. Je nutné ho zapojit do co nejširšího počtu aktivit. Doporučit rodičům nejprve nutnost rozvíjet zdravé postoje u dítěte a hledat možnosti, kde dítě pozná zdravé prostředí (např. o.s. Anima, zájmové kluby aj). Více společných aktivit tak probíhá pod přímým dohledem pracovníků organizace a zvýší se individuální práce s rodičem. Dítě vyžaduje intervenci Pokud máme podezření na užití návykové látky rodičem, alkohol v rodině, je nutné situaci monitorovat a pozvat si rodiče na několik setkání v krátkém čase. Doporučujeme obvykle tři setkání. Situaci vyhodnocujeme společně se členy pedagogického týmu. Ve školském prostředí je vhodné rozdělení rolí - učitel je blízkým dítěte, ředitel/ka orientačně pohovoří s rodičem. U méně závažných situací je dobré navázat kontakty s OSPOD. Následně pak zvolit vhodný plán práce s dítětem a vhodný plán práce s rodičem. Rodiči se snažíme navrhnout řešení vzniklé situace, což lze zpravidla doporučením na vhodné terapeutické pracoviště. V projektu Centra pro rodinu Slunečnicová zahrada, nabízíme rodičům konzultaci v projektu Integrace rodiny, nebo se je snažíme k této konzultaci motivovat Nespolupracující rodič Zde je nutná intervence přímo k dítěti. Často jste jediní, kdo může dítě pozitivně ovlivňovat. Pozorujeme-li déle než měsíc užití alkoholu, drogy, agrese, je nutné v týmu rozhodnout, co 25