Příloha č. 2 Metodologie terénního šetření EVALUACE PROJEKTU VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST! PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI CZ.1.04/2.1.00/03.

Transkript

1 Příloha č. 2 Metodologie terénního šetření EVALUACE PROJEKTU VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST! PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI CZ.1.04/2.1.00/ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Strana 1

2 Terénní šetření evaluace VSPRPP bylo zpracováno metodami: desk research analýza relevantní dokumentace, analýza vstupních dat pro stanovení vzorku, individuální rozhovory, analýza sebraných primárních dat a případové studie a teorie změny. Konkrétní aplikace použitých metod je popsána ve čtyřech následujících kapitolách. 1.1 Základní desk research V první fázi evaluátor prostudoval základní informace k projektu VSPRPP a obecně k aktivní politice zaměstnanosti, specificky pak k jejím dvěma nástrojům veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Evaluátor se zaměřil na prostudování informací k potenciálním přínosům zmíněných nástrojů APZ pro cílové skupiny osob, které tuto podporu obdržely, a to ve vazbě na jejich zkušenosti s danou podporou a na případnou změnu jejich postavení na trhu práce. V návaznosti na prostudování základních vstupních informací k projektu VSPRPP a APZ a stanovené zadání evaluace byly vytvořeny: 1. Operacionalizace evaluačních otázek a scénáře rozhovorů pro individuální rozhovory 2. Struktura případové studie Operacionalizace evaluačních otázek a tvorba scénářů pro individuální rozhovory Na bázi základní analýzy vstupních informací k projektu byl navržen evaluační design evaluace. Byla zpracována operacionalizace evaluačních otázek do podotázek, ke kterým byla přiřazena výzkumná metoda a zdroje dat. Na bázi operacionalizace evaluačních otázek byly následně zpracovány scénáře pro individuální rozhovory s jednotlivými cílovými skupinami. Byly vytvořeny samostatné scénáře rozhovorů pro: hlavní cílové skupiny: o osoby, které absolvovaly v rámci VSPRPP o osoby, které absolvovaly SÚPM (vyhrazená) v rámci VSPRPP zaměstnavatele, kteří zaměstnávali osoby na SÚPM (vyhrazená) z projektu VSPRPP zaměstnavatele, kteří zaměstnávali osoby na z projektu VSPRPP. Stanovení hypotéz ve vazbě na hlavní cíle evaluace V rámci tvorby scénářů pro rozhovory byly rovněž stanoveny hypotézy týkající se potenciálních přínosů a problémů, se kterými se cílové skupiny mohly setkat při absolvování zaměstnání v rámci a SÚPM (vyhrazená) z projektu VSPRPP, či po jejich skončení. Konkrétně byly vymezeny očekávané přínosy (výhody) a problémy (nevýhody) u cílových skupin (viz následující tabulka). Zároveň je nutné uvést, že v rámci rozhovorů byl kladen důraz na otevřené otázky, které měly zamezit opomenutí některých přínosů či problémů. Strana 2

3 Tabulka 1: Hypotetické přínosy a problémy pro cílové skupiny osob, které absolvovaly či SÚPM - vyhrazená SÚPM - vyhrazená Přínosy (výhody) Zaměstnavatel po ukončení nabídl stálé zaměstnání Získání prae, která usnadňuje hledání zaměstnání Získání zaměstnání v místě bydliště Aktivizace ke hledání práce Získání kontaktů, které vedly k nalezení zaměstnání Získání informace, které mohou pomoci nalézt zaměstnání Zlepšení finanční situace Stabilizace finanční situace Získání pracovních návyků Osvojení sociálních návyků Překonání obav ze závazků plynoucích se zaměstnání Zaměstnavatel po ukončení SÚPM nabídl stálé zaměstnání na stejné pracovní pozici Zaměstnavatel, dle původního plánu, nabídl respondentovi po ukončení SÚPM stálé zaměstnání na stejné pracovní pozici ( SÚPM sloužilo jako forma vyzkoušení zaměstnance ) Zaměstnavatel po ukončení SÚPM nabídl stálé zaměstnání na jiné pracovní pozici (uvést, zda lepší či horší) Obnovení prae po předchozím období nezaměstnanosti (či neaktivity) Získání úplně nové prae, která usnadňuje hledání zaměstnání Individuální přístup zaměstnavatele zvyšující motivaci k práci Přínosy ze zaučení Získání orientace na pracovním trhu Získání kontaktů, které vedly k nalezení zaměstnání Získání informací, které mohou pomoci nalézt zaměstnání Opětovné získání sebedůvěry v pracovním životě Zvýšení sebedůvěry v osobním životě Problémy (nevýhody) Nízké platové ohodnocení Nevýhodnost práce na vzhledem k výši sociálních dávek Povinnost docházet pravidelně do práce Nedostatek času pro péči o domácnost, rodinu, děti Nedostatek osobního volného času Nepřijetí do kolektivu ze strany běžných pracovníků u zaměstnavatele (pocit izolace od pracovního kolektivu) Stigmatizace, špatné vnímání ostatními lidmi z širšího okolí (má s tím osobní zkušenost) Nutnost pracovat na veřejnosti (obecně mu to vadí) Pouze krátká doba zaměstnání Nemožnost pobírat zároveň sociální dávky Špatné jednání ze strany zaměstnavatele Nerovné zacházení ze strany zaměstnavatele Nevhodné podmínky pro práci Demotivace či malá podpora ze strany rodiny (nikdo jiný v rodině nepracuje) Nesoulad mezi náplní práce a vzděláním a zkušenostmi respondenta Nízká motivace k práci, která je pouze na omezenou dobu - bez možnosti získat u zaměstnavatele stálé zaměstnání Pouze krátká doba zaměstnání Zaměstnavatelé neuznávali SÚPM jako rovnocennou prai Nedostatečné zaučení Neeistence návazné podpory a péče ze strany Úřadu práce Nízké a neodpovídající platové ohodnocení Nerovné zacházení ze strany zaměstnavatele Podmínky pro práci neodpovídaly původním představám respondenta Nepřijetí do kolektivu ze strany běžných pracovníků u zaměstnavatele (pocit izolace od pracovního kolektivu) Nedostatek času na hledání stálého zaměstnání či vzdělávání Nemožnost pobírat zároveň sociální dávky Strana 3

4 Přínosy (výhody) Zlepšení finanční situace Stabilizace finanční situace Získání pracovních návyků Překonání obav ze závazků plynoucích se zaměstnání Problémy (nevýhody) Pozn.: Formulace možných přínosů a problémů byla dále rozpracována do podoby přijatelné pro respondenty. Kompletní scénáře pro jednotlivé skupiny respondentů byly připomínkovány zadavatelem a na základě jeho připomínek byly upravovány a následně schváleny (scénáře jsou uvedeny v Příloze 2, znění scénářů je obsahem samostatné přílohy závěrečné zprávy). Po vytvoření finálních verzí scénářů byla doplněna operacionalizace evaluačních otázek, tzn. operacionalizace byla doplněna o znění konkrétních otázek ze scénářů rozhovorů s jednotlivými cílovými skupinami. Nastavení struktury případové studie V souladu s cíli evaluace a evaluačními otázkami a v návaznosti na prostudování základních vstupních informací k projektu VSPRPP a APZ byla dále zpracována šablona případové studie, a to včetně abstraktu a teorie změny. Případová studie se zaměřuje na tato hlavní témata: Zhodnocení hlavních typů dosažených dopadů a faktorů jejich dosažení (jaké typy dopadů a v jaké míře byly dosaženy, jaké jsou jejich příčiny atd.): o zamýšlené pozitivní dopady o nezamýšlené pozitivní dopady o nezamýšlené negativní dopady. Zhodnocení klíčových problémů či překážek, jejich příčin a realizovaných nebo potenciálních způsobů řešení, přičemž sledovány jsou: o typy překážek (věcné hledisko) o eterní/interní rozčlenění o způsoby jejich řešení. Vizualizace a zhodnocení teorie změny či intervenční logiky působení intervence v dané obci/u daného zaměstnavatele. Samostatně použitelný abstrakt s hlavními fakty případové studie a s důrazem na závěry a doporučení a s citacemi z provedených šetření, co nejlépe charakterizující hlavní sdělení případové studie. 1.2 Individuální rozhovory V rámci evaluace byla metoda individuálních rozhovorů klíčovou metodou, kterou byly zjišťovány zkušenosti, přínosy a problémy cílové skupiny, které nastaly v souvislosti s absolvováním zaměstnání na či SÚPM (vyhrazená) v rámci projektu VSPRPP. Metoda byla rovněž využita i pro šetření u zaměstnavatelů, kteří cílovou skupinu v rámci daných nástrojů zaměstnali. V případě cílové skupiny osob, která absolvovala zaměstnání na či SÚPM (vyhrazená), byl využit následný postup: 1. Nastavení vzorku respondentů Strana 4

5 2. Získání kontaktů na cílové skupiny. V rámci tohoto kroku byly požádány kontaktní osoby projektu VSPRPP na ÚP o předání kontaktních a dalších identifikačních údajů 1 osob, které byly zaměstnány na či SÚPM (vyhrazená) v rámci projektu VSPRPP. ÚP byly požádány o dodržení stanoveného rovnoměrného třetinového rozložení osob ve věkových skupinách (do 25 let, let, nad 55 let). Pakliže bylo v rámci daného pracoviště ÚP podpořeno více osob v dané věkové skupině, na které byly k dispozici kontaktní údaje, byl ÚP požádán o náhodný výběr osob. Zároveň je nutné uvést, že mnoho získaných telefonních kontaktů nebylo funkčních (telefonní čísla již neeistují), což je u této cílové skupiny běžné, jak potvrdili i oslovení pracovníci ÚP. Vzhledem k nižší ochotě oslovených respondentů poskytnout rozhovor (viz dále), a náročným požadavkům na rozložení vzorku, musely být v mnoha případech ÚP požádány o kontaktní údaje opakovaně. V některých případech byly osloveny všechny osoby v daném regionu a dané věkové skupině. 3. Vytvoření scénářů rozhovorů (viz kap. 1.1 Základní desk research, část Operacionalizace evaluačních otázek a tvorba scénářů pro individuální rozhovory). 4. Vyškolení tazatelů. Po realizaci rozhovorů byli vybráni zkušení tazatelé, kteří již rozhovory s obdobnými cílovými skupinami prováděli. Po vytvoření scénářů rozhovorů proběhlo 3 hodinové vyškolení tazatelů ke konkrétním scénářům. Školení proběhlo ve dvou vlnách ( v Praze a v Brně). Celkem individuální rozhovory s cílovou skupinou realizovalo 11 tazatelů. 5. Pilotní ověření rozhovorů. Pilotní ověření rozhovorů proběhlo na konci ledna 2015 a začátku února 2015 na 10 respondentech. Scénáře rozhovorů se osvědčily a nebyly měněny. 6. Realizace individuálních rozhovorů. Individuální rozhovory probíhaly ve veřejných prostorách (např. restaurační a kavárenská zařízení), výjimečně pak v prostorách kanceláře evaluátora. Rozhovory měly velmi variabilní délku trvání, od cca 15 minut do 3 hodin, v závislosti na ochotě a sdílnosti respondenta. Nejčastější délka rozhovorů se pohybovala v řádu minut. Rozhovory se konaly vždy na základě předchozí telefonické domluvy, přičemž si tazatel dohodl s respondentem místo a čas rozhovoru. Přibližně v 1/5 případů k realizaci domluveného rozhovoru nedošlo 2. Vzhledem k požadavkům zadavatele na rozložení vzorku respondentů dle kraje, věku a pohlaví, dále vzhledem k dostupnosti kontaktních údajů, nízké ochotě cílové skupiny k realizaci rozhovorů, a danému časovému harmonogramu evaluace, musel evaluátor přistoupit k realizaci cca 10 % rozhovorů formou telefonického došetření. Tyto rozhovory byly realizovány v závěrečné fázi. Na základě zkušeností získaných tazateli v předchozí fázi evaluace lze potvrdit, že tyto rozhovory mají zcela srovnatelnou vypovídací hodnotu. 1 Z některých ÚP byly získány kompletní požadovaná data. V některých případech však nebyly poskytnuty telefonické kontakty. ové kontakty se u této cílové skupiny neosvědčily, respondenti na tento způsob komunikace nereagovali. 2 V některých případech se respondenti, alespoň na poslední chvíli, omluvili, ale v cca polovině případů se na místo schůzky nedostavili a tazateli se je nepodařilo již znovu kontaktovat (respondenti nebyli dostupní). Strana 5

6 7. Zpracování záznamu rozhovoru. Tazatelé zpracovali z každého realizovaného rozhovoru záznam, který byl dále předán k vyhodnocení (viz kap Vyhodnocení otevřených odpovědí). Anonymizované záznamy rozhovorů byly předány zadavateli, ale nejsou součástí zprávy. 1.3 Analýza dat Analýza dat za účelem stanovení vzorku Cílová skupina: osoby, které absolvovaly a SÚPM (vyhrazená) v rámci VSPRPP Jak bylo uvedeno, při stanovení vzorku pro provedení individuálních rozhovorů s cílovými skupinami osob, které absolvovaly či SÚPM (vyhrazená) v rámci VSPRPP byla provedena analýza dat z data setu, který obsahoval informace o podpořených osobách z projektu VSPRPP. Ke kalkulaci reprezentativního rozložení vzorku dle území (kraj), věku (tři stanovené věkové skupiny) i pohlaví bylo využito metody proporcionality, resp. bylo využito přímé úměry, tj. podíl závazných rozhovorů v rámci daných skupin na celkovém počtu závazných rozhovorů byl shodný s podílem dané skupiny v celkovém počtu podpořených osob. Kalkulace byla provedena samostatně pro i SÚPM (vyhrazená) Konsolidace sebraných primárních dat Záznamy z realizovaných rozhovorů zpracované tazateli byly centrálně kontrolovány s cílem zajistit čistotu a srovnatelnou vypovídací schopnost informací a dat. Získaná čistá data byla následně analyzována a hodnocena. V první fázi byly vyhodnocovány otevřené odpovědi metodou kódování. Takto upravená data byla následně analyzována statistickými metodami (viz kap Využití statistických metod pro analýzu dat). Výsledný vzorek, po konsolidaci dat V případě rozložení dle území byly závazné počty individuálních rozhovorů stanovené bez intervalu a v rámci terénního šetření byly naplněny. V případě rozložení dle pohlaví byly stanoveny závazné intervaly, které byly v rámci šetření rovněž dodrženy (výsledné rozložení je uvedeno v následující tabulce). Co se týče finálního rozložení vzorku respondentů dle věku bylo rozložení vzorku upraveno v návaznosti na požadavky zadavatele, přičemž byly stanoveny závazné intervaly, které byly v rámci šetření rovněž dodrženy (výsledné rozložení je uvedeno v následující tabulce). Evaluátor rovněž sledoval rozložení vzorku respondentů dle dosaženého vzdělání, i když toto rozložení nepodléhalo závaznému nastavení ze strany zadavatele. Ve vzorku byly zastoupeny všechny vzdělanostní kategorie respondentů (viz následující tabulka). Tabulka 2: Výsledné rozložení vzorku terénního šetření Počet rozhovorů Počet rozhovorů SÚPM (vyhrazená) pohlaví muži ženy věková do 25 let skupina od 26 do 54 let od 55 let dosažené vzdělání základní 34 7 střední odborné s výučním Strana 6

7 listem střední s maturitou vyšší odborné či 6 11 vysokoškolské děti má nemá rodinný v partnerském svazku stav bez partnera absolvoval ano celou dobu /SÚPM ne Zdroj: Terénní šetření Vyhodnocení otevřených odpovědí Pro vyhodnocení otevřených otázek rozhovorů s cílovými skupinami, tj. osobami, které absolvovaly a SÚPM (vyhrazená), zvolil evaluátor metodu kódování otevřených odpovědí. Tato metoda byla zvolena pro 2 skupiny otázek: Otázky směřující k přínosům a problémům: o Otázka 1: Jakou máte zkušenost s prací na společensky účelném pracovním místě? / Jakou máte zkušenost s veřejně prospěšnými pracemi? o Otázka 2: V čem spatřujete pro Vás největší přínosy zaměstnání na SÚPM? / V čem spatřujete pro Vás největší přínos zaměstnání na? o Otázka 3: V čem spatřujete pro Vás největší problém zaměstnání na SÚPM? / V čem spatřujete pro vás největší problém zaměstnání na? Otázky k návrhům na změny nastavení obou nástrojů: o Přínosy a problémy Otázka 6: Jaké změny byste v nastavení SÚPM provedl/a? / Jaké změny byste v nastavení provedl/a? Vzhledem k tomu, že v první skupině respondenti vypovídali mnohdy průřezově, tj. že např. při dotazování na jejich zkušenosti popisovali přínosy, a naopak, byly vytvořeny společné klastry pro otevřené otázky 1, 2 a 3. Přičemž je zřejmé, že klastry zachycují odpovědi, které nebyly podchyceny vstupními hypotézami vůbec či v nedostatečné míře detailu. Výsledné klastry odpovědí jsou uvedeny v následující tabulce. Klastry odpovědí byly vytvářeny samostatně pro oba nástroje. Ve výsledku se však ukázalo, že část definovaných klastrů je pro oba nástroje shodná, protože oba nástroje přinášejí nezaměstnaným lidem pracovní místo a efekty z tohoto plynoucí jsou tedy částečně shodné (např. ocenění pracovního kolektivu deklarovali respondenti u obou nástrojů) anebo jsou shodné z důvodu způsobu implementace nástroje a styku respondentů s ÚP (např. si obě skupiny respondentů stěžovaly na jednání ÚP). Tabulka 3: Klastry odpovědí pro otázky ke zkušenostem, přínosům a problémům Dobrý přístup ostatních zaměstnanců (dobrý kolektiv) znamenalo šanci na práci (návrat), která je SÚPM - vyhrazená Dobrý přístup ostatních zaměstnanců (dobrý kolektiv) SÚPM znamenalo šanci na práci (návrat), která je Strana 7

8 baví nepřineslo ideální práci, ale je to alespoň nějaká práce Bez dotace by ho zaměstnavatel nezaměstnal Byla to 1. zkušenost (1. práce) Jediná šance v pozdním věku (neměli šanci na jinou práci) Umožnilo jim to se osamostatnit (od rodičů) či přispívat na domácnost Stížnosti na ÚP Našel/la jsem si práci sám/a Stížnosti v oblasti finančních sankcí a podmínek - mimo výši platu Nedostával/a celou dotaci, kterou zaměstnavatel pobíral Nevěděl/a, že je to dotované místo z ÚP Dostal/a se zase mezi lidi, nemusel/a sedět doma Získání pocitu sounáležitosti Konflikt s nadřízenými (popř. spolupracovníky) Pocit stigmatizace či dehonestace Práce byla neefektivní/špatně zorganizovaná/marnili čas Dostal/a výpověď bez uvedení důvodu Stížnost v oblasti čerpání dotací (město, ÚP, zaměstnavatel) SÚPM - vyhrazená baví SÚPM nepřineslo ideální práci, ale je to alespoň nějaká práce Bez dotace by ho zaměstnavatel nezaměstnal Byla to 1. zkušenost (1. práce) Jediná šance v pozdním věku (neměli šanci na jinou práci) Umožnilo jim to se osamostatnit (od rodičů) či na domácnost přispívat Stížnosti na ÚP Našel/a si práci sám/a Stížnosti v oblasti finančních sankcí a podmínek - mimo výši platu Nedostával/a celou dotaci, kterou zaměstnavatel pobíral Nevěděl, že je místo dotované z ÚP Špatné pracovní podmínky (věcně/technicky/organizačně apod.) Změna nástrojů APZ Další skupina klastrů byla vytvořena pro problematiku změn nástrojů ( a SÚPM - vyhrazená), přičemž i v tomto případě byly využity odpovědi respondentů z jiných otázek, pokud se k danému tématu vyjadřovali. Výsledné klastry jsou uvedeny v následující tabulce. Strana 8

9 Tabulka 4: Klastry odpovědí k změnám nástrojů Zlepšit informovanost ze strany ÚP k uchazečům/lidem na Zlepšit informovanost ze strany ÚP směrem k firmám (o možnosti ) Prodloužit (bez přerušování; kvůli nároku na podporu) Zavést kontroly využití dotace Poskytnout návazné místo po skončení Zvýšit dotace na pracovní místo Poskytovat podporu další v průběhu (Poradenství apod.) Individuální přístup zvýšit individuální přístup při výběru lidí na SÚPM - vyhrazená Zlepšit informovanost ze strany ÚP k uchazečům/lidem na SÚPM Zlepšit informovanost ze strany ÚP směrem k firmám (o možnosti SÚPM) Prodloužit SÚPM místo Zavést kontroly využití dotace Zvýšit dotace na pracovní Poskytnout návazné místo po skončení SÚPM Urychlení administrace dotace Využití statistických metod pro analýzu dat Získaná data byla upravena tak, aby s nimi bylo možné dále statisticky pracovat, tj. byla převedena do podoby nominálních dat a v případě vytvořených klastrů do podoby dat s binomickým rozdělením (zmíněno 1, nezmíněno 0). Každý vytvořený klastr byl analyzován nejprve metodou logistické regrese pro předběžnou identifikaci faktorů (identifikačních charakteristik), které mají vliv na rozložení odpovědí. Pro potvrzení eistence vztahu mezi faktorem (identifikační charakteristikou respondenta, s velkou mírou významnosti) a označením daného přínosu či problému byla využita metoda Pearsonova chí-kvadrát testu. Obě metody byly zvoleny z toho důvodu vhodnosti pro analýzu nominálních dat. Cílem analýzy s využitím metody logistické regrese bylo nalézt co nejlepší a smysluplný model pro popis vztahu mezi závislou, vysvětlovanou proměnnou (testovaný klastr) a skupinou nezávislých, vysvětlujících proměnných (identifikační charakteristiky respondentů). Pomocí metody logistické regrese byla testována významnost jednotlivých členů modelu (identifikační charakteristiky respondentů) vzhledem k závislé proměnné (testovaný klastr). Na základě dosažené hladiny významnosti (menší než 0,005) byly identifikovány faktory, které mají významný vliv na vysvětlení testované proměnné (klastru). Pro potvrzení statistické významnosti vlivu takto nalezených faktorů na rozložení odpovědí v daném klastru byla vždy vytvořena kontingenční tabulka, kde proměnnými byly 1) charakteristika respondentů identifikovaná metodou logistické regrese jako významná a 2) odpovědi v klastru (tj. 1 či 0) a byl proveden chí-kvadrát test pro stanovení, zda je rozložení odpovědí v klastru na daném znaku závislé. Rozhodnutí o eistenci statisticky významného vztahu bylo provedeno na základě hodnoty hladiny významnosti, která byla stanovena na 0,05 (a zajišťovala tak jistotu správného výsledku 95 %). Pro statistickou analýzu otázek č. 4 (Byla pro vás výše příjmu za (SÚPM) atraktivní?) a č. 5 (Absolvoval/a byste znovu stejnou práci za shodných finančních podmínek?) byly využity Strana 9

10 kontingenční tabulky a vliv jednotlivých identifikačních charakteristik na rozložení odpovědí byl testován s využitím chí-kvadrát testu, podobně jako u klastrů (viz výše). Výstupy ze statistické analýzy dat jsou uvedeny v technické Příloze č. 6 Statistické vyhodnocení dat výsledky operací (příloha má technický, podkladový charakter). 1.4 Případové studie a teorie změny Zadávací dokumentace požadovala zpracování 2 případových studií (1, 1 SÚPM vyhrazená), které budou dokumentovat příklady dobré prae ve vybrané obci/městě realizující a u zaměstnavatele, který zaměstnává osoby na SÚPM (vyhrazená). V rámci evaluace bylo zpracováno celkem 6 případových studií (3 a 3 SÚPM, vyhrazená), které detailněji popisují průběh a přínosy podpory v daném místě či u daného zaměstnavatele, nicméně některé z nich nelze jednoznačně označit jako příklad dobré prae. Nastavení a postup zpracování případových studií V rámci první etapy evaluace byla zpracována struktura případové studie, včetně abstraktu. V rámci případových studií jsou hodnoceny dopady podpory, spolu s faktory, které jejich dosažení ovlivňovaly a rovněž překážky a bariéry, se kterými se museli potýkat jednak osoby zaměstnané na či SÚPM (vyhrazená) a jednak sami zaměstnavatelé. Tyto cíle hodnocení reflektuje i nastavená struktura případové studie. V průběhu první etapy evaluace byl dále nastaven evaluační design pro případové studie. Z metodologického hlediska jsou dodržovány požadavky na triangulaci metod, tzn. u každé případové studie je využito: epertní hodnocení evaluátorem; hodnocení projektu zaměstnavateli; hodnocení projektu cílovou skupinou podpořených osob. Evaluační design byl nastaven tak, že v rámci každé případové studie bylo povinně realizováno terénní šetření. V rámci zpracování případových studií byly vždy realizovány individuální rozhovory s: osobami, které prošly /SÚPM (vyhrazená) financovanými z VSPRPP zaměstnavateli, kteří realizují /SÚPM (vyhrazená) zástupci relevantních obcí, ve kterých jsou realizovány dalšími aktéry ve vazbě na konkrétní případovou studii (v případě mohlo jít o: ÚP, NNO, zástupce obcí městský/obecní úřad, zástupce obyvatel dané obce). Vzorek obcí a konkrétních zaměstnavatelů pro zpracování případových studií pak byl určen v návaznosti na průběžné výsledky terénního šetření. V prvním kroku byly totiž vždy realizovány rozhovory s osobami, které absolvovaly a SÚPM (vyhrazená). Následně, na základě základní analýzy sekundárních zdrojů a zejména v návaznosti na realizované rozhovory s osobami, které absolvovaly a SÚPM, byly realizovány rozhovory se zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry, kteří byli pro danou studii vytipováni. Strana 10

11 Zpracovány byly tyto případové studie: o ZOO Ústí nad Labem, p.o. o Obec Loštice o Technické služby Krnov, s.r.o. SÚPM (vyhrazená) o TURNEX, s.r.o. o Moser, a.s. o NejElektronika, s.r.o. Výsledný vzorek případových studií splňuje všechna požadovaná kritéria (viz následující tabulka). Tabulka 5: Vzorek případových studií Nástroj/ SÚPM Kritérium ZOO Ú.n Loštice TS Krnov TURNEX Moser NejElektronika L. Ústecký kraj MSK kraj Sociálně vyloučená lokalita Sektor služeb Dělnické/řemeslné profese Náročnější pracovní pozice Venkovský prostor Velkoměstský prostor Teorie změny Teorie změny je nástrojem, který slouží pro ověření funkčnosti intervenční logiky. V případě evaluace a SÚPM (vyhrazená) se jedná o specifický případ aplikace, ne o standardní uplatnění tohoto nástroje, protože teorie změny zde není aplikována na standardní intervenci či projekt, který má stanovené veškeré potřebné parametry (cíle, vstupy, aktivity, výstupy, výsledky, dopady apod.). Teorie změny ve zpracovaných případových studiích ukazuje zjištěné přínosy realizovaných či SÚPM (vyhrazená), a to na základě provedeného terénního šetření, případně dalších dostupných informací. Odlišeny jsou očekávané a neočekávané dopady, a to jak pozitivní, tak negativní. Zvolený design teorie změny znázorňuje samostatně zjištěné dopady na: cílovou skupinu, zaměstnavatele a obec. V neposlední řadě jsou v rámci teorie změny dané případové studie vždy uvedeny překážky, se kterými se museli potýkat jak cílová skupina, tak zaměstnavatelé. Takto zkonstruovaná teorie změny zachycuje reálnou (ověřenou) intervenční logiku dané konkrétní intervence v rámci případové studie. Strana 11