Adresnost sociálních dávek příspěvek do diskuse

Transkript

1 Adresnost sociálních dávek příspěvek do diskuse David Kafka 3. března 2012, Olomouc

2 Co jsme chtěli v adresnosti ve volbách do sněmovny v r a současné výzvy Výňatek z volebního programu ODS 2010: Adresnější rozdělování dávek. Prosazujeme adresné rozdělování sociálních dávek. Je lepší nechat rodinám nízké daně a tím i více peněz, než jim je vzít a následně vyplácet v dávkách. Jsou tak zvýhodněny ty rodiny, kde alespoň jeden z rodičů pracuje. Jednodušší sociální systém. Zjednodušíme sociální systém. Propojíme některé sociální dávky a daňové slevy (například sociální příplatky, přídavky na děti a daňové odpočty na děti). Podpora sociálně potřebných. Sociální podporu směřujeme především na zdravotně postižené, seniory, rodiče s malými dětmi a studenty (výhodné částečné úvazky, nové služby pro rodiny a seniory).

3 Adresnost vs. plošnost je politické rozhodnutí Adresnost dávek leží v legislativním zpracování pravidel - čím víc podmínek, tím větší adresnost. Podmínky musí být objektivně zjistitelné - příjmová a majetková situace, zdravotní stav / soběstačnost. Adresnost snižuje výdaje na příslušnou dávku, počet příjemců je menší, administrace je náročnější Plošné dávky peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, pěstounské dávky, nemocenské dávky, důchody Adresné dávky příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcky vč. auta Zcela adresné dávky přídavek na dítě, příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc, porodné+pohřebné,. Rozhodování podle pravidel adresnosti vyžaduje sbírat informace, ověřovat je věcně, nacházet chyby. To je ovšem náročné na čas personálu i klientů (obvykle měsíčně/čtvrtletně ). Adresnosti přispívá kvalitní sociální práce a kontrola - a to jak preventivně, tak i průběžně. Adresnost je nepohodlná a vždy se najdou nějaké skupiny, které se cítí poškozeny, protože nejsou adresáty a chtějí jimi být. Od nich vznikají tlaky na rozšíření adresace a tedy na plošnější dávku. Adresní příjemci si tolik nestěžují, neadresní bloggují, píší petice a plní média.

4 O jak velkém problému mluvíme Objem vyplacených pojistných a nepojistných dávek za rok má tuto strukturu: Příspěvek na péči 19,- mld.kč Dávky OZP 2,5 mld.kč Pěstounské dávky 1,2 mld.kč Příspěvek na bydlení 4,7 mld.kč Rodičovský příspěvek 26,8 mld.kč Přídavek na dítě 3,8 mld.kč Dávky ve hm.nouzi 4,5 mld.kč Porodné+pohřebné 0,4 mld.kč Nemocenské dávky 23,- mld.kč CELKEM 85,9 mld. Kč

5 Adresnost není možno zaměňovat s chybovostí Adresnosti přispívá jednoduchost, v jednoduchém systému nelze tolik kličkovat. Chybně legislativně založená nebo chybně rozhodnutá dávka znamená, že se dávka dostane i těm, kdo by ji dostat neměli. Vcelku je český sociální systém od ledna 2012 z těch štíhlých a méně štědrých. Chybovost je u složitých adresných rozhodování vždy horší než u plošných. Také tendence podvádět je u adresných systémů vyšší. Počet vymáhaných přeplatků na počet vyplacených dávek za r činil 0,4%. Lze teoreticky připustit, že počet přeplatků, na které se nepřišlo bude zhruba stejný, tj. celkem asi 0,8%. Ze kontrol dodržování kázně v nemoci bylo vloni zjištěno porušení, jde o 2% případů letos lze, díky úpravám v ZP, čekat pokles k hodnotě kolem 1%. Celkem se na pojistných a nepojistných dávkách obyvatelstvu (mimo penzí) ročně rozdělí kolem 86 mld.kč. Při chybovosti 1% je chybně vyplacen objem 860 mil.kč, z čehož asi ½ se získá zpět. I tak jde stále o hodně peněz a proto stojí za úsilí tento objem snižovat.

6 Příklad problému tlak na příspěvek na mobilitu V původním návrhu dávky se nerozlišovalo, zda osoba se zdravotním postižením žije doma nebo v nějakém typu residenčního zařízení, důležitá je potřeba pravidelné a opakované dopravy Spektrum příjemců dávky zahrnovalo jen osoby s poruchou nosného nebo pohybového ústrojí, nový návrh pamatuje také na lidi s poruchou smyslů nebo mentální poruchou. Adresnost je zajištěna stejným typem posouzení sociálního a zdravotního stavu jako je příspěvek na péči. NRZP v jednáních s MPSV prosadila, že lidé, kteří jsou v různých typech domovů příspěvek nepotřebují, protože jsou plně zaopatřeni a kromě toho jim bude zbývat 15% z jejich penzí průměrně 1500 Kč, což je násobek navrhovaného příspěvku na mobilitu. Když ustanovení vyšlo ve sbírce zákonů, cítí se obyvatelé domovů poškozeni místo příspěvku na provoz motorového vozidla nebo na individuální dopravu nedostávají příspěvek žádný. Nechtějí chápat, že jsou plně zaopatřeni - mnohem víc než ledakdo, kdo bydlí doma... K zařazení mezi adresáty využívají reportáže TV, paradoxně se za ně nyní staví i NRZP. Řešení 1 povolit příspěvek výjimečně i těm obyvatelům domovů, kteří buď jezdí do školy nebo do terapeutické dílny, ale ne do zaměstnání (vydělá si), ani k rodině, za zálibami. Řešení 2 neměnit nic, změnu nepovolit.

7 Lze jít ještě dál v adresnosti dávek? Zjevně lze uvažovat o zvýšení adresnosti jen u dávek nepojistných a sice u těch, kde je zatím adresnost menší nebo žádná. Na výběr toho moc nezbývá: Plošné dávky peněžitá pomoc v mateřství, pojistná dávka rodičovský příspěvek, 26,8 mld. Kč pěstounské dávky, proti trendům rodinné politiky nemocenské dávky, důchody pojistná dávka Adresné dávky příspěvek na péči, 19,- mld. Kč příspěvek na mobilitu, 1,- mld.kč příspěvek na zvláštní pomůcky vč. auta 0,8 mld.kč Při úvahách o zvyšování adresnosti je důležité také zhodnotit, jak velké množiny obyvatel se má týkat, jaká je politická cena vs. jak velká vznikne úspora a jaké jsou vedlejší efekty.

8 Děkuji za pozornost a za zamyšlení V úctě David Kafka david.kafka@mpsv.cz