, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Sukcese a vývoj krajiny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "23. 9. 2014, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Sukcese a vývoj krajiny"

Transkript

1 , Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Sukcese a vývoj krajiny Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.

2 Sukcese strana 2 je uspořádaný sled vývoje společenstva zahrnující změny druhového složení a procesů ve společenstvu v průběhu času. Děje se určitým směrem a lze ho přiměřeně předvídat. Je výsledkem změn abiotického prostředí vyvolaných však existencí společenstva při trvání určitého klimatu. Primární (na sterilním substrátu) x sekundární (na místech, kde už předtím byla vegetace v raných sukcesních stádiích se vyskytují pozdně sukcesní druhy) sukcese Abiotické prostředí určuje povahu, rychlost změny a hranice, kam až může vývoj dojít (blokovaná stadia sukcese). Vrcholí ustáleným klimaxovým systémem, ve kterém se na jednotku toku energie uchovává nejvíce biomasy

3 Sukcese strana 3 Sukcesní řady (série) sled společenstev, která se v daném prostoru nahrazují: ecese (iniciální stadium) vývojová stadia klimax (konečné stadium) Klimax = relativně stabilní, závěrečný stav sukcese (Clements, 1916 monoklimaxová teorie v území jeden klimatický klimax; Tansley, 1939 polyklimaxová teorie podle lokálních stanovištních podmínek více typů klimaxových společenstev, Whittaker, 1953 klimaxové společenstvo se mění podle gradientů prostředí) Znaky sukcese: akumulace hmoty akumulace energie akumulace informace k udržování systému je třeba stále větší množství energie

4 strana 4

5 strana 5

6 strana 6

7 strana megatun TNT 1884 pavouk druhů trav a keřů (roztroušený les obklopený travinami) (les pohlcuje poslední ostrůvky travin) Dnes tropický deštný les, ovšem nevrátil se zatím ani jeden strom původních pralesů Jávy

8 strana 8

9 Primární sukcese v NP Glacier USA strana 9

10 strana 10

11 strana 11

12 strana 12

13 Ecese společenstev vrby bílé v PR Věstonická nádrž strana 13

14 Biotopy vhodné pro ecesi měkkého luhu v PR Věstonická nádrž při kótě hladiny 169,50 m n.m. strana 14 STG ha UFrC 0,00 UFrP 29,93 QF 18,23 AlS 55,67 Laguny 0,18 Vodní plocha 924,61 Celk. rozloha nádrže 1028,61 Celkem souš 103,82

15 m m m obvod v prsní výši [cm] m m 35m výška [cm] PR Věstonická nádrž, Ecese vzdálenost od břehu ,1 17,8 11,8 10,4 9, ,4 0 1,5 0 0 vzdálenost od břehu

16 Vybrané produkční charakteristiky strana 16 označení plochy K L M N O P průměr K-O Variabilita [%] kořeny sušina [t] 1,66 3,18 6 3,59 1,2 neměřeno 3,12 54,22 sušina kmene [t] 39,23 49,28 115,25 76,26 43,66 94,09 64,73 43,79 větve sušina [t] 2,38 1,35 12,71 4,29 3,9 13,05 4,93 81,86 letorosty sušina [t] 1,02 0,85 2,56 0,5 0,21 3,19 1,02 79,57 listy sušina [t] 1,38 1,15 3,68 0,57 0,22 8,19 1,4 86,64 sušina celkem [t] 45,67 55,81 140,2 85,21 49,19 118,52 75,21 47,01 listy plocha [ha]-lai 1,94 1,24 5,14 0,69 0,29 9,54 1,86 92,92 chlorofyly a+b [kg] 16,46 7,04 35,78 3,85 1,87 71, ,68 chlorofylová jednotka [g.m -2 ] 1,65 0,7 3,58 0,39 0,19 7,10 1,3 95,68 propustnost záření [%] 23,5 25,2 31,9 40,7 47,0 15,0 35,2 40,1 objem kmene [m 3 ] 110,87 124,61 278,38 199,7 114,1 263,85 165,52 39,35 kruhová výč.základna [m 2 ] 23,85 30,98 50,56 30,57 21,66 63,13 31,52 32,35 počet stromů na ha ,97

17 Akumulovaná energie a výkon porostu Společenstvo ve věku 7 let akumulovalo v biomase průměrné množství energie 1.38*10 6 MJ na hektar Výkon jednoho hektaru porostu tedy činí 6.25 kw Na srovnávací ploše P bylo v roce 2002 v biomase při věku 6 let akumulováno 2,17*10 6 MJ na hektar, v roce 2003 v 7 letech již 3,13*10 6 MJ na hektar Výkon tohoto porostu tedy činil 11,47 kw, respektive 14,19 kw na hektar

18 strana 18

19 strana 19

20 strana 20

21 strana 21

22 strana 22

23 strana 23

24 strana 24

25 strana 25

26 strana 26

27 Změny vlastností ekosystémů v průběhu sukcese strana 27 1) energetika společenstva: u vývojových (mladých) stadií poměr hrubé primární produkce k respiraci je vyšší než jedna, čistá primární produkce je proto vysoká, potravní řetězce lineárná, hlavně pastevní u vyzrálých stádií - poměr hrubé primární produkce k respiraci se blíží jedné, čistá primární produkce je proto nízká, potravní řetězce spletité, hlavně detritické, přírůstek biomasy se blíží nule 2) struktura společenstva: u vývojových (mladých) stadií malá organická hmota, nízká druhová diverzita, málo vyvinutá patrovitost a prostorová rozmanitost u vyzrálých stádií velká organická hmota (300 t/ha lesní klimax v našich podmínkách), vysoká druhová diverzita, dobře vyvinutá patrovitost a prostorová rozmanitost

28 strana 28 3) Způsob života (chování) společenstev u vývojových (mladých) stadií široké niky, malá velikost organismů, krátké a jednoduché vývojové cykly u vyzrálých stádií úzké specializované niky, velikost těla organismů vyšší, dlouhé a složité vývojové cykly 4) Populační strategie u vývojových (mladých) stadií R stratégové u vyzrálých stádií C stratégové paraklimax S stratégové 5) Koloběh živin u vývojových (mladých) stadií minerální koloběh otevřený, rychlost výměny živin mezi organismy a prostředím je velká, úloha detritu v oběhu živin nízká u vyzrálých stádií minerální koloběh uzavřený, rychlost výměny živin mezi organismy a prostředím je malá, úloha detritu v oběhu živin významná

29 strana 29 5) Selekční tlak u vývojových (mladých) stadií strategie populací pro rychlý růst odolnost proti disturbancím (r-selekce), R-stratégové u vyzrálých stádií strategie populací pro konkurenci a odolnost proti stresu (K-selekce), C a S stratégové 6) Celková homeostáze (stav dynamické rovnováhy, relativně konstantní stav ekologického systému charakterizovaný souborem regulačních procesů) u vývojových (mladých) stadií vnitřní symbióza (schopnost vzájemné podpory prvků ekosystému) málo vyvinuta, uchovávání živin špatné, ekologická stabilita nízká, entropie vysoká, obsah informací nízký u vyzrálých stádií vnitřní symbióza vyvinutá, uchovávání živin dobré, ekologická stabilita vysoká, entropie nízká, obsah informací vysoký

30 strana 30

31 Hlavní změny ve struktuře a funkci ekosystému při sukcesi strana 31 vzrůstá biomasa v klimaxu je maximální přírůstek biomasy (čistá primární produkce) klesá, v klimaxu se blíží nule, vytvořená biomasa odumře, rozloží se nebo se uloží v detritu a humusu celková hrubá primární produkce stoupá, pak se ustálí stoupá produkce detritu, vznikají bohaté a složité potravní řetězce stoupá vertikální diferencovanost, vytváří se patrovitost nízké druhy jsou nahrazovány vysokými stoupá pokryvnost a listová plocha (vyšší využití energie) 1 a 2-leté organismy jsou nahrazovány víceletými strategie se mění z R (pro rychlý růst) na C (konkurenční schopnost) stoupá obsah C a N v půdě minerální koloběhy se uzavírají a podíl živin v nich vzrůstá, vzrůstá podíl živin vázaných v biomase stoupá druhová diverzita, vytváří se větší množství specializovaných nik stoupá odolnost vůči vnějším zásahům, klesá však pružnost, tj. rychlost návratu do původního stavu struktura se stává složitější, v klimaxu je maximální, obsah informace stoupá, entropie (míra neuspořádanosti) klesá rychlost toku energie na jednotku biomasy je zprvu vysoká, v klimaxu nízká

32 Vliv člověka na sukcesi krajiny strana 32 Aktivita člověka podporuje záměrně vývojově mladá, nezralá sukcesní stadia (pole, kulturní louky, lignikultury) za účelem vyšší produkce (zpočátku rychlý růst a vyšší přírůstek biomasy). Důsledky pro lidstvo - likvidace velkého množství druhů - vliv na biochemické koloběhy (dnes už na globální úrovni geochemické koloběhy) - nízká ekologická stabilita ekosystémů v krajině

33 Vliv člověka na šíření rostlin strana 33 Původní přirozená vegetace Druhotná, náhradní společenstva Antropogenní stanoviště ruderální druhy Synantropní rostliny šíří se v důsledku činnosti člověka - Apofyty (domácí druhy) Urtica dioica - Antropofyty (cizí původ) - hemerofyty (úmyslně introdukovány) - xenofyty (neúmyslně zavlečeny) - archeofyty do objevení Ameriky = staré plevele Centaurea cyanus, Papaver rhoeas - neofyty (adventivní r.) od konce 15.stol. po objevení Ameriky Impatiens parviflora) - efemerofyty (casual) pouze vyklíčí, dál se nešíří - epoektofyty (domestic) osídlují synantropní stanoviště a šíří se na nich (Amaranthus blitoides) - neoindigenofyty (invasive) šíří se i do původních společenstev, zdomácňují (Robinia pseudoacacia, Acer negundo, Elodea canadensis)

34 Apofytizace, ruderalizace, invaze strana ha, 480 segmentů, floristická inventarizace 155 adventivních druhů (z celkem 597 nalezených druhů), 6149 záznamů, 93 archeofytů, 62 neofytů 0-25 adventivních druhů na segment (0 jen v 7 případech ze 480), průměrně 5,9 Druh % segmentů Impatiens parviflora 73,46 Aster lanceolatus 50,43 Bidens frondosa 39,89 Conyza canadensis 34,44 Erigeron annuus 27,24 Echinochloa crus-galli 24,57 Setaria pumila 22,94 Juglans nigra 21,68 Acer negundo 20,07 Impatiens glandulifera 16,52 Ribes rubrum 15,11 Solidago gigantea 12,22 Parthenocissus quinquefolia 12,55 Populus x canadensis 11,63

35 Apofytizace, ruderalizace, invaze strana 35

36 Stabilita ekologických systémů strana 36 dle zákona: schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. = schopnost ekosystémů uchovat a reprodukovat své podstatné charakteristiky pomocí autoregulačních procesů, schopnost E. vyrovnávat změny způsobené vnějšími i vnitřními činiteli či schopnost návratu do původního stavu po vyšinutí. Ekologická labilita = neschopnost

37 Ekologická rovnováha (homeostáza) strana 37 = stav, ekologická stabilita schopnost dosáhnout stavu ekologické rovnováhy Vnitřní (endogenní, lokální) ES schopnost ekosystému existovat při působení normálních faktorů prostředí (v podmínkách na které jsou dlouhodobě adaptovány). Je dána pevností a množstvím vnitřních vazeb ekosystému. Vysokou vnitřní stabilitu mají přírodní ekosystémy (přírodní a přirozené lesy, alpínské louky, rašeliniště, ) či některé antropicky podmíněné ekosystémy s přirozeným vývojem bioty (man-made natural ecosystems přirozené louky, postagrární lada, vodní a mokřadní společenstva, ) Vnější (exogenní, globální) ES schopnost odolávat působení cizích (mimořádných) faktorů, na které ekosystém není přizpůsoben (sopečná činnost, zemětřesení, požáry, lidské vlivy imise, přehnojování, ) Cizí ekologické faktory nelze je zahrnout do normálního ekologického režimu daného typu ekosystému Absolutní ES však není možná.

38 Typy ekologické stability strana 38 I. Cizí faktor nepůsobí konstantnost (stálost) systém kolísá jen v nepatrném rozsahu (smíšený jedlobukový prales) cykličnost (cyklická stabilita) systém vykazuje sám od sebe pravidelné změny (boreální jehličnatý les) II. Cizí faktor působí rezistence (odolnost) cizí faktor nezpůsobí velké změny rezilience (elasticita) systém se mění, ale navrací se do původního stavu (např. přestane-li kosení nivní louky, brzy zarůstá původním vrbovo olšovým společenstvem

39 Hodnocení ES strana 39 Postrádáme veličinu, kterou by šlo ES charakterizovat. Je to velmi komplexní stav. Proto se hodnotí nepřímo: Změnou druhového složení, výskytem neofytních, synantropních druhů, poklesem zásoby biomasy, schopností přirozené obnovy, nejčastěji však mírou přirozenosti společenstva. Podle velikosti změn společenstva: - Zanedbatelné endogenní fluktuace nebo cykličnost - Únosné nepřesahují meze stability - Kritické příznaky stresové reakce s nejistým výsledkem - Katastrofické příznaky zhroucení ekosystému Pro hodnocení stability je důležitý časový a prostorový rámec

40 Hodnocení ES strana 40

41 Hodnocení ES strana 41 SAO SPD [%] SND [%] SAO 1 Přirozená Přirozené zastoupení všech 0 společenstva edifikátorů, členitá struktura SAO 2 Přírodě blízká Dřevinné edifikátory nemusí být Maximálně jednotlivě společenstva v přirozeném zastoupení vtroušené SAO 3 Podmíněně přírodě blízká společenstva SAO 4 Podmíněně přírodě vzdálená společenstva SAO 5 Přírodě Do 30% vzdálená společenstva SAO 6 Přírodě cizí společenstva Převažují, může být zvýšené zastoupení v přirozených biotopech jen vtroušených dřevin (HB, LP ) Do 20%, v etážových porostech do 40% za předpokladu min. 70% pokryvnosti SPD v hl. úrovni Pokryvnost neklesá pod 30% 20-50%, až 60% v etážových porostech, pokud SPD v hlavní úrovni min. 60% Pouze jednotlivě vtroušené nebo 0% Nad 50%, v etážových porostech nad 60% Zcela dominují

42 Vývojové cykly velký cyklus strana 42 Švýcarský profesor pěstění lesů Hans Leibundgut (1959) je odvodil na základě zkoumání v Dobročském pralese (SR) a NP Peručica (Bosna a Černá hora) A) po katastrofě vývojové fáze dle růstové dynamiky následují vždy po nějaké katastrofě (požár, zemětřesení, vytěžení na velkých plochách, sopečný výbuch ) 1.fáze přípravný les (pionýrské druhy dřevin r-stratégové bříza, osika, jeřáb, ) poznávací znak nemají husté jádro letokruhů kolem dřeně 2.fáze přechodný les nová generace stromů vznikající v zástinu přípravného lesa 3.fáze zralý les (závěrečný, klimax) stromy vyrůstají v zástinu porostu, v klimatu zapojeného lesa (C-stratégové)

43 Vývojové cykly malý cyklus strana 43 B) vývojový cyklus přírodního lesa za normálních podmínek 3 (Korpel dorůstání, optimum, rozpad) až 6 (Leibundgut: mladý les, optimum, stárnutí, rozpad, obnova, výběrné) stádií 1.stadium nástupu (obnovy) převládá nárost 2.stadium dorůstání souvislé útvary typu mlazin a tyčkovin, výškový přírůst kulminuje, zvyšuje se přírůst tloušťkový 3.stadium optima kulminuje zásoba dřeva, stagnuje výškový přírůst, dominují jedinci hlavní úrovně 4.stadium rozpadu většina stromů se blíží dosažitelnému maximu věku, odumírání, pokles zásoby živé biomasy nárůst mrtvé. V přírodních lesních komplexech mají jednotlivá stadia hloučkovitou strukturu po několika arech až 1 ha

44 Vývojové cykly strana 44

45 Působení stresových faktorů na ekologické systémy strana 45 stres (nadměrná zátěž) = souhrn nespecifických změn oživeného systému, vyvolaných funkcí nebo poškozením. Stresor = zdroj stresového faktoru Stresový faktor = jakákoliv látka, energie, organismus nebo činnost narušující normální fungování ekosystému Stres je stav, ve kterém se nachází živý systém při reakci vůči podnětům, které přesahují obvyklé rozpětí homeostázy, tj. schopnosti vyrovnat změny pomocí zpětné vazby, autoregulací.

46 Vlastnosti stresu: strana 46 Velmi různorodé podněty vyvolávají stereotypní nespecifický soubor reakcí. Stresové reakce mají týž charakter bez ohledu na druh podnětu. Synergické působení ne pouze velikost podnětu, ale jeho trvání nebo frekvence jsou rozhodující pro průběh stresové reakce, jakož i společné působení více stresových faktorů. Přirozený stres obvykle nepřesahuje hranice tolerance přirozeného ekosystému dlouhodobě přizpůsobeného stanovištním podmínkám, antropogenní ekosystém není přizpůsobený, proto mu stačí podněty i s menší intenzitou

47 Průběh stresové reakce strana 47 Schopnost vyhnout se stresu (stress avoidance) stresové faktory mohou pronikat do vnitřního prostředí rostliny nestejně snadno (ochranné struktury, reservoáry, načasování živ.cyklů) = pasivní a dlouhodobý způsob obrany Schopnost aktivní odolnosti (stress tolerance) mechanismy, které omezují vliv stresových faktorů až po jejich proniknutí do vnitřního prostředí rostliny. V takovém případě dochází ke spuštění řetězce změn, který se nazývá stresová reakce Obecný adaptační syndrom tři stadia reakce systému při setrvalém působení stresového faktoru (reakce není lineární) poplachová reakce objevují se akutní příznaky, velká, relativně krátkodobá reakce (ekologická kalamita - havárie, např. mizí lišejníky, snižuje se přírůst, mizí citlivé druhy dřevin jedle) rezistence akutní příznaky mizí, systém je pod trvalým tlakem (ekologická krize) vyčerpání překročeny meze tolerance, systém se hroutí (ekologická katastrofa)

48 Stresové faktory rostlin strana 48

49 Kaskáda stresů strana 49 různé stresové faktory často působí současně nebo na sebe vzájemně navazují. Primární stres působení prvního stresového faktoru, který sníží odolnost systému Sekundární, - postupné snižování odolnosti působením dalších stresových faktorů Terminální (konečný) stres vlastní příčina zhroucení systému

50 Bříza v Krušných horách strana 50

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Moravský Krumlov 18.6.2015 Hodnotové přírůstové hospodářství dubu cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav

Více

Teorie stresu, ekologická stabilita

Teorie stresu, ekologická stabilita Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova Organismus a jeho místo v prostredí Dynamika

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy)

KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy) KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy) Vznik kulturní krajiny Vedle přírodní krajiny, formované pouze přírodními procesy a dnes v planetárním měřítku minimálně zastoupené, existuje na

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD. Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

ÚSES ekologická stabilita krajiny

ÚSES ekologická stabilita krajiny ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění

b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění Otázka: Ekologie krajiny Předmět: Biologie Přidal(a): Marian Charakteristika krajiny: 1. Struktura prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami 2.Funkce vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)

Více

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ? SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA KOLIK a PROČ? Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno Samovolný vývoj lesa -vědomé zřeknutí se aktivních intervencí člověka do vývoje lesa zejména

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 03. Ekosystém, jeho složky a vývoj Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš

Více

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Fáze a kategorie stresové reakce Vyhodnocení terénních dat Číslo stromu Obvod kmene v 1,3 m (cm) Sociální postavení stromu

Více

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich

Více

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

Vývojová stádia lesních porostů

Vývojová stádia lesních porostů Vývojová stádia lesních porostů Vývojová stádia porostů V hospodářském lese je věk dřevin významným prvkem ovlivňujícím druh a sílu pěstebního zásahu. Podle druhu dřeviny můžeme pozorovat velký rozdíl

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Invazní rostliny v naší krajině. Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace. Mgr. Veronika Kalníková

Invazní rostliny v naší krajině. Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace. Mgr. Veronika Kalníková Invazní rostliny v naší krajině Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace Mgr. Veronika Kalníková Program semináře 9:00 9:30 registrace 9:30 10:15 Mgr. Veronika Kalníková obecně

Více

EKP_01. Ekologie a prostředí

EKP_01. Ekologie a prostředí EKP_01 Ekologie a prostředí 1 Jak je to s globálním oteplováním Téma současnosti Základní these odpůrců: Globální oteplení není prokázáno Kdybychom uvěřili, že se zeměkoule skutečně otepluje, nikdo neprokázal,

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Atraktivní biologie 1

Atraktivní biologie 1 1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

8. Sukcese. 8. Sukcese

8. Sukcese. 8. Sukcese 8. Sukcese 8.1. Úvod Rostlinná společenstva jsou poměrně nestabilní systémy. V průběhu času dochází k neustálým změnám v uspořádání jedinců v prostoru, mění se jejich počet a množství vyprodukované biomasy.

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)

4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v

Více

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79 Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento projekt

Více

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura

Více

Biotické podmínky života

Biotické podmínky života Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života

Více

Prezentace projektu na vybraném biocentru.

Prezentace projektu na vybraném biocentru. Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby

Více