, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Sukcese a vývoj krajiny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "23. 9. 2014, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Sukcese a vývoj krajiny"

Transkript

1 , Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Sukcese a vývoj krajiny Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky.

2 Sukcese strana 2 je uspořádaný sled vývoje společenstva zahrnující změny druhového složení a procesů ve společenstvu v průběhu času. Děje se určitým směrem a lze ho přiměřeně předvídat. Je výsledkem změn abiotického prostředí vyvolaných však existencí společenstva při trvání určitého klimatu. Primární (na sterilním substrátu) x sekundární (na místech, kde už předtím byla vegetace v raných sukcesních stádiích se vyskytují pozdně sukcesní druhy) sukcese Abiotické prostředí určuje povahu, rychlost změny a hranice, kam až může vývoj dojít (blokovaná stadia sukcese). Vrcholí ustáleným klimaxovým systémem, ve kterém se na jednotku toku energie uchovává nejvíce biomasy

3 Sukcese strana 3 Sukcesní řady (série) sled společenstev, která se v daném prostoru nahrazují: ecese (iniciální stadium) vývojová stadia klimax (konečné stadium) Klimax = relativně stabilní, závěrečný stav sukcese (Clements, 1916 monoklimaxová teorie v území jeden klimatický klimax; Tansley, 1939 polyklimaxová teorie podle lokálních stanovištních podmínek více typů klimaxových společenstev, Whittaker, 1953 klimaxové společenstvo se mění podle gradientů prostředí) Znaky sukcese: akumulace hmoty akumulace energie akumulace informace k udržování systému je třeba stále větší množství energie

4 strana 4

5 strana 5

6 strana 6

7 strana megatun TNT 1884 pavouk druhů trav a keřů (roztroušený les obklopený travinami) (les pohlcuje poslední ostrůvky travin) Dnes tropický deštný les, ovšem nevrátil se zatím ani jeden strom původních pralesů Jávy

8 strana 8

9 Primární sukcese v NP Glacier USA strana 9

10 strana 10

11 strana 11

12 strana 12

13 Ecese společenstev vrby bílé v PR Věstonická nádrž strana 13

14 Biotopy vhodné pro ecesi měkkého luhu v PR Věstonická nádrž při kótě hladiny 169,50 m n.m. strana 14 STG ha UFrC 0,00 UFrP 29,93 QF 18,23 AlS 55,67 Laguny 0,18 Vodní plocha 924,61 Celk. rozloha nádrže 1028,61 Celkem souš 103,82

15 m m m obvod v prsní výši [cm] m m 35m výška [cm] PR Věstonická nádrž, Ecese vzdálenost od břehu ,1 17,8 11,8 10,4 9, ,4 0 1,5 0 0 vzdálenost od břehu

16 Vybrané produkční charakteristiky strana 16 označení plochy K L M N O P průměr K-O Variabilita [%] kořeny sušina [t] 1,66 3,18 6 3,59 1,2 neměřeno 3,12 54,22 sušina kmene [t] 39,23 49,28 115,25 76,26 43,66 94,09 64,73 43,79 větve sušina [t] 2,38 1,35 12,71 4,29 3,9 13,05 4,93 81,86 letorosty sušina [t] 1,02 0,85 2,56 0,5 0,21 3,19 1,02 79,57 listy sušina [t] 1,38 1,15 3,68 0,57 0,22 8,19 1,4 86,64 sušina celkem [t] 45,67 55,81 140,2 85,21 49,19 118,52 75,21 47,01 listy plocha [ha]-lai 1,94 1,24 5,14 0,69 0,29 9,54 1,86 92,92 chlorofyly a+b [kg] 16,46 7,04 35,78 3,85 1,87 71, ,68 chlorofylová jednotka [g.m -2 ] 1,65 0,7 3,58 0,39 0,19 7,10 1,3 95,68 propustnost záření [%] 23,5 25,2 31,9 40,7 47,0 15,0 35,2 40,1 objem kmene [m 3 ] 110,87 124,61 278,38 199,7 114,1 263,85 165,52 39,35 kruhová výč.základna [m 2 ] 23,85 30,98 50,56 30,57 21,66 63,13 31,52 32,35 počet stromů na ha ,97

17 Akumulovaná energie a výkon porostu Společenstvo ve věku 7 let akumulovalo v biomase průměrné množství energie 1.38*10 6 MJ na hektar Výkon jednoho hektaru porostu tedy činí 6.25 kw Na srovnávací ploše P bylo v roce 2002 v biomase při věku 6 let akumulováno 2,17*10 6 MJ na hektar, v roce 2003 v 7 letech již 3,13*10 6 MJ na hektar Výkon tohoto porostu tedy činil 11,47 kw, respektive 14,19 kw na hektar

18 strana 18

19 strana 19

20 strana 20

21 strana 21

22 strana 22

23 strana 23

24 strana 24

25 strana 25

26 strana 26

27 Změny vlastností ekosystémů v průběhu sukcese strana 27 1) energetika společenstva: u vývojových (mladých) stadií poměr hrubé primární produkce k respiraci je vyšší než jedna, čistá primární produkce je proto vysoká, potravní řetězce lineárná, hlavně pastevní u vyzrálých stádií - poměr hrubé primární produkce k respiraci se blíží jedné, čistá primární produkce je proto nízká, potravní řetězce spletité, hlavně detritické, přírůstek biomasy se blíží nule 2) struktura společenstva: u vývojových (mladých) stadií malá organická hmota, nízká druhová diverzita, málo vyvinutá patrovitost a prostorová rozmanitost u vyzrálých stádií velká organická hmota (300 t/ha lesní klimax v našich podmínkách), vysoká druhová diverzita, dobře vyvinutá patrovitost a prostorová rozmanitost

28 strana 28 3) Způsob života (chování) společenstev u vývojových (mladých) stadií široké niky, malá velikost organismů, krátké a jednoduché vývojové cykly u vyzrálých stádií úzké specializované niky, velikost těla organismů vyšší, dlouhé a složité vývojové cykly 4) Populační strategie u vývojových (mladých) stadií R stratégové u vyzrálých stádií C stratégové paraklimax S stratégové 5) Koloběh živin u vývojových (mladých) stadií minerální koloběh otevřený, rychlost výměny živin mezi organismy a prostředím je velká, úloha detritu v oběhu živin nízká u vyzrálých stádií minerální koloběh uzavřený, rychlost výměny živin mezi organismy a prostředím je malá, úloha detritu v oběhu živin významná

29 strana 29 5) Selekční tlak u vývojových (mladých) stadií strategie populací pro rychlý růst odolnost proti disturbancím (r-selekce), R-stratégové u vyzrálých stádií strategie populací pro konkurenci a odolnost proti stresu (K-selekce), C a S stratégové 6) Celková homeostáze (stav dynamické rovnováhy, relativně konstantní stav ekologického systému charakterizovaný souborem regulačních procesů) u vývojových (mladých) stadií vnitřní symbióza (schopnost vzájemné podpory prvků ekosystému) málo vyvinuta, uchovávání živin špatné, ekologická stabilita nízká, entropie vysoká, obsah informací nízký u vyzrálých stádií vnitřní symbióza vyvinutá, uchovávání živin dobré, ekologická stabilita vysoká, entropie nízká, obsah informací vysoký

30 strana 30

31 Hlavní změny ve struktuře a funkci ekosystému při sukcesi strana 31 vzrůstá biomasa v klimaxu je maximální přírůstek biomasy (čistá primární produkce) klesá, v klimaxu se blíží nule, vytvořená biomasa odumře, rozloží se nebo se uloží v detritu a humusu celková hrubá primární produkce stoupá, pak se ustálí stoupá produkce detritu, vznikají bohaté a složité potravní řetězce stoupá vertikální diferencovanost, vytváří se patrovitost nízké druhy jsou nahrazovány vysokými stoupá pokryvnost a listová plocha (vyšší využití energie) 1 a 2-leté organismy jsou nahrazovány víceletými strategie se mění z R (pro rychlý růst) na C (konkurenční schopnost) stoupá obsah C a N v půdě minerální koloběhy se uzavírají a podíl živin v nich vzrůstá, vzrůstá podíl živin vázaných v biomase stoupá druhová diverzita, vytváří se větší množství specializovaných nik stoupá odolnost vůči vnějším zásahům, klesá však pružnost, tj. rychlost návratu do původního stavu struktura se stává složitější, v klimaxu je maximální, obsah informace stoupá, entropie (míra neuspořádanosti) klesá rychlost toku energie na jednotku biomasy je zprvu vysoká, v klimaxu nízká

32 Vliv člověka na sukcesi krajiny strana 32 Aktivita člověka podporuje záměrně vývojově mladá, nezralá sukcesní stadia (pole, kulturní louky, lignikultury) za účelem vyšší produkce (zpočátku rychlý růst a vyšší přírůstek biomasy). Důsledky pro lidstvo - likvidace velkého množství druhů - vliv na biochemické koloběhy (dnes už na globální úrovni geochemické koloběhy) - nízká ekologická stabilita ekosystémů v krajině

33 Vliv člověka na šíření rostlin strana 33 Původní přirozená vegetace Druhotná, náhradní společenstva Antropogenní stanoviště ruderální druhy Synantropní rostliny šíří se v důsledku činnosti člověka - Apofyty (domácí druhy) Urtica dioica - Antropofyty (cizí původ) - hemerofyty (úmyslně introdukovány) - xenofyty (neúmyslně zavlečeny) - archeofyty do objevení Ameriky = staré plevele Centaurea cyanus, Papaver rhoeas - neofyty (adventivní r.) od konce 15.stol. po objevení Ameriky Impatiens parviflora) - efemerofyty (casual) pouze vyklíčí, dál se nešíří - epoektofyty (domestic) osídlují synantropní stanoviště a šíří se na nich (Amaranthus blitoides) - neoindigenofyty (invasive) šíří se i do původních společenstev, zdomácňují (Robinia pseudoacacia, Acer negundo, Elodea canadensis)

34 Apofytizace, ruderalizace, invaze strana ha, 480 segmentů, floristická inventarizace 155 adventivních druhů (z celkem 597 nalezených druhů), 6149 záznamů, 93 archeofytů, 62 neofytů 0-25 adventivních druhů na segment (0 jen v 7 případech ze 480), průměrně 5,9 Druh % segmentů Impatiens parviflora 73,46 Aster lanceolatus 50,43 Bidens frondosa 39,89 Conyza canadensis 34,44 Erigeron annuus 27,24 Echinochloa crus-galli 24,57 Setaria pumila 22,94 Juglans nigra 21,68 Acer negundo 20,07 Impatiens glandulifera 16,52 Ribes rubrum 15,11 Solidago gigantea 12,22 Parthenocissus quinquefolia 12,55 Populus x canadensis 11,63

35 Apofytizace, ruderalizace, invaze strana 35

36 Stabilita ekologických systémů strana 36 dle zákona: schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. = schopnost ekosystémů uchovat a reprodukovat své podstatné charakteristiky pomocí autoregulačních procesů, schopnost E. vyrovnávat změny způsobené vnějšími i vnitřními činiteli či schopnost návratu do původního stavu po vyšinutí. Ekologická labilita = neschopnost

37 Ekologická rovnováha (homeostáza) strana 37 = stav, ekologická stabilita schopnost dosáhnout stavu ekologické rovnováhy Vnitřní (endogenní, lokální) ES schopnost ekosystému existovat při působení normálních faktorů prostředí (v podmínkách na které jsou dlouhodobě adaptovány). Je dána pevností a množstvím vnitřních vazeb ekosystému. Vysokou vnitřní stabilitu mají přírodní ekosystémy (přírodní a přirozené lesy, alpínské louky, rašeliniště, ) či některé antropicky podmíněné ekosystémy s přirozeným vývojem bioty (man-made natural ecosystems přirozené louky, postagrární lada, vodní a mokřadní společenstva, ) Vnější (exogenní, globální) ES schopnost odolávat působení cizích (mimořádných) faktorů, na které ekosystém není přizpůsoben (sopečná činnost, zemětřesení, požáry, lidské vlivy imise, přehnojování, ) Cizí ekologické faktory nelze je zahrnout do normálního ekologického režimu daného typu ekosystému Absolutní ES však není možná.

38 Typy ekologické stability strana 38 I. Cizí faktor nepůsobí konstantnost (stálost) systém kolísá jen v nepatrném rozsahu (smíšený jedlobukový prales) cykličnost (cyklická stabilita) systém vykazuje sám od sebe pravidelné změny (boreální jehličnatý les) II. Cizí faktor působí rezistence (odolnost) cizí faktor nezpůsobí velké změny rezilience (elasticita) systém se mění, ale navrací se do původního stavu (např. přestane-li kosení nivní louky, brzy zarůstá původním vrbovo olšovým společenstvem

39 Hodnocení ES strana 39 Postrádáme veličinu, kterou by šlo ES charakterizovat. Je to velmi komplexní stav. Proto se hodnotí nepřímo: Změnou druhového složení, výskytem neofytních, synantropních druhů, poklesem zásoby biomasy, schopností přirozené obnovy, nejčastěji však mírou přirozenosti společenstva. Podle velikosti změn společenstva: - Zanedbatelné endogenní fluktuace nebo cykličnost - Únosné nepřesahují meze stability - Kritické příznaky stresové reakce s nejistým výsledkem - Katastrofické příznaky zhroucení ekosystému Pro hodnocení stability je důležitý časový a prostorový rámec

40 Hodnocení ES strana 40

41 Hodnocení ES strana 41 SAO SPD [%] SND [%] SAO 1 Přirozená Přirozené zastoupení všech 0 společenstva edifikátorů, členitá struktura SAO 2 Přírodě blízká Dřevinné edifikátory nemusí být Maximálně jednotlivě společenstva v přirozeném zastoupení vtroušené SAO 3 Podmíněně přírodě blízká společenstva SAO 4 Podmíněně přírodě vzdálená společenstva SAO 5 Přírodě Do 30% vzdálená společenstva SAO 6 Přírodě cizí společenstva Převažují, může být zvýšené zastoupení v přirozených biotopech jen vtroušených dřevin (HB, LP ) Do 20%, v etážových porostech do 40% za předpokladu min. 70% pokryvnosti SPD v hl. úrovni Pokryvnost neklesá pod 30% 20-50%, až 60% v etážových porostech, pokud SPD v hlavní úrovni min. 60% Pouze jednotlivě vtroušené nebo 0% Nad 50%, v etážových porostech nad 60% Zcela dominují

42 Vývojové cykly velký cyklus strana 42 Švýcarský profesor pěstění lesů Hans Leibundgut (1959) je odvodil na základě zkoumání v Dobročském pralese (SR) a NP Peručica (Bosna a Černá hora) A) po katastrofě vývojové fáze dle růstové dynamiky následují vždy po nějaké katastrofě (požár, zemětřesení, vytěžení na velkých plochách, sopečný výbuch ) 1.fáze přípravný les (pionýrské druhy dřevin r-stratégové bříza, osika, jeřáb, ) poznávací znak nemají husté jádro letokruhů kolem dřeně 2.fáze přechodný les nová generace stromů vznikající v zástinu přípravného lesa 3.fáze zralý les (závěrečný, klimax) stromy vyrůstají v zástinu porostu, v klimatu zapojeného lesa (C-stratégové)

43 Vývojové cykly malý cyklus strana 43 B) vývojový cyklus přírodního lesa za normálních podmínek 3 (Korpel dorůstání, optimum, rozpad) až 6 (Leibundgut: mladý les, optimum, stárnutí, rozpad, obnova, výběrné) stádií 1.stadium nástupu (obnovy) převládá nárost 2.stadium dorůstání souvislé útvary typu mlazin a tyčkovin, výškový přírůst kulminuje, zvyšuje se přírůst tloušťkový 3.stadium optima kulminuje zásoba dřeva, stagnuje výškový přírůst, dominují jedinci hlavní úrovně 4.stadium rozpadu většina stromů se blíží dosažitelnému maximu věku, odumírání, pokles zásoby živé biomasy nárůst mrtvé. V přírodních lesních komplexech mají jednotlivá stadia hloučkovitou strukturu po několika arech až 1 ha

44 Vývojové cykly strana 44

45 Působení stresových faktorů na ekologické systémy strana 45 stres (nadměrná zátěž) = souhrn nespecifických změn oživeného systému, vyvolaných funkcí nebo poškozením. Stresor = zdroj stresového faktoru Stresový faktor = jakákoliv látka, energie, organismus nebo činnost narušující normální fungování ekosystému Stres je stav, ve kterém se nachází živý systém při reakci vůči podnětům, které přesahují obvyklé rozpětí homeostázy, tj. schopnosti vyrovnat změny pomocí zpětné vazby, autoregulací.

46 Vlastnosti stresu: strana 46 Velmi různorodé podněty vyvolávají stereotypní nespecifický soubor reakcí. Stresové reakce mají týž charakter bez ohledu na druh podnětu. Synergické působení ne pouze velikost podnětu, ale jeho trvání nebo frekvence jsou rozhodující pro průběh stresové reakce, jakož i společné působení více stresových faktorů. Přirozený stres obvykle nepřesahuje hranice tolerance přirozeného ekosystému dlouhodobě přizpůsobeného stanovištním podmínkám, antropogenní ekosystém není přizpůsobený, proto mu stačí podněty i s menší intenzitou

47 Průběh stresové reakce strana 47 Schopnost vyhnout se stresu (stress avoidance) stresové faktory mohou pronikat do vnitřního prostředí rostliny nestejně snadno (ochranné struktury, reservoáry, načasování živ.cyklů) = pasivní a dlouhodobý způsob obrany Schopnost aktivní odolnosti (stress tolerance) mechanismy, které omezují vliv stresových faktorů až po jejich proniknutí do vnitřního prostředí rostliny. V takovém případě dochází ke spuštění řetězce změn, který se nazývá stresová reakce Obecný adaptační syndrom tři stadia reakce systému při setrvalém působení stresového faktoru (reakce není lineární) poplachová reakce objevují se akutní příznaky, velká, relativně krátkodobá reakce (ekologická kalamita - havárie, např. mizí lišejníky, snižuje se přírůst, mizí citlivé druhy dřevin jedle) rezistence akutní příznaky mizí, systém je pod trvalým tlakem (ekologická krize) vyčerpání překročeny meze tolerance, systém se hroutí (ekologická katastrofa)

48 Stresové faktory rostlin strana 48

49 Kaskáda stresů strana 49 různé stresové faktory často působí současně nebo na sebe vzájemně navazují. Primární stres působení prvního stresového faktoru, který sníží odolnost systému Sekundární, - postupné snižování odolnosti působením dalších stresových faktorů Terminální (konečný) stres vlastní příčina zhroucení systému

50 Bříza v Krušných horách strana 50

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy)

KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy) KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy) Vznik kulturní krajiny Vedle přírodní krajiny, formované pouze přírodními procesy a dnes v planetárním měřítku minimálně zastoupené, existuje na

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,

Více

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD. Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

ÚSES ekologická stabilita krajiny

ÚSES ekologická stabilita krajiny ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ? SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA KOLIK a PROČ? Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno Samovolný vývoj lesa -vědomé zřeknutí se aktivních intervencí člověka do vývoje lesa zejména

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní

Více

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

EKP_01. Ekologie a prostředí

EKP_01. Ekologie a prostředí EKP_01 Ekologie a prostředí 1 Jak je to s globálním oteplováním Téma současnosti Základní these odpůrců: Globální oteplení není prokázáno Kdybychom uvěřili, že se zeměkoule skutečně otepluje, nikdo neprokázal,

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky Ekologie společenstev Úvod do problematiky Společenstvo: enstvo: soubor populací všech druhů,, obývajících ch jednotný úsek životního prostoru biotop Společenstvo enstvo = cenóza (z řeckého koinos společný

Více

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Historický vývoj krajiny České republiky

Historický vývoj krajiny České republiky Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED. Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), ekologie, ekologický seminář

PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED. Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), ekologie, ekologický seminář Vysvětlivky: červeně černě modře zeleně Náměty pro VH Téma: motivační a výkladová část učební úlohy, otázky odpovědi, internetové odkazy doporučená vyučovací metoda PŘÍRODOVĚDNĚ INSTRUMENTÁLNÍ POHLED Doporučení

Více

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí

17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí 17/1992 Sb. ZÁKON ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí Změna: 123/1998 Sb. Změna: 100/2001 Sb. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, vycházejíc ze skutečnosti, že člověk

Více

Biotické podmínky života

Biotické podmínky života Variace 1 Biotické podmínky života Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Biotické podmínky života

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 14 Nepravé jádro

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm

Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed

ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA Organismus a prostřed edí Organismus jako systém Obecné vlastnosti organismů Chemické složení Buněčná organizace Metabolismus Dráždivost Rozmnožování Dědičnost Rozmnožování Dědičnost

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9 SPOLEČENSTVO Vztahy mezi druhy Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. Neutrální 3.9.2. KONKURENCE 2. Záporné -konkurence -parasitismus -predace 3. Kladné -komensalismus -protokoopreace

Více

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední odborná škola Luhačovice CZ.1.07/1.5.00/34.0370

Více

Oceňování škod a újem v LH

Oceňování škod a újem v LH Oceňování škod a újem v LH Listina základních práv a svobod Nucené omezení vlastnického práva je možná ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu Vlastnictví zavazuje- nesmí bát poškozováno lidské

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více