VEDENÍ 110 KV, V126 ZASMYČKOVÁNÍ DO TR ÚVALY. Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

Transkript

1 VEDENÍ 110 KV, V126 ZASMYČKOVÁNÍ DO TR ÚVALY Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění květen 2008

2 Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 Holešovice VEDENÍ 110 KV, V126 ZASMYČKOVÁNÍ DO TR ÚVALY Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel s.r.o. RNDr. Libor Krajíček zodpovědný řešitel květen 2008 Zakázka č

3 OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...1 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...1 B.I. Základní údaje...1 B.II. Údaje o vstupech...5 B.III. Údaje o výstupech...7 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...11 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik...11 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí...13 D. VLIVY ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...19 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti...19 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci...25 D.3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice...25 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů..25 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly... při specifikaci vlivů...28 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...28 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE...28 G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...29 H. PŘÍLOHY...30 Vyjádření ORR Krajského úřadu Středočeského kraje Vyjádření dotčených obcí MěÚ Úvaly OÚ Horoušany (usnesení zastupitelstva obce ze dne ) OÚ Vyšehořovice OÚ Mochov Vyjádření KERAMOST a.s. Stanovisko OŽPZe Krajského úřadu Středočeského kraje dle 45i) zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění ze den Mapová příloha 1: Orientační schéma (A4)

4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma ČEZ Distribuce, a.s. A.2. IČ A.3. Sídlo Děčín 4, Teplická 874/8, PSČ A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Pavel Berka, vedoucí oddělení Inženýrink Praha Oznámení je zpracováno ve struktuře přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Oznámení tohoto záměru bylo již jednou zpracováno v září r Dne vydalo MŽP závěr zjišťovacího řízení (č.j. 500/1530/503 10/07), ve kterém se konstatuje, že záměr bude posuzován dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Dopisem ze dne (zn. 1665/Kn), požádala firma ELEKTROTRANS a.s. v zastoupení oznamovatele (ČEZ Distribuce, a.s.), o ukončení procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Důvodem žádosti bylo přehodnocení průběhu trasy vedení v prostoru obce Horoušany a změna původně negativního stanovisku obce. došlo k dohodě a od původní trasy záměru bylo upuštěno. Toto Oznámení je zpracováno pro záměr v nové trase, upravené na základě dohody s obcí Horoušany. B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU Vedení 110 kv, V126 zasmyčkování do TR Úvaly B.I.2. ROZSAH (KAPACITA) ZÁMĚRU Výstavba a provoz dvoupotahového vedení 110 kv, o celkové délce 7,7 km. Stavbu tvoří dva stavební objekty (SO): 1

5 SO 01 nové vedení 110 kv v samostatné trase o délce 5,9 km SO 02 rekonstrukce stávajícího vedení 110 kv TR Čechy střed Kolín Zálabí/Český Brod před TR Čechy střed v délce 1,8 km (nové stožáry budou založeny v původních stožárových místech) B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Kraj Obec s rozšířenou působností Obec Katastrální území Čelákovice Záluží u Čelákovic Horoušany Horoušany Středočeský Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Mochov Úvaly Mochov Úvaly u Prahy Vyšehořovice Vyšehořovice Kozovazy B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY Posuzovaný záměr má charakter standardní liniové stavby technické infrastruktury pro přenos elektrické energie v napěťové hladině 110 kv. S realizací tohoto záměru úzce souvisí výstavba transformovny TR 110/22 kv Úvaly (k.ú. Úvaly u Prahy), do které bude nové vedení (resp. jeho SO 01) zaústěno. Projektová a územní příprava TR Úvaly bude zahájena v návaznosti na definitivní stabilizaci trasy posuzovaného záměru. Z tohoto důvodu není předmětem posouzení v rámci tohoto oznámení. Těsně před zaústěním do TR Čechy střed (k.ú. Mochov) se rekonstruovaný úsek posuzovaného vedení (SO 02) přibližuje k trase dalšího nového vedení 110 kv Čechy střed Milovice 1. Z hlediska případné kumulace vlivů nepředstavuje tato skutečnost zásadní problém, neboť dotčený prostor je bezprostředním zázemím areálu TR s vysokou koncentrací stávajících tras VVN před jejich zaústěním do areálu rozvodny. 1 Veřejně prospěšná stavba E25 v rámci schváleného ÚP VÚC Pražského regionu. 2

6 B.I.5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, PŘEHLED VARIANT Zdůvodnění záměru Účelem stavby je připojení nové transformovny TR 110/22kV Úvaly na síť 110 kv nejkratší možnou spojnicí. Stavba vedení 110 kv Mochov Úvaly tvoří spolu s dalšími stavbami Transformovna 110/22 kv Úvaly a Transformovna 110/22 kv vývody 22 kv soubor staveb, jehož účelem je zajištění a pokrytí výkonových požadavků průmyslových a bytových odběrů v rozvíjejících se lokalitách obcí Úvaly, Horoušany, Jirny. Zároveň bude zajišťována rozvíjející se průmyslová a bytová zóna podél dálnice D11 u obce Nehvizdy. Vzhledem ke stabilizaci koridoru trasy posuzovaného záměru ve schváleném ÚP VÚC Pražského regionu (včetně SEA posouzení) je záměr projektově připravován již invariantně. Popis trasy Úsek SO 01 Úsek SO 01 nového vedení 110 kv Mochov Úvaly se odpojuje z trasy stávajícího vedení TR Čechy střed Kolín Zálabí/Český Brod (V125/126) v místě stávajícího stožáru č. 162 (k.ú. Mochov, poblíž transformovny Čechy střed). Zhruba po 350 m trasa přetíná dálnici D11 a dále pokračuje k jihu až k lomovému bodu R1 v k.ú. Vyšehořovice. Odtud se vedení stáčí k JZ a kříží trasu stávajícího 110 kv vedení a dále (v blízkosti lomového bodu R2) pak silnici III. třídy č. 2455, cca 200 m západně od okraje zástavby Vyšehořovic. Po dalších cca 700 m se v lomovém bodu R3 trasa stáčí opět na jih a po necelém kilometru protíná silnici III. třídy č. 2458, za níž je umístěn lomový bod R4 (k.ú. Horoušany). V tomto prostoru trasa obchází těžený dobývací prostor ložiska žáruvzdorných jílů Vyšehořovice Kamenná Panna a přechází mělké a rozevřené údolí Jirenského potoka. V dalším pokračování k JZ protíná východně Horoušan (cca 250 m od okraje zástavby) silnici III. třídy č Stále JZ směrem vede trasa až k lomovému bodu R5, který se nachází v blízkosti plánované TR Úvaly (k.ú. Úvaly u Prahy ), kam po přibližně 50 m vedení zaúsťuje. Úsek SO 02 Rekonstrukce úseku stávajícího vedení 110 kv TR Čechy střed Kolín Zálabí/Český Brod bude probíhat na k.ú. Záluží u Čelákovic a Mochov. Rekonstrukce se týká stožárových míst č Trasa směřuje generelně k SZ, pouze koncový úsek (stožáry č ) těsně před areálem rozvodny se stáčí k severu. Podobně jako úsek SO 01 je trasa vedena z větší části po orné půdě, kříží pouze silnice II/611 a III/2456. B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Projekt bude zpracován dle ČSN EN (333300) Elektrické venkovní vedení s napětím nad AC 45 kv - Část 1: Společné požadavky - Společné specifikace, která stanovuje obecné technické požadavky pro navrhování staveb nadzemního vedení elektrické energie. 3

7 Technické údaje Délka vedení: 5,9 km v nové trase (SO 01) 1,8 km rekonstrukce stávajícího vedení s využitím současných stožárových míst (SO 02) Napětí: Stožáry: Vodiče: Zemnící lano: Výška stožárů: Vzdálenost mezi stožáry: Ochranné pásmo: 110 kv ocelové, jednodříkové, příhradové konstrukce předpokládá se 240/39 AlFe KZL podle terénního převýšení a podle charakteru překážek, které bude nutno překonat, se bude odvíjet typ a výška užitých stožárů, nepřesáhne však 34 m m Podle zákona č. 458/2000 Sb. je ochranné pásmo vedení vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 12 m od krajního vodiče (pro nová vedení 110 kv). Šířka ochranného pásma: 2 x 110 kv: 12,0 + 3,5 + 3,5 + 12,0 = 31,0 m Počet stožárů: neuvedeno B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ A DOKONČENÍ REALIZACE ZÁMĚRU Termín zahájení: dosud nestanoveno Termín dokončení: dosud nestanoveno B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Kraj: Středočeský Obec: Čelákovice Horoušany Mochov Úvaly Vyšehořovice B.I.9. ZAŘAZENÍ DLE PŘÍLOHY Č. 1 K ZÁKONU Č. 100/2001 Sb. V PLATNÉM ZNĚNÍ Vzhledem k délce trasy (méně než 15 km) posuzovaný záměr náleží do kategorie II, bod 3.6. (vedení elektrické energie od 110 kv pokud nepatří do kat. I.) přílohy č. 1 zák. 4

8 č. 100/2001 Sb. v platném znění. Pro záměry spadající do této kategorie je tímto zákonem předepsáno zjišťovací řízení v rozsahu přílohy č. 3 zákona. B.I.10. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT Rozhodnutí Správní úřad Územní rozhodnutí dle 92 zák. č. 183/2006 Sb. Stavební úřad Čelákovice *) Stavební povolení dle 115 zák. č. 183/2006 Sb. Stavební úřad Čelákovice *) Souhlas se zásahem do VKP dle 4, odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění Povolení ke kácení dřevin dle 8 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění Souhlas k umístění a povolení stavby podle 12 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění (změna krajinného rázu) Městský úřad Brandýs nad Labem Obecní úřady dotčených obcí (viz výše) Městský úřad Brandýs nad Labem *) Dopisem Krajského úřadu Středočeského kraje pod č.j: /2007//KUSK ze dne se stanovuje, že pro stavbu provede územní a stavební řízení a rozhodnutí vydá stavební úřad: Městský úřad Čelákovice, odbor výstavby. B.II. Údaje o vstupech B.II.1. PŮDA Trvalý zábor zemědělské půdy Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je nutný souhlas orgánu ochrany ZPF k vynětí plochy ze ZPF, pokud plochy základů v jednotlivých případech přesáhnou výměru 30 m 2. Žádný ze stožárů tuto plochu nepřesáhne. Odhad zastavěné plochy základů stožárů (SO 01 + SO 02). na 1 stožár (bez ohledu na typ) 3,2 m 2 počet stožárů (odhad) 35 plocha celkem 3,2 x 35 = 112 m 2 Uvedený odhad je možné považovat za maximální vzhledem k tomu, že v úseku SO 02 se předpokládá umístění nových stožárů do stávajících stožárových míst. Dočasný zábor zemědělské půdy V souvislosti s výstavbou vedení dojde k vytvoření dočasných přístupových cest (o šířce cca 6 m) a pojezdového pruhu pod vedením (o šířce cca 4 m) pro provoz dopravní techniky a stavebních mechanizmů při budování základů stožárů a montážních činnostech souvisejících s instalací nového vedení. Dále dojde u každého stožáru k vytvoření staveniště pro 5

9 montáž stožárů. Celkový rozsah těchto nároků bude kvantifikován v dalších stupních projektové dokumentace. Tyto nároky budou uplatňovány postupně, v průběhu výstavby vedení. Vzhledem k délce trvání pod 1 rok (včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu) se nejedná o dočasné odnětí ze ZPF ve smyslu zák. č. 334/1992 Sb. v platném znění. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) nebudou záměrem dotčeny. B.II.2. VODA Pro výstavbu betonových základů stožárů VVN se předpokládá dovoz betonové směsi s uložením na místo stavby. Vlastní stavba bude realizována mobilními pracovními skupinami. Délka jejich pobytu u jednotlivých stožárů se bude pohybovat v řádu několika hodin v konkrétním dnu. Proto se nepočítá s existencí stavebního dvora ani s instalací mobilních WC. Stavba tak nevyvolává žádný nárok na odběry vody z vodovodní sítě ani na zřízení nových zdrojů vody. Bez nároků na vodu bude i vlastní provoz a údržba vedení. B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Potřeba surovinových zdrojů bude zajištěna dovozem materiálu (beton, ocelové profily na konstrukci stožárů a technologie, lana, izolátory apod.). Obecně lze uvést, že při výstavbě a provozu vedení VVN nejsou používány suroviny nebo materiály s prokázaným negativním vlivem na životní prostředí nebo zdraví obyvatel. Přesná specifikace a kvantifikace materiálů potřebných pro výstavbu bude provedena v dalších fázích projektové přípravy. B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Při výstavbě vedení nevznikají zvláštní nároky na dopravní infrastrukturu s výjimkou realizace dočasných přístupových cest k jednotlivým staveništím, k tomuto účelu budou maximálně využity stávající komunikace a přístupové cesty. Dočasné přístupové cesty, plochy stavenišť a pojezdový pruh v trase nového vedení budou po ukončení fáze výstavby uvedeny do původního stavu. Hlavními přístupovými komunikacemi na staveniště trasy budou zřejmě silnice II/101 a II/6111 a navazující úseky silnic III. třídy spojující nejbližší sídla dotčeného území (Horoušánky, Horoušany, Vyšehořovice, Nehvizdy, Mochov). Ve fázi provozu jsou nároky na dopravní infrastrukturu zanedbatelné, související pouze s pravidelnou údržbou vedení a případným odstraňování poruchy. 6

10 B.III. Údaje o výstupech B.III.1. OVZDUŠÍ V důsledku výstavby elektrického vedení nedojde k nárůstu znečištění ovzduší. Emise škodlivin z dopravních a stavebních mechanizmů po dobu provádění stavebních prací budou časově velmi omezené a z kvantitativního hlediska málo významné. B.III.2. ODPADNÍ VODY Výstavba, provoz ani údržba vedení VVN nejsou spojeny s produkcí odpadních vod. B.III.3. ODPADY Nakládání s odpady bude prováděno dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech; odpady budou předávány k odstranění pouze osobě k tomu oprávněné. Přesné údaje o množství odpadu produkovaného v období výstavby budou stanoveny v projektu Staveniště a provádění stavby. Specifikace odpadů je navržena dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. definující Katalog odpadů. Objemově nejvýznamnějším odpadem bude výkopový materiál vznikající na jednotlivých staveništích ze základových patek nových stožárů, dále stavební a demoliční odpad (zejména betonové úlomky ze základových patek), železné konstrukce, ocelové a hliníkové armatury, ocelohliníková lana a keramické izolátory společně vznikající při rekonstrukci stávajícího vedení 110 kv. Přesné údaje o množství odpadu produkovaného v období výstavby vedení budou stanoveny v projektu Staveniště a provádění stavby. Nakládání s odpady bude zajišťováno osobami oprávněnými k této činnosti. Druhy a kategorie odpadů - odpady vznikající v době výstavby Číslo odpadu Název odpadu Kategorie Barva rozpustná ve vodě a/nebo lak rozpustný ve vodě N * Vodný kal s obsahem barev a/nebo laků N * Vodná suspenze s obsahem barev a/nebo laků N Papírový a/nebo lepenkový obal O Plastový obal O Dřevěný obal O Kovový obal O Kompozitní obal O Směs obalových materiálů O Beton O Dřevo O Sklo O Plast O 7

11 Číslo odpadu Název odpadu Kategorie Železo a/nebo ocel O Kabely neobsahující ropné látky, uhelný dehet ani jiné nebezpečné látky O Zemina a kameny O Směsný stavební a/nebo demoliční odpad O Směsný komunální odpad O O - ostatní odpad, N - nebezpečný odpad, * - odpad zařazen mezi nebezpečné odpady Ve fázi provozu nebude produkován žádný odpad, v úvahu připadá pouze výměna kabelů při pravidelných revizích a eventuálních havarijních zásazích atp. B.III.4. HLUK A VIBRACE Zdrojem hluku a případných vibrací bude provoz stavebních a dopravních mechanizmů ve fázi výstavby vedení. Tato zátěž má dočasný ráz a omezuje se vždy na konkrétní úsek trasy VVN. V jednotlivých fázích výstavby se předběžně počítá s využitím těchto mechanismů: Výstavba nového vedení 110 kv (SO 01) výkopy základů autobagr DH 112, Tatra (nákladní automobil) PV3S doprava osob výkon: stožár výstužný 2 - cca 1 až 2 / den stožár nosný - cca 2 až 3 / den betonáž základů Tatra mix pro dopravu betonu, případně Tatra sklápěcí dieselagregát a el. vibrátory PV3S pro dopravu osob výkon: stožár výztužný - cca 1 / den stožár nosný - cca 2 / den montáž stožárů: PV3S pro dopravu osob Tatra nákladní pro dopravu stožároviny autojeřáb Tatra pro vykládání stožároviny dieselagregát, případně elektrocentrála a el. utahováky 2 Pro zjednodušení platí hodnoty pro výztužné stožáry též pro stožáry odbočné. 8

12 výkon: stožár výztužný - cca 1 / den stožár nosný - cca 2 / den stavba stožárů pro dílech výsuvný autojeřáb Tatra PV3S pro dopravu osob dieselagregát, případně elektrocentrála a el. utahováky výkon: stožár výztužný - cca 1 / den stožár nosný - cca 2 až 3 / den tažení vodičů navíjecí a brzdné zařízení montážní plošina Tatra, autojeřáb Tatra PV3S pro dopravu osob, traktor Demontáž části stávajícího vedení 110 kv (v rámci SO 02) demontáž vodičů: navíjecí a brzdné zařízení montážní plošina Tatra + traktor autojeřáb Tatra PV3S pro dopravu osob demontáž stožárů PV3S pro dopravu osob autojeřáb Tatra Tatra nákladní automobil elektrocentrála a el. rozbrus pro řezání stožárů výkon: stožár výztužný - 1až 2 / den stožár nosný - 2až 3 / den demontáž základů PV3S pro dopravu osob Tatra nákladní autobagr DN 112 s hrotem na rozrušení patek případně elektrocentrála a el. sbíječky autojeřáb Tatra výkon: stožár výztužný - 1až 2 / den stožár nosný - 2až 3 / den Vlastní přenos elektrické energie po vedeních není zdrojem hluku ani vibrací. 9

13 B.III.5 ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Nadzemní vedení 110 kv, protékané elektrickým proudem o frekvenci 50 Hz, představuje nízkofrekvenční zdroj elektrického a magnetického pole, která však při těchto vlnových délkách nejsou svázána vlastnostmi známými z šíření elektromagnetických vln. Pro hodnocení vlivů na zdraví člověka je v případě nízkofrekvenčních polí rozhodující magnetické pole. Hygienický limit ochrany zdraví před účinky polí tohoto typu stanoví nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, které již reflektuje doporučení Rady č. 1999/519/EC ze dne , o omezení vystavení obyvatelstva elektromagnetickým polím (0 Hz až 300 GHz) 3. Pro ostatní osoby je zmíněným nařízením vlády stanovena referenční úroveň magnetické indukce pro případ nepřetržité expozice a frekvenci 50 Hz na 100 µt a pro zaměstnance 500 µt. V případě referenční úrovně intenzity elektrického pole se při uvedené frekvenci jedná o hodnoty V/m pro ostatní osoby a V/m pro zaměstnance. Intenzita magnetického pole je nejvyšší přímo pod vodičem a se vzdáleností prudce klesá. Nadlimitní účinky magnetického pole vyznívají v případě standardního dvojvedení 110 kv ve čtverci 4 x 4 m od vodiče. Minimální výška vodičů nad terénem bude v případě tohoto záměru 6,0 metrů. Ve vzdálenosti 8 m od vodiče (min. možná vzdálenost stavby) se hodnoty magnetické indukce pohybují cca mezi µt. U dvojvedení jsou hodnoty v případě symetrického uspořádání fází přibližně 2x vyšší než v případě uplatnění střídavého sledu fází. Elektrická pole tohoto typu jsou velmi slabá nebo mají vysokou impedanci, takže se na indukování elektrických proudů v těle člověka prakticky neuplatňují a nejsou předmětem hygienického hodnocení. Ve vzdálenosti 15 m od středu vedení činí intenzita pole pouze cca 5 % maxima. U elektrického pole se výrazně projevuje stínící účinek objektů. Uvnitř budov, a to i přímo pod vedením, je pole prakticky nulové. Rovněž porosty stromů a keřů intenzitu pole výrazně snižují, podle hustoty porostu a vegetačního období lze hovořit až o řádu násobků. B.III.6. RIZIKA HAVÁRIÍ Rizika havárií spojená s výstavbou vedení VVN jsou minimální a při respektování základních pravidel tzv. technologické kázně při manipulaci s ropnými látkami na staveništi, při zajištění odpovídajícího technického stavu pohonných jednotek vozidel a mechanizmů používaných na staveništi je lze považovat za nevýznamné. Stavby vedení elektrické energie představují minimální riziko havárie, které je spojeno např. s revizemi, velmi extrémními klimatickými podmínkami, kdy může dojít ke zpřetrhání lan vedení (v tomto případě je zajištěno automatické vypnutí vedení prostřednictvím ochran vedení sledujících provozní podmínky), eventuálně k deformaci stožárových konstrukcí. Nelze přitom vyloučit krátkodobé výpadky v dodávkách elektrické energie. 3 Official Journal, L

14 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik C.1.1. STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dotčené území se nachází východně od Prahy v území, jehož charakter je poznamenán dlouhodobou intenzívní zemědělskou činností a vodohospodářskými úpravami. Celá trasa záměru prochází zemědělsky využívanou krajinou s vysokým stupněm zornění. Územím s významnějším zastoupením přírodních nebo přírodě blízkých prvků je pouze prostor přírodní památky a biocentra U skal a podél toku Výmola, který tvoří osu nadregionálního biokoridoru Vidrholec. Pro nejbližší sídla (Horoušánky, Horoušany, Vyšehořovice, Kozovazy a Mochov) je typická převaha nízkopodlažní zástavby individuálních forem bydlení. Tato funkce je v posledním období posilována rozvojem bytové výstavby. Rekreační funkce nemá významnější zastoupení. Nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší v dotčeném území aktivitou je těžba žáruvzdorných jílů v dobývacím prostrou Vyšehořovice - Kamenná Panna v prostrou mezi Vyšehořovicemi a Horoušany. Stanovený DP posuzovaná trasa obchází podél jeho východního okraje. Jako významný prvkem s dělícím účinkem se uplatňuje dálnice D11, která prochází severní částí dotčeného území (k.ú. Nehvizdy, Kozovazy a Mochov). Zhruba ve směru JV-SZ protínají dotčené území trasy páteřních sítí technické infrastruktury (vtl. plynovody, produktovody). Vzhledem ke svému podzemnímu vedení se tyto prvky v krajině opticky neuplatňují, jejich ochranná pásma však představují významný limit využití území. V nejbližším okolí areálu TR Čechy střed dochází ke zvýšené prostorové koncentraci tras VVN, před jejich zaústěním do areálu rozvodny. C.1.2. ČETNOST A KVALITA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Celý prostor dotčeného území má relativně nižší zastoupení přírodních či přírodě blízkých prvků a zdrojů. Je to dáno plochým reliéfem, předurčujícím nižší diverzitu přírodních prvků. Území bylo v minulosti výrazně odlesněno a přeměněno na kulturní (zemědělskou) step. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny je významným nástrojem pro ochranu přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb., 2, odst.2). Je vzájemně propojeným souborem ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory, na místní (lokální) úrovni vymezované interakční prvky zprostředkovávají příznivé působení na okolní ekologicky nestabilní prostředí. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální ÚSES. V okolí dotčeném záměrem se nacházejí tyto ÚSES: 11

15 Nadregionální biokoridor Vidrholec (K 67). Samotná osa biokoridoru (osa mezofilní hájová) je vedena souběžně s vodním tokem Výmola (vyhláškou MZe č. 470/2001 Sb. stanoven jako významný vodní tok), který je od trasy VVN nejblíže vzdálen 430 m. SO 01 a část SO 02 leží v ochranném pásmu tohoto biokoridoru. Regionální biocentrum U skal (RBC 1023). Biocentrum se rozkládá pod obcí Vyšehořovice a okrajem se nejblíže k trase posuzovaného vedení přibližuje na vzdálenost cca 400 m. Dle platného ÚP obce Vyšehořovice jsou navrženy některé interakční prvky a lokální biocentra, které by protínaly trasu navrhovaného vedení. Zvláště chráněná území V dotčeném území se nevyskytuje žádné velkoplošné chráněné území přírody ani evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast soustavy NATURA Jediné maloplošné zvláště chráněné území, které se v daném prostrou nachází je přírodní památka (PP) U skal, která je součástí územně většího a stejnojmenného regionálního biocentra jižně Vyšehořovic (viz výše). PP U skal byla vyhlášena okresním národním výborem Praha východ. Jedná se o soubor malých stěnových lomů rozkládající se na ploše 6,18 ha s unikátní světově proslulou a druhově bohatou lokalitu zkamenělých svrchnokřídových rostlin. Byla zde popsána řada nových druhů. Geologické podloží je tvořeno především tmavými jílovci (které se v minulosti těžily) s velkým podílem uhelné hmoty (zbytky rostlin, mlžů, otisky hmyzu). Původně bezlesé území (po osídlení člověkem) je dnes zarostlé náletovými dřevinami. Roste zde řada ruderálních a hájových druhů rostlin a bohaté porosty mechů, lokalita je útočištěm drobných živočichů a ptactva, například krahujce, strakapouda či mlynaříka. Významné krajinné prvky Trasa nového VVN (SO 01) protíná v celé své délce pouze jeden významný krajinný prvek a to Jirenský potok (VKP podle zákona 114/1992 Sb.). V místě křížení jsou břehy potoka hustě porostlé rákosem (Phragmites). Území historického, kulturního, archeologického nebo paleontologického významu Dotčené území se neřadí k území historického, kulturního nebo archeologického významu. Střed obce Vyšehořovice tvoří historické jádro tvořené památkově chráněnými objekty (např. románsko-gotický kostel sv. Martina z konce 13. století, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1777). PP U skal nacházející se v k.ú. Vyšehořovice představuje světově proslulou a druhově bohatou lokalitu zkamenělých svrchnokřídových rostlin (viz výše). 12

16 Území intenzivně využívaná Severovýchodně obce Horoušany dlouhodobě probíhá těžba žáruvzdorných jílů na ložisku Vyšehořovice - Kamenná Panna. Surovinu tvoří polohy žáruvzdorných jílovců druhohorního stáří. Ložisko je otevřeno jámovým lomem s etážovým dobýváním skrývky. Těží se pomocí střelných prací, vytěžené partie jsou průběžně zaváženy skrývkovým materiálem na vnitřní výsypku. Hloubka dobývání je omezena ochranným horizontem podzemní vody. Na ložisku je stanoven dobývací prostor Vyšehořovice Kamenná Panna (60235). Severnější lom blíže k Nehvizdům je již vytěžen a postupně rekultivován. Převážná část dotčeného území je součástí významné ložiskové oblasti žáruvzdorných jílů. Ověřené zásoby jsou chráněny ve smyslu Horního zákona stanoveným chráněným ložiskovým územím Vyšehořovice. V těsném východním sousedství dotčeného území (k.ú. Břežany) je stanoven dobývací prostor Břežany II. Povolení hornické činnosti v západní části tohoto DP je v současné době posuzováno z hlediska vlivu na životní prostředí. C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí C.2.1. KLIMA A OVZDUŠÍ Díky plochému reliéfu dotčeného území je dobře promíchávána mezní vrstva atmosféry a rozptylové podmínky jsou tak spolu s kvalitou ovzduší relativně dobré. Dle Quittovy klasifikace 4 klimatických oblastí se dotčené území nachází v teplé oblasti W2 s následujícími charakteristikami: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (viz tabulka). Klimatická charakteristika teplé oblasti W2 Parametr W2 Počet letních dní Počet dní s průměr. Teplotou 10 C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota Průměrná červencová teplota Průměrná dubnová teplota 8-9 Průměrná říjnová teplota 7-9 Průměr. Počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období Qiutt et al: Klimatické oblasti Československa (Studia Geographica sv. 16, ČSAV Brno 1973) in Atlas podnebí Česka,

17 Parametr W2 Suma srážek v zimním období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní Celá oblast je vystavena převládajícímu západnímu proudění, v údolních zářezech na jihu se místy projevují mírné teplotní inverze i expoziční klima. C.2.2. VODA Po hydrologické stránce je hodnocená trasa VVN vedena povodími levostranných přítoků Labe. V členění dílčích oblastí povodí podle vyhlášky Mze č. 292/2002 Sb. se jedná o povodí Jírenského potoka (číslo hydrologického pořadí ), levostranného přítoku významného vodního toku Výmola. Další vedení trasy spadá do povodí Výmoly (č.h.p ). Hydrologický režim uvedených povodí je v měřítku České republiky hodnocen jako dlouhodobě podprůměrný. Roční srážkové úhrny i hodnoty specifického povrchového odtoku zůstávají proto výrazně podprůměrnými hodnotami dalších hlavních povodí ČR. Na odtokový režim dotčených povodí má nepříznivý vliv také nízké plošné zastoupení lesních porostů, které zde dosahuje cca 20 %. Vedením 110 kv je kontaktovaný pouze Jirenský potok. Ve smyslu vodního zákona se jedná o drobný vodní tok. Kontakt posuzované trasy s vodním tokem je nutno u stožárových vedení chápat jako průsečík průmětu vzdušného vedení (které má převýšení cca 15 m) s vodotečí. K dotyku vedení s povrchem terénu dochází pouze bodově v místech stožáru, tj. vždy mimo hladinu vodotečí. Jirenský potok s plochou povodí 37,7 km 2 má nízké průměrné roční průtoky, dosahující vesměs l/s. K významnějším odtokům zde může dojít pouze při přívalové srážce, kdy může odtékat řádově několik m 3 /s. Záplavové území Jírenského potoka nebylo dosud stanoveno. Při umisťování stožárů je s ním nutno počítat a patky stožárů situovat pokud možno dál od vodoteče. Povrchová voda z toku Jírenského potoka odpovídá svým chemickým složením silně agresivnímu prostředí a je nutno se jí při zakládání vyhnout. Z hlediska ochrany vodních zdrojů je trasa vedena v dostatečné vzdálenosti od jímacích míst pramenišť i od stanovených ochranných pásem vodních zdrojů sídel Horoušany, Horoušánky a Vyšehořovice. C.2.3. PŮDA Dotčené území navrhovaného zasahuje do dvou bioregionů (dle biogeografického členění podle: Culek a spol., 2005). 14

18 Českobrodský bioregion (kód 1.5) Na spraších převažují černozemě, které jižněji přecházejí do hnědozemí; na jílovitých břidlicích paleozoika se vyvinuly těžké oglejené hnědozemě, lokálně až pelosoly, na vápnitých horninách křídy pararendziny a místně rendziny; na pískovcích a štěrkopíscích lokálně chudé hnědé půdy. Na výchozech tvrdých hornin předkřídového podloží převažují hnědé půdy slabě nasycené, ojediněle se objevují i rankery. K tomuto regionu náleží větší část dotčeného území. Polabský bioregion (kód 1.7) V labské nivě převládá hnědá půda typu vega. Na terasových štěrkopíscích vystupují chudé (oligobazické) hnědé půdy, na vátých píscích málo vyvinuté půdy typu kyselých rankerů. V plochých špatně drenovaných okrscích se vyskytují černice, obvykle víceméně oglejené, na výchozech křídy pararendziny. Černozemě se váží na pokryvy spraše a sprašovitých hlín. Místy významné plochy tvoří půdy slatinné, náslatě, gleje, lokálně značně karbonátově vápnité. V dotčeném území zasahuje pouze jeho severní část. C.2.4. RELIÉF, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Reliéf Reliéf má na většině dotčeného území charakter ploché pahorkatiny až roviny s výškovou členitostí m. Dle geomorfologického členění (Balatka a spol., 1972) spadá celá oblast do provincie České vysočiny, soustavy České tabule, podsoustavy Polabské tabule, celku Středolabské tabule a ve většině dotčeného území do podcelku Českobrodské tabule. Od TR Čechy střed (cca 200 m n.m.) stoupá trasa vedení (úsek SO 02) šikmo vzhůru mírným svahem. Od stožárového místa 162 je trasa úseku SO 01 vedena kolmo do svahu, který je podélně přerušen zářezem dálnice D1. Úsek mezi lomovými body R1 a R3 prochází nevýraznou náhorní plošinou U nehvizdsdkých skal (249,1 m n.m.). V koncovém úseku nejprve trasa klesá do údolí Jirenského potoka a následně opět stoupá protějším svahem nejprve šikmo a následně téměř kolmo až do prostoru TR Úvaly (cca 232 m n.m.). Geologická a hydrogeologická charakteristika území Širší okolí zájmového území je řazeno z hlediska regionálně geologického členění k severočeské křídové pánvi. Převládajícími horninami v podloží kvarterních pokryvů jsou turonské písčité slínovce a slinité pískovce až prachovce převážně žlutavých a pestrých barev. V jižní části zájmového území přechází slínový vývoj do cenomanských pískovců středně i hrubě zrnitých. Na podložních křídových sedimentech jsou uloženy deluviální a soliflukční hlíny nasedajících na eluvia křídových pískovců, slínovců a konglomerátů. V okolí toků jsou uloženy menší polohy fluviálních náplavů charakteru jílovitých hlin, písčitých jílů a jílovitých písků se štěrkem. Režim podzemní vody je typický pro pánevní oblasti. Podzemní voda vzniká na infiltračních plochách (vyvýšeninách), kde propustnější písky a pískovce vycházejí až k povrchu terénu. Dále pak proudí s volnou hladinou pro složitých klikatých cestách průlinovým prostředím i po puklinách a poruchách pískovců do větších hloubek, kde bývá již často napjatá 15

19 špatně propustnými polohami izolátorů. Po propustnějších polohách kolektorů pak proudí zvolna na velké vzdálenosti k hlavní erozní bázi údolí řeky Labe a Vltavy. Mělký kvartérní obzor podzemní vody proudí v malých hloubkách s volnou hladinou (tzv. kvarterní zvodeň) k místním dílčím erozním bazím, kde přímo, nebo prostřednictvím fluviálních náplavů dotuje povrchové vodoteče. V některých místech může komplikovat základové poměry patek stožárů, především, pokud by měly být umístěny v blízkosti vodoteče. Ve vzorcích podzemní vody bylo zjištěno, že analyzovaná podzemní voda odpovídá dle ČSN slabě agresivnímu prostředí na vápník. Výpočtem z alkality a acidity byl stanoven agresivní CO 2. Na vápník odpovídá slabě agresivnímu prostředí a na železo středně agresivnímu prostředí. Ložiska nerostných surovin Trasa plánovaného nového VVN (SO 01) prochází rozsáhlým chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) Vyšehořovice (153901), které pokrývá celkem 3 výhradní ložiska jílů. Severovýchodně za obcí Horoušany vede trasa ve stráni nad levým břehem potoka Výmola v těsné blízkosti JV okraje výhradního ložiska Vyšehořovice Kamenná Panna (B ). Ložisko je v současné době těženo organizací Keramost a.s., Most. Surovinu tvoří polohy žáruvzdorných jílovců druhohorního stáří. Ložisko je otevřeno jámovým lomem s etážovým dobýváním skrývky. Těží se pomocí střelných prací, vytěžené partie jsou průběžně zaváženy skrývkovým materiálem na vnitřní výsypku. Hloubka dobývání je omezena ochranným horizontem podzemní vody. Severnější lom blíže k Nehvizdům je již vytěžen a postupně rekultivován. Jižnější lom blíže k Horoušanům je ve spodních partiích zatopený a částečně zavezený. Na ložisku je stanoven dobývací prostor Vyšehořovice - Kamenná Panna (60235). Dále trasa vstupuje do prostoru výhradního ložiska Vyšehořovice-východ (B ), které je vymezeno 2 samostatnými tělesy. Toto ložisko je rovněž ve správě Keramostu a.s., Most. Těžba zde probíhala v minulosti v rámci dobývacího prostoru Vyšehořovice, který byl zrušen v roce Vlastní ložisko tvoří m mocné souvrství sladkovodních cenomanských jílovců, které vzniklo v sedimentačních cyklech ukončených jílovými polohami. Vlastní ložisková výplň (jílovce) je prakticky nepropustná, zatímco nadložní i podložní pískovce mají dobrou puklinovou propustnost. Kvartérní pokryv dosahuje mocnosti většinou 0,5 m a tvoří jej písčité a sprašové hlíny, jíly a písky. Těžba žáruvzdorných jílovců má v této oblasti dlouhou tradici. Některé partie ložiska, zejména východně od Vyšehořovic, byly v minulosti vydobyty povrchovým i hlubinným způsobem. Přesný rozsah hlubinných dobývek není znám. Část zásob je dnes vázána pilířem obce Vyšehořovice a silnicemi Vyšehořovice - Mochov a Vyšehořovice - Vykáň. Další zásoby jsou vázány v pilířích VVN, vodoteče a inženýrských sítí. Výskyt důlních děl V katastru obcí Horoušany, Vyšehořovice a Úvaly jsou ojediněle vymezena území s potenciálním výskytem důlních děl. Většinou se jedná o důlní míry ložisek sedimentárních 16

20 Fe rud z 2. pol. 19. století. S výjimkou ojedinělých průzkumných prací (šachtice) nebyly důlní práce ve větším rozsahu realizovány a jejich pozůstatky byly prakticky beze zbytku aplanovány. Další povrchové projevy jsou velmi nepravděpodobné. C.2.5. FLÓRA, FAUNA, EKOSYSTÉMY Flóra Českobrodský bioregion Bioregion se rozkládá zčásti v termofytiku, zčásti v mezofytiku. Zaujímá větší část fytogeografického okresu 10. Vegetační stupeň je kolinní až suprakolinní. Flóra bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily především háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro-Carpinetum, na těžších podmáčených půdách charakteristicky i Tilio-Betuletum. Přirozená náhradní vegetace je reprezentována travinobylinnými porosty. Na vlhkých stanovištích jsou to louky, náležející vegetaci svazů Calthion i Molinion. Polabský bioregion Větší část plochy bioregionu zaujímá v termofytiku fytogeografický okres 5. Terezínská kotlina a fytogeografický okres 11. Střední Polabí. Flóra je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách, které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i endemity. Potenciální přirozenou vegetací říčních niv jsou lužní porosty podsvazu Ulmenion (Ficario-Ulmetum), které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin svazu Salicion albae. Na slatinách, nepřeplavovaných každoročními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny svazu Alnion glutinosae. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion). Přirozená náhradní vegetace vlhkých luk je představována různými typy, které náležejí svazům Calthion i Molinion, často přecházejí i do ostřicových porostů svazu Caricion gracilis. Na slatinách jsou typické různé asociace svazu Caricion davallianae (např. Juncetum subnodulosi a Seslerietum uliginosae). Na suchých stanovištích jsou to zejména suché trávníky svazu Plantagini-Festucion ovinae. Fauna Českobrodský bioregion Fauna regionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). Ekologicky je zcela změněná převládající otevřenou kulturní stepí (havran polní). Do ní jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev. 17

21 Polabský bioregion Fauna hercynského původu je silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny (ještěrka zelená). Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích, zbytkách lužních lesů, mokřadů a luk s periodickými tůněmi. Ekosystémy V dotčeném území převládají díky dlouhodobé zemědělské činnosti druhotné, antropogenně silně ovlivněné ekosystémy. Nejcennějším relativně přírodě blízkým prostorem je pouze území regionálního biocentra a PP U skal, které představuje celkem druhově zajímavou lokalitu. Na území, tvořící soubor malých stěnových lomů zarostlých náletovými dřevinami a bohatým porostem ruderální a hájové květeny, je vázán výskyt především drobných živočichů a ptactva. Další zachovalejší prostor představuje vodní tok Výmola a jeho břehové porosty, tvořící tak osu nadregionálního biokoridoru Vidrholec. I když je záměrem dotčený Jirenský potok místy regulovanou vodotečí, nelze ho opominout jako další příklad vodního ekosystému. C.2.6. KRAJINA Krajina je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněná, s náhradními společenstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanovišť menšího rozsahu. Krajině dominují většinou velké zemědělsky obdělávané plochy. Dělené jsou silnicemi, polními komunikacemi, větrolamy, vegetačními a naoranými mezemi, břehovými porosty drobných toků nebo vesměs zarostlými stržemi a úvozy. Terén je mírně zvlněný, nejvyšší kóty v terénu dosahují max. výšky cca 250 m n.m. Morfologicky nejvýraznějším útvarem v dotčeném území je mělké a široce rozevřené údolí Jirenského potoka (212 m n.m.) východně od Horoušan a navazující příkřeji zahloubené údol Výmoly při východním okraji dotčeného území (mimo kontakt s trasou). 18

22 D. VLIVY ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti D.1.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO A NA OVZDUŠÍ Vlivy na obyvatelstvo lze rozdělit do několika kategorií: hluk, prašnost a emise ze stavebních mechanismů v době výstavby vlivy elektrického a magnetického pole v období provozu snížení estetické kvality obytného či rekreačního prostředí v důsledku průchodu trasy v těsné blízkosti dotčené lokality Hluk, prašnost a emise ze stavebních mechanismů v době výstavby Územně budou tyto vlivy koncentrovány do stožárových míst a podél příjezdových komunikací. Jak je patrné z kap. B.III.4. nepřesáhne v jednotlivých fázích výstavby doba činnosti stavebních mechanismů v jednotlivých úsecích dobu několika hodin, max. dnů. Míra dotčení kvality obytného prostředí proto bude závislá především na vzdálenosti od zástavby. Nejvíce se nová trasa vedení ke stávající obytné zástavbě přibližuje v případě Vyšehořovic a Horoušan (cca 150 m, resp. 200 m). Z tohoto hlediska lze proto uvedené vlivy charakterizovat jako jednorázové a málo významné, které negenerují podstatné změny kvality obytného prostředí. K navrženým plochám pro novou bytovou výstavbu (dle ÚPD) na jv. okraji Horoušan se trasa přibližuje max. na 150 m. Podrobnější specifikace těchto vlivů bude možná na podkladě znalosti přesného umístění jednotlivých stožárů a návrhu přístupových cest k nim. Vlivy elektrického a magnetického pole v období provozu Ve fázi provozu každého elektrického vedení je třeba hodnotit možné vlivy elektrického a magnetického pole. Z hlediska možných přímých prokazatelných účinků elektromagnetických polí a záření na člověka jsou známy dva: ohřívání tkáně těla při absorpci vysokofrekvenčního elektromagnetického záření působení elektrických proudů indukovaných v těle elektrickým a proměnným magnetickým polem. V případě vysokofrekvenčního záření se tělesná teplota zvýší se o jeden stupeň celsia při měrném absorbovaném výkonu rovném 4 wattům na kilogram tkáně. Nejvyšší přípustný měrný absorbovaný výkon při působení elektromagnetického záření na celé tělo je stanoven na hodnotu 0,4 W/kg, tedy desetkrát nižší. Pro obyvatelstvo byla pro nejvyšší přípustný měrný absorbovaný výkon stanovena hodnota 0,08 W/kg, tedy padesátkrát nižší, než je měrný 19

23 absorbovaný výkon způsobující při expozici celého těla stoupnutí tělesné teploty o jeden stupeň celsia. Zahřátí, které takto slabý přívod energie do těla způsobí, nejen nemůže vyvolat jakékoli subjektivní pocity, ale není ani objektivně zjistitelné. Intenzita polí, do kterých se může dostat obyvatelstvo, je zpravidla natolik nízká, že měrný absorbovaný výkon v tkáni je ještě řádově nižší než přípustný. Nepříznivé účinky nízkofrekvenčního elektrického a magnetického pole jsou způsobeny indukovanými proudy v těle. Nízkofrekvenční elektrická a magnetická pole, se kterými se mohou setkat obyvatelé, mají natolik nízkou intenzitu, že hustota elektrického proudu, který tato pole v těle indukují, je podstatně menší než hustota pokládaná stále ještě za neškodnou. Jde zpravidla o proudy indukované v těle proměnným magnetickým polem vyskytujícím se kolem každého vodiče, kterým protéká proud. Toto magnetické pole velmi rychle klesá se vzdáleností od vodiče (případně od transformátoru). Například v domech stojících blízko vedení vysokého napětí bývá střídavé magnetické pole s frekvencí sítě jen o málo větší než v domech od vedení vzdálených. Ani elektrická a magnetická pole vyskytující se v blízkosti zapnutých elektrických spotřebičů vysavačů, praček, ledniček, televizorů, počítačů, počítačových monitorů nemají intenzitu dostatečnou k tomu, aby v těle indukovala proudy, jejichž hustota by podle současného stavu znalostí o působení elektromagnetických polí na biologické objekty mohla působit nepříznivě na zdraví lidí. U běžného zástupce stožárů vedení 110 kv, nesoucího dvě soustavy třífázových vedení, je maximální možný proud v jednom vodiči A. Na následujících obrázcích jsou znázorněny průběhy efektivní hodnoty magnetické indukce ve vzdálenostech 8 m od nejbližšího vodiče, a to jak v rovině rovnoběžné se zemí, tak v rovině kolmé na zem. Obrázek č. 2 Prostorové rozložení efektivní hodnoty z velikosti magnetické indukce v okolí vodičů 110 kv, proud v jednom vodiči = A, čísla 1, 2, 3 znázorňují jednotlivé vodiče jedné soustavy (zdroj: ) svislá vzdálenost / m B / µt vodorovná vzdálenost / m 20

24 Z obrázku níže je vidět, že již ve čtverci asi 4 4 m kolem vodičů není překročena referenční hodnota pro obyvatelstvo. To tedy znamená, že i maximální přípustná hodnota je zde s rezervou splněna. Obrázek č. 3 Magnetická indukce v rovině rovnoběžné se zemí a v rovině kolmé na zem ve vzdálenosti 8 m od nejbližšího vodiče (zdroj: 15 efektivní hodnota z velikosti magnetické indukce / µt svislá vzdálenost / m vodorovná vzdálenost / m efektivní hodnota velikosti magnetické indukce / µt Z údajů prezentovaných v kapitole B.III.5. a z výše uvedených obrázků vyplývá faktická nemožnost expozice obyvatelstva nad úroveň limitní hodnoty vyplývající z nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Pro ostatní osoby (= obyvatelstvo) je tímto nařízením stanovena referenční úroveň magnetické indukce pro případ nepřetržité expozice a frekvenci 50 Hz na 100 µt a pro zaměstnance 500 µt. Z doposud uvedeného vyplývá, že trvalý pobyt osob ve vzdálenosti větší než 8 m od vodiče je proto považován za zcela bezpečný bez jakýchkoliv zdravotních důsledků. Vliv na veřejné zdraví spojený s provozem vedení 110 kv Mochov Úvaly je proto z výše uvedených hodnocen jako nevýznamný. Pouze v prostoru jv. okraje Horoušan je v podrobnějším měřítku nutná vzájemná prostorová koordinace trasy posuzovaného vedení VVN tak, aby její ochranné pásmo nezasahovalo do vymezených navržených ploch pro bydlení. Snížení estetické kvality obytného či rekreačního prostředí v důsledku průchodu trasy v těsné blízkosti dotčené lokality Tento vliv je do značné míry subjektivní a bývá různými subjekty vnímán odlišně. Jeho velikost je víceméně úměrná vzdálenosti od obytné zástavby. Ovlivnění kvality rekreačního prostředí realizací posuzovaného záměru není, vzhledem k převažujícímu charakteru dotčeného území, relevantní. Vzhledem k tomu, že navrhovaná trasa se nedostává do kontaktu se stávající ani s navrhovanou obytnou zástavbou ani se k ní výrazněji nepřibližuje (min. vzdálenost asi 150 m) budou v daném případě výše charakterizované vlivy zanedbatelné. 21

25 D.1.2. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY V etapě výstavby je třeba dodržovat provozní a bezpečnostní předpisy a zabránit úniku ropných látek z používaných vozidel a stavebních mechanismů, zejména v úseku trasy přibližující se Jirenskému potoku a významnému vodnímu toku Výmola. Vlivy na povrchové vody Potencionální vliv trasy 110 kv na režim povrchových vod se omezuje na situování základových patek stožárů vzdálených vzájemně vesměs více než 200 m, v závislosti na členitosti terénu a výšce stožárů. Za podmínky, že stožáry nebudou umístěny do blízkosti břehové části vodního toku a tedy do záplavového území, je vliv na povrchový odtok zanedbatelný. V období vysokých srážek by mohlo být zakládání komplikováno povrchovou vodou pro špatnou propustnost svrchních deluviálních hlin. Vlivy na podzemních vody Ovlivnění režimu podzemních vod je rovněž zúženo na omezený počet základových jam pro patky stožárů. Vzhledem k jejich předpokládané hloubce je pravděpodobné, že nezasáhnou hladinu podzemní vody. Vyšší hladina podzemní vody (2,0 m a méně) je pouze v blízkosti místních erozních bazí, kde není umístění stožárů pravděpodobné. D.1.3. VLIVY NA PŮDU A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Vlivy na půdu Dotčená orná půda v trase vedení se nachází ve všech třídách ochrany ZPF, nejvíce je zastoupena 1., 4. a 5. třída. 1. třída se nachází především v oblasti rekonstruovaného vedení (SO 02) a dále pak v úseku od napojení nového vedení na rekonstruované až po obec Vyšehořovice (část SO 01). V etapě výstavby je třeba počítat s realizací přístupových cest do manipulačních prostorů v bezprostředním okolí stožárů. Po ukončení stavební činnosti budou takto dotčené pozemky uvedeny zpět do původního stavu. Předběžně lze dobu mezi zahájením stavebních prací a uvedením pozemků do původního stavu odhadovat na několik týdnů. Za standardních provozních podmínek nelze očekávat významný vliv na čistotu půd. Dodržováním technologické kázně během výstavby i ve fázi provozu bude minimalizováno riziko kontaminace půd. Záměr nezapříčiní erozi půdy. Vliv záměru na ZPF je i vzhledem k možnosti odstranění vedení hodnocen jako dlouhodobý a nevýznamný. Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) nebudou záměrem dotčeny. 22

26 Vlivy na horninové prostředí Z výše uvedených hydrogeologických a inženýrskogeologických údajů je patrno, že založení naprosté většiny základových patek stožárů nového vedení bude z hlediska únosnosti základové půdy, hladiny podzemní vody i její agresivity na stavební konstrukce zcela bezproblémové. Pokud budou výkopové práce a betonáž prováděny v období nízkých srážek, může být naprostá většina stavebních jam krátkodobě otevřena ve sklonu stěn 1:1. Menší komplikace mohou nastat při hlubším zakládání v jižní části úseku SO 01, kde mohou být místy zastiženy obtížně těžitelné cenomanské konglomeráty s křemenným tmelem. Při nízkém stupni zvětrávání jsou velmi houževnaté. Vlivy na horninové prostředí jsou proto hodnoceny jako minimální. D.1.4. VLIVY NA FLÓRU, FAUNU A EKOSYSTÉMY V průběhu výstavby bude v trase vedení ovlivněn vegetační kryt (netýká se úseků procházejících po orné půdě). Rovněž během výstavby může dojít k ovlivnění společenstev bezobratlých především v blízkosti Jirenského potoka. K likvidaci, poškození stromů či porostů rostoucích mimo les může dojít zejména podél komunikací (aleje, pruhy křovin atd.) při výstavbě a v rámci ochranného pásma tam, kde stávající porost přesahuje výšku 3 m ( 46, odst. 9) zákona č. 458/2000 Sb.). Ochranu volně žijících ptáků proti zranění či usmrcení elektrickým proudem VVN upravuje 5a, odst. 6) zákona č. 114/1992 Sb. říkající, že každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem. Konstrukce stožárů vedení VVN a technicky povolené minimální vzdálenosti fázových vodičů od sebe a od prvků stožáru vylučují úhyn ptactva z důvodu přeskoku elektrického výboje při dosednutí i velkých druhů ptáků na vodiče. Jako prostředek ochrany jsou v současnosti nejčastěji používány plastové ochrany, které se přetahují přes izolátory. Dalším způsobem ochrany ptactva na vedeních je používání ochranných konzol typu pařát, které zabraňují dosednutí ptactva na vedení a jeho propojení živé části s uzemněnou stožárovou konstrukcí. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy lze vzhledem k rozsahu a umístění záměru a dodržení povinnosti stanovené uvedeným zákonem č. 114/1992 Sb. hodnotit jako málo významné. D.1.5. VLIVY NA PRVKY ÚSES, VKP A LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Vlivy na prvky ÚSES Větší část trasy vedení se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru Vidrholec K-67, bližší podmínky péče o toto území nejsou stanoveny, v trase vedení se v tomto pásmu nachází hlavně zemědělsky využívaná půda. Vliv na skladebné prvky ÚSES lze proto hodnotit jako nevýznamné. 23