PRINCIPY PRÁVN LENÍ TEMATICKÝ OBSAH A JEHO PILIŘE. kterým ho necháme proniknouti. čsp. Bratislava, 1, 1927, s CO JE SOUKROMÉ PRÁVO?

Transkript

1 PRINCIPY PRÁVN VNÍHO MYŠLEN LENÍ SMYSL A JEHO PILIŘE Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice u ani cvičebnice. verze 1 (2007) Ivo Telec, TEMATICKÝ OBSAH Nezáleží tak na právu samém, m, ale na duchu, kterým ho necháme proniknouti. Bohuš Tomsa, O filosofické výchově právn vníka. čsp. Bratislava, 1, 1927, s smysl, účel a pilíře e soukromého práva 2. civilistika 3. přirozené základy soukromého práva 4. dějiny, přítomnost p a budoucnost 5. globalizace a evropeizace 6. právn vní povaha soukromého práva 7. mravní a ústavní základy 8. prameny 9. ochrana subjektivního soukromého práva ČÁST SMYSL, JEHO PILÍŘE A CIVILISTIKA CO JE SOUKROMÉ PRÁVO? CO JE OBČANSK ANSKÉ PRÁVO? 5 6 1

2 1. Subjektivní obecné soukromé právo, (oprávn vnění), jež vyplývá z právn vního řádu (subjektivní právn vně pojmový význam) např.. právo vlastnické 2. Soukromoprávn vní část právn vního řádu (objektivní právn vně pojmový význam) Část právn vního řádu,, jež: 1. uznává vrozená subjektivní lidská práva např.. osobnostní právo na život 2. přikazuje, zakazuje nebo dovoluje lidské chování při: a. výkonu vrozených přirozených p práv např.. při p i udělov lování svolení k zásahuz b. ochraně vrozených přirozených p práv c. přiznávání nabyvatelných práv, jejich výkonu nebo ochraně 7 8 DRUHY SUBJEKTIVNÍCH SOUKROMÝCH PRÁV 1. osobní právo statusové; srv. zletilost, svépr právnost, manželstv elství aj. osobní stav 2. jiná osobní práva; např.. právo osobnostní 3. majetková práva; např.. právo dědickd dické 1. pr 2. pr práva absolutní; např.. právo vlastnické práva relativní; právo závazkovz vazkové PŘIROZENÝ SMYSL Udržov ování přirozené rovnováhy v soukromých poměrech a jejich vyrovnávání srv. nájemné a hodnotu užíváníu bytu Východiskem přirozené zákony rovnováhy a vyrovnání braní a dávání, d působící ve Vesmíru, přírodp rodě a mezi lidmi 9 10 ÚČEL Všeobecně sdílen lené dobro právn vního bezpečí soukromých poměrů lidí a právnických osob, a to stanovením: 1. způsobu výkonu a ochrany přirozených lidských práv, např.. práva osobnostního 2. způsobu nabývání, výkonu a ochrany soukromých práv 3. soukromoprávn vní odpovědnosti dnosti za ohrožen ení nebo porušen ení přirozených aj. práv CO CHRÁNÍ SOUKROMOPRÁVN VNÍ ŘÁD? 1. subjektivní soukromé právo (oprávn vnění) 2. soukromý zájemz jem,, je-li právn vně kvalifikovaný (oprávn vněný, ný, právn vní): a. podložený právem (( pouhá zvědavost): i. právn vním m jednáním m (úkonem),( např.. nájemnn jemní smlouvou ii. právn vním m rozhodnutím, např.. soudu iii. zákonem, např.. o. z. b. naléhavý, např.. zájem z na určen ení právn vního stavu 3. pokojný stav, např.. noční klid 5 o. z

3 JAK CHRÁNÍ SOUKROMOPRÁVN VNÍ ŘÁD? Vybavením m práva nárokemn = vymahatelností (žalovatelností)) práva Poskytnutím m ochrany: 1. soudem 2. rozhodčím m soudem či i rozhodcem, je-li tak vůlív stran majetkového sporu 3. výjimečně správn vním úřadem, např. ČTÚ SOUKROMÉ POMĚRY 1. osobní nebo majetkové všeobecné (občansk anské) 2. tvůrčí 3. hospodářsk ské vč.. soutěž ěžních 4. obchodní 5. pracovní aj., např.. pojistné 1. osobní stav (status), např.. manželstv elství 2. jiné soukromé poměry ry, např.. závazkyz ÚČEL A OBSAH SOUKROMOPRÁVN VNÍ NORMY Např. 39 o. z. Legislativně politický účel právn vní normy Obsah právn vní normy (příkaz, zákaz z nebo dovolení) Pravidlo zachování účelu práva Je-li porušen obsah právn vní normy, přičemž účel z nín vyplývající je zachován, je rozhodné zachování účelu za předpokladu, že e porušen ení obsahu nezpůsobuje újmu nebo neohrožuje veřejný ejný pořádek. STRUKTURA PRÁVN VNÍ NORMY Dvojčlenn lenná struktura 1. skutková podstata (hypotéza, antecedent) podmiňuj ující část, např.. poškozen kození zdraví 2. právn vní důsledek naplnění skutkové podstaty (sankce, účinek, konsekvent) podmíněná část, např.. závazek z nahradit škodu na zdraví implicitní zásada neminem laedere PILÍŘE E Základní právn vní instituce 1. ochrana osobnosti a rodiny vč.. osobního stavu 2. vlastnictví 3. závazky 4. odpovědnost dnost za delikty Římskoprávní význam 1. personae (osoby) 2. res (věci) 3. actiones (žaloby) Gaius: Institutiones 2. stol. po Kr

4 IUS CIVILE Základ římského práva právn vní instituce vlastnictví,, držby, dědictvd dictví, kupní smlouvy, daru, nájmu n aj. 6. stol. Corpus iuris civilis Převzetí římského práva stol. západnz padní a středn ední Evropa vně dějepisný a pojmově propedeutický význam římského práva PŘEVAŽUJÍCÍ EVROPSKÁ TRADICE 1. židovsko-křesťanské náboženství 2. klasická řecká filozofie 3. římské právo staroegyptská filozofie PRÁVOV VOVĚDNÉ ZÁKLADY vní věda orientace účeloslovně-hodnotová Teorie The One Right Answer Otevřen ené právn vní pojmy generáln lní klausule dotvářen ené soudcovským aj. používáním v konkrétn tních případechp padech Význam CIVILISTIKA 1. obecná nauka právn vní 2. jedna ze zvláš áštních částí (odvětv tví) ) právn vní vědy = věda v občansk anského práva PRÁVN VNÍ VĚDA A CIVILISTIKA vní věda - obecná část 1. právn vní metodologie 2. teorie tvorby práva 3. právn vní hermeneutika (umění výkladu práva) 4. teorie právn vní argumentace vní věda - zvláš áštní část 1. privatistika 2. publicistika 3. konstitucionalistika 4. internacionalistika 5. civilistika = věda občansk anského práva 6. komercionalistika 7. právn vní romanistika 8. kanonistika aj

5 VĚDECKÁ SOUSTAVA Obecné soukromé právo (právo občansk anské) (droit civil, das Zivilrecht, das bürgerliches b Recht); ; ius generale Zvláš áštní soukromá práva s přednostp edností úpravy 1. právo obchodní 2. právo cenných papírů 3. právo pracovní 4. právo průmyslov myslového vlastnictví Právo soukromé mezinárodn rodní SOUSTAVA PRÁVA OBČANSK ANSKÉHO Přirozené zásady právn vní Osobní práva osobního stavu (statusová práva) a. lidí b. právnických osob vní ochrana přirozeného osobnostního práva Právo rodinné Majetková práva absolutní (věcn cná práva, právo dědické) Majetková práva relativní (závazkov vazková) Právo deliktní

6 PRÁVOV VOVĚDNÉ METODY TVORBY DIDAKTIKA OBČANSK ANSKÉHO PRÁVA Zákonodárné (legislativně technické) metody 1. metoda souladu s přirozenými právy 2. metoda ústavní konformity 3. metoda rovnosti v soukromých právech 4. metoda mezinárodn rodní a komunitárn rní konformity 5. metoda vyšší abstrakce; např.. generáln lní klausule 6. metoda kasuistická; např.. zvláš áštní skutkové podstaty 7. metoda konvenčních pravidel; např.. Legislativní pravidla vlády právn vní formou usnesení vlády metoda řešení modelových situací, řešení fiktivního případu p padu (moot) 2. metoda případových padových studií, řešení skutečného případu p padu (case study) 3. právn vně klinická metoda 4. metoda procesní simulace (právnick vnické divadlo), (mootmoot court) 5. metoda odborných stáží 6. metoda právn vně tvůrčího psaní 7. doktrinárn rně paměť ěťová metoda ČÁST MRAVNÍ A ÚSTAVNÍ ZÁKLADY MRAVNÍ ZÁKLADY Souběh h a prolínání mravnosti a právnosti Zlatá pravidla (aureae regulae) soukromého práva va: 1. neplatnost soukromoprávn vních jednání příčících ch se dobrým mravům; m; 39 o. z. závazek vydat bezdůvodn vodné obohacení z neplatného soukromoprávn vního jednání; 451 an. o. z. 2. zákaz výkonu soukromých práv v v rozporu s dobrými mravy; 3 odst. 1 o. z. 3. závazek nahradit škodu úmyslným jednáním proti dobrým mravům; m; 424 o. z. 35 JUDIKATRURA: PROVIZE Uplatnění nároku na zprostředkovatelskou odměnu za zprostředkov edkování uměleck leckého zaměstn stnání v cizině za stavu, kdy právn vní předchůdce dce nárokovatele n pouze těžt ěžil ze svého někdejn kdejšího monopolu zprostředkov edkování uměleck lecké činnosti ve vztahu k cizině,, aniž se o získz skání uměleck leckého zaměstn stnání přičinil, inil, je výkonem práva, který je v rozporu s dobrými mravy. Rozs. MS v Brně z , čj.: 37 C 251/

7 MRAVNÍ SMYSL A SMYSL PRO KRÁSU Mravní smysl = schopnost rozeznávat dobro a zlo např. šikanu nájemce n bytu pronajímatelem Smysl pro krásu = schopnost rozeznávat krásu (soulad a souzvuk) a ošklivost např.. uměleck lecké dílo, vzhled výrobku nebo obalu výrobku (design) = průmyslový (vkusový) vzor SOUKROMÉ PRÁVO V OBČANSK ANSKÉ SPOLEČNOSTI Ústavněprávní pojem občansk anské společnosti Česko založeno na (preamb. Ú): 1. úctě k subjektivním lidským právům 2. zásadách občansk anské společnosti: zásada primátu práva soukromého nad (přev evážně donucujícím) právem veřejným, ejným, zejm. trestním m nebo organizačně technickým (Privatrechtsgesellschaft) zásada právn vního státu tu (materieller Rechtsstaat) zásada rovnosti v soukromých aj. právech aj. ÚSTAVNÍ ZÁKLADY Subjektivní veřejn ejná ústavní práva občana = státem tem zformalizovaná přirozená práva člověka Přímá působnost v poměrech rech: 1. soukromých; srv. právo na stávku 2. veřejných; ejných; srv. právo na soudní ochranu

8 LITERATURA Hurdík, Institucionáln lní pilíře e soukromého práva v dynamice vývoje společnosti. Praha Použit ité snímky: Atelier Nouvelles Images,, Sièges de designers. Lombreuil Foto: Zátoka sv. Jiří, Kerkyra (Korfu), Řecko 2007 Shanzu Beach,, Indický oceán, Keňa a